SBORNIK CESKOSLOVENSK GEOGRAFICK SPOLECNOSTI OTA POKORNY. KE VZNIKU PRAZSK~HO HRADU A ULOZE KOMUNIKACI V JEHO POCATClcH

Transkript

1 SBORK CESKOSLOVESK GEOGRAFCK SPOLECOST Rocnlk 1987 Cislo 2 Svazek 92 OTA POKORY KE VZKU PRAZSK~HO HRADU A ULOZE KOUKAC V JEHO POCATClcH O. Po k 0 r n y: The mportance of Communications at the Time of Origin of Prague Castle. - Sbornik esgs, 92, p (1987). - As a free continuation of the article published in the Journal of the Czechoslovak Geographical SOCiety, 90, 3 (1985 J and on the basis of results of archeological and engineering-geological investigations, the author describes the network of communications in the Prague BaSin at the time of origin of the Prague Castle. He presents the hypothesis that the name Praha (Praga), denoting some places in the Prague Basin in the oldest documents dating from before 1235 has not been derived from the name of the Prague Castle, but is the original name of these places. ine such localities called Praha (Praga in Latin) are mentioned by the author in the Prague Basin as places of geomorphological and communication importance. Pri hodnoceni vyznamu Prazskeho hradu a jeho obranne funkce v pocihcich jeho trvani se zpravidla setkavame s nazorem, ze ostroh, na nernz stoji Prazsky hrad, byl ke sve pozdejsi uloze predurcen jiz prirodou, svou mimoradne priznivou geografickou polohou. Pokud jde 0 geografickou polohu uvnitf Ceske kotliny, nemohlo byt asi polohy vyhodnejsi, s tim lze souhlasit. emuzeme vsak beze vseho vyjadrit souhlas s nazorem o vynikajlci poloze Prazskeho ostl1ohu uvnitr Prazske kotliny. Kdyby se jednalo jen 0 funkci obrannou, bylo by mozno v Prazske kotline najit vyhodnejsi polohy. a leve strane Vltavy vrch Devin rna skutecne impozantni polohu smerem k Vltave. elze to vsa!k rici 0 jeho zapadni hranici. alo vime 0 povaze a historicke uloze vrchu naproti Devinu, Braniku. Ten predsta:voval pred otevrenim tamnich lomu rovnez vyvyseninu znacneho obmnneho vyznarnu. To napovida i jeho jmeno. o vyznamu obranne povahy nedalekeho Vysehradu jako stareho hradiste nelze v zadnern pripade pochybovat. leho poloha a moznosti obrany pokladaly se vzdy z,a vynikajici, casto znamenitejsi nez Prazskeho hradu. Posleze pri teto uvaze nelze opominout ani vzdalenejsi, na sever odtud p Vltave lezici vrch Zamka s prokazanym osidlenim a opevnenim predhistoricke doby. U zadne z tecpto lokalit nemuzeme vsak spatrovat takovy vztah k brodum pres Vltavu jako u ostrohu, na nemz stoji Prazsky hrad. Tato okolnost stala se pro volbu tohoto mista pro hrad zrejme rozhodujicl Hrad tu byl nekdy v posledni tretine 9. stoleti vystaven primo jako ostraha brodu a trznfho m'ista, ktere se u brodu na malostranskem nadbrezl snad jiz drive vytvorilo. ehlede k zapadni strane ostrohu Prazskeho hradu, nebyl ostroh 105

2 chranen od prirody nejlepe ani smerem k jihu, k brodu v mistech dnesniho Karlova mostu. Proto se tu po vystavte hradu setkavame v jeho stavebnim vyvoji se zvysovanim a take posunovanim hradeb smerem k jihu. a techto mistech dochazi k zvysovani urovne terenu, a tim i k rozsirov8. ni uzitne plochy. ejstarsi valova hradba, opukiova zed z lomoveho kamene na sucho kladeneho na hhrnu, probihala stredem tretiho nadvorl Byla vystavena na jiznim svahu ostrohu [4, s. 46). Sirka nadvori Prazskeho hradu v jeho nejstarsi podote byla podstatne mensi nez je tomu dnes. To ovsem snizuje pravdepodobnost, aby stredem Prazskeho hradu po jeho dece vedla dalkova komunikace, jak se nekdy prijima. Historicky prokazatelne rozsif,ovani prostoru Prazskeho hradu v jeho sirce melo vliv i na starsl komunikace vne opevnenl Soudime, ze pred vystavbou Prazskeho hradu puvodni cesta od brodu u Karlova mostu stoupala po uboci hradcanskeho ostrohu k mistum na dnesnim Hradcanskem namestl Zminenym rozsirovanim Prazskeho hradu byla trasa teto cesty bezpochyby ve svych vrcholnych partifch odsouvana smerem k jihu. Lze tedy predpokladat, ze nejstarsi trasa teto cesty se dnes nachazi zasuta pod zahradou a valech a pod Rajskou zarhradou. *) Zavazny pristup k predstave,0 nejstarsfch komunikacich v okoh Prazsk(jho hradu predstavuje situace na dnesnim Klarove. Osudy tohoto rozsahem nevelkeho uzemi jsou dosud sporne. Zda se, ze nove objevy inzenyrske geologie a archeologie pomohou vyresit i tuto nejasnou otazku. Predstava, ze na Klarove byla sveho casu souvisla zastavba, odporuje vysledku inzenyrskiogeologickeho vyzkumu (29). ejen pro squvisle osidleni, al'e i jakio predpolf bvodu pres Vltavu v tech mistech neprichazi Klarov v uvahu stejne jako misto, kudy by prochazela dalkova komunikace. 0 tom, ze tudy nemohla vest dalkova komunikiace z Prazskeho hradu dolu po Opysi a dale primo brodem pres Vltavu, jak se dnes prevazne pfse, presv8dcuje nas nekolik duvodu. Pi'edevsim jiz ten, ze prostor Klarova, pres urcite znaky osidleni, byl souvislemu o<srdleni nepi'iznivy [20, s ). T1oto uzemi hranicilo na zapade s holocennim ramenem Vltavy, 0 ktere se od roku 1257 opirala nejstarsi hraba ale Strany. a Klarove 5e pripominaji dva ostdovy a mlyny. Zvyseni hladiny pevnymi jezy v celkiovem prumeru asi 0 t metry nemusho byt k neprospechu mlynarskeho pod:nikanl Stejne mohlo prospet i,obmnnemu charakteru tohoto prostmu, polozeneho od polov~ny 13. STol. pred romanskymi malostr1ci!lskymi hradbami. Ale v dalsim se tu opet projevil jiz st,ary trend, ze teka v zatocine v dote povodni tato mista zanasela. Zanechavala tu sterk, pisieka naplavy vseho druhu a take nicila clove kern vytvorene objekty. Ozemi, d.o tclikove miry ohrozovane, nebylo vho'dne j,ako vychodiskio brodu nebo' jako predrnostl Pro brad znaoneho vyznamu by nesvedcila ani okolnost, Zle zaplavy po povodnich tu pretrvavaly dele nez jinde. Konfigurace terenu, prikry sestup po OpySi a nasledujici bezprosuedni vstup do brodu nedaval moznost ani VZ'niku pi'istupove cesty, ktera J V posledn! do pojednavaji 0 vyvoji osfdlenf v Prazske kotline dve studie ve sbornfku Historicka geografie (HG J i s cit. pi'fsl. literatury: Z. BohilJc: Tisicilety vyvoj Prahy, HG 14-15, Praha 1976, str a T. Kalina: Vyvoj polohy side v Prazske kotline od 10. do pol. 14. stoleu, HG 17, Praha 1978, str ; retrospektivu starslho vyvoje bere v uvahu i prace V. Lorencze: ove esto Prazske, Praha Soubomy obraz dosud dosazenych vysledkii archeologickych vyzkumii v prazske krajine podava prace H. Jelcny a kol.: Praha v ranem stredoveku, Archeologica Pragensia, 5/2, Praha 1984, str

