ÚVODEM. ROZUM DO KAPSY Malá kapesní encyklopedie ILUSTROVAL F. SKÁLA ALBATROS/PRAHA

Transkript

1 ROZUM DO KAPSY Malá kapesní encyklopedie ILUSTROVAL F. SKÁLA ALBATROS/PRAHA Poznámka: Během výroby knihy došlo k některým změnám a událostem, které už nemohly být do textů zařazeny. Proveďte si opravy sami a stejně postupujte i v budoucnosti. Při plynulém provádění oprav a doplňování nejrůznějších nových údajů bude vám tato kniha sloužit déle. (c) Ondřej Pálka and collaborators, 1977 Illustrations František Skála, 1964 ÚVODEM Lidem, kteří stále na něco zapomínají a stále se musí pro něco vracet, je určeno staré přísloví: Co není v hlavě, musí být v nohou. My bychom si mohli to přísloví trochu poopravit: Co není v hlavě, musí být v kapse. A proto jsme vydali tuhle malou kapesní encyklopedii. Člověk opravdu nemůže mít v hlavě všechno. Bylo by to taky zbytečné. V hlavě nosíme jen to, co neustále potřebujeme. To, s čím se setkáváme často, ukládá se nám do paměti automaticky. Je však plno a plno věcí, poznatku a pojmů, které ani není možné do paměti ukládat. A proč si taky pamatovat data, čísla, souvislosti, poznatky apod., s kterými se setkáváme jen zřídka? A přece se někdy stane, že velmi nutně potřebujeme něco vědět. Když to nemáme v hlavě, najdeme si to v knížce a je vyhráno! Až dostanete ROZUM DO KAPSY, především si celou knížku podrobně a důkladně list po listu prohlédněte, abyste se seznámili s jejím obsahem a dověděli se, co v ní všechno můžete, když bude třeba, najít. Bude vás provázet všude. Ve škole, při četbě, na výletech, v pionýrských táborech, v zájmových kroužcích, prostě všude. A vždy vám bude užitečná. Není v ní samozřejmě všechno. Ale nejdůležitější údaje v ní najdete. Nezapomínejte však, že hlavní věc je přece jen rozum v hlavě. Tenhle papírový rozum v kapse je jenom dobrá pomůcka. Při častém používání knížky se stane, že všechen rozum z jejích stránek se vám pomalu přestěhuje do hlavy. My bychom vám jen přáli, aby to bylo hodně brzo, abyste pak mohli tuhle knížku klidně odložit nebo ji dát někomu jinému, kdo ten rozum v kapse ještě potřebuje. A nakonec malou radu. Aby váš ROZUM DO KAPSY odpovídal neustále současnému stavu, doplňujte si jej! Když je jmenován nový národní umělec, když dojde k novému letu vesmírem, když je vytvořen nějaký nový rekord atd. atd., doplňte nebo opravte si údaje v knížce. Jen tak vám bude spolehlivou pomocnicí v každé době.

2 Z DĚJIN A KULTURY STRUČNÝ PŘEHLED NAŠICH DĚJIN STRUČNÝ PŘEHLED NAŠICH DĚJIN Doba Významné údaje př. n. l. První doklady o lidském osídlení př. n. l. Pavlovien - Věstonice př. n. l. Mladší doba kamenná; trvalé osídlení př. n. l. Pozdní doba kamenná; začátky řemeslné činnosti př. n. l. Doba bronzová; kultura únětická a lužická př. n. l. Starší doba železná; kultura halštatská 400 až poč. n. l. Keltské osídlení 1. stol. n. l. Germánští Markomani a Kvádové 2. stol. Jižní Morava a Slovensko ve styku s římskou říší 179 Římské legie v Trenčíně konec 4. stol. Hunové na Slovensku 5. stol. Počátky slovanského osídlení Vpády Avarů asi /9 Sámova říše; volný svazek slovanských kmenů 631 Bitva u Vogastisburku Velkomoravská říše Mojmír? PANOVNÍCI VELKÉ MORAVY Vznik Velkomoravské říše; 822 první historický pramen uvádí jména Čechové a Moravané. R. 845 křest čtrnácti českých knížat v Řezně Rastislav ? R. 863 příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Moravu Svatopluk Rozmach Velkomoravské říše Zánik Velkomoravské říše Mojmír II ? Zánik Velkomoravské říše ČESKÁ KNÍŽATA Bořivoj I.?-894? Křesťanství v Čechách; Bořivoj první křesťanský kníže Spytihněv I.?-asi 905 Založil kostel v Praze a na Budči Vratislav I.? Založil kostel sv. Jiří na Pražském hradě Drahomíra Václav I. (Svatý) R vpád saských a bavorských vojsk; Václav se podrobuje Jindřichu I. Boleslav I ? Sjednocení českých kmenů Boleslav II ? R. 973 založeno pražské biskupství; první biskup Sas Dětmar, druhý sv. Vojtěch, české území sjednoceno pod vládou Přemyslovců; dočasné ovládnutí Slovenska Boleslav III Morava a Slovensko obsazeny knížetem polským Vladivoj

3 Boleslav III Boleslav Chrabrý Jaromír Oldřich R Slovensko připojeno trvale k Uhrám Jaromír Oldřich 1034 Břetislav I Morava osvobozena od Poláků; válečná výprava Čechů do Polska Spytihněv II Vratislav II Od r Vratislav králem (jen pro svou osobu) Konrád I. Brněnský 1092 Břetislav II Bořivoj II Svatopluk R vyvraždění Vršovců na Vraclavi Vladislav I Bořivoj II Vladislav I Soběslav I R zemřel Kosmas, autor České kroniky; r poráží Soběslav Němce u Chlumce Vladislav II Od r Vladislav králem (pro svou osobu) Bedřich Soběslav II Bedřich Konrád II. Ota až 1197 spory o český trůn Václav II Přemysl I Jindřich Břetislav Vladislav (Jindřich) 1197 Přemysl I. Otakar ČEŠTÍ KRÁLOVÉ Václav I U českých hranic zadržen vpád Tatarů Přemysl II. Otakar R bitva na Moravském poli Václav II Králem od r. 1198; český král králem dědičným, r Zlatá bula sicilská; r uzavřen spor mezi státem a církví ( velké privilegium") R.1278 až1283 braniborská okupace Čech; Morava pod správou Rudolfa Habsburského; r ovládl větší část Slovenska Matúš Čák Trenčiansky; kutnohorské stříbrné doly; ražba pražských grošů Václava II.; r Václav králem polským Václav III R vymření rodu Přemyslovců po meči zavražděním Václava III. v Olomouci Jindřich Korutanský 1306 Rudolf I. Habsburský První Habsburk na českém trůnu Jindřich Korutanský Jan Lucemburský R založeno pražské arcibiskupství; první arcibiskup Arnošt z Pardubic; r bitva u Kreščaku - smrt krále Jana Karel IV R založení pražské univerzity; stavba Karlova mostu, Nového Města pražského a Karlštejna; počátky české reformace; Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova Václav IV R založena Betlémská kaple, kazatel Jan Hus; r Dekret kutnohorský; r upálení Jana Husa; r první pražská defenestrace; Jan Želivský

4 Zikmund (1420) Albrecht II. Habsburský R velký mor v Čechách R až 1437 husitské revoluční hnutí; křížové výpravy do Čech; r smrt Jana Žižky; r bitva u Ústí n. L.; r bitva u Tachova; r bitva u Domažlic; r bitva u Lipan; r dobytí Siónu a poprava Jana Roháče z Dubé Ladislav Pohrobek Od r Jiří Poděbradský zemským správcem; r vznik jednoty bratrské Jiří Poděbradský Vladislav II. Jagellonský Jiříkovo mírové poselství evropským vladařům; r ruší papež kompaktáta; r v Bratislavě zakládá Matyáš Korvín univerzitu Academia Istropolitana; r v Plzni první česká knihtiskárna R vzpoura kutnohorských havířů; Dalibor z Kozojed; vladislavská gotika Ludvík Jagellonský R smrtí krále Ludvíka u Moháče končí vláda Jagellovců v Čechách Ferdinand I. Habsburský Počátek dlouhé vlády Habsburků (do r. 1918); v Čechách se šíří luterství; r vzpoura nekatolické šlechty a měst; potlačení vzpoury a konfiskace; r povolání jezuitů do Prahy; katolická univerzita v pražském Klementinu Maxmilián II R luteráni a čeští bratři ustavují společnou českou konfesi" Rudolf II R, 1579 až 1594 tisk Bible kralické; v Praze hvězdáři Tycho de Brahe a Jan Kepler; r Rudolfův majestát; r vpád pasovského biskupa do Čech Matyáš R druhá pražská defenestrace; počátek třicetileté války Bedřich Falcký R bitva na Bílé hoře Ferdinand II R poprava vůdců povstání na Staroměstském nám. v Praze; r obnovené zřízení zemské; r zavraždění Albrechta z Valdštejna Ferdinand III R Švédové v Praze; r mírem vestfálským potvrzeno panství Habsburků v českých zemích a v Uhrách Ferdinand IV Ferdinand III Leopold R selské povstání v Čechách; r poprava Jana Sladkého-Koziny Josef I Karel VI R popraven v Lipt. Mikuláši Jánošík Marie Terezie Josef II Leopold II Mozart v Praze František II Ferdinand V František Josef I R vpád vojsk Fridricha Velikého do Čech; Praha obsazena Francouzi; r až 1763 sedmiletá válka; r bitva u Kolína; r založení České učené společnosti; počátky národního obrození; r povstání venkovského lidu, bitva u Chlumce nad Cidlinou R toleranční patent; zrušení nevolnictví a další reformy; r V. M. Kramerius vydává první české obrozenecké noviny Období napoleonských válek; r první řepný cukrovar; r povinná školní docházka; r bitva u Slavkova; r rakouský státní bankrot; r v Brně první parní stroj; od 1825 do 1832 koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince (první v Evropě) R dráha Brno-Vídeň; r dráha Praha-Olomouc; r svatodušní bouře v Praze, povstání, slovanský sjezd, říšský sněm v Kroměříži, zrušení roboty R Bachův absolutismus; r válka prusko-rakouská; bitva u Hradce Králové; r rakouské císařství změněno na Rakousko-Uhersko; r základní kámen k Národnímu divadlu; r rozdělena univerzita v Praze na českou a německou; r založena Českoslovanská sociální demokracie; r spor o pravost Rukopisů; r všeobecné rovné hlasovací právo; r Lenin v Praze na pražské konferenci; r začátek první světové války Karel I Konec vlády Habsburků; končí první světová válka Tomáš G. Masaryk Edvard Beneš OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY R vznik Československé republiky; r v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad; r vznik KSČ; r V. sjezd KSČ - do čela strany zvolen Klement Gottwald; r mostecká stávka; r uznání SSSR R spojenecká smlouva se SSSR; r mnichovský diktát a obsazení pohraničních oblastí nacistickou armádou OBDOBÍ DRUHÉ REPUBLIKY (tzv. Česko-Slovenska) a nacistická okupace Emil Hácha Tzv. druhá republika

5 Edvard Beneš Edvard Beneš Klement Gottwald Antonín Zápotocký Antonín Novotný Ludvík Svoboda Gustav Husák od r V emigraci Dne nacistická okupace, zřízení tzv. Protektorátu Čechy a Morava (tzv. státní prezident Emil Hácha) a tzv. Slovenského státu (prezident Jozef Tiso); dne přepadením Polska začátek druhé světové války; dne uzavření českých vysokých škol; dne přepadení SSSR nacistickými vojsky; r atentát na Heydricha, vyhlazení Lidic a Ležáků; r spojenecká smlouva ČSR-SSSR; r Slovenské národní povstání; r Květnové povstání OBDOBÍ PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE Dne osvobození Prahy Sovětskou armádou; dne znárodnění bank a klíčového průmyslu; r Vítězný únor-vedoucí silou nadále Komunistická strana Československa První dělnický prezident; r začátek kolektivizace zemědělství R vyhlášena Československá socialistická republika R federalizace ČSSR-vznikají Česká a Slovenská socialistická republika

6 NÁRODNÍ UMĚLCI ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY Poř. Jméno Činnost Jmenován Narozen Zemřel 1. Josef HORA básník Petr BEZRUČ básník Ludvík KUBA malíř Václav RABAS malíř Václav ŠPÁLA malíř Max ŠVABINSKÝ malíř Josef B. FOERSTER skladatel Janko JESENSKÝ básník Stanislav K. NEUMANN básník Vítězslav NOVÁK skladatel Dušan JURKOVIČ architekt Fráňa ŠRÁMEK básník Karel TOMAN básník Jaroslav KVAPIL básník Antonín PROCHÁZKA malíř Václav VYDRA herec Ladislav ŠALOUN sochař Vladislav VANČURA spisovatel Jan HEŘMAN klavírista Ferdiš KOSTKA lidový keramik Ivan KRÁSKO básník Vilém ZÍTEK operní pěvec Ludmila PODJAVORINSKÁ- RIZNEROVÁ spisovatelka Leopolda DOSTÁLOVÁ herečka Marie MAJEROVÁ spisovatelka Růžena NASKOVÁ herečka TIMRAVA, vl. jm. Božena T. SLANČÍKOVÁ spisovatelka Josef LADA malíř František LANGER spisovatel Ivan OLBRACHT spisovatel Anna M. TILSCHOVÁ spisovatelka Ladislav ZELENKA hudeb, pedagog Josef SKUPA loutkář Jiří KROHA architekt Peter JILEMNICKÝ spisovatel Otakar JEREMIÁŠ skladatel Otýlie BENÍŠKOVÁ herečka

7 38. Fráňo KRÁL spisovatel Vítězslav NEZVAL básník Marie PUJMANOVÁ spisovatelka Martin BENKA malíř Jaroslav PRŮCHA herec František SMOLÍK herec Zdeněk ŠTĚPÁNEK herec František E. BURIAN režisér a skladatel Jan ŠKODA režisér Zdeňka BALDOVÁ herečka Andrej BAGAP herec Ján BORODÁČ herec Karel POKORNÝ sochař Mikuláš SCHNEIDER-TRNAVSKÝ skladatel Václav TALICH dirigent Jindřich JINDŘICH skladatel Eugen SUCHOŇ skladatel Zdeněk CHALABALA dirigent Marta KRASOVÁ oper. pěvkyně Jan LAUDA sochař Vincanc MAKOVSKÝ sochař Zderěk OTAVA oper. pěvec Ladislav PEŠEK herec Vlastimil RADA malíř Jaroslav VOJTA herec Jarmila GLAZAROVÁ spisovatelka Vojtech SEDLÁČEK malíř Marie PODVALOVÁ oper. pěvkyně Mari! TAUBEROVÁ oper. pěvkyně Karel NOVÝ spisovatel Karel SVOLINSKÝ malíř Olga BORODÁČOVÁ- ORSZÁGHOVÁ herečka Hana MELIČKOVÁ herečka Jarmila URBÁNKOVÁ herečka Vincenc BENEŠ malíř Jiří TRNKA malíř Jan WERICH herec a spisovatel Antonín PELC malíř Ludovít FULLA malíř Václav BEDNÁŘ oper. pěvec

8 78. Beno BLACHUT oper. pěvec Jan PIVEC herec Miloš BAZOVSKÝ malíř Janko ALEXY malíř Eduard HAKEN oper. pěvec Karel HÖGER herec Josef Š. KUBÍN spisovatel Ladislav NOVOMESKÝ básník Jaroslav FRAGNER architekt Martin FRIC film. režisér Jiřina ŠEJBALOVÁ herečka Emil BELLUŠ architekt Stanislav NEUMANN herec Vladimír ŠMERAL herec Ján CIKKER skladatel Jan ZRZAVÝ malíř František HRUBÍN básník Jaroslav SEIFERT básník Vilém ZÁVADA básník Jozef BUDSKÝ režisér Ján BLAHO oper. pěvec Karel ANČERL dirigent Jaroslav KROMBHOLC dirigent Alexander MOYZES skladatel František STUPKA dirigent Bohuš ZÁHORSKÝ herec Ján SMREK básník Jozef KOSTKA sochař Ladislav VYCPÁLEK skladatel Vilém NOWAK malíř Jan SLAVÍČEK malíř Adolf HOFFMEISTER grafik a spisovatel Ivan STODOLA spisovatel Antonín STRNADEL malíř Josef BROŽ malíř Olga SCHEINPFLUGOVÁ herečka spisovatelka Maria KIŠOŇOVÁ-HUBOW oper. pěvkyně Josef SVOBODA architekt výtvarník Rudolf DEYL st. herec Eduard KOHOUT herec Olga SKÁLOVÁ tanečnice

9 119. František TRÓSTER architekt a výtvarník Vladimír HOLAN básník Miroslav KŮRA baletní mistr Karel PLICKA uměl. fotograf Fráňo ŠTEFUNKO sochař Vincenc HLOŽNÍK malíř Ján MUDROCH malíř Bohuslav FUCHS architekt Karel LIDICKÝ sochař Margita ČESÁNIOVÁ- DANIHELOVÁ oper. pěvkyně Otakar VÁVRA film. Režisér Jiří STEIMAR herec Pafo BIELIK herec a režisér film Ján KADÁR Režisér Ján KOSTRA básnik Alexander MATUŠKA liter, kritik Ján ŽELIBSKÝ malíř Helena BARTOŠOVÁ- SCHUTZOVÁ oper. pěvkyně Ján JAMNICKÝ herec a režisér Karel ZEMAN film. režisér Jaroslav GRUS malíř Adolf ZÁBRANSKÝ malíř a grafik Jiří DOHNAL herec Jarmila KURANDOVÁ herečka Jaroslav MARVAN herec Dezider MILLY malíř Andrej PLÁVKA spisovatel Ján PONIČAN spisovatel Rudolf PRIBIŠ sochař Hermína TÝRLOVÁ film. režisérka Richard WIESNER malíř Ladislav ČERNÝ violista Bohumír DVORSKÝ malíř František FOLTÝN malíř Jozef KOLLÁR malíř Vítězslav VEJRAŽKA herec Pavol HOROV spisovatel Karel STEKLY film. režisér Mikuláš HUBA herec Julius NĚMČÍK malíř

10 160. Viliam ZÁBORSKÝ herec Josef RYBÁK spisovatel Břetislav BENDA sochař Libuše DOMANÍNSKÁ- VYČICHLOVÁ oper. pěvkyně Margita FIGULI-ŠUSTEROVÁ spisovatelka Štefan KRÁLÍK spisovatel Miloš V. KRATOCHVÍL spisovatel Josef MALEJOVSKÝ sochař Maria MEDVECKÁ malířka Karel SOUČEK malíř Josef TOMAN spisovatel Ladislav ČEMICKÝ malíř Marta DROTTNEROVÁ tanečnice Otto ECKERT sochař Dezider KARDOŠ skladatel František LÝSEK hudeb, pedagog Vladimír MINÁČ spisovatel Bohumil ŘÍHA spisovatel Karel ŠTĚCH malíř Milada ŠUBRTOVÁ oper. pěvkyně Jiří TAUFER básník Ladislav VYCHODIL jevištní výtvarník Vladimír BAHNA film. režisér Elena HOLÉCZYOVÁ prům. výtvarnice Cyril BOUDA malíř a grafik Václav DOBIÁŠ skladatel František JIROUDEK malíř Jan SEIDEL skladatel Václav SMETÁČEK dirigent Ivo ŽÍDEK oper. pěvec František KOVAŘÍK herec Jan BAUCH malíř Orest DUBAY malíř a grafik Václav NEUMANN dirigent Vilém PŘIBYL oper. pěvec Ladislav SLOVÁK dirigent Josef SUK houslista VÝZNAMNÉ POSTAVY ČESKÉ A SLOVENSKÉ

11 KULTURY, VĚDY A TECHNIKY (V závorkách rodiště a životní data. Národní umělci jsou uvedeni zvlášť.) ADAM Daniel z Veleslavína (Praha) spisovatel a překladatel, knihtiskař a vydavatel mnoha českých knih ( ) ALEŠ Mikoláš (Mirotice) maliř, kreslíř a ilustrátor, autor cyklů Vlast, Smysly aj. (1852 až 1913) ARBES Jakub (Praha) spisovatel, novinář a dramaturg Prozatímního divadla, autor fantastických povídek, sociálních románů aj. ( ) BAAR Jindřich Šimon (Klenčí p. Č.) spisovatel povídek a románů ze života venkovského lidu: trilogie Paní komisarka, Osmačtyřicátníci a Lůsy, Jan Cimbura aj. ( ) BALBÍN Bohuslav (Hradec Králové) historik a obhájce českého jazyka v době pobělohorské, autor spisu Obrana jazyka slovanského, zvláště českého ( ) BENEŠ TŘEBÍZSKÝ Václav (Třebíz) autor historických povídek: Pod doškovými střechami, V záři kalicha, V červáncích kalicha, Pobělohorské elegíe, Povídky karlštejnského havrana aj. ( ) BERNOLÁK Anton (Oravská Slanica) první úpravce spisovné slovenštiny, tvůrce slovníku Slovár slovenskí ( ) BIEBL Konstantin (Slavětín) básník z Wolkrovy generace, autor sbírek Cesta k lidem, Zlom, Nový Ikaros, S lodí, jež dováží čaj a kávu, aj. ( ) BÍLEK František (Chýnov) sochař a řezbář, autor mnoha pomníků ( ) BOTTO Ján (Vyšný Skálnik) slovenský básník, autor básně Smrť Jánošíkova (1829 až 1881) BRANDL Petr Jan (Praha) malíř doby pobělohorské, znamenitý portrétista ( ) BROŽÍK Václav (Hamr u Třemošné) malíř velkých historických obrazů, např. Hus před koncilem, Volba krále Jiřího atd. ( ) BŘEZINA Otakar (Počátky) vlastním jménem Václav Jebavý, básník symbolista, autor sbírek Tajemné dálky, Svítání na západě, Větry od pólů, Stavitelé chrámu, Ruce atd. ( ) BURIAN Emil (Praha) operní pěvec, člen Národního divadla, otec E. F. Buriana (1876 až 1926) BURIAN František (Praha) český lékař světové pověsti, zakladatel moderní plastické chirurgie a autor mnoha vědeckých děl z tohoto oboru ( ) BURIAN Karel (Praha) operní pěvec světové pověsti ( ) ČAPEK Josef- (Hronov) malíř a grafik, kritik a spisovatel ( ) ČAPEK Karel (Malé Svatoňovice) spisovatel, dramatik, novinář, kritik a překladatel, autor mnoha povídek a her (některé psal se svým bratrem Josefem), románů a eseji. Hry: RUR, Věc Makropulos, Ze života hmyzu, Loupežník, Bílá nemoc, Matka aj. Romány: Továrna na absolutno, Krakatit, Hordubal, Povětroň, Obyčejný život, Válka s mloky aj. ( ) ČAPEK-CHOD Karel Matěj (Domažlice) novinář a spisovatel, autor románů Turbina, Antonín Vondrejc, Jindrové, Řešany aj. ( ) ČECH Svatopluk (Ostředek u Benešova) básník a spisovatel, autor výpravných básní Adamité, Evropa, Žižka, Václav z Michalovic, Lešetínský kovář, Hanuman aj., sbírek básní Jitřní písně, Písně otroka a satirických knih Výlety pana Broučka aj. ( ) ČELAKOVSKÝ František Ladislav (Strakonice) básník, spisovatel a překladatel, autor Slovanských národních písní, Ohlasu písní ruských a Ohlasu písní českých, Mudrosloví národu slovanského ve příslovích se sbírkou českých pořekadel atd. ( ) DAČICKÝ Mikuláš z Heslova (Kutná Hora) básník doby předbělohorské, autor sbírky Prostopravda a Pamětí ( ) DALIMIL neznámý autor první česky psané, veršované České kroniky. Dílo vzniklo na počátku 14. století a teprve v 17. století bylo spojeno se jménem Dalimil DESTINOVÁ Ema (Praha) vlast, jménem Ema Kittlová, sopranistka světového významu ( ) DĚTŘICH PRAŽSKÝ zvaný též mistr berounský, malíř z doby Karla IV., autor obrazové výzdoby Karlštejna, od r dvorní malíř Karla IV. DIVIŠ Prokop (Žamberk) farář v Příměticích u Znojma, r první konstruktér bleskosvodu ( ) DOBROVSKÝ Josef (Gyormet v Maďarsku) český buditel, zakladatel moderní jazykovědy, autor mnoha jazykovědných spisů ( ) DRDA Jan (Příbram) spisovatel a dramatik, autor povídek Němá barikáda aj., románů Městečko na dlani aj. a her Hrátky s čertem, Dalskabáty aj. ( ) DVOŘÁK Antonín (Nelahozeves) skladatel, autor písní, tanců, symfonií a oper, např. Čert a Káča, Rusalka, Jakobín aj. ( ) DYK Viktor (Mělník-Pšovka) básník, autor sbírek Buřiči, Milá sedmi loupežníků, Lehké a těžké kroky, Satiry a sarkasmy, Poslední rok aj. ( ) ERBEN Karel Jaromír (Miletín) básník, sběratel a spisovatel pohádek, literární historik a překladatel, autor Kytice z pověstí národních, Prostonárodních písní a říkadel aj. ( ) FIBICH Zdeněk (Všebořice) skladatel, autor symfonií, melodramů a oper, např. Bouře, Šárka aj. ( ) FUČÍK Julius (Praha) komunistický novinář, spisovatel a literární kritik, autor Reportáže psané na oprátce, reportáží ze Sovětského svazu a mnoha politických a kritických statí ( ) HALAS František (Brno) básník a překladatel, autor sbírek Dokořán, Torzo naděje, Naše paní Božena Němcová, Ladění, V řadě aj. ( ) HÁLEK Vítězslav (Dolínek) básník a kritik, autor sbírek Večerní písně, V přírodě aj. i mnoha povídek a črt ( ) HASIŠTEJNSKÝ Bohuslav z Lobkovic (Lobkovice) humanistický básník a spisovatel ( ) HAŠEK Jaroslav (Praha) redaktor a spisovatel mnoha humoristických povídek, autor slavné knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války ( )

12 HAVLÍČEK BOROVSKÝ Karel (Havlíčkova Borová) novinář, kritik a básník, vydavatel Národních novin a Slovana, autor Tyrolských elegií, Krále Lávry, Křtu svatého Vladimíra, epigramů aj. ( ) HEČKO František (Suchá nad Parnou) slovenský spisovatel, autor románů Červené víno, Drevená dedina aj. ( ) HERRMANN Ignát- (Horní Mlýn u Chotěboře) novinář, spisovatel povídek a románů ze života drobného pražského lidu ( ) HEYDUK Adolf (Podhradí) básník, autor sbírek Cigánské melodie, Cimbál a husle, Dědův odkaz aj. ( ) HEYROVSKÝ Jaroslav (Praha) chemik a fyzik, profesor Karlovy univerzity, který za svůj polarograf dostal r Nobelovu cenu ( ) HODŽA Michal Miloslav (Rakša) slovenský buditel a spolutvůrce spisovné slovenštiny ( ) HOLEČEK Josef (Stožice u Vodňan) novinář a spisovatel, překladatel srbských a finských národních eposů, autor vesnické kroniky Naši ( ) HOLLAR Václav (Praha) světoznámý malíř a rytec, po bělohorské bitvě žijící v Německu a v Anglii ( ) HOLLÝ Ján (Borský Mikuláš) slovenský básník, autor veršovaných eposů Svatopluk, Cyrilo-Metodiáda aj. ( ) HOLUB Emil (Holice) lékař a cestovatel, autor cestopisů Sedm let v jižní Africe a Druhá cesta po jižní Africe ( ) HOLUBY Jozef Ludovít (Lubina) slavný slovenský botanik a historik ( ) HOŘEJŠÍ Jindřich (Praha) básník a překladatel, autor sbírek Hudba na náměstí, Korálový náhrdelník aj. ( ) HURBAN Jozef Miloslav (Beckov) slovenský buditel, spolutvůrce spisovné slovenštiny ( ) HUS Jan (Husinec) náboženský reformátor, úpravce českého pravopisu, kazatel v Betlémské kapli (asi ) HVIEZDOSLAV Pavol Országh (Vyšný Kubín) velký slovenský básník, autor sbírek Letorosty, Krvavé sonety aj., epických skladeb Ežo Vlkolinský, Hájnikova žena aj. ( ) HYNAIS Vojtěch (Vídeň) malíř, autor opony Národního divadla ( ) CHALUPKA Samo (Horná Mičiná) slovenský básník, autor epické skladby Mor ho! aj. ( ) CHELČICKÝ Petr (Chelčice u Vodňan) náboženský myslitel, který svými spisy působil na vznik jednoty bratrské (asi ) JANÁČEK Leoš (Hukvaldy) skladatel, autor kantát, orchestrálních skladeb, tanců a oper, např. Příhody lišky Bystroušky, Její pastorkyňa, Věc Makropulos, Z mrtvého domu aj. ( ) JESENSKÝ (JESSENIUS) Jan (Vratislav) slavný lékař a profesor medicíny, popravený za účast na odboji na Staroměstském náměstí v Praze ( ) JEŽEK Jaroslav (Praha) skladatel a dirigent orchestru Osvobozeného divadla, autor populárních písní a mnoha klavírních a komorních skladeb ( ) JIRÁSEK Alois (Hronov) spisovatel a dramatik, autor Starých pověstí českých, historických románů Temno, Proti všem, Mezi proudy, F. L. Věk, Psohlavci atd. a her Jan Žižka, Jan Hus, Lucerna, Vojnarka aj. ( ) JUNGMANN Josef (Hudlice) český buditel, jazykovědec, překladatel, básník a spisovatel, autor Historie literatury české, Slovesnosti a Slovníku česko-německého ( ) KLICPERA Václav Kliment (Chlumec nad Cidl.) dramatik, nazývaný otcem českého divadla, autor her Rohovin Čtverrohý, Divotvorný klobouk, Lhář a jeho rod, Každý něco pro vlast, Veselohra na mostě atd. ( ) KLOSTERMANN Karel (Haag v Rakousku) spisovatel povídek a románů ze života šumavského lidu: Ze světa lesních samot, Skláři, V ráji šumavském aj. ( ) KOLLÁR Ján (Mošovce) český buditel slovenského původu, sběratel národních písní, autor sbírky Slávy dcera ( ) KOMENSKÝ Jan Amos (Nivnice u Uh. Brodu) pedagog a jazykovědec, zakladatel moderní pedagogiky, průkopník názorného vyučování a autor mnoha pedagogických spisů a učebnic ( ) KONRÁD Karel (Louny) novinář a spisovatel, autor románů Rozchod a Postele bez nebes a mnoha fejetonů ( ) KORNEL Viktorín ze Všehrd (Chrudim) vynikající právník, humanista, autor právnického spisu Knihy devatery o práviech, súdiech a dskách země České ( ) KOSMAS první český kronikář, autor latinsky psané České kroniky ( ) KRÁL Janko (Lipt. Mikuláš) slovenský básník a spisovatel, autor balad, písní aj. (1822 až 1876) KRAMERIUS Václav Matěj (Klatovy) vydavatel Poštovských novin, spisovatel a překladatel, zakladatel prvního českého knihkupectví, takzvané České expedice (1753 až 1808) KRÁSNOHORSKÁ Eliška (Praha) vlast. jm. Alžběta Pechová, básnířka a spisovatelka, zakladatelka prvního českého dívčího gymnázia, autorka libret některých Smetanových oper a sbírek básní Ze Šumavy, K slovanskému jihu aj. ( ) KŘIŽÍK František (Plánice u Klatov) elektrotechnik a vynálezce, průkopník elektrické dopravy, konstruktér pražské tramvaje a trati Tábor-Bechyně ( ) KUBELÍK Jan (Praha) houslový virtuos světové pověsti ( ) KUKUČÍN Martin (Jasenová) slovenský spisovatel, autor románu Dom v stráni a povídek ( ) MAHEN Jiří (Čáslav) dramatik a režisér, básník a spisovatel, autor románu Kamarádi svobody a her Jánošík, Mrtvé moře aj. ( ) MÁCHA Karel Hynek (Praha) básník, autor Máje a jiných básní i próz, zakladatel moderní české poezie ( ) MÁNES Josef (Praha) maiíř a ilustrátor, autor cyklu Měsíce na pražském orloji (1820 až 1871) MARTINŮ Bohuslav (Polička) skladatel, autor oper, baletů a symfonií ( ) MATUŠKA Janko (Dolný Kubín) slovenský básník, autor hymny Nad Tatrou sa blýská ( ) MENDEL Johann Gregor (Hynčice) přírodovědec, zakladatel nauky o dědičnosti ( ) MURGAŠ Jozef (Tajov) slovenský kněz žijící v Americe, průkopník radiotelegrafie ( ) MYSLBEK Josef Václav (Praha) sochař, autor pomníku knížete Václava v Praze a mnoha jiných děl ( ) NEJEDLÝ Zdeněk (Litomyšl) literární a hudební historik, kritik a politik ( )

