Úprava technologie spalovny NO Lysá nad Labem

Transkript

1 Úprava technologie spalovny NO Lysá nad Labem Projekt: Místo stavby: Zadavatel: Vypracoval: Vedoucí útvaru: Modernizace spalovny NO Lysá nad Labem lokalita Šibák, Lysá nad Labem BDW LINE spol. s r.o. Ing.Vladimír Ucekaj, Ph.D. a kol. Ing. Jan Krišpín Kontroloval: HIP: Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D. Datum Celk. počet A4: 44 Číslo zakázky: Archivní číslo: Revize: Číslo výtisku: Z D Z01 0

2 OBSAH 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚVOD VÝCHOZÍ PODKLADY POPIS ZÁMĚRU PROJEKTU SKLADBA ODPADŮ HISTORIE PROVOZOVÁNÍ SPALOVNY SOUČASNÉ TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ SPALOVNY LEGISLATIVA ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI Č. 76/2002 SB SOUČASNÝ LEGISLATIVNÍ STATUS SPALOVNY ENERGETICKÁ ÚČINNOST JEDNOTKY POPIS TECHNOLOGIE TECHNOLOGICKÝ ŘETĚZEC ENERGETICKÁ A HMOTOVÁ BILANCE EKONOMICKÁ ANALÝZA INDIKATIVNÍ INVESTIČNÍ NÁKLADY NÁKLADY NA ÚDRŽBU REINVESTICE MZDOVÉ NÁKLADY NÁKLADY SPOJENÉ SE ZPRACOVÁNÍM ODPADU NÁKLADY SPOJENÉ S REZIDUI PŘÍJMY ORIENTAČNÍ ČASOVÝ HARMONOGRAM REALIZACE PROJEKTU ZÁKLADNÍ STAVEBNĚ DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ ZÁVĚR SEZNAM PŘÍLOH /44

3 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Objednatel: BDW LINE spol. s r.o. se sídlem: Revoluční 3, Praha obchodní rejstřík: Městský soud v Praze sp. zn. C IČO: Statutární zástupce: Martin HOŘÁK, jednatel Tel.: martin@horak.cz Zhotovitel: EVECO Brno, s.r.o. se sídlem/místem podnikání: Březinova 1608/42, Žabovřesky, Brno obchodní rejstřík: Krajský soud v Brně, oddíl C, vložka IČO: DIČ: CZ bankovní spojení: Komerční banka číslo účtu: /0100 zastoupen: Ing. Janem Krišpínem, jednatelem osoby oprávněné k jednání: - ve věcech smluvních: Ing. Ondřej Grolig, obchodní úsek - ve věcech technických: Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D., vedoucí studií 3/44

4 2 ÚVOD Studie je provedena v souladu se smlouvou č. S (číslo smlouvy zhotovitele). Předmětem SoD je vypracování studie proveditelnosti Spalovna nebezpečných odpadů BDW Line, Lysá nad Labem zabývající se modernizací technologie spalovny, která je v současnosti dlouhodobě odstavená z provozu. 2.1 VÝCHOZÍ PODKLADY Jako výchozí podklady pro účely vypracování studie byly objednatelem poskytnuto následující: současná povolení k provozu, technická dokumentace zařízení, prohlídka lokality z Další podklady byly poskytnuty v rámci osobních jednání a elektronické korespondence během tvorby studie. 2.2 POPIS ZÁMĚRU PROJEKTU Modernizace spalovny má být provedena tak, aby byly splněny veškeré požadavky plynoucí z legislativy na její provoz, zejména potom požadavky plynoucí z dokumentů BREF/BAT na systém čištění spalin a související požadované koncentrace polutantů ve spalinách. Zároveň je cílem modernizace návrh takové technologie v uzlu využití tepelné energie spalin, který zajistí ekonomickou udržitelnost provozu spalovny v horizontu 10 až 20 let. V současné době je spalovna od jara 2013 dlouhodobě odstavena. 2.3 SKLADBA ODPADŮ Modernizovaná technologie spalovny je uvažována pro zpracování tuhých nebezpečných odpadů s obsahem chlóru pod 1 % hm., které nevyžadují pro své zpracování teplotu min C. Technologie však bude umožnovat i zpracování odpadů s obsahem chlóru nad 1 % hm.. Spalování těchto odpadů však bude představovat reálné snížení hodinové zpracovatelské kapacity oproti odpadům, které nevyžadují při svém spalování zdržení spalin min. po dobu 2 s nad teplotu 1100 C za posledním přívodem spalovacího vzduchu. Předpokládá se příjem typů odpadů v současné povolené skladbě, viz v Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. avšak nově s převažujícím množstvím zdravotnických odpadů namísto obecně odpadů typu obalových materiálů z průmyslu a meších provozů. Studie neřeší naplnění kapacity SNO, ani jejich produkci v určité zájmové oblasti. Předpokládá se, že vzhledem k obecnému nedostatku zpracovatelských kapacit v oblasti spalování nebezpečných odpadů v ČR bude kapacita naplněna. 4/44

5 V současnosti pozastavené povolení k provozu umožňuje spalovat širokou škálu odpadů de facto zahrnující veškeré běžné spalitelné a nebezpečné odpady katalogu odpadů. Tabulka 2.1 uvádí katalogová čísla, typ a názvy těchto odpadů. Za specifickou zmínku stojí skupina 18 - odpady ze zdravotnictví, která z hlediska současného stavu odpadového hospodářství, obecné situace (COVID 19 pandemie) a obvyklé ceny za nakládání s těmito odpady dává dobrou příležitost pro dobrou ekonomickou udržitelnost spalovny. Kód typ Název odpadu O Odpad živočišných tkání O Odpad rostlinných pletiv O Odpadní plasty (kromě obalů) O Odpady z lesnictví O Odpady jinak blíže neurčené O Odpad živočišných tkání O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O Odpady jinak blíže neurčené O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O Odpady jinak blíže neurčené O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O Odpady jinak blíže neurčené O Odpady z chemického zpracování O Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování O Odpady jinak blíže neurčené O Odpadní kůra a korek N Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy obsahující nebezpečné látky O Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem O Odpady jinak blíže neurčené O Odpadní kůra a dřevo O Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky O Odpady jinak blíže neurčené O Odpadní klihovka a štípenka O Odpad z loužení N Odpady z odmašťování obsahující rozpouštědla bez kapalné fáze O Odpady z usní (odpadní holina, postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom O Odpady z úpravy a apretace O Odpady jinak blíže neurčené O Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer) O Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk) N Odpady z apretace obsahující organická rozpouštědla O Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem N Barviva a pigmenty obsahující nebezpečné látky O Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem N Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky O Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem O Odpady z nezpracovaných textilních vláken O Odpady ze zpracovaných textilních vláken O Odpady jinak blíže neurčené O Odpady jinak blíže neurčené N Jiné dehty O Odpady jinak blíže neurčené O Plastový odpad O Odpady jinak blíže neurčené O Odpady jinak blíže neurčené N Pevné odpady obsahující nebezpečné látky O Odpady jinak blíže neurčené N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky O Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem N Odpady z odstraňování barev nebo laků obsahujících organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 5/44

6 O Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem O Odpady jinak blíže neurčené N Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky O Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem O Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem O Odpady jinak blíže neurčené N Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky O Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem O Odpady jinak blíže neurčené O Fotografický film a papír obsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra O Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra O Fotoaparáty na jedno použití bez baterií O Odpady jinak blíže neurčené O Plastové hobliny a třísky N Upotřebené vosky a tuky O Odpady jinak blíže neurčené N Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje N Kaly z lapáků nečistot O Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Kompozitní obaly O Směsné obaly O Textilní obaly N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami O Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem O Pneumatiky N Olejové filtry O Plasty N Nebezpečné součástky neuvedené pod čísly až a a O Odpady jinak blíže neurčené O Dřevo O Plasty N Asfaltové směsi obsahující dehet O Asfaltové směsi neuvedené pod číslem N Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky O Kabely neuvedené pod číslem N Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky O Izolační materiály neuvedené pod čísly a O Ostré předměty (kromě čísla ) N Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce O Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny) N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem O Ostré předměty (kromě čísla ) N Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce O Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem O Shrabky z česlí O Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů) N Dřevo obsahující nebezpečné látky N Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu obsahujícího nebezpečné látky O Papír a lepenka O Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven O Oděvy O Textilní materiály N Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky O Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem N Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem N Dřevo obsahující nebezpečné látky O Plasty 6/44

