Výsledky zkušebního kola projektu HEZR. (Projekt hodnocení vládních opatření ovlivňující zdravotnictví) Míra souhlasu s vládním opatřením

Transkript

1 PROJEKT HEZR Výsledky zkušebního kola projektu HEZR (Projekt hodnocení vládních opatření ovlivňující zdravotnictví) Zkušebního kola projektu HEZR se zúčastnilo 46 hodnotitelů (ekonomové, analytici, právníci, sociologové, lékaři, porodní asistentky, odborní žurnalisté, podnikatelé, manažeři, zástupci stavovských organizací, odborů a akademické obce). Do termínu své odpovědi elektronicky odeslalo 40 hodnotitelů. K dnešnímu dni je celkem přihlášeno 52 členů hodnotícího výboru, kteří se zúčastní prvního kola HEZR v lednu a únoru K hodnocení jsme ve zkušebním kole předložili Návrh zákona o záchranné zdravotní službě. Míra souhlasu s vládním opatřením absolutní souhlas souhlas s mírnými výhradami souhlas se značnými výhradami žádný přínos mírný nesouhlas značný nesouhlas absolutní nesouhlas Absolutní souhlas udělili 3 hodnotitelé. Souhlas s mírnými výhradami udělilo 24 hodnotitelů. Souhlas se značnými výhradami udělilo 9 hodnotitelů. Žádný přínos udělilo 0 hodnotitelů. Mírný nesouhlas udělili 3 hodnotitelé. Značný nesouhlas udělil 1 hodnotitel.

2 PROJEKT HEZR Absolutní nesouhlas udělilo 0 hodnotitelů Míra souhlasu s vládním opatřením 100 procent udělil 1 hodnotitel, 95 procent udělili 3 hodnotitelé, 90 procent udělilo 8 hodnotitelů 85 procent udělilo 0 hodnotitelů, 80 procent udělilo 10 hodnotitelů, 70 procent udělili 6 hodnotitelé 65 procent udělil 1 hodnotitel. 60 procent udělili 3 hodnotitelé, 50 procent udělili 0 hodnotitelů 40 procent udělili 2 hodnotitelé, 30 procent udělili 2 hodnotitelé, 20 procent udělili 2 hodnotitelé 10 procent udělili 2 hodnotitelé. HEZR Rating (-300, + 300) Návrh zákona a záchranné zdravotní službě získat rating 106,30. Zde budeme jednotlivá vládní opatření sestavovat do tabulky dle získané hodnoty HEZR ratingu.

3 PROJEKT HEZR Komentáře hodnotitelů: Zákon o ZZS je obecně pozitivní. Jako problematické vidím a) otázku nákladů na takto koncipovaný systém (a kvantifikace do systému veřejného pojištění) b) reálnost některých parametrů, jako je např. dojezdová doba c) vazbu na běžnou (neurgentní) zdravotní péči - je otázka, zda přítomnost ZZS nepovede zejména v regionech k tomu, že bude podceňována dostupnost běžné zdravotní péče ambulantní (praktický lékař, specialisté) s poukazem na to, že si pacient může zavolat ZZS Pozitivem je, že zákon o ZZS vzniká a zřejmě má ambici reagovat na dosavadní situaci a chce řadu problémů řešit. Negativem je podle mně toto: nedávat do zákona přesné dojezdové doby (ale nahradit formulací - dojet co možná nejrychleji vzhledem k okamžité situaci, či tak nějak), Pak bych doporučil doplnit potřebnou minimální kvalifikaci pracovníků ZZS. Diskusi zaslouží vedlejší služba - pohotovostní ambulance (snad mimo velká města ano). Zákon je potřeba z důvodu zajištění legislativy pro správné fungování záchranné služby - Nelíbí se mi v zákoně právní postavení ZZS jako obchodní společnosti Je třeba stanovit v zákoně popř. v dalších předpisech kvalifikační předpoklady pracovníků ZS a jejich celoživotní vzdělávání s ohledem na navýšení požadavků oproti současnosti, kdy mimo velká centra není vždy zajištěna odpovídající kvalifikace v souvisejících oborech; - spolupracující lůžková zařízení se musí zúžit na akutní lůžkovou péči s odpovídajícím spektrem primariátů a vybavením (ventilátor, ARO). Jestli dobře chápu znění zákona, má akutní příjem vybudovat i zdrav. zařízení, které má jen lůžka následné péče (řekněme rehabilitační), kde fyzicky neslouží lékař- tam bych byl nerad, kdyby mě dovezli... - bylo by přínosné v zákoně popř. v dalších předpisech ustanovit pravidla distribuce pacientů- kdo koho musí přijmout. Jaké služby lékařů má dotyčná služba stavět aby mohla péči poskytnout. V malých nemocnicích se schopnost mění doslova ze dne na den podle toho, kdo slouží. Budou se dispečinky ptát, kdo zrovna slouží? (anesteziolog nebo třeba chirurg- vezou podezření na infarkt). Zákon takto bude fungovat v krajských městech, kde je jedna plně vybavená nemocnice. Problém bude na venkově- kvalifikace lékařů různých nemocnic a v Praze- kdo si pacienta "laskavě" vezme (jako nyní)- podle místa bydliště? Nejbližší? Souhlasím, že takový zákon je potřebný, pochybuji o povinnosti zřídit urgentní příjmy pro všechny poskytovatele.

