Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí. ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s.

Transkript

1 Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. 2005

2

3 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ZPRÁVA O SPOLEČENSKÉ ODPOVĚDNOSTI 2005

4 INFORMACE O SPOLEČNOSTI Název společnosti: ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Sídlo: Záluží 2, Litvínov 7, PSČ IČ: Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 696 Základní kapitál: Kč Vydané cenné papíry: kusů kmenových akcií na jméno, celková výše emise Kč. Česká rafinérská je výrobní společností působící v oboru zpracování ropy a provozující rafinérie v Litvínově a Kralupech nad Vltavou. Jejími hlavními produkty jsou automobilové benzíny, motorové nafty, letecká paliva, zkapalněná plynná paliva (LPG), topné oleje, asfalty, suroviny pro petrochemické a chemické výroby, pro výrobu mazacích olejů a látky pro další průmyslové využití. Od srpna roku 2003 je Česká rafinérská přepracovací rafinérií, což znamená, že zpracovává ropu dodanou jejími vlastníky, resp. jejich tuzemskými obchodními společnostmi. Ti realizují prodej všech výrobků na domácím i zahraničním trhu. Společnost vykázala za rok 2005 při obratu 9,3 miliardy Kč čistý zisk 257 miliónů Kč po zdanění. Společnost v uplynulém roce trvale vykazovala stabilní finanční situaci. Finanční výkony v milionech Kč Obrat Zisk před zdaněním 351 Zisk po zdanění 257 Objem zpracované ropy v milionech tun Počet zaměstnanců k Akcionáři % Společnosti zpracovatelů: Eni International B.V / 3 AGIP Česká republika, s.r.o ConocoPhillips Central and Eastern Europe Holdings B.V / 3 ConocoPhillips Czech Republic, s.r.o. SHELL Overseas Investments B.V / 3 Shell Czech Republic, a.s UNIPETROL, a.s. 51 UNIPETROL RAFINÉRIE, a.s. 2

5 Investice Alokace investičních prostředků v roce 2005 podle cíle projektu a lokality (v tis. Kč) Investiční akce Litvínov Kralupy Obě lokality Celkem Rozvojové Modernizace Ochrana životního prostředí Bezpečnost práce Povinné projekty Malé projekty Projekty vyžádané procesory Celkem Významná data a události roku 2005 únor Zahájení provozu jednotky dělení benzínů červen Den otevřených dveří průmyslového areálu Kralupy nad Vltavou červenec Recertifikace podle revidované ISO 14001:2004 září Zpracován rekordní objem ropy na 3 měsíce říjen Audit zpracovatelů říjen Ocenění Zdravý podnik a Hluku stop listopad Filantrop roku - zvláštní cena Certifikáty 3

6

7 OBSAH Informace o společnosti Obsah Úvodní slovo generálního ředitele Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí v roce Integrované systémy řízení Bezpečnost práce a ochrana zdraví Ochrana životního prostředí politika ochrany životního prostředí ochrana životního prostředí ochrana ovzduší ochrana čistoty podzemních a povrchových vod nakládání s odpady ekologicky výrobky monitorování dopadů na životní prostředí náklady vynaložené na ochranu životního prostředí komunikace o životním prostředí Responsible Care odpovědné podnikání v chemii Řízení kvality

8

9 ÚVODNÍ SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE Vážení akcionáři, partneři České rafinérské, dostává se Vám do rukou již tradičně Zpráva o zdraví, bezpečnosti, kvalitě a ochraně životního prostředí (HSEQ) a nově Zpráva o sociální zodpovědnosti České rafinérské v roce Ve zprávě HSEQ jsou podrobně rozebrány výsledky v oblasti bezpečnosti práce, kdy rok 2005 neznamenal zlepšení oproti předchozímu období v oblasti pracovních úrazů, zlepšení bylo však zaznamenáno v ostatních oblastech, např. v počtu požárů aj. Činnosti v této oblasti, jsou, podle našeho názoru, dobře systematicky založeny a nastaveny a proto věříme, že budeme dosahovat vysokého standardu ve všech oblastech ochrany zdraví, bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí i v dalším období. Je pozitivní zprávou pro naše okolí, že v roce 2005 nedošlo k žádným haváriím nebo jiným situacím, které by negativně ovlivnily stav životního prostředí v okolních obcích obou rafinérií. Dovolte mi, abych konstatoval, že rok 2005 byl pro Českou rafinérskou mimořádně významný. Podstatným momentem roku 2005 bylo ukončení projektu Čistá paliva 2005, který naplňuje legislativní požadavky na obsah síry v motorových palivech do 50 ppm. Tato kvalita je expedována v celé škále produkce, přičemž dnes rafinérie může dodávat motorovou naftu s obsahem síry do 10 ppm. V dalším období budou realizovány kroky ke splnění budoucích požadavků, tj. do 10 ppm síry v celé produkci motorových paliv do konce roku Letošní rok je pak přípravou na realizaci dalšího legislativního požadavku - přidávání biokomponent do motorových paliv. V roce 2005 byla Česká rafinérská stabilní společností, dobrá finanční situace umožnila, např. splatit střednědobý úvěr, který byl čerpán v souvislosti s přechodem na processingový režim. Počet zaměstnanců zohledňoval dlouhodobou optimalizaci jejich počtu na potřeby processingové rafinérie evropského standardu. V letošním roce přistoupila Česká rafinérská k vydání zprávy o sociální zodpovědnosti a to v souladu s aktuálními trendy v transparentnosti v dárcovství a požadavky otevřenosti v komunikaci. Zároveň se společnost přihlásila k principům Standardu Odpovědná firma dle metodiky LBG a bude je již v této zprávě aplikovat. Nicméně, odpovědnost k zaměstnancům, životnímu prostředí a obyvatelům okolních měst a obcí není pro Českou rafinérskou novinkou, právě naopak. Od svého vzniku v roce 1995 založila vysoké standardy v příslušných politikách péče o zaměstnance, ochraně zdraví a bezpečnosti práce, v péči a motivaci zaměstnanců k ochraně životního prostředí. Potřebná data za toto období naleznete ve zprávách o vlivu na životní prostředí, resp. ve zprávách o zdraví, bezpečnosti práce, životním prostředí a kvalitě, které jsou od roku 1997 každoročně vydávány. Stejně tak od založení společnosti je realizována politika otevřené komunikace a podpory okolí. Česká rafinérská pravidelně informuje o své činnosti a vlivu na okolí, naplňováním dlouhodobých smluv o spolupráci pomáhá městům a obcím v obou regionech, kde působí. Finančními dary podporuje projekty neziskových organizací a místních subjektů. Podílela se na podpoře řady sportovních, kulturních, regionálních, celostátních i odborných akcí. Od svého založení do konce roku 2005 (včetně) vložila Česká rafinérská do podpory veřejnosti, zejména obou regionů, více než 50 milionů Kč. Pomáhala obětem povodní i jiných živelných pohrom. Věřím, že naši akcionáři i partneři naleznou v obou zprávách zajímavé údaje a že vaše spolupráce s Českou rafinérskou bude pokračovat. 31. května 2006 Ing. Ivan Souček Předseda představenstva a generální ředitel 7