7 V O Směsný komunální odpad O Odpad z tržišť O Komunální odpady jinak blíže neurčené Tab. 2.1 Seznam v současnosti povolených odpadů pevný odpad průměrný obsah v %hm. v hořlavině výhřevnost množství c h o n cl s hořlavina popel voda mj/kg t/rok hadry 48,00 7,00 45,00 0,00 0,00 0,00 75,00 15,00 10,00 12,4 400 odpad farmaka 70,00 12,00 13,00 5,00 0,00 0,00 45,00 20,00 35,00 13,5 200 obaly obecně 50,00 10,00 30,00 10,00 0,00 0,00 40,00 30,00 30,00 8, barvy 75,00 10,00 10,00 3,00 1,00 1,00 67,00 19,00 14,00 21,5 200 plasty 80,00 8,00 10,00 0,00 2,00 0,00 96,00 3,00 1,00 31,2 480 dřevo 56,00 6,00 37,00 1,00 0,00 0,00 78,20 0,80 21,00 15,0 400 destilační zbytky 80,00 10,00 2,00 5,00 3,00 0,00 66,00 17,00 17,00 22,8 120 směs komunál+nemocnice 70,00 4,50 21,50 3,00 1,00 0,00 53,00 30,00 17,00 13,1 400 tuky 78,00 10,00 12,00 0,00 0,00 0,00 80,00 10,00 10,00 26,2 200 jiný tuhý 40,00 15,00 36,50 5,00 2,50 1,00 40,00 40,00 20,00 8,0 600 průměrné složení pevné vsázky 59,05 9,36 26,34 4,20 0,855 0,20 59,72 21,40 18,88 15, tab. 2.2 je uvedeno uvažované průměrné složení jednotlivých typů odpadů spolu s jejich předpokládaným zpracovaným ročním množstvím. Na základě složení a množství jsou stanoveny vlastnosti průměrného paliva, které je dále používáno pro veškeré navazující výpočty v rámci studie, tj. hmotové a energetické bilance a ekonomické výpočty. Pevný odpad Průměrný obsah v %hm. v hořlavině výhřevnost množství C H O N Cl S hořlavina popel voda MJ/kg t/rok hadry 48,00 7,00 45,00 0,00 0,00 0,00 75,00 15,00 10,00 12,4 400 odpad farmaka 70,00 12,00 13,00 5,00 0,00 0,00 45,00 20,00 35,00 13,5 200 obaly obecně 50,00 10,00 30,00 10,00 0,00 0,00 40,00 30,00 30,00 8, barvy 75,00 10,00 10,00 3,00 1,00 1,00 67,00 19,00 14,00 21,5 200 plasty 80,00 8,00 10,00 0,00 2,00 0,00 96,00 3,00 1,00 31,2 480 dřevo 56,00 6,00 37,00 1,00 0,00 0,00 78,20 0,80 21,00 15,0 400 destilační zbytky 80,00 10,00 2,00 5,00 3,00 0,00 66,00 17,00 17,00 22,8 120 směs komunál+nemocnice 70,00 4,50 21,50 3,00 1,00 0,00 53,00 30,00 17,00 13,1 400 tuky 78,00 10,00 12,00 0,00 0,00 0,00 80,00 10,00 10,00 26,2 200 jiný tuhý 40,00 15,00 36,50 5,00 2,50 1,00 40,00 40,00 20,00 8,0 600 průměrné složení pevné vsázky 59,05 9,36 26,34 4,20 0,855 0,20 59,72 21,40 18,88 15, Tab. 2.2 Uvažované materiálové složení vsázky spolu s tzv. průměrným palivem používaným dále ve studii pro navazující bilanční výpočty Uvedený mix předpokládá spalování směsi odpadů s převahou obalových materiálů a odpadů pocházejících ze zdravotnictví. 7/44

8 Oproti současnému stavu není uvažováno se spalováním kapalných odpadů v takovém rozsahu, tzn. za použití relativně větších stacionárních nádrží a rozsáhlejšího hospodářství kapalných odpadů. Tato zařízení budou demontována a uvolněný prostor využit pro instalaci zařízení energocentra. Spalování kapalných odpadů však bude stále možné za použití menších zařízení, kterou však nejsou v rámci modernizace popisované v této studii uvažována k instalaci. 2.4 HISTORIE PROVOZOVÁNÍ SPALOVNY Spalovna je situována v katastru obce Lysá nad Labem asi 800 m severovýchodně od okraje města na zalesněném kopci zvaném Šibák. V této lokalitě se nacházela původní spalovna ve vlastnictví města z 80. let minulého století. Její provoz byl ke dni zastaven z důvodu nevyhovujících emisních parametrů. V červenci roku 1996 na základě výběrového řízení koupila areál spalovny vč. pozemků společnost REAN a.s., která se rozhodla spalovnu kompletně rekonstruovat. V únoru 1997 bylo vydáno stavební povolení na kompletní rekonstrukci areálu spalovny, na základě kterého bylo v březnu 1997 započato s bouracími a přípravnými pracemi k zahájení stavebních prací a montáži technologie. Generálním projektantem rekonstrukce byla firma ČKD DIZ a.s. a na svou dobu se jednalo o ojedinělou a moderní technologii pálení odpadu, která uvažovala s plněním podmínek budoucí legislativy v oblasti likvidace odpadů a životního prostředí. V rámci rekonstrukce byly vybourány nepotřebné stavební konstrukce a stavebně rozšířen prostor pro budoucí technologii. V průběhu realizace rekonstrukce se její vlastník a investor rekonstrukce společnost REAN a.s. začala potýkat s nedostatkem finančních prostředků, což vedlo na sklonku roku 2002 až k prodeji celého areálu nynějšímu vlastníkovi společnosti BDW LINE, spol. s r.o. Ta rekonstrukci v původně projektovaném rozsahu dokončila v březnu 2003, zkolaudovala a uvedla do provozu. Celkové náklady rekonstrukce činily cca 180 mil. Kč. Bohužel situace na trhu s nebezpečnými odpady byla v těchto letech pro spalovny nepříznivá, jednak z důvodu velkého množství skládek s ekonomicky výhodnějšími cenami a jednak z důvodu častého obcházení platné legislativy odpadářskými firmami. Provoz spalovny nebylo možno udržet v kladném hospodářském výsledku a proto byl provoz spalovny postupně utlumován až k úplné odstávce v roce Mezitím byla spalovna dovybavena kontinuálním měřením emisí Horiba, které v nepřetržitém režimu měří předepsané škodliviny (NO2, CO, TZL,TOC, HCl, HF, SO2). V roce 2006 byl vybudován a v roce 2007 zkolaudován horkovod pro přenos tepelné energie ze spalovny do kotelny společnosti Thermoservis, spol. s.r.o., která vytápí cca 700 m vzdálené sídliště. Oproti původně navrhovanému systému byl místo parovodu realizován horkovod s větší účinností přenosu tepla a jeho jednodušší regulací. V roce 2009 obdržela spalovna rozhodnutí o integrovaném povolení od Krajského úřadu Středočeského kraje a následně v roce 2010 i k jeho změně na tzv. R1 a to v návaznosti na vybudování horkovodu, které překvalifikovalo spalovnu na zařízení na 8/44

9 termické využití odpadů. Zde je nutné podotknout, že legislativně by to nemělo být možné, protože na spalovny nebezpečných, a tedy i zdravotnických odpadů se nevztahuje stanovení tzv. energetické účinnosti dle formule R1. I přesto, že navržená technologie využívá teplo uvolněné spalovacím procesem, legislativa nezná postup, který by v případě zpracovávání nebezpečného odpadu rozhodnul, zda se jedná o odstraňování nebo energetické využívání. V roce 2012 došlo k posunu a zpřísnění legislativy v oblasti s nakládání s nebezpečnými odpady a v důsledku toho i k preferenci likvidace nebezpečných odpadů formou jejich spalování. To vedlo k rozhodnutí uvést spalovnu znovu do provozu. V roce 2012 byl proveden technický audit jednotlivých komponentů, provedena jejich obnova, repase, výměna atd. s předpokládaným spuštěním v říjnu Dále byla v souladu s integrovaným povolením provedena výměna textilních filtrů za keramické s úpravou navazující technologie. Instalace nového filtru osazeného keramickými filtračními elementy CERAFIL TOPKAT je technologie označovaná jako 4D filtrace. Tato technologie spočívá v instalaci filtračních elementů z porézní keramiky s katalyzátorem tvaru dutého válce. Umožňuje jednak filtraci, ale také katalytický rozklad látek typu PCDD/F. Parametry výstupních spalin se pohybují u této technologie hluboko pod povolenými emisními limity a navíc se používá jako sorbent místo sorbalitu soda, což významným způsobem ovlivňuje čistotu prostředí ve spalovně. Bohužel odstávka spalovny se na zařízení podepsala rozsáhlejším způsobem než se čekalo. To vedlo k prvnímu zapálení pece v prosinci 2012, ale také ihned k následné odstávce z důvodu poruch na spalinových výměnících. Po jejich opravě a následném spuštění provozu a provedeném měření jejich parametrů se ukázalo, že nová technologie filtrů vyžaduje i změnu technologie jejich regenerace (oklepu). To vedlo k další odstávce spalovny. V průběhu zprovoznění horkovodu se projevily nedostatky v jeho tepelném výkonu. Důvod byl jednak v chybném výpočtu realizátora horkovodu a jednak ve zvýšeném požadavku provozovatele kotelny na parametry topné vody. Bylo nutno některá zařízení zcela vyměnit (např. výměníky, expanzní nádoby atd.) nebo přesadit a nastavit jiné parametry, což si vyžádalo dodatečné náklady. Na základě výše uvedeného byla na jaře 2013 přerušena veškerá činnost spalovny, která je do současné doby mimo provoz. 2.5 SOUČASNÉ TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ SPALOVNY Spalovna nebezpečných odpadů Lysá nad Labem je v rámci ČR ojedinělé zařízení, kterým je možno likvidovat nebezpečné odpady a získanou tepelnou energii dodávat do municipální sítě CTZ. Ve spalovně nebezpečných odpadů lze spalovat průmyslové pastovité až tuhé odpady, kapalné odpady a odpady ze zdravotnictví a veterinární péče. 9/44

