METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN

Transkript

1 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV CZECH HYDROMETEOROLOGICAL INSTITUTE METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY METEOROLOGICAL BULLETIN Radim Tolasz Radek Čekal Hana Škáchová Lucie Školoudová: Rok 216 v České republice Michal Belda Eva Holtanová Tomáš Halenka Jaroslava Kalvová: Pozorované a simulované rozložení klimatických typů podle Köppenovy-Trewarthovy klasifikace Robert Skeřil Josef Keder Šárka Antošová Štěpán Rychlík: Epizoda zvýšených koncentrací suspendovaných částic PM 1 pocházejících ze Sahary Josef Novák Stanislava Kliegrová: 4 let měření na soukromé meteorologické stanici v Hrušové na Orlickoústecku ROČNÍK ČÍSLO 1

2 Radim Tolasz Radek Čekal Hana Škáchová Lucie Školoudová: The year 216 in the Czech Republic Michal Belda Eva Holtanová Tomáš Halenka Jaroslava Kalvová: Observed and simulated geographical distribution of Köppen-Trewartha climate types Robert Skeřil Josef Keder Šárka Antošová Štěpán Rychlík: A period of higher concentrations of suspended particles PM 1 originating from the Sahara Desert Josef Novák Stanislava Kliegrová: Presenting 4 years of measurements at the private weather station in Hrušová, Orlickoústecko Abstracting and Indexing: Meteorological and Geoastrophysical Abstracts Meteorologické Zprávy, odborný recenzovaný časopis se zaměřením na meteorologii, klimatologii, čistotu ovzduší a hydrologii. Dvouměsíčník Meteorological Bulletin, reviewed journal specialized in meteorology, climatology, air quality and hydrology. Bi-monthly Vedoucí redaktor Chief Editor R. Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Ostrava, Česká republika Redaktoři Assistant Editors O. Šuvarinová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika H. Stehlíková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Redakční rada Editorial Board J. Bednář, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika J. Brechler, Univerzita Karlova, Praha, Česká republika R. Brožková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika R. Čekal, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika Z. Horký, Praha, Česká republika F. Hudec, Univerzita obrany, Brno, Česká republika I. Hůnová, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika M. Kučerová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika K. Krška, Brno, Česká republika M. Lapin, Univerzita Komenského, Bratislava, Slovenská republika F. Neuwirth, Zentralanstalt für Meteorologie und Geodynamik, Wien, Austria L. Němec, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Pastirčák, Slovenský hydrometeorologický ústav, Bratislava, Slovenská republika D. Řezáčová, Ústav fyziky atmosféry AV ČR, Praha, Česká republika M. Setvák, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika J. Strachota, Praha, Česká republika J. Sulan, Český hydrometeorologický ústav, Plzeň, Česká republika F. Šopko, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika A. Vizina, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i., Praha, Česká republika H. Vondráčková, Český hydrometeorologický ústav, Praha, Česká republika V. Voženílek, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, Česká republika Vydavatel (redakce) Publishers Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, telefon , , suvarinova@chmi.cz. Sazba a tisk: Ing. Jiří Šilar DTP. Rozšiřuje a informace o předplatném podává a objednávky přijímá Český hydrometeorologický ústav, SIS, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, iva.sieglerova@chmi.cz. Cena jednotlivého čísla 35, Kč, roční předplatné 3, Kč, včetně poštovného. Registrační číslo MK ČR E 517. Meteorologické Zprávy, Český hydrometeorologický ústav Czech Hydrometeorological Institute, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, Phones: (+42) , (+42) , suvarinova@chmi.cz. Printed in the Ing. Jiří Šilar DTP. Orders and enquiries: Please contact Czech Hydrometeorological Institute, SIS, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, Czech Republic, iva.sieglerova@chmi.cz. Annual subscription: 48, EUR (6 issues) ISSN

3 METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY Meteorological Bulletin ROČNÍK 7 (217) V PRAZE DNE 28. ÚNORA 217 ČÍSLO 1 ROK 216 V ČESKÉ REPUBLICE Radim Tolasz, Český hydrometeorologický ústav, Pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, 78 Ostrava-Poruba, radim.tolasz@chmi.cz Radek Čekal, Český hydrometeorologický ústav, oddělení hydrologických předpovědí, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, radek.cekal@chmi.cz Hana Škáchová, Český hydrometeorologický ústav, oddělení modelování a expertíz, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, hana.skachova@chmi.cz Lucie Školoudová, Český hydrometeorologický ústav, oddělení informačních systémů kvality ovzduší, Na Šabatce 25/17, Praha 4-Komořany, lucie.skoloudova@chmi.cz The year 216 in the Czech Republic. The article presents a description of the main developments during individual months of 216 in the fields of meteorology, climatology, hydrology and air quality in the Czech Republic. The average annual temperature was 8.7 C with a deviation of 1.4 C above the long-term average, which classifies the year as having been above normal in temperature. Annual rainfall of 634 mm was 6% below the long-term average, thus the year had a normal current annual rainfall amount. The maximum snow depth was reached in early March, at only 142 cm. For individual months, the figures are given for the highest and lowest temperatures reached, significant precipitation events, and unusually high wind speeds. Descriptions of significant smog or flood conditions have also been provided. KLÍČOVÁ SLOVA: počasí charakteristiky povodeň sucho smog Česká republika 216 KEYWORDS: weather characteristics floods drought smog Czech Republic ÚVOD Rok 216 byl s průměrnou teplotou 8,7 C silně nadnormální, přesto o,7 C chladnější než dva roky předchozí (obr. 1) a celkově sedmým nejteplejším rokem v řadě teplotních průměrů pro ČR od roku 1771 kombinované podle Štěpánka (25) a aktuálních výstupů ČHMÚ. Odchylka roční teploty od dlouhodobého průměru byla +1,4 C. Teplotní odchylka v jednotlivých měsících (obr. 2) kolísala od +4,2 C v únoru, teplotně silně nadnormální měsíc, až po,5 C v říjnu, jediném měsíci v roce, kdy byla teplota nižší než dlouhodobý průměr. Roční srážkový úhrn 634 mm zařazuje rok mezi roky srážkově normální (jen 6 % pod dlouhodobým průměrem). Nejvíce srážek, v průměru 115 mm, což bylo 145 % dlouhodobého průměru, napadlo v České republice v červenci a nejméně, v průměru jen 3 mm, to je 75 % dlouhodobého průměru, v březnu nebo 27 mm v prosinci (56 %). Na obr. 3 vidíme, že jen měsíce únor, červenec a říjen byly nadnormální, měsíc srpen byl s 52 % podnormální, měsíce leden, březen až červen, září, listopad a prosinec měly úhrn nižší, než je dlouhodobý průměr, ale jsou klasifikovány jako měsíce srážkově normální. Součástí článku je i předběžné hodnocení kvality ovzduší v roce 216 v návaznosti na rozptylové podmínky v ovzduší. Znečištění venkovního ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM 1 a PM 2,5, benzo[a]pyrenem a troposférickým ozonem (O 3 ) představuje hlavní problémy kvality ovzduší v ČR. Úroveň znečištění závisí nejen na množství emisí, ale i na pře važujících meteorologických a rozptylových podmínkách v daném roce. Vzhledem k procesu získání a zpracování odebraných vzorků je do článku zahrnuto pouze hodnocení suspendovaných částic PM 1, přízemního ozonu O 3, oxidu dusičitého NO 2 a oxidu siřičitého SO 2. Ve všech případech se jedná o neverifikovaná data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů. Verifikované koncentrace naměřené na stanicích AIM a koncentrace naměřené na manuálních stanicích budou vyhodnoceny až v rámci tabelární a grafické ročenky ČHMÚ, která vychází vždy ve druhé polovině roku. Maximální povolený počet překročení (35 za kalendářní rok) hodnoty denního imisního limitu PM 1 (5 μg.m 3 ) byl v roce 216 dosažen a překročen na 21 stanicích, přičemž na počtu překročení hodnoty imisního limitu se nejvíce podílel měsíc leden; hodnoceny jsou pouze stanice mající k dispozici údaje. Maximální povolený počet překročení (25 v průměru za tři roky) hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O 3 (12 μg.m 3 ) byl překročen na 17 stanicích. V roce 216 bylo vyhlášeno 5 smogových situací z důvodu vysokých koncentrací PM 1 (obr. 4). Z odtokového hlediska byl rok 216 celkově podprůměrný, a to ve všech hlavních sledovaných povodích. První polovina roku je charakteristická dozníváním hydrologického sucha z roku 215, zejména pak v povodí Odry. Průměrné měsíční průtoky, s výjimkou února, byly v prvních šesti měsících roku ve všech závěrových profilech podprůměrné, místy i výrazně. K mírnému zlepšení situace došlo až v letních měsících, kdy v důsledku převážně lokálních bouřkových událostí docházelo Meteorologické Zprávy, 7, 217 1

4 k postupnému zvyšování vodností ve většině povodí. Do konce roku se však vodnosti postupně snižovaly. Během roku 216 došlo pouze ke dvěma hydrologicky významnějším odtokovým událostem, kdy byl překročen 3. SPA 1) v profilech Jablonec nad Jizerou na Jizeře a Předlánce na Smědé v červenci a v srpnu v Brumově na Brumovce. Podrobné operativní informace o průběhu počasí v ČR i zahraniční zajímavosti jsou průběžně zveřejňovány na specializovaných informačních stránkách Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Infomet (216) a aktuální informace o počasí, podnebí, vodních stavech a průtocích i koncentracích znečišťujících látek v ovzduší jsou dostupné na portálu ČHMÚ (216). V tomto článku jsou jednotlivé události upřesněny a doplněny. 2. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH Leden Na začátku roku se sněhová pokrývka vyskytovala jen velmi sporadicky na severozápadě území s maximem 15 cm na Labské boudě v Krkonoších. Beskydská Lysá hora (1322 m n. m.) byla na přelomu roku dokonce zcela bez sněhové pokrývky (od do ). Podobná vícedenní situace se zde na přelomu roků vyskytla potřetí v historii měření od roku 1897, poprvé až a podruhé až Na konci měsíce dosáhla sněhová pokrývka maxima jen 45 cm na Labské boudě. Během jasné a mrazivé noci z 18. na poklesla teplota v mrazových kotlinách pod 3 C (minimum 32,3 C na Rokytské slati, okres Klatovy). Tato mrazivá situace trvala několik dní a v ranních hodinách byla na stejném místě naměřena nejnižší lednová i roční teplota 35,3 C. Vícedenní mrazy způsobily na většině menších toků v ČR ovlivnění průtoků ledovými jevy. Před koncem měsíce byla naopak zaznamenána teplotní maxima nad 14 C ( v Dyjákovicích, okres Znojmo, byla hodnota 14,3 C nejvyšší lednovou teplotou a v Osoblaze, okres Bruntál, 14,2 C, v Žatci 14,1 C). Všechny smogové situace roku 216 byly vyhlášeny v lednu. První z nich již 1. ledna v aglomeraci O/K/F-M 2) bez Třinecka, která trvala do 11. ledna. Další dvě situace byly shodně 3. ledna vyhlášeny a 5. ledna odhlášeny na Třinecku a v zóně Střední Morava. V první lednové dekádě byla vyhlášena smogová situace i v Plzeňském kraji, a to od 7. do 8. ledna. Poslední smogová situace v roce 216 byla vyhlášena 18. ledna v aglomeraci O/K/F-M bez Třinecka, odhlášena byla 2. ledna. 1 Stupeň povodňové aktivity vyjadřuje míru povodňového nebezpečí. 1. stupeň bdělost nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. 2. stupeň pohotovost vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. 3. stupeň ohrožení vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. 2 Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. [ C] 9,5 9, 8,5 8, 7,5 7, 6,5 6, 5,5 5, 4,5 4, Obr. 1 Průměrná roční teplota vzduchu v ČR od roku 1771 proložená 11letým klouzavým průměrem. Fig. 1. Average annual temperatures since 1771 for the Czech Republic, along with an 11-year moving average. Rok Únor Začátkem února pokračovalo velmi teplé období s denními maximy nad 14 C (2. 2. Ústí nad Labem 14,8 C, Javorník v okrese Jeseník 14,7 C a Husinec v okrese Prachatice rovněž 14,7 C). První únorová dekáda končila větrným počasím, s maximálním nárazem na Lysé hoře v Beskydech (32,9 m.s 1 ) a na jesenickém Šeráku (3,4 m.s 1 ). Toto silné proudění po přední straně hluboké tlakové níže nad Skotskem následně přineslo i vydatné dešťové srážky hlavně na Moravu (únorové maximum srážek 42,9 mm na Lysé hoře) a nový sníh do Beskyd (37 cm na Lysé hoře). Srážky způsobily v povodí Odry a Moravy mírné vzestupy hladin vodních toků. Další významná srážková epizoda byla zaznamenána 2. až (denní úhrny srážek do 3 mm) a v poslední únorový den přestupného roku ( maxima v okrese Příbram v Příbrami 35 mm, v Podlesí u Příbrami 34,7 mm a v Tochovicích 33,5 mm). Únorové teplotní maximum bylo naměřeno na jižní Moravě (Dyjákovice v okrese Znojmo a Lednice v okrese Břeclav 18,3 C). Na konci února byla zaznamenána nejnižší únorová teplota 2,5 C v Kořenově na Jizerce v okrese Jablonec nad Nisou. Únorová měsíční teplota v Česku byla 3, C, což je +4,2 C nad dlouhodobým průměrem a měsíc tak lze označit jako teplotně mimořádně nadnormální. Březen Hned v první březnový den téměř na celém území ČR nasněžilo, maximální výška nového sněhu byla naměřena na severní Moravě a ve Slezsku (Lysá hora 2 cm, Šance 15 cm, Raškovice a Nýdek 14 cm, vše v okrese Frýdek-Místek). Březnová maxima výšky nového sněhu jsou však z (35 cm v Hamrech v okrese Chrudim, 25 cm na Pomezních boudách v Horní Malé Úpě v okrese Trutnov a 24 cm ve Svratouchu v okrese Chrudim). Ještě i v polovině března vydal ČHMÚ výstrahu na sněžení ( v Srní v okrese Klatovy 16 cm a na Kvildě v okrese Prachatice a v Kašperských horách, okres Klatovy, 15 cm nového sněhu) a i v nižších polohách se ve druhé polovině března vyskytla ledovka ( Heřmanovice u Bruntálu a Příbram). Nejvyšší vodní hodnota sněhové pokrývky byla dosažena na Labské boudě, okres Trutnov, 2 Meteorologické Zprávy, 7, 217

5 [ C] 1 5 [mm] Měsíční průměr Dlouhodobý průměr Měsíční průměr Dlouhodobý průměr Obr. 2 Roční chod teploty vzduchu v roce 216 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období (prostorové průměry teploty pro území ČR). Fig. 2. The annual course of air temperatures in 216 in comparison with the long-term average for the period (spatial air temperature averages for the Czech Republic). Obr. 3 Roční chod srážek v roce 216 ve srovnání s dlouhodobým průměrem za období (prostorové úhrny srážek pro území ČR). Fig. 3. The annual course of precipitation in 216 in comparison with the long-term average for the period (spatial precipitation totals averages for the Czech Republic) (418 mm) při výšce sněhu 119 cm. Sezonní maximum výšky sněhové pokrývky bylo naměřeno na Plechém, Rakouské louce, okres Prachatice (142 cm z automatického čidla), a na Labské boudě (12 cm). Březnové minimum teploty na Kvildě-Perle, Jezerní slati, okres Prachatice, bylo ráno 19,1 C. Na konci března už maximální teplota přesahovala i 2 C (březnové maximum v Českých Budějovicích 23,7 C a v Byňově, okres České Budějovice, 23,1 C). Postupné tání sněhu mírně rozkolísalo vodní toky. Denní imisní limit PM 1 byl v březnu překročen na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ 3) (obr. 5). Bylo zaznamenáno jedno překročení hodnoty imisního limitu přízemního O 3 na venkovské pozaďové lokalitě Štítná nad Vláří 4). Duben Hned na začátku dubna (4. 4.) dosáhla maximální teplota v Karviné (25,8 C) a v Bohumíně (25,1 C), okres Karviná, hranice letního dne (25 C nebo více). Nejvyšší dubnová teplota však byla zaznamenána až následující den (5. 4.) rovněž v Karviné (27,3 C), a další letní den se v dubnu již nevyskytl. Naproti 3 Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM 1 je dle zákona o ochraně ovzduší č. 21/212 Sb. v platném znění 5 μg.m 3. Legislativa připouští na dané lokalitě maximálně 35 překročení hodnoty imisního limitu za rok, při vyšším počtu je denní imisní limit považován za překročený. 4 Hodnota imisního limitu pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O 3 je dle zákona o ochraně ovzduší č. 21/212 Sb. v platném znění 12 μg.m 3. Legislativa připouští na dané lokalitě v průměru za tři roky maximálně 25 překročení hodnoty imisního limitu za rok, při vyšším počtu je denní imisní limit považován za překročený. Koncentrace [μg m -3 ] Koncentrace [μg m -3 ] venkovské stanice městské stanice průmyslové stanice VI VI = předměstské stanice dopravní stanice LV PM1 T VI = Obr. 4 Vývoj průměrných denních koncentrací PM 1, celorepublikové denní teploty (T) a ventilačního indexu (VI, podle modelu ALADIN), rok 216. LV je hodnota stanoveného limitu. Fig. 4. Evolution of the average daily concentrations of PM 1, regional daily temperatures (T) and the ventilation index (VI, depending on the ALADIN model). 216 LV is the limit value. tomu ještě klesala v mrazových kotlinách minimální denní teplota hluboko pod 1 C (na Březníku, okres Klatovy, bylo v tento den zaznamenáno dubnové minimum 15,9 C). Nejvyšší dubnový denní úhrn srážek (pouze 31 mm) byl naměřen v Hošťálkové (Vsetín). Přestože se maximum sněhové pokrývky v roce 216 vyskytlo již ve druhé polovině března, tak ještě i v poslední dubnový den leželo na Labské boudě 7 cm sněhové pokrývky. Klimatologicky zajímavý byl opačný vývoj části ročního chodu průměrné teploty v dubnu. První polovina měsíce byla s průměrnou teplotou 8,7 C o 2,3 C teplejší než druhá polovina měsíce s průměrnou teplotou 6,4 C. Denní imisní limit PM 1 byl překročen již na dvou stanicích, kromě výše uvedené ještě na venkovské lokalitě Věřňovice, Ventilační index [1-3 x m 2 s 1 ] / teplota [ C] Ventilační index [1-3 x m 2 s 1 ] / teplota [ C] Meteorologické Zprávy, 7, 217 3

