RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 6. května 2013 (OR. en) 8837/13 Interinstitucionální spis: 2013/0122 (NLE) ANTIDUMPING 49 COMER 98

Transkript

1 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 6. května 2013 (OR. en) 8837/13 Interinstitucionální spis: 2013/0122 (NLE) ANTIDUMPING 49 COMER 98 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indie, Tchaj-wanu a Thajska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se ukončuje přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indonésie a Malajsie 8837/13 RP/mk

2 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č..../2013 ze dne..., kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indie, Tchaj-wanu a Thajska po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 a kterým se ukončuje přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých polyetylentereftalátů pocházejících z Indonésie a Malajsie RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství 1 (dále jen základní nařízení ), a zejména na čl. 9 odst. 2 a 4 a čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci s poradním výborem, 1 Úř. věst. L 343, , s /13 RP/mk 1

3 vzhledem k těmto důvodům: A. POSTUP 1. Předchozí šetření a platná opatření (1) Nařízením (ES) č. 2604/ (dále jen původní šetření ) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen PET ) pocházejících mimo jiné z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska (dále jen dotčené země ). Nařízení (ES) č. 2604/2000 bylo následně změněno nařízeními Rady (ES) č. 496/2002 2, (ES) č. 823/2004 3, (ES) č. 83/ a (ES) č. 1646/ (2) Po přezkumu před pozbytím platnosti a částečném prozatímním přezkumu uložila Rada nařízením (ES) č. 192/ (dále jen platná opatření ) na období dalších pěti let konečné antidumpingové clo na dovoz některých polyethylentereftalátů pocházejících mimo jiné z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska. Nařízení (ES) č. 192/2007 bylo následně změněno nařízením Rady (ES) č. 1286/2008 7, prováděcím nařízením Rady (EU) č. 906/ a prováděcím nařízením Rady (EU) č. 295/ Úř. věst. L 301, , s. 21. Úř. věst. L 78, , s. 4. Úř. věst. L 127, , s. 7. Úř. věst. L 19, , s. 1. Úř. věst. L 266, , s. 10. Úř. věst. L 59, , s. 1. Úř. věst. L 340, , s. 1. Úř. věst. L 232, , s. 19. Úř. věst. 90, , s /13 RP/mk 2

4 (3) Rozhodnutím 2000/745/ES 1 a jeho následnými změnami přijala Komise závazky nabídnuté nabídnuté vyvážejícími výrobci v Indii a Indonésii, které stanoví minimální dovozní cenu. 2. Platná vyrovnávací opatření (4) Nařízením (ES) č. 2603/ uložila Rada konečné vyrovnávací clo na dovoz PET pocházejících z Indie, Malajsie a Thajska. Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 193/ konečné vyrovnávací clo na dovoz pocházející z Indie na období dalších pěti let (dále jen platná vyrovnávací opatření ). 3. Žádost o přezkum před pozbytím platnosti (5) Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti 4 antidumpingových opatření obdržela Komise dne 25. listopadu 2011 žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tuto žádost podal výbor výrobců polyetylentereftalátů v Evropě (Committee of Polyethylene Terephthalate Manufacturers in Europe (CPME), dále jen žadatel ) jménem výrobců, kteří představují asi 95 % výroby polyetylentereftalátů v Unii Úř. věst. L 301, , s. 88. Úř. věst. L 301, , s. 1. Úř. věst. L 59, , s. 88. Úř. věst. C 122, , s /13 RP/mk 3

5 (6) Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie. 4. Zahájení přezkumu před pozbytím platnosti (7) Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 24. února 2012 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie 1 (dále jen oznámení o zahájení přezkumu ) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. 5. Souběžné šetření (8) Dne 24. února 2012 Komise rovněž oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie 2 zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství 3 (dále jen základní antisubvenční nařízení ), pokud jde o platná vyrovnávací opatření na dovoz některých PET pocházejících z Indie Úř. věst. C 55, , s. 4. Úř. věst. C 55, , s. 14. Úř. věst. L 188, , s /13 RP/mk 4

6 6. Šetření 6.1. Období přezkumného šetření a posuzované období (9) Šetření pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen období přezkumného šetření ). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2008 do konce období přezkumného šetření (dále jen posuzované období ) Strany dotčené šetřením (10) O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele a další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce v dotčených zemích, dovozce, kteří nejsou ve spojení, uživatele, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká, a zástupce dotčených zemí. (11) Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. 8837/13 RP/mk 5

7 (12) Vzhledem k zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců v Indii, Indonésii, Malajsii, na Tchaj-wanu a v Thajsku a dovozců, kteří nejsou ve spojení, se považovalo za vhodné prověřit, zda by měl být proveden výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, tento výběr provést, byly výše uvedené strany požádány, aby se do patnácti dnů ode dne zahájení přezkumu přihlásily a aby Komisi poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. (13) Pokud jde o výběr vzorků vyvážejících výrobců, bylo v Indii osloveno sedm známých vyvážejících výrobců. Těchto sedm vyvážejících výrobců odpovědělo a projevili ochotu ke svému zařazení do vzorku. Na základě objemu jejich vývozu do Unie byl vybrán vzorek tří indických vyvážejících výrobců. (14) V Indonésii bylo osloveno pět známých vyvážejících výrobců. Žádný vyvážející výrobce v Indonésii však neprojevil ochotu spolupracovat při šetření. Proto byli všichni známí vyvážející výrobci a orgány v Indonésii informováni, že zjištění týkající se Indonésie budou vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. 8837/13 RP/mk 6