10 Zařízení k odstraňování nebezpečných i ostatních odpadů jejich spalováním má maximální roční využitelnou kapacitu t odpadu, přičemž denní množství spáleného odpadu se pohybuje v rozsahu 6 až 10 t / den. Výrobcem udávaná maxima jsou pro tuhé odpady spalované v rotační peci až 700 kg/hod a pro kapalné odpady až 200 kg / hod. Součástí celé komplexní technologie jsou tři samostatné ukládací nádrže, každá o objemu 15 m 3, do nichž se přes stáčecí nádrž umisťují přijaté kapalné odpady v rozdělení podle výhřevnosti a obsahu chloru. Celková kapacita spalovacího zařízení je: při výhřevnosti 15 MJ/kg 444 kg/hod při výhřevnosti 9 MJ/kg 740 kg/hod tepelný výkon je z toho - rotační pec 4950 kw 1850 kw (spalování tuhých odpadů) - dohořívací komora 3100 kw (spalování kapalných odpadů) Základní technologické schéma spalovny je na obr Pro kapalné odpady jsou k dispozici tři samostatné ocelové zásobníky o objemu 15 m 3. Odpady se stáčejí a umisťují přes stáčecí nádrž o obsahu 1,8 m3 do příslušného zásobníku 15 m 3 v rozdělení podle výhřevnosti a podle obsahu chloru z mobilních cisteren. Ze dvou zásobníků 15 m 3 se kapalné odpady nízkovýhřevné (zásobní nádrž č ) a odpady s obsahem chloru do 5 % (nádrž č ) přivádějí potrubím k hořáku DUMAG v rotační peci. Vysokovýhřevné kapalné odpady bez chloru stáčené do třetího zásobníku objemu 15 m 3 (nádrž č ) se přivádějí jako podpůrné palivo k hořáku DUMAG v dohořívací komoře 1. stupně. Odpady ze zdravotnických zařízení se do spalovny přivážejí v uzavřených obalech (umělohmotné pytle příp. uzavřené nevratné spalitelné hoboky či kontejnery-plastové klinix boxy). Z dopravního prostředku se obaly skládají buď ručně nebo vysokozdvižným vozíkem (pokud jsou na paletě) do prostoru na zavážení zdravotnického odpadu a obsluha je ručně ukládá na dopravní pás zásobníku. Odpady ze zdravotnictví se zásadně nesmějí dále přebalovat či přesypávat a spalují se v přivezených obalech. Skladování odpadů ze zdravotnictví se neprovádí, odpad se bezodkladně (nejdéle do 24 hodin) zneškodňuje ve spalovně. Další manipulace s odpadem probíhá automaticky. Po vyprázdnění zásobníku, jež je signalizováno ve velínu, se proces ukládání obalů na zásobník opakuje. Pastovité odpady v PE pytlích se zakládají podobně jako odpad ze zdravotnictví nebo případně společně s pevným odpadem. Do spalovny jsou přijímány obdobně jako odpad ze zdravotnictví (PE pytle nebo spalitelné hoboky) a manipulace spočívá pouze v ukládání těchto obalů na zásobník. Určité množství pastovitých odpadů může obsahovat i pevný odpad, s nimiž je dávkován do rotační pece. I tento odpad se do spalovny dopravuje v obalech, které jsou zneškodňovány společně s odpadem (kartónové krabice, spalitelné plastové hoboky apod.), přičemž velikost obaluje omezena technologickými možnostmi drticí linky na rozměry 700 x 700 x 500 mm. 10/44

11 Pevné odpady, které se musí drtit, se vyklápí z dopravních prostředků do větší části sila (zásobníku). Ze sila se odpady nakládají polypovým drapákem do soustavy tři drtičů. Po rozdrcení jsou odpady dopraveny do násypky a odtud do rotační pece. Odpady, které se nemusí drtit, se vyklopí do sila o menší kapacitě a odtud se přímo polypovým drapákem nakládají do násypky rotační pece. Rozměry tohoto odpadu jsou do 30 x 30 x 30 mm. K prvotnímu míšení může dojít již při sběru a zakládání odpadu (např. při použití tzv. kuka- vozu). Po vysypání odpadu z dopravního prostředku do bunkru se drapákem odpad postupně přemisťuje v prostoru skladovacího sila a tím tak dochází k dokonalému promísení tuhých odpadů. Základem technologie spalovny je rotační spalovací komora Purotherm s dohořívací komorou o celkovém tepelném výkonu cca 5 MW. Pracovní teplota je až 1200 C, startovacím a podpůrným palivem je zemní plyn. Nad dohořívací komorou je instalován cca 10,8 m vysoký nouzový komín pro případ poruchy, resp. nestandardního stavu spalovny. V rotační peci dojde ke spálení odpadů a vzniklé spaliny se dále odvedou do dvoustupňové dohořívací komory. Pro obě dohořívací komory je společné odpopelňovací zařízení s vodním uzávěrem. Mokrý popel a škvára jsou skladovány v kontejneru a odváženy na skládky nebezpečného odpadu do Benátek n/j.z. Z druhé dohořívací komory jsou spaliny vedeny do výměníku (spaliny - pára), kde se ochladí a zchlazené odcházejí do odpařovacího chladiče. Horké spaliny jsou vedeny do spalinových výměníků o výkonu 2 x 2 MW, kde je vyráběna pára o tlaku 0,8 MPa a teplotě 170 C., která měla být původně vedena parovodem do 700 m vzdálené kotelny v Lysé/L. a zde využívána pro vytápění sídliště. Zchlazené spaliny odcházejí do odpařovacího chladiče, do kterého se přivádí prací voda z pračky spalin (viz dále). Zde v důsledku tepelné kapacity spalin dojde k odpaření prací vody z pračky (a dále prací voda ze změkčovací stanice, odkal a odluh z kotle) a proto se nevypouštějí ze spalovny žádné odpadní vody. Z odpařovacího chladiče vypadávají soli z prací vody. Poté spaliny odcházejí do filtru spalin, který je osazen technologií CLEAR-EDGE. Tato technologie umožňuje jednak filtraci, ale také katalytický rozklad látek typu PCDD/F. Navíc, protože implementovaný katalyzátor je na bázi TlO2/V2O5, je možno také uplatnit schopnost katalytické destrukce NOx. Spaliny jsou dále vedeny do mokré pračky, kde se ve slabě alkalickém roztoku odstraní další část kyselých složek ze spalin (HCl, SO2 a dalších) za vzniku příslušných solí. Vyčištěné spaliny, které jsou komínem vypouštěny do ovzduší, nepřekračují zákonem stanovené emisní limity jednotlivých škodlivin. Hlava komínu vyčištěných spalin je opatřena odlučovačem aerosolů a vodních kapek. Kondenzát je sveden hadicí do recirkulační nádrže pračky. Prací voda prostupuje nejdříve kalolisem, kde nastává odstranění jemných pevných podílů a sraženin těžkých kovů a poté natéká na speciální adsorpční filtr s náplní CINIS, kde dojde k odstranění rozpuštěných těžkých kovů z prací vody. Takto upravená voda se přivádí do odpařovacího chladiče, jak bylo popsáno výše. Celá komplexní technologie čištění spalin s mokrou vypírkou pracuje v uzavřeném cyklu s odpařováním vody a nejsou zde vypouštěny žádné odpadní vody. 11/44

12 Vzniklé odpadní produkty se shromažďují i likvidují odděleně a samostatně. Plachetky z kalolisu se při výměně likvidují stejně jako filtrační koláč z kalolisu spálením, přičemž vlhký neprášivý filtrační koláč lze uložit i zvlášť v uzavřeném kontejneru a odvézt na skládku typu S - NO. Použitý sorbent s popílkem se ukládá do PE vaků a dopravuje v nich k odstranění na skládce typu S - NO pro nebezpečné odpady. Tento odpad smí být na skládce uložen až po provedené stabilizaci. Popel a struska ze spalování v peci a z dohořívacích komor jsou dopraveny do vodotěsného kontejneru 7,5 m3 a v něm po překategorizaci na N/O odváženy na příslušnou skládku. Adsorbent CINIS", který slouží k odstranění těžkých kovů z prací vody, je při výměně náplně napytlován a rovněž uložen na skládce nebezpečných odpadů. Technologický provoz je řízen automatickým řidícím systémem. Pro případ výpadku elektrické energie je instalován náhradní zdroj o výkonu 30kW. Tlakový vzduch zajišťuje tlakovzdušná stanice o výkonu 400 mn 3 /hod. Je nezbytné konstatovat, že v současném reálném technickém stavu není spalovna schopná provozu. Obr. 2.1 Základní technologické schéma spalovny 12/44

