Motivace k dobrovolnictví Tatiana Matulayová, Pavlína Jurníčková, Jakub Doležel a kol.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Motivace k dobrovolnictví Tatiana Matulayová, Pavlína Jurníčková, Jakub Doležel a kol."

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Motivace k dobrovolnictví Tatiana Matulayová, Pavlína Jurníčková, Jakub Doležel a kol. Olomouc 2016

2 Recenzenti: doc. Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. PhDr. et Mgr. Libor Novosád, Ph.D. Kolektiv autorů: Bc. Barbora Černochová Mgr. Jakub Doležel, Th.D. Bc. Alžběta Faltová Mgr. Monika Havlová Mgr. Pavlína Jurníčková Ph.D. Bc. Regina Kirkingová Bc. Veronika Knichalová doc. PaedDr. Tatiana Matulayová, Ph.D. Bc. Tereza Kvapil Pokorná Bc. Sandra Skalková Mgr. Radka Valová Monografie vznikla za podpory projektu Dobrovolnictví v sociálních službách prizmatem vědy o sociální práci, reg. číslo IGA_CMTF_2016_015. Neoprávněné užití tohoto díla je porušením autorských práv a může zakládat občanskoprávní, správněprávní, popř. trestněprávní odpovědnost. 1. vydání Tatiana Matulayová a kol., 2016 Univerzita Palackého v Olomouci, 2016 ISBN

3 Obsah Úvod Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví...9 Tatiana Matulayová 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize...17 Radka Valová 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P...37 Monika Havlová 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách...61 Barbora Černochová, Alžběta Faltová, Regina Kirkingová, Veronika Knichalová, Tereza Kvapil Pokorná, Sandra Skalková, Pavlína Jurníčková 5 Vzorce motivace dobrovolnictví v historické perspektivě...75 Jakub Doležel Závěr...95 Summary...99 Zusamenfassung Literatura...103

4

5 Úvod Úvod Dobrovolnictví jako komplexní fenomén je předmětem výzkumu společenských a humanitních věd zejména od 70. let 20. století. Zejména ve Spojených státech amerických, v Kanadě, Austrálii a později i ve všech členských státech Evropské unie se opakovaně realizují deskriptivní kvantitativní výzkumy dobrovolnictví. Výsledky bývají publikovány v národních zprávách a jiných publikacích. Národní zprávy většinou reportují stav v oblasti formálního dobrovolnictví (tj. dobrovolnictví v organizacích a pro organizace). Neformální dobrovolnictví je pak ve výzkumech často opomíjeno vzhledem k obtížím při jeho měření. Ve Velké Británii se systematicky výzkumu dobrovolnictví věnuje Institute for Volunteering Research, který zveřejňuje svoje výsledky prostřednictvím veřejně dostupné databáze. Každoročně publikovaná Community Life Survey ( ) uvádí 13,8 milionů pravidelných formálních dobrovolníků. Data o ekonomické hodnotě dobrovolnictví se různí. Nejnižší odhad Národního statistického úřadu (The Office for National Statistics) uvádí roční hodnotu pravidelného formálního dobrovolnictví ve výši 23,9 miliard liber. V Spojených státech amerických publikuje na svých webových stránkách obdobnou databázi Corporation for Community Service. V roce 2015 podle publikovaných dat každý čtvrtý dospělý obyvatel USA (24,9 %, celkem 62,6 milionů obyvatel) věnoval svůj čas formálnímu dobrovolnictví. Tito dobrovolníci odpracovali celkem 7,8 miliard hodin v roce 2015, což představuje hodnotu téměř 184 miliard dolarů. V České republice jsou v dobrovolnictví zapojeny téměř 2 miliony osob, což představuje 29 % populace nad 14 let a řadí ČR na osmé místo mezi členskými státy EU. Dobrovolníci v Česku každoročně odpracují kolem 45 milionů hodin a odvádějí práci za víc než 5,5 miliardy korun (Státní politika, 2014). Současně můžeme konstatovat stagnaci vývoje v dobrovolnictví od 90. let. Z prezentovaných dat vyplývá, že se ve světě miliony lidí ve svém volném čase věnují činnosti ve prospěch jiných, a to bez nároku na finanční 5

6 Motivace k dobrovolnictví odměnu. Angažovat se zejména dlouhodobě v dobrovolnických činnostech předpokládá na straně dobrovolníka úsilí, čas, někdy i finanční náklady. V dobrovolnictví jde vždy o sociální vztahy a interakce, proto klade nárok na emocionální angažovanost. Dobrovolníci tedy musejí překonávat jisté obtíže; být dobrovolníkem nemusí být úplně jednoduché. O to důležitější je porozumění motivace lidí k dobrovolnictví. V této monografii se zaměřujeme na motivaci pro začátek dobrovolnické aktivity. Nicméně zabýváme se i výzkumem motivace dobrovolníků se záměrem zjistit, co je motivuje k dlouhodobému dobrovolnictví. Výzkum motivace dobrovolníků je pro management dobrovolnictví a obecně i pro politiku dobrovolnictví zásadní. Současně jde o atraktivní téma závěrečných prací studentů. Jenom na katedře křesťanské sociální práce bylo v létech z celkového počtu obhájených 44 prací deset prací zaměřených na výzkum motivace (Kupková, 2016). Využili jsme právě zájmu našich studentek o dané téma a finanční podpory získané v rámci Studentské grantové soutěže pro zpracování předkládané monografie. Jejím záměrem je přispět ke zkoumání motivace k dobrovolnictví publikováním nejnovějších zajímavých výzkumů studentek navazujícího magisterského studia. Po krátkém představení teoretických východisek a přístupů k výzkumu dobrovolnictví následují prezentace dvou kvalitativních a jednoho kvantitativního výzkumu. Radka Valová se snažila porozumět důvodům, které dobrovolníky vedou k rozhodnutí odjet na vlastní náklady a ve svém volném čase do krizových oblastí v zahraničí a věnovat se pomoci migrantům putujícím do Evropy. Motivy a motivaci dobrovolníků v programu Pět P v konkrétním vybraném dobrovolnickém centru zkoumala Monika Havlová. Kvantitativní studie realizovaná studentkami Barborou Černochovou, Alžbětou Faltovou, Reginou Kirkingovou, Veronikou Knichalovou, Terezou Kvapil Pokornou a Sandrou Skalkovou pod vedením Tatiany Matulayové a Pavlíny Jurníčkové podává aktuální data o motivaci studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v Olomouci k dobrovolnictví v sociálních službách. Výzkumné sondy tak pokrývají tři atraktivní oblasti, ve kterých působí množství mladých lidí spolupodílí se na řešení migrační krize, 6

7 Úvod sociální prevenci u dětí a mládeže ze sociálně znevýhodněného prostředí a přispívají ke zvýšení kvality v sociálních službách. Jakub Doležel vztáhl téma motivace dobrovolníků ke konceptům religiozity a spirituality. Představil přehled hlavního proudu kvantitativních empirických výzkumů korelací mezi dobrovolnictvím a spiritualitou/religiozitou a poté prezentoval sadu historických motivací sociální (chudinské) péče v dějinách křesťanství. Text navazuje na teoretická východiska prezentovaná v první kapitole. Závěr monografie tvoří zastřešující interpretace získaných dat a doporučení pro další výzkum. Monografie je určena hned několika skupinám čtenářů: studentům, výzkumníkům, koordinátorům dobrovolnických programů a dalším praktikům zejména v oblasti sociálních služeb. Je určena i lokálním a regionálním politikům, kteří mají možnost podpořit rozvoj dobrovolnictví konkrétními opatřeními. Věříme, že předkládaná monografie inspiruje všechny aktéry k rozvoji partnerství univerzity a komunity ve výzkumu dobrovolnictví a tvorbě politiky dobrovolnictví na úrovni města a kraje a současně že přispěje k diskuzi o pojetí a významu dobrovolnictví v sociální práci, a to nejenom v rovině teoretické, ale i v praxi. Děkujeme recenzentům doc. Mgr. Soni Vávrové, Ph.D., a PhDr. et Mgr. Liboru Novosádovi, Ph.D., za posouzení publikace a za jejich připomínky. 7

8

9 1 Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví 1 Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví Tatiana Matulayová V zásadě každá odborná publikace při vymezování teoretických východisek poměrně obsáhle diskutuje vymezení a použitou definici dobrovolnictví. V české odborné literatuře je toto téma přehledně zpracováno v zatím poslední obsáhlé monografii autorského kolektivu vedeného Pavlem Fričem a Terezou Pospíšilovou (2010a). Z anglicky psané literatury je možné upozornit například na monografii renomovaného britského autorského kolektivu Collina Rochestera, Angely Ellis Paine, Stevena Howletta a Mety Zimmeck (2012). Pro účely této publikace je dobrovolnictví vymezeno jako neplacená aktivita realizovaná ve volném čase ve prospěch jiných než rodinných příslušníků a ve prospěch komunity. Motivace je komplexní fenomén, není proto jednoduché ji zkoumat. S jistou nadsázkou je možné konstatovat, že je tolik motivů k dobrovolnické činnosti, kolik je dobrovolníků. Existuje již velké množství výzkumů motivace k dobrovolnictví. Je ale otázkou, nakolik jsou jejich výsledky v praxi reálně využity. V této souvislosti jsou diskutovány některé limity, které krátce zmiňujeme (Rochester, Paine, Howlett, & Zimmeck, 2012). Jednotlivé výzkumy se často liší zejména z hlediska teoretických a metodologických východisek a použitých výzkumných metod a technik. Důležité je, jak jsou získaná data o motivaci k dobrovolnictví interpretována. Národní výzkumy o dobrovolnictví se pravidelně realizují zejména ve Spojených státech amerických, v Kanadě, Velké Británii a Austrálii. Je v nich evidentní tendence identifikovat případné odlišnosti v motivaci jednotlivých sociálních skupin, nejčastěji podle demografických charakteristik věku, pohlaví, sociálně-ekonomického statusu, vzdělání, byd liště a religiozity. Podle Pearce (1993) jde ale spíše o deklarovanou motivaci jednotlivých skupin než o skutečné porozumění různorodosti motivací. 9

10 Motivace k dobrovolnictví Motivace k dobrovolnictví je sociálně podmíněna. I proto existuje obava, že lidé oslovení ve výzkumech dobrovolnictví poskytnou sociálně akceptovatelnou odpověď. Současně je dobré položit i otázku, zda lidé skutečně znají svou motivaci k dobrovolnictví. Musick a Wilson (2008) upozorňují, že většina výzkumů nezjišťuje motivaci u těch, kteří nejsou dobrovolníky. Podle nich pak trpí výzkum nedostatkem objasnění případných specifik motivace dobrovolníků a těch, kteří se dobrovolnictví nevěnují. Hledání odpovědi na otázku, co lidi motivuje k dobrovolnictví, tedy není jednoduché. Množství výzkumů a dat ještě neznamená, že motivaci dobrovolníků úplně rozumíme. V zásadě je možné konstatovat, že na motivaci dobrovolníků nahlížejí výzkumníci ze psychologické nebo sociologické perspektivy, které představují různé porozumění chování dobrovolníků. Psychologická perspektiva vychází z předpokladu, že lidé mají určité psychické potřeby, které se usilují uspokojovat určitým chováním. Jedna z mnohých definicí motivace (Reykowski, 1977) ji vymezuje jako proces psychické regulace, na kterém závisí směr lidské činnosti i množství energie, kterou je člověk ochotný obětovat pro splnění určitého cíle, jenž vyjadřuje nějakou vnitřní potřebu člověka. Podstatou procesu motivace je zaměření a aktivace jedince. Základním východiskem motivace je potřeba (Nakonečný, 1997). Chování lidí je vždy motivováno komplexem potřeb. Kromě potřeb jsou pro motivaci důležité hodnoty. Motivace úzce souvisí s celou osobností duchovní dimenzí osobnosti, poznávacími procesy, volním rozhodováním apod. V průběhu života se vytváří relativně stálý soubor motivů, který se označuje jako hodnotový/motivační systém osobnosti. Motivované chování, které směřuje k cíli, je regulováno nejenom emocemi a očekávánými hodnotami, ale opírá se i o minulou zkušenost. Cílem výzkumů motivace dobrovolníků je identifikace motivů, tj. pohnutek, příčin dobrovolnické angažovanosti. Sociologická perspektiva upozorňuje na význam vlivu sociálního a kulturního prostředí; na společenský kontext důvodů, proč lidé pomáhají. Poznání nějakého konečného výčtu motivů podle sociologů není dostačující. Důležité je, jak lidé vysvětlují svou vnitřní potřebu pomáhat. Frič a Pospíšilová (2010a) blíže objasňují normativní motivaci lidé jsou v rámci socializace motivováni snahou získat společenské uznání dodržováním norem. Hodnoty poskytují nejširší vodítko pro sociální chování, 10

11 1 Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví ale nevedou přímo ke specifickému chování, musí být doplněny normami, jež jsou sociálně podmíněny a legitimovány (Musick & Wilson, 2008; in Frič & Pospíšilová, 2010a, s. 85). Dále uvádí tři základní normy, které motivují lidi k dobrovolnické participaci, když citují Musicka s Wilsonem (2008; in Frič & Pospíšilová, 2010a, s. 85): norma generalizované reciprocity: povinnost splatit svůj dluh z minulosti; očekávání, že pomoc druhým bude oplacena, norma spravedlivosti: povinnost potírat nespravedlivost i v zastoupení těch, kteří se nemohou adekvátně bránit, norma sociální zodpovědnosti: povinnost pomáhat druhým lidem v nouzi. Pro normativní motivaci je podstatné, že se dobrovolníci ztotožnili s určitými hodnotami (např. solidarity, sociální spravedlnosti a zodpovědnosti) a ideálem ctnostného člověka v určitém kulturním kontextu. Na druhé straně samotná participace na dobrovolnických aktivitách je často sociální normou; je odměňována reputací dobrovolníka a společensky oceňována. Dobrovolnická aktivita je vnímána jako přidaná hodnota například při hledání zaměstnání nebo ucházení se o studium na určitých typech vysokých škol. V souvislosti se sociologickou perspektivou se často uvádí koncept sociálního kapitálu. Pro lidi je dobrovolnictví příležitostí zařadit se do společnosti, setkávat se s lidmi, navazovat nové kontakty. Zejména pro komunitní dobrovolnictví je důležité sdílení společné identity a osudu, důvěra a silné sociální vazby. Účast na dobrovolnických aktivitách může být výhodnou strategií, jak se stát součástí komunity nebo získat společenskou prestiž, zvýšit svou sebeúctu a realizovat se (Frič & Pospíšilová, 2010a). Sociologický přístup ke zkoumání motivace k dobrovolnictví uplatnili v zatím posledním reprezentativním výzkumu v České republice Frič a Pospíšilová (2010a, s. 88). Vycházeli z konceptu kolektivního a reflexivního vzorce dobrovolnictví (Hustinx & Lamertyn, 2003), který navazuje na teorii modernizace. Kolektivní dobrovolník je primárně orientovaný na komunitu. V motivaci je proto důležitá povinnost, pocit zodpovědnosti vůči lokální komunitě, případně abstraktněji vůči kolektivitě. Tento typ motivace je zasazený do náboženské tradice dobročinnosti a altruismu inspirovaného nějakou ideologií. Autoři upozorňují, že tento typ 11

12 Motivace k dobrovolnictví neodpovídá stereotypu totálně obětavého dobrovolníka, protože v jeho motivaci je možné najít i instrumentální motivy. Motivační struktura reflexivního dobrovolníka se odvíjíí od jeho biografické diskontinuity, když dobrovolnickou aktivitou vyvažuje své životní nejistoty a osobní problémy. Dobrovolnictví je vnímáno jako příležitost pro seberealizaci. V tomto případě varují před ztotožňováním reflexivního dobrovolníka se stereotypem individualisty, který nedokáže soucítit s jinými lidmi. V motivační struktuře nacházejí spojení solidarity a individualistického altruismu (Frič & Pospíšilová, 2010a). V českém výzkumu autoři zvolili tříprvkový model motivační struktury s kategoriemi: altruistická motivace: primárním motivem je prospěch jiných nebo celé komunity, egoistická motivace: primárním motivem je prospěch dobrovolníka, ale za předpokladu, že z jeho aktivity budou zároveň profitovat i jiní, resp. celá komunita, normativní motivace: primárním motivem je naplňování morálních imperativů a závazků komunitě. Počátky výzkumu motivace dobrovolníků se datují do 50. let 20. sto letí, rozmach takto orientovaného výzkumu konstatují J. Esmond a P. Dunlop (2004) od 70. let minulého století. Frič a Pospíšilová (2010a) používají pojem struktura motivací pro představení přístupů, modelů a výzkumných technik. Původní koncept altruistické motivace, resp. prosociální osobnosti, podle kterého jsou dobrovolníci nezištní lidé s vrozenou emapatií, byl brzy opuštěn. Již studie J. D. Sillse (1957; in Gidron, 1978) rozlišovala altruistické, další a na sebe-orientované (self-oriented) motivy. Nicméně altruistická motivace, někdy nazývaná emocionální motivace, je stále relevantní. V této souvislosti se objevuje egoistická motivace, někdy nazývaná instrumentální (např. Rochester et al., 2012). Frič a Pospíšilová (2010a) diskutují nejen existenci čisté altruistické motivace, ale zejméma spochybňují její legitimitu jako jediné vhodné motivace k dobrovolnictví. Kombinaci altruistické a egoistické motivace zjistili i Cnaan a Goldberg-Glen (1991). Vytvořili dotazník Motivation to Volunteer (MTV), 12

13 1 Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví který následně použili ve výzkumu (258 dobrovolníků a navíc 104 respon dentů, kteří jako dobrovolníci nepracovali). Jiným jednoduchým kritériem je rozlišování vnitřně podmíněné a vnější motivace. V 80. letech 20. století se objevují výzkumy postavené na dvoufaktorovém modelu altruistické (např. dobrý pocit z pomoci jiným) a egoistické motivace (hmatatelné, materiální odměny). Pro potřeby kvantitativního výzkumu bylo postupně navrženo několik různých modelů zaměřených na motivaci k dobrovolnictví, které vycházely ze známých teorií vztahujících se k výzkumu motivace u lidí, později zaměstnanců (napr. Maslowova teorie potřeb nebo Herzbergova teorie motivace). Postupně přibýval počet faktorů až k současným multifaktorovým modelům. Příkladem třífaktorového modelu je výzkum Gidrona (1978), který zjistil tři oblasti motivátorů k dobrovolnictví: osobní (příležitost k seberozvoji), společenskou (rozvoj interpersonálních vztahů) a ekonomickou (ve smyslu získání pracovní zkušenosti). Výzkum realizoval mezi dobrovolníky zdravotnických organizací (celkem 317 respondentů) a zjistil souvislost mezi věkem dobrovolníka a jeho hodnocením přínosů dobrovolnictví. Starší dobrovolníci více oceňovali sociální vztahy, mladší získaní pracovních zkušeností. Jiným příkladem třífaktorového modelu jsou výzkumy (např. McCurley & Vineyard, 1988), které zohledňují tři základní skupiny motivů (McClel land, Atkinson, & Lowell, 1953): motiv úspěchu (the achievement motive) zlepšení výkonu v daném úkolu, motiv moci (the power motiv) dopad, kontrola nebo vliv na jiného jedince, skupinu nebo i celý svět, motiv začlenění (the affiliative motive) potřeba sdružování se. V současnosti se v psychologickém výzkumu motivace k dobrovolnictví prosadil multifaktoriální model. Rozšířeným a ve výzkumech často využívaným je Volunteer Function Inventory VFI (Inventář dobrovolnických funkcí), který sestavil Gil Clary a Mark Snyder se svými spolupracovníky. Vychází z funkcionální teorie, která předpokládá, že lidi k angažovanosti v dobrovolnických aktivitách motivuje jejich přesvědčení, že toto jejich chování jim umožní uspokojit jejich psychologické potřeby. 13

