Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 26: 35 44, 2003 Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002 Riverine vegetation of the Berounka River two months after flood in August 2002 Denisa Blažková Botanický ústav AV ÈR, Prùhonice; blazkova@ibot.cas.cz Abstract. The article describes changes in riverine vegetation and in floodplains of the Berounka River two months after a catastrophic flood in August Vegetation changes are interpreted according to the position of individual samples in the floodplain and to the extent of floodwaters. The flood-associated erosion-accumulation processes were recorded together with formation of new landforms in some localities. Key words: riparian vegetation, floods in 2002, Berounka River Úvod Bøehy øek pøedstavují jedno z nejdynamiètìjších pøírodních prostøedí, s èastým narušováním prùvodní vegetace. Na druhé stranì je øíèní pobøeží velmi pøíznivé stanovištì s dostatkem vláhy a vìtšinou i živin. Vytrvalé druhy øíèních bøehù jsou tìmto faktorùm veskrze dobøe pøizpùsobeny a dokážou pomìrnì dobøe odolávat mechanickému narušení, olámání lodyh èi obnažení podzemní èásti oddenkù i koøenù a do jisté míry také zanesení náplavovou zeminou. Pøitom dochází k rychlému vegetativnímu šíøení tìchto rostlin na lokalitì. Jde tedy veskrze o typické C-stratégy (napø. Urtica dioica). Pøi obèasném obnažení okrajù øíèního koryta a zejména pøi výjimeèných eroznì-akumulaèních událostech následkem povodní èi silných ledových døenic však dochází místy k doèasné likvidaci tìchto druhù, vznikají stanovištì obnažených pùd, která jsou po nìjakou dobu bez vegetace. Podle jejich fyzikálnì-chemické povahy pak rychle nebo pomaleji zarùstají zejména krátkovìkými, rychle rostoucími a brzy plodnými druhy s typickou R-strategií (napø. Polygonum lapathifolium). Takto popsaná situace je ovšem pouze schematickým zobrazením pestrých kombinací pùsobících 35

2 BOHEMIA CENTRALIS 26 faktorù a výsledného utváøení vegetace. O konkrétní podobì reakcí vegetace na neobyèejnì silné narušení se bylo možno pøesvìdèit po katastrofální srpnové povodni roku 2002, která na øece Berounce zvedla hladinu toku místy až o 7 m, by trvala jen nìkolik málo dní. Pozorování pochází z øíjna 2002, tedy zhruba dva mìsíce po povodni, ze støedního a dolního toku øeky. Metodika Latinské názvy taxonù jsou upraveny podle Seznamu (Neuhäuslová et Kolbek 1982), syntaxony, jak je uvádìjí Moravec et al. (1995). Ve fytocenologické tabulce je použita pro odhad pokryvnosti sedmièlenná stupnice Braun-Blanqueta. Urèení nìkterých rostlin do druhu bylo nejisté pro jejich juvenilní formu. V takových pøípadech je u jména druhu uvedeno cf. Charakter pobřeží Berounky před povodní a po ní Hydrodynamické zmìny toku Berounky byly v posledních ètyøech až šesti letech relativnì malé, bez vìtších rušivých vzedmutí hladiny èi dlouhodobìjšího obnažení okrajù øíèního koryta. Následkem toho na bøezích pøevládla vìtšinou spoleèenstva tø. Galio-Urticetea s hojnou až dominující kopøivou, pøi korytu s hustým lemem lesknicových porostù (vìtšinou as. Rorippo-Phalaridetum), sahajících až do vodní hladiny. Proto se ani pøi nižších vodních stavech nevytváøela spoleèenstva obnažených øíèních bøehù (svaz Bidention), která byla ještì v polovinì devadesátých let dosti èastá. V posledních tøech až pìti letech do spoleèenstev kopøiv i lesknice invadovala rychle se šíøící Impatiens glandulifera, ale ani v takových porostech se druhy obnažovaných bøehù neuplatnily. Srpnová