10 Zpráva o zdraví, bezpečnosti práce, kvalitě a vlivu na životní prostředí ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. 2005

11 1. INTEGROVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ Budujeme jednotný, jednoduchý, transparentní systém bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a řízení kvality. Česká rafinérská má nastavený systém bezpečnosti, ochrany zdraví podle programu Bezpečný podnik, systém ochrany životního prostředí podle normy ISO 14001:2004 a systém řízení kvality podle normy ISO 9001:2000. Integrací rozumíme propojení všech složek do jednoho celku. Pro každý systém máme vyhlášenou politiku, ale máme nastavené společné cíle, programy. V naší dokumentaci již neoddělujeme bezpečnost, životní prostředí, kvalitu, ale hovoříme o celku. Také když vyhledáváme nebezpečí a hodnotíme rizika, posuzujeme vše jako celek, sledujeme vliv na lidi, životní prostředí, zařízení a velký důraz klademe na reputaci společnosti vůči okolí. Filosofií integrovaného systému řízení je především NEUSTÁLÉ ZLEPŠOVÁNÍ. Pro tento proces využíváme schválené politiky, stanovené cíle, cílových hodnot, výsledky z auditů, analýzy údajů, opatření k nápravě, preventivních opatření a výsledků z přezkoumání vedením Společnosti. Naší certifikační organizací je firma Lloyd s Register Insurance. V roce 2005 jsme byli certifikováni podle aktualizované normy ISO 14001:2004 a další kontrolní návštěvy potvrdily naše další zlepšování v oblasti integrovaných systémů řízení. Výsledky kontrolního auditu v rámci programu Bezpečný podnik nám umožnily požádat o certifikační audit v roce Základem našich systémů je měsíční a roční přezkoumání fungování našich procesů. Procesy řízení bezpečnosti, zdraví, životního prostředí a kvality monitorujeme pomocí měřitelných ukazatelů pomocí tzv. HSEQ bodové karty. V roce 2005 jsme dosáhli hodnoty 99,9 %, čímž vykazujeme zlepšení oproti roku 2004 o 11,3 %, jak je ilustrováno v příloze. Důležitou součástí našich systémů jsou školení. V roce 2005 jsme změnili proces školení, školíme naše zaměstnance v jednotlivých blocích. Zaměstnanci si prohloubili znalosti ze základů integrovaného systému řízení, aspekty bezpečnosti práce, požární ochrany a životního prostředí. Nedílnou součástí školení byla havarijní připravenost a kategorizace prací. ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9

12 BODOVÁ KARTA : HSEQ (ZDRAVÍ, BEZPEČNOST, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, KVALITA) BEZPEČNOST Č. Položka Výsl Cíl Pod Nad Skutečnost Trend Skóre (2003) (100 %) (0%) (120 %) % Úrazy kategorie TRIR 1.8 (1.4) (reg. a evidované) Požáry & výbuchy 5 (9) (počet) Autonehody 12 (13) (počet) Nehody s vysokým 0.5 (1) potenciálem rizika (%) JAKOST ZDRAVÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ INTEGRITA Únik ze zařízení 2.2 (2.6) (průměrný počet/m) Pojistné ventily, které otevřou 10 % 1.95 (1.9) nad nastaveným tlakem (%) Práce inspekce 7.8 (61.2) v zásobníku kat. A (%) Účinnost jednotek SRU - Kralupy (%) Účinnost jednotek SRU - Litvínov (%) Flérování H 2 S 282 (257) (t/rok) Flérování uhlovodíků 3825 (4727) (t/rok) Úniky nad 200 l 4 (3) (počet) Odpadní vody N.M (m 3 /rok/t zpracovaných surovin) Nekalový odpad z provozu N.M (t/rok/mil. t zpracovaných surovin) Pojistné ventily, které otevřou 10 % 12 (N.M.) 12 13,2 10, pod nastaveným tlakem (%) Absence 1.3 (1.6) (%) Nové případy nemocí z povolání 0 (0) (počet) Oprávněné reklamace (počet/rok) Cíle v oblasti jakosti 8 (3) (nesplněná opatření z TMS auditů a mimořádných událostí) [ ] vychází z trendu N.M. nebylo měřeno Celkové hodnocení 99,9 % 10 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

13 2. BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA A POLITIKA OCHRANY ZDRAVÍ Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci je nedílnou součástí podnikatelských činností České rafinérské. Naše zařízení budeme provozovat způsobem, který chrání zdraví a bezpečnost našich zaměstnanců, dodavatelů, dalších společností i občanů v regionu. Budeme dodržovat příslušné zákony a předpisy, prosazovat jejich plnění jak u svých zaměstnanců, tak i u ostatních zainteresovaných stran a současně budeme usilovat o neustálé zlepšování našich výsledků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Budeme pravidelně přezkoumávat vhodnost a přiměřenost naší politiky. Budeme se řídit principy: Trvalé zlepšování našich činností a výsledků. Stálá pozornost managementu. Přímá zodpovědnost. Spolupráce s veřejně právními orgány při vývoji nových norem a předpisů. Využívání nejlepších postupů při efektivním využití nákladů. Komunikovat v rámci i mimo rámec České rafinérské. Vysoká úroveň udržování pořádku. Pojetí systému řízení: definované zodpovědnosti, stanovit záměry a cíle, efektivně měřit a monitorovat výkony, zajišťovat provádění auditů a revizí, školit pracovníky, vyhodnotit rizika spojená s našimi aktivitami. Cílem je stav bez nehod. Bezpečný způsob práce je podmínkou zaměstnaneckého poměru. Udržovat a testovat havarijní systémy. Vyšetřit veškeré nehody, zranění a skoronehody a poučit se z nich. Otevřená komunikace o nehodách na všech úrovních. Bezpečnost mimo vlastní pracovní výkon, podmínky bezpečnosti. Ubezpečit se o zdravotním stavu zaměstnanců při výkonu práce a v pracovním procesu zajištění zdravého pracovního prostředí. Seznamovat všechny zaměstnance a kontraktory s pravidly bezpečné práce. Vrcholové vedení se zavazuje Bezpečnostní politiku a politiku ochrany zdraví prosazovat a ve spolupráci s ostatními zaměstnanci naplňovat. Ing. Ivan Souček Předseda představenstva a generální ředitel ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 11