3 by umoznila v pripade potreby vstup do bl'odu me nit (20). To pric.zelo v uvahu zejmena po povodnich, kdy se projevova1y mistnizmeny v rozsahu pisecnych lavic a v hloubkovych pomerech. Pro brad v mistech dnesniho Klarova se ja'ko argument uvadi konfigurace cest, ktere na pravem brehu Vltavy smeruji dodnes k mistu nekdejsiho kostela sv. Valentina (5). Ale je to usudek mylny. Ani na prave strane Vltavy se v tech mistech nevytvorilo nic, co by pripominalo nekdejsi brad. Pokud se sem skutecne sbihaji cesty, ukazuje se pri peclivem pohledu, ze smeruji sice k mistu neprilis vzdalenemu ad brehu, ale nikoli k samemu brehu Vltavy. Pokusil jsem se znazornit (obr. 1) jak rozdhna v tom smeru je povaha soubehu cest v okoh nekdejsiho kostela sv. Valentina ad mista i historicky dolozeneho brodu u Karlova mostu. Soubeh cest u sv. Valentina i:ndikuje spise velice stare trzni milsto nez predpou brodu nebo mostu. ohlo tu jit a trziste polozene sice v udolni nive, ale v dobe pred zrizenim pevnyoh jezu jeste prius neohrozovane povodnemi. Jinak nelze tento soubeh cest zatim lepe vylozit. To, ze v dalsi fazi vyvoje doslo k vytvoreni trziste na vyssi urovni, v mfstech dnesniho Staromestskeho namesti, neni nic neobvykleho. Souviselo to s vetsi bezpecnosti tohoto mfsta pred povodnovymi stavy na Vltave po vybudovani pevnych jezu, a Hm zvyseni hladiny reky. To ovsem nic nemeni na zavaznosti archeo~ogickych nalezu na obou stranach Vltavy v tech mistech. Tak osfdleni v pribrezni zone Vltavy, jeho vyrobni charakter, sidelni objekty s farnim kostelem a hrbitovem i projevy zemedelskeho podnini pri levem bfehu Vltavy jsou trvalymprinosem pro poznani vyvoje techto mist (10). Stejne lze hodnotit archeologicky nalez trasy cesty nedaleko kostela sv. Valentina vedouci k rece na jeji prave strane. Pro situaci na Prazskem ostrohu muzeme tedy jako hypotezu vyslovit nazar, ze pred vystavbou Prazskeho hradu ntkdy zadna dalkova komunikace po ht'betu ostrohu nevedla. Branil tomu predevsim nevhodny teren na tomto miste. Ostroh byl jiz ad prirody rozrusen eroznimi ryhami, z nichz nektere prohnaly ostroh dokonce napric, jako napr. v miste zahrady arcibiskupskeho palace. Ty samy a sobs jiz branily tomu, aby na hrbetu ostrohu vznikla dalkova komunikace. Je tu vsak' vfibec otazka u.celnosti, proc by mela dalkova komunikace vyhledavat tak nepriznivou trasu, kdyz ji bylo mozno vest pohodlneji malostranskou udolni ryhou. dnes pouhy pohled s Karlova mostu ukazuje, ze takova trasa po hrbetu Prazskeho ostrohu by vytvarela komunikacne neoduvodnenou exhibici a cestu jen prodluzovala. Pokud jde a dobu po vystavbe Prazskeho hradu, pau pro ni obdobne duvody, jake byly prave vysloveny. adto nelze se smirit s myslenkou, ze by vladce vyznamu prazskeho knizete souhlasil stirn, aby ozbrojene druziny, byt obchodniho charakteru, prochazely Prazskym hradem. Ostatne i obsah zpravy brahima ibn Jakuba z roku 965 napovidli, ze mel moznost se na hrad jedine divat, ale ze jim neprojizderl. Jinak by jeho zprava 0 stavebnim vzhledu Prahy te doby vyznela patrne presneji. Ve vztahu ke komunikacnfm pristupfim Prazskeho hradu byly ovsem i jeho brany. Zustava zatim nerozresen spor 0 tzv. hlavni branu. Zde je treba pripomenout, ze omaceni hlavni brana nelze chapat jako jmeno ur.cite brany jednou provzdy. Toto oznaoeni se vztahovalo na tu branu, ktera v te ktere dobe hriua hlavni roli v systemu obrany hradu. Za ta KOVOU nejstarsi branu je treba povazovat branu jizni. Byla na primem pristupu k brodu a jeji poloha zrejme souvisela s cejou koncepci Praz- 107

4 1. Komunikar.ni situ ace na KJarove a na protejsim brehu Vltavy. 1 - Opustene hol0cen ni rameno Vltavy vyplnene bahnitymi naplavy; 2 - smer mestske hradby ze 13. stoleti; 3 - pudorys geologickeho profilu na obr. 2; (1-3 prevzato z prace Za ruba Q., Simek R., 29); 4 - trasy ulic v planu Prahy z r od F. A. L. Herge ta (Praha, Kartografie 1980 J. pouzitem jako podklad; 5 - stred konstrukce kruznice v miste nekdejsiho kostela sv. Valentina 0 polomeru rovnem vzdalenosti kos tela od bi'ehu i'eky; 6 - stred kruzn ice stejnel10 polomeru v miste soubel1u uliicnich tras na bi'ehu Vltavy u nekde jsiho ko stela sv. lana na brodu, ozn

5 skeho hradu jiz v do jeho vystavby. Pri nf take vznikl knfzeci palac. Zdenym zbytkum brany, ktere se nasly, predczela jiste brana drevena. v do, kdy doslo k vytvoreni trziste na uvovni hradcansksho ostrohu, stala se hlavni branou asi ta, pfi niz v bhzkosti lezel kostel P. arie (3 J. Jako dalsl pfichazi v uvahu brana v Bile veil Byla zjistena ve svych stavebnich pozustatcfch v jiznf casti pricneho hradnfho traktu na rozhranf druhsho a tretiho nadvorl Duvody, ktere vedly k jejf vystav, bude snad mozno bezpecne zjistit az dalsim stavebnfm pruzkumem, stejne, jako rozsah Prazskeho hradu smerem na zapad, ktery ve svem prvotnim vyvoji doisud presvedcive vysvetlen neni. Pokud jde 0 vychodnf branu Prazskeho hradu, nehrala jiste nikdy v minulosti vyznamnou roll Pfipomfna se jako vedlejsf brana, branka. Zajimave se jevf komunikace, ktera by pfichazela v uvahu smerem k dnesni Prasne ulici. J eji nejstarsi podobu je treba videt v souvislosti s objevem a funkci kostela P. arie a ve vztahu k pomerne rozsahlym pohrebtstim na sever od Jeleniho prikopu. Kostel P. arie byl patrne zalozen jako kostel votivni, jako dikuvzdani knizete Bofivoje za vitezstvi nad protikresfanskou vzpourou. Prazsky hrad ve svem jadru byl postaven az pozdeji na vychod od tohoto mista. V zapadnf casti prazskeho ostrohu (vcetne zapadnfch nadvorf Hradu], vetsim dnem dosud neprozkoumane, muzeme predpokladat existenci nevelkeho opevneneho sidla starsfho nez Prazsky hrad. Existenci mostu pres J eleni prikop muzeme po nalezech 1. Borkovskeho a Z. Smetarrky pokladat za nejvys pravdepodobnou. Ukazuje na to i zahloubeni cesty, zjistene v uvedenem smeru nejen v bhzkosti kostela P. arie, ale i pred dnesni Jizdarnou v Prasne ulici (4, S. 75 J. ost v techto mistech pres Brusnici nelze pokladat za dno zvlast obtizne a jeho realizaci nemusilo stat nic v ceste jii v do pred stavbou PrazskSho hradu. V souvislosti s otazkou osidleni a komunikaci v Prazske kotline zajimaja nas vzdy otazka, zda se v pfsemnych pramenech nevyskytuje nejaky naznak orlginalnfho puvodu jm(ma Praha, ktere by nebylo odvozeno od jmena Prazskeho hradu. Jednalo se nam tedy predevsim 0 uzemf nekdejsfch Prazskych mest. a jmenech typu Praha lze totiz predpokladat, ze oznacovala vyvysentny na brezfch vodnich tokii nebo bazinatych [lzemf v mlstech, kde pres tyto vodni prekazky prochazela v davnych doch komunikacnf trasa (20 J. Takova mista v dohledu brodu, bezpecna pred vodnfm zivlem, slouzila karavanam k odpocinku a k taboreni. Existence takovych mist v PrazskS kotli'ne se dala predpokladat uz vzhledem ke geologickym a geomorfologickym pomerum teto pozoruhodne kotlin y (26 J. a sebranf takovych p~semn ych pramenu se pokusil jiz kdysi H. Jirecek (11 J a nove se k teto tematice obratil Z. Fiala (7 J. Ten shromazdil jmena typu Praha v nejstarsfch pisemnych pramenech az do zalozenf Stareho esta prazskeho (1235 J, vysvetlil jejich smysl a pokusil se je i lokalizovat do Prazskeho podhradl Pfi tom rozsah PrazskSho podhradi te do by pojal nesmirne extenzfvne. Vedle uzemi nekdejsich Prazskych mest zahrnul do neho krajinu az k Vysehradu a dokonce mista, ktera jsou dnes soucasti Zizkova. Vsechna zjistena jmena toho druhu lokalizoval bud na Prazsky hrad nebo, jako odvozena od PrazskSho hradu, do Prazskeho podhradi zmineneho sirokeho rozsahu. Jine kategorie neznal. Takovy pristup ovsem nedaval nadeji na uspech najit v Prazske kotline pomistni jmena typu Praha originalniho puvodu. Presto jsme se 109