13 3 LEGISLATIVA 3.1 ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI Č. 76/2002 SB. Preventivním nástrojem v oblasti ochrany životního prostředí je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění, která byla nahrazena směrnicí 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). V ČR jsou požadavky směrnice implementovány právě v zákoně č. 76/2002 Sb. a jeho novelizaci (zákon č. 69/2013 Sb.). Integrovaná prevence je soubor opatření zaměřených na prevenci znečišťování, na snižování emisí do ovzduší, vody a půdy, na omezování vzniku odpadů a na zhodnocování odpadu s cílem dosáhnout vysokou celkovou úroveň ochrany životního prostředí. Technická úroveň zařízení, zejména z pohledu dosahované výše emisí a množství odpadů, materiálové a energetické náročnosti, způsobu a nástrojů environmentálního řízení, se porovnává s nejlepšími dostupnými technikami BAT (Best Available Techniques). Ty jsou začleněny do evropských referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF), které jsou pro jednotlivé obory zpracovávány a vydávány odbornými institucemi Evropské komise se zastoupením všech členských států. V tomto integrovaném povolení se stanoví závazné podmínky k provozu takového zařízení a povolení nahrazuje vícero povolení, souhlasů a stanovisek dotčených orgánů (v oblasti ochrany vod, ovzduší, přírody a krajiny apod.), které by jinak musel provozovatel zařízení získat jednotlivě. Povolení je nutné v případě, kdy je odstraňován nebo využíván odpad v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu. 3.2 SOUČASNÝ LEGISLATIVNÍ STATUS SPALOVNY Spalovna má v současnosti pozastavenou platnost integrovaného povolení IPPC, a to na vlastní žádost. Pro případné opětovné zprovoznění je potřeba zažádat o obnovení IPPC a zapracovat do nové žádosti změnu provozního řádu a některých částí integrovaného povolení tak, aby byly v souladu s aktuální legislativou. To také znamená, že její technologie musí být upraven/doplněna tak, aby splňovala požadavky vyplývající z dokumentů BREF/BAT. Spalovna nebezpečných odpadů Lysá nad Labem v současném technologickém provedení není schopna vyhovět všem emisním normám ČR a EU vyplývajícím z dokumentů BREF/BAT. Mimo tuto skutečnost je však 13/44

14 schopna zneškodňovat téměř celé spektrum nebezpečných odpadů podle platného Katalogu odpadů, včetně odpadů, podléhajících autorizaci MŽP (není brán v úvahu skutečný technický stav zařízení). Tabulka 3.1 shrnuje specifické emisní limity dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., již neplatných dokumentů BREF a dále nových platných dokumentů BREF, které byly brány v potaz při opětovném spuštění spalovny do provozu. znečišťující látka jednotk a specifický emisní limit BREF **) 415/2012 Sb. BREF starý*) BAT specifický emisní limit návrh Lysá reálně 80 % TZL < SO NO X SCR CO mg/m TOC < HCl < ,8 HF 1 <1 27 <1 0,8 0,64 těžké kovy: ΣCd +Tl 0,05 0,005-0, ,005 0,02 0,02 0,016 Hg 0,05 0,001-0,02 31 mg/m 3 Σ Sb, As, Pb, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V ostatní: <0,005-0,02 0,02 0,016 0,5 0,005-0,5 25 0,01 0,3 0,3 0,24 PCDD/F***) ng/m 3 0,1 0,01-0,1 30 <0,01 0,04 0,04 0,032 PBDD/F ng/m 3 nestanoven nestanoven 2, 30 nestanoven - - B(a)P µg/m 3 nestanoven nestanoven 2 nestanoven 0,01 0,008 NH 3 mg/m 3 nestanoven < SCR - selektivní katalytická redukce Tab. 3.1 Emisní limity 14/44

15 *) WI BREF (07/2005), **) PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/2010 ze dne 12. listopadu 2019, ***) jako TEQ dle přílohy č. 1, část II vyhlášky 415/2012 Sb. v platném znění PCDD/F - Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a -furany. PBDD/F - Polybromované dibenzo-p-dioxiny a -furany BAT koncentrace vztažné podmínky 11 % objemových O 2, normální podmínky, suchý plyn PBDD/PBDF (bromované dioxiny) - PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/2010 ze dne 12. listopadu BAT 6 - emise PBDD/PBDF ve spalinách by měly být sledovány s četností 1 x za 6 měsíců; v BAT 30 není uvedena doporučená hodnota emisní koncentrace pro PBDD/ PBDF. Benzo(a)pyren BAT 2 - emise B(a)P ve spalinách by měly být sledovány s četností 1 x za 6 měsíců; v BAT 30 není uvedena doporučená hodnota emisní koncentrace pro B(a)P. Vztažné podmínky Emisní limity pro spalovny odpadu jsou vztaženy k celkové jmenovité kapacitě a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 11 %. V tab. 3.1 sloupek pojmenovaný návrh Lysá uvádí emisní limity, na které je nově koncipována technologie čištění spalin v této studii, přičemž hodnoty emisních koncentrací očekávaných v reálném provozu uvádí sloupek reálně 80%, kdy je uvažováno, že emisní koncentrace na úrovni 80 % limitů daných legislativou budou jednak běžně dosahovány a zároveň budou smluvně garantované i dodavatelem celku čištění spalin. Hlavním opatřením z hlediska plnění nových BREF/BAT respektive s nimi spojených emisních limitů do ovzduší je použití technologie selektivní katalytické redukce (dále SCR) pro odstranění NOx a látek typu PCDD/F v tzv. tail end konfiguraci, při které je SCR technologie nasazena až na odprášené, odkyselené spaliny zbavené těžkých kovů. 15/44

16 4 ENERGETICKÁ ÚČINNOST JEDNOTKY Směrnice 2008/98/ES je oproti dříve platné směrnici 2006/12/ES doplněna o definici energetické účinnosti R1. Číselná hodnota této účinnosti určuje, zdali je spalování odpadu považováno za energetické využití, či nikoliv. Energetickou účinnost R1 vyjadřuje následující vztah:. 0,97 (4.1) Kde Ep představuje roční produkci vyrobeného tepla nebo elektrické energie [GJ/rok]. Celková hodnota Ep je součet vyrobené elektrické energie vynásobené koeficientem 2,6 a vyrobeného tepla pro komerční účely vynásobený koeficientem 1,1. Ef představuje roční energetický vstup do systému z paliv podílející se na produkci páry [GJ/rok]. Ew se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech, kterou představuje výhřevnost odpadů [GJ/rok]. Ei znamená roční množství importované energie vyjma Ew a Ef [GJ/rok]. Součinitel 0,97 vyjadřuje energetické ztráty v podobě vzniklého popela a radiací. V Guidelines on the R1 energy efficiency [7] je blíže popsána aplikace tohoto výpočtu. Jestliže má být využití odpadu zařazeno do kategorie R1, je třeba, aby vykazovalo energetickou účinnost (ηenerg.) rovnou nebo vyšší než 0,60 pro zařízení v provozu povolená v souladu s použitelnými právními předpisy Společenství před , nebo 0,65 pro zařízení povolená po Nicméně tato kategorizace platí pouze pro komunální odpad, nikoliv pro odpad nebezpečný. Na spalovny nebezpečných, a tedy i zdravotnických odpadů se nevztahuje stanovení tzv. energetické účinnosti dle formule R1. I přesto, že navržená technologie využívá teplo uvolněné spalovacím procesem, legislativa nezná postup, který by v případě zpracovávání nebezpečného odpadu rozhodnul, zda se jedná o odstraňování nebo energetické využívání. Jeví se tak paradoxním, že v roce 2010 obdržela spalovna rozhodnutí od Krajského úřadu Středočeského kraje v návaznosti na vybudování horkovodu, které překvalifikovalo spalovnu na zařízení na termické využití odpadů splňující R1>0,65. Na tuto podmínku je nutné myslet i v případě podání žádosti o dotaci v rámci výzev OPŽP. Kdy jedním hodnotícím kritériem je způsob zpracování odpadů, přičemž v tomto případě není možné získat body za energetické využívání nebezpečného odpadu vzhledem k výše zmíněné skutečnosti. Při znalosti energií vstupujících a vystupujících do a z procesu, jak byly stanoveny v rámci kapitoly týkající se hmotové a energetické bilance jednotky, je možné přesně 16/44

17 stanovit jednotlivé energetické ukazatele včetně energetické účinnosti R1 dle vzorce 4.1. Tabulka 4.1 ukazuje hodnoty vstupující do výpočtů a výsledné hodnoty jednotlivých energetických kritérií, která jsou souhrnně uvedena v tabulce kt/r Qprod - celková produkovaná energie (výkon) 639 kw Ef - importovaná en. do spal. procesu (podpůrné palivo) 189 kw Iimp - importovaná energie (bez Ew aef) 307 kw Ew - energie uvolněná spálením odpadu kw fb - koeficient ztrát odvodem tuhých zbytků 0,97 - Qexp - exportovaná energie 90 kw Icirc - cirkulující energie 486 kw Plef - plant efficiency factor 0,77 nesplněno η - energy utilization rate 0,06 nesplněno Plef - plant efficiency -0,41 bez kritéria ηe - energy efficiency 0,06 nesplněno Tab. 4.1 Výsledky energetických kritérií a hodnoty vstupující do výpočtů Navrhováno v resp. kým Název kritéria Symbolický zápis Waste-to-Energy systém The Confederation of European Waste-to-Energy Plants (CEWEP) Plant efficiency factor Energy utilization Qprod ( E f + Iimp) Plef = E + I + I f imp circ rate f ( E + E ) Q ( E + I ) B w f Pl ef >1 prod f imp η = > 0. 5 η Reference Document on the Best Available Techniques for Waste Incineration (BREF) Plant efficiency Qexp ( E f + Iimp) Plef = E + I + I f imp circ - Proposal for a Directive on waste Energy efficiency Qprod ( E f + I imp) η e = f B ( Ew + E f ) η > 0.6 e * ηe > 0.65 * pro zařízení povolená po Tab. 4.2 Přehled energetických kritérií pro systémy waste-to-energy, tj. energetického využití odpadů 17/44