14 Motivace k dobrovolnictví VFI byl testován ve více empirických výzkumech a postupně upravován. Ukázalo se, že existuje šest relativně stabilních motivátorů asociovaných s dobrovolnickou prací. VFI obsahuje tedy šest kategorií funkcí, kterým zodpovídají určité motivace: hodnotová funkce motivace vyjádřit nebo realizovat hodnoty jako je humanismus, pomoc méně šťastným, funkce porozumění motivace učit se, získat nové zkušenosti v činnostech, které představují fyzickou nebo psychickou výzvu, společenská funkce motivace uspokojit potřebu žít ve společenství, být členem určité skupiny, navazovat vztahy, ale i získat společenské uznání, kariérní funkce motivace získat pracovní zkušenosti důležité pro karié ru nebo pracovní kontakty, protektivní funkce motivace vypořádat se s vnitřními konflikty, problémy, nejistotou, řešit své osobní problémy, ale i emocionální potřeba být užitečný, funkce osobnostního rozvoje motivace posílení sebedůvěry, sebevědomí, sebeúcty nebo motivace lepšího sebepoznání. Z předchozího stručného popisu vývoje výzkumu motivace k dobrovolnictví je zřejmá existence obrovského množství různorodých kvantitativních výzkumů. Rochester, Paine, Howlett a Zimmeck (2012) konstatují, že v jednotlivých výzkumech není jednoznačně možné určit, zda byla vy užita psychologická nebo spíše sociologická perspektiva. Snahou výzkumníků je, aby byly otázky jednoduše a srozumitelně formulovány. Obecně se přijímá, že není možné určit jeden převažující motiv a že motivace dobrovolníků vychází ze směsice vlastního zájmu (přínos pro dobrovolníka, jeho rodinu) a altruismu (přínos pro druhé lidi nebo prostředí) (Frič & Pospíšilová, 2010a). Rochester, Paine, Howlett a Zimmeck (2012) označují tyto motivace jako hodnotovou a instrumentální. V zásadě je možné konstatovat, že bez ohledu na velikost výzkumných souborů, sociodemografické charakteristiky respondentů nebo použitá metodologická východiska výzkumy dlhouhodobě ukazují, že lidé jsou k dobrovolnické činnosti motivováni hodnotami (pomoc lidem, solidarita) a zájmem zlepšit věci. Významná je i sociální podmíněnost motivace k dobrovolnictví normy v daném kulturním okruhu a potřeba sociál- 14

15 1 Teoretická východiska zkoumání motivace dobrovolnictví ních kontaktů. Nezanedbatelná je i motivace související s osobnostním rozvojem a potřebou aktivně a smysluplně trávit volný čas. V současnosti se nejčastěji v psychologickém výzkumu využívá prezentovaný model VFI Volunteer Function Inventory, který byl uplatněn při konceptualizaci prezentovaných výzkumů a interpretaci výzkumných zjištění. 15

16

17 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize Radka Valová Vzhledem k náročnosti a rizikovosti profese humanitárního pracovníka je k jejímu vykonávání nutná silná motivace. Špatný druh motivace u této profese může být ohrožením jednak pro samotného jedince, ale také pro kolegy, příjemce či celou misi. Mezi tyto nežádoucí motivace patří podle Kruhonjové (2001) například snaha o hrdinství, idealismus či útěk od minulosti. Za nevhodné pak považuje únik, vylepšení finanční situace a spasení světa (tamtéž). Říčan (nedatováno) myšlenku dále rozvádí tím směrem, že kdo chce pomáhat druhým, měl by nejdříve porozumět sám sobě, načež uvádí výčet nevědomých motivů pomáhání, kterými jsou: nepřiměřená zvědavost, pomáhání jako získávání zásluh, sentimentální soucit s trpícími, pomáhání vnímané jako povinnost vycházející z hodnot a přesvědčení, řešení vlastních životních problémů pomocí druhým, kompenzace komplexu méněcennosti, posilování pocitu vlastní důležitosti, východisko z osamělosti, touha po moci. Pozitivněji na motivaci humanitárních pracovníků nahlíží ve své disertační práci Bjerneld (2009), která jako základní kombinaci motivů uvádí touhu být užitečný, potřebný a prospěšný, snahu o sebenaplnění, osobnostní rozvoj a zlepšení společnosti s trochou altruismu a hrdinství. Bjerneld (2009) také zjišťuje, že zatímco u méně zkušených pracovníků je výraznější složka dobrodružství, nových zkušeností a poznání, zkušenější oceňují také důležitost spolupráce se stejně smýšlejícími lidmi (ve skupině humanitárních pracovníků), kteří mohou v jiném pracovním prostředí bolestně scházet. K podobným závěrům dochází i výzkum z českého prostředí (Braunerová, 2011), který motivy dělí na vnější a vnitřní, přičemž vnější podněty vedly výhradně k odjezdům na první mise. U respondentů však převažovaly podněty vnitřní, nejčastěji touha po změně, poslání, snaha získat či předat zkušenosti a další (tamtéž). Za zásadní motivační faktor je však považována hodnota člověka a jeho právo na důstojný život, který dodává humanitární práci smysluplnost. 17

18 Motivace k dobrovolnictví Slovo motivace je odvozeno od latinského slovesa movere, což v překladu znamená hýbat či pohybovat a používá se také pro všechny podněty, které vedou k určitému chování. Všechny nalezené definice shodně poukazují na to, že se jedná o vnitřní sílu, která vyjadřuje touhu a vůli člověka vyvinout určité úsilí vedoucí k dosažení subjektivně významného cíle. Motivace je vztažena k chování, respektive jeho projevům, které se nazývají motivované jednání. Významným rysem motivace je podle Bedrnové, Nového a kol. (2002) její současné působení ve třech dimenzích: 1) orientace (směr, kterým působí), 2) intenzita (vynaložené úsilí a množství energie) a 3) persistence (míra schopnosti jedince překonávat nejrůznější vnitřní a vnější překážky, které brání v uskutečňování motivované činnosti). Tyto roviny poukazují na to, že je motivace dynamický proces, který se působením různých vlivů proměňuje v čase. Na počátku tohoto procesu stojí potřeba (případně stimul vytvářející pocit potřeby) a na jeho konci cíl. Cíl je chápán jako obraz budoucího stavu, ke kterému jedinec směřuje nebo kterému se snaží vyhnout (Výrost & Slaměník, 2008). Pro potřeby tohoto výzkumu byla motivace definována jako dynamický vnitřní proces podněcující jednotlivce k určitému chování, jednání nebo činnosti. Mezi nejčastěji uváděné zdroje motivace patří potřeby, návyky, zájmy, hodnoty a ideály. Zatímco motivace vyjadřuje určitý psychologický proces, motiv je důvodem či příčinou tohoto procesu. Zjednodušeně je motiv popisován jako pohnutka k jednání (Bělohlávek, 1996). Výsledné jednání člověka je zpravidla závislé na působení celé řady motivů různých směrů, sil a stálosti. Motivy jsou hierarchicky uspořádány dle osobních priorit, nicméně tato hierarchie není neměnná, proměňuje se v čase a okolnostech (Schein, 1969). Nejdůležitější faktory ovlivňující sílu motivu v konkrétním okamžiku jsou: 1) aktuální vnitřní stav člověka, 2) přítomnost a povaha pobídky (pozitivní i negativní) a 3) individuální dispozice jednotlivce (Říčan, 2005). V rámci výzkumu byl pojem motiv nadřazen všem ostatním termínům a byl vnímán jako jakýkoliv podnět k cílenému jednání, bez ohledu na to, jak byl vyvolán. Cílem aktivity pak bylo dosažení situace, kdy jsou uspokojeny právě působící motivy. 18

19 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize Cíle výzkumu Poznávacím cílem tohoto výzkumu je rozkrýt motivy českých dobrovolníků odjíždějících zapojit se do dobrovolnické činnosti v rámci migrační krize na Balkáně. Snaží se porozumět důvodům, které dobrovolníky vedou k rozhodnutí odjet na vlastní náklady a ve svém volném čase do zahraničí a věnovat se pomoci migrantům v krizové situaci. Aplikačním cílem je popsání motivace k této formě prosociálního jednání, jejíž pochopení může být zajímavé pro několik okruhů aktérů. Výsledky výzkumu mohou být přínosem pro organizace využívající/ koordinující činnost dobrovolníků při humanitárních krizích doma i v zahraničí. Jelikož je dobrovolnictví projevem občanské angažovanosti, mohou výsledky zužitkovat také politici či tvůrci politik a reflektovat je v rámci některých rozhodnutí (např. výše a alokace zahraniční pomoci, politika rozvoje lidských zdrojů apod.). V neposlední řadě může být tento výzkum zajímavý pro veřejnost či jako součást nebo základ dalších výzkumů tohoto fenoménu, případně fenoménů souvisejících. Symbolickým cílem této práce je upozornit na to, že k výjezdům českých dobrovolníků na Balkán dochází a tento jev není z akademického pohledu prozatím systematicky zkoumán a zmapován, přestože si již vysloužil mezinárodní pozornost. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké motivy vedou české dobrovolníky k odjezdu do zahraničí za účelem přispět ke zmírnění následků humanitární krize vyvolané zvýšeným migračním tokem na balkánské trase? Tato otázka je dále rozpracována do několika dílčích výzkumných otázek, jejichž zodpovězení by mělo přinést informace potřebné k naplnění poznávacího cíle: Jaké vnější motivy (především podněty/stimuly) vedly dobrovolníky k odjezdu do zahraničí za účelem zapojení se do dobrovolnické činnosti v krizové situaci? Jaké vnitřní motivy (především pocity a hodnoty) sehrály roli při rozhodování o odjezdu? Jak se měnily představy, očekávání a motivace dobrovolníků v průběhu vykonávání dobrovolnické činnosti? Jaké faktory působily na motivaci respondentů v průběhu jejich dobrovolnické činnosti? 19

20 Motivace k dobrovolnictví Z dílčích výzkumných otázek vyplývá, že poznávání motivace dobrovolníků je zaměřeno na vnitřní a vnější motivy, tedy jak na osobnost dobrovolníka a jeho vnitřní obsahy a pochody, tak na vnější okolnosti ovlivňující jeho jednání. Jelikož je motivace dynamický proces, předpokládá se existence dalších faktorů, které nebyly v době před odjezdem zjevné, případně se objevily v průběhu či po absolvování výjezdu. Na tyto motivy se doptává poslední dílčí výzkumná otázka. Metody, techniky a průběh sběru dat Pro zúčastněné pozorování bylo kvůli datové triangulaci zvoleno několik zdrojů a technik sběru dat: 1) Pozorování v intenzitě úplný participant a participant jako pozorovatel v terénu a na sociálních sítích se zapisováním poznámek. 2) Nestandardizovaný rozhovor v terénu a na sociálních sítích se zapisováním poznámek v intenzitě úplný participant. 3) Otevřené dotazování na sociálních sítích s doslovným přepisem. 4) Polostrukturovaný rozhovor face-to-face v terénu a v ČR s audiozáznamem a následným doslovným přepisem. Tato metoda byla stěžejní a hlavní výzkumnou metodou tohoto výzkumu. 5) Analýza dokumentů a dat vyskytujících se online s poznámkami a doslovnými přepisy. Výběr vzorku Jednotkou zkoumání je pro tento výzkum motivace dobrovolníků. Jednotkou zjišťování jsou pak takové subjekty, které nám jednotku zkoumání pomáhají objasnit, tedy primárně dobrovolníci. Při snaze o dosažení teoretické saturace byl volen počet respondentů i kritéria jejich výběru postupně, jednalo se tedy o teoreticky zaměřený výběr (Hendl, 2005). Díky poznatkům získaným technikou sněhové koule bylo pro stěžejní polostrukturované rozhovory zvoleno kombinované účelové vzorkování. Specifikace dobrovolníka pro účely výzkumu byla stanovena následovně: 1) česká národnost; 2) uskutečnění výjezdu na balkánskou trasu či vážný zájem o jeho uskutečnění; 3) neplacený neprofesionál. Kromě 20

21 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize těchto základních charakteristik byli voleni respondenti v různých stadiích výjezdu (od uvažujících přes vyjíždějící, dobrovolníky v terénu až po ty po návratu zpět do ČR). Mimo to vzorek obsahoval respondenty vyjíždějící poprvé, stejně jako ty, kteří se do terénu vrací opakovaně. Osloveni byli respondenti různého věku, vzdělání i ekonomické situace, kteří splňovali stanovená základní kritéria, mezi potenciálními účastníky pak byli vybráni ti, kteří byli dle dalších účelových podmínek vhodní a také ochotní se rozhovorů zúčastnit. Někteří z respondentů byli dotazováni opakovaně v různých fázích výjezdu. Zpracování dat Základem analýzy dat bylo důkladné otevřené kódování, které se zakládá na pečlivém studiu údajů a na označování a kategorizaci pojmů tak, jak jsou postupně odhalována klíčová či zajímavá témata. Včasné kódování umožnilo zmapovat to nejdůležitější, na co se v následujících rozhovorech opět zaměřit. V rámci tohoto kódování byly výpovědi polostrukturovaných rozhovorů roztříděny do kategorií označených heslem, které je nejlépe vystihuje. V rámci analýzy byly poté stejné či podobné pojmy tematicky seskupeny, čímž vznikly nové kategorie a podkategorie. Tyto nově vzniklé kategorie byly následně doplněny o data a informace získané dalšími technikami (poznámky z pozorování a neformálních rozhovorů, úryvky z článků či komentářů a tak dále). Zasazení do kontextu Na úvod prezentace výsledků výzkumu je nutné představit si situaci v ČR v období léta a podzimu roku Většina zdrojů motivace českých dobrovolníků na balkánské trase totiž nějakým způsobem reaguje či odkazuje na společensko-politickou situaci v ČR a na mediální pokrytí evropské migrační krize v českých médiích. Pro lepší pochopení toho, jakým způsobem byl proces motivace u dobrovolníků společností a médii ovlivňován, jsem navrhla jednoduchý model, který je možno nalézt na obrázku č. 1. Z toho důvodu zde zařazuji dvě kapitoly stručně pokrývající zmíněné oblasti. 21

22 Motivace k dobrovolnictví Obrázek 1: Model vlivu společnosti a médií na proces motivace dobrovolníků navržený na základě výsledků výzkumu prezentovaného v této práci. Média přinášejí informace z oblastí krize (balkánská trasa migrační krize), tyto informace působí jednak přímo na jednotlivce (dobrovolníka), jednak na českou společnost (jako soubor jednotlivců). Česká společnost (jako soubor jednotlivců) informace zpracovává a reaguje na ně určitým způsobem, který působí na jednotlivce (dobrovolníka), jenž je součástí společnosti. Reakce české společnosti jsou spolu s informacemi z médií zpracovány dobrovolníkem, který reaguje výjezdem do krizové oblasti (případně snahou ovlivnit situaci bez výjezdu, což je varianta, 22

23 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize která nebyla předmětem výzkumu). Pobyt v oblasti krize působí na dobrovolníka, který zkušenost zpracuje a na základě toho se přikloní k dalšímu jednání. Variantami reakce na pobyt v krizové oblasti jsou: 1) snaha ovlivnit mediální obsah, 2) snaha ovlivnit českou společnost (jako soubor jednotlivců), 3) opětovný výjezd do terénu, 4) případně zde celý proces bez další reakce končí. Společensko-politická situace v ČR V ČR se z migrační krize v létě 2015 stalo silně politické téma. Žádná celková studie týkající se reakcí českých politických činitelů na migrační krizi zatím nebyla zpracována, avšak z analýzy pozorování v rámci tohoto výzkumu vyplynula následující hypotéza. Vynořují se politické strany, které se na odmítavém postoji k migraci profilují a protiimigrační agendu zahrnují do svých volebních programů. Popsané negativní nálady ve společnosti také posiluje fakt, že s nimi mnozí vlivní čeští politici, včetně hlavy státu, rezonují, případně postupně rezonovat začali. Přestože je reakce dobrovolníků přímou odpovědí na krizi humanitární, nesmíme opomíjet důvody vzniku této humanitární krize a sice především krizi mezinárodněpolitickou v prostoru EU. Spolu se zájmem významných osob politického a společenského života o problematiku migrační krize tak roste i pozornost, kterou jí věnují média. Z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (Buchtík & Pilecká, 2016) vyplynulo, že se 75 % respondentů o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let. Podle těchto dat 61 % dotazovaných soudí, že by ČR vůbec neměla přijímat ani uprchlíky utíkající před válkou. Ještě výraznější skupina (79 %) se staví proti přijímání těch z Blízkého východu a severní Afriky. 79 % respondentů se v březnu 2016 přiklání k hodnocení situa ce kolem uprchlíků jako bezpečnostní hrozbě. Zajímavé přitom je srovnání s okolními státy, konkrétně Polskem, kde počet lidí nakloněných přijímání válečných uprchlíků od září vzrostl a nedochází k tak výraznému rozdílu v zastoupení skupin pro přijetí a proti přijetí jako v případě ČR (tamtéž). Odborníci na tuto problematiku si postoje a obavy většiny české společnosti, která s těmito migranty nemá prakticky žádný 23