8 (15) V Malajsii byli osloveni dva známí vyvážející výrobci. Pouze jeden vyvážející výrobce odpověděl a projevil ochotu ke svému zařazení do vzorku. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v případě vyvážejících výrobců v Malajsii nutný. Všichni ostatní známí vyvážející výrobci a orgány v Malajsii byli informováni, že zjištění týkající se nespolupracujících vyvážejících výrobců budou vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. (16) Na Tchaj-wanu bylo osloveno šest známých vyvážejících výrobců a jeden svaz vyvážejících výrobců. Žádný tchajwanský vyvážející výrobce neprojevil ochotu ke svému zařazení do vzorku. Všichni známí výrobci, včetně jejich zájmového svazu, a tchajwanské orgány byli informováni o tom, že zjištění týkající se Tchaj-wanu budou vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. (17) V Thajsku bylo osloveno devět známých vyvážejících výrobců. Pouze jeden vyvážející výrobce odpověděl a projevil ochotu ke svému zařazení do vzorku. Proto bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není v případě vyvážejících výrobců v Thajsku nutný. Všichni ostatní známí vyvážející výrobci a orgány v Thajsku byli informováni, že zjištění týkající se nespolupracujících vyvážejících výrobců budou vycházet z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení. 8837/13 RP/mk 7

9 (18) Komise v oznámení o zahájení přezkumu uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento vzorek sestává ze čtyř společností z celkem třinácti výrobců v Unii známých před zahájením šetření, které byly vybrány na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Vzorek představoval více než 50 % celkové odhadované výroby a celkového odhadovaného prodeje v Unii v období přezkumného šetření. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby nahlédly do spisu a aby se do patnácti dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu vyjádřily k vhodnosti tohoto výběru. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. (19) Některé zúčastněné strany vznesly připomínky k výběru vzorku výrobců v Unii. Tvrdily, že: i) Komise by neměla provádět výběr vzorku, zejména z toho důvodu, že v předchozím šetření také nebyl použit výběr vzorku; ii) byla napadnuta metoda použitá pro výběr vzorku z toho důvodu, že směšuje tři různé kroky, tj. podporu pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, definici výrobního odvětví Unie a výběr vzorku; iii) prozatímní vzorek byl stanoven na základě nesprávných a neúplných informací; iv) vybraný prozatímní vzorek nebyl reprezentativní, protože zahrnoval subjekty a nikoli skupiny; rovněž byl vznesen argument, že zahrnutí jedné společnosti, která prošla nedávným odprodejem, nebo jiné společnosti, která má přidružené prodeje, snížilo reprezentativnost vzorku. 8837/13 RP/mk 8

10 (20) Reakce na argumenty vznesené těmito stranami byly tyto: O použití vzorku se rozhoduje nezávisle v případě každého šetření v závislosti na konkrétních okolnostech každého případu a čl. 11 odst. 9 základního nařízení se nevztahuje na použití takového vzorku pro zjištění újmy v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti Narozdíl od předchozích šetření, kdy šetření všech společností, jež se přihlásily a spolupracovaly, bylo proveditelné, Komise při tomto přezkumu dospěla k závěru, že v době, která je k dispozici, nelze vzhledem ke značnému počtu výrobců v Unii přiměřeně přezkoumat všechny, a že proto byly splněny podmínky článku 17. Komise nesmísila určení podpory pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, určení výrobního odvětví Unie a výběr prozatímního vzorku, jelikož tyto tři kroky byly provedeny nezávisle na sobě a bylo o nich rozhodnuto odděleně. Nebylo prokázáno, do jaké míry ovlivnilo použití údajů o výrobě a prodeji, které poskytli výrobci v Unii v souvislosti se zjišťováním podpory pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, reprezentativnost vzorku. 8837/13 RP/mk 9

11 Vzorek byl určen na základě informací dostupných v době výběru v souladu s článkem 17 základního nařízení. Reprezentativnost vzorku byla přezkoumána v návaznosti na připomínky stran ohledně údajů o konkrétních společnostech. Žádná z těchto připomínek nebyla shledána odůvodněnou. Jak požaduje článek 17 základního nařízení, byl vzorek určen na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Subjekty, které patří k větším skupinám, u nichž bylo zjištěno, že fungují nezávisle na ostatních dceřiných společnostech téže skupiny, byly považovány za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, a proto nebylo třeba zkoumat skupinu jako celek. Zároveň byly tyto společnosti zařazeny do vzorku jako hospodářské subjekty, čímž je zajištěno, že všechny příslušné údaje mohly být ověřeny. Kromě toho odprodeje a existence přidružených prodejů byly součástí charakteristiky tohoto odvětví v posuzovaném období, a proto se žádný z těchto prvků nepovažoval za prvek, který by snižoval reprezentativnost vzorku. (21) Po zveřejnění zásadních skutečností a úvah (dále jen zveřejnění informací ) zopakovaly strany výše zmíněné argumenty, které již byly zodpovězeny. 8837/13 RP/mk 10

12 (22) Tři indičtí vyvážející výrobci zařazení do vzorku, jeden malajský vyvážející výrobce a jeden thajský vyvážející výrobce, kteří projevili ochotu se svým zařazením do vzorku, poskytli své odpovědi na dotazník. Odpovědi na dotazník jednoho indického výrobce zařazeného do vzorku však odhalily, že během období přezkumného šetření vyvezl jen nevýznamné množství dotčeného výrobku, a proto byly nakonec provedeny inspekce na místě u dvou zbývajících vyvážejících výrobců, kteří společně představovali 99 % celkového objemu dovozu z Indie do Unie v období přezkumného šetření. (23) Po zveřejnění informací požádal jeden indický spolupracující výrobce o výpočet svého dumpingového rozpětí. V tomto ohledu bylo znovu potvrzeno, že vývoz této společnosti byl nevýznamný, a proto neměl v tomto přezkumu před pozbytím platnosti žádný dopad na určení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu. Tato žádost byla tedy odmítnuta. (24) Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, byl plánován již v oznámení o zahájení přezkumu. Při tomto šetření nespolupracoval ani jeden z 24 oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení. (25) Všech pět známých dodavatelů surovin bylo osloveno při zahájení přezkumu a obdrželi příslušný dotazník. Odpovědi na dotazník poskytli dva dodavatelé. (26) Při zahájení přezkumu byli osloveni všichni známí uživatelé a sdružení uživatelů. Odpovědi na dotazník poskytlo 17 uživatelů. Přihlásilo se 20 sdružení uživatelů z 16 členských států a předložilo odpovědi na dotazník. 8837/13 RP/mk 11