14 BEZPEČNOST PRÁCE A OCHRANA ZDRAVÍ Bezpečnost a ochrana zdraví patří neustále mezi priority společnosti. Zaměřujeme se na vyhledávání nebezpečného chování a tzv. skoronehod a příčiny těchto událostí odstraňujeme. Pro vyhledávání nám slouží systém bezpečnostního pozorování. Monitorujeme chování našich zaměstnanců, kontraktorů a všímáme si stavu našich zařízení. S výsledky seznamujeme zaměstnance společnosti. Audity pořádku na pracovišti patří mezi další důležité nástroje k zlepšení stavu bezpečnosti práce. Jedná se o tzv. křížové audity, kdy zaměstnanci kralupské rafinérie kontrolují pracoviště litvínovské rafinérie a naopak. Jednotlivá zjištění jsou projednávána s vedoucím příslušného pracoviště. Informační periodikum technické divize České rafinérské ZPRAVODAJ BEZPEČNOSTI, OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANY, KVALITY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ číslo 10 říjen 2005 Naše poslání: Prevencí úrazů, požární prevencí a prevencí úniků a netěsností neustále zvyšovat úroveň bezpečnosti práce. Sirovodík Stejně tak jako v letech předchozích i v roce 2005 jsme každý měsíc vydávali měsíčník bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí Impuls. Zabývali jsme se následujícími tématy: Ohlédnutí za rokem 2004 Bezpečná jízda na sněhu Práce ve výškách Hluk Plnění požadavků ADR při přepravě nebezpečných odpadů Nebezpečné chemické látky Ropa, autobenzíny, motorová nafta, LPG, petrolej, sirovodík, MTBE V našem seriálu o nebezpečných chemických látkách budeme dnes pokračovat sirovodíkem, pravděpodobně nejnebezpečnější látkou, vyskytující se v našich provozech. Charakteristika: Sirovodík je hořlavý, bezbarvý, v malých koncentracích po zkažených vejcích zapáchající jedovatý plyn, je těžší než vzduch se kterým tvoří výbušnou směs. Sirovodík je toxický blokováním dýchacích enzymů; vdechování vyšších koncentrací znamená okamžitou smrt, páry působí dráždění očí a dýchacích cest. Pfiíznaky otravy sirovodíkem: Dráždivý kašel, bolesti hlavy, dýchací potíže, závratě, zvracení, nevolnost, popř. křeče, bezvědomí, zástava dechu po velké expozici trvá hluboké bezvědomí, těžké křeče, zornice jsou zúžené, dýchání a srdeční činnost mohou být nepravidelné. První pomoc pfii nad chání: Postiženého ihned přenést na čerstvý vzduch, zajistit jeho tělesný klid a nenechat jej v žádném případě chodit. Jestliže postižený nedýchá je třeba zavést umělé dýchání z plic do plic a v každém případě přivolat lékaře. První pomoc pfii potfiísnûní kûïe a zasaïení oãí napfiíklad sirovodíkovou vodou: Je nutné zasažené oči vyplachovat nejméně minut vodou, rozevřít víčka třeba i slabým násilím, při výplachu pohybovat očima ze strany na stranu a vymývání zahájit od kořene nosu směrem ven, kůži rychle zbavit roztoku, omýt teplou vodou a mýdlem a opláchnout velkým množstvím vody. Při náhodném požití sirovodíkových vod je nutné ihned vypláchnout ústa vodou. Je-li zachováno vědomí, vypít alespoň čtvrt až půl litru vlažné vody a vyvolat do 5 minut zvracení drážděním hrdla, později se však již o to nesnažit. Od platí směrnice S Povinnosti vyplývající z rizika sirovodíku. Z ní vyplývá povinnost být vybaven při vstupu do oblastí se středním rizikem výskytu sirovodíku únikovou maskou, v oblastech s vysokým rizikem únikovou maskou a osobním detektorem. Od budou k dispozici na velínech mapy s vyznačenými oblastmi a v provozech budou tyto oblasti označeny tabulkami, žlutými řetězy či žlutými čarami. V oblastech s vysokým rizikem musí mít skupina vyškoleného zaměstnance, schopného použít v případě mimořádné události IDP a skupina či jedinec musí být v radiovém spojení (od ). Naše společnost nakoupila dostatečné množství osobních detektorů RX 500. Jedná se o bezúdržbový detektor, který od Vás bude chtít jediné mít jej sebou, o vše ostatní se po celou svou dvouletou dobu životnosti postará sám. Detektory jsou od výrobce nastaveny na hodnotu 7 ppm H 2S. Při překročení této hranice dojde k vizuální a zvukové signalizaci. Návod k používání RX 500, ale i další návody k osobním detektorům a analyzátorům najdete v Intranetu sekce BP/BOZP/adresář Školící materiály. Petr Svoboda Vysoce hofilav F Vysoce toxick T Naše výkonnost v oblasti bezpečnosti práce je sledována pomocí klíčových ukazatelů, které jsou uvedeny v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Ukazatele výkonnosti České rafinérské v oblasti bezpečnosti práce Ukazatele výkonnosti Úrazy s absencí (nad 3 dny pracovní neschopnosti) naši zaměstnanci a kontraktoři 3 2 Únik uhlovodíků nad 200 l 4 2 Počet požárů 5 3 Z tabulky č. 1 je patrné, že došlo ke snížení u všech tří ukazatelů, tedy jak počtu úrazů, tak úniku uhlovodíků a počtu požárů. Tři požáry, k nimž došlo v roce 2005, byly zneškodněny operátory hasícím přístrojem. Jejich závažnost byla relativně nízká i škody byly zanedbatelné. Srovnání s předchozími lety je uveden v grafu č ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

15 Graf č. 1 Vývoj počtu požárů a výše škod v letech 1996 až 2005 Počet požárů Škoda (mil.kč) V České rafinérské se řízením bezpečnosti práce, ochranou a podporou zdraví a životním prostředí zabývá Centrální tým pro bezpečnost a životní prostředí. Tento tým přezkoumává plnění ukazatelů a přijímá nápravná a preventivní opatření. Projednává také témata, která jsou obsahem bezpečnostních schůzek zaměstnanců a kontraktorů. Téma bezpečnosti a ochrany životního prostředí je prvním projednávaným bodem na poradách České rafinérské. Významným úspěchem roku 2005 bylo získání ocenění v rámci programu Správná praxe Hluku Stop a získání titulu Podnik podporující zdraví. ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 13