13 NĚMCOVÁ Božena- (Vídeň) pův. jm. Barbora Panklová, spisovatelka, sběratelka a autorka pohádek, povídek a črt ze života prostých lidí, především Babičky ( ) NERUDA Jan (Praha) básník, spisovatel, kritik a novinář, autor Malostranských povídek a básnických sbírek Hřbitovní kvítí, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy, Zpěvy páteční atd. ( ) PALACKÝ František (Hodslavice) dějepisec a politik, autor Dějin národu českého v Čechách a na Moravě ( ) PETZVAL Jozef Maximilián (Spišská Belá) slovenský fyzik, profesor vídeňské univerzity, který zdokonalil fotografický objektiv ( ) PFLEGER-MORAVSKÝ Gustav (Karasín) spisovatel, autor románů z dělnického prostředí Paní fabrikantová, Z malého světa aj. ( ) PURKYNĚ Jan Evangelista (Libochovice) lékař, fyziolog a biolog světového jména, profesor vratislavské univerzity ( ) PURKYNĚ Karel (Vratislav) malíř, syn J. E. Purkyně, autor obrazů Kovář Jech, Sova sněžná a řady portrétů, zakladatel moderního českého malířství ( ) RAIS Karel Václav (Lázně Bělohrad) spisovatel povídek a románů ze života prostého lidu, autor Horských kořenů, Rodičů a dětí, O ztraceném ševci, Zapadlých vlastenců, Pantáty Bezouška atd. ( ) RÁZUS Martin (Vrbica) slovenský básník a spisovatel, autor sbírky Z tichých i búrech chvíl románů Svety, Julia aj. ( ) RESSEL Josef (Chrudim) vynálezce lodního šroubu ( ) ŘEZÁČ Václav (Praha) spisovatel, autor románů Černé světlo, Svědek, Rozhraní, Nástup, Bitva aj. a knih pro děti Poplach v Kovářské uličce, Kluci, hurá za ním a Čarovné dědictví ( ) SEGNER Johann Andreas (Bratislava) vynálezce Segnerova kola, na jehož principu pracují reaktivní turbíny ( ) SLÁDEK Josef Václav (Zbiroh) básník a překladatel Shakespeara, novinář, autor sbírek Jiskry na moři, Světlou stopou, Selské písně aj. a veršů pro děti Zlatý máj, Skřivánci písně, Zvony a zvonky aj. ( ) SLÁDKOVIČ Andrej (Krupina) slovenský básník, autor eposu Detvan aj. ( ) SMETANA Bedřich (Litomyšl) skladatel oper Prodaná nevěsta, Hubička, Tajemství, Dvě vdovy, Dalibor, Braniboři v Čechách a Čertova stěna, symfonických básní (Má vlast), kvarteta Z mého života a mnoha dalších skladeb ( ) SOVA Antonín (Pacov) básník, autor sbírek Z mého kraje, Zpěvy domova, Soucit a vzdor, Zlomená duše, Vybouřené smutky aj. ( ) STAŠEK Antal (Stanový) vl. jm. Antonín Zeman, spisovatel románů a povídek: Blouznivci našich hor, V temných vírech, Na rozhraní, Přelud, Bohatství, O ševci Matoušovi atd. ( ) STODOLA Aurel (Lipt. Mikuláš) slovenský fyzik, konstruktér proslulých turbín ( ) STROUPEŽNICKÝ Ladislav (Cerhonice) dramatik, autor her Paní mincmistrová, Zvíkovský rarášek, Naši furianti, Václav Hrobčický z Hrobčic atd. ( ) SVĚTLÁ Karolína (Praha) vl. jm. Johana Rottová, spisovatelka, autorka Vesnického románu, Kříže u potoka, Černého Petříčka a mnoha povídek ( ) ŠAFAŘÍK Pavel Josef (Kobeliarovo) český buditel slovenského původu, vydavatel Tatranské Múzy s lýrou slovanskou, autor Slovanských starožitností a Slovanského národopisu ( ) ŠALDA František Xaver (Liberec) básník a dramatik, kritik a spisovatel, autor románu Loutky a dělníci boží, dramat Zástupové a Dítě, kritických statí Boje o zítřek atd. ( ) ŠKRÉTA Karel (Praha) malíř doby pobělohorské, zakladatel českého barokního malířství (asi ) ŠTÍTNÝ Tomáš ze Štítného (Štítné) myslitel doby předhusitské, autor Řečí besedních, v nichž vykládá náboženské a filozofické názory (asi 1331-asi 1401) ŠTÚR Ludovít (Uhrovec) zakladatel spisovné slovenštiny, autor děl Nárečja slovenskuo alebo potřeba písaňja v tomto nárečí aj. ( ) ŠTURSA Jan (Nové Město na Mor.) sochař, autor mnoha portrétů, slavné sochy Raněný, sochařské výzdoby Hlávkova mostu v Praze atd. ( ) TAJOVSKÝ Jozef Gregor (Tajov) slovenský spisovatel a dramatik, autor venkovských próz, dramat Ženský zákon, Statky-zmätky aj. ( ) TYL Josef Kajetán (Kutná Hora) kritik, dramatik a herec, autor her Strakonický dudák, Fidlovačka, Paličova dcera, Pražský flamendr, Chudý kejklíř, Lesní panna, Kutnohorští havíři, Jan Hus atd. ( ) VAJANSKÝ Svetozár Hurban (Hlboké) slovenský buditel a spisovatel, autor básnické sbírky Tatry a moře, románů Suchá ratolesť, Koreň a výhonky aj. ( ) VOJAN Eduard (Praha) slavný herec, čelný člen Národního divadla ( ) VRCHLICKÝ Jaroslav (Louny) vl. jm. Emil Frída, básník, dramatik a překladatel, autor sbírek Zlomky epopeje, Selské balady, Co život dal, Okna v bouři, Sny o štěstí atd., her Noc na Karlštejně, trilogie Námluvy Pelopovy, Smrt Hippodamie a Smír Tantalův. Svými překlady uvedl do české literatury mnoho velkých básnických děl cizích literatur ( ) WINTER Zikmund (Praha) spisovatel historických povídek a románů: Mistr Kampanus, Rozina sebranec, Panečnice, Nezbedný bakalář aj. ( ) WOLKER Jiří (Prostějov) básník, autor sbírek Host do domu a Těžká hodina, her Nemocnice, Hrob, Největší oběť, povídek a pohádek ( ) ZEYER Julius (Praha) básník, dramatik a spisovatel, autor románů Jan Maria Plojhar, Dům u tonoucí hvězdy atd., dramat Radúz a Mahulena, Doňa Sanča, Neklan aj. (1841 až 1901) NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A MĚSTSKÉ

14 PAMÁTKOVÉ REZERVACE ČSR S ochranou přírody úzce souvisí i ochrana našich kulturních památek. Jde zejména o památné stavby, které za národní kulturní památky vyhlašuje vláda na návrh ministerstva kultury. V ČSR je jich celkem pětatřicet: 1. Chráněná oblast Pražského hradu i s archeologickými nálezy 2. České korunovační klenoty 3. Hora Říp s rotundou sv. Jiří 4. Pole s pomníkem Přemysla Oráče ve Stadicích 5. Slovanské hradiště v Mikulčicích 6. Slovanské hradiště Budeč 7. Znojemská hradní rotunda 8. Hrad Přimda 9. Přemyslovský palác v Olomouci 10. Sázavský klášter 11. Vyšehrad s opevněním a se hřbitovem 12. Hrad Karlštejn 13. Karlův most v Praze s věžemi a sochami 14. Staroměstské náměstí v Praze se Staroměstskou radnicí, s Týnským chrámem a s palácem Kinských 15. Karolinum v Praze 16. Vlašský dvůr v Kutné Hoře 17. Betlémská kaple v Praze 18. Kozí hrádek u Tábora 19. Novoměstská radnice v Praze 20. Tábor historické jádro města 21. Zámek v Litomyšli 22. Bílá hora bojiště a letohrádek Hvězda s oborou 23. Bratrský sbor ve Fulneku Památník J. A. Komenského 24. Tylovo (Stavovské) divadlo v Praze 25. Národní divadlo v Praze 26. Národní muzeum v Praze 27. Budova U kaštanu v Praze-Břevnově 28. Lidový dům v Praze 29. Duchcovský viadukt 30. Hrad a pevnost Špilberk v Brně 31. Lidice 32. Malá pevnost se hřbitovem v Terezíně 33. Národní památník na Vítkově v Praze 34. Velkomoravské archeologické památky ve Starém Městě a v okolí 35. Česká část koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince Mezi kulturní památky patří i četná města, která vláda ČSR vyhlásila nebo v dohledné době vyhlásí za městské památkové rezervace. Jsou to města: České Budějovice Český Krumlov Domažlice Františkovy Lázně Horšovský Týn Hradec Králové Cheb Jičín Jihlava - Jindřichův Hradec - Josefov Kadaň Kroměříž Kutná Hora Litoměřice Litomyšl Loket Mikulov Moravská Třebová Nové Město nad Metují Nový Jičín Olomouc Pardubice Pelhřimov Praha Prachatice Slavonice Štramberk Tábor (zároveň národní kulturní památka) Telč Třeboň Úštěk Znojmo Žatec. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY A MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ REZERVACE SSR 1. Bratislavský hrad 2. Hrad Devín v Bratislavě 3. Hrad v Trenčíně 4. Hrad v Nitře (s archeologickými památkami na staroslovanské osídlení) 5. Oravský hrad 6. Křídlové oltáře Mistra Pavla v Levoči 7. Spišský hrad 8. Hrad ve Zvolenu 9. Památník rolnické vzpoury (r. 1831) v Hanisce 10. Památník prvomájové manifestace (r. 1918) v Liptovském Mikuláši 11. Radnice (místo vyhlášení Slovenské republiky rad) v Prešově 12. Náměstí (místo vzpoury) v Krompaších 13. Kollárův dům (místo sjezdu marxistické levice r. 1921) v Lubochni 14. Muzeum revolučnej tlače Klementa Gottwalda ve Vrútkách 15. Robotnícky dom v Banské Bystrici16. Kaliště (památné místo Slov. nár. povstání) 17. Dukelské bojiště a památníky v oblastí Dukelského průsmyku a Svidníku 18. Budova Košického vládního programu v Košicích

15 19. Památník Sovětské armády v Bratislavě na Slavíně 20. Budovy báňské a lesnické akademie v Banské Štiavnici 21. První budova Matice slovenské v Martině 22. Budova býv. evangelického lycea v Bratislavě 23. Academia Istropolitana v Bratislavě 24. Hřbitov národních buditelů v Martině 25. Mohyla na Bradle 26. Dřevěné kostely na východním Slovensku v obcích: Bodružal, Brežany, Dobroslava, Frička, Hervartov, Hrabová Roztoka, Hraničně, Hunkovce, Inovce, Jedlinka, Kalná Roztoka, Korejovce, Kožany, Krajné Čierno, Krivé, Ladomirová, Lukov, Mirola, Nižný Komárnik, Potoky, Príkra, Ruská Bystrá, Ruský Potok, Šemetkovce, Topola, Tročany a Uličské Krivé 27. Městský hrad v Banské Bystrici 28. Městský hrad v Banské Štiavnici 29. Kostel sv. Jiljí v Bardejově 30. Hrad Beckov 31. Hrad Bojnice 32. Zámek (s areálem) v Bytči 33. Hrad Červený Kameň 34. Zámek v Holiči 35. Klášter a kostel v Hronském Beňadiku 36. Klášter a kostel v Jasově 37. Pevnost v Komárně 38. Kostel sv. Jiří v KostoFanech pod Tribečom 39. Dóm sv. Alžběty (s areálem) v Košicích 40. Hrad Krásna Horka 41. Městský hrad v Kremnici 42. Kostel sv. Jakuba v Levoči 43. Rotunda sv. Jiří ve Skalici 44. Solivar (s areálem) v Prešově 45. Zámek (s areálem) ve Strážkách 46. Hrad Strečno 47. Evangelický kostel ve Štítniku 48. Zámek v Topolčiankách 49. Univerzitní budovy v Trnavě50. Rodný dům Ludovíta Štúra v Uhrovci 51. Budova Slovenské národní rady (r. 1848) v Myjavě Vyhlášené a připravované městské památkové rezervace SSR: Banská, Bystrica Banská Štiavnica Bardejov Bratislava Kežmarok Košice Kremnica Levoča Prešov Spišská Kapitula Spišská Sobota.

16 NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ČESKOSLOVENSKÉ ŘÁDY A VYZNAMENÁNÍ Zlatá hvězda hrdiny ČSSR (1955) (Zlatá hvězda k čestnému titulu hrdina ČSSR) Obr. 1 K ocenění výjimečných zásluh o republiku, spojených s vykonáním hrdinského činu nebo opětovaných hrdinských činů. Zlatá hvězda hrdiny socialistické práce (1951) (Zlatá hvězda na stuze) Obr. 2 Udílena za obzvláště vynikající průkopnickou činnost v průmyslu, v zemědělství, v obchodě, ve vědě nebo v technice. Od roku 1959 spojena s titulem hrdina socialistické práce. Řád Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti (1955) (Bývalý Řád budování socialistické vlasti, částečně změněný) Obr. 3 Řád 25. února (1948) Řád má 3 stupně: 1. stříbrnou a zlatou, rudě smaltovanou hvězdu (připínací) 2. stříbrnou medaili na stuze 3. bronzovou medaili. Byl zřízen pro občany, vojenské i jiné ozbrojené útvary skupiny osob aj., kteří nebo které se vynikající měrou zasloužili o výtězství v únorových dnech roku 1948 Obr. 4 Řád bílého lva Za vítěství (1945) Nejvyšší vojenské vyznamenání za zásluhy ve druhé světové válce. Je to hvězda 1. a 2. stupně, kříž a medaile. Obr. 5 Řád Jana Žižky z Trocnova (1946) Propůjčuje se velitelům, kteří za druhé světové války přispěli k vítězství. Je to zlatá hvězda, stříbrná hvězda a medaile. Obr. 6 Řád republiky (1951) (Smaltovaná medaile oválného tvaru) Obr. 7 Za mimořádné zásluhy o budování republiky v průmyslu, ve vědě nebo za zásluhy o zvýšení obranyschopnosti. Řád rudé zástavy (1955) (Plastická rudě smaltovaná hvězda a na ní zlatá hvězda) Obr. 8 Určen příslušníkům ozbrojených sil ČSSR a občanům, kteří vykonali hrdinské činy, velitelům za vynikající řízení bojových operací. Dále se propůjčuje generálům a důstojníkům z povolání za dvacet let práce při výstavbě naší armády a jednotek ministerstva vnitra. Řád rudého praporu (1955) (Zlacená medaile tvaru ozubeného kola) Obr. 9 Za zásluhy získané dlouholetou prací při výstavbě socialismu v různých odvětvích průmyslu nebo vědy. Řád rudé hvězdy (1955) Propůjčován vojenským osobám a útvarům za vynikající zásluhy o výstavbu ozbrojených sil a o obranu republiky. Je to pěticípá hvězda se stříbrným státním znakem. Obr. 10 Řád práce (1951) (Pěticípá rudě smaltovaná hvězda) Obr. 11 Za významné pracovní úspěchy ve všech odvětvích národního hospodářství. Řád rudé hvězdy (1955) (Smaltovaná pěticípá hvězda) Obr. 12 Za zásluhy získané dlouholetou prací při výstavbě socialismu v různých odvětvích průmyslu nebo vědy. Vyznamenání Za zásluhy 10 let Lidových milicí (1958) Udělováno za zásluhy o Lidové milice a za práci v útvarech LM. Obr. 13 Čs. vojenský řád Za svobodu (1946) (Zlatá hvězda, stříbrná a bronzová medaile) Obr. 14 Propůjčován našim i cizím státním příslušníkům, vojenským útvarům i skupinám osob za přispění k osvobození ČSSR. Československý válečný kříž z roku (1918) Propůjčován vojenským útvarům československých revolučních vojsk a vojákům spojeneckých armád za zásluhy v boji po boku čs. vojsk. Obr. 15 Československý válečný kříž z roku 1939 (1940) Udělován jako vyznamenání čs. občanům ve vlasti a čs. jednotkám v zahraničí a jednotkám i příslušníkům spojeneckých armád. Obr. 16

17 Řád Slovenského národního povstání (1945) (Pozlacený a stříbrný kotouč a pamětní medaile) Obr. 17 Propůjčován osobám za přípravu a účast ve Slovenském národním povstání. Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1951) (Stříbrná medaile) Obr. 18 Určena těm, kdo svou prací jsou předními bojovníky za socialistickou výstavbu nebo se zvlášť zasloužili o vědu a techniku. Vyznamenání Za pracovní věrnost (1955) Propůjčováno za víceletou příkladnou práci spojenou s věrností k povolání. Obr. 19 Vyznamenání Za vynikající práci (1951) (Bronzová medaile) Obr. 20 Určeno pracovníkům, kteří jsou vzorem v plnění pracovních úkolů. Vyznamenání Za pracovní obětavost (1955) Propůjčováno za příkladnou práci na rozhodujících úsecích hospodářské, vědecké nebo kulturní výstavby socialismu. Obr. 21 Vyznamenání Za statečnost (1951) (Stříbrná medaile) Obr. 22 Za prokázanou statečnost a obětavost v zápase s rozvratníky, při obraně státních hranic nebo za jiné vynikající projevy statečnosti. Medaile J. A. Komenského propůjčuje se učitelům a jiným školským pracovníkům za vynikající práci pedagogickou. Obr. 23 Čestný odznak mateřství udělují národní výbory matkám více dětí. Má tři stupně: zlatý (za více než 10 dětí), stříbrný (za 8 nebo 9 dětí) a bronzový (za 5, 6 nebo 7 dětí). Obr. 24 Čestný titul laureát státní ceny Klementa Gottwalda uděluje prezident republiky za vynikající tvůrčí výkony, které přispěly k socialistické výstavbě naší republiky. Viditelným odznakem titulu je stužka. Obr. 25 Vojenské i civilní řády a vyznamenání mají nejen rozdílný tvar a vzhled, ale i různé závěsné stuhy, lišící se především barvami a jejich uspořádáním. Nositelé řádů a vyznamenání nosí řády jen při slavnostních příležitostech. Obvykle mají na klopě kabátu pouze úzké stužky v barvách závěsných stuh. Pro rozpoznání druhu řádu nebo vyznamenání je tedy důležité znát i barevné uspořádání stuhy. Zapamatujte si proto barvy závěsných stuh, abyste podle stužky na klopě poznali na první pohled, o jaký řád nebo vyznamenání jde.

18

19

20

21 STAVITELSKÉ SLOHY NA ÚZEMÍ ČSSR Na území naší republiky se vystřídaly všechny stavitelské slohy, kterými se v Evropě během staletí stavělo. Nejstarší stavební památky jsou většinou stavby církevní: kaple, kostely a kláštery. Z pozdějších dob se zachovaly už i stavby světské: tvrze, hrady, městské stavby a zámky. Každá doba vtiskla architektuře svůj ráz. A znáte-li hlavní stavitelské slohy, víte-li, v jaké době se jimi stavělo, můžete aspoň zhruba odhadnout stáří památných budov. Naučte se rozeznávat jednotlivé slohy a zapisujte si nejvýznamnější stavby jednotlivých slohů, pokud je už znáte nebo je na svých cestách po vlasti ještě poznáte. Fotografujete-li, pořizujte si i snímky staveb a udělejte si malá fotografická alba jednotlivých slohů. Nemáte-li fotografický přístroj, sestavujte si alba z pěkných pohlednic!

22

23 VELKÉ POSTAVY SVĚTOVÉ KULTURY, VĚDY A TECHNIKY AISCHYLOS starořecký dramatik, autor her Peršané, Spoutaný Prométheus a trilogie Oresteia ( př. n. l.) AMPERE André [ampér andré] francouzský matematik a fyzik, jehož jménem byla nazvána jednotka elektrického množství ( ) AMUNDSEN Roald norský polární badatel, který r dosáhl jako první jižní točny. Zahynul při zachraňování trosečníků italské vzducholodi Italia, mezi nimiž byl i náš radiolog Fr. Běhounek ( ) ANDERSEN Hans Christian dánský básník a spisovatel, autor slavných pohádek ( ) ARCHIMÉDES syrakuský rodák, starořecký fyzik a matematik (asi př. n. l.) ARISTOFANES starořecký autor komedií a satir (asi př. n. l.) ARISTOTELES starořecký filozof, žák Platónův, vychovatel Alexandra Velikého (384 až 322 př. n. l.) BACH Johann Sebastian německý skladatel a klavírní virtuos ( ) BALZAC Honoré de [balzak onoré d] francouzský romanopisec, autor románů EugénieGrandetová, Otec Goriot aj. Jeho romány tvoří celek nazvaný Lidská komedie (1799 až 1850) BAUDELAIRE Charles [bódlér šárl] francouzský básník, autor sbírky Květy zla ( ) BEETHOVEN Ludwig van německý skladatel, autor slavných symfonií a mnoha dalších skladeb ( ) BELL Alexander Graham americký vynálezce telefonu ( ) BERLIOZ Hector francouzský skladatel orchestrálních skladeb, např. Fantastická symfonie, Trojane, Faustovo prokletí aj. ( ) BIZET Georges [bize žorž] francouzský skladatel, autor opery Carmen ( ) BRAHMS Johannes německý skladatel symfonií a komorní hudby ( ) BRAILLE Louis (braj luji) francouzský učitel, který sestavil slepecké písmo ( ) BRECHT Bertolt německý spisovatel, básník, dramatik a režisér, zakladatel berlínského divadla Berliner Ensemble, autor Třígrošového románu, Žebrácké opery, Matky Kuráže atd. ( ) BRUEGHEL Pleter [brechl pítr] holandský malíř (asi ) BYRON George (bajrn džordž) anglický básník, autor eposů Don Juan, Child Harol-dova pouť aj. ( ) CERVANTES SAAVEDRA Miguel španělský spisovatel, autor románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha ( ) CIOLKOVSKIJ Konstantin Eduardovič ruský matematik a fyzik, zakladatel raketové techniky a autor teorie letů do vesmíru ( ) COOK James [kúk džejms] anglický mořeplavec, který prozkoumal Oceánii (1728 až 1779) COOPER James Fenimore [kúpr džejms fenymór] americký spisovatel románů Poslední Mohykán, Stopař atd. ( ) CURIE-SKLODOWSKÁ Marie [kirí] francouzská chemička polského původu, která se svým manželem Pierrem Curiem ( ) objevila r rádium ( ) ČAJKOVSKIJ Petr lljič ruský skladatel, autor oper Eugen Oněgin, Piková dáma a baletů Labutí jezero, Louskáček aj. ( ) ČECHOV Anton Pavlovič-ruský spisovatel a dramatik, autor mnoha novel a povídek, her Racek, Strýček Váňa, Tři sestry, Višňový sad aj. ( ) DANTE Alighieri italský básník, autor Božské komedie ( ) DARWIN Charles Robert [dárvin čárlz robrt] anglický přírodovědec, autor vývojové teorie, objasněné v díle O původu druhů cestou přirozeného výběru ( ) DEFOE Daniel [dyfou denjel] anglický spisovatel, autor Robinsona Crusoe (1659 nebo ) DICKENS Charles [dykns čárlz] anglický romanopisec, autor románů Kronika Pick-wickova klubu, David Copperfield, Malá Doritka atd. ( ) DOSTOJEVSKIJ Fjodor Michajlovič ruský romanopisec, představitel ruského realismu, autor románů Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Idiot, Uražení a ponížení atd. ( ) DUMAS Alexandre [dyma] francouzský spisovatel historických románů, autor Tří mušketýrů ( ) DüRER Albrecht [dyrer] německý malíř a rytec ( ) EDISON Thomas Alva [edysn toumes elve] americký vynálezce a podnikatel, vynálezce žárovky, fonografu atd. atd. ( ) EINSTEIN Albert [ajnštajn] německý fyzik, autor teorie relativity a jednotné teorie prostoru, času a gravitace ( ) EJZENŠTEJN Sergej Michajlovič - sovětskýfilm. režisér, autor filmů Křižník Potěmkin, Generální linie, Ivan Hrozný atd. ( ) ENGELS Friedrich německý filozof, jeden z tvůrců marxismu, spolupracovník Karla Marxe, vedoucí osobnost I. a II. internacionály ( ) ERENBURG Ilja Grigorjevič sovětský spisovatel, autor mnoha povídek a románů, např. válečné trilogie Pád Paříže, Bouře a Devátá vlna ( ) EUKLIDES starořecký matematik, zakladatel rovinné geometrie (asi 3. stol. př. n. l.) EURIPIDES starořecký dramatik, autor her Ifigenie na Tauridě, Trojane aj. (kolem př. n. l.) EZOP starořecký bajkař; jeho bajky byly sebrány kolem r. 300 př. n. l. (asi 6. stol. př. n. l.) FARADAY Michael [feredy majkl] anglický fyzik a chemik, objevitel elektromagnetické indukce aj. ( ) GALILEI Galileo italský fyzik, matematik a astronom, žák Koperníkův, vynálezce dalekohledu ( ) GÁNDHÍ Mohándás Karamčand, zvaný Mahátmá indický filozof, politik a bojovník za nezávislost Indie ( ) GARIBALDI Giuseppe [garibaldy džusepe] italský revolucionář, vůdce boje za sjednocení Itálie ( ) GERSHWIN George [geršvin džordž] americký skladatel, čerpající z tvorby amerických černochů a z džezu, autor

24 mnoha písní, klavírních skladeb a oper, např. Porgy a Bess ( ) GLINKA Michail Ivanovič ruský skladatel, autor mnoha orchestrálních skladeb a oper, např. Ruslan a Ludmila ( ) GOETHE Johann Wolfgang von [géte] německý básník a spisovatel, autor Fausta, Utrpení mladého Werthera, Heřmana a Dorotky aj. ( ) GOGH Vincent van [choch fan] holandský malíř impresionista žijící ve Francii (1853 až 1890) GOGOL Nikolaj Vasiljevič ruský spisovatel a dramatik, autor Mrtvých duší, Tarase Bulby, Revizora atd. ( ) GOLDONI Carlo [goldony karlo] italský dramatik, autor mnoha komedií, jako Sluha dvou pánů, Poprask na laguně, Mirandolina aj. ( ) GORKIJ Maxim ruský a sovětský spisovatel a dramatik, zakladatel socialistického realismu, autor Matky, životopisné trilogie Dětství, Do světa, Moje univerzity a dramat Na dně, Vassa Železnovová aj. ( ) GUTENBERG Johann německý tiskař, vynálezce knihtisku (asi ) HAYDN Josef Franz rakouský skladatel, autor mnoha symfonií a sonát ( ) HEINE Heinrich [hajne hajnrich] německý básník, spisovatel a kritik, autor sbírky Kniha písní atd. ( ) HEMINGWAY Ernest [hemingvej ernst] americký spisovatel, autor povídek, novel a románů, např. Komu zvoní hrana, Stařec a moře aj. ( ) HÉRODOT starořímský dějepisec, nazývaný otcem dějepisu (asi př. n. l.) HOMÉR pod jménem tohoto nedoloženého autora se zachovaly dvě nejstarší památky starořecké literatury, eposy Ilias a Odyssea (asi 9. nebo 8. stol. př. n. l.) HORATIUS [horácius] starořímský lyrický básník (65-8 př. n. l.) HUGO Viktor [igo vlktor] francouzský básník, spisovatel a dramatik, autor románů Dělníci moře, Ubožáci, Devadesát tři atd. ( ) CHAPLIN Charles Spencer [čeplin čárlz spensr] filmový komik anglického původu, scenárista, režisér, průkopník americké filmové grotesky (nar. 1889) CHOPIN Fryderyk [šopen] polský skladatel a klavírní virtuos ( ) IBSEN Henrik norský dramatik, autor her Hedda Gablerová, Paní z námoří. Divoká kachna, Stavitel Solness, Nora atd. ( ) JOLIOT-CURIE Frédéric [žoliokirí frederik] francouzský atomový vědec, první předseda Světové rady míru ( ) KALVÍN Jan francouzský náboženský reformátor působící v Ženevě ( ) KATAJEV Valentin Petroviř sovětský spisovatel, autor knih Na obzoru plachta bílá, Zimní vítr, Syn pluku atd. (nar. 1897) KEPLER Johann německý astronom působící v Praze, objevitel zákonů o pohybech planet kolem Slunce ( ) KCHUNG-FU-C* (Konfucius) čínský filozof ( př. n. l.) KIPLING Rudyard [radjerd] anglický spisovatel, autor povídek a románů, proslulý svými Knihami džunglí ( ) KOCH Robert německý lékař, objevitel bacila tuberkulózy ( ) KOLUMBUS Kryštof italský plavec ve španělských službách; r přistal u amerických břehů, aniž věděl, že objevil nový díl světa ( ) KOPERNÍK MikuláS polský astronom, objevitel dvojího pohybu planet, kolem osy a kolem Slunce ( ) KOŠCIUSZKO Tadeusz [koščuško tadeuš] polský revolucionář, bojovník proti carské vládě v Polsku ( ) LA FONTAINE Jean de [lafontén žán d] francouzský bajkař ( ) LAVOISIER Antoine-Laurent [lavoazjé antoan lorán] francouzský chemik, objevitel zákona o zachování hmoty ( ) LENIN Vladimír Iljič vl. jm. Uljanov, ruský filozof, politik a revolucionář, dovršitel díla Marxe a Engelse, zakladatel prvního socialistického státu na světě, Sovětského svazu ( ) LINCOLN Abraham [linken ejbrehem] prezident USA v době války Severu proti Jihu, osvoboditel černochů z otroctví ( ) LINNÉ Carl [kari] švédský přírodovědec, zakladatel přírodovědné systematiky (1707 až 1778) LISZT Ferenc maďarský skladatel a klavírní virtuos ( ) LIVINGSTONE David [livingstn dejvid] skotský misionář, objevitel neznámých krajů v Africe ( ) LOMONOSOV Michail Vasiljevič ruský chemik a fyzik, spisovatel a básník, autor nové ruské gramatiky, otec moderní ruské vědy, objevitel základních chemických zákonů a zakladatel první ruské univerzity ( ) LONDON Jack [landn džek] americký spisovatel dobrodružných povídek a románů ( ) LUTHER Martin německý náboženský reformátor ( ) MAGALHÁES Ferdinand [magaljenš] portugalský mořeplavec, který jako první obeplul zeměkouli (asi ) MARCONI Guglielmo [markony guljelmo] italský fyzik proslulý pracemi v oboru radiotelegrafie ( ) MARX Karl německý filozof, tvůrce dialektického a historického materialismu, politické ekonomie a zakladatel vědeckého komunismu, spolu s Engelsem organizátor I. internacionály ( ) MENDĚLEJEV Dmitrij Ivanovič ruský chemik, objevitel periodické soustavy prvků ( ) MICKIEWICZ Adam [mickjevič] největší polský básník ( ) MIČURIN Ivan Vladimirovič ruský šlechtitel a ovocnář, který svými pracemi vyvrátil staré názory o neměnnosti druhů na základě dědičnosti ( ) MICHELANGELO Buonarroti-[mikelandželo buonaroty] italský renesanční architekt, sochař, malíř a básník ( ) MOLIERE [moliér] vl. jm. Jean Baptisté Poquelin [žán batyst poklén] francouzský dramatik, autor her Zdravý nemocný, Lakomec, Učené ženy, Směšné fifleny, Škola žen, Měšťák šlechticem atd. ( ) MONTGOLFIEROVÉ Etienne a Joseph [etjen, žozef] francouzští konstruktéři prvního balónu ( , )