6 Obr. 5 Počet dnů, kdy průměrná denní koncentrace PM 1 překročila hodnotu svého imisního limitu (5 μg.m 3 ) na stanicích AIM, rok 216. Fig. 5. The number of days when the average daily concentrations of PM 1 exceeded the value of its limit (5 μg.m 3 ) at the AIM stations, 216. Obr. 6 Počet dnů, kdy maximální denní 8hodinová koncentrace O 3 překročila hodnotu imisního limitu (12 μg.m 3 ) na stanicích AIM, Fig. 6. The number of days when the daily maximum 8-hour O 3 concentrations exceeded the limit (12 μg.m 3 ) at the AIM stations, okres Karviná (obr. 5). Imisní limit přízemního O 3 byl v dubnu překročen také na dvou stanicích: venkovské Štítné nad Vláří, okres Zlín a předměstské Ostrava-Radvanice OZO 5) ). Roční chod koncentrací O 3 pro jednotlivé typy stanic je vidět na obr. 7. Květen Nejnižší květnová minimální teplota ( 7,5 C) byla zaznamenána na Kvildě-Perle, Jezerní slati hned začátkem měsíce (3. 5.) a dosáhla teplota poprvé v roce hranice tropického dne (3 C a více) na stanicích Doksany v okrese Litoměřice 5 Pojmenování a názvy měřicích stanic a lokalit podléhá v každém oboru vlastním pravidlům. V článku jsou vždy použity názvy podle dané oborové databáze, což může působit nesourodě, ale je to formálně správné. (3, C), Neumětely (Beroun) a Rožmitál pod Třemšínem v okrese Příbram (3,2 C), Dobřichovice v okrese Praha-západ (3,3), Tuhaň v okrese Mělník (3,5 C), Plzeň, Mikulka (31, C), Plzeň, Bory a Staňkov v okrese Domažlice (31,4 C) a měsíční maximum na stanici Husinec, Řež, v okrese Praha-východ (31,5 C). První silné bouřky s krupobitím přešly přes české kraje Kroupy zaznamenalo celkem 6 stanic, ale vyskytly se samozřejmě i mimo staniční síť ČHMÚ, např. v Hořovicích (DENIK.CZ 216). Nejvyšší denní úhrn srážek 89,8 mm byl zaznamenán na stanici Hvozdec, Mrtník (Beroun) a nejvyšší hodinový úhrn v Husinci (43, mm) a v Děčíně (42,7 mm). V reakci na výraznější srážky se vyskytla krátká období rozkolísání průtoků, s přechodným zvýšením vodnosti. Vzhledem k převládajícímu charakteru vý - znamnějších srážek, které vypadávaly v intenzivních přeháňkách a lokálních silných bouřkách, byla i odtoková reakce místy velmi odlišná a postihovala především malé toky či malé plochy povodí. O den později (24. 5.) došlo v průběhu silné bouřky k výskytu tornáda (odhadovaná intenzita F1) v prostoru obce Červená Hora na Náchodsku (TORNADA-CZ.CZ 216). V tento den se rovněž vyskytly kroupy a na stanici Kostomlaty nad Labem (Nymburk) byl naměřen od 15 do 16 hodin SELČ úhrn srážek 57,9 mm. Další silná bouřka s krupobitím postihla jih a západ Čech (např. IDNES.CZ 216), kroupy s intenzitou 2 nebo 3 byly zaznamenány na stanicích Strážný, okres Prachatice, Broumov, okres Náchod a Šindelová, Obora, okres Sokolov, nejvyšší úhrn srážek 16,1 mm byl však až na jižní Moravě na stanici Obora, okres Blansko. V poslední květnový den byla na stanici Město Albrechtice, Žáry, okres Krnov naměřena historicky nejvyšší hodnota 6minutového deště (Lipina a kol. 216) na území ČR (129,3 mm) s hodinovým maximem od 18 do 19 hodin SELČ 119,6 mm. Na Opavici v profilu Krnov byla dosažena kulminace na úrovni 2. SPA. V květnu došlo k jednomu překročení hodnoty hodinového imisního limitu SO 2 na venkovské pozaďové stanici Lom v Ústeckém kraji 6). 6 Hodnota imisního limitu pro průměrnou hodinovou koncentraci SO 2 je dle zákona o ochraně ovzduší č. 21/212 Sb. v platném znění 35 μg.m 3. Legislativa připouští na dané lokalitě maximálně 24 překročení hodnoty imisního limitu za rok, při vyšším počtu je denní imisní limit považován za překročený. 4 Meteorologické Zprávy, 7, 217

7 Červen Bouřky a lokální záplavy se vyskytly na mnoha místech Moravy a Slezska, v Havířově, okres Karviná, podruhé v průběhu několika dnů (poprvé ), s denními úhrny 6,4 a 36,8 mm. Fotografie naplavených vrstev krup (desítky cm) zaplavily sociální sítě, na žádné stanici ČHMÚ však nebyla v ranním měřicím termínu naměřena ležící vrstva nenaplavených krup. Z meteorologického hlediska byla zajímavá bouřková situace , během které bylo na území ČR napočítáno celkem 13 supercel (definice viz EMS 216). Na mnoha stanicích se vyskytly v tento den opět kroupy a srážkové úhrny nad 5 mm; na stanicích Frýdlant 71,2 mm a Nové Město pod Smrkem 55,3 mm, obě okres Liberec, a na stanici Ondřejov, okres Praha-východ. Podrobná meteorologická analýza této bouřkové situace se zatím ještě dokončuje. V ojediněle se vyskytujících bouřkách byl na stanici Štíty, okres Šumperk, naměřen od 18 do 19 hodin SELČ hodinový úhrn srážek 65,1 mm. Výrazný úhrn srážek byl naměřen v bouřkách 2. 6., které postupovaly přes Olomoucký kraj dále na severozápad do okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Na stanicích Štíty a Rychnov nad Kněžnou spadlo během půl hodiny 63 a 41 mm. Největší květnový denní úhrn srážek byl naměřen v Kardašově Řečici v okrese Jindřichův Hradec (93,2 mm) v bouřce po velmi teplém dni, s maximy nad 35 C (Ostrava, Poruba a Husinec, Řež 36,2 C, což bylo červnové teplotní maximum). V tento den byla v jihozápadních Čechách indikována mimořádně vysoká dostupná konvektivní energie CAPE (až 2 m 2.s 2 ). Noc na byla nejteplejší nocí v roce, minimální noční teplota na mnoha stanicích neklesla pod 2 C (hranice pro tropickou noc) v Tišnově, Hájku, okres Brno-venkov a v Karviné bylo noční minimum 22,5 C. Měsíční teplotní minimum v Kořenově, Jizerce bylo jen 2,5 C (7. 6.). Hladiny vodních toků byly během června převážně mírně rozkolísané či setrvalé, s pozvolna klesající tendencí. Výjimku tvořily přechodné vzestupy či větší rozkolísání hladin po intenzivních srážkách. Ty se u zasažených toků vyskytly zejména na konci měsíce. První SPA byl po intenzivních srážkách dosažen na Lužické Nise v Liberci, na Střele v Plasech, na Úterském potoce v Trpístech a na Berounce ve Zbečně. V povodí horní Otavy po profil Sušice byly dosaženy 2. SPA, maximálně při dvouletém průtoku. Druhý SPA byl také zaznamenán na Střele v profilu Čichořice. K překračování hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinnové koncentrace přízemního O 3 docházelo během června ve všech hodnocených krajích a aglomeracích (obr. 6). Imisní limit byl překročen na pěti stanicích (Štítná nad Vláří, Ostrava- Radvanice OZO, Krkonoše-Rýchory, okres Trutnov, Polom, okres Rychnov nad Kněžnou a Červená hora, okres Opava). Také došlo k jednomu překročení hodnoty hodinového imisního limitu NO 2 na dopravní stanici Praha 5-Smíchov v aglomeraci Praha 7). 7 Hodnota imisního limitu pro průměrnou hodinovou koncentraci NO 2 je dle zákona o ochraně ovzduší č. 21/212 Sb. v platném znění 2 μg.m 3. Legislativa připouští na dané lokalitě maximálně 18 překročení hodnoty imisního limitu za rok, při vyšším počtu je denní imisní limit považován za překročený. Obr. 7 Vývoj průměrných maximálních denních 8hodinových koncentrací O 3 a celorepublikových maxim teploty (Tmax podle modelu ALADIN), rok 216. LV je hodnota stanoveného limitu. Fig. 7. Evolution of the average daily maximum 8-hour O 3 concentrations and regional maximum temperatures (Tmax depending on the ALADIN model). 216 LV is the limit value. Červenec Nejteplejším dnem července i roku byl , s teplotním maximem v Brodě nad Dyjí, okres Břeclav (36,8 C), nejchladněji v měsíci bylo opět v mrazových kotlinách jižních Čech ( 2,6 C na Kvildě-Perle, Jezerní slati a 2,5 C na Březníku 7. 7.). V průběhu měsíce se několikrát vyskytly intenzivní bouřky s přívalovými lijáky, např na Bílém Potoce, Smědavě, okres Liberec napršelo 77,5 mm. K nejvýraznějšímu rozkolísání hladin vodních toků došlo ve dnech 13. až na tocích odvodňujících Jizerské hory, Krkonoše, Šumavu a Beskydy. Největší kulminace na úrovni 3. SPA byly dosaženy na Smědé v profilu Předlánce a na Jizeře v Jablonci nad Jizerou (menší než dvouletý průtok). Kulminace na úrovni 1. SPA byly zaznamenány na Jizeře, Černé, Malši, Blanici, Lužické Nise, Smědé a Vsetínské Bečvě. V poslední červencové dekádě se na mnoha místech vyskytly bouřkové lijáky s výraznými úhrny srážek (např v Nejdku, okres Karlovy Vary 79,7 mm, s hodinovým maximem od 13 do 14 hodin SELČ 67,1 mm, nebo v Lipníku nad Bečvou, okres Přerov 97,1 mm). K výraznějším vzestupům s dosažením 2. SPA došlo na Malši v profilu Kaplice (28. 7.) a na Želetavce ve Vysočanech (27. 7.) při pětiletém průtoku. První SPA byl také překročen na Polečnici, Ploučnici, Smědé a Želivce. Imisní limit maximální denní 8hodinové koncentrace přízemního O 3 byl na konci července překročen již na sedmi stanicích, kromě stanic uvedených v červnu se jednalo o Rudolice v Horách, okres Most, a Brno-Tuřany. Srpen Jednotlivé bouřkové systémy přinášely na území Česka i v srpnu intenzivní srážky (např. 51,5 mm v Liblíně, okres Rokycany, nebo 69,6 mm v Horní Lidči, okres Vsetín, 5. 8., což byl nejvyšší srpnový denní úhrn srážek). Odtokově nejvodnější byl první srpnový týden zejména v povodí Olše a Bečvy. Na srážkovou situaci v Beskydech, pokračující z posledních dnů v červenci, reagovaly toky v zasažených lokalitách prudkými vzestupy hladin. První srpnový den kulminovala na úrovni 1. SPA Olše v Jablunkově, Rožnovská Bečva v Rožnově a Valašském Meziříčí a Bečva v Teplicích. Na Bystřičce (povodí Vsetínské Bečvy) byl krátce překročen i 2. SPA. Vzestupy na konci prvního týdne byly opět zejména v povodí Bečvy, kde byl zaznamenán 1. SPA na Senici (povodí Vsetínské Bečvy). Na Brumovce v Brumově (povodí Vláry) byl krátkodobě dosažen i 3. SPA. Na začátku srpna se začalo postupně ochlazovat a po jasné noci na klesla minimální teplota i mimo mrazové kotliny hodně nízko (např. 2,3 C v Mariánských láz- Meteorologické Zprávy, 7, 217 5

8 ních, Sklářích, okres Cheb, nebo 2,5 C v Nedrahovicích, Rudolci, okres Příbram), nejnižší srpnová teplota byla 4,3 C na Kvildě- Perle, Jezerní slati Nejvyšší srpnová teplota 34,8 C byla naměřena v Dobřichovicích , což je o 5,2 C nižší srpnové maximum než v roce 215. Tento den byl zároveň posledním srpnovým tropickým dnem; celkem jich v srpnu bylo 9, v roce 215 neuvěřitelných 22. Imisní limit maximální denní 8hodinové koncentrace přízemního O 3 byl na konci srpna překročen na devíti stanicích, oproti červenci přibyly stanice Sněžník, okres Děčín a Praha 4-Libuš. Září Na stanicích Maruška (664 m n. m.), okres Vsetín a Polom, Sedloňov (747 m), okres Rychnov nad Kněžnou se vyskytla poslední tropická noc s minimální noční teplotou přesně 2 C. Stanice Hošťálková (385 m n. m. a 2,5 km od stanice Maruška) přitom naměřila minimální noční teplotu o téměř 1 C nižší (1,4 C). Nejdeštivějšími dny září byly 16. a , kdy v Chomutově napršelo 87,3 a na Měděnci (Chomutov) 77,9 mm srážek. Toto období, od 16. do , bylo v září odtokově nejvýznamnější zejména v povodí Vltavy, kde byl po vydatných srážkách krátce překročen 1. SPA v povodí Klabavy (Holoubkovský potok), Otavy (Ostružná) a na Rokytce v Praze. K hydrologicky zajímavé situaci došlo v povodí Jihlavy (Maršovský potok pod VD Hubenov), kde byl krátkodobě překročen 2. SPA při pětiletém průtoku. Toto zvýšení průtoku bylo však způsobeno řízenou manipulací na vodním díle Hubenov. V první polovině měsíce (do ) bylo zaznamenáno 9 tropických dní, s měsíční maximální teplotou v Husinci, Řeži 33,2 C. Nejnižší minimální teplota 5,5 C byla naměřena na Kvildě- Perle, Jezerní slati. K překračování hodnoty imisního limitu maximální denní 8hodinnové koncentrace přízemního O 3 docházelo během září ve všech hodnocených krajích a aglomeracích a na všech typech stanic. Imisní limit maximální denní 8hodinové koncentrace přízemního O 3 byl na konci září překročen již na 17 stanicích. Imisní limit Tab. 1 Nejvyšší maximální denní teplota [ C] v roce 216. Table 1. The highest maximum daily temperature [ C] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Maximální teplota [ C] B2BROD1 Brod nad Dyjí Břeclav ,8 P7REZP1 Husinec, Řež Praha-východ ,2 O1PORU1 Ostrava, Poruba Ostrava-město ,2 P1DOBE1 Dobřichovice Praha-západ ,2 B2DYJA1 Dyjákovice Znojmo ,8 Tab. 2 Nejnižší minimální denní teplota [ C] v roce 216. Table 2. The lowest minimum daily temperature [ C] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Maximální teplota [ C] C7ROSL1 Rokytská slať Klatovy ,3 C7BRZK1 Březník Klatovy ,9 C7ROSL1 Rokytská slať Klatovy ,3 C7JESL1 Kvilda-Perla, Jezerní slať Prachatice ,2 C7ROSL1 Rokytská slať Klatovy ,4 Tab. 3 Největší denní úhrn srážek [mm] v roce 216. Table 3. The highest daily precipitation amount [mm] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Denní úhrn [mm] O1ZARY1 Město Albrechtice, Žáry Bruntál ,8 B2OBOR1 Obora Blansko ,4 O3LIPN1 Lipník nad Bečvou Přerov ,1 B7SLOU1 Sloup Blansko ,8 C2KARD1 Kardašova Řečice Jindřichův Hradec ,2 Tab. 4 Největší třídenní úhrn srážek [mm] v roce 216. Table 4. The highest value of three days sum of precipitation [mm] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Úhrn [mm] O1ZARY1 Město Albrechtice, Žáry Bruntál ,2 O1LYSA1 Lysá hora Frýdek-Místek ,5 U1MEDE1 Měděnec Chomutov ,4 L3KLIN1 Klínovec Karlovy Vary ,2 U1CHOM1 Chomutov Chomutov ,6 Tab. 5 Nejvyšší výška celkové sněhové pokrývky [cm] v roce 216. Table 5. The highest value of snow cover [cm] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Celková výška sněhu [cm] C7PLCH1 Plechý, Rakouská louka Prachatice H1LBOU1 Labská bouda Trutnov P4VRUZ1 Vítkovice, Růženčina zahrádka Semily P4RLHO1 Rokytnice nad Jizerou, Lysá hora Semily P4RPAN1 Rokytnice nad Jizerou, Pančavská louka Semily Tab. 6 Nejvyšší výška nového sněhu [cm] v roce 216. Table 6. The highest value of new snow [cm] in 216. ID stanice Název Okres Nadm. výška [m] Datum Výška nového sněhu [cm] O1LYSA1 Lysá hora Frýdek-Místek O1LYSA1 Lysá hora Frýdek-Místek H3HAMR1 Hamry Chrudim H1LBOU1 Labská bouda Trutnov O1VISA1 Krásná, Visalaje Frýdek-Místek P2BENE1 Benecko Semily Meteorologické Zprávy, 7, 217