6 a to pokusili. Heuristicky pecliva prace Fialova (7) s Tomkovym Dejepisem mesta Prahy (24) a prislusnymi sbirkami pramenii (8) staly se vychodiskem nasi prace. Slo a to u kae lokality zjistit, ke kteremu mistu se vztahuje a zda je nebo neni jeji jmeno odvozeno ad jmena Prazskeho hradu. Podrzeli jsme ovsem i (izemni rozsah a casovy limit, rok zalozeni Stareho esta prazskeho etoda, kters jsme pouzili k vyhledavani svym piivodem originalnich jmen typu Praha byla eliminacni. Vyloucili jsme predevsim vsechna predlozkova urceni mista, jako u Pra~ hy, pred Prahou apod. s vyjimkou takovych, kde je dokladal vedle toho i jiny, pfijatelny pramen. U takovych predlozkovych jmen neni totiz 10- kalizace presvedciva, zalezi na vykladu. Zbyla jmena typu Praha v jednoduchych tvarech tridili jsme do tri kategorii. ejvetsi pocet jmen typu Praha z nasich nejstarsich pisemnych pramenii u'kazuje ovsem na Prazsky hrad i kdyz to vys!ovne uvedeno nenl Lze tak usuzovat pod e realii, ktere zprava pfinasl Stranou bylo treba dat pak jmena, ktera byla ad jmena Prazskeho hradu zretelne odvozena nebo kde nebyla jistota v tomto smeru neb a viibec v lokalizaci. Ve vsech pripadech jsme zkoumani provadeli ve stale ~onfrontaci s vysledky inzenyrslmgeologickeho vyzkumu a s pouzitim hypsometrickych, geologickych, topografickych a geografickych map a planii (22, 23, 26,,27, 29). Smerovalo to k tomu, abychom si overili terenni situaci, ovsem s pfihl8dnutim k dabe, jak vypadala v casove adekvatni davne minulosti. Vysledkem takove vicelete nejednoduche prace,. opakovane z riiz~ nych aspektii vychozfch prameml, je zatim zjisteni 9 lokalit, a nichz je mozno predpokladat, ze jsou svym vznikem pfivodni, ze oznacuji ana hledana mista na nekdejsich komunikacnfch trasach. Jejich jmena se zrejme nevztahuji na Prazsky hrad ani na pocthradi a nejsou ad nich ani odvozena. JSou to prevazne jmena z latinsky psanych pramenii. Pro dobu tak casnou nemfizeme s ceskymi prameny jeste pocitat. Z latinsky psanych pramenii se miizeme ceskeho Zlleni jen domyslet. Toliko v Dalimilov8 kronice (9) z pocatku 14. stoleti se v nasem smyslu zjistene 10- kality dochovaly v ceskem znenl To je ovsem vyjimka v nasi sestave, a niz bude jeste zminka. Pro zminenou Fialovu praci (7) jsou v otazce os~dleni pod Prazskym hradem priznacne dve extremity. Pokud jde a levy breh Vltavy vyslavil Pl'esv8dcenl, ze primo pod Prazskym hradem nebylo az do zalozeni nveho esta, tj. pozdejsi ale Strany (1257), zadne vetsi souvisle osidleni (7, s. 61). aproti tomu postavil druhy extrem, tykajici se osidleni praveho brehu Vltavy: v mistech Stareho esta prazskeho bylo jiz pi'ed jeho Zialozenim (1235) osidleni kompaktni, a proto se v nem nezachovaly zadne starsi nazvy jednotlivych osad (7, s. 59). emfize byt sporu a tom, ze jiz v dnbe zalozeni Prazskeho hradu byla Prazska kotli~ na osidlena. Vystavba Prazskeho hradu,a vznik jeho podhradi mel ovsem pi'iznivy vliv na rfist techto sidel. Osidleni vsak nerostlo v mistech pozdejsich Prazskych mest organicky tak, jak byva nekdy liceno (7), ze by vystavba se rozrfistala ad stl'edu, jimz byl Prazsky hrad, a to spolu s jeho jmenem. To je predstava moderniho riistu mest, pro dobu pred tisici lety anachronicka. Faktem je, ze snad vsechny nase (ivahy i 0 Prazskem hradu a jeho podhradi jsou zatizeny takl'ka neodbytnou pl'edstavou dnesni velkomestske rozlohy Prahy. e k nevil'e, jak je obtizne - a tomu tak bylo zprvu i u aut ora tohoto clanku - dosahnout pl'edstavy Prazskeho hradu na 110