25 MORSE Samuel [mórs semujil] americký malíř, konstruktér telegrafu a autor telegrafní abecedy, morseovky ( ) MOZART Wolfgang Amadeus [mócart] rakouský skladatel, který působil i v Praze, autor mnoha skladeb a oper, např. Figarova svatba, Don Giovanni atd. ( ) MOŽAJSKIJ Alexandr Fjodorovič ruský vynálezce, konstruktér prvního letadla těžšího než vzduch ( ) MUSORGSKIJ Modest Petrovič ruský skladatel, autor opery Boris Godunov aj. ( ) NANSEN Fridtjof norský polární badatel ( ) NEWTON sir Isaak [njútn ajzek] anglický matematik, fyzik, astronom afilozof, zakladatel moderní matematiky a fyziky ( ) NOBEL Alfred švédský chemik a vynálezce dynamitu, zakladatel známé Nobelovy ceny, udělované za nejvýznamnější díla v oblasti vědy, literatury a boje za mír (1833 až 1896) OVIDIUS starořímský básník, autor Proměn (43 př. n. l.-17 n. l.) PAGANINI Nicolo [paganyny nykolo] italský houslový virtuos a skladatel (asi 1782 až 1840) PASTEUR Louis [pastér luji] francouzský chemik, zakladatel moderní bakteriologie, objevitel způsobu boje proti nakažlivým chorobám ( ) PAVLOV Ivan Petrovič ruský a sovětský fyziolog, který studoval vyšší nervovou činnost, zakladatel moderní fyziologie ( ) PEARY Robert [píri róbrt] americký polární badatel, který r dosáhl jako první severního pólu ( ) PICASSO Pablo [pikaso pavlo] španělský pokrokový malíř žijící v Paříži ( ) PLATÓN starořecký filozof, žák Sokratův a učitel Aristotelův, zakladatel školy, která mocně působila na vývoj evropské filozofie (asi př. n. l.) POE Edgar Allan [pou edgr elen] americký básník a spisovatel fantastických povídek, otec moderní detektivky ( ) POPOV Alexandr Stěpanovič ruský fyzik, vynálezce radiotelegrafie ( ) PROKOFJEV Sergej Sergejevií sovětský skladatel, autor opery Vojna a mír a baletu Romeo a Julie, mnoha kantát a písní ( ) PUŠKIN Alexandr Sergejevií ruský básník a spisovatel, autor Pikové dámy, Eugena Oněgina, Ruslana a Ludmily, Kapitánovy dcerky aj. ( ) PYTHAGORAS starořecký filozof a matematik (asi př. n. l.) REMBRANDT Harmensz van RIJN holandský malíř, jehož díla jsou pokládána za vrchol malířského umění ( ) RIMSKIJ-KORSAKOV Nikolaj Andrejevič ruský skladatel, autor mnoha oper a symfonických básní, např. Šeherezáda ( ) ROBESON Paul [roubsn pól] americký černošský zpěvák, přední postava světového boje za mír a za práva utlačovaných ( ) RODIN August [rodén ógist] francouzský sochař, jehož práce měly vliv i na naše sochaře, např. na J. Štursu ( ) ROENTGEN Wilhelm Conrad [rentgen konrat] německý fyzik, objevitel rentgenových paprsků ( ) ROLLAND Romain [rolán romén] francouzský pokrokový spisovatel, autor románů Jan Kryštof, Okouzlená duše a mnoha monografií a politických studií ( ) ROSSINI Gioacchino [rosíny džoakino] italský skladatel, autor oper Lazebník sevillský, Othello, Vilém Tell aj. ( ) ROUSSEAU Jean-jacques [rusó žánžak] francouzský filozof, autor děl o nových zásadách výchovy, jehož spisy ovlivnily strůjce Velké francouzské revoluce ( ) SALTYKOV-ŠČEDRIN Michail Jevgrafovič ruský spisovatel bajek a satirických spisů, jimiž bojoval proti byrokratismu a carské měšťácké společnosti ( ) SCOTT sir Walter-skotský básník a spisovatel historických románů, autor knih Ivanhoe, Rob Royatd. ( ) SHAKESPEARE William [šejkspír uiljem] anglický dramatik, největší postava světové dramatické tvorby, autor her Romeo a Julie, Hamlet, Richard III., Král Lear, Othello, Macbeth, Kupec benátský, Zimní pohádka, Sen noci svatojanské, Večer tříkrálový atd. ( ) SHAW George Bernard [šó džordž bernerd] irský pokrokový spisovatel a dramatik, autor her Svatá Johanka, Pygmalion, Caesar a Kleopatra aj. ( ) SCHILLER Friedrich [šiler frídrich] německý spisovatel, dramatik a historik, autor her Marie Stuartovna, Loupežníci, Don Carlos, Vilém Tell aj. ( ) SCHUBERT Franz [šubrt franc] rakouský skladatel, proslulý hlavně písňovou tvorbou ( ) SIENKIEWICZ Henryk [šenkjevič] polský spisovatel historických a dobrodružných románů a povídek, např. Ohněm a mečem, Quo vadis, Pouští a pralesem atd. (1846 až 1916) SOFOKLES starořecký dramatik, autor tragédií Antigona, Elektra, Oidipus král atd. ( př. n. l.) SOKRATES starořecký filozof, učitel Platónův (asi př. n. l.) STANISLAVSKIJ Konstantin Sergejevič ruský herec, režisér a spolu se spisovatelem Němirovičem-Dančenkem zakladatel Moskevského uměleckého divadla MCHAT (1863 až 1938) STEINBECK John [stejnbek džoun] americký spisovatel, autor Hroznů hněvu aj. ( ) STRAVINSKIJ Igor Fjodorovič ruský skladatel baletů, oper a klavírních děl (1882 až 1971) ŠALJAPIN Fedor Ivanovič ruský basista, operní pěvec, interpret písňové tvorby ( ) ŠOSTAKOVIČ Dmitrij Alexandrovič sovětský skladatel, autor mnoha sonát, symfonií, klavírních skladeb, písní a sborů ( ) TACITUS starořímský dějepisec (asi ) TESLA Nikola americký elektrotechnik charvátského původu, objevitel využití střídavého proudu, jeden ze spoluvynálezců radiotelegrafie ( )

26 THÁKUR Rabíndranáth indický (bengálský) spisovatel, filozof, básník a dramatik ( ) TOLSTOJ Lev Nikolajevič ruský spisovatel, autor románů Vojna a mír, Anna Kareninová, Vzkříšení, Kozáci aj. ( ) TURGENĚV Ivan Sergejevič ruský spisovatel, autor románů Dým, Šlechtické hnízdo a mnoha povídek, např. Lovcovy zápisky ( ) VERDI Giuseppe [verdy džusepe] italský skladatel, autor oper Rigoletto, La Traviata, Aida atd. ( ) VERGILIUS Publius Maro starořímský básník, autor Zpěvů pastýřských, Aeneidy aj. (70-19 př. n. l.) VINCI Leonardo da-[vinči] italský renesanční malíř, sochař, architekt a vynálezce, autor slavných obrazů Poslední večeře a Mona Lisa ( ) VOLTA Alessandro italský fyzik, vynálezce elektrického článku, jehož jménem byla nazvána jednotka elektrického napětí ( ) VOLTAIRE [voltér], vl. jm. Francois Marie Arouet de Voltair [fransoa maří arue d voltér], francouzský filozof, básník a spisovatel, který měl v době osvícenské vliv svými myšlenkami o volnosti myšlení, o svobodě a svou vírou v lidský pokrok. Svými spisy mocně zapůsobil i na vznik Velké francouzské revoluce ( ) WAGNER Richard německý skladatel, autor oper Tannhäuser, Lohengrin, Bludný Holanďan, Mistři pěvci norimberští atd. ( ) WASHINGTON George [uošingtn džordž] americký státník, zakladatel Spojených států a jejich první prezident ( ) WICLIF John [uiklif džoun] anglický náboženský reformátor, jehož spisy ovlivnily i Jana Husa (asi ) ZOLA Emile [emil] francouzský romanopisec, autor románů Germinal, Rozvrat, Nana atd. ( )

27 Z PŘÍRODNÍCH VĚD PŘÍRODA KOLEM NÁS Příslušníky všech tří velkých přírodních říší, říše živočišné, rostlinné a nerostné, se zabývají přírodní vědy. Mají mnoho vědních oborů. Tak biologie zkoumá životní projevy organismů (zvířat a rostlin), botanika studuje rostliny, zoologie zkoumá zvířata, antropologie se zabývá studiem vývoje člověka, geologie nás učí o vzniku a vývoji země, mineralogie zkoumá nerosty, astronomie studuje vývoj a složení vesmíru atd. atd. Úkolem přírodních věd je postavit všechny poznané přírodní síly a vědomosti o přírodě do služeb rozvoje lidské společnosti. Výsledky studia všech přírodovědců obohacují a ovlivňují náš život, jsou převáděny do praxe a praxí ověřovány. Abychom se mohli v přírodních vědách lépe orientovat, zavedli jsme v nich systematické rozdělení do skupin a podskupin. Otcem přírodovědné systematiky byl švédský přírodovědec Carl Linné (18. století). Ten však třídil přírodniny do skupin podle vnějších znaků. Moderní systematika vychází z vývojové teorie a řadí přírodniny od nejméně dokonalých až po nejdokonalejší tak, jak se skutečně vyvíjely a postupně zdokonalovaly. Seznamte se se základy přírodovědné systematiky! Pomůže vám to při učení i v životě.

28 ZÁKLADNÍ TŘÍDĚNÍ ORGANISMŮ ŘÍŠE PODŘÍŠE ODDĚLENÍ PODODDĚLENÍ TŘÍDA Předjaderné organismy Baktérie Sinice Rostliny Buněčné Stélkaté rostliny Houby Řasy Lišejníky Mechorosty Jatrovky Mechy Cévnaté Kapraďorosty Plavuně Přesličky Kapradiny Semenné rostliny Nahosemenné Jinany Jehličnany Chvojníky Krytosemenné Jednoděložné (žilnatina v listech rovnoběžná) Dvouděložné (žilnatina v listech rozvětvená) ŘÍŠE PODŘÍŠE KMEN PODKMEN TŘÍDY Živočichové Jednobuněční Prvoci Bezbrví Bičíkovci, Kořenonožci, Výtrusovci Obrvení Nálevníci Mnohobuněční Houby Vápenatí, křemičití Láčkovci Žahavci Polypovci, medúzovci, korálnatci Žabernatci Žabernatky Ploštěnci Ploštěnky Pásnice Hlísti Hlístice, Strunovci, vrtejši Vířivci Břichobrvky, vířnici, rypečky Kroužkovci Mnohoštětinatci, maloštětinatci, pijavice Chapadlovci Chapadlovky, mechovci, ramenonožci, ploutven Měkkýši Plži, mlži, hlavonožci Pačlenovci Drápkovci, ženušky, jazyčnatky Členovci Trojlaločnatci Trilobiti Klepítkatci Hrotnatci, pavoukovci Korýši Lupenonožci, Klanonožci, rakovci Vzdušnicovci Mnohonožky, stonožky, hmyz Proudovci Ostnokožci Lilijice, ježovky, hvězdice, sumýši Polostrunatci Žaludovití, grapoliti Strunatci Pláštěnci Vršenky, sumky, salpy Kopinatci Bezlebeční Oratlovci Kruhoústí, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci

29 PŘEHLED RYB TŘÍDA PODTŘÍDA NADŘÁD ŘÁD Ryby Paprskoploutví Chrupavčití Jeseterovití (jeseter, vyza) Kostnatí Bezostní (sleď, pstruh, štika, sardinka) Máloostní (kapr, karas, lín, cejn, sumec) Holobřiší (úhoř) Měkkoploutví (treska, mník) Volnoostní (koljuška) Lalůčkožábří (koníček mořský) Halančíkovci (paví očko, mečovka) Ostnoploutví (okoun, candát, makrela) Platýsi Nozdratí Lalokoploutví (latimérie) Dvojdyšní (bahník) PŘEHLED PLAZŮ TŘÍDA PODTŘÍDA ŘÁD Plazi Haterie Želvy Krokodýli Šupinatí Ještěři Hadi TŘÍDA NADŘÁD ŘÁD PŘEHLED PTÁKŮ Ptáci Běžci Pštrosi Kiviové Plavci Tučňáci Letci Potáplice, Potápky, Trubkonosí, Veslonozí, Brodiví, Plameňáci, Vrubozubí, Kamišové, Dravci, Tinamy, Hrabaví, Krátkokřídlí, Bahňáci, Dlouhokřídlí, Měkkozobí, Papoušci, Sovy, Kukačky, Lelkové, Svišťouni, Trogoni, Myšáci, Srostloprstí, Šplhavci, Pěvci

30 PŘEHLED SAVCŮ TŘÍDA PODTŘÍDA NADŘÁD ŘÁD PODŘÁD Savci Vejcorodí Ptakořitní Živorodí Vačnatci Mnohozubí Málozubí Placentálové Hmyzožravci Letuchy Letouni Chudozubí Luskouni Zajíci Hlodavci Šelmy Ploutvonožci Kytovci Hrabáči Damani Chobotnatci Ochechule Lichokopytníci Sudokopytníci Primáti Kaloni Netopýři Lenochodi Mravenečníci Pásovci Nepřežvýkavci Přežvýkavci Poloopice Opice Člověk Při systematickém třídění všech živočichů používá věda takzvaných systematických skupin. Jsou to: říše podříše kmen podkmen třída podtřída nadřád řád podřád nadčeleď čeleď podčeleď rod podrod, druh a rasa. Kdybyste chtěli naprosto přesně zařadit třeba kozorožce horského alpského, museli byste říci, že to je rasa kozorožec horský alpský, druh kozorožec horský, rod kozy, podčeleď koz, čeleď turovitých, podřád přežvýkavců, řád sudokopytníků, nadřád placentálů, podtřida živorodých, třída savců, podkmen obratlovců, kmen strunatců, podříše mnohobuněčných a říše živočišná. Také systematické třídění ptáků je stejné jako třídění savců a ostatních živočichů. Při správném zařazení třeba vrány obecné šedé byste musili říci, že to je rasa vrány obecné šedé, druh vrány obecné, podrod vrány, rod krkavce, čeleď krkavcovitých, podřád křiklavých, řád pěvců, nadřád letců, podtřida ptáků pravých, třída ptáků, podkmen obratlovců, kmen strunatců, podříše mnohobuněčných a říše živočišná. KOLIK JE NA SVĚTĚ ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ? I. kmen: Prvoci (asi druhů) II. kmen: Houby (asi druhů) III. kmen: Láčkovci (asi druhů) IV. kmen: Červi (asi druhů) V. kmen: Měkkýši (asi druhů) VI. kmen: Pačlenovci (asi 100 druhů) VII. kmen: Členovci (asi druhů) VIII. kmen: Proudovci (asi druhů) IX. kmen: Strunatci (asi druhů) Celkem asi druhů Udané počty vycházejí jen z množství známých a popsaných druhů. Přírodovědci však odhadují skutečné množství druhů počtem mnohem větším. Vždyť třeba jen brouků je popsáno a známo asi druhů, ač vědci udávají, že brouků žije asi milión druhů! VĚDECKÁ JMÉNA PŘÍRODNIN Přírodovědná systematlka má pro každého tvora, pro každou rostlinu dvě jména. První znamená jméno rodu, druhé jméno je jméno druhu. Například jméno šalvěj luční znamená, že to je luční druh z rodu šalvěji (celý rod má dvanáct druhů). Čteme-li někde jméno medvěd lední, víme, že jde o lední druh čeledi medvědovitých (která má celkem 6 rodů o sedmi druzích medvědů). Ale některý rostlinný nebo živočišný druh může v některé oblasti vytvořit odlišné formy. Jde stále o týž druh, který však má jinou velikost, jiné zbarvení apod. To jsou zeměpisné rasy. Chceme-li je označit i v pojmenování, přidáváme za druhové jméno ještě jméno rasy. Například jméno husa polní Islandská znamená, že jde o islandskou rasu druhu polní husy z rodu hus.

31 ODKDY ŽIJÍ DOMÁCÍ ZVÍŘATA S ČLOVĚKEM Druh Původní forma Kdy došlo k domestlkaci Kde došlo k domestikaci Pes domácí Vlk a šakal Doba kamenná až 8000 let př. n. l. Kočka domácí Kočka plavá 2500 let př. n. l. Egypt Severní Evropa Asie Tur domácí Pratur 9000 až 600 let př. n. l. Evropa Asie Koza domácí Koza bezoárová 6000 až 3000 let př. n. l. Přední Asie Jihových. Evropa Ovce domácí Muflon, argali, archar 9000 až 3000 let př. n. l. Evropa Asie Prase domácí Prase divoké 6000 až 3000 let př. n. l. Evropa Asie Kůň domácí Tarpan, kůň Převalského 4000 až 2000 let př. n. l. Evropa Asie Osel domácí Osel nubický a osel somálský 8000 až 6000 let př. n. l. Afrika Velbloud jednohrbý Vyhynulý divoký dromedár 4000 až 2000 let př. n. l. Afrika Asie Velbloud dvouhrbý Divoký drabař 4000 až 2000 let př. n. l. Střední Asie Slon indický Slon indický 2000 až 1000 let př. n. l. Indie Sob domácí Sob divoký Arktická oblast Eurasie Králík domácí Králík divoký Počátkem našeho letopočtu Pyrenejský poloostrov Lama Huanako Před příchodem Evropanů Jižní Amerika Alpaka Vikuňa Před příchodem Evropanů Jižní Amerika Holub domácí Holub skalní 3000 let př. n. l. Středomoří Asie Kur domácí Kur bankivský 3000 let př. n. l. Zadní Indie Perlička domácí Perlička štětcová Starověk Afrika Krocan domácí Krocan divoký Severní Amerika Páv Páv korunkatý 1000 let př. n. l. Asie Husa domácí Husa velká Husa labutí 2000 let př. n. l. Evropa, Čína, Egypt Kachna domácí Kachna divoká Starověk Evropa, Asie, Jižní Amerika Bourec morušový 3000 let př. n. l. Asie PŘÍLETY A ODLETY STĚHOVAVÝCH PTÁKŮ Jméno ptáka Přílet Odlet Bělořit šedý IV IX Budníček lesní IV IX Bukač velký III-IV IX-X Čáp bílý III-IV IX-X Čejka chocholatá III-IV IX-X Červenka obecná III IX-X Drozd zpěvný III IX-X Drozd kvíčala III-IV X-XI Dudek chocholatý IV VIII Holub doupňák III X Holub hřivnáč III X

32 Husa polní II-III VIII-IX Chřástal vodní III-IV X Jiřička obecná IV-V VIII-IX Kachna divoká III X-XI Konipas bílý III-IV IX-X Konipas luční IV IX-X Krutihlav obecný IV VIII-IX Křepelka polní V IX Kukačka obecná IV-V VIII Lejsek šedý V VIII-IX Lelek lesní IV-V IX-X Linduška lesní III-IV X-XI Lyska černá III X-XI Mandelík hajní V VIII-IX Ostříž lesní IV-V IX Pěnice pokřovní IV IX-X Pěnice vlašská IV VIII Pěnkava obecná III X Racek chechtavý III VIII-IX Rákosník obecný IV-V VIII-IX Rehek domácí III X Rehek zahradní IV IX Rorýs obecný IV-V VIII-IX Sedmihlásek hajní V VIII Skřivan polní II-III X-XI Slavík obecný IV-V VIII-IX Slípka zelenonohá III X-XI Sluka lesní III X Špaček obecný II-III X-XI Ťuhýk obecný V-VI IX Vlaštovka obecná IV VIII-IX Vlha pestrá V VIII-IX Volavka popelavá III-IV VIII-IX Zvonohlík zahradní III-IV IX-X Žluva hajní V VIII ZJIŠTĚNÁ STÁŘÍ NĚKTERÝCH ŽIVOČICHŮ Moucha Včelí dělnice Pavouk křižák 7 týdnů 6 týdnů 1 rok

33 Křeček Krysa Včelí královna Hlemýžď Svišť Dešťovka Ptakopysk Stehlík jaguár Bobr Kočka Pes Tygr Dikobraz Tuleň Lev Lama Jeřáb Hroznýš Bizon Nosorožec Zebra Žirafa Velbloud Racek Šimpanz Husa Medvěd Hroch Kůň Kondor Slon Krokodýl Papoušek kakadu Sup Želva bahenní Želva sloní 3 roky 4 roky 5 let 5 let 7 let 10 let 12 let 16 let 16 let 17 let 17 let 18 let 18 let 18 let 20 let 20 let 22 let 24 let 25 let 25 let 25 let 25 let 25 let 25 let 20 let 30 let 35 let 40 let 45 let 45 let 50 let 50 let 50 let 65 let 96 let 120 let 180 let RYCHLOST POHYBU NĚKTERÝCH ŽIVOČICHŮ NA ZEMI: Hlemýžď 5 m/hod

34 Želva Dikobraz Prase divoké Velbloud Slon Pes Liška Jelen Nosorožec Klokan Pštros Žirafa Lev Zajíc Závodní kůň Antilopa Zebra Chrt Klokan Gazela Gepard VE VODĚ Mořský ráček Chobotnice Úhoř Kapr Okoun Štika Losos Žralok Létající ryba Tuňák Kosatka 0,5 km/hod 3,2 km/hod 17 km/hod 20 km/hod 35 km/hod 40 km/hod 40 km/hod 40 km/hod 40 km/hod 45 km/hod 50 km/hod 50 km/hod 60 km/hod 60 km/hod 70 km/hod 72 km/hod 75 km/hod 80 km/hod 85 km/hod 90 km/hod 120 km/hod 0,4 km/hod 5 km/hod 8 km/hod 8 km/hod 10 km/hod 18 km/hod 25 km/hod 45 km/hod 65 km/hod 70 km/hod 70 km/hod VE VZDUCHU: Čmelák 18 km/hod Sluka 30 km/hod Racek Krahujec Kolibřík Čáp Vážka 30 km/hod 40 km/hod 40 km/hod 50 km/hod 50 km/hod

35 Vrána Pelikán Pěnkava Špaček Vrabec Holub Puštík Ledňáček Kavka Vlaštovka Labuť Kachna divoká Orel skalní Rorýs Sokol při útoku 50 km/hod 50 km/hod 52 km/hod 55 km/hod 55 km/hod 60 km/hod 60 km/hod 60 km/hod 62 km/hod 70 km/hod 85 km/hod 95 km/hod 130 km/hod 150 km/hod 200 km/hod

36 PŘÍRODNÍ REZERVACE PŘÍRODU NEJEN STUDUJEME, ALE I CHRÁNÍME! V dávných dobách, kdy na naší Zemi žilo jen málo lidí, nebylo nebezpečí, že by člověk některé druhy zvířat nebo rostlin nenávratně vyhubil. Lidí však stále přibývalo, jejich požadavky na dary přírody rostly a touha po zisku a často i nesprávné názory na užitečnost nebo škodlivost zvířat a rostlin měly na svědomí, že některé druhy v určitých oblastech zcela vyhynuly. Kolik u nás bylo ve středověku bobrů! A dnes tady nežije ani jediný! Podobný osud by byl málem potkal u nás i vydru a mnoho jiných zvířat i rostlin. Každý takový necitlivý zásah do společenství rostlin a živočichů, v němžexistuje určitá rovnováha, způsobuje velké škody, které lze jen velmi obtížně odstranit, ať jde o neplánovaný sběr některých rostlin, o kácení stromů nebo o nadměrné hubení některých živočišných druhů, které regulují stav škodlivého hmyzu a hlodavců. A to nesmíme zapomínat na kouř z továren a na stále stoupající obsah spalných plynů z motorových vozidel ve vzduchu stejně jako na odpadní produkty v našich stojatých i tekoucích vodách. To vše nesmírně zhoršuje životní podmínky všech živých organismů. Proto všude, kde jsou k tomu důvody, zřizujeme přírodní rezervace, tj. chráněná větší nebo menší území, kde se nesmí nic trhat, nic lovit, kde se nesmí klást oheň a dělat hluk a kde se smí chodit většinou jen po vyznačených cestách. Na větších územích se zřizují národní parky (např. Tatranský národní park nebo Krkonošský národní park). V současné době je jenom v České socialistické republice přes šest set chráněných oblastí a stále se zřizují nové. Chráněným územím by však měl být pro každého z nás každý kousek přírody. Díky těmto opatřením podařilo se nám aspoň částečně zachránit mnohé přírodní památky, které k nám jezdí studovat i vědci z cizích zemí. Starejme se všichni, aby se naše země opravdu stala rájem zvířat a rostlin. Pečujme o naše přírodní památky a šiřme všude znalost našich chráněných míst, rostlin a živočichů. Vždyť jedním ze znaků kulturního člověka je jeho poměr k přírodě. Zjistíte-li někde, že lidé se chovají neukázněně nebo že z hlouposti či neznalosti přírodu ničí, zakročte! Napřed domluvou a vysvětlením, a nepomáhá-li to, oznámením na nejbližším národním výboru. Naše přírodní památky si opravdu zaslouží co nejpřísnější ochranu. Patří k nejkrásnějším v Evropě. Ale i když je u nás ochrana přírody zákonem, setkáváme se neustále s lidmi i s organizacemi, kterým ochrana přírody ještě nevešla do krve. Staňme se všichni dobrovolnými strážci zákona na ochranu přírody a zasahujme všude, kde to bude třeba. Naše příroda za to stojí. (Hvězdička značí, že jsou chráněny všechny druhy) CHRÁNĚNÉ ROSTLINY Bělozářka* Bledule* Brambořík evropský Bříza zakrslá Divizna fialová Dřín Dřípatka horská Dvojštítek hladký Ďáblík bahenní Hlaváček jarní Hořec* Hořeček* Hvězdnice chlumní Hvězdnice alpská Hvozdík peřitý Hvozdík písečný Hvozdík pyšný Hvozdík sivý Chrpa Triumfettiho Jalovec obecný Jazýček kozlí Jelení jazyk Jestřábník oranžový Jinořadec kadeřavý Kamzičník rakouský Kandík psí zub Kapradinka skalní Kavyl* Koniklec* Kotvice plovoucí Kosatec Koulenka Willkommova Kozinec* Kruhatka Matthioliho Kruštík* Křivatec český Kýchavice černá Kyvor lékařský Leknín* Len chlupatý Len rakouský Len tenkolistý Len vytrvalý Len žlutý Lilie* Lomikámen trsnatý Lomikámen vstřícnolistý Lomikámen vždyživý Lýkovec* Mečík* Medovník meduňkolistý Medvědice lékařská Měsíčnice vytrvalá Mléčivec alpský Okrotice* Oměj* Orlíček planý Ostružník moruška Pérovník pštrosí Pětiprstka* Plamének* Plavín leknínolistý Plavuň* Popelivka sibiřská Prha arnyka Prvosenka nejmenší Rojovník bahenní Rosnatka* Řezan pilolistý Sasanka lesní Sasanka narcisokvětá Stračka vyvýšená Střevíčník pantoflíček Suchokvět roční Stulík* Šafrán bělokvětý Šafrán Heuffelův Šalvěj habešská Škarda sibiřská Tařice skalní Tis červený Tořič* Třemdava bílá Vemeníček zelený Vemeník* Včelník rakouský Violka žlutá Volovec vrbolistý Vrba bylinná Vřesovec pleťový Vstavač* Všivec statný Všivec sudetský Všivec žezlovitý Zimostrázek alpinský Zvonek klubkatý Zvonek sibiřský Zvonek vousatý Zvonovec liliolistý Žebrovice různolistá

37 (Hvězdička značí, že jsou chráněny všechny druhy) CHRÁNĚNÍ ŽIVOČICHOVÉ Bezobratlí Perlorodka říční Rak kamenáč Čmelák* Jasoň červenooký Jasoň dymnivkový Kobylka sága Krajník* Kudlanka nábožná Mravenec lesní* Nosorožec kapucínek Pestrokřídlec podražcový Otakárek fenyklový Otakárek ovocný Roháč obecný Ploskoroh* Tesařík alpský Tesařík obrovský Tesařík zavalitý Obratlovci Mihule* Bělozubka* Blatnice skvrnitá Čolek horský Čolek karpatský Čolek veliký Mlok skvrnitý Ropucha* Ještěrka* Slepýš křehký Užovka hladká Užovka podplamatá Užovka stromová Želva bahenní Běhulík plavý Bělořit šedý Bramborníček* Brhlík lesní Brkoslav severní Břehouš černoocasý Břehule říční Budníček* Bukač velký Bukáček malý Cvrčilka* Čáp bílý Čáp černý Čečetka zimní Čejka chocholatá Červenka obecná Čížek lesní Datel černý Datlík tříprstý Dlask tlustozobý Drop velký Drozd* Dřemlík tundrový Dudek chocholatý Dytík úhorní Hohol severní Holub doupňák Hvízdák eurasljský Hýl obecný Chřástal* Jespák* Ježek* Jiřička obecná Kalous pustovka Kalous ušatý Káně lesní Koliha* Kolpík bílý Konipas* Konopka* Kopřivka obecná Kos horský Králíček* Krutihlav obecný Křepelka polní Křivka Kukačka obecná Kulík* Kulíšek nejmenší Kvakoš noční Labuť* Ledňáček říční Lejsek* Lelek lesní Linduška* Luňák červený Luňák hnědý Luněc šedý Mandelík hajní Mlynařík dlouhoocasý Morčák* Moták* Moudivláček lužní Myšivka horská Netopýr* Orel* Orlík krátkoprstý Orlovec říční Ořešník kropenatý Ostralka štíhlá Ostříž lesní Ouhorlík stepní Pěnice* Pěnkava jikavec Pěvuška* Pisík obecný Pisila čáponohá Plch lesní Plch zahradní Poštolka jižní Poštolka obecná Poštolka rudonohá Polák malý Potápka černokrká Potápka malá Potápka rudokrká Potápka žlutorohá Potáplice* Puštík bělavý Puštík obecný Racek* Rákosník* Raroh velký Rehek* Rejsec černý Rejsek* Rorýs* Rybák černý Rybák obecný Sedmihlásek hajní Skalník zpěvný Skorec vodní Skřivan lesní Skřivan ouškatý Slavík* Slučka malá Sokol stěhovavý Sova pálená Stehlík obecný Strakapoud* Strnad cvrčívý Strnad rákosní Strnad zahradní Střízlík obecný Sýc rousný Sýček obecný Sýkora* Sýkořice vousatá Šoupálek* Tenkozobec opačný Ťuhýk* Turpan* Včelojed lesní Vlaštovka obecná Vlha pestrá Vodouš* Volavka bílá Volavka červená Volavka stříbřitá Vrápenec* Vydra říční Výreček malý Zedníček skalní Zrzohlávka rudozobá Zvonohlík zahradní Žluna* Žluva hajní OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZVÍŘAT Dnes už nám nestačí chránit jen zvířata a rostliny. Moderní společnost se musí starat i o ochranu jejich životního prostředí. Zapamatujte si proto několik hlavních zásad kulturního člověka! Nikdy nevypalujeme na jaře suchou loňskou trávu! Ničíme tím spoustu užitečného hmyzu především slunéček a čmeláků a hubíme půdní baktérie, nutné pro růst všech rostlin.

38 Staráme se o čistotu vodních toků, neházíme do nich odpadky a bojujeme proti znečišťování řek a potoků průmyslovými odpady. Chráníme, udržujeme a upravujeme studánky a prameny. Na vhodných místech vysazujeme remízky z křovin jako vhodná hnízdiště pro zpěvné ptactvo. V lese se chováme tiše, nezakládáme tam oheň a nepohazujeme tam odpadky.

39 VÝVOJ ZEMĚ Geologická éra Kosmogonické období Předgeologické období Prahory (archaikum) Starohory (proterozoikum) Prvohory (paleozoikum) Geologická perioda Období bezvodé Období praoceánské Starší proterozoikum Mladší algonkium Starší: kambrium ordovik silur devon Mladší: karbon perm Druhohory (mezozoikum) Trias Jura Křída Třetihory (terciér) kenozoikum alpínské vrásnění (počátek už v druhohorách) Čtvrtohory (kvartér) anthropozoikum Starší paleogén Mladší neogén Starší pleistocén Mladší holocén Celkové stáří (let) až až až až až až až až Vývoj života Vznik Země Počátek vzniku zemské kůry V oceánech vzniká život Vývoj bezobratlých živočichů a výtrusných rostlin Další rozvoj bezobratlých, první praryby; rozvoj výtrusných cévnatých rostlin; rozšíření kapraďorostů a nižších výtrusných rostlin; objevují se první plazi; vyhynuly velké plavuně a přesličky; rozvoj nahosemenných rostlin Vyhynutí velkých plazů; počátek vývoje krytosemenných rostlin; objevují se praptáci; ohromný rozvoj plazů; objevují se žáby; počátek vývoje savců Další rozvoj jednoděložných a dvouděložných rostlin; rychlý rozvoj ptáků a savců; objevují se první lidoopi; podnebí se začíná ochlazovat Doba ledová a meziledová; objevuje se člověk; rozvoj lidské společnosti GEOLOGICKÉ HODINY Vyjádříme-li stáří Země pouhou jednou hodinou, pak jednotlivé geologické doby trvají:

40 VÝVOJ ČLOVĚKA Před let Opičí předek člověka žil na stromech a živil se plody a kořínky. Před až let Vyhynulí lidoopi (Propliopithecus, Dryopithecus a Kanapithecus) přecházeli ze stromů na volná prostranství. Chodili polovzpřímeně. Ruka se osvobozovala od chůze. Vedle potravy rostlinné živí se i vejci, malými ptáky a drobnými savci. Před až let První lidé (Pithecanthropus a Sinanthropus) už znali oheň, jehož užívali k ochraně před zimou a zvěří. Dorozumívali se posunky a skřeky. Používali náhodně sebraných kamenů, kostí a klacků jako prvních nástrojů. Rozvíjela se pracovní činnost. Dovedli primitivně opracovávat kámen. Pěstní klíny. Před až let Neandertálský člověk (Homo sapiens neandertalensis) už vyráběl kamenné mlaty a užíval ohně k přípravě pokrmů. Dorozumíval se řečí. Chodil vzpřímeně a bydlel v jeskyních, později v primitivních obydlích. Před až dnešek Člověk rozumný (Homo sapiens) vytvořil prvobytnou společnost. Hovořil artikulovanou řečí. Dochází k organizaci lovu (lovci mamutů). Vyrábí si stále dokonalejší zbraně, nástroje, nádoby a ozdoby, zprvu z kamene, později z bronzu a nakonec ze železa. STÁŘÍ ŽIVOČICHŮ

41 Z vesmíru a kosmonautiky ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SLUNCI, MĚSÍCI A PLANETÁCH Těleso Střední vzdálenost od Slunce (km) Vzdál. od Země (v km) Nejmenší Největší Doba oběhu (dny) Největší průměr (v km) Doba otočky kolem osy (dní-min-s) Závaží 1 kg váží na tělese (kg) Slunce ,4 Měsíc dní 8 hod. 43 min ,17 Merkur ,97 dne 4 840? 0,39 Venuše ,7 dne ? 0,89 Země rok 0,26 dne Mars rok 321,98 dne ,38 2 Jupiter roků 317,6 dne ,64 12 Saturn roků 174 dní X.14 1,13 10 Uran roků 27 dní X Neptun roků 324 dní Pluto roků 180 dní ? 1 Počet měsíců

42 SEVERNÍ HVĚZDNÁ OBLOHA VELKÝ VŮZ Všichni jistě znáte nejvýraznější souhvězdí naší oblohy, Velký vůz. Poznáte ho snadno podle jeho sedmi nejjasnějších hvězd. Málokdo však ví, že celé souhvězdí tvoří 133 hvězd, viditelných pouhým okem! Staří Arabové dali všem sedmi hlavním hvězdám jména. Postupujeme-li od konce oje k vozu a na jeho obvodu pak ve směru hodinových ručiček, nacházíme postupně hvězdy Benetnaš, Mizar, Alioth, Megrez, Dubhe, Merak a Phekda. Všimněte si dobře druhé hvězdy v oji! Je to hvězda Mizar se svou družicí jménem Alkor. Tato hvězda čtvrté velikosti tvoří s Mizarem dvojhvězdu. Staří Arabové si na Alkoru ověřovali zrak. Zkuste to také! Kdo z vás Alkor těsně u Mizara v noci vidí, má opravdu dobré oči. Mizar s Alkorem je první pouhým okem objevená dvojhvězda. Značky pro tělesa sluneční soustavy ASTRONOMICKÉ ZNAČKY Značky pro souhvězdí zvěrokruhu MĚŘENÍ VZDÁLENOSTÍ VE VESMÍRU Aby astronomové nemuseli počítat s obrovskými čísly, zavedli si pro měření vesmírných vzdáleností světelný rok. Je to vzdálenost, kterou urazí světlo za jeden rok. V kilometrech vyjádřený světelný rok dává číslo km, což je devět bilionů, čtyři sta dvaašedesát miliard, sedm set miliónů kilometrů. Je-li nějaká hvězda vzdálena od Země 5 světelných roků, znamená to, že její světlo dorazí na Zemi za pět let. Nutnost zavedení světelného roku dosvědčují údaje o někte-rých vesmírných vzdálenostech. Tak hvězda Sírius je od Země vzdálena 8,6 svět. r., hvězda Vega 26,5 svět. r., mlhovina v Andromedě svět. r. a mlhovina ve Velkém voze svět. r.! Větší astronomickou jednotkou udávající vzdálenosti je tzv. parsek; rovná se 3,26 světelného roku.