9 denních koncentrací PM 1 byl na konci září překročen na čtyřech stanicích (Ostrava-Radvanice ZÚ, Věřňovice, Bohumín a Ostrava-Radvanice OZO). V září došlo k jednomu překročení hodnoty hodinového imisního limitu NO 2 na dopravní stanici Praha 2-Legerova (hot spot) a na dopravní stanici Praha 5-Smíchov. Říjen První říjnový den byl ještě na mnoha stanicích letní (maximální teplota 25 C nebo vyšší). Říjnové maximum 27 C bylo v tento den naměřeno v Hradci Králové na Novém Hradci a 26,8 C v Hradci Králové, Svobodných Dvorech. Na začátku měsíce (5. 1.) se vyskytlo první významné sněžení v nastupujícím zimním půlroce (38 cm nového sněhu na Lysé hoře nebo 25 cm na Labské boudě). Denní úhrn srážek byl v tento den 83 mm na Lysé hoře nebo 67,5 mm v Nýdku, Filipce. Srážky v nižších polohách byly většinou dešťové, a docházelo tak k výraznějšímu rozkolísání vodních toků, především v oblastech odvodňujících Krkonoše, Jizerské hory, Šumavu, Jeseníky a Beskydy. Na Labi, v profilu Špindlerův Mlýn byl dosažen 1. SPA, rovněž tak na Olši v Českém Těšíně. Nejnižší teplota měsíce 8,3 C se vyskytla opět na Jezerní slati (23. 1.). Měsíc říjen byl v Česku prvním v roce s průměrnou teplotou nižší, než je dlouhodobý průměr za období , v období od října 215 do září 216 byly všechny měsíce teplejší než dlouhodobý průměr. Denní imisní limit PM 1 byl na konci října překročen na sedmi stanicích. Hodnota imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace přízemního O 3 byla jednou překročena na venkovských stanicích Svratouch a Polom. Listopad Hned na začátku listopadu se v některých oblastech vytvořilo nebezpečné náledí. Například bylo na mostě přes Ohři na dálnici D6 zaznamenáno téměř 4 dopravních nehod. Teplota vzduchu klesla jen na,7 C, teplota povrchu silnice na 1,7 C, přičemž tato situace nastala s velkým odstupem od padajících srážek. V polovině měsíce už v mrazových kotlinách klesala teplota až k 2 C ( 2,7 C na Kvildě- Perle, Jezerní slati). Naopak nejteplejším dnem listopadu byl , s maximální teplotou nad 18 C (Karviná 18,6 C a Bohumín 18,4 C). Největší listopadový denní úhrn srážek byl naměřen v Bělé pod Pradědem, Filipovicích, okres Jeseník (5,9 mm). Klimatologicky zajímavý byl v listopadu, stejně jako v dubnu, opačný vývoj části ročního chodu průměrné teploty. První polovina měsíce byla s průměrnou teplotou 1,3 C o 2,7 C chladnější než druhá polovina měsíce s průměrnou teplotou 4, C. Denní imisní limit PM 1 byl na konci listopadu překročen na 13 stanicích. Prahové hodnoty PM 1 pro vyhlášení smogové situace byly překročeny na několika lokalitách SVRS (Smogový varovný a regulační systém), nicméně nebyly splněny všechny zákonné podmínky pro její vyhlášení. Prosinec Měsíc začal intenzivním sněžením na severu ČR ( na Lysé hoře 28 cm nového sněhu, v Deštné v Orlických horách, okres Rychnov nad Kněžnou, 22 cm a na Šeráku a v Ramzové v Jeseníkách 2 cm). Sněžení doprovázel i silný nárazovitý vítr, s denním maximem rychlosti větru na Sněžce 38,2 m.s 1 (v nižších polohách např. Luká, okres Olomouc, 28, m.s 1 ). Prosincové maximum sněhové pokrývky 63 cm bylo dosaženo na Lysé hoře, a nebylo tak překonáno dosavadní roční maximum z konce předchozí zimní sezony (142 cm z automatického měření na šumavské stanici Plechý, Rakouská louka a 12 cm na Labské boudě). V důsledku záporných hodnot teploty byly některé toky ve vyšších polohách ovlivněny tvorbou ledových jevů. Chladný začátek měsíce byl už vystřídán prouděním teplého vzduchu, maxima teploty přesahovala 13 C (Husinec 13,8 C, Čáslav, Nové město, okres Kutná Hora 13,6 C, Vimperk, okres Prachatice a Brandýs nad Labem, Stará Boleslav, okres Praha-východ 13,4 C). S jedinou výjimkou ( teplota 2,4 C na Rokytské slati) minimální teplota klesala pod 2 C pouze na začátku měsíce od 3. do na šumavských pláních ( 25,3 C na Rokytské slati, 23,4 C na Březníku a 21,1 C v Pohoří na Šumavě, okres Český Krumlov) a v Kořenově, Jizerce ( 2,1 C). Významné problémy s ledovkou byly zaznamenány ve dnech kolem vánočních svátků. Například na celkem 78 stanicích ČHMÚ, s výraznými problémy na dálnici D1 a v jejím okolí, nebo na 47 stanicích. V důsledku dešťových srážek 27. (maximum 3,2 mm v Benešově nad Ploučnicí, okres Děčín) a (25,7 mm na Sněžníku, okres Děčín) v kombinaci s odtáváním sněhové pokrývky byl na Mandavě ve Vansdorfu a na Kamenici v Hřensku krátkodobě překročen 1. SPA. Poslední den roku byly horské toky opět ovlivněny tvorbou ledových jevů. V prosinci došlo ke dvěma překročením hodnoty hodinového imisního limitu NO 2 na stanici Plzeň-Lochotín, denní imisní limit překročen nebyl. Na konci prosince byl denní imisní limit PM 1 překročen na 21 stanicích (hodnoceny stanice, které mají data pro všechny měsíce v roce viz obr. 5). Literatura: ČHMÚ, 216. Portál Českého hydrometeorologického ústavu. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: chmi.cz. EMS, 216. Meteorologický slovník výkladový a terminologický, ČMeS. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: slovnik.cmes.cz. INFOMET, 216. Informační stránky Českého hydrometeorologického ústavu, Infomet. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: KUBIŠTOVÁ, P., 216. Kroupy zničily nábytek, ze skleníků zbyly kostry. Další bouřky přijdou. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: domaci_pku. LIPINA, P., ŘEPKA, M., LABAJOVÁ, M., OSTROŽLÍK, T., 216. Přívalový déšť a kroupy na Krnovsku 31. května 216. Meteorologické zprávy, roč. 69, č. 6, s ISSN LIŠKOVÁ, P., KOČOVÁ, R., BOŽOVSKÝ, R., HUTR, K., 216. Hořovická apokalypsa: kroupy a zatopené ulice i sklepy. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: denik.cz/stredocesky-kraj/horovicka-apokalypsa-kroupy-azatopene-ulice-i-sklepy html. ŠTĚPÁNEK, P., 25. Variabilita teploty vzduchu na území České republiky v období přístrojových měření (Air Temperature Fluctuations in the Czech Republic in the Period of Instrumental Measurements). Disertační práce, Geografický ústav PřF MU, Brno. 136 s. TOLASZ, R. a kol., 27. Atlas podnebí Česka. Praha: ČHMÚ, Olomouc: UP Olomouc, 1. vydání, 256 s., ISBN , ISBN TORNADA-CZ.CZ, 216. Červená Hora (okr. Náchod). [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Lektor (Reviewer): RNDr. Luboš Němec Meteorologické Zprávy, 7, 217 7

10 POZOROVANÉ A SIMULOVANÉ ROZLOŽENÍ KLIMATICKÝCH TYPŮ PODLE KÖPPENOVY- TREWARTHOVY KLASIFIKACE Michal Belda, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, V Holešovičkách 2, 18 Praha 8, michal.belda@mff.cuni.cz Eva Holtanová, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, V Holešovičkách 2, 18 Praha 8; Český hydrometeorologický ústav, Na Šabatce 17, Praha 4 Tomáš Halenka, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, V Holešovičkách 2, 18 Praha 8 Jaroslava Kalvová, Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, V Holešovičkách 2, 18 Praha 8 Observed and simulated geographical distribution of Köppen-Trewartha climate types. The analysis of climate conditions in a particular region can be performed separately for individual climatic variables, or the data can be aggregated into climate types using a climate classification. These classifications usually correspond to vegetation distribution, in the sense that each climate type is dominated by one vegetation zone or eco-region. Climate classifications also represent a convenient tool for the validation of climate models and for the analysis of simulated future climate changes. In the present paper, we analyse the influence of the choice of dataset representing observed air temperatures and precipitation fields on the resulting geographical distribution of Köppen-Trewartha climate types. We use three different datasets, namely two versions of the Climatic Research Unit dataset and the University of Delaware dataset. In addition, we present a basic evaluation of CMIP5 global climate models with regard to simulated Köppen-Trewartha climate types. We show that the uncertainty connected with climate model outputs is larger than the differences between the three observed datasets. KLÍČOVÁ SLOVA: klasifikace klimatu klasifikace Köppenova-Trewarthova modely globální klimatické KEYWORDS: climate classification Köppen-Trewartha classification global climate models 1. ÚVOD Klimatické podmínky v určité oblasti lze charakterizovat na základě naměřených hodnot jednotlivých meteorologických prvků nebo lze provést souhrnné hodnocení, např. použitím některé klasifikace klimatu. Klimatické typy těchto klasifikací jsou obvykle definovány tak, aby odpovídaly geografickému rozložení převažujících vegetačních typů (např. Köppen 1936; Trewartha, Horn 198; Bailey 29; Baker et al. 21), nebo s ohledem na specifický účel klasifikace (např. Hoffmanova klasifikace pro technické aplikace, viz Essenwanger 21). Z českých a československých klasifikací lze uvést např. klasifikace Končeka a Petroviče (1957) nebo Quitta (1971), pro účely zemědělské pak např. Kurpelové et al. (1975), Moravce a Votýpky (1998). Klasifikace klimatu jsou navíc jedním z možných nástrojů pro analýzu výstupů klimatických modelů. Jejich výhodou je hodnocení klimatu jako celku, ne jednotlivých klimatických charakteristik zvlášť, a zohlednění nejen průměrných hodnot teploty a srážek, ale i jejich ročních chodů. Navíc již zmíněná vazba na rozložení vegetačních typů a biomů ukazuje užitečnost takové analýzy pro následné studie (Gnanadesikan, Stouffer 26). Jednu z prvních kvantitativních klasifikací klimatu vytvořil Wladimir Köppen kolem roku 19, je popsána v jeho publikacích z let 1923, 1931, Od té doby bylo navrženo několik jejích modifikací (např. Geiger 1954; Trewartha, Horn 198), které spolu s původní verzí stále patří k nejpoužívanějším schématům (např. Kottek et al. 26; Gerstengarbe, Werner 29; Chen, Chen 213; de Sá Júnior et al. 212). Celá řada studií se také věnovala aplikaci klasifikace klimatu na výstupy klimatických modelů, ať již pro účely validace, nebo vytvoření scénářů změny klimatu. Původní Köppenovo schéma použili např. Manabe a Holloway (1975), Lohmann et al. (1993), Kalvová et al. (23), Rubel a Kottek (21), modifikaci podle Trewarthy a Horna (198) potom např. Fraedrich et al. (21), de Castro et al. (27), Baker et al. (21), Feng et al. (212), Belda et al. (216). Názvy klasifikačních schémat bývají různě obměňovány, ale není vždy přesně popsáno, jaká kritéria pro stanovení jednotlivých typů byla použita. Na katedře fyziky atmosféry MFF UK je problematice klimatických klasifikací věnována pozornost dlouhodobě. V poslední době je v této oblasti zaměření na analýzu výstupů globálních (GCM) a regionálních (RCM) klimatických modelů. Při přípravě na validaci nejnovější generace GCM (CMIP5 modely, Taylor et al. 212) pomocí Köppenovy-Trewarthovy (dále jen KTC) klasifikace klimatu (Trewartha, Horn 198) byly zjištěny některé nejasnosti ve formulaci a způsobu aplikace kritérií pro stanovení typů klimatu. To byl jeden z důvodů vzniku studie Beldy et al. (214), kde je uvedené schéma podrobně popsáno a jsou diskutovány rozdíly oproti původní Köppenově klasifikaci. Studie též obsahuje analýzu pozorovaného prostorového rozložení typů klimatu v referenčním období a změny celkových ploch jednotlivých typů v průběhu 2. století. Následná studie Beldy et al. (215) byla zaměřena na posouzení schopnosti CMIP5 modelů vystihnout základní rysy pozorovaného prostorového rozložení KTC typů. Nejnovější studie Beldy et al. (216) se zabývá změnami KTC typů simulovaných CMIP5 modely v průběhu 21. století a jejich porovnáním s modelovými chybami v referenčním období. Pro ověření, do jaké míry byly výsledky ovlivněny výběrem jednoho konkrétního souboru pozorovaných hodnot, jsou v tomto článku uvedeny porovnání ploch KTC typů pro referenční období pro celkem tři datové soubory. Zároveň jsou rozdíly vzniklé použitím různých databází reálných dat porovnány s chybami CMIP5 modelů. Struktura článku je následující: Po úvodu je v části 2 článku popsána Köppenova-Trewarthova klasifikace klimatu, část 3 informuje o použitých datových souborech, část 4 obsahuje ukázky pozorovaného rozložení KTC typů, vypočítaných na základě různých datových souborů, a analýzu rozdílů mezi nimi. Část 5 je věnována chybám CMIP5 modelů při výpočtu ploch jednotlivých klimatických typů. 8 Meteorologické Zprávy, 7, 217

11 2. KÖPPENOVA-TREWARTHOVA KLASIFIKACE KLIMATU Köppenova-Trewarthova klasifikace klimatu byla představena v publikaci Trewarthy a Horna (198). Vychází z Köppenovy klasifikace popsané u Köppena (1936). Stejně jako původní schéma je založena na hodnocení ročních a měsíčních průměrných hodnot teploty vzduchu a úhrnů srážek. Definuje šest základních klimatických pásem označovaných jako A, B, C, D, E a F. Kromě pásma B, které zahrnuje suché klimatické oblasti, se jedná o pásma definovaná primárně podle teplotních kritérií. Oproti Köppenově klasifikaci je zde definováno jedno nové klimatické pásmo (boreální klima E) a liší se kritéria pro stanovení některých dalších typů (zejména pro určení suchých typů BW a BS a pravidla pro stanovení pásem C a D). Výhodou KTC oproti původní Köppenově klasifikaci je pak hlavně podobnější členění částí severní Ameriky a Eurasie, kde je původní typ Df v KTC rozdělen na několik různých typů klimatu, zejména boreální E a mírné kontinentální Dc. Zejména proto bylo KTC schéma zvoleno pro analýzu výstupů klimatických modelů ve studiích Beldy et al. (215, 216). Pro detailní porovnání obou klasifikačních schémat odkazujeme na Beldu et al. (214). Kritéria pro určení jednotlivých typů klimatu podle KTC jsou shrnuta v tab. 1. Tropické vlhké klima A se vyskytuje v oblastech, kde průměrná měsíční teplota nejchladnějšího měsíce v roce neklesne pod 18 C. Typy Ar, Aw a As se liší podle ročního chodu srážek (viz tab. 1), kdy základním kritériem je měsíční úhrn srážek, podle kterého se určuje suchý nebo vlhký měsíc. V práci Trewarthy a Horna (198) byla zvolena hranice 55 mm, pod kterou se měsíc považuje za suchý, v novějších studiích (např. de Castro et al. 27) je používána hranice 6 mm srážek, která byla použita i v této práci. Typ As se vyskytuje velmi málo. Některá pozdější rozšíření klasifikace přidávají ještě další dělení pásu A, které v této studii ale nejsou uvažovány. V subtropickém klimatu C je již teplota nejchladnějšího měsíce nižší než 18 C a zároveň 8 12 měsíců má teplotu vyšší než 1 C. Tři typy Cs, Cw a Cf jsou opět definovány podle ročního chodu srážek na základě výskytu období sucha a rozdílů mezi srážkami v letní a zimní polovině roku (tab. 1). Klima mírných šířek D se vyskytuje v oblastech, kde už jen 4 7 měsíců má průměrnou měsíční teplotu nad 1 C. Typy Do a Dc jsou rozlišeny podle míry kontinentality klimatu, která je stanovena podle teploty nejchladnějšího měsíce. V této studii je použita hranice C. Boreální klima E se vyznačuje výskytem maximálně tří měsíců s průměrnou teplotou vzduchu nad 1 C. Stejně jako u pásma D v jeho definici nehrají roli srážkové úhrny. I když někteří autoři (např. de Castro 27) rozlišují u boreálního klimatu typy Eo a Ec, definované analogicky jako Do a Dc, v naší práci toto dělení neuvažujeme. Polární klima F zahrnuje oblasti, ve kterých průměrná měsíční teplota vzduchu ve všech měsících roku je pod hranicí 1 C. V typu Ft (klima tundry) se alespoň v jednom měsíci roku dostane průměrná teplota nad C, u typu Fi zůstává průměrná měsíční teplota vzduchu ve všech měsících pod bodem mrazu. Posledním klimatickým pásmem je suché klima B. To zahrnuje dva typy, stepní klima BS a pouštní klima BW. Kritérium pro zahrnutí dané oblasti do suchého klimatu je postaveno na základě porovnání průměrného ročního úhrnu srážek s prahovou hodnotou R (viz tab. 1), která je stanovena na základě vztahu (1): R = 2,3T,64Pw + 41, (1) kde T je průměrná roční teplota ve stupních Celsia a Pw je procentuální podíl ročního úhrnu srážek vyskytující se v zimní polovině roku. Zimní měsíce nejsou stanoveny podle teploty, ale podle výšky Slunce, a to říjen až březen na severní polokouli, duben až září na jižní. V původním Köppenově schématu bylo toto kritérium o něco komplikovanější a nebylo zcela jasně definováno, jak se má rozlišit teplá a chladná část roku. Zde použitou modifikaci navrhl Patton (1962) a použil např. de Castro et al. (27). Pro podrobnou diskuzi suchostního kritéria odkazujeme na studii Beldy et al. (214). 3. POUŽITÁ DATA V této studii jsou použity tři datové soubory pozorovaných hodnot teploty vzduchu a srážkových úhrnů. Jedná se o dvě verze souboru CRU a soubor UDEL. Všechny tři použité soubory obsahují časové řady měsíční průměrné teploty vzduchu ve dvou metrech a měsíčních srážkových úhrnů v pravidelné síti uzlových bodů pokrývající většinu plochy kontinentů. Soubory CRU byly vytvořeny britskou Climatic Research Unit, podrobnosti lze nalézt u Harrise et al. (214). V této práci Tab. 1 Klimatická pásma a klimatické typy Köppenovy-Trewarthovy klasifikace klimatu použité v této práci (Trewartha a Horn 198). T: průměrná roční teplota [ C]; P prům : průměrný roční úhrn srážek [cm]; P suchý : měsíční úhrn srážek nejsuššího měsíce; R: Pattonův práh úhrnu srážek definovaný jako R = 2,3T,64 Pw + 41, kde Pw je procento ročního srážkového úhrnu připadající na zimní sezonu (Patton 1962); T chladný (T teplý ): měsíční průměrná teplota nejchladnějšího (nejteplejšího) měsíce; m.: měsíc. Table 1. Köppen-Trewartha climate zones and climate types used in the present paper (Trewartha and Horn 198). T: mean annual air temperature [ C]; P prům : mean annual precipitation [cm]; P suchý : mean monthly precipitation of the driest month; R: Patton s precipitation threshold, defined as R = 2.3T.64 Pw + 41, where Pw is the percentage of annual precipitation occurring in winter (Patton 1962); T chladný (T teplý ): mean monthly air temperature of the coldest (warmest) month; m.: month. Typ / podtyp A Ar Aw Teplotní kritérium T chladný > 18 C; P prům nad hodnotou pro B Srážkové kritérium 1 12 m. vlhkých; 2 m. suchých Zima (Slunce nízko) suchá; více než 2 m. suché Léto (Slunce vysoko) suché As B BS P prům < R R/2 < P prům < R BW P prům < R/2 C Cs Cw Cf T chladný < 18 C; 8 12 m. T > 1 C D 4 7 m. s T > 1 C Do T chladný > C Dc T chladný < C E 1 3 m. s T > 1 C F T teplý < 1 C Ft T teplý > C Fi T teplý < C Léto suché; alespoň třikrát více srážek v zimním půlroce; P suchý > 3 cm; celkový úhrn srážek < 89 cm Zima suchá; alespoň desetkrát více srážek v létě Žádná suchá sezona; rozdíl mezi nejsušším a nejvlhčím měsícem menší než požadováno pro Cs a Cw; P suchý > 3 cm Meteorologické Zprávy, 7, 217 9