24 Motivace k dobrovolnictví osobní kontakt, vykládají tím, že jejich názory jsou formovány prostřednictvím médií. Česká společnost se pomyslně rozděluje na dva soupeřící tábory, odmítače a vítače uprchlíků, přičemž se často zapomíná právě na humanitární rozměr krize. Hypotéza o vlivu médií se kryje také s názory respondentů tohoto výzkumu. Mediální obraz migrační krize v ČR Výrazný vliv na motivaci českých dobrovolníků na balkánské trase migrační krize mají společenské nálady a celkový mediální obraz situa ce. Pro uvedení do problematiky mediálního pokrytí můžeme dnes čerpat z výsledků několika studií. Závěry (Tkatzyk, Pospěch, & Macek, 2015) vypovídají o tom, že tzv. uprchlická krize byla ve sledovaném období mimořádně silným tématem, které představovalo podstatnou část zpravodajství zkoumaných celostátních televizí. Studie (tamtéž) zmiňuje, že mediální agenda byla závislá na vyjádřeních politických představitelů, vedle kterých mezi mluvčími převažovali zástupci bezpečnostních složek, zatímco odborníci na problematiku migrace se ke slovu dostali zcela okrajově. Humanitární aspekt migrační krize byl ve zpravodajství upozaděn, stejně jako příčiny krizí v zemích původu, což mohlo vyvolat dojem, že hlavní příčinou politické krize jsou sami migranti, kteří byli prezentováni primárně jako problém administrativní a jako objekt policejní činnosti (tamtéž). Takovéto vyznění bylo podpořeno využitím specifického odosobňujícího, zpředmětňujícího jazyka a metafor (vlna, povodeň, záplava) (tamtéž). Další obsahová analýza migrační krize v českých televizních relacích (Sedláček, 2015) uvádí, že v Televizních novinách a Zprávách FTV Prima byl dán zásadní prostor kriminálnímu pozadí událostí. Zajímavé je, že před dokončením tohoto výzkumu se objevují informace (Břešťan, 2016), podle kterých vedení televize Prima spolu s vedením redakce zpravodajství dlouhodobě prosazují, aby byla uprchlická tematika prezentována především jako hrozba, problém a krize a v tomto duchu mají také redaktoři připravovat zpravodajské příspěvky. Dalším zajímavým aspektem mediálního pokrytí migrační krize jsou alternativní a sociální online média, která se pokouší vytvořit protiváhu mainstreamovému televiznímu zpravodajství. Opět bohužel neexistuje 24

25 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize studie mapující toto prostředí, proto vycházím pouze z analýzy zúčastněného pozorování v rámci tohoto výzkumu. Dobrovolnická komunita kolem mírnění dopadů následků migrační krize je organizována především pomocí sociální sítě Facebook, která slouží také jako základní komunikační platforma jak mezi dobrovolníky, tak ve snaze ovlivňování veřejného mínění. Přestože se mnoho organizačního a mediálního materiálu nachází mimo síť Facebook, ta je jeho hlavním pojítkem a nástrojem pro šíření. V rámci výzkumu byla sledována a analyzována také stránka videlijsme.cz sloužící jako rozcestník ke 187 v terénu vydaným příspěvkům týkajícím se českých (případně slovenských) dobrovolníků v období 15. července 2015 až 11. dubna Obsahem těchto příspěvků (fotografie, videa, texty) jsou nejčastěji osobní svědectví ve formě popisu vlastní cesty, situace na místě, zkušeností a emocí. Častým jevem je také důraz na výskyt českých dobrovolníků v terénu a ocenění jejich práce spolu s apelem na ukončení pasivního přístupu a aktivizaci čtenáře směrem k utvoření vlastního názoru, nabádání k solidaritě a pomoci potřebným, ať už doma či v zahraniční. Motivace dobrovolníků Hlavní výzkumná otázka se zaměřuje na motivy specifické skupiny propojující kategorie dobrovolníků a humanitárních pracovníků dobrovolníků vyjíždějících do zahraničí poskytovat humanitární pomoc. Výsledky bádání jsou uspořádané do logických celků, které se sice do důsledku nedrží struktury tří dílčích výzkumných otázek, ale které na ně jako celek odpovídají a vytváří zcela novou koncepci motivace vhodnou pro zkoumaný jev. Pro tuto koncepci jsou charakteristické tři skupiny základních motivů ovlivňujících jednání spojené s výjezdem do terénu, a sice: dobrovolnící chtějí, dobrovolnící cítí a hodnoty a ideály (jsou pak v poslední kapitole doplněny o motivy odvozené ). Vnější vlivy jako mediální obraz migrační krize a společensko-politická situace v ČR působí (nevědomě) na hodnoty a ideály dobrovolníků, na základě této stimulace jsou vyvolány určité pocity. Hodnoty a ideály spolu s tím, co dobrovolníci cítí, vedou k vytvoření vědomých motivů, které jsou formulovány jako to, čeho dobrovolníci chtějí výjezdem do oblasti krize dosáhnout. Zkušenost z krizové oblasti pak v různé 25

26 Motivace k dobrovolnictví míře působí na všechny tři kategorie motivačních zdrojů dobrovolníka, a vznikají tak motivy odvozené. Pro lepší pochopení procesu motivace a uspořádání použitých kategorií bylo vytvořeno schéma, které se nachází na obrázku č. 2. Obrázek 2: Schéma motivačních kategorií a procesu motivace dobrovolníků navržené dle výsledků výzkumu této práce. Vnější vlivy jako mediální obraz migrační krize a společensko- -politická situace působí (nevědomě) na hodnoty a ideály dobrovolníků, na základě této stimulace jsou vyvolány určité pocity. Hodnoty a ideály spolu s tím, co dobrovolníci cítí, vedou k vytvoření vědomých motivů, které jsou formulovány jako to, čeho dobrovolníci chtějí výjezdem do oblasti krize dosáhnout. Zkušenost z krizové oblasti pak v různé míře působí na všechny tři kategorie motivačních zdrojů dobrovolníka a vznikají motivy odvozené. Pro zjednodušení interpretace výsledků výzkumu byli na základě analýzy dobrovolníci rozděleni do tří základních skupin. Hranice mezi nimi není pevně stanovená a liší se případ od případu, nicméně viditelným rozdílem mezi nimi byla rozvinutost motivací odvíjející se od realističnosti jejich očekávání. 26

27 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize 1) Panicové dobrovolníci vyjíždějící do terénu poprvé, s žádnou nebo velice malou předchozí zkušeností s dobrovolnictvím a se zvládáním krizových situací; 2) Hledači zkušeností dobrovolníci stojící někde mezi dvěma hraničními typy, vyjíždějící do terénu poprvé, ale mající dlouhodobou zkušenost s dobrovolnictvím či organizující aktivity v rámci migrační krize v ČR; 3) Veteráni zkušení dobrovolníci vyjíždějící do terénu opakovaně. Vědomé motivy dobrovolníků dobrovolníci chtějí Kapitola byla nazvána dobrovolníci chtějí, neboť právě slovem chtít dobrovolníci tyto jednoznačně rozeznané a pojmenované cíle, které je k aktivitě motivovaly, nejčastěji uváděli. Tyto pohnutky k jednání jsou tedy motivy vědomé, respondenti si uvědomují příčinu svého jednání a cíl, kterého chtějí dosáhnout. V tomto ohledu se jedná o motivy vnější a odpovídající na DVO1. Navíc byly vybrány cíle, které jsou společné všem třem kategoriím dobrovolníků, jedná se tedy o motivy základní a dají se shrnout do následujících kategorií: 1) vidět a udělat si názor 2) zažít 3) být součástí skupiny 4) ovlivňovat veřejné mínění a. v České republice b. o České republice 5) pomoci potřebným Vidět a udělat si názor je nejsilnější motiv ze všech zjištěných. Projevil se u všech respondentů, vyskytuje se v mnoha zkoumaných dokumentech a byl v terénu hojně pozorován. Obdobné kategorie se vyskytují i u dalších studií motivace (ať už dobrovolníků, tak i humanitárních pracovníků). Být v místě krize je motivem velice charakteristickým pro zkoumanou skupinu a je dán především kontextem (viz výše). Nejčastěji respondenti zmiňovali touhu po poznání týkající se migrantů a situace v místech, kde se vyskytují. Některé z nich však zajímaly i další aspekty, jako je samotná dobrovolnická činnost a její organizace. 27

28 Motivace k dobrovolnictví Motiv čistě poznávací ( vidět a udělat si názor ) byl u některých respondentů rozšířen o motivy prožitkové, nazvané zažít. Kategorie motivů na podobném základě nalezneme opět i v jiných výzkumech. Kromě obecné touhy po dobrodružství a nevšedních zážitcích byly respondenty uváděny konkrétní důvody, jako účast na historickém dění, kterého chtějí být součástí, nebo kvalitně strávený volný čas. Motivy socializační, čili být součástí skupiny, se nacházejí ve většině teoretických konceptů popisujících motivaci dobrovolníků. Nutno však podotknout, že v těchto kategoriích je cílem především navazování nových vztahů či prevence osamělosti, což se u respondentů tohoto výzkumu mezi základními motivy neobjevilo. Motivačním činitelem je v tomto případě sociální skupina, ve které se dobrovolníci pohybují v domácím prostředí, a ta ve formování motivů odjezdu do terénu hraje dvojí roli. Zaprvé trávení času s lidmi, kteří již v terénu byli, podněcuje touhu vyjet taky, a to především u hledačů zkušeností. Z tohoto hlediska se jedná o motivaci normativní (Frič, Pospíšilová a kol., 2010a), při které je kladen důraz na naplňování morálních imperativů v komunitě. Zadruhé, přestože sociální skupina hraje pouze vedlejší roli v celé škále motivů, někdy se může jednat o roli rozhodující v tom, zda jedinec jinými motivy nakloněný výjezdu do terénu nakonec tento potenciál naplní či nikoliv. Organizace výjezdu do terénu je především pro panice největší překážkou, být součástí skupiny tedy snižuje náročnost přípravy výjezdu. Velice výrazným motivem výjezdu do terénu u zkoumaného vzorku respondentů je snaha jej využít k ovlivňování veřejného mínění. Tento motiv se opět objevuje mezi respondenty, v analyzovaných dokumentech a při pozorování. Zájem o změnu ve společnosti je podstatou dobrovolnictví veřejně prospěšného, pod které zkoumaný fenomén spadá. V případě tohoto výzkumu mají respondenti zájem vyjádřit se k situaci a přispět tím ke změně veřejného mínění. Ať už je motivem respondentů primárně ovlivňovat veřejné mínění v ČR nebo mínění o ČR v zahraničí, nejsilnějším důvodem je nesouhlas s veřejným vyjadřováním a jednáním českých politiků či občanů. Za nástroj k ovlivňování veřejného mínění pak považují výjezd do terénu jako takový, tuto aktivitu považují za komunikační prostředek sloužící k demonstrování nesouhlasu nebo osobního příkladu ostatním. Dalším nástrojem je následná osvětová a mediální činnost založená na argumentu osobní zkušenosti. Následné 28

29 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize aktivity jsou typické pro dobrovolnickou kategorii hledačů zkušeností, kteří se tématem migrační krize zabývali již před výjezdem, případně se objevují až po absolvování prvního výjezdu a stávají se tak motivem u veteránů při výjezdech opakovaných. Motivace pomoci potřebným se v nějaké formě vyskytuje ve většině teoretických koncepcí zabývajících se jak motivací dobrovolníků, tak humanitárních pracovníků. Z tohoto výzkumu však vyplývá, že pomoc potřebným je spíše příležitostí vycházející z dalších okolností, u respondentů se objevuje pravidelně, není však motivem jediným ani nejdůležitějším. Respondenti si plně uvědomují, že pomoc dobrovolníků potřebným v terénu je nezbytná, zároveň jsou si také vědomi limitů své činnosti. Často také tuší, že pomáhat mohou efektivně i tam, kde dlouhodobě žijí. Motivy hraniční dobrovolníci cítí Kategorie byla nazvána dobrovolníci cítí, neboť obsahuje pocity a emoce, které respondenti vyjádřili ve vztahu k motivům vědomým, jednoznačně rozeznaným a pojmenovaným v kategorii dobrovolníci chtějí. Tyto motivy hraničí mezi vědomými (jedinec je schopen si pocit uvědomit a pojmenovat) a nevědomými (jedinec si neuvědomuje, jakým způsobem tyto pocity ovlivňují jeho jednání). Na základě teoretických poznatků a vypracované metodologie byly pocity určeny jako motivy vnitřní. Pocity, které jsou společné všem třem kategoriím dobrovolníků, můžeme shrnout do následujících kategorií: 1) nepříjemné emoce (stud) 2) povinnost 3) potřeba Nepříjemné emoce spojené se situací jsou součástí plejády pocitů všech respondentů, vyskytují se také ve zkoumaných dokumentech a ještě lépe patrné jsou na základě pozorování. Zatímco v konceptech motivace dobrovolníků i humanitárních pracovníků je motiv eliminace negativních emocí (Clary a kol., 1998; Ilsley, 1990; Říčan, nedatováno) považován za nežádoucí, v případě této studie s tím nelze souhlasit, neboť se nejedná o negativní emoce vyvolané špatným psychickým stavem jedince či jeho 29

30 Motivace k dobrovolnictví osobními problémy, které by se poskytováním humanitární pomoci snažil zvrátit. Negativní emoce respondentů této studie vyplývají z kontextu dění, které se jedinec svou činností pokouší změnit. Vedou tedy k pozitivnímu jednání přispívajícímu k řešení situace, která negativní pocity vyvolává. Nejčastěji explicitně zmiňovanou emocí je stud. Další silnou emocí, kterou všechny kategorie respondentů zažívají, je pocit povinnosti. Povinnost jako samostatná kategorie motivů není u konceptů motivace dobrovolníků ani humanitárních pracovníků uváděna. Pocit povinnosti v případě této studie je konkrétně vázán na naléhavost situace, respondenti se cítí povinni se osobně zasadit o zlepšení humanitárních podmínek a změnu celkové situace, která je dle dotazovaných vyvolaná špatnou činností či úplnou nečinností osob/orgánů/skupin/institucí, které jsou k těmto úkolům společnosti určeny. Potřeba bývá definována jakožto vnitřní stav jedince charakteristický nedostatkem nebo přesycením. V případě tohoto výzkumu se pocit potřeby objevil u respondentů dvěma způsoby. První z nich je potřeba pomoci. Druhým směrem se potřeba u respondentů projevila v souvislosti s vlastním rozvojem, a to u většiny hledačů zkušeností konkrétně například potřeba změny, doplnění zkušeností či posunu. Hodnoty a ideály Na základě výsledků výzkumu považuji hodnoty a ideály za nejhlubší zjištěné motivační zdroje s normativním potenciálem, protože právě hodnoty a ideály posloužily respondentům k orientaci ve svých pocitech a pomohly zvolit si cíl. Pocity z kategorie dobrovolníci cítí, které ovlivnily zvolené cíle, mají svůj základ v ideálech a hodnotovém nastavení respondentů. Hodnoty a ideály se tímto řadí mezi motivy vnitřní. Hodnoty a ideály jsou stálicemi mezi motivy dobrovolníků i humanitárních pracovníků a objevují se jako samostatné kategorie ve většině výzkumů. Jedná se o motivy nevědomé, a proto je proces jejich zjišťování poměrně náročný a jejich podrobným rozborem se výzkum nezabývá. V psychologii je možno o hodnotách uvažovat z různých pohledů, v tomto případě hodnoty představují důvody k usilování o zvolený objekt/cíl nebo vyhýbání se mu. Respondenti se shodovali na tom, že dobrovolnický výjezd do zahraničí jako forma pomoci je pro ně osobně něco automatického 30

31 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize a přirozeného, zároveň vnímali, že stejné hodnoty mají i další s nimi spolupracující dobrovolníci. Nejobecnější hodnotou, která by se dala považovat za tu, jež zastřešuje ostatní zmiňované, byla lidskost ve smyslu humanismu. Co se týče ideálů, jsou definovány jako konkrétní vize nebo představy toho, co je považováno za žádoucí a co je cílem snažení. Je to model, který jedinci slouží jako vodítko jeho jednání. Většina respondentů tušila existenci ideálů a jejich vlivu na rozhodování a jednání, úroveň schopnosti si je uvědomit a verbalizace se však u jednotlivců výrazně lišila. Zjištěným modelovým ideálem (soubor charakteristik, na kterém se respondenti shodují) je tak svět založený na hodnotách humanismu, bez zbytečného utrpení, uplatňující princip tolerance, solidarity a dodržování lidských práv. Nejednou se jako součást ideálního světa objevil také prvek reciprocity. Snaha o vytvoření takového světa, kde si lidé navzájem pomáhají, byla spojena s vlastní zkušeností, kdy respondentovi (nebo jeho sociální skupině) bylo v minulosti pomoženo, nebo s obavou o nejistou budoucnost v nejistém světě. Motivy odvozené Motivace je dynamický proces, v rámci kterého se i motivační faktory vyvíjí v závislosti na zkušenostech jedince. Předchozí kategorie mapovaly motivace vnější a vnitřní, které jsou společné všem dobrovolníkům, a jednalo se tedy o motivy základní, které dobrovolníky přivádí k vykonání činnosti nezávisle na předchozích zkušenostech. Tato kategorie se zabývá dalšími motivy, motivy odvozenými, které se u dobrovolníků objevují až na základě zkušenosti. U paniců nejsou zastoupeny vůbec, u hledačů zkušeností se projevují částečně a plně znatelné jsou u veteránů, u kterých někdy sehrály důležitější roli než motivy identifikované jako základní. Jedná se tedy o odpověď na poslední dílčí výzkumnou otázku strukturovanou do následujících kategorií: 1) zážitky a silné emoce a. smysluplnost vykonávané činnosti b. dobrovolnická sounáležitost 2) zkušenosti a seberozvoj 31

32 Motivace k dobrovolnictví Zážitky a silné emoce se objevují u dobrovolníků a humanitárních pracovníků poměrně běžně, i všichni respondenti tohoto výzkumu očekávali, že v průběhu terénní práce něco zažijí. Bez znalosti prostředí, do kterého se jedinec vydává, však není schopen očekávat typ, polaritu ani intenzitu zážitků. Proto nebyly zážitky jako motiv zmiňovány u kategorie paniců a u hledačů zkušeností se objevily jen opatrně. Zásadní rozdíl nastal v případě veteránů. Opatrná očekávání byla s příjezdem do krizové oblasti překonána a dobrovolníci se potýkali s problémem silné emoce popsat a zpracovat, což se týkalo i těch zkušenějších. S určitým odstupem si dobrovolníci prvotní emoci racionalizovali do pozitivního prožitku, který se pro ně stal dalším motivačním faktorem. Motiv emotivních zážitků může být pro některé dobrovolníky tak silný, že se obávali toho, aby nepřerostl až v závislost. Takovou nezdravou závislost na zážitcích spolu s problémy adaptovat se po návratu zpět do běžného života vypozorovali respondenti na sobě či svém okolí, které se dobrovolnictví na balkánské trase zúčastnilo. Pravděpodobně nejsilnějším z prožitků, který potkal všechny dotazované respondenty a který disponuje potenciálem přetavit se v motivační faktor, je pocit užitečnosti, potřebnosti a prospěšnosti v rámci výkonu smysluplné činnosti. Právě snaha být užitečný je základní charakteristikou dobrovolnictví veřejně prospěšného a hluboká smysluplnost humanitární práce je pak důležitým motivem českých humanitárních pracovníků (Braunerová, 2011). Smysluplnost respondenti vidí v tom, že odvádějí v rámci možností kvalitní práci a zároveň tím přispívají k naplnění zvolených cílů. Pro některé z nich je náročné smysl v dalších činnostech nalézt a i v případě, že respondenti po úvaze užitečné a smysluplné činnosti v rámci běžného života nalézají, zkušenost z terénu navíc přináší hluboký prožitek díky tomu, že výsledky jejich osobního nasazení mají v krizové oblasti bezprostřední dopad. Právě okamžitý a viditelný výsledek je to, co mohou dobrovolníci postrádat v zaměstnání či dlouhodobých projektech a v čem v terénu nalézají zalíbení. Motivy socializační se nacházejí ve většině teoretických konceptů popisujících motivaci dobrovolníků. Na rozdíl od základního motivu být součástí skupiny, ve kterém je za skupinu považováno domácí společenské prostředí, se motiv dobrovolnické sounáležitosti objevuje teprve po získání zkušeností z krizové oblasti. Respondenti si uvědomují společné charakteristiky dobrovolníků, čímž vytváří sociální skupinu, se 32