43 DŮLEŽITÉ ETAPY DĚJIN DOBÝVÁNÍ VESMÍRU První umělá družice SPUTNIK 1 (SSSR) Umělá družice SPUTNIK 2 (SSSR) se psem Lajkou Umělá družice EXPLORER (USA) Měsíční automatická stanice LUNA 1 (SSSR) vyslána k Měsíci Měsíční automatická stanice LUNA 2 (SSSR) dopadla na Měsíc Měsíční automatická stanice LUNA 3 (SSSR) vyfotografovala odvrácenou tvář Měsíce Kosmická loď KOSMICKÁ LOĎ 2 (SSSR) se psy Střelkou a Bělkou Automatická meziplanetární stanice VENĚRA I (SSSR) vyslána k Venuši Kosmická loď VOSTOK1 (SSSR); první let po oběžné dráze (1x) s člověkem, J. A. Gagarinem Balistická střela REDSTONE s kabinou MERCURY (USA); první let do výše 188 km a zpět s kosmonautem A. Shepardem Balistická střela REDSTONE s kabinou MERCURY (USA); let do výše 190 km a zpět s kosmonautem V. Grissomem Kosmická loď VOSTOK 2 (SSSR); let po oběžné dráze (17x) s kosmonautem G. S. Titovem Kosmická loď FRIENDSHIP 7 (MERCURY 6) (USA); první americký let po oběžné dráze s kosmonautem J. Glennem Kosmická loď AURORA 7 (USA); let po oběžné dráze (3x) s kosmonautem M. S. Carpenterem Kosmická loď VOSTOK 3 (SSSR); let po oběžné dráze (64x) s kosmonautem A. G. Nikolajevem Kosmická loď VOSTOK 4 (SSSR); let po oběžné dráze (48x) s kosmonautem P. R. Popovičem Kosmická sonda MARINER 2 (USA) vyslána k Venuši Kosmická loďsigma 7 (USA); let po oběžné dráze (6x) s kosmonautem W. Shirrou Automatická meziplanetární stanice MARS 1 (SSSR) vyslána z těžké družice k Marsu Měsíční automatická stanice LUNIK 4 (SSSR) vyslána z umělé družice k Měsíci Kosmická loď FAITH 7 (USA); let po oběžné dráze (22x) s kosmonautem G. Cooperem Kosmická loď VOSTOK 5 (SSSR); let po oběžné dráze (81x) s kosmonautem V. F. Bykovským Kosmická loď VOSTOK 6 (SSSR); první žena ve vesmíru; let po oběžné dráze (48x) s V. V. Těreškovovou Kosmické těleso POLJOT 1 (SSSR) za letu měnilo oběžnou dráhu Kosmický systém ELEKTRON 1 a ELEKTRON 2 (SSSR); dvě družice z jedné rakety vypuštěny na různé oběžné dráhy Kosmická sonda RANGER 6 (USA) dopadla na Měsíc Kosmické těleso POLJOT 2 (SSSR) vyzkoušelo manévrování ve vesmíru Měsíční sonda RANGER 7 (USA) vyfotografovala Měsíc a dopadla na něj Kosmická loď VOSCHOD 1 (SSSR); let po oběžné dráze (3x) s tříčlennou posádkou: V. Komarov, K. Feoktistov a B. Jegorov Kosmická loď VOSCHOD 2 (SSSR); let po oběžné dráze (18x), s kosmonauty P. 1. Beljajevem a A. A. Leonovem, který za letu opustil loď Kosmická loď GEMINI 3 (USA); let po oběžné dráze (3x) se změnou dráhy; kosmonauti V. Grissom a J. Young Kosmická loď GEMINI 4 (USA) s kosmonauty McDivittem a Whitem, který za letu opustil loď První setkání dvou kosmických lodí ve vesmíru: lodi GEMINI 7 (USA) (doba letu ) s kosmonauty F. Bormanem aj. Lovellem a GEMINI 6 (USA) (doba letu ) s kosmonauty W. Shirrou a G. Staffordem Měsíční automatická stanice LUNA 9 (SSSR) měkce přistála na Měsíci a vyfotografovala jeho povrch Automatická stanice VENĚRA 3 (SSSR) dopadla na Venuši Automatická kosmická stanice LUNA 10 (SSSR) se stala umělou družicí Měsíce Měsíční automatická stanice SURVEYOR 8 (USA) přistála měkce na Měsíci a fotografovala jeho povrch Kosmická loď GEMINI 9 (USA) na oběžné dráze s kosmonauty Tomem Staffordem a Eugenem Cernanem, který loď za letu opustil

44 Kosmická sonda EXPLORER 33 (USA) vyslána k Měsíci; stala se jeho druhou umělou družicí Kosmická loď GEMINI 10 (USA) s kosmonauty Johnem Youngem a Mikem Collinsem se na oběžné dráze setkala s cílovou družicí AGENOU, z níž Collins po vystoupení z lodi odmontoval sběrač mikro-meteoritů Umělá měsíční družice LUNAR ORBITER1 (USA) vyslaná k Měsíci stala se jeho družicí Automatická stanice LUNA 11 (SSSR) vyslána k Měsíci, kde se stala měsíční družicí Kosmická loď GEMINI 11 (USA) s kosmonauty Charlesem Conradem a Richardem Gordonem navázala za letu spojení s cílovou družicí AGENOU. Gordon za letu opustil loď Měsíční sonda SURVEYOR 3 (USA) měkce přistála na Měsíci s mechanickou lopatou pro zkoumání měsíčního povrchu Automatická stanice VENĚRA 4 (SSSR) přistála na Venuši a vyslala zprávy s fyzikálními a chemickými údaji První automatické spojení sovětských kosmických lodí na oběžné dráze. KOSMOS 188 (vypuštěn ) a KOSMOS 186 (vypuštěn ) První oblet Měsíce s posádkou. Kosmická loď APOLLO 8 (USA) s kosmonauty Frankem Bormanem, Jamesem A. Lovellem a Williamem A. Andersem Meziplanetární stanice VENĚRA 5 (SSSR) přistála měkce na Venuši a vyslala zprávy s fyzikálními a chemickými údaji Automatická stanice VENĚRA 7 (SSSR) vyslána k Venuši Měsíční automatická stanice LUNA 16 (SSSR) přistála na Měsíci a vrátila se se vzorky půdy. První automatický start z kosmického tělesa k Zemi Na Měsíci přistála měsíční automatická stanice LUNA 17 (SSSR) a vyslala na měsíční povrch automatický měsíční vozík LUNOCHOD Kosmická loď APOLLO 14 s kosmonauty Allanem Shepardem, Stuartem Roosou a Edgarem Mitchellem; druhé přistání lidí na Měsíci Kosmická loď SOJUZ 10 (SSSR) se spojila s orbitální stanicí SALJUT (SSSR) vypuštěnou ke společnému letu. Kosmonauti Vladimír Šatalov, Alexej Jelisejev a Nikolaj Rukavišnikov Vytvoření první vesmírné laboratoře spojením kosmické lodi SOJUZ 11 (SSSR) s orbitální stanicí SALJUT (SSSR). Kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev při návratu zahynuli Kosmická loď APOLLO 15 (USA) s kosmonauty Alfredem Wordenem, Jamesem Irwinem a Davidem Scottem přistála na Měsíci a po splnění úkolů se vrátila na Zemi Na Měsíci přistála automatická stanice LUNA 20 (SSSR) jako první v hornaté části Měsíce návratná část stanice přinesla na Zemi vzorky měsíčních hornin Sonda PIONEER 10 (USA) vyslána k Jupiteru Kosmická loď APOLLO 16 (USA) s kosmonauty Johnem W. Youngem, Thomasem K. Mattinglym a Charlesem Moss Dukem přistála na Měsíci a po splnění úkolů se vrátila na Zemi První družice určená k průzkumu zemského prostředí ERTS (USA) provádí geologický, geografický i oceánografický průzkum a sleduje zamoření ovzduší Poslední měsíční výprava APOLLO 17 (USA) s kosmonauty Eugenem Cernanem, Harrisonem Schmlttem a Ronaldem Evansem přistála na Měsíci. Po splnění úkolů se kosmonauti vrátili na Zemi Druhá orbitální stanice SALJUT 2 (SSSR) pracovala bez posádky Vyslána druhá sonda k Jupiteru PIONEER 11 (USA) Družice INTERKOSMOS 9 (SSSR) vypuštěna k 500. výročí narození Mikuláše Koperníka Orbitální stanice SKYLAB (USA) vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Postupně se v ní vystřídaly tři posádky (na 28 dní, 59 dní a 84 dní) Sonda MARS 4 (SSSR) proletěla kolem Marsu a snímkovala jeho povrch Sonda MARS 5 (SSSR) navedena na oběžnou dráhu kolem Marsu Sonda MARS 6 (SSSR) nesla pouzdro určené k přistání na Marsu. Před dosednutím však bylo s pouzdrem přerušeno spojení Sonda MARS 7 (SSSR) prolétla ve výši 1300 km nad povrchem Marsu Kosmická loď SOJUZ 12 (SSSR) s kosmonauty Vasilijem Lazarevem a Olegem Makarovem provedla dvoudenní experimentální let Družice INTERKOSMOS 10 jako společná družice socialistických zemí prováděla výzkum kosmického prostoru. Přístroje pro ni dodali naši odborníci Sonda MARINER 10 (USA) vyslána na průzkum planet Venuše a Merkuru Kosmická loď SOJUZ 13 (SSSR) s kosmonauty Petrem Klimukem a Valentinem Lebeděvem prověřila při osmidenním letu zlepšenou verzi lodi SOJUZ a plnila vědecký výzkum Orbitální stanice SALJUT 3 (SSSR) přijala z paluby kosmické lodi SOJUZ 14 kosmonauty Pavla Popoviče a Jurije Arťuchina Start kosmické lodi SOJUZ 16 (SSSR) s kosmonauty A. G. Filipčenkem a N. N. Rukavišnikovem. Generální zkouška pro chystaný společný let Sojuz/Apollo

45 Meziplanetární sonda VENĚRA 9 (SSSR) odstartovala za dalšími výzkumy Venuše. U cílové planety se rozdělila na orbitální část, která byla navedena na oběžnou dráhu kolem Venuše, a na výsadkový modul, který měkce dosedl na povrchu planety. Poprvé byly získány snímky Venuše z bezprostřední blízkosti Meziplanetární sonda VENĚRA 10 (SSSR) odstartovala se stejným programem letu jako sonda VENĚRA 9 a své úkoly splnila Kosmická loď SOJUZ 19 (SSSR) s kosmonauty A. A. Leonovem a V. N. Kubašsvem odstartovala k prvnímu sovětsko-americkému kosmickému letu, aby se na oběžné dráze spojila s kosmickou lodí Apollo Kosmická loď APOLLO (USA) s kosmonauty T. P. Staffordem, V. D. Brandem a D. K. Slaytonem odstartovala ke společnému letu se SOJUZEM 19 Meziplanetární sonda VIKING 1 (USA) odstartovala k Marsu. Po přistání výsadkového modulu sondy na povrchu planety provedla sonda vědecká měření, analýzu vzorků hornin, snímkovala nejbližší okolí a pátrala po mimozemském životě Meziplanetární sonda VIKING 2 (USA) odstartovala se stejným programem letu jako předchozí sonda a své úkoly splnila Kosmická loď SOJUZ 20 (SSSR) bez posádky se automaticky spojila s orbitální stanicí SALJUT 4 a létala kolem Země celkem 51 dnů. Šlo o zkoušku možnosti zásobování orbitálních stanic nepilotovanými zásobovacími loděmi Družice CHINA 4 (ČLR) odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země a její část po šestidennlm letu přistála zpátky na Zemi Kosmická loď SOJUZ 22 (SSSR) s kosmonauty V. Bykovským a V. Aksjonovem odstartovala na oběžnou dráhu kolem Země. Při samostatném letu byly uskutečněny experimenty programu Interkosmos s fotografickou aparaturou z NDR

46 Z mineralogie SOUSTAVA NEROSTŮ Nerosty jsou prvky nebo chemické sloučeniny, které tvoří zemskou kůru. Dělíme je do deseti skupin. 1. Prvky: Uhlík (diamant, tuha), síra, měď, zlato apod. 2. Sirníky: Pyrit (kyz železný), chalkopyrit (kyz měděný), galenit (leštěnec olověný), sfalerit apod. 3. Halovce: Sůl kamenná (chlorid sodný), kazivec (fluorid vápenatý) apod. 4. Kysličníky (oxidy): Voda, křemen (kysličník křemičitý), krevel (kysličník železitý), hnědel (vodnatý kyslič. železitý), cínovec (kysličník cíničitý) atd. 5. Uhličitany: Vápenec (uhličitan vápenatý), magnezit (uhličitan hořečnatý), ocelek (uhličitan železnatý) atd. 6. Křemičitany: Sloučeniny křemíku, kyslíku a různých prvků (živce, slídy, kaolinit, granát, smaragd atd.). 7. Dusičnany: Ledek sodný (chilský) atd. 8. Fosforečnany: Apatit (fosforečnan vápenatý) atd. 9. Sírany: Sádrovec (vodnatý síran vápenatý) atd. 10. Nerosty organické: Jantar, uhlí, asfalt, zemní vosk, ropa atd. Počet druhů dosud známých nerostů je asi PŘEHLED NĚKTERÝCH NEROSTŮ Jméno Chemický název Chemický vzorec Ametyst kysličník křemičitý SiO 2 Amfibol křemičitan prvků Mg, Ca, Fe, Na, Al, Ti aj. Antimonit sirník antimonitý Sb 2S 3 Aragonit uhličitan vápenatý CaCO 3 Argentit sirník stříbrný Ag 2S Arzenopyrit sirník arzénu a železa FeAsS Auripigment sirník arzenitý As 2S 3 Azbest (osinek) křemičitan vápenatohořečnatý Baryt síran barnatý BaSO 4 Bauxit hydroxid hlinitý Al(OH) 8 Burel (pyroluzit) kysličník manganičitý MnO 2 Cínovec (kasiterit) kysličník cíničitý SnO 2 Dolomit uhličitan hořečnatovápenatý CaCO 3. MgCO 3 Galenit sirník olovnatý PbS Granát český ortokřemičitan hlinitohořečnatý Mg 3Al 2(SiO 4) 3 Hadec (serpentin) křemičitan hořečnatoželeznatý H 4(MgFe) 2SiO 9 Hnědel (limonit) hydroxid železitý Fe(OH) 3 Hořká sůl (epsomit) síran hořečnatý MgSO 4 Chalcedon kysličník křemičitý SiO 2 Chalkopyrit síroželezitan mědný CuFeS 2 Kalomel chlorid rtuťný Hg 2Cl 2 Kazivec (fluorit) fluorid vápenatý CaF 2 Korund kysličník hlinitý Al 2O 3 Krevel (hematit) kysličník železitý Fe 2O 3 Křemen kysličník křemičitý SiO 2 Kuprit kysličník mědný Cu 2O Magnezit uhličitan hořečnatý MgCO 3

47 Malachit zásaditý uhličitan měďnatý CuCO 3. Cu(OH) 2 Markazit dvojsirník železa FeS 2 Mastek kyselý metakřemičltan hořečnatý H 2Mg 3(SiO 3) 4 Molybdenit sirník molybdenu MoS 3 Nikelin arzenid nikelnatý NiAs Ortoklas (živec) křemičitan hlinitodraselný KAlSi 3O 8 Pyrargyrit sirník antimopitostříbrný 3Ag 2S. Sb 2S 3 Pyrit dvojsirník železa FeS 2 Rumělka (cinabarit) sirník rtuťnatý HgS Sfalerit sirník zlnečnatý ZnS Sůl kamenná (kuchyňská) chlorid sodný NaCl Sylvín chlorid draselný KCl Vápenec (kalcit) uhličitan vápenatý CaCO 3 Záhněda kysličník křemičitý SiO 2 1 MASTEK 2 SŮL KAMENNÁ 3 VÁPENEC (KALCIT) 4 KAZIVEC (FLUORIT) 5 APATIT 6 ŽIVEC (ORTOKLAS) 7 KŘEMEN 8 TOPAZ 9 KORUND 10 DIAMANT STUPNICE TVRDOSTI

48 Nejběžnější znaky a spojky v matematických zápisech: Z matematiky MNOŽINY Množina je nějaký souhrn, např. matematických objektů (čísel, bodů, přímek apod.) nebo osob, věcí apod. sice libovolných, ale s takovou určenou vlastností, že je možno o každém uvažovaném objektu jednoznačně prohlásit, zda do množiny patří, nebo nepatří. Znázorněno na diagramech:

49 Množiny nemající žádný společný prvek (jejich průnik je prázdná množina) nazývají se disjunktní. Např. množina lichých čísel a množina sudých čísel jsou disjunktní; žádné číslo není zároveň liché i sudé. Ale: polopřímka AB jako množina bodů a polopřímka k ní opačná mají jediný společný bod (totiž bod A). Tyto množiny nejsou disjunktní (jejich průnik je jednoprvková množina bod A). n množina čísel přirozených (1, 2, 3, 4, 5 ) Z množina čísel celých (, -3,-2, -1,0,1, 2, 3, ) Q, množina čísel racionálních (např. 3,-2/3, 0,6,2,-4,7, ) Sjednocení a průnik množin jsou operace komutativní: Sjednocení a průnik množin jsou operace asociativní nezáleží na pořadí operace:

50 A n (B u C) = (A n B) u (A n c)

51 Konečné množiny se stejným počtem prvků jsou stejně mohutné: n (A) = 4; n (B) = 4; N (A) = n (B) Množiny rozložíme na třídy, když umístíme každý prvek množiny právě do jedné podmnožiny, tj. třídy. ZLOMKY Každé racionální číslo lze vyjádřit v dekadickém pozičním systému buď ukončeným zápisem, nebo zápisem periodickým (opakující se poslední číslice nebo skupinu číslic značíme čárou nad číslicí). Každé racionální číslo lze rovněž vyjádřit zlomkem (nekonečně mnoha způsoby). Zlomek v základním tvaru má čitatele i jmenovatele čísla nesoudělná (nemající společného dělitele). Příklad: 2 3 = 0, 6 3,7 = = 2, Sčítat můžeme jen zlomky se stejným jmenovatelem (součet čitatelů lomíme společným jmenovatelem) = = 2 7 Nemají-li zlomky stejného jmenovatele, rozšířením je na stejného jmenovatele uvedeme = = Zlomek násobíme zlomkem tak, že součin čitatelů lomíme součinem jmenovatelů = = Zlomek dělím zlomkem různým od nuly tak, že dělence násobíme převráceným dělitelem 2 3 : = = Složený zlomek je jiný zápis dělení zlomků = 2 3 : = = 14 15

52 Dělitel (jmenovatel zlomku) se nikdy nesmí rovnat nule! (Při dělení nulou bychom totiž v žádném případě součinem dělitele a podílu, což je zkouška správnosti dělení, nedostali nenulového dělence.) ÚMĚRA a: b = c: d pro a, b, c, d 0 Součin vnějších členů se rovná součinu členů vnitřních: ad = bc a = bc ad b = b c c = ad b d = bc a z základ (100%) a část p počet procent % PROCENTA p = a: z = 100a 100 z z = a p 100 a = z 100 p j jistina (100 %) u úrok p počet % JEDNODUCHÉ ÚROKOVÁNÍ j p = u: 100 = 100u j j = u p 100 u = j 100 p

53 PŘEHLED ČÍSELNÝCH ŘÁDŮ Říkáme, že sedmička je řádu třetího (tisíců), trojka řádu druhého (stovek), dvojka řádu prvního (desítek), osmička řádu nultého (jednotek), jednička řádu minus prvního (desetin), pětka řádu minus druhého (setin) atd. Desítková soustava je pro běžné počítání nejvhodnější. Dříve se používalo např. soustavy pětkové (podle pěti prstů na ruce), dvacítkové (francouzsky 80 je quatrevingt, což je 4. 20) nebo šedesátkové. Elektrické počítače užívají soustavy dvojkové. REÁLNÁ ČÍSLA Zaokrouhlování reálných čísel: Cifry 0, 1, 2, 3, 4 zaokrouhlujeme dolů (vynecháme je). Cifry 5, 6, 7, 8, 9 zaokrouhlujeme nahoru (předchozí cifru o jednotku zvětšujeme), např.: 7 328,15 zaokrouhleno na desetiny 7 328,2 zaokrouhleno na stovky zaokrouhleno na tři platné číslice ,0397 zaokrouhleno na setiny 0,04 zaokrouhleno na dvě platné číslice 0,040 3,82 zaokrouhleno na setiny 3,83 Absolutní hodnota reálného čísla kladného je totéž číslo kladné a > 0 a = a 3 = 3 záporného je číslo opačné a < 0 a = a -6 = (-6) = +6 nuly je nula a = 0 a = = 0 Slučování reálných čísel: Odečíst číslo znamená přičíst opačné. Součet dvou kladných čísel je číslo kladné (absol. hodnoty sčítáme). Součet dvou záporných čísel je číslo záporné (absol. hodnoty sčítáme). Násobení reálných čísel: Součin dvou kladných čísel je číslo kladné. Součin dvou záporný čísel je číslo kladné. Součet čísla kladného a záporného má znaménko čísla s větší absol. hodnotou a absol. hodnoty odčítáme. Součin čísla kladného a záporného je číslo záporné. Stejná znaménka platí i pro dělení dělitelem různým od nuly. 1. výkony v závorkách 2. umocňování a odmocňování POŘADÍ POČETNÍCH VÝKONŮ

54 3. násobení, dělení 4. slučování Příklad: (2-3) = (-1) = -43 Pozor: (-3) 2 = + 9, ale 3 2 = 9 NÁSOBENÍ A ROZKLAD MNOHOČLENŮ Mnohočlen násobíme mnohočlenem tak, že každý člen prvního mnohočlenu násobíme každým členem druhého a jednotlivé součiny sloučíme. (a + b c). (d e) = ad ae + bd be cd + ce Rozložit mnohočlen (číslo) znamená vyjádřit jej jako součin jednoduchých mnohočlenů (prvočísel). Rozklad provádíme nejčastěji vytýkáním před závorku a podle vzorců (viz dále!). MOCNINY A ODMOCNINY Bez zápisu zpaměti: 47 2 (začínáme odzadu podle vzorce (a + b) 2 : 7 2 je 49; devět napíšeme, čtyři připočteme je 56 a 4 je 60; nulu napíšeme, 6 připočteme je 16 a 6 je

55 c) zpaměti určíme dvojmoc dvojciferného čísla zakončeného pětkou, když k prvnímu číslu připočteme jednu a násobíme prvním číslem. K výsledku připíšeme 25. Např (2 + 1). 2 6 a připíšeme (4 + 1). 4 a připsat (6 + 1). 6 a připsat = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 1000 Druhé a třetí mocniny, které stojí za zapamatování: (a ± b) 2 = a 2 ± 2ab + b 2 (a ± b) 3 = a 3 ± 3a 2 b + 3ab 2 ± b 8 a2 b 2 = (a + b). (a b) a 3 + b 3 = (a + b). (a 2 ab + b 2 ) a 3 b 3 = (a b). (a 2 + ab + b 2 ) Pozor! a 2 + b 2 se nedá v R rozložit! Vzorce k zapamatování:

56 Odstraňování odmocniny ze jmenovatele v nejjednodušších případech: Přípustné úpravy rovnice: 1. Lze přičíst k oběma stranám rovnice totéž číslo. 2. Lze násobit obě strany rovnice týmž číslem různým od nuly. FUNKCE Přiřazujeme-li k reálným číslům x jednoznačně opět reálná čísla y (ke každému x nejvýše jwdno y), hovoříme o funkční závislosti. Množina x je takzvaná množina proměnných (definiční obor), množina y je obor funkčních hodnot. Lineární funkce y = kx + q; grafem je přímka. x je proměnná, y je funkční hodnota, k je směrnice (tangens úhlu sevřeného grafem s osou x), q je úsek na ose y. Zvláštní případy: q = 0 Přímka prochází počátkem (přímá úměrnost). k = 0 Funkce konstantní (graf je rovnoběžka s osou x). Kvadratická funkce y = kx 2. Graf je parabola s vrcholem v počátku. Nepřímá úměrnost y = k/x 0. Graf je rovnoosá hyperbola, x Parabola a hyperbola spolu s elipsou a kružnicí patří do množiny kuželoseček, tj. rovinných průseků obliny rotačního kužele. Ta vznikne otáčením jedné různoběžky (a) kolem druhé (b), která je osou nekonečně vysokého dvojkužele (viz obr. 1), jehož vrchol je průsečík různoběžek. Sečná rovina nesmí procházet vrcholem. Je-li úhel různoběžek <p a úhel roviny s osou a, mohou nastat 4 případy: 1. 0 <= α < φ hyperbola (2 větve) (h1, h 2) 2. α = φ parabola (p) 3. φ < α < R elipsa viz obr. 2 (e)

57 4. α = R kružnice (k) Kdyby rovina procházela vrcholem dvojkužele, pak by nastaly tyto případy: a) α = 0 dvě mimoběžky svírající úhel ß = 2φ b) 0 < α < φ dvě mimoběžky svírající úhel 0 < ß < 2φ c) α = φ jedna přímka povrchová d) φ < α <=R bod vrchol dvojkuželí Kdyby vrchol kužele byl zdroj světla, kterému bychom dali do cesty neprůhledný kruh, vytvoří paprsky oblinu (plášť) kužele a kruh vrhá na nakloněné roviny stíny elipsy, paraboly nebo hyperboly, podle úhlu sklonu (viz obr. 3). Stejný jev lze pozorovat, vrhneme-li na stěnu světelný kužel lampy. Též nakloněním uzavřené kuželovité skleněné nádobky (Erlenmayerovy baňky) naplněné kapalinou dostaneme kuželosečky jako průseky její hladiny se stěnou baňky. Příslušné rovnice kuželoseček: Kružnice (středová) x 2 + y 2 = r 2 Elipsa (středová) b 2 x 2 + a 2 y 2 = a 2 b 2 (kde a a b jsou osy křivek) Hyperbola (osová) b 2 x 2 a 2 y 2 = a 2 b 2 Parabola (vrcholová) y = 2px Funkce ostrého úhlu v pravoúhlém trojúhelníku: Hodnoty funkcí některých úhlů si snadno zapamatujeme podle obrázků:

58 b 2 = c. c b a 2 = c. c a a 2 + b 2 = c. c a + c. c b = c (ca + cb) = c 2 Euklidova věta o odvěsně: Thaletova věta: Geometrickým místem vrcholů pravoúhlých trojúhelníků o přeponě AB je kružnice o průměru AB bez bodu A, B. (Stručně: všechny úhly nad průměrem jsou pravé.) Jde o zvláštní případ obvodových úhlů: Obvodový úhel se rovná polovině úhlu středového. Vnější úhel trojúhelníka se rovná součtu vnitřních úhlů u ostatních vrcholů. U téhož vrcholu jsou dva shodné vnější ú hly (vrcholové) γ γ + γ = 180 úhly vedlejší Těžnice trojúhelníka spojují vrchol se středem protější strany. Průsečík těžnice těžiště leží v jedné třetině délky těžnice (od strany). Průsečík os stran je středem kružnice trojúhelníku opsané. Průsečík os úhlů je středem kružnice trojúhelníku vepsané. Střední příčka trojúhelníka spojuje středy dvou stran. Je rovnoběžná se stranou, kterou neprotíná, a je její polovinou. V rovnostranném trojúhelníku těžnice, výšky, osy stran a osy úhlů splývají. Výška rovnostranného trojúhelníka má délku- (a * odmocnina 3) / 2

59 OBSAHY A OBVODY ROVINNÝCH ÚTVARŮ OBJEMY A POVRCHY TĚLES VEKTOR 1, je množina všech ekvipolentních dvojic s danou dvojicí (uspořádaná dvojice AB je ekvipolentní s uspořádanou dvojicí CD, jestliže úsečky AD a BC mají společný střed). B

60

61 Z FYZIKY Fyzika je přírodní věda, která zkoumá vlastnosti a pohyby hmoty. ROZDĚLENÍ FYZIKY Nejdůležitějši veličiny, které ve fyzice měříme, jsou: délka, hmotnost (zjišťujeme ji nejčastěji vážením) a čas (viz Míry a váhy). Značky fyzikálních veličin: Délka (l), dráha (s), plocha (S), objem (V), úhel (φ), čas (t), doba kmitu-perloda (T), kmitočet (f), vlnová délka (lambda), rychlost (v), zrychlení (a), hmotnost (m), hustota (ρ), síla (F), tíha-váha (G), měrná tíha (γ), tlak (p), práce (A), energie (W), výkon (P), teplo (Q), napětí (U), proud (I), elektrický náboj (Q), odpor (R), měrný odpor (ρ), kapacita (C) MECHANIKA TĚLES Hmotnost a hustota Hmotnost (m) dvou těles je stejná, mají-li také stejnou tíhu (váhu G). Hmotnosti různých těles se zjišťují vážením. Hmotnosti těles z téže látky jsou tolikrát větší, kolikrát větší je jejich objem. Jednotkou hmotnosti je 1 kg (kilogram). Hustota (Ρ) tělesa je hmotnost tělesa o jednotkovém objemu: Ρ = m/v m = ρ.v Jednotkou hustoty je kg/m 3. Vedle této jednotky se používá také i jiných jednotek, např. kg/l, kg/dm 3, g/cm 3, t/m 3. Pro ně platí: 1 kg/l = 1 kg/dm 3 = 1 g/cm 3 = 1 t/m 3 = 1000 kg/m 3 Pohyb Pohyb je základní vlastnost hmoty, vše je ve stálém pohybu. Klid existuje pouze relativně, pozorujeme jej jen tehdy, pohybuje-li se naše pozorovací stanoviště zároveň s pohybujícím se objektem (např. dům a Člověk, stojící před ním, se pohybují se Zemí vesmírem). Pohyb dělíme na: přímočarý (rovnoměrný a nerovnoměrný) a křivočarý. Při rovnoměrném přímočarém pohybu koná těleso v každém okamžiku stejně velkou dráhu za jednotku času. Tato dráha (s) vykonaná za jednotku času (t) se nazývá rychlostí (v) rovnoměrného pohybu: v = s/t s = v.t Jednotkou rychlosti je 1 m/s (metr za sekundu). V praxi se používá také jednotky 1 km/h (kilometr za hodinu). Při rovnoměrném zvětšování rychlostí dochází k pohybu rovnoměrně zrychlenému, který má zrychlení (a). Je to změna rychlosti za jednotku času: a = v/t v = a.t

62 Jednotkou zrychlení je m/s 2 (metr za sekundu na druhou). Dráha (s) rovnoměrně zrychleného pohybu je: s = ½ a.t 2 Síla Sila (F) působí na tělesa buď přímo při styku dvou těles, nebo prostřednictvím silového pole (elektrického, magnetického, zemské přitažlivosti). Uvádí těleso do pohybu, zvětšuje nebo zmenšuje rychlost pohybu a může také měnit tvar (deformovat) těleso. Síla (F) je úměrná hmotnosti tělesa (m) a zrychlení (a), které mu uděluje: F = m. a Při stálém působení síly (není-li těleso brzděno např. třením) má těleso stálé zrychlení, pohybuje se tedy pohybem rovnoměrně zrychleným. Rovnoměrným přímočarým pohybem se pohybuje těleso, na které nepůsobí žádná síla. Jednotkou síly je 1 N (newton, čti ňútn), což je síla, která uděluje tělesu s hmotností 1 kg zrychlení 1 m/s 2. Skládání sil působících na těleso v temže bodě: 1. Působí-li v jedné přímce síly souhlasně orientované, pak výslednice je rovna součtu obou sil. 2. Působí-li síly v jedné přímce a jsou nesouhlasně orientované, pak výslednice je rovna rozdílu obou sil. 3. Působí-li síly v různých směrech, je výslednice určena úhlopříčkou rovnoběžníku sil (vektorového rovnoběžníku). Těžiště je působiště tíhy celého tělesa. Polohu těžiště určíme zkusmo několikerým zavěšením tělesa v různých jeho bodech. Těžiště je průsečíkem všech jeho těžnic, což jsou přímky svislé, procházející bodem zavěšení tělesa. U pravidelných těles je těžiště ve středu tělesa. Rovnovážná poloha tělesa může být: stálá (při vychýlení tělesa těžiště stoupá) volná (při vychýlení těžiště ani nestoupá, ani neklesá) vratká (při vychýlení tělesa těžiště klesá) Tíha (váha) Síla, kterou působí Země na tělesa, je tíha tělesa (G). Je úměrná hmotnosti tělesa (m). Země uděluje všem tělesům stejné zrychlení, zvané zemské tíhové zrychlení (g), které je rovno: g = 9,81 m/s 2 Tíha tělesa je rovna součinu jeho hmotnosti a tíhového zrychlení: G = m. g Tíha má stejně jako jiné síly jednotku 1 N (newton, čti ňútn). Starší jednotkou tíhy byl 1 kp (kilopond), což je tíha tělesa o hmotnosti 1 kg: 1 kp = 1 kg. 9,81 m/s 2 = 9,81 kg. m/s 2 = 9,81 N. Měrná tíha (γ) je tíha tělesa o jednotkovém objemu: γ = G/V G = γ.v Jednotkou měrné tíhy je N/m 3, starší jednotkou je kp/m 3. Práce a výkon Těleso koná práci (A), působí-li silou (F) na jiné těleso a přemisťuje je po určité dráze (s) ve směru síly. Mechanická práce je rovna součinu síly a dráhy: A = F.s Jednotkou práce je 1 J (joule, čti džaul), což je práce, kterou vykoná síla 1 N působící po dráze 1 m ve směru síly. Výkon (P) je práce, vykonaná za jednotku času: P = A/t Jednotkou výkonu je 1 W (watt). Je to práce 1 J vykonaná za dobu 1 s. Větší jednotkou je 1 kw (kilowatt) = 1000 W. Stará jednotka je kůň (k nebo HP), které se dnes již nepoužívá.