12 Tab. 2 Seznam CMIP5 globálních klimatických modelů a horizontální rozlišení jejich atmosférické části. Table 2. List of CMIP5 global climate models used in the present study and the horizontal resolution of their atmospheric components. CMIP5 model Rozlišení CMIP5 model Rozlišení ACCESS1.3 1,88 1,24 GISS-E2-H 2,5 2 CanESM2 2,8 2,8 GISS-E2-H-CC 2,5 2 CCSM4 1,25,94 GISS-E2-R 2,5 2 CESM1-BGC 1,25,94 GISS-E2-R-CC 2,5 2 CESM1-CAM5 1,25,94 HadGEM2-AO 1,875 1,25 CESM1-CAM5.1-FV2 2,5 1,88 HadGEM2-CC 1,875 1,25 CNRM-CM5 1,4 1,4 HadGEM2-ES 1,875 1,25 CSIRO-Mk3.6. 1,9 1,9 INM-CM4 2 1,5 FGOALS-g2 2,81 3, IPSL-CM5A-MR 2,5 1,3 GFDL-CM3 2,5 2 IPSL-CM5B-LR 3,75 1,9 GFDL-ESM2G 2,5 2 MIROC5 1,4 1,4 GFDL-ESM2M 2,5 2 MIROC-ESM 2,8 2,8 NorESM1-M 2,5 1,9 MIROC-ESM-CHEM 2,8 2,8 NorESM1-ME 2,5 1,9 MPI-ESM-LR 1,9 1,9 MRI-CGCM3 1,125 1,125 MPI-ESM-MR 1,9 1,9 je použita starší verze CRU TS a novější verze TS 3.22, obě v horizontálním rozlišení,5,5. Data CRU jsou k dispozici pro všechny kontinenty kromě Antarktidy, proto není plocha Antarktidy v této studii vůbec uvažována a do celkové globální plochy kontinentů není zahrnuta. Další datový soubor, pro který je použito označení UDEL (Willmott a Matsuura 21), byl vytvořen na University of Delaware, bližší informace zde: AirT_Precip.html#detail. Je k dispozici také v rozlišení,5,5 a pokrývá všechny kontinenty včetně Antarktidy. Všechny použité soubory dat vycházejí ze staničních měření, neberou v úvahu satelitní pozorování ani jiné formy dálkové detekce. Počet použitých staničních měření kolísal v čase, pro soubor UDEL uvádějí autoři kolísání počtu stanic v jednotlivých měsících mezi pro teplotu a pro srážky. Soubor CRU vychází z menšího množství stanic než UDEL (Harris et al. 214). Soubor CRU pokrývá celé dvacáté století, soubor UDEL jeho druhou polovinu, tato studie je ale zaměřena pouze na referenční období Soubor CRU TS byl použit ve studii Beldy et al. (214), CRU TS 3.22 ve studiích Beldy et al. (215, 216). Köppenova-Trewarthova klasifikace klimatu byla dále aplikována na simulace globálních klimatických modelů projektu CMIP5. Seznam modelů a jejich horizontální rozlišení jsou uvedeny v tab. 2, data jsou dostupná na gov/cmip5/. Bližší informace o modelech a simulacích viz Taylor et al. (212). Obr. 1 Geografické rozložení klimatických typů podle Köppenovy- Trewarthovy klasifikace na základě dat UDEL (nahoře) a CRU TS 3.22 (dole). Fig. 1. Geographical distribution of Köppen-Trewartha climate types based on UDEL (top) and CRU TS 3.22 (bottom) data for the period GEOGRAFICKÉ ROZLOŽENÍ KLIMATICKÝCH TYPŮ V POZOROVANÝCH DATECH Geografické rozložení KTC typů pro datové soubory UDEL a CRU TS 3.22 je ukázáno na obr. 1. Je vidět základní zonální strukturu klimatických typů modifikovanou zejména vlivem orografie, rozložením kontinentů, tvarem pobřeží a vzdáleností od pobřeží. Základní rysy jsou podle očekávání u obou souborů dat stejné, liší se pouze některé detaily. Pro kvantitativní představu o rozdílech mezi oběma soubory je v tab. 3 uvedeno porovnání podílů jednotlivých KTC typů na celkové ploše kontinentů (bez Antarktidy). Na diagonále tab. 3 jsou tučně zobrazeny hodnoty překryvu (z anglického overlap ) mezi oběma datovými soubory, tedy souhlasného zařazení do daného klimatického typu. Ve spodním řádku (posledním sloupci) jsou též tučně uvedeny celkové plochy jednotlivých KTC typů podle dat CRU TS 3.22 (UDEL). Rozdíl v celkových plochách mezi oběma datovými soubory (CRU TS 3.22 UDEL) je uveden v tab. 4 spolu s rozdíly ploch vypočítaných z novější a starší verze CRU dat. Pokud se jedná o porovnání CRU TS 3.22 a UDEL, největší rozdíly jsou patrné u typů BW, Dc, Cf, Ar a Fi; rozdíly činí více než,2 % plochy kontinentů. Největší rozdíl, cca,8 %, najdeme u pouštního typu BW, pro který UDEL dává cca 19,8 % plochy kontinentů a plocha vypočítaná z CRU TS 3.22 dat je cca 19 %. Poměrně velký rozdíl vidíme i u typu Cs, který ale zaujímá globálně velmi malou část kontinentální plochy. Většinu rozdílů lze přisoudit posunu hranic jednotlivých klimatických typů, např. hranice typu E na jihu sousedí s Dc a na severu s Ft, a posun těchto hranic potom způsobuje, že část plochy typu E v jednom datovém souboru je přisouzena buď Dc nebo Ft v druhém (tab. 3). Kromě posunu hranic se ukazuje, že data CRU TS 3.22 v některých oblastech udávají nižší srážkové úhrny. Např. v části centrální Aljašky dává tento datový soubor suchý stepní typ BS, ale UDEL udává boreální typ E. V jiných částech světa, např. v Argentině nebo na jihozápadě USA, dává UDEL typ BS, ale CRU TS 3.22 sušší pouštní typ BW. Na druhou stranu ale v severní Africe na území Sahary CRU indikuje několik oblastí středomořského klimatu Cf bez výrazné suché sezony. Celkově má pak CRU TS 3.22 menší plochu BW než UDEL a než CRU TS Na severovýchodní Sibiři se UDEL jeví teplejší, jelikož na většině území udává typ E, zatímco CRU TS Meteorologické Zprávy, 7, 217

13 Tab. 3 Relativní plochy, v procentech celkové plochy kontinentů bez Antarktidy, jednotlivých klimatických typů podle Köppenovy-Trewarthovy klasifikace na základě dat UDEL (sloupce) a CRU TS 3.22 (řádky). Table 3. Percentage of continental area (not including Antarctica) covered by Köppen-Trewartha climate types according to CRU TS 3.22 (rows) and UDEL (columns) dataset for the period UDEL CRU Ar Aw BW BS Cs Cw Cf Do Dc E Ft Fi Celkem Ar 6,46,8,2,24,1 7,52 Aw,71 11,19,1,48,4,46 12,88 BW 17,94,95,4,2 <,1 <,1,7 19,2 BS,1,44 1,19 1,36,5,8,28,11,44,16,7 <,1 13,19 Cs <,1,5,5,49,6,4 1,14 Cw,6,2 <,1,48,17 <,1 <,1,73 Cf,9,23,1,39,8,9 7,,3,2,1,3 8,25 Do <,1,1,12,4 <,1,32 2,12,35,1,4 3,11 Dc,2,51,1,3,31 9,94,82,5 <,1 11,69 E <,1,3,15,1,6,45 12,86 1,4 <,1 15,1 Ft,8,12,2,2,6 1,7 4,62,28 6,27 Fi <,1,4 1,12 1,16 Celkem 7,26 12,73 19,79 13,17,67,68 8,63 2,99 11,26 15,2 6,33 1,4 v některých částech dává chladnější tundru Ft. Jisté rozdíly jsou vidět i v oblasti střední Asie, Himálaje a Číny, kde se rozložení KTC typů podle UDEL jeví prostorově proměnlivější a méně shlazené. Méně shlazené prostorové rozložení u dat UDEL lze pozorovat i v dalších částech světa (obr. 1). Rozdíly ploch klimatických typů vypočtených z novější a starší verze CRU dat jsou většinou menší než,2 % plochy kontinentů, u 7 z 12 typů dokonce menší než,1 %. Větší rozdíl, cca,3 %, najdeme pouze u pouštního typu BW. Pokud se na rozdíly uvedené v tab. 4 podíváme relativně, tedy v procentech plochy daného typu (neukázáno), velké rozdíly mezi datovými soubory nalezneme u málo zastoupených typů Cs, Cw a Fi, u nichž je velká relativní chyba daná právě jejich malou celkovou plochou. Tab. 4 Relativních plochy, v procentech celkové plochy kontinentů bez Antarktidy, jednotlivých klimatických typů podle Köppenovy-Trewarthovy klasifikace podle dat CRU TS 3.22, CRU TS a UDEL (první tři sloupce) a rozdíly mezi jednotlivými datovými soubory (poslední tři sloupce). Výsledky jsou uvedeny pro období Table 4. Percentage of continental area (not including Antarctica) covered by Köppen-Trewartha climate types according to CRU TS 3.22, CRU TS 3.1.1, and UDEL (first three columns) and differences between individual datasets (last three colums). Results for the period CRU TS 3.22 CRU TS UDEL CRU TS3.22 CRU TS3.1.1 CRU TS 3.22 UDEL CRU TS UDEL Ar 7,52 7,4 7,26,12,26,14 Aw 12,88 12,93 12,73,5,15,2 BW 19,2 19,31 19,79,29,77,48 BS 13,19 13,4 13,17,15,2,13 Cs 1,14 1,17,67,3,47,5 Cw,73,77,68,4,5,9 Cf 8,25 8,12 8,63,13,38,51 Do 3,11 3,11 2,99,,12,12 Dc 11,69 11,65 11,26,4,43,39 E 15,1 14,99 15,2,2,1,3 Ft 6,27 6,34 6,33,7,6,1 Fi 1,16 1,16 1,4,,24,24 Celkem 99,97 99,99 99,93,2,4,6 5. CHYBY CMIP5 GLOBÁLNÍCH KLIMATICKÝCH MODELŮ V SIMULACI RELATIVNÍCH PLOCH KTC TYPŮ Plochy KTC typů byly dále vypočítány rovněž pro 3 CMIP5 modelů (tab. 2) v jejich původním horizontálním rozlišení. Pro každý KTC typ byl u každého modelu vypočítán rozdíl modelové relativní plochy a plochy vypočítané z dat CRU TS 3.22 (Harris et al. 214). Tento rozdíl, chyba modelu, byl vyjádřen v procentech plochy vypočítané z CRU TS 3.22 dat. Ze souboru chyb 3 modelů (multimodelový soubor chyb) Modelové chyby [%] Ar BW Cf Dc Ft KTC klimatické typy Obr. 2 Boxplot chyb CMIP5 globálních klimatických modelů v simulaci relativních ploch jednotlivých KTC typů v období Chyby byly spočteny v procentech pozorované plochy daného typu dle dat CRU TS Koncové body vousů jsou od horního (dolního) kvartilu vzdálené 1,5násobek mezikvartilového rozpětí. Pokud tato hodnota je větší než maximum (menší než minimum), je uvedeno maximum (minimum). Odlehlé body vzdálenější, než tato hodnota, jsou označeny kolečky. Fig. 2. Boxplots of the errors of CMIP5 global climate models in simulation of the percentage of continental area (not including Antarctica) covered by Köppen-Trewartha climate types in the period The errors were calculated as a percentage of the observed areas of individual KTC types based on CRU TS The ends of the whiskers depict a distance of ±1.5 IQR from the lower/upper quartile (where IQR is the interquartile range defined as the upper quartile minus the lower quartile). In case this value is larger than the maximum (lower than the minimum), then the maximum (minimum) is depicted by the whiskers. The values outside the ±1.5 IQR range are depicted by circles. Meteorologické Zprávy, 7,

14 byl pak vytvořen pro každý klimatický typ boxplot (krabicový diagram) znázorňující medián a horní a dolní kvartil (obr. 2). Chyby pro subtropické typy Cs a Cw nejsou uvedeny, protože mají velmi malou relativní plochu. Je patrné, že některé klimatické typy jsou modely CMIP5 schopny simulovat poměrně dobře, především kontinentální mírné klima Dc a boreální klima E (mediány blízko nuly a relativně malé mezikvartilové rozpětí). Malé mezikvartilové rozpětí lze najít i u stepního klimatu BS, většina modelů ale plochu tohoto typu dává ve srovnání s CRU menší. Poměrně dobře je simulována i plocha savan Aw a pouští BW (me - dián chyb blízko nule), plochu těchto typů modely nadhodnocují i podhodnocují, mezikvartilové rozpětí je poněkud větší než u Dc, E a BS, nepatří ale k největším. Plochy KTC mírného oceánského klimatu Do všechny modely výrazně nadhodnocují a rozpětí modelových chyb je velké. Velké mezikvartilové rozpětí má i subtropické vlhké klima Cf a ledové klima Fi. Relativní plochu Fi 29 z 3 sledovaných modelů nadhodnocuje. Velký rozptyl modelových chyb je i u typu tundry Ft, cca 7 % modelů plochu tohoto typu podhodnocuje (obr. 2). Výrazně podhodnocena je i plocha tropického deštného klimatu Ar. Plochu typu Cs (subtropické se suchým létem) modely značně podhodnocují (neukázáno), je ale nutno vzít v úvahu, že tento typ je modely identifikován v málo uzlových bodech. Typ Cw se vyskytuje málo i v reálných datech. Chyby menší než 1 % se nacházejí pouze v 8 z celkových 3 případů (3 modelů krát 1 klimatických typů). Vezmeme-li v úvahu, že rozdíly ploch klimatických typů vypočtených pro tři různé datové soubory nedosahovaly 1 %, pak volba souboru pozorovaných dat příliš výsledky hodnocení klimatických modelů pomocí KTC typů neovlivňuje. Hlavní neurčitost je spojena s klimatickými modely (více o modelových nejistotách viz např. Holtanová, Kalvová 215). 6. ZÁVĚR Jedním z cílů studie bylo seznámit čtenáře s Köppenovou- Trewarthovou klasifikací klimatu a pozorovaným prostorovým rozložením KTC typů na Zemi. Pozornost byla věnována porovnání výsledků klasifikace na základě datových souborů pozorované teploty vzduchu a srážkových úhrnů CRU (dvě verze) a UDEL. Ukázalo se, že rozdíly celkových relativních ploch KTC typů nejsou mezi analyzovanými datovými soubory nijak zásadní, i když v některých menších re - gionech mohou být rozdíly poměrně velké (např. na Aljašce, v Argentině nebo ve střední Asii a v Číně). Dalším cílem uvedené analýzy bylo zjistit, zda výběr souboru CRU TS 3.22 pro hodnocení CMIP5 globálních modelů u Beldy et al. (215, 216) mohl ovlivnit výsledky tohoto hodnocení. Nalezené rozdíly mezi oběma soubory pozorovaných hodnot jsou ve většině případů menší než modelové chyby zjištěné u Beldy et al. (216). Pouze v 17 z celkem 3 případů (1 KTC typů, tj. bez Cs a Cw, 3 CMIP5 modelů) byl zjištěný rozdíl mezi CRU a UDEL větší než chyba modelu. Tyto případy se týkaly typů Aw, BW, Cf, Dc a Fi, u každého z nich 2 6 modelů. Ve většině ostatních případů byly modelové chyby naopak mnohonásobně větší než rozdíly v pozorovaných datech. Celkově je tedy nejistota spojená s pozorovanými daty výrazně menší než chyby a nejistoty v modelových výstupech. Zde bylo uvedeno pouze stručné hodnocení modelových chyb, podrobnější hodnocení úspěšnosti CMIP5 modelů v simulaci relativních ploch KTC typů je popsáno u Beldy et al. (215). Na základě hodnocení překryvu simulované a pozorované plochy daného typu se ukázalo, že globální modely mají problémy při zachycení rozložení tropického deštného klimatu Ar, zejména v Amazonii. Plocha pouštního typu BW byla u více než poloviny modelů podhodnocena. Plochu boreálního klimatu E modely naopak spíše nadhodnocovaly, hlavně na úkor typu tundry Ft. Ve zmíněné studii se také ukázalo, že konkrétní GCM může sice dobře vystihnout celkovou relativní plochu daného KTC typu, ale prostorové rozložení nemusí být daným modelem simulováno zcela správně. Zároveň může stejný GCM být velmi dobrý v simulaci určitého KTC typu, a naprosto selhávat, v porovnání s ostatními modely, u jiného. Hodnocení modelů také závisí na vybraném kritériu shody s pozorováním (Belda et al. 215). Horizontální rozlišení použitých CMIP5 GCM simulací se pohybuje v poměrně širokém rozmezí (tab. 2). V článku Beldy et al. (215) nebyla identifikována žádná zjevná závislost úspěšnosti GCM v simulaci prostorového rozložení KTC typů na horizontálním rozlišení modelů. Je ale možné, že přínos jemnějšího rozlišení by vyšel najevo při analýze v regionálním měřítku, případně při zahrnutí další úrovně klasifikace. Oproti závěrům některých předchozích studií (např. Gleckler et al. 28; Pierce et al. 29; Miao et al. 214) se ve studii Beldy et al. (215) nepotvrdilo, že by byl multimodelový průměr obecně blíže realitě než jednotlivé modelové simulace. Důvodem může být to, že při hodnocení pomocí klimatické klasifikace nedochází při výpočtu multimodelového průměru k jednoduchému vyrušení chyb jednotlivých GCM v simulovaných hodnotách teploty a srážek (Belda et al. 215). Různé typy klasifikací klimatu jsou široce využívané pro různé účely nejen v klimatologii. Ve výzkumu v této oblasti se bude na katedře fyziky atmosféry MFF UK i nadále pokračovat. Nejnovější studie Beldy et al. (216) se zabývá projekcemi změn KTC typů pro 21. století podle dvou různých scénářů koncentrací skleníkových plynů. Výsledky ukázaly očekávaný ústup polárního klimatu F a boreálního klimatu E, naopak nárůst plochy klimatu mírných šířek D, suchého klimatu B a savany Aw. Změny celkové plochy subtropického klimatu C nebyly podle modelových simulací zcela jednoznačné. Simulované změny ploch typů Ft, E a Dc byly větší než modelové chyby v referenčním období. Pro ostatní typy byly modelové chyby většinou větší než očekávané změny ploch nebo se modely na výsledcích neshodovaly. Celkem se podle simulací CMIP5 globálních modelů očekává změna klimatického typu na 14 2 % plochy kontinentů, bez Antarktidy, v závislosti na scénáři koncentrací (Belda et al. 216). Poděkování: Příspěvek vznikl za podpory projektu UNCE 242/212 financovaného Univerzitou Karlovou v Praze, výzkumného záměru MSM financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a programu Univerzity Karlovy PRVOUK č. 2 Environmentální výzkum. Děkujeme World Climate Research Programme s Working Group on Coupled Modeling, která je zodpovědná za CMIP5, a děkujeme i jednotlivým výzkumným centrům, kde byly provedeny použité modelové experimenty. Dále děkujeme U.S. Department of Energy s Program for Climate Model Diagnosis and Intercomparison a Global Organization for Earth System Science Portals, které se podílejí na koordinaci CMIP5 a umožňují zpřístupnění modelových simulací. Data CRU TS a CRU TS 3.22 byla poskytnuta Climatic Research Unit, University of East Anglia. Data UDEL byla poskytnuta NOAA/OAR/ESRL PSD, Boulder, Colorado, USA. 12 Meteorologické Zprávy, 7, 217