7 Prazskem ostrohu v jeho hradbami izolovane poloze a soucasneho s nlm rozptyleneho a rrdkeho osfdleni zprvu jiste jen drobnych osad a dvorcu v Prazske kotltne. Anticipace mesta v jeho technickem smyslu je tak silna, ze stale narusuje realne uvahy 0 obraze nejstarsi podoby krajiny. Jsem presvectcen, ze vetsina badatelu 0 pocatcfch naseho hlavnfho mesta tento vysoce obtlzny ukol predstavivosti nedokazala splnit. Chybi adekvatni predstava 0 proporcfch tehdejsfho prostoru a uzemi a take merrtko pro vzdalenosti. Timto nedostatkem jsou zatlzeny predevsim snad vsechny dosavadni prace 0 rozsahu tzv. Prazskeho podhradl Je tfeba uvazit, ze Prazsky hrad jako hrad vubec bylo uzemi opevnene a izolovane od sousedniho prostoru hradbami. Ty nejen technicky, ale i tffdne a spolecensky oddelovaly dva svety: vladnouci osobnosti s vyberem tech, kdo jim pffmo slouzili a stali k obrane hradu na jedne strane, a ostatni lid, ktery zil vne hradeb. V podhradi, v samem sousedstvi hradu byly zastoupeny profese, ktere hradu prospivaly. Jejich prrbytky vsak v do be boju 0 hrad vzaly za sve. A v Praze jsou doklady 0 opakovanem a jiste dukladnem niceni Prazskeho podhradi i predhradi pro doby nekolika obkllceni a dobyvani Prazskeho hradu jiz v jeho casnych dejinach. Zkazy byly tak ucinne, ze byly s to vyvolat i u dnesnkh badatelu v nekterych smerech nespravnou interpretaci. Jen tak si muzeme vysvetlit, ze u nekterych autoru se vytvorila teorie, ze Prazske podhradi na ale Strane se vlastne nevyvinulo a ze se tak zvalo souvisle osidleni, vznikajfcl na druhe strane Vltavy. lsta, ktera jsou dolozena v plsemnych pramenech z doby pred zalozenim Stareho esta prazskeho, zvana Praha, byla pak vylozena jako jmena lokalit rostoucfho sidelnfho arealu s centrem na Prazskem hrade. Ke kazde z onech 9 loka1it, ktere jsme po peclivem pruzkumu jmen typu Praha vybrali, bude na mfste pfipojit vzdy nekolik poznamek, i kdyz prehled techto vybranych mist i s citaci 21 pisemnych pramenu je pi'ipojen v tabuli v prf10zea zobrazen schematickym nacrtem (obr. 2). Prameny, 0 nichz se tu jedna, nejsou v zadne vzajemne dejove souvislosti. JSou to vetsim dhem listiny, publikovane v zakladni pramenne sbirce (8) a mnohokrat v odborne literatui'e interpretovane. Bez ohledu na dobu vzniku pramene probfram zjistene lokality v urcitem topografickem s1 edu. Ten pona na levem brehu Vltavy u Karlova mostu (lokalita 1 az 4), postupuje pres Petrin (10k. 5) a Prazsky hrad (10k. 6) na pravou stranu Vltavy, kde jsme zjistili lokality s nekdejsfm mistnim jmenem typu Prahy u sv. Petra a porrcl [10k. 7), u sv. Petra a Zderaze [10k. 8 J a posleze rada konci na lokalite nad dnesnfm nadrazim Praha-stred [10k. 9). Tuto radu lokalit lze soucasne s]edovat v pripojene tabelarj;li forme ve stejnem sledu. Jestlize budeme venovat hned prve lokalite, area u johanitskeho klastera u Karlova mostu, vice mista, je to pi'edevslm z duvodu metodickych. ehlede k lokalite a Praze na Hradcanskem namestl je tato lokalita u Karlova mostu Prazskemu hradu nejbhze. elo-i by platit, ze jmeno Praha se sirilo z Prazskeho hradu, musilo by se vztahovat predevsim tedy na tuto Hradu nejblizsi lokalitu. Jestlize se nam podarr, jak predpokladam, dokazat, ze jmeno teto lokality u Karlova mostu je autochtonni, pak to bude s Urn vetsi pravdepodobnostl platit i 0 ostatnich, od Prazskeho hradu vzda:enejsich lokalitach, 0 nichz bude mozno pfipojit jiz strucnejsi poznamky. Prvnfm citovanym pramenem k lokalite johanitskeho klastera je nedatovana listina Vladislava. asi z roku 1169 (15, s. 980, pozn. 2), U1

8 fl7.z1j 1... :2, et W1segrei / J '\. +,./8 in ter Pr~ t A 1 r~a " 5 Zderlli: 6 '3 7 PRAzi. 8 A.-!3 L ' :.JJO rn i;:'!' 2, Schemati cky nastin polohy zkoumanych lokalil 1 Areiil Stareho es ta praz s keho; 2 - oljrysy orientacnfeh oljjekti'!; 3 - hlavnf eesty v okolf zkoumanyeh lokalit pred stavljou Prazskeho hradu ; 4 - cela udolnfeh teras v okolf zkouma n yeh lokalit ; 5 - konstrukee polohy kostela sv. Jana a bojisti; 6 - poloha vyskovyeh ljodi'! v okolf zkoumanyeh lokalit ; 7 - poloha lokalit se jmeny typu Praha ; 8 jmena lokalit typu Praha v pfsemnyeh prameneeh ; 9 - poloha Anezskeho kl a stera ; 10 - poloha kostela sv. Jana a ljojistl Pozniimka k ljodll 4: Ozna1cenf teras b a Va lze vyjadi'it i symboly Vlb a Vla, srovnej: BALATKA, B., SLADEK, J. (1) a ZARUBA, Q., BUCHA, V., LOZEK, V. (28). jz panovnk venoval pozemek pro zaozen kostela P. arie a spwilu johanitu u malostranskeho konee Juditina mostu. Urcen mlsta v teto lisnne, "u mostu, jinak ph vode", je srozumitjelne. Dalsi urcen, mezi ctyi'mi eestami, by 10 jiz take vysvetleno (25): jedrna se 0 rozsahly p{)zemek v siroke fronte sahaje od Vltavy az ke Karmelitske uliei. Z dalsho upi'esneni mista slovem "v Praze-Prage" se soudilo (7), ze to byl tenkrate nazev podhradl Fiala spravne k tomuto mistu usoudil, ze obdarovany rad mel jiste ve vastnm zajmu snahu urcit misto eo nejpresneji: " jestlize uzili... nazvu Praha, ucinili tak asi proto, ze se s uzivanim tohato nazvu na m i s t e sam 13 m setkali. " kdyby se setka li s jinym mlstnim nazvem, nepoehybne by jej ve vlastnim zajmu uzili... " (7, s. 54). Z Hito, jak jsme presv8dceni, spravne (ivahy, muzeme soudit, ze slo jmeno mista sameho. Kdyby meld jft 0 jmeno podhrad, nedoeililo by se 112

9 zpresneni mista, ale naopak. Podhradi me!o svuj zacatek u jizni hradby Prazskeho hradu a pozemek johanitu byl az u Karlova mostu, a to pi'i jeho o hradu odvraeene strane a tahl se az k tehdejsim ebovidum. Ostatne kdyby se melo jednat a podhradi, bylo by v latinsky psane listine uzito terminu "subu1'bium" nikoli "Praga". Ale termfn suburbium se v listine \lubec nevyskytuje. Jmenem typu Praha bylo mist a oznaceno podle terennlho stupne, na nemz toto uzemi mezi levym brehem Vltavy a Karmelitskou uliel skuteone lezi (ob'. 2, 3). Z profilu (,<lbr. 3) vynika na vychodni strane cel0 maninske udolni terasy, kde rna svo je zaklady i hradba ze 13. stolet1. Zapadni ohraniceni pozemku souhlasi s hrebenem, ktery se na urovni Ka1'melitske uliee vytvoril ve v'stve svahovyeh hlin a suti. Odtud tedy pojmenovani jm{mem typu Praha, ktere vznik10 jiste davno pi'ed tim, nez se vytvoi'ila vrstva navazek, v jejimz spodnim horizontu byly ucineny,a reheo 1logieke nalezy, v profilu zakreslene. Rozborem uzemi mezi Prazskym hradem a pozemkem johanitu dojdeme k zaveru, ze pro rozsireni jmena Prahy z hradu nebyly tu podminky. Osfd' eni tesne navazujiei na Prazsky hrad se tehdy nejmenovalo Praha, ale Podhradi, lati:nsky suburbium. Do arealu Podh1'adi patrilo eele uzemi az k malostranskemu t1'zist1, ktere tu predpokladame jiz z doby pred zalozenim Prazskeho hradu. Dalsl objekty, ktere tu byly, trasy eest, jsou prosto1'y nezastavene, ktere nevykonavaly funkei prostrednika sireni jmena Praha z Prazskeho hradu k mostu. To plati ovsem i a prostoru pred samym Juditinyrp. mostem, kde tusime vejirovite usteni eest ad za- r.-'. ( 3. Geologieky prom Cidolnimi naplavy z alostranskeho n,imesti osteckou ulicl ke Karlovu mostu. Profll 4krat pi'evyseny v mei'itku delek 1 : 1000 a vysek 1 : 250 pi'evzat z pl'dee Za ruba Q., Simek R., 29; redukovanii zobrazeni zduraziluje zesllenim kresby vybranyeh ukazatelu situaei v dohl! kolem pocatku Pra~skeho hradu. Pie i s toe en: 1 - hrube piscite sterky udoln! terasy Va ; 2 - drobne p!scitl! sterky iokalniho materialu urovne Vb; 3 - hlinitop!scite povodilove naplavy urovne Vb; 4 - hlinitoprsc'ite povodilove naplavy urovne Ve; 5 - svahove hl!ny a sllti; 6 fosilni pudn! horizont ve svahovyeh hl!naeh. Hoi 0 e en: 7 - drobne p!scit/j sterky ; 8 - j!lovitopiscite bahnite narlavy stareho koryta; 9 - hlinitop!slcite povodiiove napiavy; 10 - navazky. Are h e 0 i og i eke n a e z y: 11 - ve vykopu na staveb. pareele domu cpo 274/21 v osteeke uliei, k6ta neudana: 114 mm vysoka nepravidelne soudkovita nadobka, slov['l'ska keramika s german. znaky, snad ze stoleti - arodni muzeum v Praze, prehist. odd., i. c ; za upozorneni a urcen! dekuji dr. R. Turkovi, DrSe.; 12 - v sonde 217 v osteeke uliei, z urovne dvora na stavenisti nad cpo 275: sklepni prostor v hloubee 480 em; 13 - v sonde 240 v Luzicke uliei pi'ed domem cpo 82 u Karlo\'u mostu na k6te 182,45 v hloubee 7 m: nekolik ulomltu nadob z 12. stoietl 113