63 Jednoduché stroje Kladky: pevná (rovnováha: F = G, F síla, G tíha břemene), volná (rovnováha: F = G/2). Volná kladka ušetří polovinu síly, protože však touto silou musíme působit na dvojnásobné dráze, žádnou práci tím neušetříme. Páky: jednozvratná a dvojzvratna. (rovnováha: F.a = G.b) Součin síly (F) a délky ramene síly (a) je moment síly, součin tíhy břemene (G) a délky ramene břemene (b) je moment břemene. Moment břemene se rovná momentu síly. Kolo na hřídeli (rumpál, vratidlo): Rovnováha: G. r = F. R (r poloměr hřídele, R poloměr kola). Nakloněná rovina: Kolikrát je délka nakloněné roviny (l) větší než její výška (h), tolikrát je síla menší než tíha břemene. Rovnováha: F.l = G.h Šroub se skládá z vřetene se šroubovitým závitem a z matice šroubové. V podstatě je to zatočená nakloněná rovina. Rovnováha: G. h = F. 2πr. V žádném stroji se práce neušetří ani nezíská. Stroj může vykonat jen tolik práce, kolik jsme do něj dodali (zlaté pravidlo mechaniky). Jednoduchými stroji můžeme měnit jen velikost, směr a dráhu působení síly. Dříve se lidé pokoušeli sestavit stroj, který by vyráběl práci perpetuum mobile. Takový stroj není možný. Účinnost stroje je poměr práce vykonané k práci dodané. Vyjadřuje se v %, nemůže být větší než 100 %. Energie je schopnost konat práci. Druhy mechanické energie: pohybová (kinetická): W k = ½. m. v 2 (m hmotnost, v zrychlení) polohová (potenciální): W p = m. g. h (g tíhové zrychlení, h výška) pružnosti (elastická). Zákon o zachování energie: Energie se neztrácí a z ničeho nevzniká, pouze se přeměňuje. Zdroje energie: uhlí, nafta, tekoucí voda, atomová energie, energie větru, dmutí moře, sluneční záření, zemské teplo apod. MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ Skupenství látek Všechny látky jsou dělitelné. Mechanickým dělením lze dostat nejmenší částečku látky, která má její původní chemické vlastnosti molekulu. Molekuly látek jsou ve stálém pohybu, který se zrychluje při vzrůstu teploty. Skupenství látek (podle typu pohybu a soudržnosti molekul): pevné se vyznačuje velkou soudržností molekul, molekuly kmitají kolem rovnovážných poloh, kapalné se vyznačuje menší soudržností molekul, molekuly se volně posouvají, plynné se vyznačuje převahou odpudivých sil molekul, plyny se rozpínají. Kapaliny a plyny se dohromady nazývají tekutiny. Mechanika kapalin Pascalův zákon: Tlak vyvolaný vnější silou působící na povrch kapaliny působí stejně ve všech bodech kapaliny a ve všech směrech. Tento tlak závisí pouze na velikosti vnější síly a na velikosti plochy, na niž působí, nezávisí na hloubce a hustotě kapaliny. Tlak (p) v kapalině je roven tlakové síle (F), která působí na jednotkovou plochu (S): p = F/S F= p.s Jednotkou tlaku je 1 Pa (pascal, čti paskal), což je tlak v kapalině, který vyvolá síla 1 N, působící na plochu 1 m 2. Pascalova zákona a zákona o nestlačitelnosti kapalin využívá jednoduchý stroj hydraulický lis. Rovnováha na hydraulickém lisu: F 1 S 1 = F 2 S 2

64 Na malou plochu S 1 působíme malou silou F 1, pak deska o velké ploše S 2 vyvíjí velkou sílu F 2. Tlak, vyvolaný v kapalině vlastní tíhou kapaliny, se nazývá hydrostatickým tlakem (P): p = h. ρ. g (p tlak, h hloubka, ρ hustota kapaliny, g tíhové zrychlení). Podle Pascalova zákona působí tento tlak na stěny, na dno i na kteroukoli plochu v kapalině stejně. Hydrostatické paradoxon: Tlaková síla (F) působící na danou plochu (S) dna nádoby není závislá na objemu nádoby, tíze kapaliny, tvaru nádoby ani velikosti dna: F = S.h.ρ.g Archimédův zákon: Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny, jejíž objem je roven objemu ponořené části tělesa. Podle tohoto zákona plovou předměty, jejichž hustota je menší než hustota kapalíny. Mechanika plynů Pascalův a Archimédův zákon platí také pro plyny. Plynný obal Země je ovzduší atmosféra. Vzduch má také tíhu (při mořské hladině váží litr vzduchu asi 1,29 p, má tedy hmotnost 1,29 g). Tato tíha vyvolává tlak vzduchu atmosférický tlak, který je obdobný hydrostatickému tlaku v kapalinách. Normální tlak vzduchu (na 45 šířky u hladiny moře) je stejný jako tlak rtuťového sloupce 760 mm vysokého. Takový tlak je nazýván (fyzikální) atmosférou (1 atm), která je rovna 760 Torr (torrů). Tlak 1 Torr je roven tlaku 1 mm vysokého sloupce rtuti. Dnes se tlak vzduchu vyjadřuje v jednotkách 1 bar (bar), 1 mbar (milibar) nebo 1 Pa (pascal). Normální tlak vzduchu (760 Torr) je roven Pa = 1 013,25 mbar = 1, bar = 1 bar. AKUSTIKA Zvuk vzniká kmitáním pružných těles. Kmitající tělesa jsou zdroje zvuku. Pravidelným kmitáním vzniká tón. Zvuk se šíří pouze ve vyplněném prostoru (alespoň vzduchem). V každém prostředí je jeho rychlost jiná: Ve vzduchu je jeho rychlost asi 340 m/s, ve vodě asi 1450 m/s. Vzduchoprázdnem (vakuem) se zvuk nešíří. Výška tónu závisí na kmitočtu, což je počet kmitů za sekundu. Jednotkou kmitočtu je 1 Hz (hertz, čti herc). Čistý tón má zvuk jen jediného kmitočtu. Čím je vyšší tón, tím je vyšší jeho kmitočet. Základní tón pro hudbu komorní a má kmitočet 440 Hz. Lidské ucho vnímá zvuk o kmitočtu od 16 do Hz (starší lidé mají tento rozsah menší). Zvuky o vyšším než slyšitelném kmitočtu jsou ultrazvuky, o nižším infrazvuky. Zvuk se skládá z tónů o různých kmitočtech. Poměrné zastoupení tónů o různých kmitočtech (výškách) určuje barvu zvuku. Intenzita zvuku (hlasitost) je dána amplitudou kmitů, tj. největší výchylkou kmitajících částí. Ozvěna vzniká odrazem zvuku od překážky vzdálené alespoň 17 m. TERMIKA Teplo a teplota Teplo je druh energie, energie neuspořádaného pohybu molekul látky. Dodáním tepla se tělesa zahřívají, zvětšuje se jejich teplota. Dodáním stejného množství tepla se různé látky zahřejí o jinou teplotu. Závisí to jednak na tepelných vlastnostech látky, jednak na jejím množství (hmotnosti). Měrné teplo je množství tepla, kterého je třeba, aby se 1 kg látky ohřál o 1 K (1 C). Základní jednotkou teploty je teplotní stupeň Kelvina (1 K) nebo Celsia (1 C). Jednotkou tepla je 1 cal (kalorie). Je to množství tepla, které je nutno dodat, aby se 1 g vody ohřál ze 14,5 na 15,5 C za normálního tlaku vzduchu. Větší jednotkou je 1 kcal (kilokalorie) = 1000 cal. Šíření tepla Teplo se šíří: vedením (od molekuly k molekule látky) prouděním (v kapalinách a plynech: proudění přirozené a nucené) zářením (pomocí tepelných paprsků se energie předává až při dopadu paprsků na těleso, prostor mezi zdrojem tepla a tělesem se nezahřívá může to být vakuum). Tmavá tělesa vyzařují a pohlcují paprsky lépe než lesklá a bílá, která je odrážejí. Vodiče tepla jsou látky, které dobře vedou teplo rychle se zahřívají a rychle teplo předávají a chladnou (kovy). Špatné vodiče tepla (voda, vzduch, zdivo, papír apod.) se pomalu zahřívají a pomalu chladnou, slouží jako tepelné izolátory.

65 Změny skupenství Teplotní roztažnost a rozpínavost Látky se zahříváním roztahují a ochlazováním smršťují. Největší změny v objemu prodělávají plyny, nejmenší látky tuhé. Tepelné roztažnosti kapalin (líh) a kovů (rtuť, bimetal) se využívá k měření teploty a jako tepelných pojistek. Objemový teplotní koeficient látky určuje, o kolik se zvětší její objem v %, zvětší-li se teplota o 1 C. Líh má tento koeficient roven 0,18 %/1 C. Teplo a práce Teplo je energie, schopnost konat práci. Můžeme ji přeměnit na práci mechanickou a naopak práci mechanickou můžeme přeměnit na teplo. Tepelná energie 1 cal je ekvivalentní mechanické práci 4,187 J (mechanický ekvivalent tepla). Podle tohoto přepočtu můžeme vyjadřovat teplo v jednotkách práce. Tepelné jevy potvrzují zákon o přeměně a zachování energie. Stroje, které přeměňují tepelnou energii na mechanickou práci, jsou tepelné motory: pístové stroje parní stroj spalovací motor (zážehový: dvoudobý a čtyřdobý vznětový: Dieselův) turbíny reaktivní (tryskové) motory proudové (reaktivní látkou je vzduch) raketové (spalné plyny) Účinnost tepelných motorů je %. Na opačném principu pracují chladicí stroje. MAGNETISMUS Magnet a magnetické póly Některé látky mají schopnost se odpuzovat nebo přitahovat. Těmto látkám říkáme magnety. Jsou to např.: železo, nikl, kobalt a některé slitiny. Magnety: tvrdé magnety (drží své magnetické vlastnosti) měkké magnety (snadno ztrácejí a mění magnetické vlastnosti) Některé magnetické látky se vyskytují i v přírodě (magnetovec železná ruda Fe 3O 4). Místa magnetu s největší přitažlivou silou jsou póly magnetu. Každý magnet má dva póly: severní S (N) a jižní J (S). Souhlasné póly se odpuzují, nesouhlasné přitahují. U protažených (tyčových) magnetů jsou oba póly na opačných koncích magnetu. Magnetické póly nelze však od sebe oddělit: rozdělíme-li magnet napůl, vzniknou dva magnety, každý s oběma póly. Magnet působí na jiné magnety a magnetické látky nepřímo bez styku silovým magnetickým polem. Magnetické vlastnosti látek Podle toho, jak se chovají látky, vložíme-li je do magnetického pole, dělíme je na: ferromagnetické (výrazně zesilují magnetické pole) paramagnetické (slabě zesilují magnetické pole) diamagnetické (slabě zeslabují magnetické pole). Magnetické pole Země Země se chová jako velký magnet. Jeho magnetický severní a jižní pól však přesně nesouhlasí s póly zeměpisnými. Magnetické pole Země působí na volně zavěšený jiný magnet magnetku tak, že zemský severní magnetický pól přitahuje jižní pól magnetky. Ta se vždy stočí tak, že jeden její konec ukazuje k magnetickému severu, druhý k jihu. Přístroj s volně zavěšenou nebo volně plovoucí magnetkou se jmenuje kompas.

66 Protože zeměpisné a magnetické póly spolu nesouhlasí, liší se směr osy magnetky (směru k magnetickému severu) od místního poledníku (směru k zeměpisnému severu). Tato odchylka je magnetická deklinace, která je na různých místech různá. ELEKTŘINA Elektrický náboj Atomy látky obsahují Částice kladně (+) a záporně (-) nabité, které nesou kladný a záporný elektrický náboj. Nejmenší záporný náboj (elementární náboj) nese částice, obíhající kolem jádra atomu, elektron. Nositeli kladného náboje jsou částice v atomovém jádře protony. Každá látka má své kladné a záporné náboje normálně v rovnováze (neutrální stav). Vnějším působením se tato rovnováha může porušit (např. třením skleněné tyče kůží získá tyč náboj kladný a kůže náboj záporný). Elektrické náboje na sebe působí silou: Opačně nabité náboje se přitahují, souhlasně nabité se odpuzují. Síla, kterou na sebe působí, je dána Coulombovým zákonem: F = k Q1. Q2 r 2 (Q1 a Q 2 je velikost obou nábojů, r vzdálenost, k součinitel o velikosti k = N m 2 /C 2 ) Jednotkou elektrického náboje je 1 C (coulomb, čti kulomb). Kolem elektrického náboje vzniká silové elektrické pole. Intenzita elektrického pole (E) je síla, kterou působí elektrické pole na jednotkový náboj: E=F/Q Látky, které dobře vedou elektrický náboj, jsou vodiče. Nejlepšími vodiči jsou kovy (zvláště stříbro, měd, hliník). Látky, které nevedou elektrický náboj, jsou nevodiče (izolanty). Jsou to např. sklo, ebonit, guma, porcelán, hedvábí aj. Některé látky vedou elektřinu pouze za určitých podmínek (např. za určité teploty, při osvětlení, jen jedním směrem apod.). Nazývají se polovodiče: např. křemík, germanium, selen. Elektrická indukce: Náboje ve vodiči, umístěném v elektrickém poli, se rozdělí na kladné a záporné, které se rozprostřou na protilehlých koncích vodiče. Říkáme, že na koncích vodiče se indukují náboje. Jiskra je výboj dvou nesouhlasných elektrických nábojů. 6/esk je výboj atmosférické elektřiny. Vodiče mají schopnost pojmout elektrický náboj. Tato jejich vlastnost se nazývá kapacita. Soustava vodičů, které mají při malých rozměrech velkou kapacitu, jsou kondenzátory. Jednotkou kapacity je 1 F (farad). Elektrický proud Působením elektrického pole se náboje ve vodičích pohybují. Tento pohyb nábojů se označuje jako elektrický proud (I). Pohyb náboje zprostředkovávají v kovech elektrony, které se přemisťují z místa nadbytku elektronů (záporný pól) do místa nedostatku záporného náboje (kladný pól). Jednotkou elektrického proudu je 1 A (ampér). Podmínkou vzniku proudu je elektrické napětí (U). Vzniká mezi kladným a záporným pólem zdroje. Jednotkou napětí je 1 V (volt). Různé vodiče kladou elektrickému proudu různý odpor (R). Působením téhož napětí (U) prochází různými vodiči různý proud (l): Ohmův zákon: I = U R U = I. RR = U I Jednotkou elektrického odporu je 1 OHM (ohm, čti óm). Je to odpor vodiče, kterým prochází proud 1 A při působení napětí 1 V. Odpor vodiče roste úměrně s jeho délkou (I). Odpor vodiče klesá úměrně s jeho průřezem (S). Odpor vodiče závisí na kvalitě materiálu na měrném odporu vodiče (ρ): R = ρ*(l/s) Měrný odpor vodiče je odpor vodiče o délce 1 m a průřezu 1 mm 2. Reostaty jsou elektrické přístroje, jimiž měníme odpor obvodu, a tím i velikost proudu. Elektrický obvod tvoří zdroj, spotřebič a vodič přes vypínač. Zapojení zdrojů do elektrického obvodu:

67 Výkon elektrického proudu (P) je roven součinu napětí (U) a proudu (I): P = U. I Jednotkou výkonu je 1 W (watt). Je to výkon spotřebiče, kterým prochází při napětí 1 V proud 1 A. Většími jednotkami jsou 1 kw (kilowatt) a 1 MW (megawatt). Práce je výkon násobený časem (t): A = P. t Jednotkou práce elektrického proudu je 1 Wh (watthodina), větší jednotkou je kwh (kilowatthodina). Při převodu na mechanickou jednotku práce 1 J (joule) platí: 1 Wh = 3600 J. Magnetické účinky elektrického proudu Stejné účinky jako magnety má i elektrický proud. Okolo cívky, kterou prochází elektrický proud, vzniká magnetické pole stejně jako v okolí magnetu cívka působí jako magnet. Vsuneme-li do cívky tyč z ferromagnetické látky (jádro), zesílí se magnetické pole cívky. Cívka s jádrem se nazývá elektromagnet. Síla elektromagnetu závisí na velikosti proudu, počtu závitů a jakosti jádra. Jádro může být z magneticky měkkého nebo tvrdého magnetu. Měkké jádro neudrží dlouho magnetické přitažlivé vlastnosti: hned po vypnutí proudu je ztrácí. Elektromagnet má v praxi bohaté použití: relé, automatické spínače, upínání materiálů při obrábění, nakládání železného šrotu apod. Elektromagnetická indukce Pohybem magnetu v cívce nebo nasouváním cívky na magnet vzniká v cívce indukovaný proud. To je základ výroby elektrické energie ve velkém. Stroje, které vyrábějí elektrický proud, jsou generátory. V nich se přeměňuje mechanická energie (pohyb cívky nebo magnetu) na energii elektrickou. Generátor na střídavý proud je alternátor. Stejnosměrný proud vyrábí dynamo. U stejnosměrného proudu se pohybují elektrické náboje stále stejným směrem. U střídavého proudu se mění směr proudu v obvodu (tam a zpět). V domácnostech se používá střídavého proudu, u kterého se změní směr 50x za sekundu, tj. s kmitočtem 50 Hz. Stroje, které opět mění elektrickou energii v mechanickou, jsou elektromotory. Transformátor zvyšuje nebo snižuje napětí střídavého proudu. Skládá se z uzavřeného jádra a dvou cívek: cívka, do níž proud vchází, je primární, cívka, z níž proud odebíráme, je cívka sekundární. Napětí na sekundární cívce (U 2) je tolikrát větší než napětí na cívce primární (U1), kolikrát je větší počet závitů na cívce sekundární (n 2) než na primární (n1). Proudy v cívkách jsou v opačném poměru: U 1 U 2 = n 1 n 2 = I 2 I 1 Transformátor pracuje velmi úsporně, jeho účinnost je až 98%.

68 Elektrotechnické značky OPTIKA Světlo se šíří přímočaře od světelného zdroje rychlostí světla c = m/s = = km/s (ve vakuu). Rychlost světla ve vakuu je také největší možná rychlost ve fyzice. Směr šíření (dráha světla) je světelný paprsek. Látky, kterými světlo proniká, jsou průhledné, částečně proniká látkami průsvitnými. Stín vzniká v důsledku přímočarého šíření světla za překážkami. Světlo se od povrchu těles odráží tím lépe, čím je odrazná plocha hladší (lesklejší). Od rovné plochy se světlo odráží rovnoměrně, od nerovné plochy se světlo rozptyluje do všech směrů. Zákon odrazu: Úhel odrazu se rovná úhlu dopadu a paprsek odražený a dopadající jsou s kolmicí dopadu v jedné rovině.

69 Vyleštěné plochy rovnoměrně odrážející světlo jsou zrcadla: zrcadla rovinná (odrazná plocha je rovina) zrcadla sférická: dutá a vypuklá (odrazná plocha je kulová) Rovnoběžné paprsky dopadající na rovinné zrcadlo se odrážejí opět jako rovnoběžné. Obraz není zkreslený. Paprsky dopadající na sférické zrcadlo rovnoběžně s osou se protínají v ohnisku zrcadla. Zákon lomu: Paprsky dopadající na rozhraní dvou různých průhledných látek (např. vzduch a sklo) nepokračují přímočaře dál, ale lámou se ke kolmici dopadu v látce opticky hustší (sklo a voda proti vzduchu). Čočky jsou průhledná tělesa (nejčastěji ze skla) omezená kulovými plochami, u nichž se využívá zákon lomu: čočky spojné: spojky (jsou uprostřed tlustší než na kraji) čočky rozptylné: rozptylky (jsou uprostřed tenčí). Lidské oko má čočku dvojvypuklou s nestejnými poloměry zakřivení (spojku). Oko má schopnost přizpůsobovat poloměry zakřivení pro vidění zblízka i do dálky (akomodace). Při nesprávné funkci oka (špatné akomodaci) se vypomáhá brýlemi s čočkami. Krátkozrací lidé nosí brýle s rozptylkami, dalekozrací se spojkami. Schopnost čočky lámat světlo se vyjadřuje optickou mohutností (φ). Rovnoběžné paprsky s osou čočky se lámou do ohniska. Čím menší je vzdálenost ohniska (f), tím více je paprsek lomen a tím větší je optická mohutnost čočky: φ = 1/f Jednotkou optické mohutnosti je 1 D (dioptrie). Čočka má mohutnost 1 D, má-li ohniskovou vzdálenost 1 metr. Fotometrie se zabývá měřením množství světla, vysílaného zdrojem a nebo dopadajícího na plochu překážky. ATOMISTIKA Nejmenší částečka hmoty, mechanicky dále nedělitelná, je molekula. Molekula se skládá ze stejných nebo různých atomů. Prvky jsou složeny pouze z atomů jednoho druhu, sloučeniny obsahují atomy různých druhů v různých spojeních. Každý druh atomu má jméno podle prvku, který skládá. Všechny hmoty na Zemi i ve vesmíru se skládají z 92 přirozených prvků, tj. z 92 druhů atomů. Výzkum však pokračuje, získávají se nové umělé prvky a tzv. izotopy, které se liší od základních atomů prvků počtem neutronů. Atom se skládá z atomového jádra a obalu. Atomové jádro se skládá z protonů (nositelů kladného náboje), jejichž počet určuje druh atomu, a elektricky neutrálních (bez náboje) neutronů, jejichž počet určuje druh izotopu. Atomový obal je tvořen elektrony (nositeli záporného náboje). Atom se podobá sluneční soustavě: záporné elektrony obíhají po určitých dráhách kolem jádra jako planety kolem Slunce. Nejjednodušší atom má vodík. Je složen z jádra s jediným protonem a z obalu s jediným elektronem. PŘEHLED STAVBY HMOTY MÍRY A VÁHY Od roku 1975 platí v ČSSR soustava zákonných měrových jednotek, založená na Mezinárodní soustavě jednotek SI. Základními jednotkami soustavy jsou: metr (m) pro měření délek, kilogram (kg) pro měření hmotnosti, sekunda (s) pro měření času, ampér (A) pro měření elektrického proudu,

70 kelvin (K) pro měření teploty a kandela (cd) pro měření svítivosti. K základním jednotkám se přiřazují jednotky pro měření úhlů a odvozené jednotky pro měření ostatních fyzikálních veličin. Odvozených jednotek je velké množství a lze je vyjádřit pomocí jednotek základních. Pro měření veličin větších a menších lze použít celistvých dekadických násobků a dílů (např. desetinásobku, setiny apod.) základních a odvozených jednotek, od nichž se tvoří přidáním příslušné předpony: tera CD tj základních jednotek giga (G) 10 9 tj z. j. mega (M) 10 6 tj z. j. kilo (k) 10 3 tj z. j. hekto (h) 10 2 tj. 100 z. j. deka (da) 10 1 tj. 10 z. j. deci (d) tj. 0,1 z. j. centi (e) 10-2 tj. 0,01 z. j. mili (m) 10-3 tj. 0,001 z. j. mikro (Μ) 10-6 tj. 0, z. j. nano (n) 10-9 tj. 0, z. j. piko (P) tj. 0, z. j. femto ( tj. 0, z. j. atto (a) tj. 0, z. j Lze také používat jednotek vedlejších, které jsou vžity a které nemusí být dekadickým násobkem základních jednotek (např. den pro měření času je roven s). Není však možné používat jednotky storé a cizí, které uvádíme jen proto, že se s nimi můžete ještě setkat. MĚŘENÍ DÉLEK Základní jednotkou délky je metr (m). Podle staré definice je to desetimilióntá část zemského poledníku, procházejícího Paříží. Nová definice určuje metr přesněji: je to ,73 vlnových délek záření ve vakuu, odpovídajícího přechodu mezi hladinami 2p 10 a 5d 5 atomu kryptonu 86. Násobky, díly a vedlejší jednotky, které je možné používat 1 μm (mikrometr) = 0, m 1 mm (milimetr) = 0,001 m 1 cm (centimetr) = 0,01 m 1 dm (decimetr) = 0,1 m 1 UA (astronomická jednotka) = 1, dam (dekametr) = 10 m 1 hm (hektometr) = 100 m 1 km (kilometr) = 1000 m 1 pc (parsek) = 3, l6 m Staré a cizí délkové míry se nemají dnes u nás používat: český sáh = 1,896 m český loket = 0,594 m versta = 1,066 8 km zeměpisná míle = 7,420 km palec (coul) = 2,540 cm yard (čti járd) = 0,914 4 m anglická míle = 1,609 4 km námořní míle = 1,853 2 km MĚŘENÍ PLOCH Jednotkou plochy je čtvereční metr (m 2 ). Je to plocha čtverce o straně 1 m dlouhé. Násobky, díly a vedlejší jednotky: 1 b (barn) = m 2 1 mm 2 = 10-6 m 2 = 0, m 2 1 cm 2 = 100 mm 2 = 0,000 1 m 2 1 dm 2 = mm 2 = 100 cm 2 = 0,01 m 2 1 a (ar) = 100 m 2 1 ha (hektar) = 100 a = m 2 1 km 2 = 100 ha = a = m 2 Staré a cizí plošné míry: čtvereční sáh = 3,597 m 2 lán = m 2

71 měřice = 1918 m 2 katastrální jitro = 5754 m 2 věrtel = 719,33 m 2 strych = 2877 m 2 akr = 4047 m 2 anglická čtvereční míle = 640 akrů = 2,590 km 2 MĚŘENI OBJEMU Objemovou jednotkou je krychlový metr (m 2 ). Je to objem krychle o straně 1 m dlouhé. Násobky, díly a vedlejší jednotky: 1 mm 3 = 0, m 3 1 cm 3 = 0, m 3 = 1000 mm 3 1 dm 3 = 1 l (litr) = 0,001 m 3 1 hl (hektolitr) = 100 l = 0,1 m 3 1 dl (decilitr) = 0,1 l 1 cl (centilitr) = 0,01 l 1 ml (mililitr) = 0,001 l Staré a cizí objemové míry: žejdlík = 0,354 l máz = 1,415 l vědro = 56,59 l měřice = 61,487 l pinta = 0,47318 l galon = 4, l buši = 36,3687 l barrel = 158,988 l MĚŘENÍ ČASU Základní jednotkou času je sekunda (s) vteřina. Mezinárodní definice říká, že sekunda je doba trvání period záření, které přísluší přechodu mezí dvěma hladinami základního stavu atomu cesia 133. Násobky, díly a vedlejší jednotky: 1 ns (nanosekunda) = 0, μs (mikrosekunda) = 0, s 1 ms (milisekunda) = 0,001 s 1 ks (kilosekunda) = 1000 s 1 min (minuta) = 60 s 1 h (hodina) = 60 min = 3600 s 1 d (den) = 24 h = 1440 min = s MĚŘENÍ ÚHLU Jednotkou rovinného úhlu je radián (rad). Je to úhel sevřený dvěma poloměry, které vytinají na kružnici oblouk, rovný poloměru. Vedlejší jednotky úhlů, které jsou dnes v praxi více používány, jsou 1 (úhlový stupeň) = 0, rad 1 (úhlová vteřina) = 0, rad = 60 1 (úhlový stupeň) = 0, rad = 60 = Pravý úhel, 180 = přímý úhel, 360 = plný úhel Některé zeměměřické přístroje jsou ještě dnes cejchovány v gradech (grad), pro které platí: 100 grad = 90 = pravý úhel. MĚŘENÍ HMOTNOSTI Základní jednotkou hmotnosti je kilogram (kg), který je roven hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu, uloženého v Mezmarodn.m úřadě váhy a míry v Sevres u Paříže. Téměř přesně je roven této hmotnost, 1 dm (1 litr) destilované vody teplé 4 C. Násobky, díly a vedlejší jednotky: 1 μg (mikrogram) = 0, g 1 mg (miligram) = 0,001 g 1 cg (centigram) = 0,01 g 1 dg (decigram) = 0,1 g

72 1 g (gram) = 0,001 kg 1 dag (dekagram, nespr. dkg) = 10 g = 0,01 kg 1 Mg (megagram) = 1 t (tuna) = 1000 kg Staré a cizí váhy: pud = 16,380 kg vědro = 201,46 kg 1 q (metrický cent) = 100 kg unce = 0, kg = 28,35 g libra = 16 uncí = 0, kg MĚŘENÍ RYCHLOSTÍ A ZRYCHLENÍ Jednotkou rychlosti pohybu je metr za sekundu (m/s). V praxi se také používá jednotka kilometr za hodinu (km/h), kterou není dovoleno používat v odborných pracích. Platí: 1 km/h = 0, m/s 1 m/s = 3,6 km/h (přesně) Jednotkou zrychlení je metr za sekundu na druhou (m/s 2 ). Je to rovnoměrné zrychlení přímočarého pohybu, jehož rychlost se za 1 s zvýší o 1 m/s. Jednotkou kmitočtu (frekvence) je hertz (Hz, čti herc). Hertz je kmitočet opakujícího se děje, jehož perioda trvá 1 s. MĚŘENÍ SÍLY Jednotkou síly je newton (N, čti ňútn). Newton je síla, která uděluje tělesu s hmotností 1 kg zrychlení 1 m/s 2. Násobky a díly: 1 μn (mikronewton) = 0, N 1 mn (milinewton) = 0,001 N 1 kn (kilonewton) = 1000 N 1 MN (meganewton) = N Staré jednotky síly: 1 kp (kilopond) = 9, N 1 p (pond) = 0,001 kp = 0, N Kilopond je síla, jíž je k zemi přitahováno těleso s hmotností 1 kg; je to tíha takového tělesa. MĚŘENÍ TLAKU A NAPĚTÍ Jednotkou tlaku (napětí) je pascal (Pa, Čti paskal), což je tlak, kterým působí síla 1 N na plochu 1 m 2. Násobky a díly se tvoří obdobně jako předcházející, jako př. uvedeme: 1 MPa (megapascal) = Pa = 1 N/mm 2 1 Pa = 1 N/m 2 Staré jednotky tlaku: 1 kp/m 2 (kilopond na čtvereční metr) = 9, Pa 1 bar = Pa = 0,1 MPa 1 mbar (milibar) = 100 Pa 1 Torr (torr) = 133,32 Pa 1 at (tech. atmosféra) = 1 kp/cm 2 = Pa 1 atm (atmosféra) = 760 Torr = Pa JEDNOTKY PRÁCE A ENERGIE Jednotkou práce a energie je joule (J, čti džaul). Joule je práce, kterou vykoná síla 1 N po dráze 1 m ve směru síly. Vedlejší a starší jednotky: 1 cal (kalorie) = 4,186 8 J 1 kcal (kilokalorie) = 4186,8 J 1 ev (elektronvolt) = 1,602,10-19 J 1 Wh (watthodina) = 3600 J 1 kwh (kilowatthodina) = J JEDNOTKY VÝKONU Jednotkou výkonu je watt (W), při němž se vykoná práce 1 J za 1 s. Díly a násobky: 1 μw (mikrowatt) = 0, W

73 1 mw (miliwatt) = 0,001 W 1 kw (kilowatt) = W 1 MW (megawatt) = W Starou jednotkou výkonu je kůň (k): 1 k (kůň) = 735,5 W MĚŘENÍ TEPLOTY Jednotkou termodynamické teploty je kelvin (K). Je to 273,15. část termodynamické teploty trojného bodu vody. Vedlejší jednotkou je teplotní stupeň Celsiův ( C), který je v praxi častěji používán. Na Celsiově stupnici odpovídá bod tání ledu 0 C a bod varu vody teplotě 100 C. Na Kelvi-nově stupnici jsou všechny hodnoty teploty kladné, protože nultým stupněm ( K) je absolutní bod mrazu. Bodu tání ledu (0 C) odpovídá 273,15 K a bodu varu vody (100 C) je roven 373,15 K. Pro převod obou stupnic platí: K= C + 273,15 C = K 273,15 Cizí mírou je Fahrenheitova teploměrná stupnice, používaná dodnes v anglosaských zemích. Bod tání ledu je dán teplotou 32 F a bod varu vody teplotou 212 F. Pro převod na Celsiovu stupnici a naopak platí: FOTOMETRICKÉ JEDNOTKY Základní jednotkou svítivosti je kandela (cd). Dříve se také používalo jako jednotky Hefnerovy svíčky (1 HK = 0,92 cd) a mezinárodní svíčky (1 SI = 1,02 cd). Jednotkou světelného toku je lumen (lm), což je 4π násobek světelného toku, který vyzařuje zdroj o svítivosti 1 cd. Používá se také jako násobku dekalumenu (1 dalm = 10 lm). Jednotkou osvětlení je lux (lx). Je to osvětlení plochy, na jejíž každý Čtvereční metr dopadá rovnoměrně rozdělený světelný tok 1 lm. ELEKTRICKÉ A MAGNETICKÉ JEDNOTKY Základní jednotka elektrického proudu, ampér (A), je stálý elektrický proud, který při průtoku dvěma nekonečně dlouhými rovnoběžnými vodiči, vzájemně vzdálenými 1 m, vyvolá sílu mezi těmito vodiči rovnou N na 1 m délky. Stará definice ampéru využívala elektrochemických vlastností proudu: proud 1 A vyloučí za 1 s z roztoku dusičnanu stříbrného 1, mg stříbra. Jsou používány jednotky pa, na, μa, ma a ka. Jednotkou elektrického náboje je coulomb (C, čti kulomb). Je to množství náboje, které projde vodičem při proudu 1 A za 1 s. Jednotkou napětí je volt (V), tj. takové napětí mezi konci vodiče, do něhož stálý proud 1 A dodává výkon 1 W. Odpor vodiče, v němž při napětí 1 V protéká 1 A, je 1 ohm (ohm, Čti óm). Vodivost takového vodice je rovna 1 siemensu (S). jednotkou elektrické kapacity je farad (F). Je to kapacita kondenzátoru, který při napětí 1 V pojme náboj 1 C. Tato jednotka je velmi velká, a proto se užívají pouze díly: mf, μf, nf a pf. Jednotkou indukčnostl je henry (H). Je to samoindukčnost obvodu, v kterém vzniká napětí 1 V, jestliže protékající proud se mění o 1 A za 1 s. Jednotkou magnetického toku je weber (Wb, čti vébr). Je to tok, jehož rovnoměrný úbytek k nule za dobu 1 s indukuje v závitu, který jej obepíná, napětí 1 V. Jednotkou magnetické indukce je tes/o (T). Je to indukce, při níž protéká plochou 1 m 2 magnetický tok 1 Wb. Starší jednotky magnetické jsou dosud používány. Pro indukci je to gauss (Gs), který odpovídá 0,000 1 T.