16

17 3. OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POLITIKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Česká rafinérská jako nejvýznamnější zpracovatel ropy na území České republiky považuje ochranu životního prostředí za jeden ze svých prvořadých úkolů a svoji průmyslovou činnost provozuje se zřetelem na životní prostředí a s péčí o něj a chrání tak budoucí zájmy společnosti. V oblasti ochrany životního prostředí se Česká rafinérská zavazuje při všech svých činnostech dodržovat následující zásady: 1. Dodržovat požadavky platných právních předpisů na ochranu životního prostředí a dalších požadavků, ke kterým se společnost přihlásila. 2. Snažit se o neustálé zlepšování v oblasti ochrany životního prostředí. 3. Preferovat při ochraně životního prostředí prevenci před odstraňováním následků ekologických dopadů. 4. Minimalizovat rizika úniků vyplývajících z provozování rafinérské výroby, usilovat o prevenci vzniku havarijních situací a pokud nastanou postupovat takovým způsobem, aby došlo k minimalizaci dopadů na životní prostředí. 5. Hledat cesty pro trvalé snižování spotřeby energií, surovin, chemikálií a produkce odpadů a vést své zaměstnance k minimalizaci negativních dopadů jejich činnosti na životní prostředí. 6. Posuzovat při změnách a zavádění nových výrobků, výroby, technologie a při přípravě budování nových zařízení jejich možný vliv na životní prostředí před konečným rozhodnutím o jejich realizaci a dbát, aby dopad na životní prostředí byl co nejmenší. 7. Zvyšovat povědomost o ochraně životního prostředí formou školení jak u svých zaměstnanců, tak i u kontraktorů. Vyžadovat od partnerů a kontraktorů společnosti šetrný přístup k životnímu prostředí. 8. Vytvářet podmínky pro odstraňování starých ekologických zátěží, které jsou na území užívaném společností. 9. Při svých činnostech brát v úvahu názory zainteresovaných stran a preferovat otevřený přístup k veřejnosti. 10. Informovat zákazníky o zásadách ochrany životního prostředí ve vztahu k přepravě, používání, likvidaci rafinérských výrobků. Všichni zaměstnanci České rafinérské odpovídají za plnění zásad environmentální politiky. Environmentální politika vyplývá z mise a vize České rafinérské a environmentálních politik svých akcionářů. Ing. Ivan Souček Předseda představenstva a generální ředitel ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 15

18 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Malé ohlédnutí za uplynulým desetiletím Zprávu o vlivu na životní prostředí vydává Česká rafinérská od zahájení podnikatelské činnosti, od kterého letos uplynulo deset let. První zpráva popisovala činnost za roky 1996 a 1997, další zprávy již byly vydávány každoročně. Toto vydání zprávy o vlivu na životní prostředí, v pořadí deváté, zachovává již vžité členění a ze složek životního prostředí zahrnuje ovzduší, vody a odpady. Zpráva obsahuje jednak hodnocení roku 2005, jednak uvádí vývoj řady parametrů od roku 1996, resp. od let, kdy jsou soustavně sledovány a vyhodnocovány. Aktivity společnosti k ochraně životního prostředí v uplynulém desetiletí jejího podnikatelského působení lze rozdělit na revize projektů připravených před vznikem společnosti a navržení dalších opatření pro plnění zákonných požadavků, zejména pro ochranu čistoty ovzduší realizace opatření k legislativním požadavkům ochrany životního prostředí další modernizace zařízení a výstavba moderních jednotek hlubokého zpracování ropy (přebudování rafinérie tzv. hydroskimingového typu na rafinérii konverzního typu) změny výrobních postupů a úpravy hydrorafinačních jednotek za účelem výroby motorových paliv šetrnějších k životnímu prostředí Posouzení obou rafinérií z hlediska ochrany životního prostředí zahájili experti zahraničních akcionářů v roce 1995 ještě před datem jejich vstupem do společnosti. Ve druhé polovině následujícího roku byly dokončeny nebo revidovány již dříve zahájené projekty pro zvýšení ochrany čistoty ovzduší tak, že realizace některých z nich mohla být zahájena ještě v uvedeném roce. Většina projektů pro vybudování nových zařízení i úpravu některých stávajících zařízení pro ochranu čistoty ovzduší, které byly realizovány s cílem, aby byly plněny emisní limity a další podmínky provozu těchto zařízení, byla dokončena do konce roku Pro přeměnu kralupské rafinérie na konverzní typ byla vybudovaná jednotka fluidního katalytického krakování (FCC), která zpracovává destilační zbytek z atmosférické destilace ropy. V litvínovské rafinérii, vybavené vakuovou destilací ropy a novou hydrokrakovací jednotkou (starým hydrokrakem je označováno původní hydrorafinační zařízení), zaměřenou především na produkci suroviny pro výrobu etylenu a propylenu, byla vybudovaná jednotka tepelného krakování destilačních zbytků vakuové destilace ropy (tzv. visbreaker), zvyšující výrobu uhlovodíkových plynů a motorových paliv. Prvním významným krokem na cestě k produkci motorových paliv šetrnějších k životnímu prostředí bylo ukončení výroby autobenzínu s obsahem olova v roce Dalším krokem byly úpravy zařízení a výrobních postupů tak, aby byly plněny jakostní požadavky motorových paliv vyžadované směrnicí Evropské unie s platností od , zejména snížení obsahu aromatických uhlovodíků, olefinů, benzenu a síry pro autobenzín, pro naftu snížení obsahu síry, hustoty a zvýšení cetanového čísla. Tyto změny se realizovaly pod projektovým označením Čistá paliva. 16 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

19 OCHRANA OVZDUŠÍ V rafinériích se provozují zařízení a provádějí činnosti, které jsou většinou klasifikovány jako zvláště velké nebo velké zdroje znečišťování ovzduší. Jsou to především spalovací zdroje procesní pece a také polní hořáky, sloužící ke spalování procesních plynů při nestandardních stavech, emitující zejména oxid siřičitý, oxid uhelnatý, oxidy dusíku a malé množství pevných látek a nespáleného paliva. Do druhé skupiny patří zařízení znečišťující ovzduší uhlovodíkovými plyny a parami. Zdrojem emisí jsou jednak bodové zdroje, jednak tzv. rozptýlené zdroje. Bodovými zdroji jsou zejména nádrže a tanky surovin, meziproduktů i výrobků a plnící stanice do železničních i silničních cisteren, rozptýlenými zdroji jsou různé komponenty zařízení (např. přírubové spoje, ucpávky kompresorů apod.), jejichž případnými netěsnostmi dochází k úniku znečišťujících látek. Sulfan (sirovodík - silně páchnoucí a jedovatý plyn), vznikající jako vedlejší produkt v rafinérských technologiích, a zařízení pro jeho přeměnu na elementární síru patří do třetí skupiny. Samostatně se uvádějí emise oxidu uhličitého, vznikajícího v rafinériích zejména ve spalovacích procesech, pro který platí zákon č. 695/2004 Sb. Emise z obou rafinérií společnosti za r i jejich vývoj za posledních 5 roků jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 2 Emise rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005 SO 2 NO x CO TL* VOC** celkem rok (t/rok) ,9 215,9 62,8 46,2 57,4 1390, ,2 204,5 86,6 41,4 52,1 1352, ,8 155,2 87,5 27,7 48,3 1527, ,2 115,1 83,6 24,6 50,7 897, ,3 142,2 104,5 7,0 55,1 1080,1 Tabulka č. 3 Emise rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005 SO 2 NO x CO TL* VOC** celkem rok (t/rok) ,0 799,4 135,1 34,8 52,3 4093, ,6 522,3 110,5 20,0 57,6 2765, ,0 374,3 153,8 18,2 46,5 2926, ,0 402,9 102,6 4,4 42,8 2459, ,1 402,7 106,8 4,5 47,7 1700,8 TL* tuhé látky VOC** těkavé organické látky ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 17