13 6.3 Ověření obdržených informací (27) Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. (28) Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran: a) Výrobci v Unii: Indorama Polymers Europe, UAB, Nizozemsko, Equipolymers, Itálie, Německo, Neo Group, UAB, Litva, Novapet SA, Španělsko. b) Vyvážející výrobci v Indii: Dhunseri Petrochem & Tea Ltd, Kalkata, Reliance Industries Ltd, Navi Mumbai. c) Výrobce v Malajsii: MPI Polyester Industries Sdn Bhd, Shah Alam, Selangor. 8837/13 RP/mk 12

14 d) Výrobce v Thajsku: Indorama Polymers Pcl, Bangkok. e) Uživatelé v Unii: Coca-Cola Europe, Belgie, Nestle Waters France, Francie. B. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK 1. Dotčený výrobek (29) Výrobek dotčený tímto přezkumem je tentýž jako dotčený výrobek v posledním přezkumu před pozbytím platnosti dokončeném v roce 2007, který byl zmíněn ve 2. bodě odůvodnění, tj. polyetylentereftaláty s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO , v současnosti kódu KN , pocházející z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska. 8837/13 RP/mk 13

15 2. Obdobný výrobek (30) Stejně jako v původním šetření a v přezkumných šetřeních bylo zjištěno, že dotčený výrobek a PET vyráběné a prodávané na domácích trzích v dotčených zemích i PET vyráběné a prodávané v Unii výrobci v Unii mají stejné základní fyzikální i chemické vlastnosti a použití. Tyto výrobky se proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. C. PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ DUMPINGU 1. Předběžné poznámky (31) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda pozbytí platnosti stávajících opatření pravděpodobně povede k přetrvávání nebo obnovení dumpingu. (32) V případě nedostatečné spolupráce, jako v případě Indonésie a Tchaj-wanu, bylo nutné v souladu s článkem 18 základního nařízení vycházet z dostupných údajů. Pokud jde o Malajsii a Thajsko, vycházelo se z informací poskytnutých spolupracujícími společnostmi i z dostupných údajů. 8837/13 RP/mk 14

16 (33) Během období přezkumného šetření činil celkový objem dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí na základě údajů z Eurostatu tun, což představuje 4,5% podíl na trhu Unie. (34) Pokud jde o vývoj výrobní kapacity a domácí spotřeby v dotčených zemích, byla použita zpráva s informacemi o trhu zahrnutá do žádosti a rovněž veřejně přístupné informace, jako jsou veřejné internetové profily společností, a ověřené odpovědi na dotazník od spolupracujících společností. 2. Indie 2.1. Předběžné poznámky (35) Jak bylo uvedeno výše, sedm indických vyvážejících výrobců spolupracovalo a tři z nich byli vybráni do vzorku. Jelikož bylo zjištěno, že jedna ze společností zařazených do vzorku během období přezkumného šetření vyvezla jen nevýznamné množství dotčeného výrobku, byly nakonec provedeny inspekce na místě u dvou zbývajících vyvážejících výrobců, kteří společně představovali 99 % celkového objemu dovozu z Indie do Unie v období přezkumného šetření. (36) V období přezkumného šetření činil celkový dovoz z Indie do Unie tun, tj. 76 % celkového dovozu ze zemí dotčených tímto přezkumem, což představuje 3,4% podíl na trhu Unie. Na dva indické vyvážející výrobce se vztahoval závazek a bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření respektovali minimální dovozní cenu. Jelikož představovali téměř celý dovoz z Indie, jejich podíl na trhu odpovídal téměř přesně podílu na trhu celé Indie. 8837/13 RP/mk 15

17 2.2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření Běžná hodnota (37) V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo nejprve pro každého indického vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku určeno, zda byl jeho domácí prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil nejméně 5 % celkového objemu odpovídajícího prodeje na vývoz do Unie. (38) Následně byly identifikovány typy obdobného výrobku, které vyvážející výrobci, jejichž prodej na domácím trhu je celkově reprezentativní, prodávají na domácím trhu a které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Unie. (39) Dále se zkoumalo, zda domácí prodej každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl reprezentativní pro každý typ výrobku, tj. zda domácí prodej každého typu výrobku představoval nejméně 5 % objemu prodeje téhož typu výrobku do Unie. V případě typů výrobku prodávaných v reprezentativním množství se poté zkoumalo, zda se tento prodej uskutečňoval v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto zkoumání proběhlo tak, že byl zjištěn podíl domácího prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu, který byl ziskový u každého vyváženého typu dotčeného výrobku v období přezkumného šetření. 8837/13 RP/mk 16

18 (40) Jelikož bylo zjištěno, že domácí prodej všech typů výrobku se uskutečňoval v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr veškerého domácího prodeje uvedeného typu, který se uskutečnil během období přezkumného šetření Vývozní cena (41) Jelikož veškerý prodej dotčeného výrobku na vývoz se uskutečňoval přímo nezávislým odběratelům v Unii, vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených či splatných cen Srovnání (42) Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. (43) Aby se zajistilo spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům ve faktorech, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly provedeny náležité úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, finance, balení, provize a rabaty tam, kde prokazatelně ovlivňovaly srovnatelnost cen. 8837/13 RP/mk 17

19 (44) Jeden vyvážející výrobce žádal o úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení s odůvodněním, že dovozní poplatky byly údajně přičítány k tíži obdobného výrobku tam, kde byl zamýšlen pro spotřebu v zemi vývozu, avšak byly vráceny prostřednictvím režimu navracení cla ( DDS ), pokud byl tento výrobek prodán na vývoz do Unie. Šetřením se však ukázalo, že mezi částkou vráceného cla vypočtenou jako fixní procentní podíl hodnoty FOB vyvezených výrobků a skutečným clem zaplaceným za dovezené vstupy obsažené ve vyvezeném výrobku neexistuje žádná souvislost. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že dokonce vývozci, kteří si opatřují všechny své vstupy na domácím trhu, a proto žádné své vstupy nedovážejí, mají přesto nárok na výhody režimu DDS. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto Dumpingové rozpětí (45) Jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení, byla vážená průměrná běžná hodnota podle typu srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří v období přezkumného šetření vyváželi do Unie, existenci dumpingu ve výši 4,8 % a 6,6 %, a to i přes skutečnost, že se na obě společnosti vztahovaly cenové závazky. 8837/13 RP/mk 18