74 Z chemie Chemie zkoumá látky a vysvětluje jevy, při nichž se látky ve své podstatě mění (hoření, rezavění, kvašení atd.). Chemickým změnám látek říkáme reakce. V reakcích vznikají nové látky nových vlastností. ROZDĚLENÍ CHEMIE 1. Chemie anorganická (neústrojná) zkoumá prvky a jejich sloučeniny, s výjimkou složitějších sloučenin uhlíku. 2. Chemie organická (ústrojná) zkoumá sloučeniny uhlíku, ať přirozené, nebo připravené uměle. 3. Chemie fyzikální zkoumá chemické děje pomocí fyzikálních poznatků (například elektrochemie, fotochemie apod.). 4. Biochemie zkoumá děje v živé hmotě (trávení, asimilace apod.). CHEMICKÉ LÁTKY 1. Směsi jsou látky, jejichž různorodé složky můžeme okem nebo mikroskopem rozeznat a fyzikálně od sebe oddělit. (Třeba magnetem oddělit ze směsi písku a železných pilin od písku železo.) Jemné částečky pevných látek rozptýlené v kapalině tvoří suspenzi (hlína ve vodě). Drobné kapičky kapaliny rozptýlené v jiné kapalině tvoří emulzi. Pevné látky oddělujeme od kapalin filtrací. Kapalina proteče filtrem jako filtrát. Směsi stejnorodé tvoří roztoky (sůl ve vodě). Roztok může být tuhý (slitiny, sklo), kapalný i plynný. Roztok je směs molekul látky rozpuštěné v rozpouštědle. Známe roztoky nasycené (za studena i za varu), zředěné a koncentrované. Látky jsou rozpustné a nerozpustné. Rozpustnost látky udává její největší množství, které se rozpustí ve 100 gramech rozpouštědla při určité teplotě. (Rozpustnost většinou stoupá se stoupající teplotou.) Koncentrace roztoku je množství rozpuštěné látky (v g) v určitém množství roztoku. (5%ní roztok cukru znamená, že ve 100 g roztoku je 5 g cukru.) Složky směsí od sebe oddělujeme plavením a usazováním (sedimentací), od-střeďováním a filtrací, odpařováním a krystalizací, destilací a sublimaci a flotací (např. při úpravě rudy). Destilace je oddělování kapaliny z roztoků varem; vzniklé páry se chlazením srážejí, zkapalňují. Vzniká destilát. Sublimací přechází skupenství tuhé přímo v plynné (jód, naftalen, suchý led, tj. pevný kysličník uhličitý). 2. Sloučeniny jsou látky složené ze dvou nebo z více prvků. Prvky jsou v nich navzájem vázané (voda, sůl kuchyňská, soda apod.). Prvek označujeme chemickou značkou, sloučeninu chemickým vzorcem. Vzorec udává, z jakých prvků je tvořena sloučenina a v jakém poměru jsou v molekule sloučeniny jejich atomy. Molekulová hmotnost sloučeniny je dána součtem atomových hmotností všech jejich prvků. (At. hmotnost C je 12, O 2 je 32. Molekulová hmotnost CO 2 je tedy = 44). Uhlík a kyslík jsou sloučeny v poměru hmotností 12: 32. Ve 44 g CO 2 je tedy 12 g uhlíku a 32 g kyslíku. Chemická značka znamená atom, vzorec značí molekulu. Spojením atomů stejného prvku vzniká molekula prvku, spojením atomů různého druhu vzniká molekula sloučeniny. Kapalné a tuhé prvky tvoří molekuly o různém počtu atomů, prvky plynné se skládají v molekulu obyčejně ze dvou atomů. 3. Prvky jsou látky tak jednoduché, že se už chemicky rozdělit nedají. Prvek tvoří atomy stejných chemických vlastností. Je tolik druhů atomů, kolik je prvků. Dosud známe 88 prvků přirozených a 17 prvků umělých. V zemské kůře jsou prvky zastoupeny takto: Kyslík 49 %, křemík 26 %, hliník 7,5 %, železo 4 %, vápník 3 %, sodík 2,5 %, draslík 2,5 %, hořčík 2,5 % a vodík 1 %. To je 98 %, tvořených devíti prvky. Na ostatních 79 prvků zbývají pouze 2 %! Atomová hmotnost je číslo udávající, kolikrát je atom určitého prvku těžší než jedna dvanáctina hmotnosti izotopu uhlíku 12 C. Prvky dělíme na kovy a nekovy. (Víz tabulku prvků!) Geniální roztřídění prvků provedl ruský chemik D. J. Mendělejev ( ). ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ REAKCE Chemický rozklad (analýza) je reakce, v níž se sloučeniny rozkládají (štěpí) na sloučeniny jednodušší nebo na prvky. CaCO 3 CaO + CO 2 (pálení vápence na vápno) 2HgO 2Hg + O 2 (rozklad teplem žíháním) 2H 2O 2H 2 + O 2 (rozklad elektr. proudem-elektrolýza) Chemické slučování (syntéza) je reakce, v níž se prvky slučují ve sloučeniny nebo sloučeniny jednoduché v složitější. Hoření: hoření uhlíku C + O 2 CO 2 (kysličník uhličitý) hoření síry S + O 2 SO 2 (kysličník siřičitý) hoření vodíku 2H 2 + O 2 2H 2O (voda) Hoření je okysličování (oxidace) za vzniku tepla a světla. Vznikají přitom kysličníky (oxidy). Podvojná záměna je reakce, v níž ze dvou sloučenin vznikají dvě jiné. NaCl + AgNO 3 AgCl + NaNO 3 2NaCl + H 2SO 3 2HCl + Na 2SO 3 Přímým sloučením kovů se sírou vznikají sirníky: Fe + S FeS (sirník železnatý)

75 2Ag + S Ag 2S (sirník stříbrný) Pb + S PbS (sirník olovnatý) Chemické nahrazování (substituce) je reakce, při níž určitý prvek vstupuje do sloučeniny a nahradí v ní prvek jiný. H 2SO 4 + Zn ZnSO 4 + H 2 (síran zinečnatý) CuSO 4 + Fe FeSO 4 + Cu (síran železnatý) Redukce (odkysličování) je odnímání kyslíku ze sloučenin kyslíkatých (oxidů). 1. Redukce vodíkem: CuO + H 2 Cu + H 2O 2. Redukce uhlíkem: PbO + C Pb + CO 3. Redukce kysličníkem uhelnatým: PbO + CO Pb + CO 2 Všechny reakce jsou doprovázeny změnou teploty. Buď se teplo uvolňuje reakce exotermické, nebo se spotřebuje reakce endotermické. ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ ZÁKONY Zákon o zachování hmoty: Součet hmotností látek před reakcí se rovná součtu hmotností látek po reakci. Tento zákon dal chemii vědecký základ. Říká, že nic nelze stvořit z ničeho, že nic nelze ani zničit. Podle tohoto zákona musí být v každé chemické reakci počet atomů před reakcí a po reakci stejný (2H 2 + O 2 2H 2O). Zákon stálých poměrů slučovacích: Prvky se slučují ve sloučeniny za stálých poměrů hmotností. V CuO je slučovací poměr vyjádřen atomovými hmotnostmi: Cu: O = 64: 16 (4: 1) C: O = 12: 16 (3: 4) C: O 2 = 12: 32 (3: 8) Zákon násobných poměrů slučovacích: Tvoří-li dva prvky více sloučenin, jsou váhová množství jednoho prvku, která jsou sloučena se stejným množstvím prvku druhého, v poměru malých a celých čísel. v CuO: Cu: O = 64: 16 v Cu 2O: Cu 2: O = 128: 16 Cu: Cu 2 = 64:128 = 1: 2 v SO 2: S: O 2 = 32: 32 v SO 3: S: O s = 32: 48 O 2: O 3 = 32: 48 = 2: 3 Zákon stálých poměrů objemových (týká se jen plynů): Objemy plynných látek jsou při chemických reakcích v poměru malých celých čísel. Grammolekula každé plynně látky zaujímá při teplotě 0 C při tlaku 760 torrů objem 22,4 litru. H 2 + Cl 2 2HCl Objem: 22,4 l + 22,4 l = 2. 22,4 l 1 objem + 1 objem se sloučí na 2 objemy (poměr je 1:1: 2) MOCENSTVÍ PRVKŮ Mocenství (vaznost) je vlastnost atomů prvků vázat se s určitým počtem atomů prvků jiných. Mocenství se vyjadřuje číslem udávajícím, s kolika atomy vodíku se sloučí nebo kolik atomů vodíku nahradí atom prvku. Jednotkou je slučovací schopnost vodíku. Mocenství značíme římskou číslicí vpravo nahoře u značky prvku: H OII Al C lv atd. Prvky mohou být jednomocné až osmimocné. Chemické názvosloví je odvozeno na základě mocenství prvků. Protože kyslík se slučuje téměř se všemi prvky a tvoří s nimi kysličníky, jsou názvy kysličníků základem českého chemického názvosloví. Mocenství je vyjádřeno příponou přídavného jména v názvu kysličníku. Podle této přípony ihned poznáme mocenství, a tím i počet atomů prvků, které tvoří příslušný kysličník. Mocenství Poměr počtu atomů Typ kysličníku NÁZVOSLOVÍ KYSLIČNÍKŮ Přípona Příklad kysličníku I 2: 1 R 2O ný Na ao kysličník sodný II 1: 1 RO natý CaO kysličník vápenatý III 2: 3 R 2O 3 itý Al 2O 3 kysličník hlinitý IV 1: 2 RO 2 ičitý CO 2 kysličník uhličitý V 2: 5 R 2O 5 ečný P 2O 5 kysličník fosforečný ičný N 2O 5 kysličník dusičný VI 1: 3 RO 3 ový SO 3 kysličník sírový VII 2: 7 R 2O 7 istý Mn 2O 7 kysličník manganistý VIII 1: 4 RO 4 ičelý OsO 4 kysličník osmičelý Od názvů kysličníků se odvozují i názvy jiných sloučenin: Ag 2S-sirník stříbrný, FeS sirník železnatý, NaCl chlorid sodný, CaCl 2 chlorid vápenatý atd.

76 CO LZE VYPOČÍTAT Z CHEMICKÝCH VZORCŮ Chemický vzorec udává váhové složení sloučeniny. Ze vzorce a z atomových hmotností prvků (které jsou uvedeny v tabulce prvků) vypočteme i procentové složení. Součet atomových hmotností všech prvků ve sloučenině udává molekulovou hmotnost sloučeniny. A dělíme-li atomovou hmotnost prvku ve sloučenině molekulovou hmotností sloučeniny, dostaneme v procentech množství onoho prvku ve sloučenině. Příklady: Kolik % vápníku je ve vápenci? Vápenec (uhličitan vápenatý) CaCO 3 má molekulovou hmotnost 100 (je to součet atomových hmotností všech prvků ve vápenci = 100). Procento vápníku: 40: 100 = 0,40. Ve vápenci je tedy 40 % vápníku! Kolik procent olova je v galenitu? Galenit (sirník olovnatý) PbS má molekulovou hmotnost = 239. Obsah olova: 207: 239 = 0,866. V galenitu je tedy 86,6 % olova! Kolik krystalické vody je v modré skalici? Modrá skalice (síran mědnatý) CuS0 4. 5H 2O má molekulovou hmotnost (2 + 16) = 249. Voda má atomovou hmotnost 5. (2 + 16) = 90. Procento vody je 90: 249 = 0,361. V modré skalici je tedy 36,1 % vody! ANORGANICKÉ SLOUČENINY 1. Kysličníky (oxidy) jsou sloučeniny prvků s kyslíkem. 2Na +O Na ao 2K + O K 2O 2. Hydroxidy jsou sloučeniny kovů se skupinou OH (hydroxyl). Na 2O + H 2O 2NaOH (hydroxid sodný) CaO +H 2O Ca (OH) 2 (hydroxid vápenatý) NH 3 + H 2O NH 4OH (hydroxid amonný čpavek) 3. Kyseliny jsou sloučeniny nekovových kysličníků a vody. CO 2 + H 2O H 2CO 3 (kyselina uhličitá) SO 3 + H 2O H 2SO 4 (kyselina sírová) N 2O 5 + H 2O 2HNO 3 (kyselina dusičná) Kyseliny bezkyslíkové: H 2 + Cl 2 2HCI (chlorovodík) H 2 + S H 2S (sirovodík) Kyseliny a hydroxidy zkoumáme zkoumadly (indikátory). Lakmus v hydroxidu zmodrá, fenolftalein zčervená. Kyseliny barví lakmus načerveno. Kyselý charakter kyseliny udává vodík (nikoli kyslík!). TABULKA DŮLEŽITÝCH KYSELIN Druh Jméno Vzorec Zbytek Odvoz soli jednosytné dusičná HNO 3 (NO 3) I dusičnany chlorovodíková HCl (Cl) chloridy dvojsytné uhličitá H 2CO 3 (CO 3) II uhličitany siřičitá H 2SO 3 (SO 3) II siřičitany sírová H 2SO 4 (SO 4) II sírany trojsytné fosforečná H 3PO 4 (PO 4) III fosforečnany 4. Soli. Reakcí, v níž na sebe působí kyselina a zásada, vzniká sůl a voda. Tomuto pochodu říkáme neutralizace. Soli jsou sloučeniny zbytků kyselin (viz tabulku kyselin!) s kovy nebo se skupinou (NH 4) Vzorec soli odvozujeme od vzorce kyseliny (v níž je atom vodíku nahrazen atomem kovu) a od zbytku kyseliny. Název soli je odvozen od názvu kyseliny (viz tabulku kyselin!). Přípona se řídí pravidly o mocenství. Například: NaNO 3 dusičnan sodný, Ca 2 (NO 3) 2-dusičnan vápenatý, Al 2 (NO a) 3- dusičnan hlinitý apod. Dvojsytné kyseliny tvoří dvě skupiny solí: kyselé a normální. Kyselé soli (hydrosoli) mají nahrazen jen jeden atom vodíku atomem kovu. Např. NaHS0 4 (hydrosíran sodný). Normální soli mají oba atomy vodíku nahrazeny atomy kovu. Např. Na 2CO 3 (uhličitan sodný). Soli vznikají a) neutralizaci kyselin a zásad NaOH + HNO 3 NaNO 3 + H 2O b) reakcí zásadotvorných (kovových) kysličníků s kyselinami CaO + H 2SO 4 H 2O + CaSO 4 c) reakcí hydroxidů s kyselinotvornými kysličníky (nekovovými) 2NaOH + CO 2 Na 2CO 3 + H 2O

77 d) reakcí některých kovů s kyselinami Zn + H 2SO 4 H 2 + ZnSO 4 ZÁKLADNÍ POZNATKY Z CHEMIE Chemicky čisté látky Prvky Sloučeniny kovy nekovy kysličníky hydroxidy kyseliny soli Oxidace Kov + kyslík kysličník kovu (dává s kyselinou sůl a vodu) 2Na + O Na 2O Na 2O + H 2SO 4 Na 2SO 4 + H 2O Nekov + kyslík kysličník nekovu (dává se zásadou sůl a vodu) S + 3O SO s SO3 + 2NaOH H 2O + Na 2SO 4 Reakce s vodou Kysličník kovu + voda hydroxid [Na 2O + H 2O 2Na (OH) 2] Kysličník nekovu + voda kyselina [SO 3 + H 2O H 2SO4) Neutralizace Hydroxid + kyselina voda a sůl (2NaOH + H 2SO 4 2H 2O + Na 2SO 4) NĚKOLIK SLOV O ORGANICKÉ CHEMII Organická chemie se zabývá sloučeninami uhlíku (C IV ) a jejich přeměnami. V organických sloučeninách bývá kromě uhlíku ještě vodík, často kyslík a někdy ještě dusík, síra, fosfor a jiné prvky. Dosud známe přes dva milióny organických sloučenin. Většinou byly připraveny v laboratořích. Ohromné množství organických sloučenin lze vysvětlit schopností uhlíku tvořit s jinými atomy uhlíku řetězce. V přírodě vznikají organické sloučeniny v organismech rostlin a živočichů. Základní rostlinný chemický proces, jímž vzniká organická sloučenina, je asimilace. Rostliny přijímají ze vzduchu CO 2 a z půdy H 2O. Působením sluneční energie a zeleného listového barviva, chlorofylu, vzniká z CO 2 a z H 2O buničina, celulóza. chlorofyl 6CO 2 + 5H 2O + energie slunce C 6H 10O 5 + 6O 2 katalyzátor Základní přehled organických sloučenin 1a) Uhlovodíky s vazbou jednoduchou (nasycené) jsou: metan (CH 4), etan (C 2H 6), propan (C 3H 8), butan (C 4H 10), pentan (C 5H 12) atd. U uhlovodíků píšeme kromě obvyklých chemických vzorců ještě vzorce strukturní, které nám prozrazují vnitřní stavbu (strukturu) molekul. Příklady:

78 Uhlovodíky s C 3 až C 10 jsou kapalné (benzín, petrolej). Uhlovodíky s C u až C 15 jsou mazlavé (strojní oleje, vazelína). Uhlovodíky s C 16 a více jsou tuhé (parafín). 1b) Uhlovodíky s vazbou dvojnou, trojnou (nenasycené) Molekuly nenasycených uhlovodíků se mohou vzájemně vázat ve velké molekuly (vazba dvojná přechází v jednoduchou). CH2-CH2-CH2-CH2-CH2 Tak z etylénu vznikají polyetylény. Z uhlovodíků plynných vznikají vysokomolekulární sloučeniny (tuhé). Tato reakce se nazývá polymerace a vznikají v ní polymery s vlastnostmi plastických hmot. Etylén a acetylén jsou základní suroviny pro výrobu umělých hmot (syntetický kaučuk apod.). 1c) Ropa je směs různých uhlovodíků a jiných sloučenin. Frakční destilací uvolňují se při různých teplotách různé látky: při C surový benzín při C petrolej (nafta) při C plynný olej nad 350 C surové oleje, vazelína, parafín. Zbytek je asfalt. 1d) Rozkladná destilace dřeva a uhlí. Při tepelném rozkladu (1000 až 1200 C bez přístupu vzduchu) vzniká v plynárnách a koksárnách:1. ze dřeva: dřevný plyn, dehet, líh (metanol), ocet a dřevěné uhlí, 2. z uhlí svítiplyn, dehet a koks. Z dehtu se vyrábějí barviva, léky, cukerín, výbušniny a jiné hmoty. 1e) Syntetický benzín vzniká hydrogenací (obohacení vodíkem) hnědouhelného dehtu. (Naše výroba v Závodech československo-sovětského přátelství v Záluží u Mostu.) II. Cukry vznikají asimilací v zelených rostlinách (fotosyntéza). Jsou složeny z atomů C, H a O. Dělíme je na jednoduché a složené. 1. Jednoduché: cukr hroznový (glukóza) C 6H cukr ovocný (fruktóza) C 6H (stejné složení, ale jiná struktura molekuly) 2. Složené ze dvou molekul cukrů jednoduchých: cukr řepný (sacharóza) C 12H 22O 11 cukr sladový (maltóza) cukr mléčný (laktóza) 3. Složené z mnoha molekul cukrů jednoduchých: škrob a celulóza Škrob je složen z mnoha molekul glukózy. Je v semenech a v hlízách rostlin (pšenice, rýže, brambory atd.). Za studena je

79 nerozpustný. V horké vodě se mění ve škrobový maz. Jódem se zbarvuje modře. Zahříváním na 200 C se mění škrob v dextrín (lepidlo). Vařením s H 2S0 4 vzniká glukóza. Buničina (celulóza) je též vysokomolekulární cukr. Tvoří stěny rostlinných buněk (dřevo, sláma, len apod.). Ve vodě je nerozpustná. Je to potrava pro býlo-žravce, pro člověka nestravitelná. Slouží jako surovina k výrobě umělého hedvábí, celuloidu a jiných užitečných hmot. Účinkem HNO 3 (nitrací) se mění celulóza v nitrocelulózu (střelná bavlna). III. Alkoholy jsou jednoduché odvozeniny uhlovodíků, v nichž jeden atom vodíku je nahrazen hydroxylem OH. Z metanu vznikne metanol (metylalkohol). Je to takzvaný dřevný líh. Vyrábí se destilací dřeva. Je prudce jedovatý. Z etanu vzniká etanol (etylalkohol). Vyrábí se lihovým kvašením cukernýchroztoků (melasy a škrobu) účinkem enzymů kvasinek. Při tom vzniká CO 2. Synteticky se vyrábí z etylénu. Používá se ho jako kapalného paliva (denaturovaný líh) a jako suroviny k výrobě léků a plastických hmot. IV. Tuky jsou sloučeniny mastných kyselin (palmitové, stearové, olejové atd.) s glycerínem. Podle původu je dělíme na rostlinné a živočišné. Rostlinné tuky získáváme lisováním semen řepky, máku, oliv, slunečnice, Inu, bavlníku, podzemnice olejné, kokosu aj. Živočišné tuky jsou sádlo, máslo, lůj, rybí tuk. Rozkladem tuků vzniká glycerín. Působením HNO 3 (nitrací) mění se glycerín v nitroglycerín (výbušnina). Vařením tuků s louhy vznikají mýdla. Jsou to vlastně soli mastných kyselin, vzniklé neutralizací. Vařením tuku s louhem sodným (NaOH) vzniká mýdlo sodné, tuhé. Vařením s louhem draselným (KOH) vzniká mýdlo draselné, mazlavé. V. Bílkoviny jsou organické sloučeniny složené z prvků C, H, O, N. Někdy obsahují ještě S a P. Mají velké molekuly, složené z tisíců atomů (vysokomoleku-lární látky). Teplem se jejich vlastnosti trvale mění. Nejznámější bílkoviny jsou: Albumin (ve vajíčkách a v krvi), hemoglobin (červené krevní barvivo), kasein (tvarohovina z mléka), kolagen (vazivo kostí a chrupavek) a lepek (v obilí). VI. Plastické hmoty jsou umělé organické vysokomolekulární sloučeniny. Vyrábějí se z uhlovodíků (acetylénu, etylénu), z lihu, z dehtu a z jiných organických látek polymerací. Mezi ně patří celuloid, bakelit, syntetický kaučuk, organické sklo (plexisklo), silon, nylon, PVC (igelit) apod. Nahrazují plně přirozené suroviny a mnohými vlastnostmi je vysoko předčí. PŘEHLED NĚKTERÝCH TECHNICKÝCH LÁTEK Jméno Chemický název Chemický vzorec Aceton dimetylketon CH 3COCH 3 Anilín fenylamin C 6H 5NH 2 Běloba zinková kysličník zinečnatý ZnO Borax tetraboritan sodný Na 2B 4O 7. 10H 2O Cyankáli kyanid draselný KCN Červená krevní sůl ferikyanid draselný K 3Fe(CN) 6 Ekrazit trinitrokresolát amonný C 6HO(CH 3).(NO 2) 3NH 4 Éter dietyléter C 2H 5OC 2H 5 Formalín formaldehyd HCHO Glauberova sůl síran sodný Na 2SO 4.10H 2O Glycerín trihydroxypropan CHOH(CH 2OH) 2

80 Hypermangan manganistan draselný KMnO 4 Kamenec hlinitodraselný síran hlinitodraselný KAl(SO 4) 2.12H 2O Karbid karbid vápníku CaC 2 Karbolové vápno fenolát vápenatý (C 6H 6O) 2Ca Karborundum karbid křemíku SiC Klejt kysličník olovnatý PbO Ledek obecný (salnitr) dusičnan draselný KNO 3 Líh etylalkohol C 2H 5OH Líh dřevný metylalkohol CH 3OH Magnézie pálená kysličník hořečnatý MgO Minium (suřík) ortoolovičitan olovnatý Pb 2PbO Modř berlínská kyanoželeznatan železnatý Fe 4(FeCN 6) 3 Potaš uhličitan draselný K 2CO 3 Sádra síran vápenatý CaSO 4 Salmiak chlorid amonný NH 4Cl Skalice bílá síran zinečnatý ZnSO 4.7 H 2O Skalice modrá síran mědnatý CuSO 4. 5 H 2O Skalice zelená síran železnatý FeSO 4. 7 H 2O Soda uhličitan sodný Na 2CO 3.10 H 2O Soda jedlá kyselý uhličitan sodný NaHCO 3 Tritol trinitrotoluol CH 3C 6H 2(NO 2) 3 Vápno hydroxid vápenatý Ca(OH) 2 Žlutá krevní sůl ferokyanld draselný K 4Fe(CN) 6 Prvek Značka At. číslo Aktinium Ac Americium Am ABECEDNÍ SEZNAM PRVKŮ Atomová hmotnost Měrná hmota Antimon* Sb ,75 6,69 III-V Argon Ar 18 39,948 1,783 Arzén As 33 74,9216 4,71-5,96 III-V Astat At ,72 Baryum* Ba ,34 3,6 II Berkelium Bk Berylium Be 4 9,0122 1,84 II Bór B 5 10,811 2,54 III Mocenství Bróm Br 35 79,909 3,14 I-III-V-VII Cer* Ce ,12 6,8 III-IV Cesium* Cs ,905 1,87 I Cín* Sn ,69 5,75-7,31 IV-II

81 Curium Cm Draslík* K 19 39,102 0,86 I Dusík N 7 14,0067 0,00125 III-V Dysprosium Dy ,5 III Einsteinium Es Erbium Er ,26 4,77 III Europium Eu ,96 II-III Fermium Fm II-III Fluór F 9 18,9984 1,71 I Fosfor P 15 30,9738 1,83 III-V Francium Fr Gadolinium Gd ,25 III Galium* Ga 31 69,72 5,9 II-III Germanium* Ge 32 72,59 5,36 IV Hafnium* Hf ,49 13,3 IV Hanium Ha 105 Hélium He 2 4,0026 0, Hliník* Al 13 26,9815 2,69 III Holmium Ho ,93 III Hořčík* Mg 12 24,312 1,74 II Chlór Cl 17 35,453 0,00322 I-III-V-VII Chróm* Cr 24 51,996 7,1 III-II-VI Indium* In ,82 7,31 III Iridium Ir ,2 22,42 IV-III Jód I ,9044 4,94 I-III-V-VII Kadmium* Cd ,4 8,64 II Kalifornium Cf 98 Kobalt* Co 27 58,9332 8,8 II-III Krypton Kr 36 83,8 3,743 Křemík Si 14 28,086 2,33 IV Kurčatovium Ku 104 Kyslík O 8 15,9994 0, II Lanthan* La ,91 6,15 III Lawrencium Lw Lithium* Li 3 6,939 0,534 I Lutecium Lu ,97 III Mangan* Mn 25 54,9381 7,3 II-III-IV-VI-VII Měď* Cu 29 63,54 8,93 II-I Mendělejevium Md 101 Molybden* Mo 42 95,94 10,2 VI-III-IV Neodym Nd ,24 6,95 III

82 Neón Ne 10 20,183 0,8999 Neptunium Np 93 Nikl* Ni 28 58,71 8,8 III-III Niob* Nb 41 92,906 12,7 V-III Nobelium No 102 Olovo* Pb ,19 11,34 II-IV Osmium* Os ,2 22,48 II-III-IV-VI-VIII Paladium* Pd ,4 11,5 II-IV Platina* Pt ,09 21,4 II-IV Plutonium Pu 94 Polonium Po 84 Prazeodym Pr ,907 6,6 III Promethium Pm 61 Protaktinium Pa Rádium* Ra II Radon Rn ,73 Rhenium* Re ,2 21,2 Rhodium* Rh ,905 12,3 III Rtuť* Hg ,59 13,595 II-I Rubidium* Rb 37 85,47 1,52 I Ruthenium Ru ,07 12,28 IV-III-VI-VIII Samarium* Sm ,35 7,7 III Selen Se 34 78,96 4,8 II-IV-VI Síra S 16 32,064 2,07 II-IV-VI Skandium Sc 21 44,956 2,5 III Sodík* Na 11 22,9898 0,971 I Stroncium Sr 38 87,62 2,6 II Stříbro* Ag ,87 10,5 I Tantal* Ta ,948 16,6 V Technecium Tc Telur Te ,6 6,25 II-IV-VI Terbium Tb ,924 III Thalium* Tl ,37 11,85 I-III Thoriun* Th ,038 11,5 IV Thulium Tm ,934 11,85 III Titan* Ti 22 47,9 4,5 IV-III Uhlík C 6 12, ,88 IV-II Uran* U ,03 18,68 VI-IV Vanad* V 23 50,942 5,7 V-III Vápník* Ca 20 40,08 1,55 II Vizmut* Bi ,98 9,8 III-V

83 Vodík H 1 1, , I Wolfram* W ,85 19,1 II-III-IV-V-VI Xenon Xe ,3 5,89 Ytrium Y 39 88,905 4,57 III Ytterbium Yb ,04 III Zinek* Zn 30 65,37 7,14 II Zirkonium* Zr 40 91,22 6,53 IV Zlato* Au ,967 19,32 III-I Železo* Fe 26 55,847 7,85-7,88 II-III Hvězdičkou označené prvky jsou kovy, ostatní nekovy. Atomové číslo udává pořadí prvku v tabulce prvků seřazených podle atomových hmotností. Měrná hmota je hmotnost 1 cm 3 hmoty.