10 padu k nekdejsimu brodu a pozdeji k mostu.. ViHmkova (25) s POUZl Hm sice relativne pozdniho, ale jinak duveryhodneho pramene prokazala, ze prostor pozdejsiho johanitskeho klastera pred jeho zalozenim byl temer neosidlen. Jinak by stezi mohlo dojit k darovani toho pozemku johanitum. Dolozena je jen existence starsiho osidleni u pozdejsiho romanskeho mstela sv. Prokopa pfi dnesni Karmelitske ulici a dvou pri nem lezicich dvorcu. Toto spore osidleni rna ovsem jiz vazbu na starou trasu cesty k jihu ve stope dnesni Karmelitske ulice, nikoli na Prazsky hrad. Tim je tedy vyvraceno, ze by se jmeno Praha pred stavbou kamenneho Juditina mostu rozsirilo z Prazskeho hradu az v tato mista. Jestlize tedy v zakladaci listine johanitskeho klastera se toto jmeno nicmene bezpecne uvadi, vychazi z toho, ze jmeno Praha v techto mistech jiz pred zalozenim johanitskeho klastera skutecne zilo a ze to bylo pomistni jmeno, jmeno mista sameho. V zakladacl listine johanitskeho klastera se jmeno Praha vyskytuje jeste jednou s jinym mistnfm vztahem: klasteru byla mezi jinym darovana take ves Letky. Ta se bhze urcuje ponekud neobvyklym zpusobem tim, ze patfila jakemusi Borovi, jenz byl v Praze popraven obesenim. Prazsky hrad toto jmeno znamenat nemuze, na hrade se nepopravovalo. Je zrejme, ze slo 0 popravu vykonanou podle tehdejsiho zvyku na trzistl Soudfme z toho, ze v tomto pripade, ktery je v textovem vztahu k lokalite Praha johanitskeho klastera na ale Strane, slo rovnez 0 trziste malostra:nske. Ovsem mohl to byt i hradcansky stupeii zapadne od Prazskeho hradu. uzeme predpokladat, ze malostranske trziste - ve stejnem morfologickem vztahu jako pozemek jlohanitskehoklast'era - se prostiralo v siroikem pasu priblizne na urovni vrstevnice mezi sevemim koncem Kmmelitske ulice, alostranskym namestim a Snemovni ulici (10k. 2). o dalsl lokalite, biskupskem dvore (10k. 3), neni mnoho starsich zprav. Dvur stal mezi Drazickeho namestim a Josefsk,uu ulicl Ze to byl komplex staveb jiz starsiho data, nez ukazuji zachovane pisemne prameny, dokazuji stavebnf pozustatky, nalezene pfi stavbe rozsahle budovy ministerstva financl na ale Strane (5, s. 346). Stejne jako u johanitskeho klastera, odvozujeme tu pomfstni jmeno typu Praha od stupne, na nemz obe tyto lokality stojf (obr. 3). DaSf vybranou lokalitou je Juditin most, zvany take Prazskym mostem (10k. 4). Jeho pojmenovani nemuze pochazet od Prazskeho hradu, jak spravne rozpoznal Z. Fiala (7, s. 54), protoze mel s Hradem jen malo spolecneho. Jeho pojmenovanf muzeme vsa:k odvodit od prave uvedenych mist (10k. 1, 2, 3), ktera spojoval se staromestskym brehem Vltavy. Jmeno Praha, v latinskem zneni ovsem, vyskytuje se i v datovaci formuli listiny z r Jsme presvedceni, ze mistni urceni v teto listine "v Praze u klastera hory Syon", tedy u Strahovskeho klastera, predstavuj1e prosluly hradcansky stupeii, 0 nemz se v souvislosti s jmenem Praha zminuje i Palacky (16). Asi do techto mist rozprostirala se Praha od Hradcanskeho namestl Primo u pozemku Strahovskeho klastera ustila na ni trasa dalkove komunikacei od brodu u Karlova mostu. Rovnez na hradcansky terenni stupen, ale do polohy Hradcanskeho namesti klademe lokalitu, 0 niz je zminka v Dalimilove kronice (10k. 6). V teto kronice z pocatku 14. stoleti (9, s. 50], 0 niz jsme presvedceni, ze nekde pouzila 0 starsich udalostrech dnes neznamych, dobrych prame- 1140