povodeò nìkolikasetleté, až snad tisícileté vody však znamenala ohromné eroznì-akumulaèní zmìny, a to nejen v korytu øeky a v pøíbøežní èásti, ale v celé nivì. Nápadnìjší jsou dùsledky akumulaèní, zejména široké štìrkové, štìrkopískové èi pískové lavice a agradaèní bøehové valy. Tyto útvary se místy velmi pestøe støídají s úseky, kde nejsou patrny témìø žádné zmìny, až k místùm se strženými bøehy a s hlubokými erozními výmoly. Nápadné je rozplavení èi alespoò zarovnání výplavových kuželù potoèních pøítokù Berounky zøejmì dùsledek toho, že povodeò pøišla z horního toku øeky, kdežto místní srážky byly tak malé, že k výraznému rozvodnìní potokù nedošlo. Vegetační poměry po povodni Mocné štìrkové lavice z hrubých oblázkù zùstávaly v øíjnu 2002 ještì témìø bez vegetace. Kde blízko pod povrchovou vrstvou velkých kamenù ležel jemnìjší štìrk 36

3 Denisa Blažková: Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002 s pískem, bylo možno už v polovinì øíjna nalézt øídké procenózy druhù tvoøících pravidelnì souèást spoleèenstev svazu Bidention, i když charakteristické druhy tohoto svazu se uplatòovaly jen mizivì a hojnìjší byly druhy polních plevelù a ruderálních spoleèenstev, zejména tøíd Chenopodietea a Galio-Urticetea. Pøíkladem mùže být situace na velké štìrkové lavici na pravém bøehu Berounky na Køivoklátsku, pod zøíceninou Týøova. I když tam vegetace nepokrývala ještì 21. øíjna ani 1 % povrchu, byla druhová pestrost dosti velká. Nejèastìjší byly klíèní èi juvenilní rostlinky Galium aparine, Stellaria media, Carduus crispus, Barbarea vulgaris, Rumex obtusifolius, ménì èasté, už ale i kvetoucí èi plody vytváøející Polygonum lapathifolium, Galinsoga parviflora, Chenopodium polyspermum, Ch. album, Lamium amplexicaule, Amaranthus retroflexus. Vzácnìji až ojedinìle se vyskytli i mladí jedinci Poa trivialis, Ranunculus repens, Polygonum hydropiper, Urtica dioica, Galinsoga ciliata, Myosoton aquaticum, Cardamine amara, Chelidonium majus, Matricaria perforata, Plantago intermedia, ale také Elytrigia repens, regenerující z úlomkù oddenkù pøinesených povodní. Nejvìtší záhadou a zpoèátku i pøekvapením byla pomìrnì èastá a mohutná jednoletá tráva, která se ukázala být pšenicí. Jak bylo možno zjistit na driftových náplavech zachycených na pobøežních vìtvích stromù a keøù, sklidila a posléze vysela povodeò pšenici ve velkých kvantech po celé sledované délce toku. Štìrkopískové a pískové lavice a agradaèní valy byly oproti hrubým štìrkùm v øíjnu již mnohem zarostlejší. V úseku od Nižbora až témìø ku Praze byly fyziognomicky velmi nápadné pøevládnutím nebo alespoò bohatým pokryvem mohutnì vyvinuté, až kolem 1 m vysoké, by nekvetoucí hoøèice (Sinapis alba). Tyto porosty místy pøipomínaly výsevy hoøèice na zelené hnojení, ovšem s výraznou pøímìsí rovnìž mohutných trsù pšenice. Podrobnìjší prùzkum ukázal, že tyto porosty byly vìtšinou druhovì velmi bohaté (dokonce pøes 50 druhù na 25 m 2 ) s nesporným pøíslušenstvím ke svazu Bidention. Patrnì nejtypiètìjším pøíkladem byl porost na široké pískové lavici pokrývající pravobøežní nivu Berounky proti nádraží Všenory, tìsnì pod nìkdejší lávkou (viz snímek 4 v tab. 1). Písková lavice o mocnosti cm pokrývá v tom místì dvouseènou louku as. Arrhenatheretum elatioris a náplavová vegetace tvoøí nìkolik podélnì paralelních pruhù, fyziognomicky i druhovým charakterem ponìkud odlišných. Nejmenší pokryvnost má prostøední pruh náplavu, kde bylo možno oèekávat, že mocnost naplaveného