20 (46) Po zveřejnění informací jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet dumpingového rozpětí na základě prodeje na domácím trhu za období čtyř měsíců místo všech měsíců období přezkumného šetření nebyl odůvodněný, a tvrdil, že se tím uměle zvýšilo jeho dumpingové rozpětí. Je třeba uvést, že v souvislosti s přezkumem před pozbytím platnosti se opatření buď zachovávají, nebo se zrušují, ale nemohou být změněna. Kromě toho se srovnávaly dotčené čtyři měsíce, tj. jeden měsíc za každé čtvrtletí, a běžná hodnota a vývozní ceny týchž měsíců. Z toho vyplývá, že bylo zaručeno spravedlivé srovnání. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto Vývoj dovozu v případě zrušení opatření (47) Kromě určení existence dumpingu během období přezkumného šetření se zkoumala také pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. (48) V tomto ohledu byly analyzovány tyto prvky: objem a ceny dumpingového dovozu z Indie, atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a přebytečná kapacita indických výrobců dostupná pro vývoz. (49) Níže uvedená analýza byla založena převážně na ověřených odpovědích na dotazník a na studii s informacemi o trhu, které byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi. 8837/13 RP/mk 19

21 Objem a ceny dumpingového dovozu z Indie (50) Dovoz z Indie do Unie se v posuzovaném období zdvojnásobil a v období přezkumného šetření dosáhl tun, tj. 3,5 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření. (51) V průběhu posuzovaného období dovozní ceny kolísaly a sledovaly tytéž cenové tendence jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Celkem se dovozní ceny od roku 2008 do období přezkumného šetření zvýšily o 29 %. V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení Atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí (52) Indické vývozní ceny pro třetí země byly během období přezkumného šetření obecně nižší než indické domácí ceny. Tento cenový rozdíl představoval až 7,5 % úrovně vývozní ceny. (53) Indické vývozní ceny pro třetí země byly obecně nižší než ceny indického vývozu pro Unii, čímž je podpořen závěr, že trh Unie je atraktivní, jelikož trh Unie může poskytnout vyšší zisky. V důsledku tohoto rozdílu v cenové politice však nelze vyloučit, že ceny pro Unii se v případě zrušení opatření mohou ještě více snížit. 8837/13 RP/mk 20

22 (54) Po zveřejnění informací tvrdil jeden vyvážející výrobce, že posouzení atraktivity trhu Unie bylo ovlivněno existencí závazku, což znamenalo, že mohl vyvážet pouze tehdy, když byly ceny vysoké. Srovnání minimální dovozní ceny uložené závazkem s cenou ze závodu u vývozu do Unie během osmi měsíců, kdy podle zjištění výrobce vyvážel do Unie, však odhalilo, že vývozní cena do Unie byla v průměru významně vyšší než minimální dovozní cena, což svědčí o tom, že cenová politika byla závazkem ovlivněna jen okrajově, pokud vůbec. Z toho vyplývá, že existence závazku jako taková nezměnila závěr ohledně atraktivity trhu Unie. Tento argument byl tedy odmítnut Výrobní kapacita a přebytečná kapacita indických výrobců dostupná pro vývoz (55) V období přezkumného šetření měla Indie výrobní kapacitu tun a přebytečná výrobní kapacita dostupná pro vývoz činila tun. (56) Na základě informací shromážděných během šetření se předpokládá, že indická kapacita bude dále vzrůstat a do roku 2014 dosáhne asi tun. Očekává se, že tento nárůst bude mnohem prudší než nárůst domácí spotřeby. Odhaduje se, že v důsledku toho by kapacita v roce 2014 přesáhla domácí poptávku asi o tun, což by představovalo asi % celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Je třeba také uvést, že v Turecku a v Jižní Africe jsou zavedena opatření na ochranu obchodu proti Indii, čímž se potenciálně omezuje počet trhů, které by mohly být dostupné pro indický vývoz. 8837/13 RP/mk 21

23 (57) Existuje pravděpodobnost, že vývoz do Unie v případě zrušení opatření vzroste, zejména kvůli vyšším cenám na trhu Unie a velikosti tohoto trhu a vysoké spotřebě. Naopak nelze vyloučit, že by vyvážející výrobci ještě více snížili své vývozní ceny pro Unii, a že dumping zjištěný během období přezkumného šetření by se tím ještě zhoršil. (58) Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výrobní kapacita dostupná pro vývoz v Indii se po roce 2014 sníží, a proto stávající situace bude jen dočasná. Je třeba uvést, že bylo zjištěno, že údajný pokles kapacity dostupné pro vývoz po roce 2014 je v souladu s výhledem vyplývajícím ze zprávy s informacemi o trhu. Proto se dospělo k závěru, že toto tvrzení nebylo takové povahy, aby změnilo analýzu, pokud jde o vývoj kapacity dostupné pro vývoz. Po zveřejnění informací tvrdil jeden vyvážející výrobce, že významné dočasné přebytečné kapacity dostupné pro vývoz byly nezbytné, jelikož nárůstu výrobní kapacity obecně může být dosaženo pouze velkými přírůstky, protože moderní výrobní závody pro PET mají určitou minimální velikost. Jako odpověď na toto tvrzení je třeba uvést, že během období přezkumného šetření a následujícího roku došlo k rozšíření výrobní kapacity v rozsahu nejméně tun. Z toho vyplývá, že pouze uvedenými argumenty nelze odůvodnit přebytečnou kapacitu dostupnou pro vývoz uvedenou v 56. bodě odůvodnění. V každém případě není v této souvislosti příčina přebytečné kapacity dostupné pro vývoz relevantní. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. 8837/13 RP/mk 22