4 PROJEKT HEZR Zákon je poměrně přehledný a jasný, zabývá se celkovým rámcem, bude záležet na dopracování prováděcích předpisů. Minimální dobu dojezdu vidím jako problematickou, spíše bych ji definovala jako "co nejdříve, nejdéle však do.. " Princip zákona je OK - rychlá dostupnost ZZS jednoznačně zachraňuje životy. Viacere momenty su vsak znacne problematicke - osobne nesuhlasim najma s monopolom krajov. Je plne v rozpore s principmi moderneho verejneho sektora. Dojazd do 5 minut je nefinancovatelny. V zákoně (případně v budoucí vyhlášce) není řešeno, kdo může doprovázet přepravovaného v sanitce. Když se mi zraní při činnosti ve škole dítě, do sanitky mne nepustí. Ze zákona není zřejmé, kdo za nezletilého přebírá odpovědnost. K 17 odst.1 a nevím, zda LDN musí nutně mít urgentní příjem 1. b. Co konkrétně znamená nepřetržité? Do 10 sekund od uvolnění lůžka, do 24 hodin? Asi bude upraveno vyhláškou, v tuto chvíli nelze hodnotit. V tomto zákoně není řešena ochrana pracovníků záchranné služby (asi je toto řešeno v jiném zákoně Mírně mi vadí zestátnění ( zkrajení ) ZZS. Chybí mi možnost zajištění těchto služeb soukromými nemocnicemi. Zákon o zdravotnej záchrannej službe je jedným z balíčka tzv.zdravotníckych zákonov. Jeho význam spočíva v zadefinovaní podmienok, za akých sa poskytuje záchranná zdravotná služba. Predkladateľ navrhuje, aby poskytovateľom bola právnická osoba zriadená krajom s minimálne nadpolovičným podielom kraja. Táto kombinácia umožní reflektovať na potreby občanov pomocou samosprávy, čo vnímam ako pozitívny signál. Za najväčší prínos pre občana považujem realizovateľný Plán plošného pokrytia, ktorý zabezpečí všetkým občanom prístupnú neodkladnú zdravotnú starostlivosť bez omeškania. Ďalším prínosom je previazanie s ústavnými zdravotníckymi zariadeniami, ktoré sú vždy partnerom pre záchrannú zdravotnú službu. Avšak jeho nedostatkom je, že povinnosť zriadiť urgentný príjem dáva zákon všetkým nemocniciam bez rozdielu. Je na mieste sa opýtať navrhovateľa, či by nebolo jednoduchšie dať túto povinnosť tým nemocniciam, ktoré sú schopné poskytnúť neodkladnú zdravotnú starostlivosť v hlavných medicínskych odboroch ako sú napríklad chirurgia, interné lekárstvo, neurológia, gynekológia a pôrodníctvo, resp. pediatria a postarať sa o pacienta komplexne. Musí aj malá mestská nemocnica mať urgentný príjem? Nadbytočná sa mi javí povinnosť poskytovateľa uviesť iného poskytovateľa, ktorý ho môže zastúpiť, kedže zdravotnické informačné stredisko je centrum, ktoré zbiera informácie o poskytovateľoch a teda ono by malo aktívne rozhodnúť, ktorá nemocnica je najvhodnejšia v danej chvíli pre konkrétneho pacienta. Vnímam to ako nadbytočnú záťaž pre poskytovateľa. Nedostatkom je absencia všeobecne záväzného právneho predpisu, ktorý by určil s akou špecializáciou môže