písku bude nejvìtší. Sondování však ukázalo, že ani mocnost náplavu, ani jeho poloha v reliéfu a vlhkost o mohutnosti vzešlého porostu nerozhodly. Hustota porostu závisela zøejmì do znaèné míry na povodòové akumulaci semen v tom kterém místì, èemuž nasvìdèují i pruhy rùznì utváøené vegetace podle modelace povodòové proudnice. Dál od koryta, v mírné sníženinì nivy s menší mocností písèitého náplavu (kolem 15 cm), ale s o nìco vìtší vlhkostí se pak vytvoøil porost jen s nepatrným podílem hoøèice, který i fyziognomicky odpovídal porostùm svazu Bidention (snímek 5). Velké kvantum hoøèice se 37

4 BOHEMIA CENTRALIS 26 Obr. 1. Popovodòový porost na písèitém náplavu na pùvodnì ovsíkové louce u Všenor (plocha snímku 2). oto D. Blažková ig. 1. Stands on sandy flood deposit on previous dry meadow near Všenory (phytocoenological relévé No. 2). Photo D. Blažková do povodòových nánosù dostalo zøejmì z hoøèièných polí na nivì Berounky kolem Nižbora, které povodeò zastihla právì pøed sklizní. V úseku øeky nad tìmito poli byla hoøèice v náplavových porostech jen zøídka a netvoøila nikde dominantu. Hlinité (bahnité) akumulace sedimentovaly jen ve vyšších stupních nivy (pøibližnì nad 4 5 m nad normální hladinou øeky), nebyly nikde mocné a výchozí vegetaci pøíliš nenarušily. Znamenaly ale obohacení stanovištì o živiny a vláhu a do výchozí vegetace pøinesly vtroušené náplavové druhy, zejména vlhkomilnìjšího charakteru ( ilaginella uliginosa, Veronica beccabunga, Potentilla supina viz snímek 17 od Nižbora). Úseky bez výrazných eroznì-akumulaèních dùsledkù se uchovaly hlavnì na strmìjších èástech bøehù (bez možností sedimentace), porostlých hustými, zapojenými travními, ev. bylinnými porosty (Phalaris arundinacea, Urtica dioica, ale i Rubus caesius), které bránily erozi. Neplatí to ale o bezprostøedním sousedství stromù a keøù, kde docházelo k výrazné zmìnì rychlosti vodního proudu a tedy k turbulencím a vírùm a tudíž ke tvorbì výmolù a naopak akumulací. To ovšem výraznì ovlivnilo doprovodnou vegetaèní mozaiku. I na rovných úsecích se souvislou travní vegetací bez døevin byly porosty omlazeny, tedy staré lodyhy olámány a obroušeny. Rychle ale obrostly ze zbylých lodyh èi povrchových oddenkù a zapojily znovu souvislý porost. Menší 38

5 Denisa Blažková: Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002 akumulace písku èi hlín se rychle spojily se stávající pùdou, èemuž výraznì napomohla i intenzivní èinnost žížal a dalších pùdních živoèichù, jak bylo patrné i na pùdním povrchu. Vzácností nebyly ani velké hlinité krtiny prorážející lavice oblázkových sedimentù. Erozní úseky se vyskytly zejména v zornìných èástech nivy. Projevily se mìlèími èi hlubšími výmoly, provázené èasto akumulací hrubého oblázkového štìrku. Dna výmolù zarùstalo zejména Equisetum arvense, provázené polními plevely, zejména na podzim nápadným, bohatì kvetoucím a plodným Arabidopsis thaliana. Vegetace erodovaných hlinitých pùd byla v øíjnu ještì pomìrnì mladá a øídká, druhovým složením se pøíliš nelišila od vegetace akumulaèních náplavù na pískách. Napø. hlinitou oderodovanou lavici strženého bøehu nad Žloukovicemi porùstaly druhy Stellaria media, Poa trivialis, Rorippa palustris, Artemisia vulgaris, Chenopodium album, Carduus crispus, Polygonum lapathifolium, Myosoton aquaticum, Urtica dioica, Papaver rhoeas, Capsella bursa-pastoris, Tanacetum vulgare. Všechny rostliny byly ale v mladší fázi vývinu než tytéž na písèitých náplavech. Uvedené pøíklady