33 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize kterou se identifikují a považují se za její součást. Právě pocit sounáležitosti se skupinou a obohacování se vztahy vzniklými ve skupině se stává jednou z motivací pro další terénní výjezdy. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že se čeští dobrovolníci ve většině případů opravdu cítí a chovají jako skupina, která se při dosahování společného cíle zmírnit humanitární krizi a pomoci lidem na útěku vzájemně podporuje. Přestože se jedná o skupinu velice různorodou, čítající tisíce členů, kteří se vzájemně osobně neznají (komunikace probíhá v rámci sociálních sítí), dochází mezi nimi k otevřenému sdílení informací, zkušeností, dovedností, služeb a dokonce i materiálních či finančních prostředků. Kategorie získávání zkušeností a seberozvoje je jedinou čistě reciproční (Frič, 2001) či egoistickou (Frič, Pospíšilová a kol., 2010a) motivací nalezenou v rámci tohoto výzkumu. Znamená to, že se jedná o racionální pragmatickou motivaci s hlavním cílem prospět dobrovolníkovi. Opět se jedná o motivaci odvozenou, čili vzniklou až na základě hlubší znalosti prostředí. Přestože každý z respondentů předpokládal, že se o nějakou zkušenost obohatí, jaká ta zkušenost bude, nebylo jasné. Co se týče osobnostního rozvoje a získávání měkkých dovedností, respondenti hojně přiznávají, že jsou zkušenosti z terénu obohacující. Motiv získání profesionálních zkušeností je naprosto charakteristický pro hledače zkušeností nebo se objevuje vždy v návaznosti na poznání z terénu. Někteří respondenti se dokonce rozhodli v této formě dobrovolnictví pokračovat směrem k profesionalizaci. Dobrovolníci zmiňovali i konkrétní dovednosti, které získali nebo si procvičili, ty jsou však specifické dle osobnosti a priorit jedince. Závěr Cílem výzkumu bylo rozkrýt motivy českých dobrovolníků odjíždějících se zapojit do dobrovolnické činnosti v rámci humanitární krize probíhající na balkánské trase migrační krize. V rámci výzkumu jsem se snažila porozumět důvodům, které dobrovolníky vedou k rozhodnutí odjet na vlastní náklady a ve svém volném čase do krizových oblastí v zahraničí a věnovat se pomoci migrantům putujícím do Evropy. Jako metodu výzkumu v rámci kvalitativního paradigmatu jsem si zvolila zúčastněné pozorování, což znamená, že jsem se stala součástí skupiny, 33

34 Motivace k dobrovolnictví kterou jsem zkoumala technikami pozorování, dotazování, rozhovorů a analýzy dokumentů. Výsledkem mého bádání, založeného na předchozích teoretických poznatcích, je kapitola analytická, kterou otevírám představením společensko-politické situace v ČR a mediálního pokrytí evropské migrační krize v českých médiích. Zpravodajství zobrazující zubožené migranty, kteří jsou označováni za hrozbu, a převážně xenofobní odpovědi většinové české společnosti na jejich humanitární potřeby, navíc podpořené některými významnými politiky a osobnostmi veřejného života, jsou nedílnou součástí situace, na kterou zjištěné motivy dobrovolníků reagují. Samy zjištěné motivy jsou pak rozděleny na čtyři skupiny: 1) sdílené hodnoty a ideály lidskosti ve smyslu humanismu v dobrovolnících vyvolávají určité pocity. 2) Dobrovolnící cítí povinnost osobně se zasadit o zlepšení humanitárních podmínek na migrační trase a změnu celkové situace, která je dle dotazovaných vyvolaná špatnou činností či úplnou nečinností oficiálních orgánů. Obecná potřeba pomoci lidem v nouzi je doprovázena potřebou dělat něco víc, než je možné v ČR, které se humanitární rozměr krize přímo netýká. Zároveň jsou dobrovolníci motivováni nepříjemnými pocity, mezi kterými kraluje stud. 3) Na základě toho pak dobrovolníci chtějí pomáhat potřebným, přestože si uvědomují limity takové neprofesionální pomoci. Kvůli situa ci v ČR chtějí dobrovolníci především vidět humanitární krizi na vlastní oči, aby si na ni mohli udělat svůj názor podložený vlastní zkušeností, nikoliv informacemi zprostředkovanými médii. Doufají, že tímto budou schopni ovlivnit veřejné mínění, ať už v ČR nebo o ČR. Touží také zažít situaci v terénu a připojit se ke skupině českých dobrovolníků, které mají ve svém sociálním okolí. 4) Motivy odvozené představují paletu zdrojů motivace, která přichází až na základě zkušenosti z terénu. Řadí se mezi ně zážitky a silné emoce obecně, konkrétně pak především ty, které jsou vyvolány smysluplností vykonávané činnosti, jež má navíc bezprostřední a viditelný dopad. Příjemnými egoistickými motivy k opakovanému výjezdu jsou pak přátelská atmosféra a sounáležitost dobrovolníků v terénu a získání nových zkušeností napomáhajících profesnímu či osobnostnímu rozvoji. Jako celek je koncepce motivů dobrovolníků navrhovaná v rámci této práce jedinečná. Důležitou roli hrají faktory mediálního pokrytí a společensko-politické odpovědi na něj. Domnívám se, že bez těchto faktorů by bylo zastoupení českých dobrovolníků při humanitární krizi v zahraničí 34

35 2 Výzkum motivace českých dobrovolníků v kontextu migrační krize rozdílné. Nemůžu s určitostí tvrdit, že by byl jejich počet mnohem nižší, přikláním se však k myšlence, že by jiná situace přilákala jiné typy dobrovolníků a složení zdrojů jejich motivace by bylo odlišné. Doufám, že tento výzkum bude k užitku organizacím využívajícím/ koordinujícím činnost dobrovolníků při humanitárních krizích doma i v zahraničí a pomůže upozornit na výjezdy českých dobrovolníků na Balkán v rámci zapojení do humanitární krize a objasnit jejich motivy každému, kdo se o ně zajímá. Tento jev není z akademického pohledu prozatím systematicky zkoumán a zmapován a jistě by si vysloužil větší pozornost. Vlastním sepsáním této práce jako výzkumník-participant přebírám a v konečném důsledku pomáhám naplňovat jeden z cílů zkoumané skupiny dobrovolníků, a sice ovlivňování veřejného mínění. 35

36

37 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P Monika Havlová Program Pět P v České republice (ČR) funguje od roku 1996, je českou verzí programu Big Brothers Big Sisters (BBBS) a navazuje na jeho myšlenku dobrovolného vztahu dospělého mentora 1 s dítětem. Program Pět P péče, prevence, podpora, přátelství, pomoc je preventivní volnočasový program pro děti ve věku 6 15 let. Tento program funguje na principu individuálního přátelského vztahu mezi jedním dítětem a jedním dospělým dobrovolníkem. V Praze v roce 1996 tento program poprvé představila paní Dagmar E. McGill, tehdejší prezidentka BBBS. Na začátku fungování program koordinovala organizace Open Society Fund Praha a posléze převzalo koordinaci a realizaci programu občanské sdružení HESTIA Národní dobrovolnické centrum (Manuál programu Pět P, 2009). Později, po pětiletém fungování, byla v roce 2001 založena Asociace programu Pět P 2 s cílem být zastřešujícím občanským sdružením pro program Pět P v České republice, sdružovat všechny účastníky a spolupracovníky programu, podporovat jak rozvoj programu, tak i rozvoj dobrovolnictví v celé České republice (Z historie programu Pět P v ČR, nedatováno). 1 Mentor je někdo, kdo má větší zkušenost i znalost než jeho chráněnec, provází svého svěřence a instruuje ho za účelem jeho rozvoje. V programu Pět P mentor rozvíjí to, pro co má dítě předpoklady nebo co ho těší, pomáhá mu najít větší vyrovnanost. Mentor slouží jako model chování, poskytuje dítěti různé typy sociální opory, dává mu příležitost naučit se něčemu novému. Nedoučuje, nehlídá, je dítěti starším kamarádem (Brumovská & Seidlová Málková, 2010, s. 16). 2 Mezi hlavní cíle Asociace Pět P patří sdružovat manažery, koordinátory, supervizory, dobrovolníky a další účastníky a spolupracovníky tohoto programu, dále podporovat zavádění programu v ČR a působit jako zastřešující orgán ve vztahu ke státním, nestátním, domácím i zahraničním organizacím a být partnerem domácím i zahraničním organizacím zabývajícím se prací s dětmi a mládeží (Z historie programu Pět P v ČR, nedatováno). 37

38 Motivace k dobrovolnictví O přínosech mentoringového programu BBBS referovali Tierney a Grossman (2000). Tito autoři se opírali o výzkum, který v letech 1994 a 1995 zpracovala firma Public Private Ventures na celém území Spojených států amerických. Dotazováno bylo 959 dětí ve věku let, které byly zapojeny do tohoto programu. Podle výsledků této studie došlo u dětí, které byly zapojeny do programu BBBS, oproti dětem, které programem neprošly, k významným změnám. Například o 46 % byla u těchto dětí menší pravděpodobnost, že se stanou uživateli nelegálních drog, a o 27 % byla menší pravděpodobnost, že budou uživateli alkoholu. Další změna se projevila v oblasti záškoláctví, kdy autoři uvádějí, že u těchto dětí byla o 52 % menší pravděpodobnost, že budou záškoláci. U těchto dětí se také údajně o 37 % zmenšil výskyt lhaní rodičům (Tierney a kol., 2000). Nicméně proti této studii byly často vznášeny námitky s tím, že výsledky dětí zapojených do programu BBBS nebyly porovnány s běžnou populací dětí a mládeže, ale pouze s výsledky dětí z rizikového prostředí. Dle kritiků tudíž nelze výsledky této studie paušalizovat na běžnou populaci dětí a mládeže. Přesto se však výsledky této studie staly pádným důkazem o přínosu tohoto programu a následně došlo k jeho rozšíření po celém světě (Brumovská & Seidlová Málková, 2010). Česká verze BBBS program Pět P se v roce 2010 stal vzorem mentoringového volnočasového prostředku (Frič, Pospíšilová a kol., 2010a). Česká varianta BBBS Program Pět P Jak již bylo uvedeno, tento program se v České republice začal realizovat v roce 1996 jako jedna z prvních vlaštovek manažersky orientovaných dobrovolnických programů a je v ČR jedním z nejúspěšnějších programů, který pomáhá dětem a dospívajícím ze sociálně znevýhodněného prostředí. Program tak současně slouží jako propagátor dobrovolnictví v nejlepším slova smyslu (Tošner & Sozanská, 2006). 38

39 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P Poslání programu Již bylo zmíněno, že jde o sociálně preventivní program pro děti od 6 do 15 let. Program funguje na principu individuálního přátelského vztahu jednoho dítěte a jednoho dospělého dobrovolníka. Dvojice dítě dobrovolník se schází na 2 až 3 hodiny 1 v týdnu v odpoledních hodinách a věnuje se aktivitám podle společných zájmů. Tráví svůj volný čas způsobem, který jim oběma vyhovuje. Pravidelný kontakt dvojice, který by měl trvat nejméně 10 měsíců, je stvrzen písemnou dohodou. Posláním programu je prostřednictvím dlouhodobého vztahu dítě dobrovolník pomoci dítěti, které je kupř. v důsledku nepříznivé sociální situace ohroženo sociálním vyloučením, získat sociální a komunikační schopnosti a zapojit se do skupiny vrstevníků (Manuál programu Pět P, 2009). Tošner dodává, že do programu vstupují nejen děti z problematických nebo neúplných rodin, které mají výchovné problémy, ale i děti, které jsou nadané, avšak v kolektivu ostatních dětí nemají kamarády, stojí stranou a jsou osamělé. Posláním programu je vytvořit partnersky rovnocenný a přátelský vztah mezi dítětem a dobrovolníkem. Tento vztah je pro mnoho dětí v podstatě jediným přátelským a partnerským vztahem vůbec (Tošner & Sozanská, 2006). Program Pět P probíhá v přirozeném sociálním prostředí dětí. Principem programu je individuální práce s dětmi, která je založena na rovném přístupu k nim a vychází z jejich individuálně určených potřeb. V programu je dbáno na dodržování základních lidských práv a svobod a na zachování lidské důstojnosti. Program podporuje dítě v jeho vlastní aktivitě, rozvíjí jeho samostatnost a motivuje ho k činnostem, které vedou k překonání nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování (Manuál programu Pět P, 2009). Klienti programu Program nabízí sociálně preventivní činnosti dětem školního věku, které žijí v sociálně slabých či neúplných rodinách, dětem z dysfunkčních či mnohočetných rodin nebo z rodin, které prochází krizí, dětem od kolektivu izolovaným, dětem s poruchami učení a chování, dětem ohroženým šikanou nebo dětem v pěstounské nebo v náhradní rodinné 39

40 Motivace k dobrovolnictví péči. Program také poskytuje pomoc zákonným zástupcům dětí, a to formou základního sociálního poradenství (Manuál programu Pět P, 2009, s. 5 6). Tošner a Sozanská (2006) k tomuto vymezení okruhu klientů konstatují, že do programu nejsou přijímány děti s většími patologickými projevy, které vyžadují péči specializovaných odborníků, a to z toho důvodu, že by účast těchto dětí v programu mohla ohrozit nejen dítě samé, ale i dobrovolníka a chod celého programu (Tošner & Sozanská, 2006, s. 122). Účast dobrovolníků v programu spočívá v přirozeném působení na dítě při společném trávení volného času. Dobrovolníci se v tomto programu podílejí například na aktivizační činnosti (nácvik a upevňování motorických a sociálních schopností a dovedností svěřeného dítěte), sociálně terapeutické činnosti (osobní příklad v kontextu přátelského vztahu), zprostředkování kontaktu s přirozeným společenským prostředím (spoluúčast na zájmové aktivitě dítěte) a pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při upevnění kontaktu s rodinou, vrstevníky, okolní komunitou). (Manuál programu Pět P, 2009, s. 11) Dobrovolnické centrum ADRA Znojmo Dobrovolnické centrum ADRA Znojmo pomáhá dětem, seniorům, osobám se zdravotním postižením, osobám sociálně slabým, osobám s mentálním postižením, osobám s chronickým duševním onemocněním a těm, kteří jsou ohroženi závislostí nebo závislí na návykových nebo psychotropních látkách. Smyslem činnosti dobrovolníků z DC ADRA Znojmo není nahrazovat zaměstnance v zařízeních, nýbrž přinášet klientům radost ze života a ještě něco navíc. Centrum realizuje tyto dobrovolnické programy: pomoc seniorům a osobám se zdravotním postižením, pomoc dětem a pomoc osobám so ciál ně slabým. Dobrovolnické centrum ve Znojmě také provozuje humanitární sklad, který je vybaven zařízeními k odstraňování povodní a jiných krizových či havarijních situací (ADRA Dobrovolnické programy, 2014). 40

41 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P Pomoc dětem V rámci pomoci dětem DC ADRA Znojmo realizuje program Pět P. Program Pět P má za cíl prospět dětem školního věku 6 15 let. Program funguje na principu individuálního přátelského vztahu pro děti, které z různých důvodů nemají dostatek přátel mezi svými vrstevníky. Dobrovolník a dítě se pravidelně jedenkrát za týden setkávají a tráví spolu dvě až tři hodiny ze svého volného času, kdy se věnují aktivitám podle společných zájmů. Cílem tohoto programu je prevence sociálně patologických jevů, jako je záškoláctví, alkohol, drogy, krádeže či lhaní, a také obohacení sociálního zázemí dítěte. Nalezením vhodné společné aktivity a prožíváním společných zážitků dítěte s dospělým dobrovolníkem dochází ke zvýšení kvality života ohrožených dětí (ADRA Dobrovolnické programy, 2014). Jak již bylo zmíněno, je v programu Pět P v DC ADRA Znojmo zapojeno pouze 12 aktivních dvojic dobrovolník dítě. Z výsledků Analýzy potřeb cílové skupiny dětí ze Znojemska usuzuji, že počet dětí zapojených do programu Pět P by mohl být několikanásobně vyšší. Základním úskalím pro zapojení těchto dětí do programu je, že se dobrovolnickému centru nedostávají dobrovolníci. Z tohoto důvodu jsem si jako téma práce zvolila zmapování motivů, které vedou dobrovolníky k zapojení se do programu Pět P. Mojí snahou bylo, aby tato práce byla přínosnou zpětnou vazbou pro vedení dobrovolnického centra a napomohla k odhalení motivačních faktorů u stávajících dobrovolníků s případným využitím pro získání dalších. Metodologie výzkumu a jeho etické aspekty Již bylo zmíněno, že cílem této práce bylo zjistit, jaké motivy vedou člověka k tomu, že je dobrovolníkem v sociálněpreventivním programu Pět P v Dobrovolnickém centru ADRA Znojmo. Vzhledem k tomu, že záměrem mého výzkumu bylo zjišťovat subjektivní názory dobrovolníků z oblasti jejich motivace a motivů vedoucích je k dobrovolnickým aktivitám, rozhodla jsem se pro kvalitativní výzkum. Hendl (2005) zmiňuje, že v případě kvalitativního výzkumu jde o hloubkový vhled při zkoumání předmětu, jevu či fenoménu v jeho přirozeném 41