11 no., se doewime, ze knize Borivoj zalozil kostel Panny arie "na Praze ad velikych vrat ihned na draze". Objev kostela P. ail'ie [2) zpresnil totil mfsto. Odboeka daumve k,omunikace 'Od ~ohorelce se tu sbihala s cestou, pi'ichazejici pi'iblizne ve stope dnesni Kanovnicke ulice. Po uboei Hradeanskeho ostrohu vedla dale k brodu u Karlova mostu. Lokalita Praha, kterou klademe ke kostelu sv. Petra a Poriei [10k. 7) je v nasem vyberu dolozena peti listinami, vesmes z r Listiny se tykaj'i umyslu kra!ovny Konstancie zalozit pi'i kostele sv. Petra klastel' cisterciacek. Soudime, ze Prahou bylo zvano to mlsto. Kastel lezi primo na eele udolni maninske terasy a na trase od bubenskeho brodu. Osidleni je tu velice stareho data, pi'ipomina se tu i Hradistko neboli dvo.r svateho Petra na PoriC1. Podobnou situaci vykazuje i okoh nekdejsiho kostela sv. Petra a Zderaze [10k. 8). Lokalitu Praha tu dokladaji dve lis tiny z r. 1115, pro topografii Prahy velice cenne, i kdyz jde 0 listiny pozdejsi provenience. KladrubskBmu klasteru se jimi dostava misto v Praze pro mlyn, dale pro za10zeni dvora a usidleni kolonistfi. Toto misto se vymezuje od kostela sv. ichala ke kostelu sv. Petra a Zderaze. Je to geomorfologicky jedno z nejzajimavejsich mist. Vypinal se tu nad Vltavou kremencovy vrch, ktery v techto mistech vytvarel clharakteristickou dominantu mezi Vysehradem a StarYm estem prazskym. Z vrchu zbylo malo. Byl odstranen z nejvetsi easti v letech pri asanaci techto mist a stavbe vysokych pobreznich zdi [21, s. 913). aninska terasa se tu priblizuje terase Karlova namest1. Tato konfigurace spolu s navrsim dala podnet k oznaeeni mista jako Praha. Prochazela tu stara ce3ta od brodu u Karlova mostu k Vysehradu. Z okolnosti, ze zderazsky kostel sv. Petra se v zachovanych pisemnych pramenech lokalizuje "pred PrahU" lze usuzovat, ze lezel ponekud stranou jinych obje'kto. tohoto osidleni v poloze, ktera - patrne v pohledu od cesty - takove oznaeeni odo.vodiiovala. isto s kostelem dostalo nove jmeno Zderaz pote, kdyz v kostele byl pochovan Zderad, vyz'naeny eesky pan a radce Vratislava., zavrazodeny r pred Bmem [9, s. 94). V nasem sledu poslednim pripadem lokality, v niz spatrujeme stare mistni jmeno Praha, je misto nad dnesnim nadrazl'ffi Praha-stred. Dokladem jsou nam dve listiny, z r a 1185, obe falza 13. stolet1. Ureuji polohu kostela sv. Jana a bojisti tak, ze kostel lezi "inter Pragam et Wisegrad" - mezi Prahou a Vysehradem. Kostel sv. Jana stal v domovnim bloku severne od ulice a bojisti na oved este. Vyskytla se dalekosahla interpretace chapat mistni ureeni Prahy v tomto pripade jako mistni nazev sirsiho prostranstvi [7, s ). Ale tohoto nasilneho vykladu, z pohledu na plan Prahy zrejme pochybeneho, neni treba. eni do.vodu nedo.verovat textu uvedenych listin, ze kostel stal skuteene v prime care mezi Vysehradem a mistem, kteremu pripisujeme v davne topografii techto mist jmeno Praha. Bylo to vyznamne rozcest1. Odtud sestupovala cesta primo dolo. k bubenskemu brodu, dnes prerusena dvema antropogennimi zasahy: jednak stavbou novomestskeho opevneni z doby Karla V., jednak hlubokym vykopem pro trat zeleznice z nadrazi Praha-stred z doby pred polovinou minuleho stolet1. Lokalita lezi ve vysi kolem 210 m n. m. Cesta od bubenskeho brodu se tu krizovala s cestou na vychod Gech, pozdeji zvanou Horska silnice. Ze stredoveku zachoval se jen nazev vrchu nad touto lokalitou [10k. 9), ktery se stal exekuenim mistem a byl znam jako Sibenice. 115

12 Jestlize ve vypoctu lokalit, ktere pocha.zejiz latinsky psanych textu, uvadime v ceskem zneni jednotne vyraz Praha, jsme si vedomi toho, ze to je jen subsidiarni pojmenovani. Skutecne jejich ceske jmeno nezna. me. ohia to byt Praha stejne jako Prazka nebo jine jmeno, tfeba pred ]ozkove, jak se zachovala v Dalimilave kronice: a Praze, Pred Prahu. Predpokladame-li v oblasti Prazske kotliny vetsi pocet jmen typu Praha, dnes zanikych, muzeme vysiovit i uvahu 0 pricinach tohoto vyvoje. Spatrujeme jeprave v tom, ze stejne pomistni jmeno ztezovalo orientaci. Jrneno Praha v Prazske kotline zustalo nakonec jen Prazskemu hradu a pak samemu mestu pod Prazskym hradem. uze byt spor 0 to, zda Prazska mesta, jak se skutecne jmenuji douho ve stredoveku - nikoli Praha - maji svoje jmeno puvodem od Prazskeho hradu nebo od rady okalit toho jmena v Prazske kotline, tedy od fenomenu sameho. Presvedcili jsme se 0 tom, ze v Prazske kotline muzeme pozorovat velice uzky vztah mezi povrchovymi tvary, komunikacemi a osidlenim. VekB. cast Prahy spociva na p]osinach pleistocennich teras (1). Vlti;lva tak jiz ve svem geologickem vyvoji vytvorila podm~nky pro vyvoj naseho havniho mesta. A ~nalost techto podminek je dnes predpokladem studia i historickeho vyvoje mesta, jehoz pocatky souvisely s vhodnymi brody pres Vltavu. e nadarmo geomorfolog V. Dedina vysiovil tuto myslenku strucnou vetou, ze Praha je vytvarnym dllem Vltavy. emusim nakonec ani obsirneji uvadet, ze to byly predev~irn vysedky inzenyrskogeo~ogickych vyzkumu, ktere umoznily historicke geografii vytvorit hypotezu 0 souvislostech mezi vyskytem jmen typu Praha u rady 10- kalit a jejich sidelne komunikaonim vyzmamem ve vyvoji naseho hlavniho mesta. Pod timto dojmem bylo by ovsem nespravne se domnivat, ze jmena typu Praha jsou vazana jen na fenomen udolnich teras. V jinem prosti'edi je treba pocitat s jinymi geomorfo]ogickymi jevy, pokud se uplatnu jf v komunikaonich vztazich (20). Jsem si vedom toho, ze z obsahle problematiky historickogeografickych a zejmema komunikacne geografickych pocatku Prany jsem se mohl zabyvat jen nekterymi aspekty. Soudim vsak, ze dalsi jeji reseni spociva ve spolupraci vsech zucas1cnenych oboru. (PoznAmka: Tento prispevek volne navazuje na clanek ve Sborniku CSGS, 90, 3, s , 1985.J Seznam prameno. literatury: 1. BALATKA, B., SLADEK, J.: Relief Prahy. Historicka geografie, 14-15, Praha, Usta\' es. a svet. dej!n CSAV 1976, s BORKOVSKY,.: J.lez kostela Panny arie na Pra~skem hrade (Predbi!~na zpra. va). n: Vyznam objevu nejstarsiho kostelika na Pra~skem hrade, Praha, Orbis 1951, s BORKOVSKY,.: Kostel Panny arie na Pra~skem hrade. Pamatky archeologicke, 44, Praha 1953, s BORKOVSKY,.: Pra~sky hrad v dob/:! premyslovskych knizat. Praha, Academia 1969, 164 s. 5. CAREK, J.: Romanskii Praha. Praha, nakladatelstvi Universum 1947, 488 s. 6. ELER, J., ed.: FRB - Fontes rerum Bohemicarum - Prameny d'jjin eeskych,, Praha FALA, Z.: 0 prazskem nazvoslovi a jeho vvznamu ve vypraveci.::n i diplomatickych pramenech 12. a 13. stoleu az do zlllozeni Stareho esta prazskeho. n: Z ceskych dejin. Sbornik prad in memo prof. rl~. Va clava Husy. Praha, Universita Karlova 1966, S FREDRCH, G., ed.: COB - Codex diplomaticu.; et epistolaris regni ;:;oh9miae, 116