20 Spalovací procesy Pro snížení znečišťování ovzduší byl postupně ukončen provoz několika velkých a středních spalovacích zdrojů v litvínovské rafinérii. Byl vybudován nový systém míchání a rozvodu plynného paliva, umožňující spalovat veškerý rafinérský odplyn, jehož přebytky se dosud spalovaly v teplárně, v rafinérských pecích. Z důvodu nepřekračování emisních limitů při spalování rafinérského plynu byly rekonstruovány hořáky řady pecí. U jedné provozní pece bylo nahrazeno palivo kapalné plynným palivem. Emise oxidu siřičitého byly sníženy jednak zvýšením podílu plynného paliva, jednak vybudováním vypírky sulfanu z odplynů vakuotvorného systému jednotky nového hydrokraku (PSP) a jednotky visbreaker v Litvínově s jeho následnou přeměnou na elementární síru. V kralupské rafinérii došlo k nárůstu podílu plynného paliva najetím jednotky FCC. Z ní dochází k emisím oxidu uhličitého nejen z procesních pecí, které jsou zdrojem tepla, ale i z regenerace na katalyzátoru. Vznikající oxid uhličitý je vypouštěn do ovzduší a verifikován odborně způsobilou osobou. Bodové zdroje emisí uhlovodíků Úniky plynů a par uhlovodíků z bodových zdrojů do ovzduší jsou nevratnou ztrátou ropných látek. Ve hmotovém vyjádření byly významnou položkou celkového množství emisí. Po vzniku společnosti byl jejich vzájemný poměr silně v neprospěch litvínovské rafinérie. To bylo dáno zejména množstvím nádrží a tanků, jejich obratem i konstrukcí, a také tím, že kralupská rafinérie vybudovala systém vracení uhlovodíkových plynů a par z plnících stanic cisteren zpět do tanků ještě před r Jednotka pro rekuperaci plynů a par uhlovodíků (VRU) byla uvedená do provozu koncem r v kralupské rafinérii. V dalším roce, po dokončení zařízení automatického mísení automobilových benzínů (blendingu), v litvínovské rafinérii. Vyrovnávací zásobník, sloužící ke kompenzaci objemových změn a zkracující čas provozu této jednotky, byl součástí jednotky jen v Litvínově, v Kralupech byl vybudován až v r Na VRU byly napojeny všechny tanky s pevnou střechou sloužící ke skladování těkavých látek. V r byly napojeny na litvínovskou VRU i maloobjemové nádrže litvínovské rafinérie, sloužící ke skladování speciálních benzínových frakcí. Na jednotku rekuperace uhlovodíků v litvínovské rafinérii byla napojená nová plnící lávka silničních cisteren, vybavená i zařízením pro spodní plnění, i nová plnírna železničních cisteren, která nahradila staré a platným předpisům nevyhovující železniční plnírny. Plnírny železničních cisteren i silničních cisteren kralupské rafinérie byly rovněž napojeny na rekuperační jednotku. V pozdější době bylo rekonstruováno plnění silničních cisteren v obou rafinériích tak, že se rozšířil počet plnících míst s odvodem uhlovodíkových par do rekuperace (se spodním i horním plněním). 18 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

21 Skladovací tanky s vnější plovoucí střechou byly vybaveny sekundárním těsněním okrajů střechy tak, že koncem r nebyl v provozu ani jeden tank nevybavený tímto těsněním (některé tanky byly opatřeny sekundárním těsněním až v r. 1999). Současně s instalací sekundárního těsnění vnějších plovoucích střech byla provedena rekonstrukce hašení, při níž bylo odstraněno halonové hašení. Následující tabulka ukazuje rozdělení emisí těkavých organických látek z bodových zdrojů rafinérií v rozdělení podle zdrojů. Ostatními zdroji jsou plnící zařízení a jednotky rekuperace uhlovodíkových plynů a par. Tabulka č. 4 Emise organických těkavých látek rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005 Kralupy (t/rok) nádrže spalování ostatní celkem ,0 6,3 2,3 48, ,8 19,7 5,9 57, ,2 4,7 5,2 52, ,1 1,3 6,5 47, ,1 1,0 6,6 50, ,7 1,2 7,1 55,0 Tabulka č.5 Emise organických těkavých látek rafinéri Litvínov v letech 2001 až 2005 Litvínov (t/rok) nádrže spalování ostatní celkem ,6 7,3 4,9 112, ,6 6,5 5,2 52, ,5 6,2 4,9 57, ,1 3,9 2,6 46, ,8 3,7 2,3 42, ,8 4,4 3,5 47,7 Obě rafinérie společnosti dosáhly hranice technických možností zařízení a z tabulky je zřejmé, že celkové emise těkavých organických látek od r se téměř nemění a prakticky jsou ovlivňovány množstvím zpracovaných surovin a sortimentem výroby. Fugitivní emise Zdrojem fugitivních emisí v rafinériích jsou tzv. rozptýlené zdroje. Rozptýlenými zdroji v rafinérii jsou různé komponenty zařízení, za standardního provozu těsné. Dojde-li ke ztrátě jejich těsnosti, stávají se místem úniku provozních médií, většinou uhlovodíkových látek, které znečišťují ovzduší. Praxe potvrdila, že mnohdy se jedná o netěsnosti smyslově nepostřehnutelné. S ohledem na to, že takových míst jsou v rafinérii desetitisíce, množství uniklých ropných látek není zanedbatelné ani z hlediska ochrany ovzduší ani z hlediska ztrát. ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 19