popovodòové vegetace ukazují sice typické, ale plošnì ne nejrozšíøenìjší situace. Vìtšina porostù, zejména na akumulaèních náplavech, pøedstavovala prolínání postupnì regenerujících zbytkù výchozí vegetace vytrvalých druhù (s dominujícími Phalaris arundinacea, Urtica dioica, Bromus inermis, Alopecurus pratensis a hojnými Vicia cracca, Galium album) s doèasnými krátkovìkými druhy polních plevelù (hlavnì tøídy Chenopodietea) a druhy svazu Bidention, ale i vytrvalými, k této vegetaci se pravidelnì družícími druhy bøehových porostù tø. Galio-Urticetea. Hustì zapojené travní porosty s kompaktním drnem, tedy louky a jejich deriváty, pokud byly pøekryty jen slabou vrstvou sedimentù (víceménì do 5 cm), si èasto zachovaly výchozí složení buï zcela bez náplavových druhù, nebo jen s jejich nepatrným vtroušením ve formì drobných klíèních rostlinek s potlaèenou vitalitou, pod hustým pokryvem obnoveného listoví výchozího porostu. Jedinými druhy, které úspìšnì pronikaly i do zapojených travních porostù, byly Sinapis alba a Triticum aestivum. Oba tyto druhy zøejmì vyklíèily a vyrostly tak rychle, že staèily pøedrùst obnovující se travní porost vlastní louky, takže nebyly zastínìny. Vláhy a živin bylo po povodni dostatek, a limitujícím faktorem se tak stalo hlavnì svìtlo. Nepotvrdila se ale jednoznaèná závislost popovodòových porostù na výchozím spoleèenstvu, jak ji uvádìjí Šerá et Cudlín (2001). Tato závislost je jen èásteèná a silnì závisí na pozici lokality v eroznì-akumulaèní situaci toho kterého místa. Dokladem mùže být srovnání dvou, po øadu let sledovaných porostù s dominujícím Bromus inermis. Porost pøekrytý povodní jen slabou, asi 3 cm mocnou vrstvou hlinitého sedimentu se témìø nezmìnil. Staré, po povodni odumøelé lodyhy byly rychle nahrazeny novými výhony podzemních èástí rostlin a nánosové druhy se vùbec neuplatnily. Na druhé ploše sedimentovala mocnìjší (15 20 cm) vrstva písku a v øíjnu tam vegetace 39

6 BOHEMIA CENTRALIS 26 Tab. 1. Vegetace na popovodòových sedimentech øeky Berounky (øíjen listopad 2002) Table 1. Vegetation of the flood deposits of the Berounka River (October November 2002) Číslo snímku Plocha snímku [m 2 ] Pokryvnost porostu [%] Expozice V Z S S JV Z Inklinace [ ] Druhy obnažených den a pobřeží Polygonum lapathifolium A r Bidens frondosa A r r + Barbarea vulgaris B r Myosoton aquaticum B Polygonum hydropiper A r Plantago intermedia B Atriplex prostrata B r Polygonum persicaria A r Rorippa amphibia B r +.. r Ranunculus sceleratus B Rorippa cf. palustris B r Naplavené pěstované druhy Triticum aestivum B Sinapis alba B Brassica napus B r r. Avena sativa B Lycopersicon esculentum B Pisum sativum B r Polní plevele Chenopodium album A Stellaria media A Lamium purpureum A Capsella bursa-pastoris A Thlaspi arvense A Matricaria perforata B.. r Melandrium album B r r r Amaranthus retroflexus A Galinsoga parviflora A Chenopodium polyspermum A Erysimum cheiranthoides B Chelidonium majus B Galinsoga ciliata A Bromus sterilis B Echinochloa crus-galli A Mercurialis annua A Atriplex nitens B... r r..... r..... Cirsium arvense C Papaver cf. rhoeas B Veronica persica A Geranium pusillum B.. r