13 tomus, Pragae ; tomus, Pragae 1912; tomus, fasc.1, Pragae HAVRAEK, B., DAHEtKA, J., KRSTE, Z.: ejstarsi ceska rymovana kronika tak i'eceneho Dalimila. 2. vyd. Praha, GSAV 1958, 344 s. " 10. HRDLGKA, L.: Pi'edbE!:lne vysledky vyzkumu v Praze 1 a Kl1rove. Archeologicke. rozhledy, 24, Praha, Academia 1972,c. 6, s , JREGEK, H., ed.: Antiquae Boemiae usque ad exitum saeculi X. topographia hrs~ tori ca. Vindobonae - Pragae 1893, 196 s. 12. JREGEK, J., ed.: FRB - Fontes rerum Bohemicarum - Prameny dejin ceskych,, Praha : Kabinet pro studia i'ecka, i'lmsku a latinska GSAV, Praha: Lexikalni archiv stte c doveke latiny. 14. Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum - Slovnik sti'edoveke latiny v ceskych zemich, 2, Pragae - Praha, Academia 1978, s OVOTY, V.: Geske dejiny. 1/2 db. Praha, J. Leichter 1913, 1216 s. 16. PALACKY, F.: Strucne dejiny Prahy. Ed. A. olnar, Praha, Odeon 1983, 95 s. 17. POKORY, o. ed.: Plan Prahy z r. 17il1 F. A. L. Hergeta. Praha, Kartografie fl.p POKORY, 0.: Frantisek Palacky: Strucne dejiny Prahy. Recenze. Onomasticky zpravodaj GSAV [Zpravodaj istopisne komise GSAV), XXV, Praha, Ostav pri::i"jazykcesky GSAV 1984, c , s " 19. POKORY, 0.: Historical-geographical research on the origin of cities named Prague [Praga, Praha). n: Transition from spontaneous spatial organization. eeting of the GU Working Group on Historical Changes in Spatial Organiza '. tion, April 1983 Warsaw. Warszawa, nstitute of Geography and Spatial Organzation Polish Academy of Sciences, Warszawa 1984, s , POKORY, 0.: Historickogeograficke pojeu vzniku Prahy a puvodu jejiho jmena. Sbornik GSGS 90, Praha, Academia 1985, c. 3, s RUTH, F.: Kronika kriilovske Prahy a obci sousednich. -, Praha, nak!. Pavel Kllrbr 1904, 1246 s. 22. Stavebni ui'ad mesta Prahy, red.: Vyskopisny plan hlavniho mesta Prahy s oko Urn, 1 : 5000, Praha SEK, R., HAVLiCEK, V.: Podrobna in:lenyrsko-geologicka mapa, 1 : 5000, Praha 6-:-1, 7-1, 7-2, listy A, B, C, D. Praha , TOEK, V. V.: Dejepis mesta Prahy.. db, 2. vyd., Praha, nak!. Fr. Rivnace 1892, 660 s. 25. VLfKOV A,.: Urbanisticky vyvoj uzemf maltezske jurisdikce. Prazsky sboraik. historicky, ll. Praha 1966, s ZARUBA, Q.: Geologicky podklad a zakladove pomery vniti'n! Prahy. Geotechnil!:a, sv. 5. Praha 1948, 83 s ZARUBA, Q.: Geologicka mapa okoli Prahy, 1 : 25000, Praha ' 28. ZARUBA, Q., BUCHA, V., LOZEK, V.: Significance of the Vltava terrace systllm for Quaternary chronostratigraphy. Rozpravy GSAV, i'. mat. a pi'ir. ved, 87(4), Praha, Academia 1977, 90 str.. 29, ZARUBA, Q., SEK, F.: Rozbor inzenyrskogeologlckych podminek uzemi ale 8trany. Sbornik geologickych v, i'ada HG, hydrogeologie, sv. 1. Praha, Geologinky ustav GSAV 1964, s Summary THE PORTACE OF COUCATOS AT THE TE OF ORG OF PRAGUE CASTLE The research of the development of the settlement in the Prague Basin has always been followed with a considerable scientific and public interest. The p'rogress iil this research if now distinctly reflected in the results of archeological and engineering-geological studies. A significant contribution by Q. Zaruba's school.: of engineering geology is the finding that the Holocene bed of the river Vltava was situated west of its present bed. This explains the earlier formation of the locality referred to as a pisku [On Sand) in the iddle Ages, etc. where Klarov is located today. Two islands and a fishermen village with a church used to exist here. During the Holocene, the river came up against the Castle Hill, approximately in the middle of the present Valdstejnska ulice [Wallenstein St.) and turned to the east. Relics of this situation have been preserved here until historical times. n the Primevill..' 117

14 Age, no ford or trade route existed here which would descend via Opys from the Castle Hill. At that time the main route led from the west from Strahov to the Charles Bridge [Karhlv most) via Ovoz and ran through Tr~ist1! [arket Place) to the ford. Before the Prague Castle had been built, a road branched off from this route at Pohorelec to the present Castle Square [Hradicanske nam1!stf) and from here it continued along the hill-side to the Lesser Town [ala Strana). The route running from the orth of Bohemia also dates from this period. t ended on the present Castle Square (Hradeanske nam1!sti) in the axis of Kanovnicka ulice [Street). Although we have not been able to find in old documents any other place on the territory of Old Prague except the Prague Castle, originally referred to as Praha, th.e author made an attempt to find some traces of these localities in old written sources. He based his search on a list which had carefully been prepared by Z. Fiala (1966). Using the method of elimination, he eliminated at first all preposition-type names containing Praha, such as pred Prahou (ante Pragam - in front of Prague), u Prahy (apud Pragam - near Prague), etc. From the remaining simple names, the majority is related quite definitely to the Prague Castle or its extramural settlement. Only 9 localities remained which could be assumed that, in the sense of our hypothesis, they were not associated with the Prague Castle but were the relics of the original name. n this paper they are tabulated. They are Praha malostranska (Lesser Town Prague - o 1, 2, 3 and 4), Praha hradieanskii. [Castle Prague - o 5 and 6), Praha na Poriel [o 7), Praha na Zderaze (o 8) and, finally, Praha above the present railway station Prague Centre [o 9). The importance of the terraces, namely the Va (anln Terrace) and the b [Karlovo nam1!sti - Charles Square Terrace) for the beginnings of the settlement in the Prague Basin is undoubtable. The settlement used to extend as far as the meadow below the anin Terrace, and local paths can still be found there. Originally they caused damage only exceptionally. Serious antropogena us changes have occurred since the 13th century when the level 01 the river Vltava rose on the average by 3 metres due to dams. At that time the terrain started to be elevated as protection against floods. Figures: 1. Communication situation at Klarov and on the opposite bank of the river Vltava. 1 - abandoned Holocene branch of the Vltava filled with alluvial deposits; 2 - direction of town ramparts dating from the 13th cent.; 3 - outline of geological profile in Fig. 2; 4 - streets in a map of Prague by F. A. L. Herget dating from 1791 (used in this study); 5 - centre of a circle in the place of the past church of St. Valentine of a diameter equaling the distance of the church from the river bank; 6 - centre of a circle of an identical diameter at the crossing of streets on the bank of the Vltava near the past church of st. John on the Ford - marked Scheme of Localities under nvestigation. 1 - Area of the Prague Old Town; 2 - contours of orientation objects; 3 - main routes in vicinity of localities under investigation prior the origin of Prague Castle; 4 - fronts of valley terraces in vicinity of localities under investigation; 5 - construction of the past situation of the church of St. John "a bojisti"; 6 - position of elevation paints in vicinity of localities under investigation; 7 - position of localities called Praha; 8 - localities named Praha mentioned in old written documents; 9 - situation of Anezsky kliister [monastery); 10 - position of the church of St. John "a bojisti". 3. Geological Profile of Alluvial Deposits from the Lesser Town Square [alostranske nam1!su) along the ostecka Street to the Charles Bridge. Reduced illustration depicts in thick lines the Situation at the time of origin of the Prague Castle. Pleistocene: 1 - coarse sandy gravel of terrace Va; 2 - fine sandy gravul of local origin of terrace Vb; 3 - clay-sandy inundation deposits of level lvb; 4 - clay-sandy inundation deposits of level lvc; 5 - slope soils and waste; 6 - fossil soil horizont in slope soils; Holocene: 7 - fine sandy gravel; 8 - clay-sandy deposits in the old river bed; 9 - clay-sandy inundation deposits; 10 - made-ground. Arch,eological findings: 11 - in a pit on a building site in ostecka Street - a 114 mm high vessel of an irregular barrel shape, Slav ceramics with old German elements, lating most probably from the 6th up to 7th cent.; 12 - cellar at a depth of ~BO em in probe 217 in ostecka Street; 13 - several fragments of vessels dating from the 12th cent. in probe 240 in Lu~icka Street. [Adresa autora: Cihlc1i'ova 9/655, Praha 4.J Dosa do redakce