84 Ze zeměpisu (číselné údaje v zeměpisné části jsou podle pramenů z r. 1973, pokud uvedeno jinak) ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZEMI Polární průměr Země: m Rovníkový průměr Země: m Obvod jednoho z poledníků: m Obvod rovníku: m Povrch Země: km 2 Plocha vod: km 2 Plocha souše km 2 Objem Země: km 3 Hmotnost Země: tun (skoro 6 triliard tun) Hustota Země: 5,5 g/cm 3 Ze Slunce dolétne světlo na Zemi za: 8 minut a 19,34 sekundy Doba oběhu Země kolem Slunce: 365 dní, 5 hodin, 48 minut, 45,695 sekundy Doba otočení Země kolem osy: 23 hodin, 56 minut, 4,091 sekundy NĚKTERÉ ZEMĚPISNÉ REKORDY Největší stát: SSSR, km 2 Stát s největším počtem obyvatel: Čínská LR, obyv. r Stát s největší hustotou obyvatel (mezi státy o velikosti nad km 2 ) Bangladéš, 425 obyv./km 2 Největší oceán: Tichý, km 2 Místo největšího přílivu: Záliv Fundy, Nové Skotsko, Kanada, 18 m Nejvyšší hora: Mount Everest (Čumulangma), Himálaj, 8847 m Největší mořská hlubina: Mariánský příkop, m Nejhlubší proláklina: Mrtvé moře, 394 m pod hladinou moře Největší ostrov: Grónsko, km 2 Největší poušť: Sahara, km 2 Nejdelší řeka: Amazonka-Ucayali-Apurímac, 7025 km Největší jezero: Kaspické moře, km 2 Nejhlubší jezero: Bajkalské, 1620 m Nejvyšší průměrná roční teplota: Lugh Ganane, Somálsko, 31 C Nejnižší průměrná roční teplota: Framheim, Antarktis, 25,8 C Nejdelší železnice: Sibiřská magistrála, 9336 km Nejdelší horský systém: Kordillery, km Nejvyšší železnice: Bolívie, 4880 m n. m. Nejdelší tunel: Hustington Lake, Kalifornie, USA, m Nejvyšší obydlené místo: Misti, Peru, 5850 m n. m. NĚKTERÉ VÝZNAČNÉ HOSPODÁŘSKÉ ÚDAJE (Pokud není uvedeno jinak, vztahují se veškeré údaje k r. 1973) Největší těžba uhlí: SSSR, t (ČSSR t) Největší těžba uhlí na hlavu: NDR, kg (ČSSR kg) Největší výroba elektřiny: USA (1972), miliónů kwh (ČSSR miliónů kwh) Největší výroba elektřiny na hlavu: Norsko, kwh (ČSSR kwh) Největší těžba ropy: USA, t (ČSSR t) Největší těžba ropy na hlavu: Katar, kg (ČSSR 12 kg) Největší výroba surového železa: SSSR, t (ČSSR t) Největší výroba surového železa na hlavu: Lucembursko, kg (ČSSR 594 kg) Největší výroba surové oceli: USA, t (ČSSR t) Největší výroba surové oceli na hlavu: Lucembursko, kg (ČSSR 903 kg) Největší výroba kyseliny sírové: USA, t (ČSSR t) Největší výroba kyseliny sírové na hlavu: Belgie, 253 kg (ČSSR 83 kg) Největší výroba cementu: SSSR, t (ČSSR t) Největší výroba cementu na hlavu: Švýcarsko, 845 kg (ČSSR 575 kg) Největší sklizeň pšenice: SSSR, t (ČSSR t) Největší hektarový výnos pšenice: Nizozemsko, 52,5 q/ha (ČSSR 37,8 q/ha) Největší sklizeň žita (1972): SSSR, t (ČSSR t) Největší hektar. výnos žita (1972): Švýcarsko, 38,2 q/ha (ČSSR 22,8 q/ha) Největší sklizeň ječmene: Francie, t (ČSSR t) Největší hektar. výnos ječmene: Švýcarsko, 44,4 q/ha (ČSSR 34,0 q/ha)

85 Největší sklizeň ovsa: USA, t (ČSSR t) Největší hektar. výnos ovsa: Nizozemsko, 44,7 q/ha (ČSSR 27,2 q/ha) Světadíl Evropa Asie Afrika Severnl Amerika Rozloha v km 2 Obyvatel Hustota asi asi asi Jižní Amerika asi Australie a Oceinie Antarktis Stát asi asi asi PŘEHLED SVĚTADÍLŮ asi 94 asi 76 asi 12 Neivětší město (obyvatel) Londýn ( ) Tokio ( ) Káhira ( ) New York asi asi 11 ( ) asi asi se šelfovými ledovci asi asi asi asi 14 asi 2 Nejvyšší hora (v m) Moru Blanc (4807) Čumulangma (8847) Uhuru (Kilimandžáro) (5895) Nejdelší řeka (v km) Největší Jezero (v km 2 ) Volha (3690) Ladožské (18130) Jang-c'-tiang (5520) Mississippi- Mt. Mc. Kinley -Missouri (6194) (6212) Amazon ka-- Sao Paulo ( ) Aconcagua (6959) Ucayali-- Sydney ( ) Carstensztoppen (5030) Mount Vinson (5140) Kaspické ( ) Nil-Kagera (6671) Viktoriino (68 800) Apurfmac (7025) Murray--Darling (3750) ABECEDNÍ PŘEHLED EVROPSKÝCH STÁTŮ Rozloha km2 Obyvatel Stav roku Hustota obyvatel Zřízení Albánská LR lid. dem. rep. Tiraně Hořejif (82 388) Maracaibo (14 343) Eyreovo (8800) Hlavní město Andorra republika Andorra la Vella Belgie království Bruxelles Bulharská LP lid. dem. rep. Sofija ČSSR sociál, rep. Praha Dánsko království Kobenhavn Finsko republika Helsinki Francie republika Paris Irsko republika Dublin Island republika Reykjavik Itálie republika Roma Jugoslávie feder. republika Beograd Lichtenštejnsko knížectví Vaduz Lucembursko velkovévodství Luxemburg Maďarská LR lid. dem. rep. Budapest Malta ČBSN* Valletta Monako 1.V knížectví Monaco Něm. dem. republika dem. republika Berlin

86 Něm. spolk. rep spolková rep. Bonn Nizozemsko království Amsterdam Norsko království Oslo Polská LR lid. dem. řep. Warszawa Portugalsko republika Lisboa Rakousko republika Wien Rumunská SR sociál, rep. Bucuresti Řecko republika Atény San Marino republika San Marino SSSR svaz soc. rep. Moskva Španělsko království Madrid Švédsko království Stockholm Švýcarsko republika Bern Vatikán 0, cirk. stát Vaticano Velká Británie království London Západní Berlín West Berlin ABECEDNÍ PŘEHLED ASIJSKÝCH STÁTŮ Afghánistán republika Kabul Bahrajn knížectví Manama Bangladéš republika Dháka Barma republika Rangún Bhútán knížectví Thimbu Čfnská LR lid. republika Pej-ting Filipíny republika Quezon City Indie republika, Dillí Indonésie republika Djakarta Irák republika Baghdad Írán císařství Teherán Izrael republika Jerusalajim Japonsko císařství Tokio Jemen republika San'á Jemenská LDR republika Madina as-saab Jordánsko království Ammán Kambodža (Khmer) lid. republika Phnompenh Katar knížectví Dauhá Korejská LR lid. dem. řep. Pchiongjang Korea Jižní republika Soul Kuvajt knížectví Kuvajt Kypr republika, ČBSN* Nikosie Laos lid. republika Vientiane

87 Libanon republika Beirut Malajsie monarchie, Kuala Lumpur Maledivy ČBSN* Male Mongolská LR republika Ulánbátar Nepal lid. republika Káthmandú Omán království Maskat Pákistán sultanat Islamabad Saúdská Arábie republika, ČBSN* Rijád Spojené arabské emirát království feder emirátů El-Ain Srí Lanka republika, Kalamba Syrská arab. rep republika Dimaäk as-sám Thajsko království Bangkok Turecko republika Ankara Vietnamská SR social.rep. Ha-noi ABECEDNÍ PŘEHLED AFRICKÝCH STÁTŮ Alžírsko republika Džazair Angola republika Luanda Benin republika Cotonou Botswana republika Gaborone Burundi republika Bujumbura Čad republika Ndjamena Džibuti republika Djibouti Egypt republika Káhira Etiopie Addis Abeba Gabun republika Libreville Gambie republika Banjul Ghana republika Accra Guinea republika Conakry Guinea-Bissau republika Bissau Horní Volta republika Ougadougou Jihoafrická rep republika Pretoria Kamerun republika Yaounde Kapverdy republika Praia Keňa republika Nairobi Komory republika Moroni Kongo republika Brazzaville Lesotho království Maseru Libérie republika Monrovia

88 Libye republika Tarábulus al-gharb Malawi republika Lilongwe Malgašsko republika Antananarivo Mali republika Bamako Maroko království Ribát Mauretánie republika Nouakchott Mauritius Port Louis Mosambik republika Maputo Niger republika Niamey Nigérie republika Lagos Pobřeží slonoviny republika Abidjan Rhodesie republika Salisbury Rovníková Guinea republika Malabo Rwanda republika Kigali Senegal republika Dakar Seychely republika Victoria Sierra Leone republika Freetown Somálsko republika Mogadiscio Středoafr. císařství císařství Bangui Súdán republika Chartúm Svatý Tomáša Princův ostrov republika Säo Tomé Svazijsko království Mbabane Tanzanie republika Dodoma Togo republika Lome Tunisko republika Tunis Uganda republika Kampala Zair republika Kinshasa Zambie republika Lusaka ABECEDNÍ PŘEHLED AMERICKÝCH STÁTŮ Argentina republika Buenos Aires Bahamy ČBSN* Nassau Barbados ČBSN* Bridgetown Bolívie republika! Sucre Brazílie republika Brasilia Dominikánská rep republika Santo Domingo Ecuador republika Quito Guatemala republika, Guatemala la Nueva Guayana republika, Georgetown Haiti republika Port-au-Prince

89 Honduras republika Tegucigalpa Chile republika Santiago de Chile Jamajka ČBSN* Kingston Kanada ČBSN* Ottawa Kolumbie republika Bogota Kostarika republika San José de C. R. Kubánská rep republika Habana Mexiko republika Mexico Nicaragua republika Managua Panama republika Panama Paraguay republika Asuncion Peru republika Lima Salvador republika San Salvador Spoj. státy amer republika Washington Surinam republika Paramaribo Trinidad a Tobago ČBSN Port of Spain Uruguay Republika Montevideo Venezuela Republika Caracas ABECEDNÍ PŘEHLED AUSTRALSKÝCH A OCEÁNSKÝCH STÁTŮ Australský svaz čbsn* Canberra Fidži ČBSN* Suwa Nauru republika Yangor Nový Zéland ČBSN* Wellington Papua - n. Guinea republika Konedubu Tonga království Nuku'alofa Západní Samoa království Apia ČBSN ČLEN BRITSKÉHO SPOLEČENSTVÍ NÁRODŮ

90 Státní vlajky EVROPA

91 ASIE

92 AFRIKA

93 AMERIKA

94 OCEANIE Stát Rozloha v km 2 Sovětský svaz Kanada Čína USA Brazílie Austrálie Indie Argentina Súdán Alžírsko Zair Saúdská Arábie Mexiko Libye Írán (ČSSR ) Stát Patnáct největších států Patnáct států s největším počtem obyvatel (v. r. 1976) Počet obyvatel Čína Indie SSSR USA Indonésie Japonsko Brazílie Bangladéš Nigérie Pákistán

95 Mexiko NSR Velká Británie Itálie Francie (ČSSRv r ) SROVNÁNÍ NEJVYŠŠÍCH HOR SVĚTADÍLŮ S NAŠIMI HORAMI Čumulangma (Mount Everest) Asie 8847 m Aconcagua Jižní Amerika 6959 m Mount Mac Kinley Severní Amerika 6194 m Uhuru (Kilimandžáro) Afrika 5895 m Mount Vinson Antarktis 5140 m Carstensz Austrálie s Oceánií 5030 m Mont Blanc Evropa 4807 m Gerlachovský štít ČSSR 2655 m Sněžka ČSSR 1601 m Praděd ČSSR 1491 m SROVNÁNÍ NEJDELŠÍCH ŘEK SVĚTADÍLŮ S NAŠIMI ŘEKAMI Amazonka-Ucayali-Apurímac (Jižní Amerika) 7025 km Nil s Kagerou (Afrika) 6671 km Mississippi-Missouri (Severní Amerika) 6212 km Jang-c -ťiang (Asie) 5520 km Murray-Darling (Austrálie) 3750 km Volha (Evropa) 3690 km Dunaj 2857 km Labe 1165 km Vltava 440 km PŘEHLED SVĚTOVÝCH OCEÁNŮ Oceán Rozloha v km2 Střední hloubka v m Největší hloubka v m Tichý Atlantský Indický Severní ledový NEJVĚTŠÍ OSTROVY Ostrov Světadíl Rozloha v km 2 Grónsko Sev. Amerika Nová Guinea Austrálie-Oceánie Borneo Asie Madagaskar Afrika Baffinův Sev. Amerika Sumatra Asie Velká Británie Evropa Honšú Asie Ellesmerův Sev. Amerika Viktoři in Sev. Amerika

96 NĚKTERÉ CIZÍ MĚNY Stát Základní jednotka Nižší jednotky Afghánistán afgání 100 pulů Albánie lek 100 qintarů Alžírsko alžírský dinár 100 centimů Argentina argentinské peso 100 centavů Austrálie australský dolar 100 centů Bangladéš taka 100 pajs Belgie belgický frank 100 centimů Bhútán nguítrum 100 pajs Brazílie cruzeiro 100 centavů Bulharsko lev 100 stotinek Čína jen-min-piao 10 chiao po 10 fénech Dánsko dánská koruna 100 dre Ecuador sucre 100 centavů Egypt egyptská libra 100 piastrů Etiopie etiopský dolar 100 centů Finsko finská marka 100 penni Francie francouzský frank 100 centimů Ghana cedi 100 pesew Guatemala quetzal 100 centavů Haiti gourde 100 centimů Chile chilský escudo 100 centesimů Indie indická rupíe 100 pajs Indonésie indonéská rupie 100 senů Irák irácký dinár 1000 filsů Írán rial 100 dinárů Irsko irská libra 100 penny Island islandská koruna 100 aurarů Itálie lira 100 centesimů Izrael izraelská libra 100 agor Japonsko jen 100 senů Jihoafrická rep. rand 100 centů Jugoslávie dinár 100 para Kambodža riel 100 senů Kanada kanadský dolar 100 centů Korejská LDR won 100 těnů Kuba kubánské peso 100 centavů Laos kip 100 atů Lesotho maloti 100 licentů

97 Maďarsko forint 100 flllcru Malawi kwacha 100 tam bal Maroko dirham 100 franků Mexiko mexické peso 100 centavů Mongolsko togrog 100 mongo NDR marka (NDR) 100 feniků NSR marka (NSR) 100 feniků Nicaragua cordoba 100 centavů Nigérie naira 100 kobů Nizozemí nizozemský zlatý (gulden) 100 centů Norsko norská koruna 100 oře Nový Zéland novozélandský dolar 100 centů Pákistán pákistánská rupie 100 pajs Panama bal boa 100 centesimů Papua kina 100 toeů Paraguay guaraní 100 centimů Peru sol 100 centavů Polsko zlotý 100 grošů Portugalsko escudo 100 centavů Rakousko Šilink 100 grošů Rumunsko leu 100 banů Řecko drachma 100 lept Saúdská Arábie saúdský rial 20 kiršů po 5 halalech Spoj. ar. emiráty katarsko-dubajský rial 100 dirhamů Spoj. státy amer. americký dolar 100 centů SSSR rubl 100 kopejek španělsko peseta 100 centimů Švédsko Švédská koruna 100 ore Švýcarsko Švýcarský frank 100 rappů Thajsko baht 100 satangů Tonga pa'anga 100 senitú Tunisko tuniský dinár 1000 miliemů Turecko turecká libra 100 kurušů Velká Británie anglická libra 100 penny Venezuela bol ívar 100 centimů Vietnam dong 100 xu Zair zair 100 makut Zambie kwacha 100 ngwee Západní Samoa tala 100 senesů

98 Z československa DÉLKA HRANIC ČSSR S Rakouskem S NSR S NDR S Polskem S SSSR S Maďarskem Celkem 570 km 356 km 459 km 1391 km 98 km 679 km 3553 km ZEMĚPISNÉ REKORDY ČSSR: Nejvyšší hora: Gerlachovský štít 2655 m Nejnižší bod: Bodrog u Stredy n. B. 95 m n. m. Nejdelší tok na území ČSSR: Vltava 429,9 km Nejvodnatější tok: Dunaj průměrný roční průtok v Komárně 2307 m 3 /s Největší jezero: Černé jezero na Šumavě 18,4 ha Největší rybník: Rožmberk 489 ha Největší přehradní nádrž: Lipno 48 km 2 Nejvyšší roční průměrná teplota: Štúrovo + 10,4 C Nejnižší roční průměrná teplota: Lomnický štít 3,7 C Nejvyšší roční průměrné srážky: Zbojnická chata ve Vys. Tatrách 2130 mm Nejnižší roční průměrné srážky: Žatec 441 mm Nejkratší vzdálenost od moře: Šluknovský výběžek od Baltského moře 320 km (Stav z roku 1973) NÁRODNOSTNÍ SLOŽENÍ OBYVATEL ČSSR PADESÁT NEJVĚTŠÍCH MĚST V ČSSR podle počtu obyvatel (Stav z roku 1975) 1. Praha Brno Bratislava Ostrava Košice Plzeň Olomouc Hr. Králové Havířov Č. Budějovice Karviná Pardubice Liberec Ústí n. L Gottwaldov Kladno

99 17. Prešov Most Žilina Nitra Opava B. Bystrica Teplice Trnava Martin Děčín Karlovy Vary Jihlava Prostějov Chomutov Frýdek-Místek Přerov Trenčín Mi. Boleslav Jablonec n. N Uh. Hradiště Třinec Příbram Prievidza Zvolen Kolín Orlová Znojmo Komárno Tábor Nové Zámky Cheb Spišská N. Ves Poprad Šumperk NADMOŘSKÁ VÝŠKA CENTER NĚKTERÝCH MĚST V ČSSR (V metrech) Boží Dar 1020 Jihlava 525 Ružomberok 494 Jablonec n. Nisou 475 Cheb 459 Karlovy Vary 447 Písek 398 Martin 395 Trutnov 394 Kladno 381 České Budějovice 381 Liberec 370 Banská Bystrica 362 Žilina 342 Chomutov 340 Litvínov 338 Plzeň 323 Krnov 316 Šumperk 315 Třinec 306 Frýdek-Místek 291 Znojmo 290 Havířov 265 Opava 257 Prešov 250 Mladá Boleslav 238 Hradec Králové 235 Most 233 Gottwaldov 230 Teplice 228

100 Brno 227 Prostějov 223 Pardubice 221 Olomouc 218 Orlová 215 Trenčín 211 Přerov 210 Ostrava 210 Košice 210 Kolín 205 Kroměříž 201 Nitra 190 Praha Ústí n. Labem 185 Děčín 158 Trnava 146 Bratislava 134 Hřensko 130 Nové Zámky 119 Komárno 110 NEJVYŠŠÍ VRCHOLY VÝZNAČNÝCH HOROPISNÝCH CELKŮ ČESKOSLOVENSKA Česká vysočina Českomoravská vrchovina: Devět skal 836 m; Javořice 836 m Středočeská pahorkatina: Javorová skála 729 m Šumava: Plechý 1378 m Novohradské hory: Kamenec 1072 m Český les: Čerchov 1042 m Chodská pahorkatina: Černá hora 662 m Smrčiny: Háj 758 m Krušné hory: Klínovec 1244 m Děčínské stěny: Děčínský Sněžník 726 m Doupovské vrchy: Hradiště 934 m Slavkovský les: Lesný 983 m České středohoří: Milešovka 837 m Jizerské hory: Smrk 1124 m Krkonoše: Sněžka 1601 m Lužické hory: Luž 793 m Ještědský hřbet: Ještěd 1011 m Broumovská vrchovina: Ruprechtický Špičák 880 m Orlické hory: Velká Deštná 1115 m Kralický Sněžník: Kralický Sněžník 1423 m Rychlebské hory: Smrk 1125 m Hrubý Jeseník: Praděd 1491 m Nízký Jeseník: Slunečná 800 m Plzeňská pahorkatina: Koráb 773 m Brdská vrchovina: Praha, Tok 865 m Hřebeny: Brdo 603 m Drahanská vrchovina: Skalky 734 m Karpaty Pavlovské vrchy: Děvín 550 m Bílé Karpaty: Veíkájavorina 970 m Javorníky: Velký Javorník 1071 m Hostýnské vrchy: Kelčský Javorník 865 m Vsetínské vrchy: Vysoká 1024 m Moravskoslezské Beskydy: Lysá hora 1324 m Slovenské Beskydy: Babia hora 1725 m Kysucké vrchy: Ladonhora 1000 m Oravská Magura: Minčol 1396 m Skorušinské pohorie: Skorušina 1314 m Spišská Magura: Repisko 1259 m Čerchov: Minčol 1156 m Levočské vrchy: Čierna hora 1290 m Nízké Beskydy: Strub 1020 m

101 Malé Karpaty: Ostrý vrch (Záruby) 768 m Považský Inovec: Inovec 1042 m Strážovské vrchy: Strážov 1214 m Malá Fatra: Vel. Kriváň 1709 m Tríbeč: Velký Tríbeč 829 m Žiar: Sokol 1011 m Veiká Fatra: Ostredok 1592 m Nízké Tatry: Ďumbier 2043 m Chočské vrchy: Velký Choč 1611 m Západně Tatry: Bystrá 2248 m Vysoké Tatry: Gerlachovský štít 2655 m Belanské Tatry: Havran 2152 m Slovenské rudohorie: Stolica 1477 m Vtáčnik: Vtáčnik 1346 m Kremnické vrchy: Flochová 1318 m Pohronský Inovec: Velký Inovec 901 m Štiavnické vrchy: Sitno 1009 m Javorie: Javorie 1044 m Polána: Polána 1458 m Slánské vrchy: Tri chotáre 1025 m Vihorlat: Vihorlat 1076 m Popričný: Popričný 1024 m JAK SE PÍŠE ČESKOSLOVENSKO V NĚKTERÝCH CIZÍCH JAZYCÍCH Albánsky Cekosllovakí Anglicky Czechoslovakia Bulharsky čechoslovasko Dánsky Tjekkoslovakiet Dolnolužicky Českostowakska Esperantem Čehoslovakio Finsky Tshekkoslovakia Francouzsky Tchécoslovaquie Islandsky Tjékkóslóvakia Italsky Cecoslovacchia Holandsky Tsjechoslovakije Hornolužicky Čěskosíowakska Indonésky Tjekoslovakia Litevsky Cekoslovakija Lotyšsky Čehoslovakia Madarsky Csehszlovákia Makedonsky čechoslobacia Německy Tschechoslowakei Norsky Tsjekkoslovakia Polsky Czechoslowacja Portugalsky Tchecoslováquia Rumunsky Cehoslovacia Rusky čechoslobakija Řecky Tsechoslobachia Slovinsky Čehoslovaška Srbochorvatsky Cehoslovačka Španělsky Checoslovaquia Švédsky Tjeckoslovakien Turecky Cekoslovakya Vietnamsky Tiép-khác

102 ADMINISTRATIVNÍ ROZDĚLENÍ ČSSR ČSR Praha hlavní město ČSSR a ČSR I STŘEDOČESKÝ KRAJ 1 Benešov 2 Beroun 3 Kladno 4 Kolín 5 Kutná Hora 6 Mělník 7 Mladá Boleslav 8 Nymburk 9 Praha-východ 10 Praha-západ 11 Příbram 12 Rakovník II JIHOČESKÝ KRAJ 1 České Budějovice 2 Český Krumlov 3 Jindřichův Hradec 4 Pelhřimov 5 Písek 6 Prachatice 7 Strakonice 8 Tábor III ZÁPADOČESKÝ KRAJ 1 Domažlice 2 Cheb 3 Karlovy Vary 4 Klatovy 5 Plzeň-město 6 Plzeň-jíh 7 Plzeň-sever 8 Rokycany 9 Sokolov 10 Tachov IV SEVEROČESKÝ KRAJ 1 Česká Lípa 2 Děčín 3 Chomutov 4 jablonec nad Nisou 5 Liberec 6 Litoměřice

103 7 Louny 8 Most 9 Teplice 10 Ústí nad Labem V VÝCHODOČESKÝ KRAJ 1 Havlíčkův Brod 2 Hradec Králové 3 Chrudim 4 Jičín 5 Náchod 6 Pardubice 7 Rychnov nad Kněžnou 8 Semily 9 Svitavy 10 Trutnov 11 Ústí nad Orlicí VI JIHOMORAVSKÝ KRAJ 1 Blansko 2 Brno-město 3 Brno-venkov 4 Břeclav 5 Gottwaldov 6 Hodonín 7 Jihlava 8 Kroměříž 9 Prostějov 10 Třebíč 11 Uherské Hradiště 12 Vyškov 13 Znojmo 14 Žďár nad Sázavou VII SEVEROMORAVSKÝ KRAJ 1 Bruntál 2 Frýdek-Místek 3 Karviná 4 Nový Jičín 5 Olomouc 6 Opava 7 Ostrava-město 8 Přerov 9 Šumperk 10 Vsetín SSR I ZÁPADOSLOVENSKÝ KRAJ 1 Bratislava hlavní město SSR 2 Bratislava-vidiek 3 Dunajská Středa 4 Galanta 5 Komárno 6 Levice 7 Nitra 8 Nové Zámky 9 Senica 10 Topofčany 11 Trenčín 12 Trnava II STREDOSLOVENSKÝ KRAJ 1 Banská Bystrica 2 Čadca 3 Dolný Kubín 4 Liptovský Mikuláš 5 Lučenec 6 Martin 7 Považská Bystrica

104 8 Prievidza 9 Rimavská Sobota 10 Velký Křtíš 11 Zvolen 12 Žiar nad Hronom 13 Žilina III VÝCHODOSLOVENSKÝ KRAJ 1 Bardejov 2 Humenné 3 Košice-mesto 4 Košice-vidiek 5 Michalovce 6 Poprad 7 Prešov 8 Rožňava 9 Spišská Nová Ves 10 Stará Lubovňa 11 Svidník 12 Trebišov 13 Vranov

105 NAŠE MAPOVÉ ZNAČKY Na turistických mapách jsou části terénu a terénní objekty značeny smluvenými značkami. Naučte se je znát! Naučte se znát mapové značky, procvičujte se v orientaci v terénu, naučte se používat i kompasu nebo busoly. S dobrou mapou a s busolou se můžete pustit do každé neznámé krajiny. Všimněte si vždy dobře měřítka vaší mapy a zvykejte si odměřovat na ní vzdálenosti v kilometrech. Kupte si třeba i odměřovač kilometrů se stupnicí upravenou pro měřítka všech map u nás používaných. Československé státní mapy používají měřítek 1:5000, 1:10000, 1: 25000, 1:50 000, 1: , 1: Pro speciální účely (projekty, geolog, mapován apod.) se používá map mnohem podrobnějších. Některé turistické mapy se Kreslí v měřítku 1: Znamená to, že 1 cm na mapě odpovídá třem čtvrtinám kilometru v terénu. Při podrobnějších pracích s mapou se neobejdete bez dobrého kompasu. Kompas přizpůsobený práci s mapou se jmenuje busola. Ta je nezbytná při orientaci v neznámém terénu, při pochodu v mlze nebo v noci, při určování pochodového směru ke vzdáleným cílům atd. Ale tohle všechno se dozvíte ze zvláštních příruček o práci s busolou.

106 Z dopravy ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA TAJEMSTVÍ PÍSMEN A ČÍSEL NA LOKOMOTIVÁCH A VAGÓNECH Na našich lokomotivách můžete vidět tabulky se sedmi číslicemi. V nich je skryto několik údajů. První číslice velkého čísla značí počet tažných náprav. Přlpočtete-li ke druhé číslici 3 a součet násobíte deseti, dostanete nejvyšší rychlost lokomotivy v kilometrech za hodinu. Připočtete-li ke třetí číslici 10, dostanete tlak na jednu nápravu. Znásobíte-li tento tlak počtem náprav, dovíte se váhu lokomotivy. Když tedy spatříte třeba na motorové lokomotivě toto číslo: znamená to, že je to dieselová lokomotiva (určena písmenem T) se čtyřmi tažnými nápravami, že jezdí rychlostí 100 km/hod a váží 72 tun. Menší číslo (3) je řadové číslo výrobní série. Nejmenší číslo pak označuje pořadí vyrobené lokomotivy. Naše lokomotiva je tedy stá dvacátá devátá z jedné série. T Elektrické lokomotivy na stejnosměrný proud mají před číslem písmeno E, na střídavý proud S. Motorové vlaky M, pantografové jednotky na stejnosměrný proud EM, na střídavý proud SM. Parní lokomotivy nemají před číslem písmeno žádné. Podle podvozku se lokomotivy označují jinak. Označení závisí na počtu spřa-žených náprav poháněných motorem nebo parním strojem (na obrázcích červeně) a na počtu nosných náprav, kterým říkáme běhouny (na obrázku černě). Počet spřažených náprav se značí velkými písmeny: A jedna náprava, B dvě nápravy, C tři, D čtyři, E pět náprav. Počet běhounů se označuje arabskou číslicí. Je-li za písmenem ještě připojena malá nula, znamená to, že každá hnací náprava je poháněna samostatně. Jsou-li dvě písmena vedle sebe, prozrazuje nám to, že lokomotiva má dva podvozky. Tak třeba označení Bo Bo vyjadřuje, že jde o lokomotivu se dvěma podvozky, z nichž každý má dvě samostatně poháněné nápravy, běhouny zde nejsou. 2 E 1 značí lokomotivu s pěti samostatně poháněnými nápravami na jednom podvozku se dvěma běhouny vpředu a jedním vzadu pod kabinou strojvedoucího, neboť v tomto případě jde o lokomotivu parní. Osobní vagóny jsou označeny velkými a malými písmeny. Zapamatujte si, co ona písmena značí! A vůz 1. třídy; B vůz 2. třídy; D služební vůz; F poštovní vůz a M vůz motorový. Malá písmena prozrazují úpravu vozu: a čtyřnápravový; e dvojnápravový s odděleními a chodbičkou po straně; i vůz bez oddělení, s uličkou uprostředmezi sedadly; I lehký vůz; m vůz pro motorovou soupravu. Tedy vidíte-li vůz s označením například Balm, znamená to, že je to vůz 2. třídy, čtyřnápravový, lehký, určený pro motorovou dopravu. U nákladních vozů ČSD je to nyní složitější. K původnímu československému označení druhu, určení a vybavení vozu velkými a malými písmeny přibylo v roce 1966 ještě označení dvanáctimístným číslem. Bylo to nutné, neboť se v celé Evropě zavedlo strojové zpracování evidence železničních vozů. V poslední době se však opět mezinárodně zavedlo

107 označování vozů ještě velkými a malými písmeny, ale zcela jinými, než jsme měli u nás původně. Takže teď máme na nákladních vozech tři druhy označení a každé jiné. STÁTNÍ ZNAČKY NA ŽELEZNIČNÍCH VOZECH Belgie B (Société Nationale des Chemins de Fer Belges) Bulharsko BDCH (Bulgarske državne železnice) ČSSR ČSD (Československé státní dráhy) Dánsko DSB (Danske Statsbaner) Francie S. N. C. F. (Société Nationale des Chemins de Fer Français) Italie FS (Ferrovio dello stato Italia) Jugoslávie JŽ (J6) (Jugoslavenske železnice) Maďarsko MÁV (Magyar államvasutak) NDR DR (Deutsche Reichsbahn) NSR DB (Deutsche Bundesbahn) Nizozemí NS (Nederiandsche Spoorwegen) Norsko NSB (Norges Statsbaner) Polsko PKP (Polskie koleje paiístwowe) Rakousko ÖBB (Österreichische Bundesbahnen) Rumunsko CFR (Caile ferate Romane) SSSR MIIČ (Ministerctbo putej soobšennija) Švédsko SJ (Statens Järnvägar) Švýcarsko SBB-CFF (Schweizerische Bundesbahnen Chemins de Fer Fédéraux Suisse) Velká Británie BR (British Railways) NEJDELŠÍ ŽELEZNIČNÍ TRATI NA ÚZEMÍ JEDNOHO STÁTU Trať Stát Průběh Délka v km Sibiřská magistrála SSSR Moskva-Vladivostok 9336 Kanadská pacifická dráha Kanada Halifax-Vancouver 6028 Transamerická dráha USA New York-Los Angeles 5940 Americká pacifická dráha USA New York-San Francisco 5200 Transaustralská dráha Austrálie Perth-Melbourne 3492 Turkestánsko-sibiřská dráha SSSR Semi palati nsk-lugovoj 1492 Murmanská dráha SSSR Leningrad-Murmansk 1456 Transkaspická dráha SSSR Krasnovodsk-cinskä hranice 1433