15 Literatura: BAILEY, R. G., 29. Ecosystem geography: from ecoregions to sites, 2nd edn. New York: Springer. ISBN BAKER, B., DIAZ, H., HARGROVE, W., HOFFMAN, F., 21. Use of the Köppen-Trewartha climate classification to evaluate climatic refugia in statistically derived ecoregions for the People s Republic of China. Climatic Change, Vol. 98, s ISSN BELDA, M., HOLTANOVÁ, E., HALENKA, T., KALVOVÁ, J., 214. Climate classification revisited: From Köppen to Trewartha. Climate Research, Vol. 59, s doi: / cr124. ISSN X. BELDA, M., HOLTANOVÁ, E., HALENKA, T., KALVOVÁ, J., 216. Global warming induced changes of climate zones based on CMIP5 projections. Climate Research, Vol. 71, s doi: /cr1418. ISSN X. BELDA, M., HOLTANOVÁ, E., HALENKA, T., KALVOVÁ, J., HLÁVKA, Z., 215. Evaluation of CMIP5 present climate simulations using the Köppen-Trewartha climate classification. Climate Research, Vol. 64, s doi: /cr1316. ISSN X. CHEN, D., CHEN, H. W., 213. Using the Köppen classification to quantify climate variation and change: An example for Environmental Development, Vol. 6, s ISSN DE SÁ JÚNIOR, A., DE CARVALHO, L. G., DA SILVA, F. F., 212. Application of the Köppen classification for climatic zoning in the state of Minas Gerais, Brazil. Theoretical and Applied Climatology, Vol. 18, s doi:1.17/s , ISSN DE CASTRO, M., GALLARDO, C., JYLHA, K., TUO MEN- VIRTA, H., 27. The use of a climate-type classification for assessing climate change effects in Europe from an ensemble of nine regional climate models. Climatic Change, Vol. 81, s , ISSN ESSENWANGER, O. M., 21. General Climatology 1C. World Survey of Climatology, Vol. 1C. Editor: H. E. Landsberg. London: Elsevier. ISBN FRAEDRICH, K., GERSTENGARBE, F. W., WERNER, P. C., 21. Climate shifts during the last century. Climatic Change, Vol. 5, s , ISSN FENG, S., HO, CH., HU, Q., OGLESBY, R. J., JEONG, S. J., KIM, B. M., 212. Evaluating observed and projected future climate changes for the Artic using the Köppen-Trewartha climate classification. Climate Dynamics, Vol. 38, s , ISSN GEIGER, R., Klassifikationen der Klimate nach W. Köppen. In: Landolf-Börnstein: Zahlenwerte und Funktionen aus Physik, Chemie, Astronomie, Geophysik und Technik, (alte Serie), Vol. 3. Berlin: Springer. s GERSTENGARBE, F.-W., WERNER, P. C., 29. A short update on Koeppen climate shifts in Europe between 191 and 23. Climatic Change, Vol. 92, 1 2, s , ISSN GLECKLER, P. J., TAYLOR, K. E., DOUTRIAUX, C., 28. Performance metrics for climate models. Journal of Geophysical Research, Vol. 113, D614, doi: 1.129/27JD8972, ISSN GNANADESIKAN, A., STOUFFER, R. J., 26. Diagnosing atmosphere-ocean general circulation model errors relevant to the terrestrial biosphere using the Kö ppen climate classification. Geophysical Research Letters, Vol. 33, L2271, doi:1.129/ 26GL2898, ISSN HARRIS, I., JONES, P. D., OSBORN, T. J., LISTER, D. H., 214. Updated high-resolution grids of monthly climatic observations the CRU TS3.1 dataset. International Journal of Climatology, Vol. 34, s , ISSN HOLTANOVÁ, E., KALVOVÁ, J., 215. Neurčitosti výstupů regionálních klimatických modelů. Meteorologické zprávy, roč. 68, č. 4, s , ISSN KALVOVÁ, J., HALENKA, T., BEZPALCOVÁ, K., NEME- ŠOVÁ, I., 23. Köppen climate types in observed and simulated climates. Studia Geophysica et Geodaetica, Vol. 47, s , ISSN KONČEK, M., PETROVIČ, Š., Klimatické oblasti Československa. Meteorologické zprávy, roč. 1, č. 5, s , ISSN KÖPPEN, W., Die Klimate der Erde. Grundriss der Klimakunde. Berlin: Walter de Gruyter. KÖPPEN, W., Grundriss der Klimakunde. Berlin: Walter de Gruyter. KÖPPEN, W., Das geographische System der Klimate. In: Köppen, W., Geiger, R. (eds) Handbuch der Klimatologie. Berlin: Gebrüder Borntraeger. s KOTTEK, M., GRIESER, J., BECK, C., RUDOLF, B., RUBEL, F., 26. World map of the Köppen-Geiger climate classification updated. Meteorologische Zeitschrift, Vol. 15, s , ISSN KURPELOVÁ, M., COUFAL, L., ČULÍK, J., Agro kli matické podmienky ČSSR. Hydrometeorologický ústav, Bratislava: Príroda. s. 27. LOHMANN, U., SAUSEN, R., BENGSTON, L., CUBASCH, U., PERLWITZ, J., ROECKNER, E., The Köppen climate classification as a diagnostic tool for general circulation models. Climate Research, Vol. 3, s , ISSN X. MANABE, S., HOLLOWAY, J. L. Jr., The seasonal variation of the hydrological cycle as simulated by a global model of the atmosphere. Journal of Geophysical Research, Vol. 8, s , ISSN MIAO, C., DUAN, Q., SUN, Q., HUANG, Y., KONG, D., 214. Assessment of CMIP5 climate models and projected temperature changes over Northern Eurasia. Environmental Research Letters, Vol. 9, doi: 1.188/ /9/5/557, ISSN MORAVEC, D., VOTÝPKA, J., Klimatická regionalizace České republiky. Praha: Karolinum nakladatelství Univerzity Karlovy. 1. vydání, 87 s. PATTON, C. P., A note on the classification of dry climate in the Köppen system. California Geographer, Vol. 3, s PIERCE, D. W., BARNETT, T. P., SANTER, B. D., GLECK- LER, P. J., 29. Selecting global climate models for regional climate change studies. Proceedings of the National Academy of Sciences USA, Vol. 16, s , ISSN QUITT, E., Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. RUBEL, F., KOTTEK, M., 21. Observed and projected climate shifts depicted by world maps of the Köppen- Geiger climate classification. Meteorologische Zeitschrift, Vol. 19, s , ISSN TAYLOR, K., STOUFFER, R. J., MEEHL, G. A., 212. An overview of CMIP5 and the experiment design. Bulletin of the American Meteorological Society, Vol. 93, s , ISSN TREWARTHA, G. T., HORN, L. H., 198. Introduction to climate, 5 th edn. New York: McGraw Hill. ISBN WILLMOTT, C. J., MATSUURA, K., 21. Terrestrial Air Temperature and Precipitation: Monthly and Annual Time Series ( ). Dostupné z WWW: udel.edu/~climate/html_pages/readme.ghcn_ts2.html. Lektoři (Reviewers): RNDr. Monika Kučerová, Ph.D., Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. Meteorologické Zprávy, 7,

16 EPIZODA ZVÝŠENÝCH KONCENTRACÍ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC PM 1 POCHÁZEJÍCÍCH ZE SAHARY Robert Skeřil, Český hydrometeorologický ústav, Pobočka Brno, odd. ochrany čistoty ovzduší, Kroftova 2578/43, Brno, robert.skeril@chmi.cz Josef Keder, Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Observatoř Tušimice, Tušimice 6, Kadaň, keder@chmi.cz Šárka Antošová, Český hydrometeorologický ústav, Pobočka Brno, odd. ochrany čistoty ovzduší, Kroftova 2578/43, Brno, sarka.antosova@chmi.cz Štěpán Rychlík, Český hydrometeorologický ústav, Úsek ochrany čistoty ovzduší, Generála Šišky 942/1, 143 Praha 412-Kamýk, rychliks@chmi.cz A period of higher concentrations of suspended particles PM 1 originating from the Sahara Desert. On 21 February 216, sand and dust particles from the Sahara Desert were transported by wind to Central Europe via Spain, France and southern Germany. The Greek weather forecasting model with its SKIRON online desert dust cycle prediction capability predicted their trajectories. The concentrations of suspended particles in particular areas, especially coarse particles PM 1, increased as predicted. Equally high concentrations were also measured at stations in Upper and Lower Austria as well as in southern Bohemia and southern Moravia. A chemical composition of the dust particles was measured by mass spectrometry, energy-dispersive X-ray spectroscopy, and a scanning electron microscope. Chemical analysis proved there were higher concentrations of elements typical for Sahara sand. KLÍČOVÁ SLOVA: částice suspendované PM 1 transport dálkový složení chemické mikroskop elektronový Sahara KEYWORDS: suspended particles PM 1 long-range transport chemical composition electron microscope Sahara 1. ÚVOD V noci z 22. na 23. února 216 došlo na některých stanicích státní sítě imisního monitoringu k prudkému nárůstu a následně opět poklesu koncentrace suspendovaných částic, zejména pak frakce PM 1 (částice s velikostí aerodynamického průměru do 1 μm). K prudkému nárůstu koncentrace došlo na území ČR zejména v lokalitách jižních Čech a Moravy, mimo ČR byl obdobný nárůst zaznamenán i na německých či rakouských stanicích. Nešlo tedy o lokální ovlivnění, ale o dálkový transport znečištění. Vysvětlení přinesl model SKIRON (UOA 216, 217; EIONET 217), predikující znečištění suspendovanými částicemi původem ze Sahary. Tato předpověď byla následně potvrzena stanicemi imisního monitoringu i následnou analýzou chemického složení suspendovaných částic. 2. METEOROLOGIE A MODEL Podle Barkana et al. (25) je pro transport saharského písku do Evropy rozhodující poloha dvou tlakových útvarů: brázdy nízkého tlaku, vybíhající z islandské tlakové níže, a subtropické tlakové výše. Hluboká brázda nízkého tlaku v blízkosti atlantického pobřeží Evropy a Afriky, vysunutá k jihu, a výrazná subtropická anticyklona, ležící nad severní Afrikou v blízkosti pobřeží Středozemního moře, formují silné jihojihozápadní proudění přenášející prach ze Sahary nad Středozemní moře. V extrémních případech se může prach rozšířit do Evropy na sever od Alp, a dokonce i severněji k pobřeží Baltu. Různé varianty synoptických situací podmiňujících přenos saharského písku do Itálie a severnějších oblastí Evropy jsou podrobně analyzovány v publikaci Barkana et al. (25). Při popisované situaci ve dnech 2. a postupně slábl výběžek vyššího tlaku vzduchu nad územím ČR a ze západní do střední Evropy postupovala teplá fronta. Ta přes naše území přešla v neděli a za ní k nám začal proudit teplejší vzduch od západu. V čerstvém západním proudění se nad Německem a jižním Polskem udržovalo zvlněné frontální rozhraní oddělující teplý vzduch na jihu od studenějšího na severu. Dne došlo na velkém množství stanic k překročení teplotních rekordů, maximální teplota v Jihomoravském kraji překročila 18 C, maxima bylo dosaženo v Lednici a Dyjákovicích (18,3 C). Následujícího dne však již přes území ČR přecházela od severozápadu studená fronta, která se nad Alpami zvlnila, a za ní k nám proudil chladný vzduch od severozápadu. Šíření písku a prašných částic ze Sahary předpověděl model SKIRON, který vyvíjí a provozuje University of Athens. Modelový systém SKIRON/Dust (UOA 217; EIONET 217) se skládá ze dvou hlavních částí: modifikovaného meteorologického předpovědního modelu pro omezené oblasti (LAM model) Eta/NCEP a modulu popisujícího prachový cyklus, tedy produkci, difuzi, advekci, vymývání a depozici prachových částic. Zahrnut je rovněž vliv velikostního rozložení prachových částic. Podrobný popis modelu SKIRON lze najít v (UOA 217; EIONET 217). Na obr. 1 je zobrazena předpověď šíření písečných a prašných částic v 6hodinovém intervalu od půlnoci do : UTC. Z modelu je patrný transport částic ze Sahary přes Španělsko a Portugalsko, dále jihovýchodní Francii, Švýcarsko, jižní Německo (zejména Bavorsko) a Rakousko až na území ČR, zejména pak její jižní části. Koncentrace suspendovaných částic na území ČR měla podle modelu SKIRON kulminovat v brzkých ranních a dopoledních hodinách v úterý VÝVOJ KONCENTRACÍ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC Jak již bylo uvedeno v předcházejícím odstavci, suspendované částice byly transportovány do střední Evropy přes Španělsko, Francii a jižní Německo (zejména Bavorsko), kde rovněž zapříčinily nárůst koncentrací PM 1 na měřicích stanicích imisního monitoringu (obr. 2). Stanice jsou v grafu řazeny podle zeměpisné délky. Koncentrace překročila dne na několika stanicích v Bavorsku hodnotu imis- 14 Meteorologické Zprávy, 7, 217

17 Obr. 1 Předpověď šíření suspendovaných částic ze Sahary pomocí modelu SKIRON (UOA 216) ve dnech , 6hodinový interval. Fig. 1. The forecast of suspended particles dispersion from the Sahara Desert by the SKIRON model (UOA 216), February 216, 6-hour intervals. ního limitu 5 μg m 3 ; tyto hodnoty jsou v grafu vyneseny červenou barvou. Více než na zeměpisné délce byla koncentrace závislá na konkrétní oblasti, jak ukazuje mapka nad grafem (obr. 2). Zajímavostí je, že následující den, kdy koncentrace již kulminovala na jižní Moravě a dále na východě, je patrná závislost průměrná denní koncentrace PM 1 v Bavorsku na zeměpisné délce. To pravděpodobně souvisí s postupným rozptylem a sedimentací suspendovaných částic. Ve zbytku Německa pak koncentrace nepřesahovala 2 μg m 3. Ještě výrazněji pak byla překročena limitní hodnota pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM 1 na stanicích v ČR a Rakousku. Na některých lokalitách bylo dosaženo vysokých hodnot koncentrace, v případě jihočeských stanic Prachatice a České Budějovice se hodnoty pohybovaly téměř na dvojnásobku hodnoty imisního limitu. Na většině rakouských a jihočeských stanic kulminovala koncentrace v noci z 22. na Vzhledem ke způsobu provádění denních odběrů a výpočtu denního průměru v ČR (denní průměr je počítán z hodinových koncentrací od 6: do 6:), spadala nejvyšší koncentrace do dne (obr. 3). Následující den již byla koncentrace podstatně nižší, s výjimkou stanic v Brně. Na jižní Moravě došlo ke kulminaci koncentrace později, proto je koncentrace dne nižší, ale dne nejvyšší (spolu s rakouskou příhraniční stanicí Mistelbach). Zvýšená koncentrace suspendovaných částic pocházejících ze Sahary byla na jihomoravských stanicích rovnoměrněji rozdělena mezi oba dny, a tak vyjma Znojma (53 μg m 3 ) a Kuchařovic (78 μg m 3 ) nedošlo na žádné z lokalit k překročení limitní hodnoty 5 μg m 3. Lokalita Mikulov-Sedlec nepřekročila tuto hodnotu jen velmi těsně, naproti tomu brněnské lokality měřily shodně pouze necelých 34 μg m 3. Při detailnějším pohledu na vývoj u hodinové koncentrace (uváděno v SEČ) je patrné, že téměř všechny lokality začínaly dne a končily dne s velmi nízkou koncentrací v jednotkách mikrogramů PM 1 na metr krychlový vzduchu. V brzkých Meteorologické Zprávy, 7,