42 Motivace k dobrovolnictví prostředí. Kvalitativní výzkum reaguje na místní situace a podmínky, hledá lokální příčinné souvislosti. Volba vhodného přístupu kvalitativního výzkumu Ve svém výzkumu jsem zkoumala motivaci a motivy malého počtu dobrovolníků, kteří jsou zapojeni do programu Pět P, a to v rámci téže skupiny. Proto jsem se při rozhodování o vhodném přístupu rozhodla pro případovou studii. K případové studii Hendl (2005) uvádí, že jde o studium jednoho nebo několika málo případů, kdy sbíráme velké množství dat od jednoho nebo několika málo jedinců. Jde zde především o zachycení složitosti případu, přičemž se předpokládá, že prozkoumáním jednoho případu porozumíme případům jiným, tomuto případu podobným. V souladu s Hendlem (2005, s. 104) předpokládám, že případová studie byla vhodná pro můj výzkum, protože staví na důkladném prozkoumání jednoho případu, následném srovnání s jinými případy a vsazení zkoumaného případu do širších souvislostí. Studie se zaměřuje na rozkrytí motivů a motivace u dobrovolnic z programu Pět P. Nezkoumám dobrovolnice samotné, ale díky nim a skrze ně daný jev. Vzhledem k tomu, že výzkum byl prováděn v jedné skupině dobrovolnic formou individuálních rozhovorů, je zde na místě zmínit, že motivační prvky nejsou uvnitř této skupiny mezi členkami reflektovány; nepracuje se s tím ani během supervize a členky se mezi sebou o tom ani spontánně nebaví. Ukazuje se tedy, že vlastně každá členka této skupiny má svoji individuální motivaci a nikdo (kromě mne v tomto výzkumu) se jich na ni nedotazuje. Ve svém výzkumu si kladu za cíl hlouběji prozkoumat motivy dobrovolníků z programu Pět P. Pro získání potřebných informací jsem se rozhodla využít techniku dotazování, a to polostrukturovaný rozhovor, s tím, že jsem dobrovolníkům (resp. dobrovolnicím, jelikož skupina je tvořena samými ženami), komunikačním partnerkám, ponechala dostatečně široký prostor, aby mohly vyjádřit své subjektivní názory a pocity. Jako způsob zaznamenávání kvalitativních dat jsem zvolila použití záznamo- 42

43 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P vého zařízení (diktafonu) a vyhotovení shrnujícího protokolu 3. Jak uvádí Hendl (2005), shrnující protokol je technika, která nezachovává celý text, neboť předpokládá, že v textu jsou zbytečná místa. V praxi to znamená, že mluvené slovo respondentů bylo během rozhovoru nahráváno a souběžně byly pořizovány poznámky, i kvůli tomu, abych mohla pokládat doplňující otázky a neskákat přitom mluvícímu do řeči. A následně, po rozhovoru, při poslechu diktafonu, bylo prováděno určité shrnutí s tím, že informace, které se netýkají motivů a programu Pět P, byly vypuštěny a informace, kterou byly k věci, byly naopak roztříděny, doplněny o potřebný komentář vzešlý ze zápisků pořízených během rozhovoru a též ze souběžného pozorování, úvah apod. Výzkumná otázka Jako hlavní výzkumnou otázku, jejímž zodpovězením by měl být dosažen cíl mého kvalitativního výzkumu, jsem stanovila: Jaké motivy a motivace vedou člověka k zapojení do sociálněpreventivního programu Pět P v DC ADRA Znojmo? S pomocí operacionalizace jsem hlavní výzkumnou otázku rozčlenila na dílčí výzkumné otázky, které zní: Jaké vnitřní hybné síly vedou člověka k zapojení se do programu Pět P v DC ADRA Znojmo? Jaké vnější spouštěče vedou člověka k zapojení se do programu Pět P v DC ADRA Znojmo? Jaké faktory snižují motivaci dobrovolníků během výkonu jejich dobrovolnické činnosti v programu Pět P v DC ADRA Znojmo a vedou je k ukončení dobrovolnické činnosti? Jaké faktory zvyšují motivaci dobrovolníků během výkonu jejich dobrovolnické činnosti v programu Pět P v DC ADRA Znojmo a ovlivňují je v dobrovolnictví pokračovat? 3 Proces tvorby shrnujícího protokolu: nejdříve se určí úroveň abstrakce a materiál se k této úrovni jednotně zobecňuje; vynechají se zobecněné významové jednotky, které se opakují; související významové jednotky se sdružují; to, co zůstává, se upravuje do souvislého materiálu a porovnává se s původním materiálem; jestliže souhrn není dostatečně hutný, tak se celý proces opakuje (Hendl, 2005, s. 210). 43

44 Motivace k dobrovolnictví Při rozhovoru s komunikačními partnerkami jsem kladla tyto níže uvedené otázky s přihlédnutím k tomu, že každý rozhovor se vyvíjel individuálně, takže některé otázky nezazněly, jiné byly naopak doplňovány, a to podle toho, co která komunikační partnerka říkala. Otázky v rozhovoru: Nejdříve bych Ti ráda položila otázky, které se týkají dobrovolnictví. Můžeš mi, prosím tě, popsat ten okamžik, tu situaci, jak ses o dobrovolnictví obecně a konkrétně o dobrovolnictví v ADŘE dozvěděla? A jak Tě vůbec napadlo se do dobrovolnických aktivit zapojit? Jak dlouho se dobrovolnictví v ADŘE vlastně věnuješ? A mohla bys mi, prosím tě, přiblížit, proč sis vybrala program s dětmi, vždyť ADRA má i jiné dobrovolnické programy? Můžeš mi prosím říci, co jsi od toho dobrovolnictví vlastně očekávala? Když se na to svoje rozhodnutí stát se dobrovolníkem podíváš s odstupem času, myslíš, že ses rozhodla pro správnou věc? A máš pocit, že Tě dobrovolnictví nějak ovlivnilo, že se Ti třeba změnil život, že jsi v něčem jiná než dřív? Zajímalo by mne, jestli vědí Tvoji rodiče, přátelé a známí, že jsi dobrovolníkem v programu Pět P, a pokud ano, co na to říkají? Když se teď zaměříme na ADRU, mohla bys mi popsat něco bližšího o činnosti ADRY? Jaké programy třeba realizuje, jak jsou zajištěny a připraveny, jak se ti pracuje s koordinátorkou, jestli se Ti dostává nějaké zpětné vazby, hodnocení nebo i ocenění za Tvoji dobrovolnickou činnost. Co bys třeba doporučila vedení ADRY k získání nových dobrovolníků? A co má ADRA dělat pro udržení Vás, dobrovolníků již zapojených do dobrovolnictví? Teď bych Tě poprosila, abys mi o sobě řekla pár informací, jako např. kolik je ti let, jestli studuješ nebo pracuješ a kde, jestli máš rodinu, sourozence, přátele, přítele, děti. Jaké jsou tvoje zájmy, záliby a koníčky, prostě aktivity, které Tě nejlépe charakterizují. A mohla bys mi prosím přiblížit, po čem v životě toužíš, jaké jsou Tvoje sny a přání? A s čím jsi ve svém životě spokojená a s čím naopak nespokojená? Co bys chtěla změnit? A kdybys měla popsat svoje dětství, tak jaké bylo? Co se Ti líbilo, anebo naopak nelíbilo během dětství a jak to třeba vnímáš teď, s odstupem času? Chtěla bys něco ve svém životě změnit? Nebo co bys udělala v svém životě jinak? 44

45 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P Mohla bys mi prosím popsat, jak vypadá Tvůj každodenní život? Mohla bys mi prosím popsat poslední den, kdy ses zrovna nevěnovala dobrovolnictví, co jsi ten den dělala? A naopak mi prosím popiš den se všemi Tvými aktivitami (od rána do večera), kdy ses dobrovolnictví věnovala. Máš práci, která tě baví, nebo by sis přála dělat práci jinou? Co bys třeba chtěla dělat za práci? Myslíš si, že by se Ti do dobrovolnictví více chtělo, kdyby to bylo za peníze? Prosím, pověz mi o lidech z Tvého okolí, kteří Tě nejvíce ovlivnili, když jsi byla dítě, a kteří Tě ovlivňují dnes a jak? Představ si situaci, že máš třeba kouzelný prsten, kterým bys ve svém životě mohla změnit tři věci. Které věci bys změnila teď? A které věci bys změnila ze svého dětství? Představ si, že jsi třeba v loterii vyhrála deset milionů korun. Mohla bys mi prosím popsat, jak bys s těmi penězi naložila? Konkrétně komu, kolik a na jaký účel bys je věnovala a proč. A teď se vrať do svého dětství, kdy je ti 15 let, a popiš mi prosím, jak bys tehdy s těmi penězi naložila? A teď si představ, že bys ty peníze měla jen pro sebe. Na co bys je použila? Nebo kdybys těch deset milionů mohla použít jen pro svou rodinu, co byste s nimi udělali? Anebo kdybys těch celých deset milionů měla věnovat jednomu člověku, kdo by to byl a proč? Volba výzkumného souboru Objektem mého zkoumání byly motivy a motivace, nikoli lidé dobrovolnice samé. Nezkoumala jsem je samotné, ale díky nim a skrze ně daný jev. Kdyby se do výzkumu zapojili všichni dobrovolníci z programu Pět P v DC ADRA Znojmo, jejichž počet je v současné době pouhých 12, byl by v případě mého výzkumu výběr totální. Výběr nebyl řízen požadavkem dosažení teoretické saturace. Fakticky vzato nešlo o výběr, zahrnuti byli všichni dostupní dobrovolníci, což je deset dívek ve věku let. V zájmu zachování anonymity nebyly záměrně představeny profily jednotlivých komunikačních partnerek, s ohledem na to, že do této skupiny dobrovolníků z Programu Pět P sama patřím a všechny dotazované komunikační partnerky se navzájem dobře znají. Z těchto důvodů jsem etické otázky nadřadila kompletní prezentaci relevantních zjištění. 45

46 Motivace k dobrovolnictví V souladu s etickými zásadami a pravidly byli účastníci mého výzkumu předem obeznámeni s cílem tohoto výzkumu. Informace získané z rozhovorů a pozorování byly a jsou zajištěny proti případnému zneužití a nejsou a nebudou poskytovány žádným dalším osobám. Komunikační partnerky byly anonymizovány a byla jim dána fiktivní jména: Rút, Radmila, Rita, Rebeka, Renée, Rozálie, Regína, Renata, Růžena a Romana. Skrze rozhovor jsem se o jednotlivých osobách dozvěděla více, než o sobě vzájemně vědí. S ohledem na to, že nevím, co ze sděleného může být citlivé, vyžadoval můj přístup velkou opatrnost, mimo jiné i z těchto důvodů jsem nemohla představit (jak to jinak bývá obvyklé) profily jednotlivých komunikačních partnerek. Analýza dat a závěr V souladu s výše uvedeným se v analýze a interpretaci dat zabývám skutečnostmi, které byly zjištěny na základě rozhovorů a pozorování, a podle nich byly vytvořeny jednotlivé kategorie s cílem nalézt odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Na tomto místě shrnuji odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Jako vnitřní motivy, jinak řečeno vnitřní hybné síly, uváděly komunikační partnerky nejčastěji potřeby a jejich naplňování. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že snahou komunikačních partnerek je odstranění potřeby coby nedostatku něčeho a nastolení pomyslné rovnováhy. Jedním z motivů pro zapojení do dobrovolnické činnosti bylo i uspokojení takto vnímaných potřeb. Nutno zmínit, že šlo o různé úrovně potřeb. Na tomto místě lze využít Maslowovy hierarchie potřeb, jelikož v rozhovorech zazněly otázky naplňování sociálních potřeb, potřeby uznání i potřeby seberealizace, včetně touhy po sebenaplnění. O motivech nenaplněných potřeb některé komunikační partnerky hovořily přímo, ale na některé motivy můžeme pouze usuzovat z jejich chování, projevů nebo jednání. Je však zřejmé, že u všech dotazovaných nejde pouze o naplňování jedné úrovně z hierarchie Maslowovy pyramidy potřeb, ale že se u nich potřeby různě prolínají, jedna úroveň prostupuje druhou a v rámci dobrovolnických aktivit tak uspokojují více potřeb najednou. V rozhovorech čtyři komunikační partnerky uvedly, ať už přímo nebo nepřímo v souvislosti s jejich zapojením do dobrovolnických aktivit, že je 46

47 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P k tomu vedla potřeba někam patřit, získat nové kontakty, nové vztahy, nová přátelství. V souladu s tvrzením Friče a Pospíšilové (2010a) je možné uvést, že motivem dobrovolnictví je prospěch komunikačních partnerek, a to získání nových vztahů, přátelství, kontaktů a vazeb, současně však z jejich dobrovolnických aktivit mají přínos dětští klienti programu. V rozhovorech často v souvislosti se vstupem do dobrovolnictví zaznívala i slova o naplňování potřeby učit se novým věcem a získat nové zkušenosti. Naplňování těchto potřeb lze opět označit za motivaci s prvky egoismu, neboť motivem dobrovolnictví je naplnění potřeby učit se novým věcem a získávat nové zkušenosti, jak uvedly citované komunikační partnerky. Současně však podotýkám, že z jejich dobrovolnických aktivit mají opět přínos i dětští klienti programu. V některých rozhovorech doslova zaznělo, že dobrovolnice před svým zapojením se do dobrovolnických aktivit měly tolik volného času, že samy nevěděly co s ním a jak ho smysluplně využít. I toto smysluplné trávení volného času byl podle mne jeden z motivů, který vysvětluje jejich volbu zapojit se do dobrovolnictví, jak potvrzují výpovědi jednotlivých komunikačních partnerek. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že výpovědi dotazovaných korespondují se zjištěním Friče a Pospíšilové (2010b), kteří na základě výzkumu z let 2009/2010 konstatovali, že jednou z nejvíce rozšířených motivací u českých dobrovolníků je smysluplné využití volného času. Z toho lze vyvodit, že ani v roce 2016 tento motiv u našich komunikačních partnerek neztratil význam. Všechny komunikační partnerky zmiňují v přímé souvislosti se svým dobrovolnictvím, že jim tato činnost přináší dobrý pocit ze sebe samé; že jim přináší radost, osobní uspokojení a naplnění tím, že pomáhají ostatním. Výpovědi komunikačních partnerek korespondují se zjištěními různých autorů, že totiž jedním z nejčastějších důvodů pro zapojení se do dobrovolnictví je kupř. to, že lidé prostřednictvím dobrovolnictví chtějí dělat něco, co je naplňuje, co jim dá dobrý pocit ze sebe sama. Ovlivnění příkladem nejbližších, čili vliv tzv. významných druhých coby vnitřního nebo vnějšího spouštěče chování, zmiňují různí autoři. Vliv blízkých osob v dětství zmiňují všechny dotazované komunikační partnerky, přičemž právě toto ovlivnění může být pro další chování a jednání zkoumaných osob klíčové, aniž by si to tyto osoby samy uvědomovaly. Při analýze rozhovorů s komunikačními partnerkami 47

48 Motivace k dobrovolnictví byly zaznamenány babička, maminka, teta, rodiče coby blízké osoby v období dětství a dospívání, které měly zásadní vliv na jejich tehdejší i další život. Všech deset komunikačních partnerek uvedlo alespoň jednu osobu, která je v dětství nebo dospívání významně ovlivnila, takže žádná z nich ne uvedla, že by v dětství nebyla nikým ovlivněna. Ve vztazích komunikačních partnerek a jimi zmiňovaných významných blízkých osob z dětství (i když zde mnohdy není přímá souvislost, kdy to komunikační partnerka říká v souvislosti s dobrovolnictvím) spatřuji jeden z významných motivů, proč se tyto komunikační partnerky do programu Pět P s dětmi se sociálně znevýhodněného prostředí zapojily, a to motiv nevědomý. Tento motiv, vyvolaný kupř. vnitřními rozpory, potlačenými touhami, přáními či pudy, přivedl komunikační partnerky do programu Pět P, kde pomáhají konkrétnímu dítěti, které možná zažívá teď podobné pocity a problémy ve své rodině. Motivem zde je věnovat se konkrétnímu dítěti z programu Pět P alespoň tak, jak se jednotlivým komunikačním partnerkám věnovali jejich blízké osoby v dětství. V souladu s tvrzením Kopecké (2012) uvádím, že i když si tyto nevědomé motivy nepřipouštíme, je naše chování i těmito motivy ovlivňované. Mít v dětství oporu v blízké dospělé osobě, ke které může dítě vzhlížet, jejímž je chráněncem, ke které má důvěru, která ho učí a povzbuzuje v různých činnostech, to naplňuje nejen jeho potřebu sociální opory, ale vytváří i dobrý základ pro jeho další mezilidské vztahy a podle mého názoru i následné zapojení se do dobrovolnictví. A toto zjištěné tvrzení koresponduje i s tvrzením Wilsona (2000), který na základě výzkumu uvádí, že silná podpora, chvála, povzbuzení ze strany rodičů je spojena s celou řadou pozitivních následků na altruistické chování dětí a dospívajících. Nelze opomenout, že určit, zdali je ovlivnění příkladem nejbližších motivem vnitřním či vnějším, je velmi těžké. A to z toho důvodu, že u každé komunikační partnerky tento motiv může být vnímán a hodnocen individuálně. Zatímco některá komunikační partnerka by tento motiv označila za vnitřní hybnou sílu, věřím, že jiná by pro ten stejný motiv použila označení vnější spouštěč. V osmi z deseti rozhovorů s komunikačními partnerkami zazněly v přímé souvislosti s dobrovolnictvím i věty o pocitu samozřejmosti a povinnosti vycházejícím z vlivu rodičů a rodičovské socializace během dětství a dospívání. Mezi řádky rozhovoru šlo vyčíst naplňování morálních norem, nepsaných pravidel a občanské povinnosti. Ve výše uve- 48