18 18/44

19 5 POPIS TECHNOLOGIE Popis technologie je proveden za použití výkresu V T00.01 Proudové schéma, který tvoří přílohu této studie. V technologii bude nahrazen parní okruh pro utilizaci energie spalin okruhem používajícím termoolej. Energocentrum spalovny bude doplněno uzlem generování elektrické energie formou ORC cyklu (Organic Rankin Cycle) spolu s kondenzačním okruhem používajícím vzduchové hladiče. Generovaná elektrická energie bude použita pro krytí vlastní spotřeby spalovny s tím, že přebytky budou dodávány do distribuční sítě. Tepelná energie potom bude mimo generování elektrické energie maximálním možným způsobem použita pro technologické účely ve spalovně ohřevy spalin, spalovacích vzduchů, vytápění budovy atp TECHNOLOGICKÝ ŘETĚZEC Přijímané odpady určené pro spálení energetické zhodnocení jsou po jejich kontrole, zvážení a zaevidování uskladněny. Skladovací prostory jsou navrženy tak, aby byly splněny technické požadavky na sklady odpadů, požadavky na ochranu zdraví lidí a životního prostředí a byla umožněna snadná a bezpečná manipulace s odpadem. Podle druhu a charakteru odpadu je zvolen způsob dávkování do technologického procesu, viz Tab 2. Pevné a pastovité soudržné odpady z bunkru Odpady v kusových obalech - Kapalné odpady v sudech, - Zdravotnický odpad - Znečištěné sudy a nádoby drapákem do násypky rotační pece alternativně přes drticí linku do násypky rotační pece Pasovým podavačem přes separátní vstup do rotační pece Tab. 2 Způsoby dávkování odpadů do technologie Spalování různých druhů odpadů se uskutečňuje podle spalovacích plánů. Každý spalovací plán poskytuje informace o: Množství a druhu odpadů ke spalování. Míchacích postupech, které se mají provést Tepelném výkonu, který bude získán. Spalovací plán bude vypracováván denně ve spolupráci s technologem spalovny a laboratoří. Odpady do spalovny budou přejímány s průvodními dokumenty. Podle toho 19/44

20 pak budou dle denního plánu dávkovány vybrané druhy a množství odpadu a řízen provoz dohořívací komory ve dvou tepelných režimech podle obsahu halogenových sloučenin (850/1100 C). Množství odpadů různých kategorií budou dávkována tak, aby byly dodrženy minimální požadované teploty spalování v dohořívací komoře (850 nebo 1100 C a min. době zdržení 2 sec.) a současně nepřekročeny maximální možné koncentrace škodlivin ve spalinách před jejich čištěním. Kontrolou bude zajištěno, aby vzájemným míšením jednotlivých druhů odpadů, a to jak pevných přijímaných do bunkru, tak i kapalných nedocházelo s ohledem na chemické látky a přípravky obsažené v přijímaných odpadech k reakcím s nežádoucími projevy. Podrobnosti stanoví provozní řád. V případě, že nebude dosaženo požadovaných teplot, bude automaticky zapálen v dohořívací komoře hořák na zemní plyn a do doby dosažení předepsaných teplot spalin budou automaticky zablokovány všechny vstupy odpadů do rotační pece. Spalovací proces je, jak výše uvedeno, veden ve dvou režimech podle provozních podmínek dle přílohy č. 4 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., která je shodná se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2010/75/EU z o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění). V bunkru odpadů probíhá vlastní homogenizace odpadů jeho přemísťováním pomocí mostového jeřábu s polypovým drapákem. Vlastní dávkování pevných odpadů, které jsou skladovány v bunkru, do spalovacího zařízení probíhá drapákem přes násypku umístěné při okraji bunkru pevných odpadů, ze které je odpad podavačem zatlačován přes nožový uzávěr do pece, kde probíhá první stupeň spalovacího procesu.. Velkorozměrný odpad se před dávkováním do pece nejprve drtí. Plnicí násypka drtiče odpadů je umístěna bezprostředně na samotném drtiči umístěném v blízkosti pracovního místa jeřábníka v budově bunkru odpadů. Podrcený odpad vypadává z drtiče do zásobního sila drceného odpadu. Ze sila je podrcený odpad dopravníkem transportován do násypky rotační pece, která je používána i pro nedrcený pevný odpad. Rovněž je umožněno ruční dávkování kusových odpadů, především malých soudků, kusových obalů a kanystrů a to jejich naskládáním na pásový dopravník, který tak tvoří i provozní zásobu, ze kterého jsou jednotlivé kusové odpady separátní cestou přes zavážecí zařízení vtláčeny do rotační pece. Rotační pec Rotační spalovací pec tvoří ohnivzdorně vyzděný ocelový válec, (vnější průměr 2 m, délka 8 m) se žáruvzdornou vyzdívkou, rychlost otáčení rotační pece je možno plynule měnit. Vlivem otáčením rotační pece a jejímu sklonu dochází k podélnému posunu odpadu a jeho převracení. Zdržením odpadu v peci dojde k vyhoření spalitelného podílu odpadu. Škvára z rotační pece je odváděna spodní částí dohořívací komory do mokrého vynašeče naplněného vodou, který tvoří tlakový uzávěr spalovacího prostoru. 20/44

21 Z něj je škvára dopravována do kontejneru škváry. Spaliny z rotační pece jsou za účelem dokončení termicko-oxidačního procesu přivedeny do dohořívací komory. Čelní stěna rotační pece uzavírá vstupní část pece a zajišťuje upevnění najížděcího a stabilizačního hořáku, přívod spalovaných odpadů do rotační pece a přívod spalovacího vzduchu. Z vnitřní strany čelní stěny je provedena žáruvzdorná vyzdívka. Těsnění čelní stěny proti přisávání falešného vzduchu je zajištěno vstupním dvojitým lamelovým těsněním. Na čelní stěně rotační pece je připojeno: Otvor pro dávkování odpadů z násypky pece, Otvor pro dávkování kusových odpadů hlavní najížděcí a stabilizační plynový hořák se zapalovacím hořákem, zaústění spalovacího vzduchu. Dohořívací komora Spaliny z rotační pece a od hořáků proudí dohořívací komorou svisle vzhůru. Dohořívací komora zajišťuje zbytkové dopálení spalin při teplotách nad 850 nebo 1100 C (dle druhu spalovaného odpadu) a zdržné době minimálně 2 sec. Doba zdržení spalin v dohořívací komoře je dána objemem komory od úrovně výkonového hořáku na konci rotační pece (jako posledního přívodu spalovacího vzduchu) a osou přechodového kusu mezi dohořívací komorou a výměníkem spaliny/termoolej. Vzdálenost mezi úrovní hořáků a osou přechodového kusu obnáší 9,8 m. Průměr dohořívací komory je 1,5 m. Množství spalin při jmenovitém výkonu je cca mn3/h. Při provozní teplotě 1100 C je doba zdržení na uvedené trase větší než 2,5 sec. Z toho vyplývá, že v každém pracovním režimu i při maximálním výkonu bude doba zdržení při této teplotě výrazně delší než legislativou požadované 2 sec. Dohořívací komora je vertikální nechlazený ohnivzdorně vyzděný prostor kruhového průřezu navazující na rotační pec. Pro udržování teploty spalin v dohořívací komoře na požadované hodnotě je komora vybavena hořákem umístěným oproti výstupu z rotační pece. Tento hořák umožňuje mimo udržování požadované teploty v dohořívací komoře také udržovat vysokou teplotu ve výstupní části rotační pece a roztavovat potenciálně vzniklé nálepy v rotační peci. Tento hořák je plynový s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Vybavený je zapalovacím hořákem, hlídačem plamene a potřebnou řídící automatikou. Jeho umístění v dohořívací komoře zintenzivňuje turbulenci spalin. Dimenzování dohořívací komory dovoluje bezpečný provoz s teplotami i nad C, při nichž může hořák pracovat trvale. Dohořívací komora je opatřena explozní klapkou a havarijním komínkem. Výměník spaliny/termoolej Entalpie spalin je využita pro ohřev termooleje ve trubkovém výměníku. Jde o repuperativní protipoudný křížový výměník sestávající z dvou registrů polí trubek, přičemž jednotlivé řady trubek jsou navzájem propojeny sérií oblouků. Vrchní a spodní řada trubek registru jsou vyvedeny ze skříně výměníku a zaústěny do rozdělovače 21/44