24 (59) Některé strany tvrdily, že přebytečná kapacita dostupná pro vývoz, která se vytváří v Indii, by mohla být absorbována i jinými třetími zeměmi, a že tedy tato přebytečná kapacita dostupná pro vývoz podle výpočtu Komise nebyla řádně posouzena. V žádném případě se nepředpokládalo, že by celá přebytečná kapacita dostupná pro vývoz byla směrována do Unie. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. (60) Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Turecko a Jižní Afrika jsou spíše nevýznamné vývozní trhy, a zpochybnil výklad Komise v tom smyslu, že existence opatření na ochranu obchodu proti Indii v těchto zemích je známkou toho, že by Indie prováděla dumping dotčeného výrobku na trhu Unie. Z posouzení Komise vyplývá, že opatření na ochranu obchodu, která jsou zavedena v Turecku a Jižní Africe proti indickému dovozu, potenciálně omezují počet trhů, které by mohly být dostupné pro indický vývoz. Kromě toho, kdyby tvrzení, že Turecko a Jižní Afrika jsou nevýznamnými vývozními trhy, bylo pravdivé, vzrůstající přebytečná kapacita v Indii naznačuje pravděpodobnost zvýšeného vývozu do Unie, i kdyby opatření na ochranu obchodu zavedená Tureckem a Jižní Afrikou neexistovala. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. 8837/13 RP/mk 23

25 Závěr k pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu (61) Na základě výše uvedených skutečností a zejména vzhledem k přetrvávajícímu dumpingu a dostupné vysoké přebytečné kapacitě lze dospět k závěru, že v případě zrušení opatření bude významný objem dovozu z Indie pravděpodobně směrován na trh Unie za dumpingové ceny, a proto existuje pravděpodobnost přetrvávání dumpingu. 3. Indonésie 3.1. Předběžné poznámky (62) Žádný z pěti známých indonéských vyvážejících výrobců nespolupracoval při šetření, a proto byla analýza pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. (63) Podle údajů z Eurostatu činil objem dovozu z Indonésie během období přezkumného šetření 253 tun, tj. téměř 0 % celkového dovozu ze zemí dotčených tímto přezkumem a téměř 0 %, pokud jde o podíl na trhu Unie. 8837/13 RP/mk 24

26 3.2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření (64) Jelikož spolupráce byla nedostatečná, bylo na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum zjištěno, že dovoz z Indonésie se uskutečňoval za dumpingové ceny s dumpingovým rozpětím 10,8 % Vývoj dovozu v případě zrušení opatření (65) Kromě určení existence dumpingu během období přezkumného šetření se zkoumala také pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. (66) V tomto ohledu byly analyzovány tyto prvky: objem a ceny dumpingového dovozu z Indonésie, atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a přebytečná kapacita indonéských výrobců dostupná pro vývoz. 8837/13 RP/mk 25

27 Objem a ceny dumpingového dovozu z Indonésie (67) Dovoz z Indonésie do Unie byl během celého posuzovaného období na velmi nízké úrovni. V roce 2008 se neuskutečnil žádný dovoz. V roce 2009 činil dovoz asi 400 tun, v roce 2010 vzrostl asi na tun a v období přezkumného šetření se znovu snížil, a sice na 253 tun. Odpovídající podíl celkové spotřeby Unie na trhu u tohoto dovozu činil téměř 0 % během celého posuzovaného období. (68) V letech 2009 a 2010 byly indonéské dovozní ceny průměrně vyšší než ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. V období přezkumného šetření, i když byla průměrná indonéská dovozní cena o něco nižší než cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie, bylo možné tyto ceny považovat za podobné. V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení Atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí (69) Informace poskytnuté v žádosti o přezkum a oficiální indonéské internetové stránky se statistikami obchodu se týkaly širší definice výrobků, než je dotčený výrobek. Proto nebylo možné spolehlivě určit ceny pro vývozní trhy třetích zemí. (70) Vzhledem k absenci spolupráce nebylo možné zjistit ani domácí cenu. 8837/13 RP/mk 26

28 Výrobní kapacita a přebytečná kapacita dostupná pro vývoz (71) Vzhledem k absenci spolupráce ze strany Indonésie byl vývoj výrobní kapacity a domácí poptávky určen na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, které byly změněny po předložení informací žadatelem během šetření a které uváděly, že tento jediný plán na rozšíření kapacity uvedený v žádosti o přezkum se neuskuteční. Tyto změněné údaje byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi, jako jsou veřejné internetové profily společností. Na základě výše uvedených skutečností se zdá, že výrobní kapacita v Indonésii zůstala během celého posuzovaného období na téže úrovni, a sice tun. Přebytečná kapacita dostupná pro vývoz se v posuzovaném období postupně snižovala a dosáhla v období přezkumného šetření % celkové kapacity této země, tj % celkové spotřeby Unie. Nepředpokládá se, že by se kapacita přinejmenším do roku 2014 zvýšila. Zároveň se očekává, že v Indonésii vzroste spotřeba. V důsledku toho se očekává, že se podíl výrobní kapacity dostupné pro vývoz sníží a bude představovat pouze velmi malou část celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření. 8837/13 RP/mk 27

29 Závěr k pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu (72) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména ke zjištěním týkajícím se očekávaného vývoje kapacity, se dospělo k závěru, že není pravděpodobné, že indonéští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření začnou v krátkodobém až střednědobém výhledu znovu vyvážet na trh Unie v množství působícím újmu a za dumpingové ceny. 4. Malajsie 4.1. Předběžné poznámky (73) Pouze jeden ze dvou známých vyvážejících výrobců spolupracoval při šetření, ale bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření nevyvážel do Unie. Tento výrobce představoval v období přezkumného šetření asi 20 % celkové výrobní kapacity v Malajsii. Informace, které poskytl spolupracující výrobce v Malajsii, byly použity s ohledem na analýzu cenové politiky na malajském domácím trhu i vůči trhům jiných třetích zemí. (74) Zjištění byla také založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na žádosti o přezkum a na veřejně dostupných informacích, jako jsou veřejné internetové profily společností. 8837/13 RP/mk 28