18 Neue-Ulm Augsburg Ingolstadt München Regensburg Landshut Passau Koncentrace [μg m -3 ] Obr. 2 Průměrná 24hodinová koncentrace PM 1, Německo se zaměřením na Bavorsko, 22. a , červeně vyznačené popisky v grafu značí překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM 1 (Umweltbundesamt 216). Fig. 2. The average 24-hour concentrations of PM 1, in Germany, focusing on Bavaria, February 216; exceedance of the limit value for the average daily concentration of PM 1 (5 μg m 3 ) is depicted by the red labels (Umweltbundesamt 216). ranních hodinách dne se koncentrace PM 1 pohybovala mezi a 5 μg m 3, o něco vyšší koncentrace pak byla měřena v pozdních nočních hodinách dne , kdy se koncentrace PM 1 pohybovala v rozmezí 17 μg m 3, s několika výjimkami přes 2 μg m 3. Avšak v noci z na a v dopoledních hodinách dne vzrostla koncentrace PM 1 až na hodnotu 245 μg m 3 (České Budějovice, :). Z grafu na obr. 4 je rovněž patrná postupná kulminace koncentrace korelující s postupným transportem saharských suspendovaných částic na jednotlivá území ČR a Rakouska (obr. 5) , Koncentrace [μg m -3 ] 96,2 79, 68, 91,8 Plošný vývoj hodinových koncentrací PM 1 na území ČR, vypočtený z operativních dat automatických stanic státní sítě imisního monitoringu, zobrazuje obr. 6. Z vývoje je patrná již zmiňovaná velmi nízká koncentrace PM 1 na území celé ČR z počátku a na konci epizody. Kolem půlnoci již dochází ke zvýšení koncentrace PM 1 v jižních Čechách a znečištění se postupně přesouvá na jižní Moravu, kde koncentrace kulminuje v dopoledních hodinách. Poté dochází opět k vyčištění atmosféry od suspendovaných částic až na velmi nízkou koncentraci. Při nárůstu koncentrace PM 1 vlivem transportu částic ze Sahary došlo k poměrně výraznému propadu relativního zastoupení jemnější frakce PM 2,5 v PM 1. Při nízké koncentraci byla veškerá nebo téměř veškerá PM 1 tvořena PM 2,5. Koncentrace obou frakcí byly téměř totožné. Dálkový transport hrubší frakce PM 1 ze Sahary tento poměr významně změnil. Z hodnot v blízkosti 1 % pokleslo relativní zastoupení PM 2,5 v PM 1 na hodnoty mezi 2 a 5 %. Při vysoké koncentraci, kdy koncentrace hrubé frakce PM 1 v Českých Budějovicích dosáhla svého maxima (245 μg m 3 ) byl podíl jemné frakce PM 2,5 pouze 46 % (112 μg m 3 ). 4. CHEMICKÁ ANALÝZA SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC Mimo stanovení koncentrace suspendovaných částic PM 1 jsou v rámci státní sítě imisního monitoringu dlouhodobě analyzovány i látky na částice navázané. Zákon o ochraně ovzduší Tab. 1 Maximální hodinová koncentrace PM 1 [μg m 3 ] během epizody zvýšené koncentrace ve dnech , lokality ČR a Rakousko (viz obr. 4 a 5). Table 1. Maximum hourly concentrations of PM 1 [μg m 3 ] during episodes of high concentrations on February 216. Localities in the Czech Republic and Austria (see Figs. 4 and 5). Lokalita Maximální hodinová koncentrace PM 1 [μg m 3 ] Braunau Zentrum 125,5 Wels 185,5 Linz-Stadtpark 146,2 Heidenreichstein 221, Amstetten 12, St. Pölten 14, Krems 141, Tulln 12, Mistelbach 192, Prachatice 225, České Budějovice 245, Hojná Voda 126, Znojmo 18,3 Mikulov-Sedlec 16, Brno-Tuřany 13,9 Brno-Líšeň 94,3 69,3 48,5 51, 47,3 47, ,9 78, 36,9 58,1 32, 29,3 46,9 Branau Zentrum Prachatice Wels Linz-Stadtpark České Budějovice Hojná Voda Amstetten Heidenreichstein St. Pölten Krems Znojmo Kuchařovice Tulln Mistelbach Brno-Tuřany Brno-Líšeň Mikulov-Sedlec Obr. 3 Průměrná 24hodinová koncentrace PM 1, Rakousko (Horno rakousko, Dolnorakousko) a ČR (jižní Morava a Čechy), 22. a , červeně vyznačené popisky v grafu značí překročení hodnoty imisního limitu pro průměrnou denní koncentraci PM 1 (NOE.GV 216; ČHMÚ 216). Fig. 3. The average 24-hour concentrations of PM 1, Austria (Upper Austria, Lower Austria) and the Czech Republic (southern Moravia and Bohemia), February 216; exceedance of the limit value for the average daily concentrations of PM 1 (5 μg m 3 ) is depicted by the red labels (NOE.GV 216; ČHMÚ 216). 16 Meteorologické Zprávy, 7, 217

19 Koncentrace [μg m -3 ] 15 1 Koncentrace [μg m -3 ] : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: Branau Zentrum Wels Linz-Stadtpark Heidenreichstein Amstetter : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: St. Pölten Krems Tulln Mistelbach Koncentrace [μg m -3 ] Koncentrace [μg m -3 ] 1 5 : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: Prachatice České Budějovice Hojná Voda : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: : 1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 1: 11: 12: 13: 14: 15: 16: 17: 18: 19: 2: 21: 22: 23: Znojmo Mikulov-Sedlec Brno-Tuřany Brno-Líšeň Obr. 4 Vývoj průměrné hodinové koncentrace PM 1 na jednotlivých stanicích v Dolním Rakousku (nahoře), jižních Čechách (vlevo dole) a na jižní Moravě (vpravo dole) ve dnech , (NOE.GV 216; ČHMÚ 216). Fig. 4. Courses of the average hourly PM 1 concentrations at particular stations in Lower Austria (on top), southern Bohemia (lower left) and southern Moravia (lower right) on February 216; (NOE.GV 216; ČHMÚ 216). č. 21/212 Sb. vyžaduje sledování těžkých kovů (As, Cd, Ni, Pb) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH). Těžké kovy jsou analyzovány pomocí hmotnostního spektrometru s indukčně vázanou plazmou (ICP-MS), PAH jsou měřeny pomocí plynové chromatografie s hmotnostní detekcí (GC-MS). Dostupná je rovněž analýza pomocí skenovacího elektronového mikroskopu (SEM) a zobrazuje obr. 7 (data jsou zobrazena od 6: do 6: hodin, tedy ve shodě s odběrem PM 1 na filtry). V rámci nejistoty měření mohlo při nízké koncentraci docházet i k měření vyšší koncentrace PM 2,5 než PM 1, jelikož jsou jednotlivé frakce měřeny různými přístroji, jedná se o různé vzorky vzduchu. To se projeví právě v nejistotě měření, a může tedy docházet k naměření vyšší koncentrace PM 2,5 než PM 1. Z grafu 5. VYHODNOCENÍ EPIZODY ZVÝŠENÝCH KONCENTRACÍ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC Pro vyhodnocení a srovnání vzorků suspendovaných částic mikroskopickou analýzou byla z důvodu rychlé dostupnosti vybrána lokalita Brno-Líšeň, kde byly akreditovaným způsobem odebrány vzorky PM 1 na teflonový filtr ve dnech a Dne nedošlo k ovlivnění koncentrace PM 1 dálkovým transportem ze Sahary, koncentrace suspendovaných částic a jejich složení bylo obvyklé pro tuto lokalitu. Vývoj hodinové koncentrace PM 1 a PM 2,5 v Brně-Líšni ve dnech Obr. 5 Vývoj průměrné hodinové koncentrace PM 1 [μg m 3 ] na jednotlivých stanicích ČR a Rakouska ve dnech zobrazený v přehledové mapce (NOE.GV 216). Fig. 5. Overview map of the development of average hourly concentrations of PM 1 [μg m 3 ] at particular stations in the Czech Republic and Austria on February 216 (NOE.GV 216). Meteorologické Zprávy, 7,

20 Obr. 6 Vývoj hodinové koncentrace PM 1 na území ČR zobrazený jako pole koncentrace PM 1 ve dnech Meze barevné stupnice koncentrací odpovídají kategoriím indexu kvality ovzduší (ČHMÚ 216). Fig. 6. The development of hourly PM 1 concentrations in the Czech Republic displayed as a concentration field, February 216. The colour scale limits correspond to Air Quality Index categories (ČHMÚ 216). 18 Meteorologické Zprávy, 7, 217

21 je patrné významné ovlivnění koncentrace PM dne v dopoledních hodinách, přičemž mnohem podstatněji je ovlivněna hrubší frakce PM 1. Průměrná denní koncentrace PM 1 dosáhla dne hodnoty 31 μg m 3, což je 163 % průměrné denní koncentrace ze dne (19 μg m 3 ). V případě PM 2,5 došlo pouze k 17% nárůstu koncentrace ze 17 μg m 3 ( ) na 2 μg m 3 ( ). Významný je tedy i rozdíl v relativním zastoupení jemnější frakce PM 2,5 v PM 1. Zatímco dne činil 92 %, dne to bylo pouze 66 %. Skenovací elektronový mikroskop (SEM) je vybaven několika typy detektorů. Detektor sekundárních elektronů poskytl informaci o morfologii povrchu vzorku (obr. 8), na snímcích je vidět rozdíl v množství, velikosti i tvaru částic. Pro prvkovou analýzu byl zvolen detektor umožňující energiově disperzní analýzu rentgenového záření (EDX detektor). Výsledkem analýzy je charakteristické spektrum rentgenového záření (obr. 9) včetně kvalitativní a kvantitativní informace o prvcích přítomných na analyzované ploše povrchu vzorku. Prvková analýza povrchu vzorku teflonového filtru exponovaného suspendovanými částicemi frakce PM 1, odebraného dne na stanici Brno-Líšeň, prokázala přítomnost prvků, jako jsou křemík (Si), kyslík (O), sodík (Na), draslík (K), hliník (Al), vápník (Ca), hořčík (Mg), tedy prvků zastoupených v minerálech hojně se vyskytujících v pouštním písku (křemen (SiO 2 ), živce (KAlSi 3 O 8, NaAlSi 3 O 8, CaAl 2 Si 2 O 8 ), dolomit (CaMg(CO 3 ) 2 ), kalcit (CaCO 3 ) aj.). K prvkové analýze suspendovaných částic je v rámci imisního monitoringu využívána metoda ICP-MS. Brno-Líšeň a Kuchařovice jsou jedny z lokalit, na kterých jsou v rámci státní sítě imisního monitoringu vzorky pro tuto metodu standardně odebírány. Obr. 1 zobrazuje relativní zastoupení vybraných prvků v celkové hmotě PM 1 v Kuchařovicích ( ) a Brně- Líšni ( ). Jedná se o prvky, u kterých byl zaznamenán nejvyšší nárůst koncentrace proti průměru koncentrací ve dnech před epizodou (18. a 2. 2.) a po epizodě (24. 2.) vysoké koncentrace částic ze Sahary (obr. 11). Z výsledků je patrné, že nejvíce vzrostla koncentrace hliníku a vápníku. V Kuchařovicích vzrostla koncentrace z cca 18 ng m 3 na cca 4,7 μg m 3 (Al), resp. z cca 25 ng m 3 na 4,7 μg m 3 (Ca). Tyto prvky tak tvořily shodně zhruba 6 % celkové hmoty PM 1 v Kuchařovicích dne Významný nárůst zaznamenaly rovněž hořčík a železo. Relativně nejméně pak z vybraných prvků narostla koncentrace křemíku a draslíku, přesto se jednalo zhruba o desetinásobný nárůst. Zastoupení výše zmíněných prvků v celkové hmotě PM 1 činilo během epizody zvýšené koncentrace PM vlivem dálkového transportu částic ze Sahary zhruba 2 % v případě Kuchařovic a 15 % v případě Brna-Líšně, zatímco v předchozích dnech se toto zastoupení pohybovalo pod 1 % v Kuchařovicích a okolo 3 % v Brně-Líšni. V rámci metody ICP-MS nebyly analyzovány prvky uhlík, kyslík, síra a dusík, které formou uhličitanů, síranů, dusičnanů atp. tvoří sloučeniny s výše uvedenými prvky, a dotváří tak podstatnou část celkové hmoty PM 1. Koncentrace [μg m -3 ] : 8: 1: 12: 14: 16: 18: 2: 22: : 2: 4: PM PM PM PM25 Obr. 7 Srovnání průměrných hodinových koncentrací PM 1 a PM 2,5 na stanici Brno-Líšeň. Fig. 7. Comparison of average hourly concentrations of PM 1 and PM 2.5 at the locality Brno-Líšeň. 6. ZÁVĚR Koncentrace suspendovaných částic byla vlivem dálkového transportu ze Sahary výrazně ovlivněna. Během několika hodin vzrostla z hodnot v řádu jednotek až k hodnotám blížícím se 25 μg m 3 a poté obdobně rychle jejich koncentrace klesla. Jednalo se zejména o hrubší frakce částic, výrazněji byla ovlivněna koncentrace PM 1. Chemická analýza odebraných vzorků potvrdila, že výrazně jsou zastoupeny zejména prvky charakteristické pro písečné a prašné částice Sahary. Velmi výrazný relativní nárůst v koncentraci zaznamenaly zejména hliník, vápník, hořčík a železo. Spolu s křemíkem a draslíkem tak tvořily tyto prvky až 2 % hmoty PM 1. V případě průměrné denní koncentrace částic došlo v několika lokalitách k překročení hodnoty 5 μg m 3, a tedy k překročení hodnoty imisního limitu. Dálkový transport se tak může v případě některých lokalit podílet na překročení imisního limitu pro denní koncentraci PM 1. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK EDX energiově disperzní analýza rentgenového záření GC-MS plynový chromatograf s hmotnostní detekcí ICP-MS hmotnostní spektrometr s indukčně vázanou plazmou PAH polyaromatické uhlovodíky SEM skenovací elektronový mikroskop Obr. 8 Snímky vybrané plochy vzorků (teflonových filtrů exponovaných suspendovanými částicemi frakce PM 1 ) odebraných dne a na stanici Brno-Líšeň; snímky pořízeny SEM s využitím detektoru sekundárních elektronů. Fig. 8. Pictures of selected sample areas (Teflon filter exposed to PM 1 ) taken on 19 and 23 February 216 at the Brno-Líšeň locality; SEM images are taken using a secondary electron detector. Meteorologické Zprávy, 7,

22 Obr. 9 EDX analýza vybrané plochy vzorků (teflonových filtrů exponovaných suspendovanými částicemi frakce PM 1 ) odebraných dne a na stanici Brno-Líšeň: a) snímky se zřetelně viditelnou ztrátou rozlišení v důsledku změny pracovních podmínek byly pořízeny SEM s detektorem sekundárních elektronů, b) charakteristická rentgenová spektra včetně informace o prvkovém složení vybrané plochy povrchu vzorku (pozn. teflonový filtr (polytetrafluoroethylen, (C 2 F 4 ) n ) exponovaný částicemi PM 1 byl z důvodu odvodu elektrického náboje pokryt tenkou vrstvou uhlíku (C). Fig. 9. EDX analysis of the selected sample areas (Teflon filter exposed to PM 1 ) taken on 19 and 23 February 216 at the Brno-Líšeň locality: a) images with clearly visible resolution loss due to changes in working conditions were taken by SEM with a secondary electron detector, b) a characteristic X-ray spectrum including information about the elemental composition of a selected sample surface area (rem. Teflon filter (polytetrafluoroethylene, (C 2 F 4 ) n ) exposed to PM 1 particles was due to dissipation of the electric charge coated with a thin layer of carbon (C). Literatura: BARKAN, J., ALPERT, P., KUTIEL, H., KISHCHA, P., 25. Synoptics of dust transportation days from Africa toward Italy and central Europe. Journal of Geophysical Research, Vol. 11, D728, 14 s., doi:1.129/24jd5222. ČESKO. Zákon o ochraně ovzduší, č. 21/212. In: Sbírka zákonů České republiky. 212, částka 69/212. ČHMÚ, 216. Mapy znečištění. [online]. Český hydrometeorologický ústav [ ]. Dostupné z WWW: EIONET, 217. Long description of model SKIRON/Dust [online]. European Topic Centre on Air and Climate Change [cit ]. Dostupné z WWW: gr/mds/showlong.php?id=175. NOE.GV, 216. Aktuelle Luftgütedaten. [online]. Das Land Niederösterreich [cit ]. Dostupné z WWW: Luftguetedaten.html. Umweltbundesamt, 216. Current concentrations of air pollutants in Germany. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: UOA, 216. SKIRON Forecast Dust concentration near ground. [online]. University of Athens [cit ]. Dostupné z WWW: UOA, 217. NonHydrostatic SKIRON/Eta Modelling System. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: uoa.gr/forecastnewinfo.php. Lektoři (Reviewers): Mgr. Ondřej Vlček, prof. RNDr. Jan Bednář, CSc. 7 3 % 6 6,1 6,6 25 % Zastoupení prvků v PM 1 [%] ,89,83 1,73 4,5 1,2 3,61 1,81 1,22 4,3 3,34 2 % 15 % 1 % 5 % Kuchařovice Brno-Líšeň 24 Mg 27 Al 29 Si 39 K 44 Ca 56 Fe % Kuchařovice 24 Mg 27 Al 29 Si 39 K 44 Ca 56 Fe Obr. 1 Relativní zastoupení vybraných prvků v PM 1 [%] v lokalitách Kuchařovice (vlevo) a Brno-Líšeň (vpravo). Fig. 1. The relative distribution of selected elements in PM 1 [%] in the localities Kuchařovice (left) and Brno-Líšeň (right). Obr. 11 Relativní nárůst koncentrace vybraných prvků dne proti průměru za dny 18., 2. a , lokalita Kuchařovice. Fig. 11. The relative concentration increase of selected elements on 22 February 216 compared with the average for 18, 2 and 24 February 216 at the locality Kuchařovice. 2 Meteorologické Zprávy, 7, 217