22 odkud je termoolej vyvedený z výměníku do okruhu termooleje k jednotlivým spotřebičům tepla. Registru výměníku jsou navzájem propojeny potrubím, které spojuje výstup prvního registru se vstupem do druhého registru. Spaliny o teplotě cca 930 C obtékají trubky registrů a odevzdávají své teplo termooleji proudícímu v trubkách, tím dochází k ochlazení spalin na požadovanou teplotu cca 250 C. Energocentrum Utilizaci tepla zajišťuje vložený nezávislý termoolejový okruh, ve kterém je jako teplonosič použitý termoolej BP Transcal 160, Termoolej sa ohřívá pomocí tepla obsaženého ve spalinách, které se tak současně ochlazují na požadovanou teplotu. Po ohřevu termooleje v předehřívači termooleje a v hlavním výměníku spaliny/termoolej je teplo v něm obsažené využito v paralelně žazených spotřebičích, čímž dochází k jeho ochlazení. Z hlediska aparátového složení jde o běžný termoolejový okruh skládající se ze zásobní nádrže termooleje s plnicím čerpadlem, expanzní nádrže s inertizací dusíkem, hlavního výměníku spaliny/termoolej, výměníku předhřevu hřevu spaliny/termoolej, oběhovými čerpadly a výměníků spotřebičů. Okruh je doplněn o nouzový vodní chladič s nouzovým čerpadlem se zálohovaným napájením elektrickou energií, které zajišťuje oběh termooleje v minimální míře v případě celkového výpadku napájení elektrickou energií. Primárními spotřebiči tepla jsou ohřívák spalin za mokrou vypírkou a zařízení ORC pro generování elektrické energie. Spalovací vzduch Spalovací vzduch pro proces hoření odpadu je dodáván radiálním ventilátorem řízeným frekvenčním měničem. Vzduch je nasáván z prostoru bunkru odpadů a vzduchotechnickým potrubím rozveden k jednotlivým spotřebičům. Předehřev spalovacího vzduchu není uvažován. Hořákový systém rotační pece a dohořívací komory Rotační pec je na čelní straně osazena výkonovým plynovým hořákem. Tento hořák slouží k najetí pece, tj. vyhřátí na požadovanou teplotu, a ke stabilizaci procesu hoření v peci při poklesu např. výhřevnosti odpadu. Za normálního provozu tento hořák není obvykle využíván. Hlavní pecní hořák na čele rotační pece (2 MW) je navržen pro spalování zemního plynu a s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Pro zapalování hlavního hořáku je určen malý stabilizační hořák s jednou elektrodou, která slouží zároveň jako elektroda zapalovací a hlídací. Zapalování plamene stabilizačního hořáku se provádí elektrojiskrově, hlídání plamene stabilizačního hořáku je založeno na ionizačním principu. Hořák je vybaven bezpečnostní automatikou umístěnou v rozvaděči 22/44

23 v blízkosti vlastního hořáku. Tato automatika zabezpečuje základní bezpečnostní funkce kontrola těsnosti ventilů, hlídání plamene. Vlastní výkonové řízení hořáku je prostřednictvím hlavního řídicího systému. Dohořívací komora je osazena jedním hořákem s nuceným přívodem spalovacího vzduchu. Pylnový hořák dohořívací komory je stejný jako hlavní pecní hořák rotační pece, tzn. obsahuje stabilizační hořák a lokální bezpečnostní automatiku. Výkon hořáku je 2 MW. Rozprašovací sušárna Spaliny opouštějí kotel na teplotě 250 C a vstupují do rozprašovací sušárny, ve které je rozprašována procesní odpadní voda. V sušárně dojde k vypaření této vody za poklesu teploty spalin na úroveň 170 C. Zároveň soli rozpuštěné v procesní odpadní vodě krystalizují a jsou unášeny spolu s proudem spalin do prvního stupně čištění spalin. Rozprašovací sušárna je ocelový tepelně izolovaný aparát tvaru válce o průměru 3m opatřený výsypkou, ze které jsou odváděny přes rotační podavač a šnekový dopravník ve výsypce usazené vykrystalizované soli a popílek. Povrchová filtrace Spaliny vystupující z rozprašovací sušárny obsahují značné množství popílku a vykrystalizovaných soli vzniklých neutralizací kyselých složek v mokré vypírce. Za účelem odstranění tuhých znečišťujících látek jsou zavedeny do zařízení povrchové filtrace - látkového filtru. Tento aparát je tvořen z několika identických komor vyplněných filtračními elementy - filtračními hadicemi. V látkovém filtru probíhá odprášení spalin. V látkovém filtru probíhá důkladné odprášení spalin membránová filtrace (v případě osazení filtru textilií s membránou Pro velmi účinné zachycení tuhých částic je filtrační materiál na straně styku se zaprášenými spalinami opatřený teflonovou membránou (PTFE). Membrána je porézní, plynné molekuly spalin skrz ni mohou procházet, ale větší prachové částice se separují na jejím povrchu (řádově od rozměru 0,1µm). Membrána velmi účinně napomáhá procesu odstraňování zachycených prachových částic a zároveň svými vlastnostmi umožňuje jejich snazší odstranění ze svého povrchu. Zachycené tuhé částice (prach, popílek, sorbenty) jsou z filtrační tkaniny periodicky odstraňovány při regeneraci filtračních elementů tlakovým vzduchem a shromažďovány ve spodní části jednotlivých komor filtru (ve výsypkách) a odtud jsou přes rotační podavače šnekové dopravníky periodicky odstraňovány do skladovacích kontejnerů. Mokrá vypírka 23/44

24 Po odprášení spalin v látkovém filtru jsou spaliny zavedeny do aparátu dvoustupňového mokrého praní (fyzikálně-chemická absorpce) První stupeň - zástřik (QUENCH) - ochladí horké spaliny vstřikováním vody přibližně na teplotu 60 až 65 C. Kouřové plyny jsou nasycovány vodní parou až k rosnému bodu. Voda zůstávající v kapalném skupenství pohlcuje díl plynných kyselin (HCl, HF) a kyselých oxidů, (SOx) a padá do spodní části pračky -vany. Vlivem poklesu teploty spalin dochází ke kondenzaci plynných oxidy těžkých kovů (jako např. Hg). Voda má vlivem absorbovaných kyselých látek nízké ph (2 až 4). Druhý stupeň - chemisorpce kyselých plynů (HCl a HF) a oxidů síry (SOx) ze spalin pomocí roztoku NaOH. Výplň zajišťuje intenzivní styk mezi spalinami a pracím roztokem. Spaliny směřují zdola nahoru, prochází výplní proti proudu prací vody, tím dochází k výměně látek a k neutralizaci kyselých složek ze spalin podle následujících rovnic: NaOH + HCl NaCl + H 2 O NaOH + HF NaF + H 2 O 2NaOH + SO2 Na2SO3 + H 2 O 1 Na SO + O Na SO Teplota spalin na výstupu z pračky je cca 60 až 65 C. Doplňování chemických činidel (NaOH, Na3T) a procesní vody se provádí automaticky podle měřeného ph do druhého stupně mokré pračky. Prací roztoky jsopu druhého stupně jsou přepadem svedeny do druhého stupně. Odpadní vody z prvního a druhého stupně jsou odváděny do úpravny odpadních vod a následně je procesní odapní voda odváděna do rozprašovací sušárny. Zcela je tak eliminována produkce procesních odpadních vod. Do provozního souboru pračky patří dále provozní a skladové zásobníky louhu, zásobní nádrže pod druhým a třetím stupněm, příslušná dávkovací a cirkulační čerpadla jednotlivých okruhů, včetně prvků měření a řízení. Hospodářství NaOH Hospodářství NaOH slouží ke stáčení, ředění a dávkování hydroxidu sodného (30 až 42%) do druhého stupně pračky spalin a je umístěno v objektu stanice stáčení médií. Stáčení NaOH se provádí z autocisterny pomocí stáčecích čerpadel. Stáčecí čerpadla přečerpávají NaOH z autocisterny do dvou vertikálních zásobníků o objemu 16 m 3. Tyto zásobníky jsou umístěny vně objektu v ochranné vaně a jsou také vyhřívané parou. Z těchto zásobníků je NaOH veden do ředicích nádrží o objemu 4 m 3, ze kterých je hydroxid sodný dávkováný do pračky spalin. Úprava prací vody Zařízení slouží k úpravě (homogenizaci) odpadních vod z různých technologických uzlů spalovny(pračka spalin, mokré vynášení popela, odpadní vody z CHÚV, odkal a odluh 24/44