30 (75) V období přezkumného šetření činil dovoz z Malajsie do Unie tun, tj. 13 % celkového dovozu ze zemí dotčených tímto přezkumem, což představuje téměř 0,6% podíl na trhu Unie Dumping dovozu během období přezkumného šetření (76) Na základě žádosti o přezkum se dovoz z Malajsie uskutečňoval za dumpingové ceny s dumpingovým rozpětím 6,7 %. (77) Jelikož spolupracující výrobce nevyvážel v období přezkumného šetření do Unie, nebylo možné vypočítat pro uvedenou společnost dumpingové rozpětí. Běžná hodnota však byla vypočtena na základě jejího domácího prodeje a ze srovnání této běžné hodnoty s cenou dovozu z Malajsie do Unie podle údajů Eurostatu vyplývá číslo, které odpovídá dumpingovému rozpětí uvedenému v 76. bodě odůvodnění Vývoj dovozu v případě zrušení opatření (78) Kromě určení existence dumpingu během období přezkumného šetření se zkoumala také pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. 8837/13 RP/mk 29

31 (79) V tomto ohledu byly analyzovány tyto prvky: objem a ceny dumpingového dovozu z Malajsie, atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a přebytečná kapacita malajských výrobců dostupná pro vývoz Objem a ceny dumpingového dovozu z Malajsie (80) Dovoz z Malajsie do Unie po prudkém poklesu v letech 2009 a 2010 vzrostl v posuzovaném období z asi tun na tun. I přes celkový nárůst dovozu z Malajsie se podíl na trhu blížil 0 % s výjimkou období přezkumného šetření, kdy dosáhl 0,6 %. (81) V průběhu posuzovaného období dovozní ceny kolísaly a sledovaly tytéž cenové tendence jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Celkem se dovozní ceny od roku 2008 do období přezkumného šetření zvýšily o 25 %. V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení Atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí (82) V období přezkumného šetření vyvezl spolupracující vyvážející výrobce tun obdobného výrobku do jiných třetích zemí. Analýza tohoto prodeje ukazuje, že malajské vývozní ceny pro třetí země byly v období přezkumného šetření obecně vyšší než domácí ceny. Tento cenový rozdíl činil 5 10 %. 8837/13 RP/mk 30

32 Výrobní kapacita a přebytečná kapacita dostupná pro vývoz (83) Celková výrobní kapacita v Malajsii činila na základě žádosti o přezkum, který byl porovnán s veřejně dostupnými informacemi, jako jsou veřejné internetové profily společností, v období přezkumného šetření tun. Přebytečná kapacita dostupná pro vývoz se v posuzovaném období postupně snižovala a v období přezkumného šetření dosáhla asi % celkové kapacity této země, tj. 3 4 % celkové spotřeby Unie. Na základě týchž zdrojů se předpovídá, že výrobní kapacita zůstane na této úrovni přinejmenším do roku 2014 a že domácí spotřeba vzroste. V důsledku toho se očekává, že podíl výrobní kapacity dostupné pro vývoz se sníží a bude představovat 2 3 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření. Neočekává se tedy, že objem dovozu z Malajsie by v případě zrušení opatření významně vzrostl Závěr k pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu (84) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména ke zjištěním týkajícím se očekávaného vývoje kapacity, se dospělo k závěru, že není pravděpodobné, že malajští vyvážející výrobci v případě zrušení opatření začnou v krátkodobém až střednědobém výhledu znovu vyvážet na trh Unie v množství působícím újmu a za dumpingové ceny. 8837/13 RP/mk 31

33 5. Tchaj-wan 5.1. Předběžné poznámky (85) Žádný ze čtyř tchajwanských vyvážejících výrobců nespolupracoval při šetření, a proto byla analýza pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. (86) V období přezkumného šetření činil dovoz z Tchaj-wanu do Unie tun, tj. 9,7 % celkového dovozu ze zemí dotčených tímto přezkumem, což představuje asi 0,4% podíl na trhu Unie Dumping dovozu během období přezkumného šetření (87) Jelikož spolupráce byla nedostatečná, bylo na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum zjištěno, že dovoz z Tchaj-wanu se uskutečňoval za dumpingové ceny s dumpingovým rozpětím 12 %. 8837/13 RP/mk 32

34 (88) Po zveřejnění informací některé strany tvrdily, že pro účely výpočtu dumpingového rozpětí měla Komise použít domácí a vývozní ceny tchajwanského výrobce PET, který byl žadatelem o přezkum nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení 1, u nějž se období šetření překrývalo s obdobím přezkumného šetření v rámci stávajícího řízení. Je však třeba uvést, že daný výrobce PET při tomto přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracoval. Informace předložené v souvislosti s šetřením lze použít pouze k tomu účelu, ke kterému byly vyžádány. Proto informace získané při uvedeném přezkumu nového vývozce nelze použít v souvislosti s tímto přezkumem před pozbytím platnosti. Kromě toho se jedná o nejmenšího výrobce PET na Tchaj-wanu a jeho prodej na vývoz do Unie zaujímal pouze nevýznamný podíl celkového tchajwanského vývozu během období přezkumného šetření. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. Bylo vzneseno tvrzení, že dovoz z Tchaj-wanu během období přezkumného šetření obecně nebyl dumpingový. Je však třeba uvést, že žádný z tchajwanských vyvážejících výrobců nespolupracoval, a proto nebylo možné určit dumping na základě údajů předložených těmito vyvážejícími výrobci. Tvrzení, že dumping neexistoval, tedy nebylo podložené žádnými důkazy a bylo odmítnuto Vývoj dovozu v případě zrušení opatření (89) Kromě určení existence dumpingu během období přezkumného šetření se zkoumala také pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. 1 Úř. věst. L 188, , s /13 RP/mk 33

35 (90) V tomto ohledu byly analyzovány tyto prvky: objem a ceny dumpingového dovozu z Tchaj-wanu, atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a přebytečná kapacita tchajwanských výrobců dostupná pro vývoz Objem a ceny dumpingového dovozu z Tchaj-wanu (91) Dovoz z Tchaj-wanu do Unie po poklesu v letech 2009 a 2010 vzrostl v posuzovaném období z asi tun na tun. I přes celkový nárůst dovozu z Tchaj-wanu se podíl na trhu blížil 0 % a v období přezkumného šetření dosáhl 0,4 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření. (92) V průběhu posuzovaného období dovozní ceny kolísaly a sledovaly tytéž cenové tendence jako prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie. Celkem se dovozní ceny od roku 2008 do období přezkumného šetření zvýšily o 27 %. V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení Atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí (93) Statistiky tchajwanského Úřadu zahraničního obchodu (Bureau of Foreign Trade) naznačují, že se uskutečňoval prodej do třetích zemí ve velkém objemu a že tvořil v období přezkumného šetření asi 60 % celkové výrobní kapacity této země. 8837/13 RP/mk 34