7 Denisa Blažková: Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002 Číslo snímku Plocha snímku [m 2 ] Pokryvnost porostu [%] Expozice V Z S S JV Z Inklinace [ ] Myosotis arvensis B.. r Lactuca serriola B Solanum nigrum B r Lamium amplexicaule A Arabidopsis thaliana A Chenopodium hybridum B Euphorbia helioscopia B.. + r Sonchus oleraceus B..... r Viola arvensis B Lapsana communis B r Convolvulus arvensis C Equisetum arvense B. r Malva neglecta B r.... Fumaria sp. B.. r r... Chenopodium ficifolium A Nitrofilní vlhkomilné druhy Rumex obtusifolius D Urtica dioica D Carduus crispus B Artemisia vulgaris B Galium aparine B Symphytum officinale B Poa trivialis B Elytrigia repens D Aegopodium podagraria C Salix sp. div. C Alopecurus pratensis C Ranunculus repens B Phalaris arundinacea C Calystegia sepium C Rumex crispus D r. + + r Bromus inermis C Solanum dulcamara B r.. Lamium maculatum D Poa palustris C Chaerophyllum bulbosum B Stachys palustris B r r. Glechoma hederacea C Lamium album C Luční plevele Tanacetum vulgare B Arctium sp. B r Scrophularia nodosa B r. 41

8 BOHEMIA CENTRALIS 26 Číslo snímku Plocha snímku [m 2 ] Pokryvnost porostu [%] Expozice V Z S S JV Z Inklinace [ ] Melilotus cf. albus B. + r r Potentilla reptans C Linaria vulgaris B Sisymbrium loeselii B..... r r..... Verbascum lychnitis B. r Druhy mezofilních luk Taraxacum sect. Ruderalia D. r r. Lolium perenne D Geranium pratense C Vicia cracca C r Dactylis glomerata C Achillea millefolium agg. D r. Galium album C Vicia sepium C. r Rumex thyrsiflorus C Festuca pratensis D.. r Arrhenatherum elatius C Festuca rubra C Anthriscus sylvestris B Rumex acetosa C Heracleum sphondylium C Poa pratensis C Poa annua B Robinia pseudacacia B r Cardamine amara B Echinocystis lobata D. r Polygonum aviculare agg. A Veronica beccabunga B r..... r Epilobium ciliatum B Poznámka: 1. Koncem vegetaèní sezony, v øíjnu a poèátkem listopadu 2002, byly nìkteré druhy po srpnové povodni v jiné fenologické fázi, než to bývá v té èásti roku bìžné. Protože to mùže být pro další vývoj porostù významné, byla fenologická fáze jednotlivých druhù vyznaèena v tabulce písmeny A, B, C a D. Tato písmena znamenají: A druhy kvetoucí a plodné B druhy v klíèní nebo juvenilní fázi, ojedinìle rozkvétající C druhy obrùstající ze zachovaných èi zaplavených vegetativních èástí rostliny (lodyh, oddenkù èi koøenù) D druhy obnovující se vegetativnì i ze semen (kombinace skupiny B a C). 2. Mechové patro se ve sledovaných porostech nevytvoøilo. Jen na snímcích 15 a 21 se vyskytly ojedinìle mladé rostlinky druhu Brachythecium salebrosum. Jejich pokryvnost ale nedosáhla ani 1 %. 42

9 Denisa Blažková: Pobřežní vegetace řeky Berounky dva měsíce po povodni v srpnu 2002 pokrývala sotva 70 % povrchu. Nejhojnìjším druhem se stala Sinapis alba, zatímco pøed povodní dominantní sveøep pokrýval po sedimentaci náplavu jen kolem 6 % povrchu (viz snímek 13). Popovodòové porosty podzimu roku 2002 jsou výjimeèné velkým podílem druhù polních èi zahradních plodin vedle nejhojnìjších hoøèice a pšenice též øepka olejka, oves, øidèeji ale i rajèe, hrách èi sluneènice. Naopak se neobjevily nìkteré druhy døíve ve spoleèenstvech obnažených pùd dosti èasté, zejména Rumex maritimus, Bidens tripartita (viz Blažková 1999). Bidens cernua byl nalezen jen ve dvou exempláøích na jediném místì u Skryjí. Povodeò zcela zlikvidovala køehké rostliny invazní Impatiens glandulifera (nalezeny jen dvì mladé, nepøíliš vitální sterilní rostliny). Semena tohoto druhu se ale zøejmì rozplavila po celé délce toku a lze se tedy obávat ještì rychlejšího šíøení než dosud. Jiný invazní druh Echinocystis lobata pøežil povodeò beze ztrát a v øíjnu ještì na mnoha místech kvetl a plodil, by na jedincích pøenesených vodou na jiná místa, než rostl pøed povodní. Druhu