25 kotle apod.) a také k zachycení mechanických nečistot a hlavně zachycení těžkých kovů z odpadní prací vody. Zařízení se skládá z homogenizační (retenční) jímky, nátokové nádrže, rozdělovací nádrže, dvou filtrů, sběrné jímky a kalolisové soupravy. Úpravna sestává z retenční homogenizační nádrže, která je vybavena míchadly. Do retenční nádrže přichází odpadní voda z pračky spalin. V této nádrži dochází ke shromažďování kapaliny a její homogenizaci pomocí tří míchadel. Z retenční nádrže je vřetenovým čerpadlem voda čerpána do kalolisu. Zde dochází k odloučení tuhých částic nerozpuštěných podílů. Tyto částice by způsobovaly ucpávání pórů v náplni adsorpčních filtrů, čímž by docházelo k snižování jejich odlučnosti a ke snižování životnosti náplně. Zároveň dochází k separaci těžkých kovů, které jsou ve velké míře naadsorbovány na pevných částicích v kouřových plynech spalovny. Z nich přechází do pracího roztoku jako nerozpustné látky. Ze žlábku kalolisu teče odpadní voda samospádem přes lopatkový vodoměr do rozdělovací nádrže. Průtok adsorpčním filtrem je gravitační a filtrace probíhá za atmosférického tlaku. Funkce úpravy je stabilizována pomocí hlídání s následným blokováním čerpadel s automatickým otvíráním a zavíráním ventilů. K adsorpci se použije vhodný adsorbent (aktivní uhlí). Případná kyselost odpadní vody je neutralizována působením alkalických složek náplně. Ohřev spalin za mokrou vypírkou Výstupní spaliny z mokré vypírky jsou na bodu saturace a jakýkoli pokles jejich teploty by měl za příčinu kondenzaci vodní páry. Bezprostředně za pračkou je zařazen ohřev spalin v termoolejovém výměníku určený ke skokovému ohřevu spalin na 180 C, čímž je zaručena ochrana dalších zařízení Protože termoolej není sám o sobě schopen ohřát spaliny na teplotu potřebnou pro průběh selektivních katalytických reakcí v reaktoru SCR, je za výměníkem termoolej/spaliny zařazen přímý ohřev spalin na 200 C pomocí hořáku spalujícího zemní plyn. Tento hořák také slouží k ohřevu spalin během regenerace. Selektivní katalytická redukce Pro redukci oxidů dusíku a látek typu PCCD/F je navrženo použití selektivní katalytické redukce pomocí katalyzátoru typu honeycomb na bázi oxidů titanu a vanadu instalovaného v SCR reaktoru. Je uvažováno s nasazením SCR ve variantě tzv. tail-end, kdy je reaktor umístěn až na odprášené, odkyselené spaliny zbavené těžkých kovů jako potenciálních katalytických jedů. Tím je zaručena vysoká účinnost průběhu katalytických reakcí a dlouhá životnost katalyzátoru. Za účelem průběhu katalytických reakcí redukujících NOx je do proudu spalin před SCR reaktorem dávkován čpavek, který je získávám tepelným rozkladem močoviny v k tomu určeném tepelném reaktoru. Před samotným reaktorem je také umístěn hořák na zemní plyn mající za úkol ohřátí spalin na teplotu 300 C nezbytnou pro regeneraci katalyzátoru, která probíhá periodicky po uplynutí stanoveného počtu provozních hodin. 25/44

26 Regenerace katalyzátoru probíhá za chodu technologie a sníženého výkonu zajišťujícího vhodný průtok spalin katalyzátorem a následně vymístěným ekonomizérem. Předehřívač termooleje Spaliny vystupující ze SCR reaktoru o teplotě 200 C jsou ve vymístěném předehřívači termooleje ochlazeny předáním části své energie termooleji na teplotu 140 C. Odvod spalin do komína Dopravu spalin v celé technologii je zajištěna dvojicí radiálních ventilátorů. První ventilátor je v technologii zařazen před mokrou vypírkou spalin, a druhý ventilátor je zařazen na konci celé technologie před komínem. Toto řešení je navrženo z důvodu snížení celkového podtlaku spalin za mokrou vypírkou, kdy by mohlo docházet ke zvýšenému úletu prací kapaliny z posledního stupně mokré vypírky a ke zvýšenému namáhání aparátů vlivem nižšího podtlaku. K rozptylu spalin do okolního prostředí slouží ocelový komín. Doprava popílku Doprava odprašků z dohořívací komory, rozprašovací sušárny a filtru je navržena mechanická uzavřená kontinuální pomocí šnekových dopravníků. Výsypky filtru jsou od mechanické dopravy odděleny tlakově rotačními uzávěry. Mechanickou dopravu zajišťují šnekové dopravníky, které jsou zaústěny kontejnerů kotelního prachu a popílku. Šnekové dopravníky jsou vytápěné a izolované. Výnos škváry Odpad procházející rotační pecí je spalován a výstupem procesu termické oxidace (spalování) jsou spaliny odcházející do dohořívací komory a pevné zbytky po spalování úletový popílek a škvára. Škvára je vedena dnem dohořívací komory do mokrého vynašeče škváry, který tvoří zároveň tlakový uzávěr. Z mokrého vynašeče je škvára transportována příhradovým vyhrnovacím dopravníkem do přistaveného kontejneru o obsahu 10 m 3. Kontejnery jsou odváženy na skládku odpovídající kategorie. Strusku z rotační pece a dohořívací komory je možno odvádět jak v pevném, tak i v tekutém stavu (tzv. výtavný režim). Odtah škváry v tekutém stavu umožňuje určitou ochranu vyzdívky rotační pece a je možné jej docílit odpovídajícím složením odpadů vstupujících do pece a teplotou na konci rotační pece. Vitrifikovaná škvára je stejně jako škvára v pevném stavu z rotační pece odváděna přes mokrý vynašeč. Z vynašeče je škvára dopravována do přistaveného kontejneru. Vitrifikace je jednou z nejlepších metod fixace toxických odpadů. Při tomto technologickém procesu se ze vstupních surovin tepelným zpracováním vytvoří skelná 26/44

27 fáze. Tato fáze váže do vlastní struktury přítomné škodliviny a snižuje nebo zcela likviduje toxicitu zpracovávaných odpadů. Jednoduše řečeno, utaví se speciální sklo s obsahem 40 až 85 % odpadů (zbytek jsou běžné sklářské suroviny ke korekci chemického složení). Toto sklo se v některých případech může použít pro výrobu komerčně využitelných výrobků (například stavebních materiálů). V ostatních případech dojde v důsledku pevné fixace toxických složek do struktury skelné fáze k natolik výraznému poklesu toxicity produktu (připravené sklo je chemicky velmi odolné a toxické složky se z něho prakticky neuvolňují), že výsledný produkt lze již bez problémů uložit na skládku. V řadě případů se ještě lepších vlastností výsledného produktu dosáhne řízenou krystalizací vyrobeného skla. V tomto případě vznikají skelně krystalické hmoty, které mají řadu vlastností, zvláště mechanických, podstatně lepších než výchozí sklo. Odpady z procesu spalování budou shromažďovány v ocelových uzavíratelných vanových kontejnerech. Ve víku kontejnerů bude otvor pro umístění výsypky z vynášeče škváry. Při odvozu kontejnerů bude tento otvor uzavřen. Spaliny odcházející do dohořívací komory unášejí pevný úletový popílek (TZL - tuhé znečišťující látky). TZL odloučené v dohořívací komoře, rozprašovací sušárně a látkovém filtru budou pomocí šnekových dopravníků a vynašeče v suchém stavu odváděny do speciálních uzavřených kontejnerů a odváženy na skládku příslušné kategorie. Součástí TZL budou odloučených v látkovém filtru a v rozprašovací sušárně budou reakční produkty z mokrého čistění spalin (sodné soli a oxidy těžkých kovů). Dopravní trasy popílku jsou uzavřené. Přeprava popílku bude prováděna podle Vyhlášky č. 383/2001 Sb., v souladu s 9 Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování, který stanovuje, že přeprava a soustřeďování suchých prachových zbytků po spalování musí být prováděny tak, aby bylo zamezeno znečištění okolí druhotnou prašností a byly dodrženy požadavky zvláštních právních předpisů. Do doby definitivního zařazení bude se zbytky po termické degradaci (škvára, popílek) nakládáno jako s odpadem kategorie N. Ve zkušebním provozu budou tyto odpady podrobeny klasifikaci tak, jak to předepisuje legislativa. Při odvozu budou kontejnery zakryty podle požadavků přepravy Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR. Četnost odvozů bude závislá na množství a složení spáleného odpadu. Při oční kapacitě spáleného odpadu (7 500 provoz. hodin) bude četnost odvozu dvě nákladní soupravy za den, což představuje odvoz 6 kontejnerů. Tlakový vzduch Zdrojem tlakového vzduchu pro zařízení bude centrální kompresorová stanice. Tlakový vzduch 6 bar bude sušený na tlakový rosný bod -40 C a zbavený oleje. Rozvod tlakového vzduchu bude proveden z ocelových trubek; v rozvodech budou zařazeny potřebné uzavírací a regulační armatury. Přívod vzduchu od elektromagnetických ventilů k servopohonům bude proveden z polyamidových hadiček. Monitoring emisí 27/44