5 PROJEKT HEZR lekár zaisťovať rýchlu lekársku pomoc. Som toho názoru, že lekár-špecialista ponúkne okrem skúseností a zručností aj vyššiu bezpečnosť pacientovi. Veľmi diskutabilné sú oprávnenia členov výjazdných skupín, ktorým na jednej strane umožníme žiadať o pomoc fyzické osoby, ktoré sú na mieste udalosti a na strane druhej ich zaväzujeme zodpovednosťou za škodu, ktorá vznikla osobám zapojacim sa do záchrany. Časť týkajúca sa správnych deliktov je nejednoznačná. Pokutujeme poskytovateľov, ak nesplnia podmienky na strane jednej a v nasledujúcom paragrafe im dávame možnosť túto pokutu nezaplatiť. Ako poskytovateľovi dokážeme, že nevynaložil maximálne úsilie? Upozorňuji na kritická místa materiálu a problematické otázky: 1/ nedostatek kvalifikovaného personálu pro kvalitní naplnění tohoto zákona 2/ postavení záchranáře - zvážit postavení veřejného činitele - jako hasiči a policie 3/ řešení problematiky ZZS na rozhraní krajů 4/ zvážit zda letecká záchranná služba by neměla být řešena složkami policie či armády 5/ par 17 poskytovatel lůžkových zdravotních služeb je povinen zřídit urgentní příjem, pokračovat v neodkladných zdravotních službách - toto si myslím je nereálné - lůžková ZZ jsou různé úrovně a spektra služeb, navrhuji, že musí být definována síť, která toto zajistí, ale je nemožné, aby to byla všechna zařízení Akceptovatelná verze, ale nejde o velmi zásadní změnu Zákon sice existuje, ale bylo nutné jej upravit stávající době. Tato legislativní úprava je zcela jistě potřebná a nutná Ministerstvo zdravotnictví, zdá se mi, přesvědčivě vyřešilo nejspornější bod, totiž "dojezdnost" záchranné služby. Podle mé představy má existovat pevné zákonné rozmezí (zde 5-20 minut) a flexibilnější upřesňující předpis, který vezme v úvahu měnící se místní podmínky (zde "Plán pokrytí", stanovený vládním nařízením). Zákon obojí splňuje, proto absolutní souhlas. Lépe specifikovat poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají povinnost zřídit urgentní příjem. Ostatní námitky oponentů uvedené v rešerši jsou buď absurdní, nebo řešené jinými zákony.

6 PROJEKT HEZR Nedoporučuji stanovovat dojezdový interval 5-20 minut, vhodnější se jeví stanovit pouze horní limit 20 minut Zákon vychází z dosavadních zkušeností získaných při poskytování ZS ZZS. Myslím, že vyhovuje nynějším potřebám a požadavkům pacientů i integrovaného záchranného systému. Mám pouze dvě výhrady k zákonu: 1) charakteristika nejkratší doby dojezdu je zbytečné a navíc bude často komplikovat situaci týmům, které budou poskytovat služby ZZS. 2) Lékařské pohotovostní ambulance mají zajišťovat a poskytovat registrující praktičtí lékaři. Mělo by jim to být uloženo jako povinnost v jiném zákonném opatření. V zásadě souhlasím s předlohou. Pouze z důvodů geografického rozložení obyvatelstva asi není reálný čas dojezdu záchranné služby v okrajových partiích republik do 20 minut, aniž bude zřízeno mnoho stanovišť s malým nebo minimálním využitím. Hlasy oponentů jsou vesměs nepřesvědčivé. Problematické však vidím ustanovení o časech dojezdu. Smysl je jasný, ale není jasné, jak ty časy budou určeny a jak s nimi bude nakládáno, pokud nebudou v konkrétních případech dodrženy. Z ekonomického hlediska bude tlak na to, aby to byly časy pro "optimální průjezdnost", která reálně nebude platit. Domnívám se, že plán plošného pokrytí bude těžko možné finančně zajistit tak, aby služby splňovaly všechna kritéria stanovena zákonem. Nemám přímé osobní zkušenosti s touto problematikou, vnímám ji pouze ze širšího celospolečenského hlediska jako nesmírně závažnou a důležitou oblast, pro jejíž fungování by měly být vytvořeny skutečně kvalitní legislativní principy. Návrh zákona odstraňuje nepokrytá místa s potřebným časovým intervalem dostupnosti. Toto hodnotím jako největší přínos novely. Diskutabilní může být skutečné naplnění časových limitů. Kvalifikační požadavky na poskytovatele služeb by mělo být taxativně vymezeno v definicích zákona.