22 Pro nalezení netěsných komponent a vyčíslení množství uniklého média byly vyvinuty postupy již v polovině 80. let minulého století, které se dále zdokonalují a zpřesňují. Pomocí nich bylo zjištěno, že úniky z rozptýlených zdrojů rafinérie významně převyšují emise z bodových zdrojů a mohou dosahovat mnoho stovek tun ročně. Ke zjišťování úniků se používá přístroj s vysokou citlivostí. Zjišťování úniků z rozptýlených zdrojů bylo zavedeno v litvínovské rafinérii ještě před vznikem České rafinérské. Již v té době byl zaveden program LDAR (Leak Detection And Repair), spočívající v systematickém vyhledávání netěsných komponent zařízení a, pokud to je provozně možné, okamžitém zjednání nápravy tak, že netěsnost je odstraněna (s následným opakovaným proměřením) anebo netěsná část zařízení odstavena. V kralupské rafinérii byl aplikován program LDAR poprvé v r Od té doby je uvedený program, realizovaný nad rámec zákonných požadavků, trvalou součástí celoplošné péče o těsnost, spolehlivost a bezpečnost (integritu) zařízení rafinérií. Každoroční výsledky monitorování obou rafinérií ukazují, že přínos programu LDAR pro snižování znečištění ovzduší emisemi uhlovodíků je nesporný. Významným zdrojem fugitivních emisí byly sklady kapalných uhlovodíkových plynů v litvínovské i kralupské rafinérii. Ke snížení těchto emisí přispěla rekonstrukce skladu kapalných uhlovodíkových plynů i jejich nová plnící stanice do železničních cisteren i silničních cisteren v Litvínově (akce dokončena v r. 2001). Obdobné úpravy byly provedeny při rozšíření skladu kapalných uhlovodíkových plynů kralupské rafinérie v rámci výstavby jednotky FCC. Počet proměřovaných komponent v obou rafinériích natolik vzrostl, zejména v důsledku výstavby jednotek hlubokého zpracování ropy, že v současné době již není schůdné každoročně monitorovat všechna zařízení obou rafinérií a tak bylo nutno program LDAR optimalizovat. V litvínovské rafinérii byl zaměřen optimalizovaný program v r na dva výrobní úseky s častějším výskytem netěsností a často proměřované (kompaktní blok rafinérie a zpracování rafinérských plynů) a na dva úseky patřící k těsnějším a s nižší frekvencí měření. Bylo proměřeno více než komponent zařízení. Z celkového počtu zjištěných netěsností byla ihned odstraněna čtvrtina, ostatní byly zjištěny v místech, kde odstranění za provozu není možné anebo dotažení netěsností již nebylo účinné. Odstraněnými netěsnostmi došlo ke snížení vypočtených a na rok přepočítaných fugitivních emisí o 95 tun. Proměření zařízení v kralupské rafinérii bylo provedeno v r v plném rozsahu v rafinérském bloku, v ostatních částech rafinérie pak v omezeném rozsahu. Proměřeno bylo více než komponent. Ze zjištěných netěsností byla ihned odstraněna třetina, na ostatních nebyla odstraněna ze stejného důvodu, jako v litvínovské rafinérii. Úbytek vypočtených a na rok přepočtených fugitivních emisí byl 193 tun. 20 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

23 Sulfan Plyn, který je vedlejším produktem hydrorafinačního i termického zpracování ropných frakcí, starší generaci známější jako sirovodík, patří do skupiny znečišťujících látek s nejpřísnějšími emisními limity. V rafinériích je zneškodňován oxidací na elementární síru (proces Claus), zbytky nepřeměněného sirovodíku se spalují v dopalovací peci (incinerátoru), aby koncentrace sulfanu v odpadním plynu vypouštěném do ovzduší nebyla vyšší než 10 mg/m 3. Jednou z podmínek přeměny rafinérií na konverzní typ i přípravy na výrobu nízkosirných motorových paliv bylo zvýšit zpracovatelskou kapacitu procesů Claus tak, aby bylo zajištěno zneškodnění sulfanu z nových technologií a samozřejmě byl dodržen limit jeho obsahu v odpadním plynu. V litvínovské rafinérii byl nejprve vybudován nový termický incinerátor, který nahradil původní katalytický, v jehož odpadním plynu je sledován obsah sulfanu kontinuálním analyzátorem. Následně byla postavena jednotka Claus IV (dokončeno v r. 2000), která zdvojnásobila zpracovatelskou kapacitu sulfanu a současně umožnila odstavit nejstarší Claus I. Posledním krokem bylo zvýšení kapacity procesu Sulfreen, který je druhým stupněm oxidační přeměny sulfanu na síru, na dvojnásobek. Také v kralupské rafinérii byla zvýšena zpracovatelská kapacita jednotky Claus (r. 1998), který pak byl doplněn o proces Sulfreen. Při úpravách zařízení pro zpracování sulfanu bylo vybudováno v obou rafinériích i zařízení k odplynění vyrobené kapalné síry, čímž se odstranily jeho úniky do ovzduší pří plnění přepravních cisteren, při jejich stáčení i při zpracování síry. Oxid uhličitý Provozování rafinérií společnosti podléhá režimu zákona č 695/2004 Sb. Proto, v souladu s tímto zákonem, byly podány žádosti o povolení k vypouštění emisí CO 2. Pro období získala společnost emisní povolenky na cca 1,1 tuny CO 2 ročně. Toto množství odpovídá předpokládané úrovni zpracování ropy a rozvoje společnosti. Dosud byly vykazovány emise oxidu uhličitého stanovené postupem pro vykazování výsledků programu Responsible Care. Ten stanovuje metodiku výpočtu, která zahrnuje i emise z výroby nakoupené elektrické energie. Pro vykazování emisí skleníkových plynů, mezi něž oxid uhličitý patří, dle uvedeného zákona platí postup stanovený vyhláškou č. 696/2004 Sb. Roční report o vlivu společnosti na životní prostředí proto uvádí emise oxidu uhličitého stanovené postupem předepsaným vyhláškou i emise stanovené metodikou pro Responsible Care. Emise stanovené metodikou Responsible Care jsou uvedeny na str. 32 společně s dalšími indikátory výsledků HSE (dle CEFIC). Emise vykázané za r metodikou pro vykazování skleníkových plynů byly tun z kralupské rafinérie a tun z litvínovské rafinérie. ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 21

24 OCHRANA ČISTOTY PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD Z hlediska čistoty jsou v rafinériích dva druhy vod čisté, používané zejména na chlazení, a odpadní, které jsou znečištěny především ropnými látkami. Rafinérie společnosti se liší v nakládání s odpadními i čistými vodami. Čisté vody Kralupská rafinérie má dvě cirkulační vodárny. Jedna je pro původní rafinérský blok, druhá byla vybudovaná pro jednotku FCC. Říční vodou se doplňují z rozvodů společnosti Kaučuk. Litvínovská rafinérie nemá vlastní vodárnu a čistými vodami ji zásobuje vodní hospodářství společnosti Chemopetrol, do něhož se vrací oteplené vody použité v chladících systémech. Odpadní vody Součástí kralupské rafinérie je i mechanicko-chemicko-biologická čistírna odpadních vod, která byla upravená v rámci výstavby FCC zejména vybudováním akumulačních zásobníků (pro případy přívalových vod) a zlepšením provzdušňování v biologickém stupni. Samostatnou částí čistírny odpadních vod (ČOV) je čistírna vod odčerpávaných ze studní hydrogeologické ochrany podzemních vod. Tyto trvale odčerpávané studny, umístěné na hranici kralupského rafinérsko-petrochemického komplexu po směru toku podzemních vod, tvoří hydrobariéru a chrání podzemní vody vnějšího okolí před znečištěním případným průnikem závadných látek. Vyčištěné vody se vypouštějí z ČOV přes nádrž ( rybník ) do recipientu. Litvínovská rafinérie nemá čistírnu odpadních vod a všechny odpadní vody v ní vznikající jsou odváděny do ČOV Chemopetrolu, která je čistí. Odpadní vody rafinérie jsou rozděleny do několika kvalitativních proudů. Samostatně jsou odváděny odpadní vody znečištěné sulfidovými louhy i vody z odsolení ropy (tzv. solanka). Ostatní odpadní vody, pokud jsou předčištěné v rafinérských výrobních blocích, jsou odváděny přímo do ČOV. Nepředčištěné odpadní vody se čerpají do Chemopetrolu nejprve do předčištění (blok 22), z něhož se odvádějí do ČOV. Kapacita stripování kyselých vod (obsahujících sulfan) byla zvýšena tak, aby stačila zpracovat jejich produkci celou rafinérií. Voda ze stripování, původně čerpaná do proudu odpadních vod, se používá jako přídavná voda do odsolení ropy, čímž se snížila spotřeba čisté vody. Roční množství odpadních vod z výrobních procesů je závislé nejen na množství zpracované ropy, ale i na konfiguraci (s rostoucí konverzí ropy roste i spotřeba vody) a vytížení rafinérských technologií. To je vidět na kralupské rafinérii, v níž došlo k nárůstu produkce odpadních vod (bez vod z hydrobariéry) v r v důsledku najetí jednotky FCC, aniž by tomu odpovídal nárůst zpracování ropy. 22 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