23 4 LET MĚŘENÍ NA SOUKROMÉ METEOROLOGICKÉ STANICI V HRUŠOVÉ NA ORLICKOÚSTECKU Josef Novák, Hrušová, Novak.Trivium@seznam.cz Stanislava Kliegrová, Český hydrometeorologický ústav, pobočka Hradec Králové, Dvorská 41, Hradec Králové, stanislava.kliegrova@chmi.cz Presenting 4 years of measurements at the private weather station in Hrušová, Orlickoústecko. The presented data sets were measured and analyzed at the Hrušová amateur weather station for the period. The station is located at the coordinates of 49 54'59,46" N, 16 11'42,83" E and at an altitude of 291 m a.s.l. The average annual air temperature presents a statistically significant linear trend (+.56 C), and all average monthly air temperatures have positive linear trends. During the period, increasing numbers of tropical and summer days and tropical nights were recorded. The annual rainfall total presents an increasing linear trend which is not statistically significant. The monthly precipitation totals have different linear trends (both positive and negative, but their statistical significance was not tested). The extreme values of selected meteorological elements are mentioned in the paper. KLÍČOVÁ SLOVA: stanice amatérská meteorologická teplota vzduchu teplotní trendy srážky Hrušová KEYWORDS: Amateur weather station air temperature temperature trends precipitation Hrušová 1. ÚVOD Amatérská meteorologická stanice v obci Hrušová v okrese Ústí nad Orlicí (obr. 1, 2) vznikala postupně od roku 1973 a pravidelné měření bylo na stanici zahájeno , s přerušením v letech z důvodu vysokoškolských studií a vojenské služby pozorovatele. Od počátku byla zřetelná snaha o takové způsoby měření, které by byly porovnatelné s profesionální meteorologickou službou, tedy podle platných metodických pokynů ČHMÚ a doporučení Světové meteorologické organizace. Dobrá poloha stanice s ohledem na reprezentativnost dat a možnost zastoupení v měření rodiči byly významným předpokladem pro dlouhodobá a systematická meteorologická měření, která tvoří současnou hodnotu výsledků této stanice. Na měrném pozemku soukromé meteorologické stanice byla na podzim roku 213 vybudována ještě dobrovolnická automatická klimatologická stanice ČHMÚ, typ AKS 1 (automatická klimatologická stanice s počítačem pro vkládání prvků a jevů pozorovatelem). Obě stanice měří a prezentují data zcela nezávisle, amatérská stanice na webové stránce Následující kapitoly jsou výs ledkem zpracování vybraných meteo - rologických prvků ke 4. výročí založení stanice. Spoluprací na sepsání tohoto článku chtěli pracovníci oddělení meteorologie a klimatologie ČHMÚ v Hradci Králové také poděkovat a ocenit tak dlouholetou nezištnou práci dobrovolného pozorovatele pana PaedDr. Josefa Nováka, jednoho z těch poctivých a nadšených pozorovatelů, na kterých dlouhá léta stála, a i přes postupující automatizaci stále stojí dobrovolnická síť klimatologických stanic ČHMÚ. 2. POPIS LOKALITY A POUŽITÝCH PŘÍSTROJŮ Pozemek stanice má souřadnice 49 54'59,46" s. š., 16 11'42,83" v. d. a nadmořskou výšku 291 m n. m. Podle klasifikace z Atlasu podnebí ČSR 1958 leží stanice (obr. 1, 2) v klimatické oblasti B3, mírně teplé, mírně vlhké, pahorkatinné, s mírnou zimou (Tolasz et al. 27). V blízkosti stanice nedošlo během let měření k významnějším změnám prostředí například vlivem zástavby, vzrůstu lesa, a podobně. Dále uváděné a zpracované údaje jsou naměřené v období v Hrušové. Výjimku tvoří data z let 1978 až 1982, kdy na stanici nebyl přítomen pozorovatel. Toto období bylo doplněno pro většinu meteorologických prvků z dat profesionální stanice ČHMÚ v Ústí nad Orlicí, ale některé prvky, například výška sněhové pokrývky, mají řadu v tomto období přerušenou. Pro teplotu a vlhkost vzduchu byly hod- Obr. 1 Mapa s umístěním meteorologické stanice v Hrušové u Vysokého Mýta. Fig. 1. Map with the location of the weather station in Hrušová, Vysoké Mýto. Meteorologické Zprávy, 7,

24 Obr. 2 Aktuální fotografie meteorologické stanice v Hrušové u Vysokého Mýta. Fig. 2. Actual photo of the weather station in Hrušová, Vysoké Mýto. noty získány z hodinových měření termohygrografu Metra 867 a z měření standardních meteorologických teploměrů v meteorologické budce ve dvou metrech nad zemí. Přístroje byly kalibrovány v souladu s pokyny ČHMÚ. Měření množství srážek byla prováděna standardním manuálním srážkoměrem Metra v pozorovacím termínu 7: SEČ. V roce 21 byla manuální měření nahrazena měřením automatické meteorologické stanice Davis Vantage PRO+, ale s člunkovým srážkoměrem (typ MR3H-FC). Délka slunečního svitu se na meteorologické stanici měřila až od roku 21. Nejprve, do konce roku 21, Campbell-Stokesovým heliografem Metra 875 za použití originálních slunoměrných pásek s vyhodnocením délky slunečního svitu podle platných metodických pokynů ČHMÚ. Od roku 211, až do zprovoznění AKS 1 v roce 213, digitálním slunoměrem Davis, jehož chyba měření byla následně korigována podle slunoměru SD5. Měření tlaku vzduchu bylo prováděno týdenním mikrobarografem Metra 868 od roku 199. Promrznutí půdy bylo měřeno pomocí Danilinova půdního mrazoměru umístěného pod trávníkem na měrném pozemku stanice. Pro doplnění uveďme, že přestože nepravidelné měření rychlosti a směru větru začalo již v roce 1977, výsledky kontinuálních měření větru jsou na stanici k dispozici až od druhé poloviny roku 21, po instalaci senzorů Davis Vantage Pro+ nad střechu rodinného domu, celkově do výšky 1 m. Z tohoto důvodu nejsou větrné poměry v rámci této práce vyhodnocovány. 3. TEPLOTNÍ POMĚRY V OBDOBÍ Celé sledované období je charakterizováno sice mírně nerovnoměrným, ale trvalým nárůstem průměrné roční teploty vzduchu (obr. 3). Průměrný meziroční teplotní nárůst +,56 C zname ná za desetileté období zvýšení téměř +,6 C. Pro srovnání například v Praze-Ruzyni na letišti byl za období podle Nekováře a Pokorného (212) zaznamenán roční nárůst teploty vzduchu +,48 C. Lineární trend je statisticky významný, na hladině významnosti menší než,1. Rychlost oteplování byla nejmenší v 7. letech 2. století, dále od roku 198 byl nárůst průměrné roční teploty nepřetržitý až do roku 1997, podstatně pomaleji se oteplovalo v letech 1998 až 21, avšak poslední roky jsou opět ve znamení rychlého oteplování. Průměrná roční teplota vzduchu (tab. 1) za sledované období byla 8,5 C. Od počátku měření až do roku 1987 se jednalo o období teplotně podprůměrné, pro období 1988 až 1997 dochází ke střídání let teplotně podprůměrných s roky nadprůměrně teplými a posledních 16 let, s výjimkou roku 21, patří k teplotně nadprůměrným. Porovnáme-li teplotní normál pro 29 metrů nad mořem, který má hodnotu 8,18 C (Stružka 1956), s posledními třiceti roky až do roku 214, pak toto pozdější období má teplotní průměr vyšší o,33 C. Průměrná roční teplota vzduchu v letech dosahovala hodnoty 7,6 C, ale další desetiletí ( ) už bylo počátkem silného oteplování a průměrná hodnota byla 8,3 C. Průměrná teplota vzduchu posledního desetiletí je 9,3 C. Nárůst teploty vzduchu v posledních třech desetiletích byl menší než nárůst mezi prvním a druhým desetiletím pozorování. Nejstudenější ve sledovaném období byl rok 198 s průměrnou roční teplotou vzduchu 6,7 C, dále rok 1985 s teplotou 6,8 C a rok 1996 s teplotou 7, C. Naopak absolutně nejteplejší rok 214 měl průměrnou teplotu 1,3 C a rok 2 1,1 C. Oba nejteplejší roky patří do posledních 15 let měření. Zaměříme-li se detailněji na průběh teploty v jednotlivých měsících, a to na průběh podle dekád (desetidenních období), pak až poslední dekáda v lednu je nejchladnějším obdobím roku, s průměrnou teplotou vzduchu 1,5 C, počínaje poslední únorovou dekádou nastupují hodnoty teploty kladné. Nejteplejší částí roku je poslední červencová a první srpnová dekáda, s průměrnou teplotou vzduchu 18,5 C. Teprve pro poslední prosincovou dekádu jsou typické záporné hodnoty teploty v průměru,6 C. Lineární teplotní trendy v jednotlivých měsících jsou pouze kladné, ale různé měsíce v roce se oteplují různě rychle (obr. 4). Statistická významnost, na hladině významnosti menší než,1, byla zjištěna pro průměrnou měsíční teplotu dubna, května, června, července, srpna a listopadu. Nejvýraznější oteplování vykazují měsíce duben a červenec, značné pak i srpen a listopad. Statisticky významně se tedy otepluje zejména na jaře a v létě. Při analýze zimních měsíců bylo zjištěno, že v uplynulých 4 letech byl jednoznačně nejchladnější leden v roce 1987 (průměrná měsíční teplota vzduchu 8,3 C), a naopak nejteplejší leden v roce 27 s průměrnou měsíční teplotou vzduchu +4,2 C. Únor zaznamenal nejvýraznější oteplení v období a prosinec se nejrychleji oteploval v období a dále v období Byla zjištěna zřetelná tendence nárůstu počtu dní tropických (den, v němž maximální teplota vzduchu byla 3 C nebo vyšší) a letních (den, v němž maximální teplota vzduchu byla 25 C nebo vyšší), a dokonce i tropických nocí (noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 2 C). Tab. 1 Průměrná měsíční teplota vzduchu z meteorologické stanice Hrušová. Table 1. Average monthly air temperature from the weather station in Hrušová. Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ROK [ C] 1,2,4 3,7 8,3 13,4 16,3 18,1 17,6 13,5 9,1 3,9, 8,5 22 Meteorologické Zprávy, 7, 217

25 Obr. 3 Graf průměrné roční teploty vzduchu z meteorologické stanice Hrušová ( ) s lineárním trendem. Fig. 3. Graph of average air temperature at the weather station in Hrušová ( ) with a linear trend. Obr. 4 Graf s regresními koeficienty pro průměrnou měsíční teplotu vzduchu z meteorologické stanice Hrušová ( ). Fig. 4. Graph of regression coefficients for average monthly air temperatures at the weather station in Hrušová ( ). Tropické noci se v 7. a 8. letech 2. století objevovaly výjimečně, v posledních deseti letech do roku 214 bylo zaznamenáno osm tropických nocí. Zkracuje se období vegetačního klidu, tj. období s průměrnou denní teplotou pod C, které trvá v průměru 62 dní. Z hlediska teploty vzduchu se zima vyjadřuje tzv. mrazovým indexem zimy (MIZ), což je suma záporných průměrných hodnot denní teploty. Mezi dvě nejstudenější zimy patřila zima z let 1984/1985, s indexem 548, jednalo se o tzv. ostrou zimu, a z let 1986/1987, s indexem 486, tzv. tuhá zima. Nejteplejší zima byla zaznamenána na přelomu let 213 a 214, index 5 a dále 1987 a 1988, index 98, obě zimy byly tzv. přímořského typu. Teplých zim bylo u nás ve sledovaném období celkem osm (index 1 2). Zkoumány byly i počty charakteristických dní podle teploty vzduchu. Rychle narůstal počet dní s průměrnou denní teplotou 1 C a víc, zhruba o jeden den za deset let. Takových dní je v roce v průměru 148. Dále narůstal i počet dní s průměrnou denní teplotou nad 2 C, zhruba o jeden den za 2 let. Těchto velmi teplých dní je v roce průměrně 9. Také počet letních dnů za rok má vzestupnou tendenci, a to jeden den na každých 3 let. Průměrně je v létě takových dní 4, tropických dní pak průměrně šest. Absolutní teplotní extrémy zaznamenané na stanici v období byly: nejnižší teplota vzduchu 33,1 C dne , druhá nejnižší teplota vzduchu 26,3 C dne , nejvyšší teplota vzduchu +37,8 C dne , druhá nejvyšší teplota vzduchu +36,7 C dne SRÁŽKOVÉ POMĚRY V OBDOBÍ Údaje o ročních srážkových úhrnech za období 1975 až 214 jsou uvedeny na obr. 5. Vzestupný lineární trend není statisticky významný (na hladině významnosti větší než,1). Průměrný roční úhrn srážek je 647,9 mm (tab. 2). Lineární regresní koeficienty měsíčních srážkových úhrnů jsou uvedeny na obr. 6, jejich statistická významnost nebyla zkoumána. Nevýraznější je nárůst měsíčních srážkových úhrnů v květnu a červenci, stále sušším měsícem se stává listopad. Z pohledu ročních období je srážková bilance nejdůležitější ve vegetačním období a pak v zimě, a to i s ohledem na sportovní aktivity. První polovina zimy je na srážky chudá, až v únoru a v březnu jsou srážkové úhrny dlouhodobě spíše na vzestupu. Uprostřed jara padajících srážek stále více ubývá, vlivem nedostatku zeleně a zvyšujícího se slunečního svitu dochází i při malé rychlosti větru k intenzívnímu vysušování půdy. Teprve závěr jara se stává stále vlhčí. Nejstabilnější měsíc na množství spadlých srážek v celém sledovaném období je na stanici červen. Ve zbývajících letních měsících je zaznamenán nárůst srážkových úhrnů, který je patrný i v září. Úbytek srážek byl zaznamenán v listopadu. Na srážky byl nejbohatší rok 21, s úhrnem 896,9 mm, nejsuššími byly roky 1982 se 476,8 mm a 199 se 48,8 mm. Nejvyšší úhrn srážek ve vegetačním období (duben září) byl v roce 1995 s úhrnem 587,1 mm. Nejnižší úhrn srážek ve vegetačním období 23, mm je z roku Průměrný úhrn srážek za vegetační období přitom činil 398,9 mm. Nejvlhčí rok podle Langova dešťového faktoru (Stružka 1956) byl rok Nejdeštivější byl měsíc červen v roce 1997, s úhrnem 225,5 mm, nejsuššími měsíci listopad 211 s 1,6 mm a únor 23 s 2,4 mm srážek. Srážkově nejsušší jsou v průměru měsíce únor, říjen a duben, nejvíce srážek průměrně spadne v červenci a v srpnu. Počty dní za rok se sněhovou pokrývkou jeden cm a více mají v průměru spíše sestupnou tendenci (obr. 7, chybějící údaje za období , které byly zapříčiněny nepřítomností pozorovatele, nebyly doplňovány), ale meziroční variabilita je velká a zaznamenaný lineární trend není statisticky významný (na hladině významnosti větší než,1). Sněhová pokrývka se udrží v průměru 45 dní. Nejvyšší výška sněhu 31 cm byla naměřena dne Největší počet dní se sněhovou pokrývkou jeden cm Tab. 2 Průměrné měsíční úhrny srážek z meteorologické stanice Hrušová. Table 2. Average monthly precipitation total from the weather station in Hrušová. Měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. ROK [mm] 44,3 31,9 42,5 39,6 67,7 67,8 88,4 81,3 59,1 37,5 4,6 47,2 647,9 Meteorologické Zprávy, 7,