28 Automatizovaný emisní monitorovací systém odebírá vzorky výstupních spalin, provádí jejich analýzu a záznam dle platné legislativy. Jsou použity následující schválené měřicí postupy pro dané polutanty, viz Tab 3: O2 NOx, CO, SO2 HCl, HF, H2O, NH3 TOC TZL paramagnetismus analýza FTIR FTIR/laser analyzátor FID opacitometr Tab. 3 Polutanty a způsoby detekce jejich koncentrace ve spalinách Výstupy AMS jsou zavedeny do řídicího systému a dále využity pro regulaci procesu. Pro vyhodnocení všech měřených veličin je použit příslušný aplikační software, který zabezpečuje vyhodnocení v souladu s platnými normami. Software je nasazen na pracovní stanici (průmyslové PC) s propojením na velín. Software zabezpečuje precizní ochranu dat proti smazání, názorné zobrazení emisních dat v reálném čase i do minulosti, diferencovaný systém oprávněného přístupu k údajům a jejich využití. Elektrotechnická část technologického řetězce, Měření a Řízení Tato část zahrnuje všechny potřebné elektrotechnické komponenty, frekvenční měniče, rozvaděče, uzemnění, měřící přístroje, ovládače a regulátory, které jsou nezbytné pro úplné a bezpečné řízení technologie. Transformátor VN/NN se nalézá v rozvodně na pozemku spalovny. Vlastní spalovna je napájena několika přívody na úrovni 3 x 400 V. Záložní napájení dieselagregát 120 kva (240 kw). Napěťové soustavy a způsoby ochrany proti nebezpečnému dotyku a ochrany před účinky atmosférické elektřiny budou v maximálně možné míře přizpůsobeny podmínkám současných elektrických rozvodů. Informace o stavech napájecí sítě, o působení ochran, o spotřebách budou přenášeny na velín a ukládány v reálném čase do historizace řídicího systému spalovny. Z distribučních rozváděčů budou napájeny jednotlivé velké spotřebiče, autonomní systémy a skupiny spotřebičů pro vlastní technologii, dále pak podružné rozváděče pro osvětlení, vytápění a klimatizaci, slaboproud, pomocné provozy a řídicí systém. Kompenzace jalového výkonu bude realizována na úrovni 400 V v kompenzačních rozváděčích. 28/44

29 Systém MaR obsahuje všechny potřebné senzory a měřidla pro snímání teplot, tlaků, průtoků, hladin a dalších fyzikálních a chemických veličin. Pro funkci regulace jsou použity potřebné akční členy, měřící a regulační obvody, kabelové propojení a nízkonapěťové rozvaděče. Řídicí systém je proveden pomocí PLC (Programmable Logic Controller) a řízení operátory probíhá za pomocí osobního počítače umístěného ve velínu propojeného s PLC pomocí sběrnice. Uživatelské prostředí PC je navrženo tak, aby byla zajištěna přehlednost a komfort při ovládání procesů spalovny. Vizualizace procesu zahrnuje grafické zobrazení celé technologie na monitoru, kdy jsou důležité měřené veličiny zobrazovány v reálném čase graficky přiřazeny jednotlivým aparátům. Uživatelské prostředí je rovněž vybaveno několika stupni práv pro různé uživatele dle jejich autorizace, upozorňuje uživatele na nestandardní stav technologie a je vybaven několika stupňovým alarmem. Rovněž umožňuje vzdálené připojení a plné ovládání na dálku v případě nutnosti revize nebo zásahu do SW. Na nejnižším stupni koncepce automatického řízení je sběr dat z technologie prostřednictvím prostředků polní instrumentace, popř. hlášení zpětných vazeb akčních členů. Tyto signály budou pomocí vstupních modulů PLC zavedeny do řídicího systému. Vstupní informace z procesu budou zpracovány pomocí programovatelných automatů. Uspořádání řídicího systému bude voleno jako převážně centralizované. Autonomní řízení bude realizováno pouze u jednotlivých vybraných souborů (např. oklep filtračních rukávců). Centrální PLC bude navrženo jako modulární s dostatečnou rezervou pro připojení nových vstupně-výstupních modulů. PLC bude připojeno na komunikační sběrnici, na kterou budou napojena další zařízení. Řídicí část technologie bude zajišťovat zejména Kompletní řízení technologie z jediného místa vč. algoritmů nájezdu a odstavení zařízení, sběr a zpracování procesních dat získané z technologie, spojitou regulaci (PID), diskrétní řízení, automatické testování vybraných komponent a rozhodovací funkce (alarmové stavy, nouzové odstavení aj). Systém bude zabezpečovat řídicí funkce od základní (ruční) úrovně řízení až po automatické řízení funkčních skupin a funkčních celků, složitější regulace a optimalizaci chodu technologie. Programové vybavení PLC bude umožňovat dálkově ovládat akční členy (klapky, ventily, pohony jednotlivých zařízení). Současně zabezpečuje bezpečnostní vazby, které dovolují provozovat technologii v provozních stavech. Naprogramování řídicího systému zajistí za každých okolností bezpečný provoz technologie, popř. její odstavení. Vytvořený software bude naprogramován tak, aby umožňoval: 29/44

30 Automatické odstavení ovládaného zařízení nebo jeho části v případě vzniku podmínek, které jsou pro technologii nebezpečné. Automatické vykonání celé sekvence operací nutných pro uvedení zařízení do bezpečného stavu. Ochrany budou trvale ve funkci nezávisle na zvoleném režimu provozu. Operátor nebude mít možnost ochrany vyřadit z provozu. Sdělování dat mezi jednotlivými automaty bude zabezpečeno pomocí komunikační sběrnice, na kterou bude napojen i systém monitoringu emisí a řídicí systém pro parní turbínu (či jinou technologie generování elektrické energie). Komunikace mezi PLC a vizualizačním pracovištěm bude probíhat pomocí průmyslového ethernetu. TCP/IP. Jako komunikační protokol je možné uvažovat např. Modbus. Umístnění řídicího systému se předpokládá v MaR rozvaděči. Tato rozvodna je situována v klimatizovaném velínu spalovny. Pro ovládání DCS bude na velínu spalovny instalován systém supervizního řízení, který bude s DCS spojen komunikační sběrnicí. Systém supervizního řízení bude obsahovat počítač (standardu PC vč. periferií, jednotkou záložního napětí UPS atd.) a bude zajišťovat především: supervizi technologie pomocí přehledného schématu, výběr režimu řízení technologie (nájezd, odstavení, servisní režim aj.), manuální ovládání, parametrizaci některých proměnných, zobrazení a archivaci trendů, archivaci procesních dat a jejich zpětné zobrazení, správu alarmů, víceúrovňový systém přístupových práv a provozní deník. Systém supervizního řízení bude vytvořen tak, aby umožňoval vzdálený přístup programátora z důvodu servisního zásahu SW. V areálu spalovny bude instalován interní kamerový systém, který bude monitorovat zejména tyto prostory: Příjezdová komunikace, silniční váha Příjmová část odpadu Dávkování odpadu, násypka Rotační pec spalovací prostor Přípravna sorbentu Bezprostřední okolí spalovny 30/44

31 5.2 ENERGETICKÁ A HMOTOVÁ BILANCE V této kapitole je uveden souhrn energetické a hmotové bilance spalovny, která tvoří přílohu studie. Základní technologické proudové schéma je součástí hmotové a energetické bilance. V přehledové tabulce jsou uvedeny hlavní parametry technologie, dodávky energií, množství spotřebovaného paliva a tvorba emisí.. Kapacita zařízení - tuhé odpady, výhř. 15,6 MJ/kg 530 kg/h, tzn. 4 kt /rok Roční pracovní fond Příkon v palivu Výkon výměníků ohřevu termooleje Stabilizační a startovací palivo spotřeba - průměrná spotřeba pro najíždění - stabilizace spal. Procesu, příhřev spalin pro SCR Elektrická energie spotřeba - instalovaný příkon - spotřeba průměrná 7500 hod 2,3 MW 1800 kw zemní plyn mn 3 /rok mn 3 /rok 300 kw s rezervou 885 MWh Elektrická energie výroba Produkce odpadů - škváry - popílku - filtrační koláč 675 MWh 870 t/rok 165 t/rok 6 t/rok Spaliny mn 3 /h, 18,1 % obj. H2O, 12,8 % obj. O2 such. Spotřeba aditiv - NaOH - močovina 40% - Na3T 36 t/rok 57,8 t/rok 4 t/rok Spotřeba vody 31/44

32 - pitná - procesní pro pračku Odpadní vody - splašková - procesní 900 m 3 /rok 4 080m 3 /rok 900 m 3 /rok bez produkce 32/44

33 6 EKONOMICKÁ ANALÝZA Ekonomický model ilustruje investiční náklady, provozní náklady, reinvestice a příjmy projektu v časovém období 20 let. Obr 6.1 zobrazuje obecné příjmy a výdaje nespecifikované spalovny odpadů. Jsou z něho zřejmé jednotlivé typy výdajů a příjmů, které mohou být opět považovány za obecné pro všechny typy technologií zpracování odpadů. Procentuální zastoupení jednotlivých skupin nákladů a příjmů však už není možné brát obecně. Zastoupení skupin musí být chápáno jako proměnlivé a závislé na různých faktorech, jako např.: kapacita jednotky, technologická skladba jednotky, stavební a architektonické provedení jednotky, způsob nakládání s výstupy (škvára, popílek atd.) z technologie (prodej jako druhotná surovina, uložení na skládku apod.) VÝDAJE mzdové náklady nakládání s rezidui spotřební materiál údržba investiční náklady 100% 0% daně, pojištění, atd. pronájem místa 100% PŘÍJMY prodej tepla prodej šrotu, sádrovce, atd. poplatek za zpracování 0% prodej 100% el. Obr. 6.1 Obecné složení výdajů a příjmů SNO 33/44