36 (94) Srovnání průměrné vývozní ceny, která byla zjištěna z téhož zdroje, s běžnou hodnotou uvedenou v žádosti o přezkum naznačuje, že vývozní ceny pro třetí země byly obecně nižší než domácí ceny. Tento cenový rozdíl představoval asi 12 % úrovně vývozní ceny. (95) Statistiky tchajwanského Úřadu zahraničního obchodu ukázaly, že průměrná vývozní cena pro třetí země byla nižší než cena výrobního odvětví Unie v Unii. Tento cenový rozdíl představoval asi 7 % vývozní ceny. Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla průměrná vývozní cena pro Unii vyšší než průměrná vývozní cena pro jiné třetí země. Tento rozdíl činil 5,5 % vývozní ceny pro jiné třetí země. Proto existuje pobídka k vývozu do Unie, kde jsou převládající ceny výrobního odvětví Unie vyšší. To naznačuje, že v případě zrušení opatření a v souvislosti se značnou přebytečnou kapacitou dostupnou pro vývoz (viz 98. a 99. bod odůvodnění) budou tchajwanští vývozci pravděpodobně vyvážet PET do Unie za dumpingové ceny a v množství převyšujícím úroveň, která bude pravděpodobně působit újmu. 8837/13 RP/mk 35

37 (96) Po zveřejnění informací zpochybnila jedna zúčastněná strana použití statistik tchajwanského Úřadu zahraničního obchodu Komisí, jelikož kód výrobku údajně neodpovídá dotčenému výrobku. Je pravda, že Tchaj-wan a Unie používají různá měřítka pro měření viskozity, skutečnou viskozitu na Tchaj-wanu a viskozitní číslo v Unii. Avšak s použitím matematického vztahu mezi oběma měřítky lze dospět k závěru, že použitý tchajwanský kód výrobku odpovídá dotčenému výrobku. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto Výrobní kapacita a přebytečná kapacita dostupná pro vývoz (97) Vzhledem k absenci spolupráce ze strany Tchaj-wanu byl vývoj kapacity a domácí poptávky určen na základě údajů obsažených v žádosti o přezkum, které byly porovnány s veřejně dostupnými informacemi, jako jsou veřejné internetové profily společností. 8837/13 RP/mk 36

38 (98) Celková výrobní kapacita na Tchaj-wanu činila v období přezkumného šetření asi tun. Přebytečná kapacita dostupná pro vývoz zůstala během prvních tří let posuzovaného období na stejné úrovni a v období přezkumného šetření se zvýšila a představovala asi 80 % celkové kapacity této země v období přezkumného šetření a % celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. Na základě týchž zdrojů se předpovídá, že výrobní kapacita bude přinejmenším do roku 2014 významným způsobem narůstat a že domácí spotřeba bude narůstat jen mírně. V důsledku toho se očekává, že se podíl výrobní kapacity dostupné pro vývoz zvýší na tun, tj % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření. (99) To ukazuje, že tchajwanští vyvážející výrobci dotčeného výrobku jsou silně závislí na prodeji na vývoz a že je pravděpodobné, že vývoz do Unie se v případě zrušení opatření zvýší. Zejména cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie je vyšší než vývozní cena Tchajwanu pro vývozní trhy třetích zemí, což činí trh Unie atraktivnějším než trhy jiných třetích zemí. Kromě toho nelze vyloučit, že za účelem získání podílu na trhu mohou někteří vývozci snížit své vývozní ceny pro Unii. Kromě toho jsou proti Tchaj-wanu zavedena v Turecku a v Jižní Africe opatření na ochranu obchodu. Tím se omezuje volný přístup na potenciální jiné trhy dostupné pro tchajwanský vývoz. 8837/13 RP/mk 37

39 (100) Některé zúčastněné strany tvrdily, že na Tchaj-wanu neexistuje žádná volná kapacita, která by umožňovala významný nárůst vývozu do Unie. Kromě toho byl vznesen argument, že hlavními vývozními trhy tchajwanské výroby PET jsou oblast Asie a Tichomoří a Severní, Střední a Jižní Amerika. Ceny CIF dovozu PET z Tchaj-wanu jsou vyšší než ceny všech ostatních hlavních zdrojů dovozu do Unie a platná opatření uložená na dovoz PET pocházejících z Tchaj-wanu jsou velmi nízká a ukončení jejich platnosti by nezpůsobilo významný cenový rozdíl. (101) Je třeba uvést, že žádný z tchajwanských vyvážejících výrobců při tomto šetření nespolupracoval. Kromě toho svědčí zjištění popsaná v 98. a 99. bodě odůvodnění o opaku. Z těchto důvodů musela být tvrzení daných stran odmítnuta. (102) Po zveřejnění informací zdůraznily tyto strany znovu význam oblastí Asie a Tichomoří a Jižní Ameriky jakožto vývozních trhů a tvrdily, že tyto trhy by přilákaly významný podíl předpokládaného nárůstu tchajwanské přebytečné kapacity dostupné pro vývoz. Na podporu svého tvrzení poskytly tyto strany relativní hodnoty výrobní kapacity a domácí poptávky v letech 2012 a 2020 pro obě oblasti. Je třeba uvést, že situace v roce 2020 není pro tento přezkum před pozbytím platnosti relevantní a použít situaci v roce 2012 jako jednu položku při srovnání by znamenalo ignorovat významné rozšíření kapacity, ke kterému došlo během období přezkumného šetření až do roku Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. 8837/13 RP/mk 38