15 LOKALZACE HYPOTETCKYCH POSTCH JE TYPU PRAHA A DZE PRAZSKYCH EST na zelklade pfsemnych pramenii do roku 1235 ~ Pisemny pram en C;;,;.:: 0 citace H 0 a Cibov,a,ne mfsto (\'e zkrct tce J k r. v origini'il. znenf cesky Pl'aha Loke.Uzlce objekta s jmenem lypa b c d e COB, c. 245, str. 215, r. 10 COB, C. 2:18, str. 268, r. 15 COB, C. 245, str. 215, 1'. 15 Prage iuxta pontem g; secus aquam inter ::1 quatuor vias co,-i,-i cr co,-;,-; V Praze pri mostu jinak ph vode mezi etyrmi cestami Pozernek johanitii na ale Strane v poloze zvane podle terenniho stupne "V Praze" (mezi Vltav'Ou a Karmelitskou ulici J ecclestam sancte arie kostel ~v. arie v Pra- Kostel P. arie v arealu Prage... confirmamus ze... potvrzujeme johanitskeho klaster,a (BorJ Prage sus pens us est (BorJ nim v popr',:ven;-obese--';'-;i~~' j:'-~o exekucni n:i~to: nejspisel Praze :---! ~----.., 3 COB, 1, C. 70, str. 75, 1'. 2..;<,-i Datum in curia episcopi Prage Dalt. v biskupskem d-vore v Praze v mistech malostranske Prahy mezi Karmelitskou ulicf, alostranskym namestim a Snemovnf ulici Biskupsky dvur mezi nam. Drazickeho a Josefskou ulici v poloze nazvane podle terenniho stupne na nemz stala v tech mistech i malo- stranska romanska hradba ze 13. stol.l B rjj o S 4 ELER J., ed. (1875): FRB, str (Vincencius) Pragensis pontis opus imperiale Cfsarske dilo Prahkeho mostll Juditin most, zvany Prazsky proto, ze spojoval malostranskou Prahu s pravym bi'ehem Vltavy COB, 1, C. 105, str. 124, 1'. 25 ~ ad pedem p'olntis Prage u konce mos-lll ~ v Praze Konec malostranske strany Juditina mostu 5 ~DB, C. 226, str. 210,/ ' 10 ~ Datum Prage apud monasterium montis Syon DJ.t. V Praze Hory Syon v klastel'e Areal Strahovskeho klelstera pi'i zapadni strane hrad1canskeho tel' enniho stupne 6 HAVRAEK B., DA HELKA J., KRSTE Z., ed. (1958): ejstarsi eeska kronika... Dalimila, kap. 2::l, str. 50 >0 o p. druhy (kostel) svate afie (po,stavij na Praze cd velikych vrat ihned na draze (Knize HOl1'ivo j] druhy (kostel J sv. a,rie (,poistavil J na Praze u hlav. brany hned na Uvedene objekty, kostel, h. brana, cesta, nachazely se na hrad'canskem terennim stupni v mistech dnes. Hradcanskeho namestl a pl'ilehle casti Prazskeho hradu -----; ~-----: COB, 1, e. 30, str. Prage i,n ecclesict, que v Praze v kostele rec. 29, 1'. 2 dicitur sancti Petri, in sv Petra v osade Kostel SV. Petra postaveny nacele maninske terasy Va (Vla) v lliste,,-i vico Tevtonicorum ~mcii zvanem a Praze nebo V Praze, p1'i bubenskem brodu. Pl'i kostele sel dtto, c. 31, str. 30, Prage ~n ecclesia, que v Praze v kostele pl'ipomina Hradisfko aves, zprvu, 1'. 15 ~ dicitur s,ancti Petri fee. sv. Petr,a ceska, pozdeji sidlo l1emecke ku- 1,-i, Pecke kolonie dtto, c. 31, str. 30, 1'. 20,-i ~n ecclesia sanch Petri Prage v kostele sv. Petra v Praze dtto, c. 32, str. 31, 1'. 30,-; cenobium sancti Petri Prage in vico Tevtonicorum klelst. obydli sv. P8tra v Praze v osade emcl! dtto, 'c. 33, str. 33, 1'. 5 8 COB, 'c. 390, str A,-i Datum Prage apud sanctum Petrum Dalt. v Praze u s'v. P8tra Locum Prage ad molendinum. isto v Praze pro mlyn. isto, ktere bylo pi'edmetem daro- temque locum Prage ad curiam et ad Rovnez misto v Praze prod-vur,a k osidleni vani pro stavbu mlyna, dvora a k osidlenf kolonisty, bylo puvodne nakolonistl! hoilpites locandos ab od kostela sv. zyvano nejakym jmenem typu Praha. ecclesi-a sancti ichaelis usque ad ecclesiam sa'ncti Petri Sderaz et usque ad ichala az ke kostelu sv. Petra il Zdera'ze a az k vecejne ceste Jmeno to souviselo s konfiguraci terenu v tech mistech, kde celo maninske terasy od severu pfechazelo ve vysinu vytval'enou tu drabovskymi kl'emenci. Od jihozapadu publicam viam pl'iklanelo se k teto vysine, pozdeji dtto - B Prage quoque ad supra- Take v Praze dal jsem zvane Zderaz, celo terasy Karlova dictum monasterium 10- shora uvedenemu namesti b (Vb). Tento soubeh cum dedi ad molendi- klasteru misto pro geomorfologickych cinitelii vytval'el num. tem Prage loc".m mlyn. Rovinez v Praze tu charakteristickou dominantu mezi ad curiam et ad ho'spi- misto pro dvitr a k Vysehradem a Starym ilstem tes * ab eccles~a sancti osidleni od kostela sv. prazskym, zarovnanou pri asanaci ichaelis usque ad ec- ichal'a az ke kostelu v poslednim desitileti minuleho clesiam salnclli Petri' sv. Petra a a,z k stoleti et usque ad publicam verejne ceste viam COB, C. 302, str. 300, 1'. 20 HAVRAEK B., DA HELKA J., KRSTE Z., ed. (1958 J: ejstarsi ceska kronika... Dalimila, kap. 52, str. 94 JRECEK J., ed. (1882J: FRB, str. 107, 1'. 10 t-,-i... rjj >0 0..;< p.,-i... ecclesie Sdera,nensi Zderazskemu ko,st.elu ante Pragam... do... pi'ed Praholl... daruji... pi'ed Prahu Zderada pocho,v'achu a proll te,n kostel Zderazem nazvachu pi'ed Prahu Sderada schovachu a ten kostel Sderazem nazvachu Zderada pocho'vali pi'ed Pl'ahJOll a ~en ko'stel naz'vali Zderazem Zderazsky kostel - cines nezname polohy - jak se zda z citovanych pramenii, lezel ponekud vzdalen od ostatnlch objektu zderazskeho sidla -- vsi, dvora, mlyna - a pozorovano z urciteho pl'ichoziho smeru tedy p1'ed Prahou. 9 dtto COB, 'c. 402, str. 418, 1'. 25 dtto, c. 401, str. 423, 1'. 35 an begrub vor Prage Sderadum, da'v,on vnd vmb daz illant man dy kirchin Sderaz ~ inter Pragam et Wisegrad mezi Prahou a Vysehradem Prahou bylo zvano misto, kde cesta k jihu stoup ala od bubenskeho brodu k zap. konci hl'betu do vyse kolem 210 m (dnes nad nadrazim Praha-stred) do mist, kde se od inter Pragam mezi Pl'ahou nepameti kfizovaly cesty z Prahy na et Wisegrod il Vysohradem vychod s cestou k buben. brodu. Odtud ze pl'ehlednout Prazskou kotlinu i pozorovat Prazsky hrad. Skalnaty vrchol pl'i rusne komunikaci stal se ve st1'edoveku exekucnfm mistem a byl zvan Sibenice. Praha ovsem lezela pod timto vrcholem, nenf s nim totozna. Z k rat k y: C. cislo, f. falzum, 1'. i'cldka, st. stoleti (K elanku O. Pokorneho: Ke vzniku Prazskeho hradu a iiloze komunikaci v jeho poccltcich. Sbornik CSGS, 92, 2, s J