49 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P deném konstatování komunikačních partnerek lze identifikovat vnější motiv vliv výchovného působení, kdy vlivem rodičovské socializace je motivem komunikačních partnerek naplňování morálních příkazů, nepsaných pravidel a závazků vůči společnosti. Pět komunikačních partnerek během rozhovoru často zmiňovalo rozvod rodičů, konkrétně v souvislosti s jejich vyprávěním o dětství a také v souvislosti s tím, co by chtěly ve svém životě (zpětně) změnit. Přestože v uvedených výpovědích není (až na případ Rity, která své rozhodnutí pro dobrovolnickou činnost u dětí spojovala s rozvodem rodičů) přímá souvislost se zapojením do dobrovolnických aktivit, troufám si tvrdit, že se zde určitá spojitost nabízí. Komunikační partnerky, které zažily v dětství rozvod nebo výrazné neshody rodičů, jsou, jak lze vyčíst z jejich výpovědí, citlivé na rodinné vztahy. Je zde možné nalézt mezi řádky nevědomý motiv pomoci dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí, které zažívají, stejně jako dotazované komunikační partnerky, nenaplněný rodinný život. V souladu s tvrzením Kopecké (2012) lze i sny, přání či touhy komunikačních partnerek považovat za motivy, které je přivedly k dobrovolnictví. A jaké vnější spouštěče pro zapojení se do dobrovolnické činnosti vyplynuly z rozhovorů? Dotazované komunikační partnerky uvádějí, že nejen během dětství a dospívání, ale i v období dospělosti měly na jejich chování a jednání vliv blízké osoby z jejich okolí. V přímé souvislosti se zapojením do dobrovolnického programu Pět P uvádí sedm z deseti dotazovaných komunikačních partnerek, že na jejich rozhodnutí stát se dobrovolníkem měly zásadní vliv jejich vrstevnice kamarádky. V souladu s tvrzením Homoly (1972) i Kopecké (2012) shledávám v následování vrstevníků (kamarádek jako tzv. významných druhých blízkých osob ze sociálního prostředí komunikačních partnerek) motiv vědomý. Vliv kamarádek na svoje rozhodnutí zapojit se do dobrovolnictví si dotazované komunikační partnerky plně uvědomovaly a samy ho přiznávaly. Pouze jedna komunikační partnerka hovoří v souvislosti se svým zapojením se do dobrovolnictví v programu Pět P o vlivu své sestry. Dvě komunikační partnerky nezmínily vliv blízkých osob z jejich vlastního prostředí na jejich zapojení do dobrovolnického programu Pět P; obě dívky naopak shodně uvedly, že se o dobrovolnictví dozvěděly z přednášky, kterou zprostředkovala jejich škola. V jejich případě šlo o svědectví nadšené dobrovolnice, což pro ně byla přímá inspirace 49

50 Motivace k dobrovolnictví pro vlastní zapojení do dobrovolnické činnosti. Přestože v jejich případě nešlo o vliv blízkého člověka, spatřuji v jejich motivaci významný vliv druhé osoby, jejich vrstevnice, jak samy uvedly. V uvedených výpovědích pozoruji vnější motiv, kdy aktivita k dobrovolnictví je stimulována z vnějšku okolím dobrovolníka, v těchto případech šlo o vliv koordinátorky z ADRY, navíc téměř vrstevnice našich komunikačních partnerek. V rozhovoru jsem komunikačním partnerkám také položila otázky týkající se ocenění jejich dobrovolnické činnosti ze strany jejich vnějšího okolí. Zajímalo mne, jestli jejich rodiče, přátelé, známí vědí, že komunikační partnerky jsou dobrovolnice, a jak tuto jejich aktivitu vnímají, hodnotí a jestli ji oceňují. Z rozhovorů vyplynulo, že ocenění a uznání ze strany rodičů, přátel a známých nemělo rozhodující či zásadní vliv na zapojení komunikačních partnerek do dobrovolnických aktivit. Na tomto místě je podle mého názoru vhodné poznamenat, že výroky našich komunikačních partnerek aktuálně vykreslují vnímání dobrovolnictví ze strany široké veřejnosti v naší republice. Na základě informací zjištěných z rozhovorů souhlasím s konstatováním Tošnera a Sozanské (2006), kteří hovoří o tom, že povědomí o dobrovolnictví a status dobrovolníka ve společnosti a zejména zapojení veřejnosti do dobrovolnických aktivit je v České republice stále na nízké úrovni. Na základě informací zjištěných z provedených rozhovorů se domnívám, že i když tento výrok Tošner a Sozanská zmínili ve své knize před deseti lety, tak stále je aktuál ní a odpovídá realitě v naší zemi, přestože podle Gjuričové (2008) stát přijetím zákona o dobrovolnické službě dobrovolnictví uznává jako společensky a fakticky významné, zviditelňuje ho a poskytuje mu respekt a úctu. O tom, že někteří občané ČR nevěří ve smysluplnost dobrovolnické práce a nemají k otázce dobrovolnictví pozitivní postoj, hovoří i Frič a Pospíšilová (2010b). Při kódování rozhovorů se téměř ve všech rozhovorech vyskytoval kód práce, ať už v přímé či nepřímé souvislosti s motivy našich komunikačních partnerek. Nutno podotknout, že pouze čtyři ze všech deseti dotazovaných komunikačních partnerek mají stálé zaměstnání. Zbývajících šest dotazovaných pracuje příležitostně, a to pouze na brigádách při studiu. Práce je v životě člověka významným faktorem budování jeho identity, ekonomické autonomie a tím potažmo i dalších aktivit. Kromě toho, že je práce zdrojem příjmu, může člověku přinášet uznání, úspěch, přátelské 50

51 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P vztahy, anebo naopak člověka nenaplňuje, neuspokojuje a vede tak potenciálně k jiným činnostem, které člověka naplňují. Práce se v rozhovorech vyskytovala v různých obměnách, a to buď jako práce vysněná/zamýšlená u těch, kteří zatím studují, nebo práce, která neuspokojuje, nebo naopak uspokojuje u těch, kteří již jsou zapojeni do pracovního procesu. Práce se tak stává buď vědomým nebo nevědomým vnějším motivem pro zapojení našich komunikačních partnerek do jejich dobrovolnické činnosti, aniž by si to ony samy před rozhovorem mnohdy uvědomovaly. Pracoviště je místem, kde člověk může potkat jiné lidi a poznávat jejich život, případně se jím inspirovat. I toto se v rozhovorech objevilo čtyři dobrovolnice jsou ze stejného pracoviště (pracují v kasinu). Neuspokojující práci v rozhovoru zmínily tři komunikační partnerky. V případě jedné z nich se jakoby oklikou dobrovolnictví stává možností dílčí realizace vlastní profese je to možnost pracovat s dětmi. Odtud je už jen kousek k hypotéze, že faktorem dobrovolnické činnosti může být to, že náplní odpovídá schopnostem člověka, včetně profesní kvalifikace, avšak člověk se jí věnuje, je-li jinak finančně zajištěn (míněno v souvislostech, kdy by výkon dané profese či kompetence nebyl finančně honorován tak, jako tomu je u jedincovy práce, jež je mu zdrojem obživy). Zatímco dvě komunikační partnerky si svoji nespokojenost s prací a její kompenzaci v dobrovolnickém programu s dětmi jasně uvědomují a jde v jejich případě o vědomý motiv, tak u jedné komunikační partnerky je to podle mého názoru motiv neuvědomovaný neboli, jak uvádí Kopecká (2012), motiv nevědomý. Tato komunikační partnerka podle mého mínění podvědomě vnímá rozpor její práce v kasinu. Lze vyvodit všeobecně známá fakta, že kasina obecně plodí klienty sociální práce, a tak se podle mého přesvědčení nevědomky tato komunikační partnerka v navazujícím magisterském studiu zaměřila na obor sociální práce, přičemž na bakalářském stupni studovala dle svých slov obor marketing- -management. Na tomto místě lze využít výrok Bělohlávka (2008), který zmiňuje myšlenku, že přestože se spousta lidí domnívá, že jedinou motivací ke spokojenosti s prací je finanční odměna, není tomu tak. Pracovní spokojenost souvisí podle tohoto autora i s jinými faktory. V případě výše zmíněných tří komunikačních partnerek, které se vyslovily o své nespokojenosti s prací, si dovolím prohlásit, že jejich nespokojenost s prací je konkrétně přivedla jako jeden z motivů k dobrovolnictví. 51

52 Motivace k dobrovolnictví Svoji spokojenost s prací v rozhovoru vyjádřila jedna komunikační partnerka. Podle mého postřehu si dotyčná díky své práci, byť práci, která ji podle jejích vlastních slov baví (jde však patrně spíše o obsah konkrétní pracovní činnosti než o celkový smysl i proto užívá slova baví, nikoliv kupř. naplňuje ), podvědomě uvědomuje rozpor a negativa své práce v kasinu. Stejně, jak bylo uvedeno v předchozích odstavcích, lze i zde vyvodit všeobecně známá fakta, že kasina obecně plodí klienty sociální práce, a tak se podle mého přesvědčení i komunikační partnerka s prací spokojená, aniž by to reflektovala z pohledu své práce, ve své mimopracovní činnosti zaměřila na dobrovolnictví. I u ní tak lze postřehnout, že její práce ji, jako jeden z vnějších motivů, přivedla k dobrovolnictví. Jak již bylo řečeno, tak šest z deseti komunikačních partnerek není zapojeno do stálého pracovního procesu. Vzhledem k tomu, že studují, tak pracují pouze příležitostně na brigádách. V jednom případě již komunikační partnerka bakalářské studium ukončila a v současné době si práci hledá. O provázanosti studia, dobrovolnictví a vysněné práce hovoří tři komunikační partnerky. V rozhovorech s nimi tak často zaznívalo vysněná/zamýšlená práce v budoucnu se zaměřením na sociální práci nebo práci s dětmi. Dobrovolnictví v těchto rozhovorech korespondovalo se studiem komunikačních partnerek obsahově zaměřeným na sociální práci. Nabízí se zde hypotéza, že faktorem dobrovolnické činnosti může být i to, že se mu věnují lidé, kteří studují obor, jehož náplní je oblast sociální práce. Dobrovolnice v tomto případě uvádějí, že jednou z jejich vysněných profesních činností v budoucnu je i práce sociálního pracovníka. Dobrovolnictví jako alternativu vysněné práce nepřímo zmiňují zbývající tři komunikační partnerky. Mám za to, že v těchto šesti výpovědích komunikačních partnerek o vysněné práci lze také spatřovat vnější motiv, který jako jeden z mnoha motivů přivedl tyto komunikační partnerky k dobrovolnické činnosti v programu s dětmi. Výrost a Slaměník (1998) uvádějí, že práce je místem, kde člověk přichází do kontaktu s jinými lidmi, kteří ho, ať už si to uvědomuje nebo naopak nepřipouští, určitým způsobem ovlivňují. Člověk tráví v práci značnou část svého života a získává zde mimo jiné i přátele, kteří mohou mít vliv na jeho pracovní i mimopracovní činnosti. Pracoviště jako prostředí setkání s lidmi věnujícími se dobrovolnictví se tak na základě rozhovorů jeví jako další vnější motiv. Toto tvrzení podporuje i výpověď 52

53 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P jedné komunikační partnerky, která opakovaně v rozhovoru uvedla, že se o dobrovolnictví dozvěděla na svém pracovišti v kasinu od kolegyň kamarádek. A dále pokračovala, že se i díky těmto kamarádkám do dobrovolnické činnosti zapojila. Její pracoviště se tak v tomto kontextu stalo vnějším prostředím vnějším motivem, který ji také, byť nepřímo, přivedl k dobrovolnictví. Tímto se potvrdila moje domněnka, že pracoviště se v případě této komunikační partnerky stává místem, kde může potkat jiné lidi a poznávat jejich život, případně se jím může inspirovat a i díky tomu se následně zapojit do dobrovolnictví. Další tři její kolegyně zapojené do dobrovolnictví v Pět P přímo neuvádějí jako motiv k dobrovolnictví vliv kolegyň na pracovišti, jsou to ale kolegyně z práce. Je tedy docela dobře možné vyslovit hypotézu, že kdyby se takto na pracovišti nesešly, některé by se k tomuto dobrovolnictví nedostaly. Mohu-li vyjádřit dobrovolnictví jednou větou, na které se snad shodne většina autorů, tak jde o dobrovolnou a neplacenou činnost ve prospěch jiných. Přestože je dobrovolnictví činnost neplacená, v rozhovorech s komunikačními partnerkami se v souvislosti s dobrovolnictvím objevilo i dobrovolnictví s finanční podporou, dobrovolnictví zadarmo a vnímání případného dobrovolnictví za finanční odměnu jako povinnosti. Tento kód se však objevil proto, že jsem sama otázku finanční odměny v souvislosti s dobrovolnictvím položila. Komunikační partnerky to tedy neříkaly samy od sebe, ale odpovídaly na mnou položenou otázku. Dobrovolnictví je všeobecně vnímáno jako činnost, která je bez nároku na finanční odměnu. Domnívám se však, že vždy velmi záleží na tom, v jaké momentální finanční situaci se dobrovolník nachází, zdali má stálou práci, nebo studuje a je odkázán na občasné brigády nebo příspěvky od rodičů. Tuto svoji domněnku jsem si ověřila i během rozhovorů s komunikačními partnerkami. Ze všech dotazovaných mi tři komunikační partnerky upřímně odpověděly, že by finanční odměnu za svoji dobrovolnickou činnost někdy více, někdy méně uvítaly. Z uvedených výpovědí vyplývá, že kdyby nemusely kvůli penězům na brigádu, mohly by se v tu dobu věnovat dobrovolnictví. Otevírá se zde tedy otázka nějaké finanční podpory za dobrovolnictví, která by odpovídala penězům, jež člověk dostane za spíše nekvalifikovanou brigádu. Myslím si, že dělat dobrovolnictví dobrovolně se s finanční odměnou nevylučuje. Vylučuje se to ovšem s tím, že by do dobrovolnictví šel člověk motivován na prvním místě penězi. Pravdou však je, že se zde ztrácí hra- 53

54 Motivace k dobrovolnictví nice mezi kupř. zaměstnáním, které člověk současně dělá rád a je motivován i činností samotnou, ale dělá to pro obživu, a mezi dobrovolnictvím. Mám za to, že ty komunikační partnerky, které mají podle svých vlastních slov dobře placenou práci, by za svoji dobrovolnickou činnost finanční odměnu opravdu nechtěly. A to právě proto, že jsou ve své práci dostatečně finančně ohodnoceny. Tuto moji domněnku potvrzuje Regína, Rita i Romana. I zbývající komunikační partnerky na moji otázku, zda by je třeba k dobrovolnictví více motivovala finanční odměna, odpověděly, že ne. Nutno podotknout, že ani jedna z dotazovaných nemá stálou práci. Nechci spekulovat, ale nabízí se mi otázka, zda by jejich přesvědčení o dobrovolnictví zadarmo bylo pevné i v okamžiku, kdy by se dostaly do finanční nouze a akutně potřebovaly peníze. Na tomto místě nelze nezmínit, že všechny komunikační partnerky v rozhovoru uvedly, že pozitivně vnímají to, že mají se svým dětským kamarádem k dispozici permanentky do lázní nebo na letní koupaliště. Tyto permanentky jako benefity dostávají dobrovolnice od koordinátorky programu. Zde je však vhodné konstatovat, že přestože komunikační partnerky odmítají za dobrovolnictví finanční odměnu, permanentka jako odměna za dobrovolnickou činnost se jim nejeví jako problematická. Přitom ale právě permanentka je de facto podobná dárkovému poukazu, který fakticky funguje jako peníze, pouze je omezeno jeho použití na určitou prodejnu nebo službu. Je nutné i dodat, že finanční odměna za dobrovolnictví dává v očích tří komunikačních partnerek dobrovolnictví aspekt povinnosti. Přičemž stalo-li by se v tomto ohledu dobrovolnictví díky finanční odměně povinným (ve smyslu dostáváte-li za to peníze, jste povinni to dělat), nemělo by smysl bavit se o tom, jestli jej člověk dělá z dobré vůle (protože povinnost je povinnost). Tím by se dostal do rozporu již význam samotného slova dobrovolnictví jako dobrá vůle projevená skutky. Z rozhovorů vyplynul i kód děti jako konkrétní skupina klientů, na které je program Pět P zaměřen. Z rozhovorů vyznělo, že si všechny dotazované komunikační partnerky již před vstupem do dobrovolnických aktivit uvědomovaly, kdo je cílovou skupinou programu. Program Pět P je zacílen na děti ve věku od 6 do 15 let. Při rozboru rozhovorů vyšly děti jako upřednostňovaná cílová skupina dobrovolnické činnosti. Na základě analýzy rozhovorů se domnívám, že všechny dotazované komunikační partnerky si program Pět P vybraly záměrně. Jde o vědomý 54

55 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P vnější motiv a to právě kvůli této cílové skupině. Daly tak programu Pět P a dětským klientům přednost před jinými dobrovolnickými programy, které také znojemská ADRA realizuje a které se věnují například seniorům nebo pacientům v nemocnicích. V některých rozhovorech se často vyskytoval kód zkouška rodičovství nanečisto, a to v přímé souvislosti s otázkou zapojení se do programu Pět P, který je zaměřen na děti. Ve výše uvedených konstatováních lze nalézt v souladu s tvrzením Friče a kol. (2001) motivaci v recipročním smyslu. Komunikační partnerky tím, že se věnují konkrétnímu dítěti tak, jak se jim v dětství věnovali jejich blízcí, přináší svou dobrovolnickou činností prospěch nejen dítěti, ale i sobě samé. Lze zde identifikovat i nevědomý motiv mít svoje dítko, byť jako kamaráda z programu Pět P, protože vlastní dítko zatím nemají a vnímají to jako dobrou přípravu na budoucí mateřství. V rozhovorech s komunikačními partnerkami často zaznívala slova o přínosu programu Pět P pro dětského klienta, který je do tohoto programu zařazen. Komunikační partnerky často zmiňovaly změny v chování dětských kamarádů, větší komunikativnost, otevření se, zlepšení výsledků ve škole apod. Na základě výše uvedených výpovědí komunikačních partnerek je možné shrnout, že posláním programu je vytvoření přátelského vztahu mezi dobrovolníkem a dítětem, který je mnohdy jediným přátelským vztahem pro tyto děti. Konstatování komunikačních partnerek o zvýšeném sebevědomí a rostoucí sebedůvěře plně koresponduje s cíli programu. Výše uvedené také souhlasí s tvrzením Švestkové a kol. (2004), která zmiňuje, že je cílem programu nabídnout pomocnou ruku a umožnit dítěti vystoupit ze svého světa nebo, jak řekla dobrovolnice Romana: Vypadne z toho svého světa do toho mého světa. Z úst komunikačních partnerek to sice přímo nezaznělo, ale dovolím si tvrdit, že z jejich výpovědí vyplývá, že díky programu Pět P dochází k naplňování potřeb dětí v programu zapojených a že se zlepšuje kvalita jejich života. A právě tento přínos programu v naplňování základních dětských potřeb, jak mohou komunikační partnerky na vlastní oči vidět, je podle mého názoru dalším ze silných motivů, který je nutí v dobrovolnické činnosti v programu Pět P pokračovat. V rozhovorech s komunikačními partnerkami se často vyskytoval kód ADRA coby organizace, která je přímo oslovila a nabídla jim možnost zapojení do dobrovolnické činnosti. Z deseti komunikačních partnerek se čtyři vyjádřily, že zástupkyně dobrovolnické centra ADRA Znojmo jim 55