40 (103) Kromě toho některé strany tvrdily, že by přebytečná kapacita dostupná pro vývoz, která vzniká na Tchaj-wanu, měla zohlednit vzrůstající poptávku na trzích jiných třetích zemí. V důsledku toho tvrdily, že přebytečná kapacita dostupná pro vývoz nebyla řádně posouzena. Jak již bylo uvedeno v 59. bodě odůvodnění, šetření nevedlo k závěru, že by veškerá kapacita dostupná pro vývoz byla směrována do Unie. V žádném případě se nepředpokládalo, že by celá přebytečná kapacita dostupná pro vývoz byla směrována do Unie. Na základě dostupných údajů je rozumné se domnívat, že vzhledem k atraktivitě trhu Unie, pokud jde o ceny a velikost, a velkému objemu přebytečné kapacity dostupné pro vývoz bude množství, které bude podle očekávání směrováno do Unie, nad úrovněmi, které budou pravděpodobně působit újmu. Kromě toho je třeba uvést, že žádný z tchajwanských výrobců PET nespolupracoval při šetření a nebyla k dispozici přesná čísla o skutečné výrobě a kapacitě ani o domácím prodeji a prodeji na vývoz. Proto bylo nutné založit závěry ohledně přetrvávání dumpingu na dostupných údajích, jak je uvedeno v 85. bodě odůvodnění. V tomto ohledu je vzhledem k významnému množství dostupnému pro vývoz a vzhledem k analýze vývozních cen do jiných třetích zemí a rovněž k cenám v Unii, jak je uvedeno v 94., 95. a 96. bodě odůvodnění, rozumné domnívat se, že v případě zrušení opatření bude vývoz z Tchaj-wanu přesměrován do Unie za dumpingové ceny a v množství přesahujícím úrovně, které budou pravděpodobně působit újmu. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. 8837/13 RP/mk 39

41 (104) Jiná strana tvrdila, že valorické clo použitelné na Tchaj-wan během období přezkumného šetření je na velmi nízké úrovni, a proto nelze dospět k závěru, že dovoz z Tchaj-wanu bude v případě zrušení opatření dumpingový. Stávající platné dumpingové rozpětí je minimální cena založená na valorickém cle ve výši 12,4 %. Skutečnost, že ceny byly v období přezkumného šetření vyšší, a proto by hypotetické valorické clo bylo na nižší úrovni, není relevantní, protože nezohledňuje pravděpodobný vývoj cen po období přezkumného šetření v případě, že opatření budou zrušena, jak je uvedeno v 95. a 99. bodě odůvodnění. Tento argument byl proto zamítnut Závěr k pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu (105) Vzhledem k velké a stále narůstající kapacitě, atraktivitě trhu Unie a platným opatřením v jiných třetích zemích se dospělo k závěru, že v případě pozbytí platnosti opatření by byl vývoz z Tchaj-wanu pravděpodobně přesměrován do Unie za dumpingové ceny a v množství, které bude pravděpodobně působit újmu. 8837/13 RP/mk 40

42 (106) Po zveřejnění informací jedna strana tvrdila, že při analýze pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu měla být zohledněna údajná nízká úroveň antidumpingového cla během období přezkumného šetření. Je však třeba uvést, že žádný z vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu nespolupracoval, a tvrzení, že dumpingové rozpětí během období přezkumného šetření bylo na nízké úrovni, proto nebylo doložené a bylo odmítnuto. Je třeba uvést, že dumpingové rozpětí zjištěné během období přezkumného šetření činilo na základě dostupných údajů 12 %. Jak je uvedeno ve 105. bodě odůvodnění, analýza pravděpodobného vývoje cen u tchajwanského vývozu v případě zrušení opatření ukázala, že přetrvávání dumpingu je pravděpodobné. Toto tvrzení bylo tedy odmítnuto. 6. Thajsko 6.1. Předběžné poznámky (107) Spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce, který v období přezkumného šetření nevyvážel PET do Unie. Tento spolupracující výrobce představoval asi 25 % celkové výrobní kapacity v Thajsku v období přezkumného šetření. V Thajsku působí tři další výrobci, kteří nespolupracovali. Zjištění proto byla také založena na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení. (108) V období přezkumného šetření činil vývoz do Unie 727 tun, tj. 0,6 % celkového dovozu ze zemí dotčených tímto přezkumem, což představuje téměř 0% podíl na trhu Unie. 8837/13 RP/mk 41

43 6.2. Dumping dovozu během období přezkumného šetření (109) Podle žádosti o přezkum se dovoz do Unie uskutečňoval za dumpingové ceny s dumpingovým rozpětím 14,1 %. (110) Jelikož spolupracující společnost nevyvážela v období přezkumného šetření do Unie, nebylo možné pro uvedenou společnost vypočítat dumpingové rozpětí. Běžná hodnota však byla vypočtena na základě jejího domácího prodeje a ze srovnání této běžné hodnoty s cenou dovozu z Thajska do Unie podle údajů Eurostatu vyplývá číslo, které odpovídá dumpingovému rozpětí uvedenému ve 109. bodě odůvodnění Vývoj dovozu v případě zrušení opatření (111) Kromě určení existence dumpingu během období přezkumného šetření se zkoumala také pravděpodobnost přetrvávání dumpingu v případě zrušení opatření. (112) V tomto ohledu byly analyzovány tyto prvky: objem a ceny dumpingového dovozu z Thajska, atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí, výrobní kapacita a přebytečná kapacita thajských výrobců dostupná pro vývoz. 8837/13 RP/mk 42

44 Objem a ceny dumpingového dovozu z Thajska (113) Dovoz z Thajska do Unie zůstal během celého posuzovaného období na zanedbatelné úrovni a v letech 2009 a 2010 se žádný dovoz neuskutečnil. V období přezkumného šetření dovoz vzrostl z asi 500 tun v roce 2008 na asi 700 tun, což se blížilo 0 % celkové spotřeby v Unii v období přezkumného šetření. (114) V posuzovaném období se dovozní ceny zvýšily z asi 980 EUR/tunu v roce 2008 na asi EUR/tunu v období přezkumného šetření, tj. o 32 %. V období přezkumného šetření nebylo zjištěno žádné cenové podbízení Atraktivita trhu Unie a trhů jiných třetích zemí (115) Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření byla průměrná domácí cena jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce nižší než průměrná cena účtovaná výrobním odvětvím Unie v Unii. Cenový rozdíl činil 9 %. 8837/13 RP/mk 43