Reynoutria japonica povodeò spíše napomohla v dalším šíøení. V øíjnu již byla køídlatka bohatì obrostlá novými, pøes 1 m vysokými lodyhami, vyrážejícími z povalených a pískem pøekrytých starých rostlin. Další regeneraci vytrvalé vegetace lze pøedpokládat v rychlém tempu na jemnìjších písèitých a drobnì štìrkovitých sedimentech. Osídlování hrubších štìrkù bude zøejmì pomalejší a bez lidského zásahu lze na tìchto místech pøedpokládat vznik mozaiky bylinno-køovitých, jen obtížnì zkulturnitelných lad, jaká vznikla na obdobných místech po povodni roku 1997 na Moravì. Summary The 2002 catastrophic flood caused the greatest damage to banks and floodplains of Berounka River in places where coarse gravels were deposited. These deposits still remain completely or almost bare of vegetation two months after floodwaters receded. Sandy flood deposits are being colonized more rapidly, by plant communities of alliance Bidention, but with a significant proportion of young wheat and mustard plants. Most frequent post-flood vegetation cover consists of a mosaic of (1) new stands of taxa of alliance Bidention, classes Chenopodietea and Galio-Urticetea colonizing newly bare areas, and (2) recovering stands of original meadow and riparian communities composed of their perennial taxa. lood-related erosion was noticeable mainly in plowed fields on floodplains, now only sparsely vegetated primarily by arable farming-associated weeds. Rapid spread of some invasive taxa, namely Impatiens glandulifera and Reynoutria japonica, into the disturbed areas indicates an uneasy perspective for indigenous vegetation. 43

10 BOHEMIA CENTRALIS 26 Literatura Blažková D. (1999): Pobøežní vegetace. In: Kolbek J. et al.: Vegetace Chránìné krajinné oblasti a Biosférické rezervace Køivoklátsko, l: Praha. Moravec J. et al. (1995): Rostlinná spoleèenstva Èeské republiky a jejich ohrožení. Severoèeskou pøírodou, pøíloha 1995, Litomìøice. Neuhäuslová Z. et Kolbek J. (1982): Seznam vyšších rostlin, mechorostù a lišejníkù støední Evropy užitých v bance geobotanických dat BÚ ÈSAV. Prùhonice. Šerá B. et Cudlín P. (2001): lood impact on vegetation communities. Ekológia, Bratislava, 20: Recenzent: RNDr. Vojen Ložek, DrSc. Lokality snímkù 1. Nižbor, pravý bøeh Berounky nad mostem, kemp Všenory, pravý bøeh Berounky, 0,7 km SSV od nádraží Žloukovice, pravý bøeh Berounky 100 m nad mostem Všenory, pravý bøeh Berounky, 0,7 km SSV od nádraží Mokropsy, pravý bøeh Berounky, 1 km Z od mostu Dobøichovice, pravý bøeh Berounky, 200 m pod mostem Karlštejn, levý bøeh Berounky, 1 km Z od mostu Skryje, pravý bøeh Berounky, 50 m pod ústím Zbirožského potoka Skryje, pravý bøeh Berounky, 0,7 km S od støedu obce Skryje, levý bøeh Berounky, 50 m po proudu od mostu Žloukovice, pravý bøeh Berounky, 100 m nad mostem Karlštejn, pravý bøeh Berounky, 50 m nad mostem Èernošice, levý bøeh Berounky, pøed horním koncem ostrova Èernošice, pravý bøeh Berounky, štìrkový náplav nad høištìm Karlštejn, levý bøeh Berounky, 1,1 km nad mostem Karlštejn, levý bøeh Berounky, 1,1 km nad mostem Nižbor, pravý bøeh Berounky, první terasa nad kempem Èernošice, pravý bøeh Berounky, bahnitý náplav nad høištìm Skryje, pravý bøeh Berounky, 0,7 km S od støedu obce, svah první terasy nad kempem Žloukovice, pravý bøeh Berounky, louka u chaty pod obcí Skryje, pravý bøeh Berounky,0,7 km S od støedu obce Beroun, levý bøeh Berounky, u autobusového nádraží Dobøichovice, pravý bøeh Berounky, 0,8 km po proudu od mostu