25 Pro případy havarijního odčerpávání jímek odpadních vod, např. pro odčerpávání při hašení požáru, litvínovská rafinérie nebyla dostatečně vybavena. Pro takové potřeby proto byly vyčleněny potřebné zásobníky a vybudován potrubní systém, umožňující nárazově zvýšené množství takové vody odčerpat a uskladnit. V tabulce je uvedeno množství odpadních vod i jejich množství vztažené na tisíc tun zpracované ropy za posledních 5 roků. Tabulka č. 6 Objem odpadních vod rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005 Kralupy rok odpadní vody specificky na ropu (10 3 m 3 /rok) ( m 3 /1 kt ropy) ,0 317, ,2 288, ,7 254, ,2 256, ,9 261,0 Tabulka č. 7 Objem odpadních vod rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005 Litvínov rok odpadní vody specificky na ropu (10 3 m 3 /rok) ( m 3 /1 kt ropy) ,0 641, ,7 593, ,7 587, ,4 533, ,2 470,9 Objemy podzemních vod ze studní hydrogeologické ochrany areálu Kralupy nad Vltavou za posledních pět roků ukazuje tabulka č. 8. Tabulka č. 8 Objem čerpaných podzemních vod v letech 2001 až 2005 rok 10 3 m 3 /rok , , , , ,1 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 23

26 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Počáteční období po přičlenění rafinérií ke společnosti, zahrnující období roku 1997, 1998 a části roku 1999, bylo provázeno zvýšeným množstvím odpadů, zejména nebezpečných, především v Litvínově. Nárůst měl dvě příčiny: První z nich byla likvidace následků velkého požáru v litvínovské rafinérii (listopad 1996), druhou byly výkopové zeminy ze zahajovaných investic, kontaminované starou ekologickou zátěží. Část těchto zemin byla uložena na skládku, část byla předaná k biodegradaci. Po dokončení velkých investic v Litvínově nastal pokles množství odpadů z investiční výstavby (r. 1999) až na současnou úroveň. Množství odpadů z výrobních činností se s výjimkou r výrazněji neměnilo. Na počátku uvedeného roku došlo k havarijnímu přetečení tanku těžkého topného oleje, při němž část obsahu tanku kontaminovala přilehlé kolejiště. Vyteklý topný olej velkoplošně kontaminoval kolejiště přilehlé železniční vlečky, které muselo být sanováno. Znečištěný materiál kolejového lože byl uložen na skládku. Určité meziroční kolísání množství odpadů z výroby je dáno zarážkovými cykly. Původní dvouletý cyklus byl změněn na čtyřletý, který by se měl projevit i snížením celkové produkce odpadů. Již od r ve společnosti aktivně pracuje skupina tzv. championa pro zlepšení hospodaření s odpady. Ve svém programu se zaměřuje na zlepšování výsledků v oblasti hospodaření s odpady. Pro r to bylo třídění odpadů, snižování podílu nebezpečných odpadů i celkového množství nekalových odpadů. Aktivity byly orientovány i na snížení množství úniků nebezpečných látek, v jejichž důsledku vznikají i nebezpečné odpady. Množství odpadů litvínovské rafinérie za r se zvýšilo ve srovnání s r Důvodem byla zejména zemina z výkopů nové kanalizace benzínových nádrží tankoviště Jiřetín (530 tun) a pak také nárůst množství kovového odpadu o téměř 250 tun. Zejména zvýšením množství kovového odpadu došlo ke zvýšení podílu recyklovaného odpadu z výrobní činnosti rafinérie na téměř 46,5 % oproti 23,5 % dosaženým v r Produkce odpadů kralupské rafinérie ve srovnání s r poklesla o více než 800 t v důsledku poklesu množství odpadů z investiční činnosti. Množství odpadů z výrobní činnosti zůstalo prakticky na úrovni r Tabulka ukazuje vývoj produkce odpadů z obou rafinérií společnosti za posledních pět roků. Je z ní patrné, že množství odpadů z výroby za poslední 4 roky, s výjimkou výše popsaného nárůstu v Litvínově, se téměř nemění. 24 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

27 Tabulka č. 9 Produkce odpadů z onou rafinérií společnosti v letech 2001 až 2005 v tunách za rok odpady odpady z investic odpady z výroby rok celkem celkem nebezpečné celkem nebezpečné ,6 2441,2 1050,0 8981,4 4994, ,7 501,0 179,6 2839,7 1497, ,0 1700,2 651,8 2927,8 1967, ,4 1372,0 34,8 2820,4 1860, ,2 716,1 559,8 3585,1 2068,3 Podíl recyklovaných odpadů z výrobních činností litvínovské rafinérie se zvýšil oproti předcházejícímu roku téměř na dvojnásobek (vyjádřeno v %). Kaly produkované biologickou čistírnou odpadních vod kralupské rafinérie se používají od začátku roku 2005 k výrobě hmoty používané k rekultivaci uranových dolů a v důsledku toho rafinérie recyklovala téměř 86 % celkového množství odpadů z výrobních činností. Vývoj podílu recyklovaných odpadů z výroby na celkové odpady z výroby a podílu nebezpečných odpadů z výroby na celkové odpady z výroby obou rafinérií od r jsou v dalších tabulkách: Tabulka č. 10 Podíl recyklovaných a nebezpečných odpadů z výroby rafinérie Litvínov v letech 2001 až 2005 podíl recyklovaných podíl nebezpečných odpadů z výroby odpadů z výroby rok [%] [%] ,0 30, ,0 36, ,5 39, ,5 32,4 Tabulka č. 11 Podíl recyklovaných a nebezpečných odpadů z výroby rafinérie Kralupy v letech 2001 až 2005 podíl recyklovaných podíl nebezpečných odpadů z výroby odpadů z výroby rok [%] [%] ,9 80, ,8 87, ,8 81, ,9 83,6 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 25