7 PROJEKT HEZR Zákon řeší nastavení potřebné koordinace a následnost péče, která je limitující pro zachování života, případně minimalizaci trvalých následků (nehledě na vyšší finanční nároky v případě prodlevy a nutnosti nákladnější, delší, případně celoživotní léčby). Podle tohoto zákona může záchranná služba fungovat dobře i špatně, protože důležitá ustanovení jsou vymezena vágně. Například dostupnost: rozmístění výjezdových základen může být řešeno s cílem malých dojezdů, ale tím klesne počet posádek a problémy s uspokojením kumulace požadavků zásahu. Jiný problém je možnost odmítnutí zásahu z důvodu ohrožení zdraví, je zde úplná libovůle. Není žádný vztah mezi četností zásahů následkem specifických podmínek, třeba dopravních, a dimenzování základen podle hustoty osídlení. Těch deset korun na obyvatele někdo vypočetl? Asi ne, spíše někdo chce právě tolik dostat. Dle navrhovaného opatření a paragrafu 2 odst. 1 by na službu záchranné služby neměla nárok zdravá rodící žena. Ta není v ohrožení života ani zdraví, přesto v běhu porodu, pokud nemá vlastní dopravní prostředek, je jiný způsob dopravy mnohdy nemožný (taxi služba nechce dopravovat rodící ženy do porodnic, potíž může vzniknout především v mimoměstských lokalitách) Paragraf 6 stanoví, kdo může být poskytovatelem záchranné služby. Proč není možné zahrnout nevládní neziskové organizace (např. obecně prospěšné společnosti?) Paragraf 15 - výjezdové a dojezdové doby jsou velmi diskutabilní. Opatření jako takové nebere v úvahu poskytování služby těhotným a především rodícím ženám, které nejsou vždy pacientkami, protože normální porod není choroba. Přesto by tyto ženy v případě nouze měly mít možnost využít služby záchranářů. Bylo by dobré uvažovat o osazení posádek porodní asistentkou nebo zvýšit kompetence záchranářů v oblasti první pomoci u normálního rychle probíhajícího porodu. Zdravé rodící ženy by měly být uváděny jako další skupina osob, která má na pomoc rychlé záchranné služby, aniž by byla považována za osoby v ohrožení života nebo zdraví. Postrádám jasnou provázanost na ostatní zdravotnické služby Nejvíc mi vadí neřešení soukromých poskytovatelů Z dostupných informací soudím, že se zlepší dosažitelnost zdravotnické záchranné služby. Pro akutní případy je to jistě pozitivní krok, otázkou je, jaká jsou s tím spojena organizační opatření. Problém se bezprostředně nedotýká celé populace, proto je hodnocení 20%.

8 PROJEKT HEZR Vzhledem ke znalosti zdlouhavého procesu projednávání všech norem souvisejících se zdravotnictvím, vnímám tuto verzi zákona jako zdařilou, přehlednou a nadmíru potřebnou jak pro odborný personál tak laickou veřejnost a proto bych si velmi přála její přijetí. Ze stejných důvodů posuzuji vysokým procentem důležitost tohoto opatření pro společnost. Z věcného hlediska vnímám jako povrchněji zpracovanou část devátou - působnost ministerstva a krajů. Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí integrovaného záchranného systému (IZS). Jednotlivými složkami IZS jsou, mimo ZZS, Policie ČR a Hasičský záchranný sbor tady obě složky, které jsou řízeny hierarchicky s vymezením jasných kompetenci a s určením orgánů, které jsou kompetentní k jejich aktivaci. Současně tyto organizace mají stejný systém financování, tj. ze státního rozpočtu. Z tohoto pohledu považuji za nesystémové, že ZZS mohou částečně provozovat podnikatelské subjekty, i když většinovým vlastníkem musí být kraj. Obdobně způsob financování z různých zdrojů nezaručuje finanční stabilitu jednotlivých subjektů ZZS. Především financování prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění je zcela nesystémové. Zdravotní pojišťovna musí mít možnost ovlivňovat ekonomické chování zdravotnických zařízení, posuzovat oprávněnost péče apod. U zdravotnické záchranné služby je tato možnost velmi problematická, například proto, že musí vyjet na zavolání i v případě planého poplachu, při hromadných akcích není možná predikce nákladů na činnost a další. Z tohoto důvodu je velmi problematické uzavírání smluvních vztahů mezi zdravotní pojišťovnou a střediskem ZZS. Jako klad a potřebnost zákona pro společnost spatřuji v části, která určuje kompetence pracovníků ZZS a dále určuje povinnosti občanů a právnických osob při záchranných akcích ZZS. Za zcela nepřijatelné považuji skutečnost, že návrh zákona zásadně používá pro zdravotní péči označení zdravotní služba. Je to pravděpodobně příprava na zásadní změnu, kdy povinnost poskytování zdravotní péče má být nahrazena nabídkou zdravotních služeb. Tento trend považuji za obcházení ústavně zaručeného práva na zdravotní péči. Možná pro určité specifické situace podstatné, ale pro celkové nastavení systému zdravotnictví málo významné. Jako největší problém vidím dojezdové časy do té doby, než budou dobudována nová výjezdová stanoviště. Tato situace se nás jednoznačně týká, jelikož v katastru naší obce se bude zřizovat výjezdové místo ZZS. Po zprovoznění výjezdového místa ZZS se ovšem situace radikálně změní a 100% vylepší. V zákoně mi chybí větší záměr spolupráce se soukromým sektorem. Jako velký problém vidím také dostupnost linky 155 soukromým poskytovatelům.

9 PROJEKT HEZR Ostatní členové hodnoticího výboru kolonku komentář nevyplnili. Mgr. Michael Vích Projektový manažer