56 Motivace k dobrovolnictví přednášela ve škole a oslovila je s konkrétní nabídkou činnosti. Z výše uvedeného lze odvodit, že sedm komunikačních partnerek bylo osloveno konkrétní nabídkou k dobrovolnictví ze strany konkrétní organizace, a to ADRY, ať už na přednášce ve škole nebo na přednášce na Městském úřadě ve Znojmě. Tři komunikační partnerky si vyhledaly školení k dobrovolnictví samy a taktéž samy zkontaktovaly dobrovolnické centrum ADRY a zúčastnily se školení dobrovolníků. Přitom je ale nutné konstatovat, že tato jejich iniciativa byla stimulována informací o činnosti ADRY v médiích. Lze tedy říct, že jedním z vnějších motivů pro zapojení našich dotazovaných komunikačních partnerek do dobrovolnictví byla konkrétní nabídka a adresně cílená prezentace ADRY. Z rozhovorů s komunikačními partnerkami se vynořila i myšlenka, že DC ADRA Znojmo je organizace, která má velký přínos pro region Znojemska a jeho občany. Všechny komunikační partnerky uvedly, že jim DC ADRA poskytuje pro dobrovolnickou činnost dobré podmínky, že jsou s její činností spokojeny. Mám za to, že aniž bych se komunikačních partnerek ptala na poslání DC ADRA Znojmo, tak z jejich výpovědí je patrné, že si zjevně podvědomě toto poslání uvědomují. Poslání určuje tvář organizace, uvádí Šedivý a Medlíková (2011). Osměluji se na tomto místě tvrdit, že komunikační partnerky poslání DC ADRA Znojmo přijaly za své, že se s ním ztotožnily, aniž by si to samy uvědomovaly. Ve shodě s výrokem Šedivého a Medlíkové (2011) je toto komunikačními partnerkami zvnitřněné poslání nevědomým motivem pro jejich pokračování v dobrovolnické činnosti z programu Pět P DC ADRA Znojmo. V souladu s tvrzením Hawkinse a Shoheta (2004) lze zpětnou vazbu označit jako proces, kdy člověku sdělujeme, jak ho vidíme a vnímáme, jak hodnotíme jeho činnost. V rozhovorech s komunikačními partnerkami zaznělo i to, že právě zpětná vazba je pro ně důležitá, protože potřebují slyšet, že dobrovolnickou činnost, kterou vykonávají, dělají dobře; že to, co dělají, dává smysl. Komunikační partnerky také uvedly, že nedostatečná zpětná vazba by snižovala jejich motivaci v dobrovolnictví pokračovat. Všechny komunikační partnerky zmínily, že se jim dostává zpětné vazby od koordinátorky programu, a to zejména na pravidelných skupinových supervizích. Z citovaných rozhovorů je patrné, že komunikační partnerky vnímají zpětnou vazbu zejména jako ocenění a pochvalu za svoji činnost od koordinátorky programu. Často také zmiňovaly, že jako ocenění dostávají od koordinátorky drobné upomínkové předměty 56

57 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P a benefity. V rámci těchto benefitů šlo zejména o lístky do kina a permanentky na plavání. I ostatní komunikační partnerky vyzdvihovaly v souvislosti se zpětnou vazbou osobu koordinátorky programu a slova pochvaly z jejích úst často zaznívající. Na tomto místě je lze využít tvrzení Bělohlávka (2008), který zmiňuje jako jeden z nejsilnějších motivů pochvalu. Na základě údajů zjištěných z rozhovorů s komunikačními partnerkami si v souladu s Bělohlávkem dovolím konstatovat, že konkrétní, adresná, včasná a veřejná pochvala od koordinátorky programu v rámci zpětné vazby je velmi silným vnějším motivem pro setrvání i pokračování dotazovaných komunikačních partnerek v dobrovolnické činnosti. V rozhovorech komunikační partnerky často uváděly, že pozitivně vnímají to, že mají se svým dětským kamarádem k dispozici lístky do kina, permanentky do lázní nebo na letní koupaliště. Tyto permanentky jako benefity dostávají dobrovolnice od koordinátorky programu. Je k vhodné připomenout, že přestože většina komunikačních partnerek v rozhovoru odmítá za dobrovolnictví finanční odměnu, permanentka jako odměna za dobrovolnickou činnost se jim nejeví jako problematická. Přitom je opět nutno zmínit, že právě permanentka je de facto podobná dárkovému poukazu, který v podstatě funguje jako peníze, pouze je jeho použití omezeno na určitou prodejnu nebo službu. O vlivu benefitů na pokračování dobrovolnické činnosti hovořily vesměs všechny komunikační partnerky. V souladu s myšlenkou Záškodné a Mojžíšové (2011) na tomto místě prohlašuji, že spokojenost dobrovolníka s prožívaným dobrovolnictvím tak, jak lze vyčíst mezi řádky u citovaných výpovědí, je také jedním z motivů dotazovaných komunikačních partnerek pro setrvání v jejich dobrovolnické činnosti. Ve všech deseti rozhovorech s komunikačními partnerkami se často objevoval kód koordinátorka programu jako významný faktor poskytující zpětnou vazbu a mající vliv na další setrvání dotazovaných v dobrovolnickém programu Pět P. Je nutno podotknout, že v rozhovorech zazněla tvrzení, že všechny komunikační partnerky se s koordinátorkou programu osobně dobře znají a pravidelně se s ní setkávají nejen na supervizích, ale i na společných akcích. Její činnost velmi kladně hodnotí, dokonce se domnívají, že bez ní by program nefungoval. Z pozorování i mezi řádky rozhovoru šlo vyčíst neskrývaný obdiv a úctu k osobě koordinátorky, byť věkově blízké komunikačním partnerkám. Osobu koordinátorky pro- 57

58 Motivace k dobrovolnictví gramu Pět P zmiňovaly komunikační partnerky v souvislosti se zpětnou vazbou, supervizí i pochvalou. A přesně na tomto místě je podle mého názoru vhodné zmínit, že se potvrdilo tvrzení Tošnera a Sozanské (2006), kteří k roli koordinátora poznamenávají, že je vizitkou organizace a měl by mít upřímné a otevřené vztahy s dobrovolníky z programu. V souladu s Manuálem programu Pět P (2009), který je citován v podkapitole 3.2.6, je koordinátor klíčovou postavou, na jejíž bedrech leží realizace a chod celého programu. A na tomto místě si dovolím k osobě koordinátorky ze znojemské ADRY citovat slova Břízové (2007), která vidí koordinátora jako člověka, jenž je zapálený pro věc. Na základě uvedených citací rozhovorů s komunikačními partnerkami lze konstatovat, že koordinátorka programu Pět P ze znojemského DC ADRA je velmi významným vnějším motivačním faktorem pro setrvání dotazovaných komunikačních partnerek v jejich dobrovolnické činnosti. Na otázku, co by komunikační partnerky doporučily vedení znojemské ADRY pro to, aby získali další dobrovolníky, jsem dostala doporučení, která zde zmiňuji i přesto, že s motivy stávajících dobrovolníků nemají nic společného. Domnívám se však, že pro vedení ADRY mohou být přínosná. Růžena navrhla připravit různé sportovní a kulturní aktivity pro veřejnost. A konkrétně: Třeba sportovní odpoledne, které můžeme s litlíky dělat, a lidi pak uvidí, o čem to dobrovolnictví vlastně je. V téměř totožném duchu hovořila i Radmila. Regína, stejně jako ostatní komunikační partnerky, prahne po častějších společných akcích. Je si ale vědoma, že bohužel váznou na penězích a někdy i omezeném čase všech dobrovolníků. V průběhu rozhovoru zmínila, že by vedení ADRY doporučila častější osvětové akce na různých akcích města Znojma nebo častější prezentace v médiích, v novinách. Dodala, že si myslí, že by tak získali další lidi. Následně si ale posteskla: Ale zase si uvědomuji, že je to náročné na čas, finance a lidi, takže to zůstává na ústním podání a šíření mezi dobrovolníky a lidmi z jejich okolí. Rút své doporučení specifikovala: Uvítala bych více akcí, kde se můžeme všichni sejít, nebo dokonce i akce, kde se schází jen dobrovolníci bez svých litlíků, aby se lépe poznali. Jinak bych ADŘE pro to, aby získala nové lidi, doporučila víc reklam a více vylepování letáčků. Nebo udělat si stánek na nějakém místě ve Znojmě a vyprávět kolem jdoucím lidem o tom, co že to vlastně ADRA je a proč se zapojit. Rita by pro získání nových dobrovolníků uspořádala nějakou větší akci se stávajícími dobrovolníky, následně by vedení znojemské ADRY doporučila pravidelné 58

59 3 Výzkum motivace dobrovolnictví v programu Pět P články v novinách, reklamy na sociálních sítích. Pro stávající dobrovolníky by Rita doporučila připravovat více společných akcí pro děti a dobrovolníky, podporovat ty dobrovolníky a shánět pro ně různé benefity na různé atrakce nebo volnočasové činnosti. V rozhovoru Rita uvedla, že jedinou slabou stránkou ADRY je, že je zde mezi dobrovolníky velmi málo mužů. A dále pokračovala: V podstatě neznám ani jednoho, kdo by byl třeba do programu Pět P zapojen. Možná by na tom mohli zapracovat. Možná by muž mohl mezi námi dobrovolníky zavést nějaké nové vize nebo návrhy. Rozálie zmínila toto doporučení pro získání nových dobrovolníků: Větší prezentaci v médiích, víc přednášek na školách, nějaké workshopy nebo stánky na dětském dnu v červnu na náměstí. Aby ADRU prostě bylo víc vidět, bylo o ní víc slyšet. Z rozhovorů se vynořila myšlenka, že prezentace ADRY se zřejmě dobrovolnicím jeví jako nedostatečná, protože ji v rozhovoru zmínily téměř všechny. Jediná Renata uvedla, že se jí propagace ADRY jeví dostatečná. Naopak Romana přišla s tím, že by ADŘE doporučila větší prezentaci v novinách, víc článků, víc příběhů a tak. Jako upřímně, o ADŘE si ve znojemských novinách moc toho nepřečtete. Já vím, že je to náročné na čas, na peníze a taky vím, že dobré zboží se chválí samo, ale někdy to prostě nestačí. Zajímavý pohled na získání nových dobrovolníků přinesla Rebeka, která by ADŘE doporučila: Dobrovolníci, ti, co už v programu jsou, by mohli po svých přátelích rozšiřovat okruh dobrovolníků, ptát se jich, zda by šli do toho. Na samý závěr této části si dovolím, v souladu se zjištěnými výsledky z rozhovorů, vyslovit přesvědčení, že motivy vedoucí člověka k zapojení se do dobrovolnictví jsou vždy v určitém smyslu individuální a závisí do značné míry na jeho osobitosti, svéráznosti a originalitě, rovněž též na jeho životním příběhu, životních podmínkách a aktuálních poměrech a okolnostech, ve kterých se zrovna nalézá. 59

60

61 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách Barbora Černochová, Alžběta Faltová, Regina Kirkingová, Veronika Knichalová, Tereza Kvapil Pokorná, Sandra Skalková, Pavlína Jurníčková Na začátku celého studentského výzkumu, který byl realizován v akademickém roce 2015/2016, stála snaha zjistit, jak je to s formálním dobrovolnictvím u studentů a zaměstnanců Univerzity Palackého v Olomouci. Dotazník, který byl studenty vypracován, se zabýval několika tematickými celky. Pro tuto kapitolu je však zasadní část motivace k dobrovolnictví. Cílem této části bylo zjistit, jaká je motivace k formální dobrovolnické činnosti u těch, kteří uvedli, že v posledních 12 měsících vykonávali některou formu dobrovolnické činnosti v oblasti sociálních služeb. Pro sběr dat byl využit dotazník, který byl distribuován elektronickou formou všem studentům a zaměstnancům univerzity. Jednalo se o techniku převedenou do fromátu Google Forms. Sběr dat probíhal ve dvou vlnách. První vlna sběru dat proběhla na Cyrilometodějské teologické fakultě 4, a to v období zimního semestru Druhá vlna sběru dat pak probíhala na ostatních fakultách univerzity, a to v období letního semestru Při tvorbě dotazníku jsme vycházeli z metodiky výzkumu dobrovolnictví realizovaného v rámci Slovenské republiky (Brozmanová Gregorová a kol., 2012). Výzkumný nástroj byl přizpůsoben možnostem a cílům realizovaného studentského šetření. V rámci první otázky došlo k rozdělení respondentů na dvě skupiny. První z nich tvořili ti, kteří v posledních 12 měsících vykonávali nějakou formální dobrovolnickou aktivitu, druhou pak ti, kteří odpověděli záporně. Poté následovala otevřená otázka, ve které byli ti respondenti, kteří nějakou takovou činnost v daném období vykonávali, požádáni, aby vepsali, o jakou činnost se jednalo a v jaké organizaci tuto činnost vykonávali. Otevřené odpo- 4 Společně s Cyrilometodějsou teologickou fakultou (dále CMTF) probíhal sběr dat i na CARITAS VOŠs v Olomouci, která má společně s CMTF bakalářský studijní program. 61

62 Motivace k dobrovolnictví vědi respondentů byly následně kategorizovány do dvou proměnných druh činnosti a organizace, ve které/ých byla/y činnost/i vykonávána/y. V rámci této otázky někteří uvedli jednu dobrovolnickou činnost, někteří jich však uvedli více, a to až v pěti organizacích. Z tohoto pramení jeden z limitů předkládaných výsledků. V rámci dalších dotazů jsme se totiž respondentů ptali na dobrovolnickou činnost jako takovou, a nikoli ve vztahu k té které konkrétní zkušenosti. Výzkumný vzorek této kapitoly tak tvoří respondenti, kteří v posledních 12 měsících vykonávali dobrovolnickou činnost formálního charakteru v rámci organizace zabývající se sociálními službami. Takovýchto respondentů bylo v našem výzkumu 121, což je téměř 28 % ze všech studentů a zaměstnanců, kteří uvedli, že v posledním roce vykonávali nějakou dobrovolnickou činnost. Procento respondentů však může být v reálu ještě vyšší, neboť někteří uvedli velmi obecné určení organizace (nezisková organizace či dobrovolnická organizace), které velmi často nabízí dobrovolnické příležitosti v oblasti sociálních služeb. I tak je však zřejmé, že dobrovolnictví v oblasti sociální práce / sociálních služeb tvoří poměrně významnou oblast a je důležité se jí věnovat, zejména ve vztahu ke studijním programům Katedry křesťanské sociální práce CMTF UP, jejíž studenti se na tomto výzkumu podíleli. Na začátek kapitoly alespoň pomocí následujících grafů a tabulek představíme výzkumný vzorek, který tvoří základ pro výsledky uváděné v této kapitole. Pokud se podíváme na rozložení dle pohlaví, je patrné, že je tu výrazná převaha žen. muž 9 % žena 91 % Graf 1: pohlaví respondnetů 62

63 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách Dalšími proměnnými jsou pak vztah respondenta k univerzitě (tabulka č. 1), nejvyšší dosažené vzdělání (tabulka č. 3) a náboženské vyznání (tabulka č. 2). Tabulka 1: Vztah k univerzitě Vztah k univerzitě Četnost % student prezenční formy 79 65,3 student kombinované formy 31 25,6 zaměstnanec 11 9,1 Tabulka 2: Náboženské vyznání Náboženské vyznání Četnost % katolické 54 44,6 jiné křesťanské 6 5 jiné 3 2,5 bez vyznání 53 43,8 jiná možnost 5 4,1 Tabulka 3: Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Četnost % SŠ s maturitou 73 60,3 Bc ,3 Mgr. 8 6,6 doktorské 7 5,8 Abychom mohli lépe a komplexněji porozumět motivaci, je důležité vědět, nejen v jaké oblasti je dobrovolnictví vykonáváno, ale i čemu se dobrovolníci věnují. Mezi hlavních pět oblastí patřily oblast osobní asis- 63

64 Motivace k dobrovolnictví tence a trávení času s klientem (N = 39), volnočasové aktivity (N = 38), lektorská činnost (N = 18), získávání finančních a jiných zdrojů (N = 16) a administrativa (N = 13). Dalšími zajímavými proměnnými, které by mohly přispět k lepšímu porozumění, jsou i proměnné týkající se intenzity dobrovolnické činnosti a délky jejího vykonávání. Méně než rok se formální dobrovolnické činnosti věnuje 21,5 % respondentů. Dalších 10,7 % ji provozuje déle než rok, ale méně než dva. 18,2 % pak vykonává tuto činnost alespoň dva roky, ale méně než tři, a celých 49,6 % se formální dobrovolnické činnosti věnuje tři a více let. Vzhledem k poměrně silnému zastoupení respondentů v této kategorii by bylo jistě zajímavé do dalšího výzkumu zařadit další kategorie, které by pomohly lépe rozkrýt rozložení v rámci tohoto časového rozmezí. Další otázka se týkala intenzity formální dobrovolnické činnosti vykonávané ve zmiňovaných posledních 12 měsících. Jak je vidět v následujícím grafu, pravidelně ( téměř každý den nebo každý týden ) se formálnímu dobrovolnictví věnuje 57 % respondentů. To může svědčit o poměrně významném místě dobrovolnické činnosti v životech těchto studentů či zaměstnanců univerzity. 64

65 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách Jednou či dvakrát do roka 14,9 Alespoň jednou za tři měsíce 6,6 Alespoň jednou za měsíc 21,5 Každý týden 53,7 Téměř denně 3,3 Graf 2: Jak často vykonávali respondenti formální dobrovolnickou aktivitu v posledních 12 měsících Samotná motivace k dobrovolnické činnosti byla v dotazníku měřena skrze osm výroků, u kterých měli respondenti na škále od 1 zcela nesouhlasím po 5 zcela souhlasím uvést svůj postoj. Pokud se podíváme na průměry u jednotlivých výroků, můžeme vidět, že pět z osmi výroků má hodnocení vyšší než 3,5. Tabulka 4: Motivace pro dobrovolnickou činnost (N = 121) Výrok Průměr Modus Moji přátelé a rodina jsou dobrovolníky, proto i já jsem dobrovolník/ce. 2,27 1 Chci se setkávat a přátelit s novými lidmi. 3,75 4 Je pro mě důležité pomáhat druhým lidem. 4,51 5 Cítím, že mě k dobrovolnické činnosti vede má víra. 2,99 3 Chci se osobnostně rozvíjet. 4,42 5 Chci vrátit druhým to, co jsem dostal/a od jiných lidí. 3,47 4 Dobrovolnictví je pro mě příležitost rozvíjet své pracovní zkušenosti. 4,30 5 Chci se podělit o svoje vědomosti a zkušenosti. 3,