28 EKOLOGICKÉ VÝROBKY Od počátku svého působení na trhu navázala Česká rafinérská na tradici každé z rafinérií i v péči o kvalitu svých výrobků, což se stalo jednou z hlavních priorit společnosti. Dosahovaná kvalita se trvale udržuje na úrovni srovnatelné s renomovanými zahraničními dodavateli. Nejvýznamnější komoditou vyráběnou ve společnosti jak z hlediska objemu výroby, tak i z hlediska dopadů na životní prostředí jsou motorová paliva automobilové benziny a motorové nafty. Z toho důvodu je právě jim věnována ve společnosti největší pozornost. Vývoj kvality motorových paliv je v posledních desetiletích veden především snahou snížit zatížení životního prostředí v důsledku neustále rostoucí automobilizace a tím i množství emitovaných škodlivin. Tato snaha se promítá do stále přísnějších limitů škodlivin, které jsou formulovány v evropském kontextu směrnicemi EU. Tyto požadavky se pak následně promítají do příslušných evropských výrobkových norem. Můžeme s hrdostí konstatovat, že kvalita motorových paliv vyráběných společností splňovala tato přísná evropská kritéria často v předstihu. Jako příklad můžeme uvést například Ekologickou iniciativu ČAPPO z roku 1998, kdy se naše společnost v rámci této asociace přihlásila k přísnějším limitům v obsahu síry a aromatických uhlovodíků. Tato iniciativa byla určitým mezistupněm mezi tehdy platnými kvalitativními požadavky na motorová paliva a požadavky zaváděnými v EU od roku Významným mezníkem z hlediska ochrany životního prostředí bylo úplné ukončení výroby olovnatých benzinů a jejich vyloučení z trhu v průběhu roku Pro uspokojení potřeb motoristů využívajících tento typ automobilového benzinu pro provoz svých automobilů byl zaveden bezolovnatý benzin obsahující místo toxických olovnatých sloučenin speciální přísadu na bázi draselné soli. Motoristická veřejnost tak ani ukončení výroby a distribuce olovnatých benzinů nezaznamenala, protože u čerpacích stanic byl i nadále k dispozici benzin Speciál červené barvy, který se mohl bez problémů používat pro starší typy motorů s netvrzenými ventilovými sedly vyžadujícími původně olovnatý benzin. Počátek nového milénia v motorových palivech byl určen směrnicí EU 98/70/ES týkající se kvality automobilového benzinu a motorové nafty. Podle této směrnice byly stanoveny 2 významné mezníky rok 2000 a Podle této směrnice se limitovaly některé vybrané kvalitativní parametry autobenzinu a motorové nafty nejvíce ovlivňující životní prostředí. V případě autobenzinu to byla zejména těkavost, obsah síry a obsah aromatických uhlovodíků, v případě motorové nafty pak obsah síry, obsah polyaromatických uhlovodíků a spalovací charakteristiky charakterizované cetanovým číslem. Počínaje rokem 2005 tak podle této směrnice nesměl obsah aromatických uhlovodíků v automobilovém benzinu přesáhnout hodnotu 35 % objemových a obsah síry v autobenzinu i motorové naftě nesměl přesáhnout 50 mg/kg, V roce 2003 byla uvedená směrnice dále doplněna směrnicí 2003/17/ES zavádějící tzv. bezsirná motorová paliva (sulphur free) tj. motorová paliva obsahující nejvýše 10 mg/kg síry. Tomuto požadavku musí všechna motorová paliva vyhovovat nejpozději od Zatímco splnění kvalitativních požadavků pro rok 2000 bylo relativně jednoduché, další zpřísnění pro rok 2005 a zejména 2009 již bylo nutné řešit komplexně a bylo zřejmé, že bude vyžadovat nákladné investiční akce. Za tímto účelem byl zpracován projekt Čistá paliva, jehož realizace postupně probíhá. Úplné dokončení projektu 26 ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

29 Čistá paliva, představující investice v řádu několika miliard korun, se očekává v průběhu roku To v praxi bude znamenat, že na konci roku 2007 obě rafinérie budou schopny dodávat veškerou produkci motorových paliv v kvalitě sulphur-free předepsané pro rok 2009, tzn. s obsahem síry nejvýše 10 mg/kg. Další významnou aktivitou naší společnosti je také příprava na plnění požadavků EU uvedených ve směrnici 2003/30/ES, které se týkají náhrady části klasických ropných paliv biopalivy na bázi obnovitelných zdrojů energie. Podíl biopaliv na trhu motorových paliv by se měl postupně zvyšovat tak, že v roce 2010 by měl dosáhnout nejméně 5,75 % z celkového množství motorových paliv uplatněných na trhu v přepočtu podle jejich energetického obsahu. Pro zajištění splnění těchto úkolů byl zpracován projekt Biopaliva, který umožní v obou rafinériích přimíchávat do vyráběného automobilového benzinu kvasný líh a do motorové nafty metylester řepkového oleje (MEŘO) v množství povoleném platnými normami, tj. až do výše 5 % objemových. Současně se také připravuje rekonstrukce jednotky pro výrobu MTBE na výrobu ETBE, kde by měl dosud používaný metanol také nahradit bioetanol. Ke snížení znečišťování ovzduší emisemi ze spalování rafinérských výrobků, především těžkého topného oleje, významným způsobem přispěly procesy hlubokého zpracování ropy, které byly uvedeny do provozu v obou rafinériích společnosti. V litvínovské rafinérii to je jednotka visbreaker, zpracovávající těžké zbytky z vakuového destilování ropy a v kralupské rafinérii komplex fluidního katalytického krakování, který rafinérii změnil z původní klasické avšak z pohledu využití základní suroviny již zastaralé na moderní tzv. konverzní typ. Obě jednotky přeměňují těžké ropné frakce, dříve spalované v průmyslových topeništích na, vzhledem k rostoucí automobilizaci, stále žádanější motorová paliva. Ta jsou vzhledem k výše uvedeným úpravám kvality k životnímu prostředí šetrnější, zvláště v kombinaci s katalyzátory výfukových plynů, jejichž používání by se mělo rozšířit i na dieselové motory. Vývoj obsahu síry v motorové naftě (NM) průměrný obsah síry v NM, mg/kg dodávky motorové nafty na trh (% rel.) obsah síry v motorové naftě (% rel.) obsah síry v motorové naftě (mg/kg) ZPRÁVA O ZDRAVÍ, BEZPEČNOSTI PRÁCE, KVALITĚ A VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 27