108 LETECKÁ DOPRAVA Vnitrostátní linky v provozu:

109 EVROPSKÉ A ZÁMOŘSKÉ LINKY ČSA LETADLA ČSA A JEJICH TECHNICKÁ DATA druh letadla typ letadla motory motory typ délka v m rozpětí v počet m proudové IL-62 4 D-30-K 50 43,30 proudové TU D-30 34,35 29 proudové JAK-40 3 AI-25 20,36 25 turbovrtulové IL-18 4 NK-4 35,70 37,40 turbovrtulové L UACL PT6A-27 13,61 17,48 pístové L-200D 2 M-337 8,61 12 počet cestujících cest. rychl. v max. start, hmotnost max. dolet v km max. dostup km/h v m AP Pákistán XT Čínská lidová republika CC Chile CCCP Sovětský svaz CF Kanada CN Maroko CP Bolívie CR, CS Portugalsko CU Kuba CX Uruguay D NSR DM NDR EC Španělsko El, EJ Irsko EP Írán ET Etiopie F Francie G Velká Británie HA Maďarsko HB Švýcarsko HK Kolumbie HR Honduras STÁTNÍ ZNAČKY DOPRAVNÍCH LETADEL I Itálie JA Japonsko JY Jordánsko LN Norsko LQ, LV Argentina LX Lucembursko LZ Bulharsko MIA Mongolsko N USA OB Peru OD Libanon OE Rakousko OH Finsko OK Československo OO Belgie OY Dánsko PH Holandsko PK Indonésie PP, PT Brazílie SE Švédsko SP Polsko ST Súdán SU Egypt SX Řecko TC Turecko TF Island TS Tunis VH Austrálie VT Indie XA, XB, XC Mexiko YA Afghánistán YI Irák YK Sýrie YB Rumunsko YS Salvador YV Venezuela YU Jugoslávie ZA Albánie ZK, ZL, ZM Nový Zéland ZS, ZT, ZU Jihoafrická republika 4 R Srí Lanka 4V Jemen 4 X Izrael

110 5 A Libye 5 B Kypr 9 G Ghana 9 K Kuvajt 9 V Singapur HODINOVÁ RYCHLOST Z ČASU NA 1 KM a = čas, za který byl ujet 1 km b = hodinová rychlost v km/hod a b a b a b a b a b min. s km/hod min. s km/hod min. s km/hod min. s km/hod min. s km/hod , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,7

111 , , , MEZINÁRODNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKY MOTOROVÝCH VOZIDEL A Rakousko ADN Aden AL Albánie AND Andorra AUS Austrálie B Belgie BDS Barbados BG Bulharsko BH Britský Honduras BL Lesotho BR Brazílie BRG Guayana BRN Bahrajn BRU Brunei BS Bahamy BUR Barma C Kuba CND Kanada CGO Zair CH Švýcarsko Cl Pobřeží slonoviny CL Srí Lanka ČNB Severní Borneo CO Kolumbie CR Kostarika CS Československo CU Curacao CY Kypr D Něm. spolk. rep. DDR Něm. dem. rep. DK Dánsko DÓM Dominikán. rep. DY Benin DZ Alžírsko E Španělsko EAK Keňa EAT Tanzanie EAU Uganda EAZ Zanzibar EC Ecuador ET Egypt ETH Etiopie F Francie. FL Lichtenštejnsko GB Velká Británie GBY Malta GBZ Gibraltar GCA Guatemala GH Ghana GR Řecko H Maďarsko HK Hongkong HKJ Jordánsko I Itálie IL Izrael IND Indie IR Irán IRL Irsko IRQ Irák IS Island J Japonsko JA Jamajka K Kambodža KWT Kuvajt L Lucembursko LAO Laos MA Maroko MC Monako MEX Mexiko MS Mauritius MW Malawi N Norsko NIC Nicaragua NIG Niger NL Holandsko NZ Nový Zéland P Portugalsko PA Panama PAK Pákistán PE Peru Pl Filipíny PL Polsko PTM Malajsie PY Paraguay R Rumunsko RA Argentina RB Botswana RC Tchajwan RCA Středoafr. cis. RCB Kongo RCH Chile RH Haiti RI Indonésie RIM Mauretánie RL Libanon RM Malgašsko RMM Mali RNR Zambie RSM San Marino RSR Rhodesie RU Burundi RWA Ruanda S Švédsko SD Svazijsko SF Finsko SGP Singapur SK Sarawak SME Surinam SN Senegal SU SSSR SYR Sýrie T Thajsko TC Kamerun TG Togo TN Tunisko TR Turecko TT Trinidad a Tobago U Uruguay USA Spoj. státy amer. V Vatikán VN Vietnam WAG Gambie WAL Sierra Leone WAN Nigérie WS Západní Samoa YU Jugoslávie XV Venezuela ZA Jihoafr. rep STÁTNÍ POZNÁVACÍ ZNAČKY ČESKOSLOVENSKÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL Banská Bystrica BB BC Bardejov BJ Benešov BN Beroun BE Blansko BK Bratislava-město BA BL BT Bratislava-okres BH BY Brno-město BM BS BZ Brno-okres Bl BO Bruntál BR Břeclav BV Čadca CA Česká Lípa CL České Budějovice CB CE Český Krumlov CK Děčín DC Dolný Kubín DK Domažlice DO Dunajská Středa DS Frýdek-Místek FM Galanta GA Gottwaldov GT GV Havlíčkův Brod HB Hodonín HO Hradec Králové HK HR Humenné HN Cheb CH

112 Chomutov CV Chrudim CR Jablonec nad Nisou JN Jičín JC Jihlava JI Jindřichův Hradec JH Karlovy Vary KV Karviná Kl KA Kladno KD KL Klatovy KT Kolín KO Komárno KN Košice-město KE Košíce-okres KS Kroměříž KM Kutná Hora KH Levice LV Liberec LB LI Liptovský Mikuláš LM Litoměřice LT Louny LN Lučenec LC Martin MT Mělník ME Michalovce Ml Mladá Boleslav MB Most MONáchod NA Nitra NR Nové Zámky NZ Nový Jičín NJ Nymburk NB Olomouc OL OC Opava OP Ostrava OT OV Pardubice PA PU Pelhřimov PE Písek Pl Plzeň-jih PJ Plzeň-město PM PN Plzeň-sever PS Poprad PP Považská Bystrica PX Praha-město AB AC AD AE AH AJ AKatd. Praha-východ PH PY Praha-západ PC PZ Prachatice PT Prešov PO Prievidza PD Prostějov PV Přerov PR Příbram PB Rakovník RA Rimavská Sobota RS Rokycany RO Rožňava RV Rychnov nad Kněžnou RK Semily SM Senica SE Sokolov SO Spišská Nová Ves SN Stará Lubovňa SL Strakonice ST Svidník SK Svitavy SY Šumperk SU Tábor TA Tachov TC Teplice TP Topofčany TO Trebišov TV Trenčín TN Trnava TT Trutnov TU Třebíč TR Uherské Hradiště UH Ústí nad Labem UL US Ústí nad Orlicí UO Velký Křtíš VK Vranov VV Vsetín VS Vyškov VY Znojmo ZN Zvolen ZV Žďár nad Sázavou ZR Žiar nad Hronom ZH Žilina ZA ZI Pozn.: K uvedeným dvěma písmenům se přidává ještě písmeno třetí. V Praze např. jezdí vozy se SPZ ABA, ABB, ABC, ABD atd.

113 DOPRAVNÍ ZNAČKY

114

115

116

117

118

119

120

121

122

123 NEJVĚTŠÍ OSOBNÍ LODI NA SVĚTĚ (Podle stavu z roku 1967) Jméno lodi Stát ßRT Pojme cestujících Délka v m Rychlost v uzlech Rok stavby 1.'Queen Elisabeth Velká Británie , Queen Mary Velká Británie , France Francie United States* USA Uberte Francie Canberra Velká Británie , Oriana Velká Británie Rotterdam Nizozemí Windsor Castle Velká Británie Nieuw Amsterdam Nizozemí , Mauretania Velká Británie Caronia Velká Británie America USA Bremen NSR / Leonardo da Vinci Itálie Hanseatic NSR Arcadia Velká Británie Iberia Velká Británie , Cristoforo Colombo Itálie , Orsowa Velká Británie * Držitelka Modré stuhy Atlantiku LOĎSTVO ČESKOSLOVENSKÉ NÁMOŘNÍ PLAVBY (Stav z roku 1977) Loď Zařazena do ČNP Vyřazena z ČNP Prostorovost BRT Délka m Šířka m Rychlost uzly Ponor m Nosnost DWT REPUBLIKA ,6 20, Poznámka JULIUS FUČÍK ,5 18,4 13,5 7, ,5 LIDICE ,4 17,6 14,5 7, DUKLA ,45 8, MÍR ,4 18,8 13,8 8, KLADNO ,8 14,5 8, OSTRAVA ,7 21,9 14,2 9, Tanková loď ORAVA , ,75 8, ORLÍK ,4 15 8, PIONÝR ,5 11,8 5, Ztroskotal SLAPY pasažérská loď plula pod čs. vlajkou pouze jednou

124 JISKRA 1963 dosud ,5 11,5 5, KOŠICE 1963 dosud ,2 24,8 15,5 9, REPUBLIKA ,55 20,4 15,3 8, BRNO 1965 dosud ,55 20,4 14,2 9, VÍTKOVICE 1966 dosud ,6 27,5 17,5 11, BLANÍK 1967 dosud ,95 17,01 14,7 6, SITNO 1969 dosud ,91 17,04 15,2 6, RADHOŠŤ 1970 dosud ,03 15,2 6, KRIVÁŇ 1970 dosud ,04 15,2 6, PRAHA 1972 dosud ,5 24, , MÍR 1973 dosud ,75 20,03 16,8 9, BRATISLAVA 1973 dosud ,01 24,45 14,8 10, TŘINEC 1975 dosud ,08 24, , uzel 1852 m/h BRT = 100 krycm. stop = 2,83 m3 Námořní vlajková abeceda

125 Každá loď má svůj rozezná-vací vlajkový signál. Československým lodím je přidělena skupina písmen OLG. Vlajkové signály vyvěšují lodi v teritoriálních vodách.

126 Různé SÍLA VĚTRU V BEAUFORTOVÝCH STUPNÍCH Stupeň Označeni větru Rychlost větru v m/s v km/hod 0 bezvětří ,6 1 vánek 1-2 3,6-7,2 2 větřík 2-4 7,2-14,4 3 slabý vítr ,4-21,6 4 mírný vítr ,6-28,8 5 čerstvý vítr ,8-36,0 6 ostrý vítr ,0-43,2 7 silný vítr ,2-50,4 8 velmi silný vítr ,4-61,2 9 vichr ,2-72,0 10 orkán ,0-86,4 11 tropická smršť , tropická smršť přes 30 přes 108 MEZINÁRODNÍ ZNAČKY ATMOSFÉRICKÝCH JEVŮ a. (akát) b (blýskavice) c.. (cílovníci) d.. (dálava) e. (erb) f... (filiálka) g. (gnómóny) h (hrachovina) ch-- - (chvátá k nám sám) i.. (ibis) j.-- (jasmín bílý) k. (království) l.. (lední hokej) MORSEOVA ABECEDA

127 m (mává) n. (národ) o (ó ó ó) p.. (papírníci) q. (kvílí orkán) r.. (rarášek) s (sobota) t (tón) u.. (učený) v (vyvolený) x.. (xérofilní) y. (ý se ztrácí) z.. (zpíváme jen) tečka... otazník.... dvojtečka - čárka -.. vykřičník -..- středník.-.-. pomlčka Pozor!.-. Pomaleji! Rozumím. Nerozumím (omyl) Konec -.- BRAILLOVO SLEPECKÉ PÍSMO sestavil v 1. polovině 19. století Francouz Louis Braille [luj braj]. Čte se hmatem. Znaky pro jednotlivá písmena, číslice a interpunkční znaménka jsou tvořeny kombinací šesti základních bodů, které plasticky vystupují z tuhého papíru.

128 ORIENTACE V TERÉNU Octneme-li se v neznámém terénu a potřebu-jeme-li zjistit hlavní světové strany, je to velmi jednoduché, máme-li s sebou kompas. Ale I bez kompasu si můžeme pomoci. Vyzkoušejte si všechny uvedené způsoby a ověřte si je! S 1. Podle slunce. Víme, že v pravé poledne vrhá slunce stín přímo na sever A protože se stín otáčí za hodinu o 15 obloukových stupňů, můžeme si zjistit sever i v iinou denní dobu. 2. Svítí-li slunce a máme-li přesně jdoucí hodinky, určíme sever tak, že položíme hodinky vodorovně na dlaň nebo na jinou vodorovnou plochu a zamíříme malou ručičku přímo ke slunci. Pak rozpůlíme úhel mezi malou ručičkou a číslicí 12. Osa tohoto úhlu určuje směr sever-jih.

129 3. Kostely (především románské a gotické) jsou zpravidla stavěny tak, že vchod je na západní straně a hlavní oltář na straně východní.

130 ABECEDNÍ SEZNAM NĚKTERÝCH VĚDNÍCH OBORŮ Agrobiologie-studuje život zvířat a rostlin důležitých pro živočišnou a rostlinnou VÝROBU. Anatomie popisuje skladbu živočišných a rostlinných těl Antropologie studuje vývoj a dnešní stav člověka Archeologie zkoumá staré památky lidské činnosti Astronomie zkoumá a popisuje vesmírná tělesa Bakteriologie studuje život a význam baktérií Biologie zabývá se životními projevy organismů Dermatologie studuje a léčí choroby kůže Ekologie zkoumá vztah organismů k prostředí Endokrinologie zabývá se funkcí žláz s vnitřním vyměšováním Entomologie studuje, popisuje a třídí hmyz Epidemiologie studuje epidemie nakažlivých chorob Etnografie (národopis) popisuje kulturu a způsob života národů Etnologie studuje národy a jejich zvláštnosti Farmakologie studuje a sestavuje léky Filologie (jazykověda) studuje zaniklé i živé jazyky Filozofie podává na podkladě všech věd jednotný světový názor Frazeologie studuje slovní vazby Ftizeologie studuje a léčí tuberkulózu Fytobiologie zkoumá život rostlin Fyziologie studuje normální funkce živých organismů Geologie studuje složení a vývoj Země Gerontologie studuje otázky stárnutí organismů Gynekologie studuje a léčí ženské choroby Histologie zkoumá mikroskopickou strukturu živých tkání Hydrobiologie studuje život vodních organismů Hydrologie studuje chemické a fyzikální vlastnosti vody sladké i slané Ichtyologie studuje, popisuje a třídí ryby Imunologie zkoumá obranné látky a odolnost organismů vůči nepříznivým vnějším vlivům, např. proti nakažlivým chorobám Kardiologie studuje a léčí choroby srdce a cév Kriminologie zabývá se studiem zločinnosti a bojem proti ní Krystalografie popisuje krystaly anorganických i organických látek Kybernetika zabývá se zákonitostmi řízení a kontroly samoregulujících soustav Kynologie zabývá se chovem a výcvikem psů Lepidopterologie studuje, třídí a popisuje motýly Meteorolofie studuje a předpovídá počasí Mikrobiologie zkoumá životní projevy mikroskopických organismů Mineralogie zkoumá a třídí a popisuje nerosty Morfologie zkoumá vnější tvary organismů a organů

131 Neurologie studuje a léčí nervové choroby Oftalmologie zkoumá a léčí choroby očí Onkologie studuje a léčí nádorová onemocnění Ornitologíe studuje, popisuje a třídí ptáky Ortopedie studuje a léčí choroby pohybových organů. Otorinolaryngologie zkoumá a léčí choroby ušní, nosní a hrtanové Paleofytologie studuje rostliny dávných geologických dob Paleontologie zkoumá život na Zemi v dávných dobách Paleozoologie studuje živočichy dávných geologických dob Parazitologie-studuje a popisuje rostlinné i živočišné příživníky (parazity) Patologie zkoumá a léčí chorobné změny v orgánech Pedagogika studuje výchovu a výuku Pediatrie studuje a léčí dětské choroby Pedologie studuje duševní a tělesný vývoj dítěte Petrografie zkoumá a popisuje horniny Psychiatrie studuje a léčí duševní choroby Psychologie zkoumá duševní projevy organismů Radiologie zkoumá radioaktivní látky a účinky radioaktivníh Seismologie studuje a zjišťuje zemětřesení Sociologie studuje vývoj a stav lidské společnosti Somatologie (tělověda) popisuje tělo a funkci tělních orgán Stomatologie studuje a léčí choroby zubů a ústní dutiny Teologie zabývá se náboženstvím Terminologie zkoumá a studuje slovní výrazy Zoologie studuje, popisuje a třídí živočichy SLOVNÍČEK NĚKTERÝCH POLITICKÝCH POJMŮ, s nimiž se setkáváme v tisku agrese vojenské přepadení státu jiným státem s cílem zmocnit se cizího území a porobit cizí národ anexe násilné připojení celého státu nebo jeho části k vlastnímu území bez souhlasu obyvatelstva anektované oblasti atašé nižší diplomatická hodnost pro odborné pracovníky (např. vojenský, hospodářský, tiskový, kulturní atašé) Atlantická charta prohlášení F. D. Roosevelta a W. Churchilla ze , shrnující závazky k zajištění míru a kolektivní bezpečnosti BBC (British Broadcasting Corporation) britská rozhlasová společnost Britské společenství národů sdružení států, jehož hlavou a symbolem je britský panovník. Vzniklo z bývalé britské (koloniální) říše. CIA (Central Intelligence Agency) výzvědná organizace v USA CIC (Counter Intelligence Corps) americký protivýzvědný sbor, organizovaný hlavně v NSR a v Rakousku clearing (klíring) vyúčtování bez hotových platidel započítáváním vzájemných pohledávek nebo platebních závazků demarše zákrok vlády, ministerstva nebo diplomatického zástupce u vlády jiného státu formou žádosti, protestu, výstrahy nebo hrozby dementi prohlášení vyvracející nějakou zprávu či tvrzení nebo uvádějící ji na pravou míru devizy platební a úvěrové dokumenty vyjádřené cizí měnou a užívané v mezinárodním vyúčtování. Prodáme-li do ciziny naše výrobky, získáme tam devízy, za něž si můžeme koupit nám potřebné zboží EHS Evropské hospodářské společenství, vzniklé římskou smlouvou ze dne mezi Francií, NSR, Itálií, Belgií, Nizozemím, Lucemburskem s cílem zřídit celní unii, společný trh a jednotný celní tarif. Od r jsou členy též Velká Británie, Norsko, Dánsko a Irsko FBI (Fédéral Bureau of Investigation) celostátní tajná policie v USA GATT (General Agreement on Tariffs and Trade) všeobecná dohoda o clech a obchodu, podepsaná Koncem roku 1963 měla GATT už 57 členů. ČSSR schválila tuto dohodu chargé d affaires (šarže dafér) diplomatický zástupce pověřený u ministerstva zahraničních věcícharta OSN mezinárodní smlouva, jejímž sjednáním byla založena Organizace spojených národů. Byla podepsána v San Francisku padesáti státy, mezi nimi i Československem Intelligence Service (intelidžens servis) anglická výzvědná služba intervence v mezinárodních vztazích protiprávní zásah jednoho státu do vnitřních nebo zahraničních záležitostí jiného svrchovaného státu komuniké oficiální zpráva o mezinárodním jednání, o dohodách a o rozhovorech politických a diplomatických představitelů států konzul zástupce jednoho státu v určitém obvodu státu druhého k ochraně hospodářských, právních, kulturních a jiných zájmů svého státu a občanů své země Kukluxklan ilegální teroristická organizace v USA, namířená proti dělnickému a demokratickému hnutí, organizátorka rasistických akcí proti občanům jiné než bílé rasy memorandum v diplomacii písemný rozbor určitého problému bez nároku na konkrétní opatření Mezinárodní Leninova cena Za upevnění míru mezi národy. Uděluje ji od r Výbor pro MLC v Moskvě, jmenovaný prezídiem Nejvyššího sovětu SSSR r Je to diplom, zlatá medaile s Leninovým portrétem a rublů MFDŽ Mezinárodní federace demokratických žen MSS Mezinárodní svaz studentstva

132 NATO (North Atlantic Treaty Organisation) útočná vojenskopolitická organizace kapitalistických států, vytvořená na základě Severoatlantické smlouvy. Smlouvu podepsaly tyto státy: USA, Velká Británie, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Itálie, Portugalsko, Dánsko, Norsko, Island a Kanada Nobelova cena cena švédského chemika, vynálezce dynamitu, A. B. Nobela. Uděluje se od r každoročně pěti osobám za významné práce z fyziky, z chemie, z fyziologie nebo z medicíny, za literární dílo a za práci pro světový mír. Od r též za práci z ekonomie nóta v diplomacii písemné sdělení, vykládající určitou otázku, protestující proti něčemu nebo navrhující určité řešení OSN Organizace spojených národů, světová organizace vzniklá na konferenci v San Francisku roku 1945 a postavená na zásadách Charty Organizace spojených národů (viz heslo!) pakt politická smlouva mezi dvěma nebo více státy ratifikace schválení podepsané smlouvy státními orgány určenými k tomu ústavou RVHP Rada vzájemné hospodářské pomoci, vznikla roku 1949 na základe moskevské smlouvy jako orgán mezinárodní socialistické dělby práce. Zakládajícími členy se staly: SSSR, Československo, Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Od r NDR a od r Mongolská lidová republika sankce v mezinárodních vztazích vojenská, hospodářská nebo politická opatření proti státu, který porušil mezinárodní právo SEATO (South-East Asia Treaty Organisation) smlouva o tzv. kolektivní obraně jihovýchodní Asie, právní základ imperialistického vojenského bloku, podepsaná r. 1954, zrušená r Členskými státy byly: USA, Velká Británie, Francie, Austrálie, Nový Zéland, Thajsko, Pákistán a Filipíny SFDM Světová federace demokratické mládeže SOF Světová odborová federace status quo existující, současný stav nebo stav v určité době Světová rada míru řídicí orgán světového hnutí obránců míru. Založena byla ve Varšavě r Je v ní zastoupeno přes 80 zemí světa TASS (Telegrafnoje agentstvo Sovětskogo sojuza) informační a telegrafní agentura SSSR ultimátum vyhlášení požadavku, který nutno do určité doby splnit. Není-li splněn, vyhrazuje si vyhlašovatel jeho splnění s použitím moci nebo represálií UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation) Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu. Vznikla na základě smlouvy uzavřené v Londýně r a má kolem osmdesáti členských státu, mezi nimi i ČSSR Varšavská smlouva smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsaná ve Varšavě Členskými státy jsou Bulharsko, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a ČSSR (Albánie vystoupila r. 1968)

133 ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ (OSN) OSN je mezinárodní organizace, založená po druhé světové válce s úkolem podporovat mír, mezinárodní bezpečnost a rozvoj mírové spolupráce mezi státy. Byla vytvořena na základě mnohostranné smlouvy, takzvané Charty, sjednané svrchovanými státy. Charta byla podepsána 26. července Podle stanov má OSN především uchránit budoucí pokolení metly války, která dvakrát za našeho života přinesla lidstvu nevýslovné strasti. OSN začala oficiálně existovat od 24. října 1945, kdy byla Charta ratifikována Čínou, Francií, Sovětským svazem, Spojenými státy americkými, Velkou Británií a většinou ostatních signatárních států. Při založení sdružovala OSN jedenapadesát států. Československo patří mezi původní členy. Koncem roku 1974 dosáhl počet členů čísla 137. Sídlem OSN je New York. OSN má šest hlavních orgánů: Valné shromáždění, Radu bezpečnosti, Hospodářskou a sociální radu, Poručenskou radu, Mezinárodní soudní dvůr a sekretariát. V těchto orgánech se projednávají otázky mezinárodního míru a bezpečnosti, odzbrojení, otázky likvidace zbytků kolonialismu, mezinárodní hospodářské spolupráce, problémy sociální, humanitní, vědecké, technické a kulturní povahy a mnoho jiných otázek právních, administrativních a finančních. ČLENSKÉ STÁTY ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ Původní členské státy Od r. 1945: Argentina Austrálie Belgie Běloruská SSR Bolívie Brazílie Československo Čína* Dánsko Dominikánská rep. Ecuador Egypt Etiopie Filipíny Francie Guatemala Haiti Honduras Chile Indie Irák Írán Jlhoafr. rep. (vystoupila) Jugoslávie Kanada Kolumbie Kostarika Kuba Libanon Libérie Lucembursko Mexiko Nicaragua Nizozemí Norsko Nový Zéland Panama Paraguay Peru Polsko Řecko Salvador Saúdská Arábie Spojené státy amer. Svaz sov. soc. republik Sýrie* Turecko Ukrajinská SSR Uruguay Velká Británie Venezuela Od r. 1946: Afghánistán Island Švédsko Thajsko Od r. 1947: Jemen Pákistán Od r. 1948: Barma Od r. 1949: Izrael Od r. 1950: Indonésie** Od r. 1955: Albánie Bulharsko Finsko Irsko Itálie Jordánsko Kambodža Laos Libye Maďarsko Nepal Portugalsko Rakousko Rumunsko Srí Lanka (Cejlon) Španělsko Od r. 1956: Japonsko Maroko Súdán Tunisko Od r. 1957: Ghana Malajsie*** * nebyla členem v rámci utvořené Sjednoc. arab. rep. ** vystoupila a obnovila členství *** Do r Malajská federace Od r. 1958: Guinea Od r. 1960: Čad Dahome (Benin) Gabun Horní Volta Kamerun

134 Konžská lidová rep. Konžská demokr. rep (Zair) Kypr Malgašsko Mali Niger Nigérie Pobřeží slonoviny Senegal Somálsko Středoafrická rep. Togo Od r. 1961: Mauretánie Mongolsko Sierra Leoně Tanganika (do r. 1964) Od r. 1962: Alžírsko Burundi Jamajka Ruanda Trinidad a Tobago Uganda Od r. 1963: Keňa Kuvajt Zanzibar (do r. 1964) Od r. 1964: Malawi Malta Tanzanie Zambie Od r. 1965: Gambie Maledivy Singapur Od r. 1966: Barbados Botswana Guayana Lesotho Od r. 1967: Jemenská lidová republika (Již. Jemen) Od r. 1968: Mauritius. Rovníková Guinea Svazijsko Od r. 1970: Fidži Od r. 1971: Bahrajn Bhútán Katar Omán Spojené arab. emiráty Od r. 1973: NDR NSR Bahamy Od r. 1974: Bangladéš Grenada Guinea-Bissau Od r. 1975: Kapverdy Komory Mosambik Papua N. Guinea Surinam Sv. Tomáš a Princův ostrov Od r. 1976: Angola Seychely Západní Samoa Od r. 1977: Džibuti Vietnam Původními členy Organizace spojených národů jsou státy, které se zúčastnily konference Spojených národů o mezinárodní organizaci v San Francisku (25. dubna až 26. června 1945) nebo předtím podepsaly Deklaraci Spojených národů ze dne 1. ledna 1942 a které podepsaly a ratifikovaly Chartu OSN.

135 Písmeno Velké Malé ŘECKÁ ABECEDA ŘÍMSKÉ ČÍSLICE Základní znaky římských číslic jsou I (1), V (5), X (10), L (50), C (100), D (500) a M (1000). Z nich se odvozují všechna čísla. Například: 1 I 2 II 3 III 4 IV 5 V 6 VI 7 VII 8 VIII 9 IX 10 X 11 XI 12 XII 13 XIII 14 XIV 15 XV 16 XVI 17 XVII 18 XVIII 19 XIX 20 XX 21 XXI 25-XXV 29 XXIX 30 XXX 40-XL 50-L

136 55-LV 59-LIX 60-LX 70-LXX 80-LXXX 90-XC 99-XCIX 100-C 125-CXXV 189-CLXXXIX 200-CC 271-CCLXXI 300-CCC 369-CCCLXIX 400-CD 428-CDXXVIII 500-D 599 DXCIX 600 DC 700-DCC 800-DCCC 900-CM 1000-M 1918-MCMXVIII 1945-MCMXLV 1948-MCMXLVIII 1963-MCMLXIII 2039-MMXXXIX 4879-MMMMDCCCLXXIX 4999-MMMMCMXCIX ARABSKÉ ČÍSLICE Naše číslice jsou arabského původu. Během doby se však jejich tvary u nás i v arabských zemích podstatně změnily. Dnešní arabské číslice vypadají takto: Setkáte-li se však s arabským letopočtem, musíte si uvědomit, že neodpovídá našemu letopočtu. Arabové počítají svůj letopočet od Mohamedova útěku z Mekky do Mediny (tzv. hedžra), což bylo r. 622 n. l. Protože však arabský rok je kratší než náš (na 33 arabských roků připadá 32 roků našich), musíme s tím při přepočítávání počítat. Zhruba můžeme náš a arabský letopočet navzájem převádět podle vzorců: (A = nás letopočet, B = arabský letopočet) Podle vzorce tedy platí, že roku 1967 psali Arabové rok Pozor však! Náš rok se nekryje syym začátkem a koncem s rokem arabským! Ve skutečnosti v našem roce 1967 probíhala ještě část arabského roku 1386.

137 SLOVNÍČEK ČASTĚJŠÍCH HUDEBNÍCH VÝRAZŮ a tempo přesným pohybem accelerando [acelerando] zrychlovat accentato [ačentáto] důrazně adaggietto [adadžieto] mírně zdlouha adagio [adádžo] volně affetuoso [afetuózo] s citem agitato [adžitáto] bouřlivě al fine do konce allegretto mírnou rychlostí allegro rychle amabile [amábile] líbezně andante krokem animato [animáto] oživeně appassionato [apasionáto] vášnivě bellicoso [belikózo] bojovně bis dvakrát brioso [briózo] ohnivě cantabile [kantábile] zpěvně capo [kápo] začátek capriccioso [kapričózo] rozmarně commodo [komodo] pohodlně con moto [kon moto] hybně crescendo [krešendo] zesilovat da capo [da kápo] od začátku decrescendo [dekrešendo] zeslabovat delicato [delikáto] jemně devoto [devoto] pobožně dolce [dolče] sladce doloroso [dolorózo] smutně enfático [enfatyko] důrazně eroico [eroiko] hrdinně espressivo výrazně facile [facile] lehce feroce [feróče] divoce fine konec forte silně fortissimo velmi silně furioso [furiózo] divoce gentile [džentyle] ladně glissando klouzavě grazioso [graciózo] půvabně imperioso [imperiózo] hrdě impetuoso [impetuózo] útočně lamentoso [lamentózo] naříkavě largo široce legato vázaně lento pomalu maestoso [maestózo] vznešeně mezzo [meco] středně mobile hybně moderato mírně molto velmi pianissimo velmi slabě piano slabě piú více pizzicato [picikáto] drnkavě prestissimo co nejrychleji presto rychle rapido prudce risoluto [rizoluto] rozhodně ritardando zpomalovat secco [seko] suše serioso [seriózo] vážně sforzando [sforcando] důrazně scherzando [skercando] žertovně sostenuto zdrženlivě staccato [stakáto] odráženě troppo příliš vivace [viváče] živě vivacissimo [vivačisimo] velmi živě

138 VĚČNÝ KALENDÁŘ Potřebujete zjistit, na který den připadlo nebo připadne určité datum od roku 1801 do roku 1980Í Chcete třeba vědět, který den jste se narodili? Dejme tomu, že jste se narodili 12. dubna V tabulce A si najděte poslední dvojčíslí roku narození (65). Na stejné řádce v tabulce B si přečtěte ve sloupci duben (D) číslo. Je to číslo 4. Připočtěte k němu datum narození (12). Dostanete číslo 16. V tabulce C si najděte číslo 16. Vidíte, že leží v řádce P. Narodili jste se tedy v pondělí! NORMALIZOVANÉ FORMÁTY PAPÍRU Řada A A0 841 x 1189 A1 594 x 841 A2 420 x 594 A3 297 x 420 A4-210 x 297 A5 148 x 210 A6-105 x 148 A7 74 x 105 A8 52 x 74 Řada B B x 1414 B1 707 x 1000 B2 500 x 707 B3 353 x 500 B4 250 x 353 B5 176 x 250 B6 125 x 176 B7 88 x 125 B8 62 x 88 Řada C C0 917 x 1297 C1 648 x 917 C2 458 x 648 C3 324 x 458 C4 229 x 324 C5 162 x 229 C6-114x 162 C7 81 x 114 C8 57 x 81 Řada D D0-770 x 1090 D1 545 x 770

139 D2 385 x 545 D3 272 x 385 D4 192 x 272 D5-136 x 192 D6 96 x 136 D7 68 x 96 D8 48 x 68 Tvrdost č. 1 4B Tvrdost č. 1,5 3B Tvrdost č. 2 2B Tvrdost č. 2,25 B Tvrdost č. 2,5 HB Tvrdost č. 3 F Tvrdost č. 3,5 H Tvrdost č. 4 2H OZNAČOVÁNÍ TVRDOSTI TUŽEK

140 NÁRAMENÍKY VOJÁKŮ ČS. LIDOVÉ ARMÁDY MUŽSTVO, PODDŮSTOJNÍCI A PRAPORČÍCI _

141 Rozlišovací znaky důstojníků jsou zlatavé, praporčíků stříbřité a vojínů a poddůstojníků mořené (bronzové) NÁRAMENÍKY PŘÍSLUŠNÍKŮ VEŘEJNÉ BEZPEČNOSTI PODDŮSTOJNÍCI A PRAPORČÍCI

142