66 Motivace k dobrovolnictví Nejvyšší skóre (4,51) má výrok: Je pro mě důležité pomáhat druhým lidem. Tato motivace se dá zejména ve vztahu k dobrovolnictví v sociálních službách předpokládat jako silná. I ve výzkumu Dobrovolnictví na Slovensku (2012) je faktor motivace hodnoty 5 reprezentovaný nejvyšším průměrem (3,99) 6. Je pro mě důležité pomáhat druhým lidem. 57,9 38,0 0,8 0,8 2,5 zcela nesouhlasím nesouhlasím ani nesouhlasím, ani souhlasím souhlasím zcela souhlasím Na druhém a třetím místě se pak umístily výroky, které mají naopak vztah k osobě dobrovolníka. Jedná se o výrok Chci se osobnostně rozvíjet. a Dobrovolnictví je pro mě příležitost rozvíjet své pracovní zkušenosti.. 5 V citovaném výzkumu se tento faktor skládal ze tří výroků, viz Brozmanová Gregorová a kol. (2012, s. 82). 6 Byla použita též pětistupňová škála (1 vůbec nesouhlasím až 5 absolutně souhlasím). 66

67 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách Chci se osobnostně rozvíjet. 43,8 50,4 0,8 0,8 4,1 zcela nesouhlasím nesouhlasím ani nesouhlasím, ani souhlasím souhlasím zcela souhlasím Dobrovolnictví je pro mě příležitost rozvíjet své pracovní zkušenosti. 47,9 38,0 0,8 2,5 10,7 zcela nesouhlasím nesouhlasím ani nesouhlasím, ani souhlasím souhlasím zcela souhlasím 67

68 Motivace k dobrovolnictví Významné místo dobrovolnické činnosti ve vztahu k pracovnímu uplatnění potvrzují i výsledky ve dvou dalších otázkách, které byly respondentům položeny. První z nich zjišťovala, zda respondneti uvádí či hodlají uvádět zkušenosti z dobrovolnické činnosti ve svém životopise. nevím 19 % ne 8 % ano 73 % Graf 3: Uvádíte či hodláte uvádět zkušenosti z dobrovolnické činnosti ve svém životopise? Jak je vidět na předchozím grafu, téměř tři čtvrtiny respondentů předpokládají, že dobrovolnická zkušenost je cennou součástí životopisu a mohla by jim tak pomoci získat chtěnou pracovní pozici. Ještě více je vazba na profesní život vidět v odpovědích na otázku, zda si respondenti myslí, že jim zkušenosti z dobrovolnické činnosti pomohly či mohou pomoci v jejich profesním životě. Tady vyjádřilo souhlas více než 80 % z nich. 68

69 4 Výzkum motivace studentů a zaměstnanců UP k formálnímu dobrovolnictví v sociálních službách ne 3 % nevím 14,9 % ano 82% Graf 4: Myslíte si, že Vám zkušenosti z dobrovolnické činnosti pomohly či mohou pomoci ve vašem profesním životě? Takto vysoká míra souhlasu s těmito výroky může být do velké míry dána tím, že respondenti studují nebo vyučují v oborech souvisejících se sociální prací. Tento předpoklad však nelze na základě sebraných dat potvrdit ani vyvrátit, neboť otázka na studovaný obor v případě studnetů a katedru či vyučované předměty v případě zaměstnanců nebyla do dotazníku zařazena. Pokud se znovu vrátíme k motivaci, lze vidět, že čtvrtý a pátý výrok (týkající se motivace), které ještě obdržely průměrné hodnocení vyšší než 3,5, se pak svým obsahem zase částečně odklánějí od osobnosti dobrovolníka a tematizují oblast sociálních interakcí ( Chci se setkávat a přátelit s novými lidmi. ) a předávání zkušeností a vědomostí ( Chci se podělit o svoje vědomosti a zkušenosti. ). Naopak nejnižšího průměru dosáhl výrok Moji přátelé a rodina jsou dobrovolníky, proto i já jsem dobrovolník/ce. (2,27). 69

70 Motivace k dobrovolnictví Moji přátelé a rodina jsou dobrovolníky, proto i já jsme dobrovolník/ce. 33,1 29,8 18,2 14,9 4,1 zcela nesouhlasím nesouhlasím ani nesouhlasím, ani souhlasím souhlasím zcela souhlasím Zde je míra souhlasu výrazně nižší, a to i ve srovnání s výsledky již výše zmiňovaného slovenského výzkumu. Ten měřil tuto oblast skrze tři výroky: Zapájam se do neplatených aktivit a pomoci iným, pretože to robia aj moji priatelia. (souhlas v % 56,7); Zapájam se do neplatených aktivit a pomoci iným, pretože ludia, kterých poznám, to robia tiež. (souhlas v % 47); Zapájam se do neplatených aktivit a pomoci iným, pretože je to pre ludi, kterých poznám najlepšie, velmi důležité. (souhlas v % 61,9). (srov. Brozmanová Gregorová a kol. 2012, s. 175). Průměrná hodnota faktoru spoločnosť pak byla 3,4 (Brozmanová Gregorová a kol. 2012, s. 82). Následující tabulka alespoň v nástinu představuje přínosy formální dobrovolnické činnosti, které respondenti vnímají. 70

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 4 PROČ SE STÁT DOBROVOLNÍKEM Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte

Více

Přínosy pro inkluzi. Mgr. Aneta Marková

Přínosy pro inkluzi. Mgr. Aneta Marková Přínosy pro inkluzi Mgr. Aneta Marková Přínosy dobrovolnictví A) Individuální základní dělení - pro cílovou skupinu / oblast podpory - pro dobrovolníky B) Společenské - pro organizaci - pro celou společnost

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín KLIMA ŠKOLY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha Termín 29.9.2011-27.10.2011-1 - Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí kolegové! Dovolte, abychom

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA PREZENČNÍ STUDIUM TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI: FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝKONNOST A PRACOVNÍ ZAUJETÍ ZAMĚSTNANCŮ Autor DP: Vedoucí

Více

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt

19.11.2013. Projektový management. Projektový management. Další charakteristiky projektu. Projekt Projektový management Lekce: 8 Projektový management Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Projektový management je typ managementu uplatňovaného k zabezpečení realizace jedinečných, neopakovatelných, časově

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce

SEZNAM PŘÍLOH. Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru. Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb. Příloha č. 3: Projekt diplomové práce SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Souhlas s poskytnutím rozhovoru Příloha č. 2: Maslowova pyramida potřeb Příloha č. 3: Projekt diplomové práce PŘÍLOHY Příloha č.1 Informovaný souhlas s poskytnutím rozhovoru

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,

Více

Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI. Mgr. Veronika Baláková, PhD.

Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI. Mgr. Veronika Baláková, PhD. Rozvoj komunikačních dovedností trenérů pomocí metody VTI Mgr. Veronika Baláková, PhD. Úvod - sport a pohybová aktivita mohou mít pro děti a mládež velmi příznivý přínos rozvoj osobnostních charakteristik

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Důvody vstupu do politických stran

Důvody vstupu do politických stran pv811 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Důvody vstupu do politických stran Technické

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Participace a spolupráce v rozvoji malých měst Jana Stachová a Daniel Čermák Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Úloha participace a spolupráce v rozvoji lokálním rozvoji Sociální faktory rozvoje regionů

Více

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR

Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Motivační faktory vybraných segmentů k návštěvě ČR Ing. Jana Valentová Katedra cestovního ruchu FMV VŠE v Praze Osnova prezentace Teoretický vstup: Motivy obecné pojetí Motivy k cestování Praktický pohled

Více

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Ošetřovatelství vědní obor. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství vědní obor Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Ošetřovatelství 1 = samostatný vědní obor = zabývá se všemi složkami procesu ošetřování nemocného člověka = vědní disciplína zaměřená

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie

Více

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace.

Motivace. Tímto hybným motorem je motivace. Motivace Slovo je odvozeno z latinského movere, tj. hýbati, pohybovati. Motivace je proces usměrňování, udržování a energetizace chování. Vše co člověk dělá, dělá z nějakých pohnutek. Lidské chování je

Více

507 příspěvků představuje úplné pokrytí tématu. V pozdějších fázích analýza z časových důvodů pracuje s polovičním vzorkem (viz dále).

507 příspěvků představuje úplné pokrytí tématu. V pozdějších fázích analýza z časových důvodů pracuje s polovičním vzorkem (viz dále). Analýza mediálního pokrytí uprchlické krize Výzkumná zpráva, 1. prosince 2015 Autoři: Mgr. et Mgr. Michal Tkaczyk, Mgr. Pavel Pospěch, PhD., Mgr. Jakub Macek, PhD. Výzkum mediálního pokrytí tzv. uprchlické

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková

Jiří Šafr, Markéta Sedláčková Konference DEMOKRACIE JAKO HODNOTA A PROBLÉM Katedra filozofie Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci, Liberec, 22. října 2010 Sociální kapitál a legitimita demokracie

Více

Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních

Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti ve školách a školských zařízeních Metodika využití národního rámce kvality při inspekční činnosti Praha, červen 2015 Obsah 1 Úvod... 3 2 Role národního rámce kvality při inspekční činnosti... 3 3 Cíle metodiky využití národního rámce kvality

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

Názory na důvody vstupu do politických stran

Názory na důvody vstupu do politických stran TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory na důvody vstupu do politických stran

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 7 VÝZNAM DOBROVOLNICTVÍ Čas ke studiu: 1 hodina Cíl: Po prostudování této podkapitoly poznáte význam

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,

Více

SKAUTING PRO VŠECHNY

SKAUTING PRO VŠECHNY SKAUTING PRO VŠECHNY programový dokument Projekt Skauting: příležitost skutečně pro všechny Skupina Skauting pro všechny (SPV) květen 2011 Kdo jsme a z čeho vycházíme Skupina Skauting pro všechny sdružuje

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů

Stručná anotace: žák se seznámí se základními pojmy, umí definovat motivaci, vyjmenovat najčastější motivy, zná jednotlivé etapy ve vývoje zájmů Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Občané o Lisabonské smlouvě

Občané o Lisabonské smlouvě TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 840 29 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Občané o Lisabonské smlouvě Technické parametry

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Ing. Jan Bondy ředitel Odbor veřejne diplomacie, MZV ČR

Ing. Jan Bondy ředitel Odbor veřejne diplomacie, MZV ČR Ing. Jan Bondy ředitel Odbor veřejne diplomacie, MZV ČR Vážené dámy a pánové, milí hosté, rok 2012 byl na návrh Evropské komise vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, jehož

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol

Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Výchovné poradenství z pohledu žáků základních škol Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu Petra Kalibová Kontakt: petra.kalibova@uhk.cz Pracoviště: Katedra sociální pedagogiky PdF UHK 2 Závěrečná

Více

Postoje občanů ČR k NATO a USA

Postoje občanů ČR k NATO a USA Tisková konference pořádaná v rámci 15. výročí vstupu České republiky do NATO Postoje občanů ČR k NATO a USA CEVRO Institut, úterý 11. března 2014 Pozadí a cíle výzkumu V souvislosti s 15. výročím vstupu

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1292_Personalistika. Podstata a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

D o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"

D o p a d o v á s t u d i e. Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu

Více

Motivace. Ing. Ladislava Kuchynková

Motivace. Ing. Ladislava Kuchynková Motivace Ing. Ladislava Kuchynková O v l i v ň o v á n í 1. Motivace 2. Styl vedení 3. Jednání a vyjednávání O v l i v ň o v á n í 1. Osobní mezilidské působení - tzv. měkké (soft) faktory řízení - jejich

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi.

1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. 1. Člověk a jeho postavení ve světě: filozofické otázky - psychologické odpovědi. / Jan Poněšický. -- Vyd. 1. V Praze: Triton 2006. 266 s. -- cze. ISBN 80-7254-861-1 člověk; společnost; etika; hodnota;

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce

Název Autor Vedoucí práce Oponent práce POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE Název Autor Vedoucí práce Oponent práce Preference uživatelů marihuany: indoor versus outdoor Veronika Havlíčková Ing. Jiří Vopravil, Ph.D. Mgr. Jaroslav

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola

www.mgmtpress.cz Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti Škoda Auto Vysoká škola Autoři kapitol: Doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc. Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 2, 4, 6, 7 PhDr. Martin Cipro, kap. 4 Mgr. Tereza Francová Vysoká škola ekonomická v Praze, kap. 3 PhDr. Emilie Franková,

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI

POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI POLITICKÝ PROCES NA LOKÁLNÍ A REGIONÁLNÍ ÚROVNI Úskalí zkoumání lokálního a regionálního politického života mechanické přenášení poznatků z národní úrovně na úroveň regionální a lokální předčasné zobecňování

Více

Stará a nová média, participace a česká společnost

Stará a nová média, participace a česká společnost MASARYKOVA UNIVERZITA MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Fakulta sociálních studiísociálních studií Stará a nová média, participace a česká společnost Výzkumná zpráva, 2015 Alena Macková Jakub Macek Tato výzkumná

Více

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft

Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Výuka čtenářských strategií v zahraničí (evropské a zámořské trendy) Ladislava Whitcroft Co jsou čtenářské strategie? Záměrné a cílené pokusy čtenáře o kontrolu nad schopností dekódovat text, porozumět

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Tisková zpráva Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018 Jak už se zhruba od poloviny minulého desetiletí stalo dobrou tradicí, výrazně nejpříznivěji ze všech okolních, jakož i jiných zemí,

Více

Fake news Média, sociální sítě, zpravodajské informace, fake news. Fórum dárců 04/2019

Fake news Média, sociální sítě, zpravodajské informace, fake news. Fórum dárců 04/2019 2019 Média, sociální sítě, zpravodajské informace, fake news Fórum dárců 04/2019 1 Pozadí výzkumu Metodologie Témata výzkumu CAWI - Online sběr dat na panelu respondentů v zemích Visegrádské skupiny Terénní

Více

Co podporuje občanskou participaci mladých lidí? Poznatky z psychologického výzkumu

Co podporuje občanskou participaci mladých lidí? Poznatky z psychologického výzkumu Co podporuje občanskou participaci mladých lidí? Poznatky z psychologického výzkumu Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D. Mgr. Zuzana Petrovičová Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny Fakulta sociálních studií

Více

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017 Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017 V české společnosti je v současnosti přibližně stejný podíl lidí, kteří Evropské unii důvěřují (48 %) a nedůvěřují (47 %). Evropskému

Více

Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště

Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště Sociální aspekty jaderné energetiky: případ hlubinného úložiště Martin Ďurďovič Naše společná přítomnost Energie, ekonomika, environment a etika Jihočeská univerzita, České Budějovice, 30. 3. 2017 Sociální

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie

Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Metodika Programu pro pěstounské rodiny Slezské diakonie Program pro pěstounské rodiny Slezské diakonie jako Pověřená osoba v oblasti náhradní rodinné péče má zpracovanou METODIKU - funkční systém vnitřních

Více

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky

Management sportu . Management Management Vybrané kapitoly z ekonomiky Management Literatura Čáslavová, E. Management sportu. Praha: EWPC, 2000. Veber, J. Management. Praha: Management Press, 2005. Bělohlávek, F. Management. Olomouc: Rubico, 2001. Daňhelová, Š. Vybrané kapitoly

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

Komunitní práce a inkluze Romů

Komunitní práce a inkluze Romů Komunitní práce a inkluze Romů L E I DA S C H U R I N G A Předmluva Klíč k úspěchu v rozvoji romských komunit a jejich začlenění do většinové společnosti spočívá v jejich aktivní účasti a předpokladu,

Více

Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám

Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám Markéta Švamberk Šauerová Pavel Tilinger Václav Hošek Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o. Projekty utváření pozitivního

Více

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Evropské unii v současné době důvěřuje více než polovina (52 %) českých občanů a % jí nedůvěřuje. Více než třetina oslovených důvěřuje

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka or11013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 2 0 129 E-mail: milan.tuček@soc.cas.cz Občané o možnostech a motivaci ke studiu na vysokých

Více

Management. Motivace motivační teorie a nástroje

Management. Motivace motivační teorie a nástroje Management Motivace motivační teorie a nástroje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ

A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PRACOVNÍ PREFERENCE STARŠÍCH PRACOVNÍKŮ A PRACUJÍCÍCH SENIORŮ PhDr. Renata Kocianová, Ph.D. doc. PhDr. František Baumgartner, CSc. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Vzory a hodnoty dobrovolnictví

Vzory a hodnoty dobrovolnictví Vzory a hodnoty dobrovolnictví Pavol Frič (Fakulta sociálních věd UK) a Tereza Pospíšilová (Fakulta humanitních studií UK) Projekt Vzory a hodnoty dobrovolnictví v české a norské společnosti realizuje

Více

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ?

CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? CO ZVYŠUJE ENGAGEMENT ZAMĚSTNANCŮ A PROČ JE TAK DŮLEŽITÝ? Dale Carnegie Training Bílá kniha Copyright 2012 Dale Carnegie & Associates, Inc. All rights reserved. driveengagement_101512_wp DŮLEŽITOST LIDÍ

Více

CSR = Etika + kultura +?

CSR = Etika + kultura +? CSR = Etika + kultura +? Etika právnické osoby? Morálka je to co je, resp. představuje společenskou instituci složenou z množiny standardů a principů uznávaných členy dané kultury Etika teoretická reflexe

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Strategický management a strategické řízení

Strategický management a strategické řízení Přednáška č. 2 Strategický management a strategické řízení vymezení principů paradigmatu strategického managementu pojetí a obsah strategického managementu, strategie a strategické analýzy vymezení strategického

Více

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012) Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář)

Organizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Organizační chování Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU I Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v moderních přístupech,

Více

Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení

Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Osobní management Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Osnova 1. Dva přístupy k osobnímu managementu 2. Hodnoty 3. Přístup v pojetí posunu paradigmatu k principiálního vedení Úkoly

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura

Více

Prezidentský panel 2018 Očekávání od nově zvoleného prezidenta: , ve spolupráci s

Prezidentský panel 2018 Očekávání od nově zvoleného prezidenta: , ve spolupráci s Prezidentský panel 2018 Očekávání od nově zvoleného prezidenta: 29. 1. 2018, ve spolupráci s Shrnutí zjištění O projektu: V závěrečném týdnu před 2. kolem prezidentské volby Median realizoval výzkum Prezidentský

Více

ANALÝZA POSTOJÙ POPULACE V RÙZNÝCH VÌKOVÝCH SKUPINÁCH K VYBRANÝM SLOŽKÁM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

ANALÝZA POSTOJÙ POPULACE V RÙZNÝCH VÌKOVÝCH SKUPINÁCH K VYBRANÝM SLOŽKÁM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU VYSOKÁ ŠKOLA TÌLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PALESTRA, SPOL. S R.O. ANALÝZA POSTOJÙ POPULACE V RÙZNÝCH VÌKOVÝCH SKUPINÁCH K VYBRANÝM SLOŽKÁM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU Výzkumný roèníkový projekt magisterského studia

Více

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor

Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor Dvě cesty k poznání. Technické kroky ve výzkumu. Zdroje zkreslení výzkumu. Jak vytvořit výběrový soubor. Varianty výzkumu-kvalitativní a kvantitativní Kvalitativní

Více