26 Obr. 5 Graf ročních úhrnů srážek z meteorologické stanice Hrušová ( ). Fig. 5. Graph of average annual precipitation totals at the weather station in Hrušová ( ). Obr. 6 Graf s regresními koeficienty pro měsíční úhrny srážek z meteorologické stanice Hrušová ( ). Fig. 6. Graph of regression coefficients for the monthly precipitation totals at the weather station in Hrušová ( ). a více, 95 dní, bylo zaznamenáno v roce 21. Naopak nejmenší počet dní se sněhovou pokrývkou, pouze čtyři dny byl zaznamenán v roce EXTRÉMY V POČASÍ V OBDOBÍ Nejvyšší hodnota tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře (1 44 hpa) ve zpracovávaném období byla naměřena dne , nejnižší hodnota tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře (979, 6 hpa) byla naměřena Dne ve 14:45 SEČ byla zaznamenána na stanici dosud nejnižší hodnota tlaku vzduchu přepočteného na hladinu moře 975,9 hpa. Nejnižší relativní vlhkost vzduchu 15 % je ze dne Nejhlubší promrznutí půdy 56 cm je z 18. až 2. února roku 212, naopak do pouhých 9 cm půda promrznula 28. ledna v roce 213. Nejdéle slunce svítilo v roce 23, a to 2 46 hodin, minimální svit byl zaznamenán v roce 29, a to hodin. Podrobnější charakteristiky o slunečním svitu budou zpracovány až po 15 letech měření, tedy v roce 216. Obr. 7 Počty dní se sněhovou pokrývkou (nad 1 cm) z meteorologické stanice Hrušová ( ). Fig. 7. Number of days with snow cover (above 1 cm) at the weather station in Hrušová ( ). 6. ZÁVĚR Období 1975 až 214 je na základě výsledků měření z amatérské meteorologické stanice v Hrušové charakterizováno mírně nerovnoměrným, ale trvalým nárůstem průměrné roční teploty vzduchu se statisticky významnou hodnotou lineárního teplotního trendu +,56 C za rok. Nejpozvolnější oteplování lze pozorovat v 7. letech 2. století, období 198 až 1997 se vyznačuje rychlejším zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu, ale to je vystřídáno pozvolnějším oteplováním v letech 1998 až 21. Poslední roky sledovaného období opět vykazují značně rychlý růst průměrné roční teploty vzduchu. Lineární teplotní trendy pro jednotlivé měsíce jsou kladné, s různě velkými hodnotami regresních koeficientů. Statisticky významné oteplování bylo zjištěno pro měsíce duben, květen, červen, červenec, srpen a listopad. Projevy oteplování lze rovněž dokumentovat na nárůstu počtu letních a tropických dní, dokonce i tropických nocí, na zkracování délky vegetačního klidu nebo nárůstu počtu dní s průměrnou denní teplotou nad +1 C i nad +2 C. Roční úhrny srážek v období 1975 až 214 vykazují také vzestupný, ale ne statisticky významný trend a jejich variabilita je velká. Poměrně jednoduchým rozborem teplotních a srážkových dat za 4 let pozorování lze i na amatérské meteorologické stanici poukázat alespoň na některé zásadní trendy vývoje klimatu v České republice. Poděkování: Autoři upřímně děkují lektorům, kteří svými připomínkami velmi pomohli ke zkvalitnění předkládaného článku. Literatura: NEKOVÁŘ, J., POKORNÝ, V., 212. Vývoj teploty vzduchu v období na vybraných stanicích pobočky Praha. Meteorologické zprávy, roč. 65, č. 5, s ISSN STRUŽKA, V., Meteorologické přístroje a měření v přírodě. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Edice: Vy sokoškolské příručky. s. 28, 1 vyd. 519 stran + přílohy. TOLASZ, R. et al., 27. Atlas podnebí Česka. Praha, Olomouc: Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN a ISBN Lektoři (Reviewers): RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., RNDr. Miloslava Starostová 24 Meteorologické Zprávy, 7, 217

27 VYHODNOCENÍ ZAJÍMAVÝCH LOKALIT MODRAVSKA V ROCE 216 Z HLEDISKA VYBRANÝCH KLIMATOLOGICKÝCH CHARAKTERISTIK Centrální část Šumavy, vymezená hlavním hřebenem probíhajícím podél hranice s Bavorskem, potažmo Horním Rakouskem, byla vždy předmětem zájmu, ať už s ohledem na hodnoty přírodní či klimatické. Dlouhá léta ovšem nebylo možno tyto hodnoty detailněji zkoumat a prezentovat. I klimatické, resp. spíše srážkoměrné stanice z předválečné doby, byť byla jejich síť poměrně hustá, se víceméně omezovaly na kdysi existující sídelní strukturu, a do vlastního hřebene Šumavy na její české straně v podstatě nezasahovaly. Teprve po politické změně v roce 1989 se podařilo Českému hydrometeorologickému ústavu (ČHMÚ) umístit měření srážek pomocí totalizátorů do nejzajímavějších lokalit Šumavy pod vrcholem Plechý, pod Velkou Mokrůvkou, na Poledníku nebo na Jezerní hoře, jak popisují ve svých pracích Starostová (212) nebo Vavruška (211). Následně zřizuje Správa Národního parku Šumava (Správa NP) automatické stanice ve vrcholových partiích Šumavy na Smrčině, Polomu a Ždánidlech, které ovšem zaznamenávají spolehlivější údaje pouze v letním (bezmrazovém) období. Podobně z pohledu měření srážek fungují stanice Ústavu hydrodynamiky Akademie věd ČR na Poledníku, v Podroklaní či pod Malou Mokrůvkou. Několika obdobnými automatickými stanicemi v oblasti centrální Šumavy, ale již mimo hlavní hřeben, disponuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, kdy některé z nich byly INFORMACE RECENZE Obr. 1 Srovnání srážkových úhrnů v roce 216 na centrální Šumavě s průměrem České republiky. v po slední době rozšířeny i o měření výšky a vodní hodnoty sněhové pokrývky. Údaje o srážkách a sněhové pokrývce z hlavního hřebene Šumavy byly tedy do současné doby omezeny pouze na výsledky měření totalizátory a ojedinělá expediční měření pracovníků ČHMÚ, Horské služby, příp. Správy NP. Poměrně zásadní průlom v monitoringu hlavního hřebene Šumavy nastává na podzim 214 zřízením automatické stanice pod vrcholem Plechý v nadmořské výšce m, která kontinuálně zaznamenává výšku sněhové pokrývky pomocí ultrazvukového čidla. Současně je na stanici měřena teplota vzduchu, přízemní teplota, letní srážky, v zimě se zde i na dalších profilech celého masivu expedičně v pravidelných intervalech měří vodní hodnota sněhu. O dva roky později následuje zřízení obdobné stanice v 1 35 m n. m. v oblasti hlavního hřebene nad Březníkem a další pak v místě bývalé nejvýše položené osady ČR Bučina u Kvildy, kde se v nadmořské výšce více než 1 15 m měřily srážky, podobně jako na Březníku, již v 8. letech 19. století. Zřízení všech tří příhraničních stanic na základě předchozího dlouhodobého terénního monitoringu iniciovala a z velké části financovala neformální skupina meteonadšenců pod hlavičkou pocasi.sumava.eu (zejména pak A. Vojvodík, I. Rolčík a M. Matoušek), ve spolupráci s ČHMÚ, Správou NP a Meteoservisem Vodňany, v. o. s., jenž stanice vyráběl. Členové této skupiny již mnoho let monitorují klimatické parametry na Šumavě, a nejen tam, v posledních letech více spojili své síly a jedním z výsledků spojení těchto sil jsou právě zmíněné tři stanice v síti ČHMÚ. Také tato malá stať zabývající se zajímavými lokalitami oblasti Modravska z hlediska klimatických parametrů vznikla z větší části z dílny pocasi.sumava.eu. Využity jsou zde údaje ze zmíněného monitoringu a měření příslušných stanic v roce 216. Cílem stati je poukázat na výjimečnost této oblasti z hlediska měřených parametrů. Pro vlastní hodnocení byly vybrány lokality Rokytská slať u Rokytky (1 9 m n. m.), Břez ník, meteostanice v údolí Luzenského potoka (1 137 m n. m.), a hřebenové partie v oblasti Obr. 2 Měření výšky a vodní hodnoty sněhu nad Březníkem (únor 216). Obr. 3 Skleněný minimální teploměr na Rokytské slati ukázal v lednu 216 minimum dokonce 35,6 C. Meteorologické Zprávy, 7,

28 Březníku v nadmořské výšce nad 1 35 m. Meteorologické stanice na Březníku a Rokytské slati zřídil již na konci 8. let 2. století pan A. Vojvodík, stanice byly postupně automatizovány a zařazeny do sítě stanic ČHMÚ, automatická stanice Březník-hřeben byla na základě předchozího monitoringu instalována a spuštěna koncem srpna 216. Dvě lokality reprezentují typické mrazové pláně a mělká údolí, kde je při nočním vyjasnění dosahována mimořádně nízká teplota a zároveň za určitých situací přes den na svou nadmořskou výšku teplota poměrně vysoká. Třetí lokalita reprezentuje hřebenové partie, které jsou srážkově a sněhově jednou z nejbohatších oblastí v rámci České republiky. Měsíční srážkové úhrny z lokalit stanic Březník a Březník-hřeben byly měřeny pomocí standardního manuálního srážkoměru, kde uvnitř srážkoměru byl umístěn plastový barel zajištěný tak, aby nedocházelo k odpařování srážek. Průměrné měsíční srážky pro Českou republiku byly převzaty od ČHMÚ (infomet.cz). Výška sněhové pokrývky byla zjišťována pravidelným měřením, které probíhalo jen několikrát do měsíce, uvedené údaje tedy nemusí být absolutním měsíčním maximem výšky sněhové pokrývky. Maximální a minimální teplota vzduchu ze stanic Březník a Rokytská slať byly Tab. 1 Charakteristika sledovaných lokalit v roce 216 z hlediska sněhových poměrů a extrémních teplot. Maximální výška sněhové pokrývky [cm] a minimální a maximální teploty [ C] v jednotlivých měsících roku 216 Stanice a nadmořská výška měsíc Březník meteo m Min teplota Max teplota Max sníh Min teplota Rokytská slať 1 9 m Max teplota Max sníh Březník hřeben 1 35 m Od ledna do srpna byly pro hřeben Šumavy hodnoceny teploty vzduchu ze stanice Plechý (1 344 m) Min teplota Max teplota leden 32,9 8,7 1 35,3 6, ,9 7,1 115 únor 19,6 8, ,9 7 9,9 6,7 13 březen 18,9 13,8 8 18,9 15,2 65 8,9 11,6 15 duben 15,9 19, ,8 18,8 4 6,2 17,5 9 květen 4,7 24,1 3 6,2 24,9 3 2,3 23,2 3 červen,9 26,9 1,5 26,5 5,1 24,7 červenec 2,5 24,5 2,2 25,4 3,9 23,5 srpen 2,9 27,1 3,3 25,9 1,5 23,2 září 4,6 24,2 5,4 24,6 1,2 22, říjen 7, 17,8 5 7,9 18,6 5 3,2 15,9 5 listopad 19,4 15, ,9 15,4 25 1,9 13,1 4 prosinec 23,4 1, 26 25,3 6,7 2 9,7 8,2 42 rok ,9 26,9 1 35,3 26, ,9 24,7 15 Max sníh uvedeny dle měsíčních výkazů ČHMÚ, ze stanice Březníkhřeben byla využita teplotní data až po její instalaci od září do konce roku. Doplnění údajů o teplotě (leden srpen 216) bylo pro dokreslení podmínek hřebenových partií Šumavy s výhodou řešeno využitím dat z již zmíněné obdobné meteorologické stanice Plechý, která se nachází v přibližně stejné nadmořské výšce a podobně na hlavním příhraničním hřebenu. V grafickém a tabulkovém přehledu jsou uvedeny měsíční úhrny srážek, minimální a maximální měsíční teplota a maxi- Obr. 4 Na sklonku zimy bývá ve sněhu na velkých plochách Modravska zá soba vody podobná ročnímu průměru srážek ČR, tedy významně přes 6 mm. Obr. 5 Po odumření stromového patra dochází na jaře k zrychlenému tání sněhu, růst další generace lesa může tento jev významně zpomalit. Obr. 6 I v letních měsících sbírají hřebenové partie Šumavy velké množství srážek, dotují tak vydatně říční síť směrem do vnitrozemí po celý rok. Obr. 7 Extrémně chladné pláně a údolí Šumavy spoluvytváří specifické formy vegetace. 26 Meteorologické Zprávy, 7, 217

29 mální měsíční výška sněhové pokrývky. Z výsledků měření na hřebenu nad Březníkem vychází roční úhrn tamních srážek pro rok 216 téměř 1 6 mm. Tento srážkový úhrn je, i ve srovnání s průměrným republikovým srážkovým úhrnem 632 mm, velmi vydatným příspěvkem do celkové hydrologické bilance. Významným je pak zejména po všeobecně velmi suchém roce 215, kdy i na Modravsku byly srážkové úhrny od léta do podzimu velmi nízké. Podobně i sněhová pokrývka, přes sněhově značně podprůměrnou zimu, byla v republikovém srovnání v této oblasti nejvyšší, kdy v březnu v hřebenových partiích nad Březníkem dosahovala výšky až 1,5 m. Z hlediska výjimečnosti teploty vzduchu v rámci ČR stojí za zmínku také nejnižší teplota roku 216, a to 35,3 C naměřená automatickou stanicí na Rokytské slati, nebo i zde zaznamenané mrazy v letních měsících roku. Jak dokladují předložené výsledky, Modravsko, jako centrální oblast Šumavy, si vzhledem ke své výjimečnosti jistě zaslouží odpovídající pozornost. Pro ochranu přírodních hodnot této oblasti je přínosné i její poznávání. A to jak z pohledu šetrné turistiky, tak z pohledu seriózního monitoringu a interpretace získávaných poznatků, aby zmíněná ochrana přírodních hodnot měla více zřejmý a opodstatněný význam. Literatura: STAROSTOVÁ, M., 212. Měření srážek totalizátory na Šumavě. Meteorologické zprávy, roč. 65, č. 6, s ISSN VAVRUŠKA, F., 211. Měření srážek totalizátory na Šumavě. Šumava, č. 3, s ISSN Jan Procházka, Antonín Vojvodík SMOGOVÁ SITUACE, KTERÁ BY NEBYLA NOVÁ PRAVIDLA SVRS V PRAXI Se začátkem roku 217 vstoupila v platnost novela zákona 21/212 Sb., o ochraně ovzduší. Ta kromě jiného přinesla nová pravidla fungování Smogového varovného a regulačního systému (SVRS) podle návrhu ČHMÚ a MŽP. Nej významnější změnu pravidel doznalo vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM 1, které byly podle starých pravidel často vyhlašovány i s více jak dvoudenním zpožděním oproti skutečnému nárůstu koncentrací nad prahové hodnoty a zůstávaly v platnosti i po jejich poklesu pod tyto hodnoty. Stará pravidla tak nesloužila ani k včasnému informování veřejnosti, ani k efektivní regulaci zdrojů znečištění ovzduší. Návrhu nových pravidel SVRS pro PM 1 se podrobně věnoval článek Vlčka et al. (215). Společným rysem nových pravidel SVRS je, že při vyhlašování smogových situací a regulací pro PM 1, oxid dusičitý NO 2 i oxid siřičitý SO 2 je hodnocen výhled na následujících 24 hodin podle starých pravidel byly situace vyhlašovány pouze na základě aktuálního stavu a výhled nebyl brán v potaz. Hodnocení koncentrací PM 1 se navíc nově provádí na základě klouzavých 12hodinových, namísto dříve používaných 24hodinových průměrů. Také byla vypuštěna podmínka rostoucích trendů, která v praxi oddalovala a často i znemožnila vyhlášení situace. V nových pravidlech přibylo rovněž vyhlašování varování v případě překročení regulační prahové hodnoty pro NO 2 a SO 2 (bez ohledu na předpokládaný vývoj koncentrací). To je dáno požadavkem směrnice 28/5/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (příloha XII). Klouzavé 12hod. průměry koncentrací PM 1 Koncentrace [μg m -3 ] 5 Agl. O/K/F-M bez Třinecka Koncentrace [μg m -3 ] 5 Zóna Moravskoslezsko Koncentrace [μg m -3 ] 5 Třinecko Koncentrace [μg m -3 ] 5 Zlínský kraj Regulační prahová hodnota Informativní prahová hodnota min Regulace vyhlášená dle novely max medián Smogová situace vyhlášená dle novely Smogová situace dle starých pravidel Obr. 1 Smogové situace a regulace vyhlášené v první polovině ledna 217 podle nových pravidel a srovnání, jak by byly vyhlašovány podle starých pravidel. V grafech jsou zobrazeny extrémní hodnoty 12hodinových průměrů na reprezentativních stanicích SVRS v dané oblasti. Medián je zobrazen pouze, pokud jsou v dané oblasti reprezentativní více než dvě stanice. Meteorologické Zprávy, 7,

30 Tab. 1 Pravidla SVRS platná od 1. září 212 do 31. prosince 216. PM 1 Prahová hodnota Zkratka [μg.m 3 ] Doba průměrování 1 24 h Délka překročení 2 dny (tj. 25 hodin) Počet stanic Vyhlášení smogové situace Doplňující podmínka rostoucí trend klouzavých 12hodinových průměrů PM 1 alespoň na polovině stanic během posledních 6 hodin NO 2 IPH 2 1 stanice hodiny SO h --- O hodina --- Vyhlášení regulace (varování pro O 3 ) 3 dny rostoucí trend klouzavých 12hodinových průměrů PM PM h 1 (tj. 49 hodin) alespoň na polovině stanic během posledních 6 hodin RPH polovina NO hodiny SO h --- O 3 VPH 24 1 hodina 1 stanice --- Odvolání Regulace (varování), resp. smogová situace se odvolá, pokud na žádné měřicí stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném oblasti není překročena příslušná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. Pozn.: IPH označuje informativní, RPH regulační a VPH varovnou prahovou hodnotu. Požadavky na počty stanic se vztahují na reprezentativní stanice pro danou oblast SVRS. Tab. 2 Pravidla SVRS platná od 1. ledna 217. Červeně jsou zvýrazněny změny proti starým pravidlům (tab. 1). Prahová hodnota Zkratka [μg.m 3 ] Doba Délka překročení Počet stanic Doplňující podmínka průměrování Vyhlášení smogové situace polovina PM h 1 hodina (popř. 2 ze 2) NO 2 IPH 2 3 hodiny SO h 1 stanice Během následujících 24 h není očekáván pokles koncentrací pod IPH O hodina --- Vyhlášení varování pro NO 2 a SO 2 NO 2 4 RPH SO h 3 hodiny 1 stanice --- Vyhlášení regulace (varování pro O 3 ) PM h 1 hodina polovina NO 2 RPH 4 3 hodiny (popř. 2 ze 2) SO h Během následujících 24 h není očekáván pokles koncentrací pod RPH O 3 VPH 24 1 hodina 1 stanice --- Odvolání Regulace, smogová situace a varování se pro dané území odvolávají, pokud na žádné měřicí stanici reprezentativní pro úroveň znečištění v daném území není překročena příslušná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není v průběhu následujících 24 hodin očekáváno opětovné překročení příslušné prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je v průběhu následujících 24 hodin téměř vyloučeno opětovné překročení příslušné prahové hodnoty (tzn., na všech stanicích je ve výhledu 24 hodin téměř vyloučeno překročení odpovídající prahové hodnoty). Pozn.: IPH označuje informativní, RPH regulační a VPH varovnou prahovou hodnotu. Požadavky na počty stanic se vztahují na reprezentativní stanice pro danou oblast SVRS. V případě ozonu postačuje i nadále pro vyhlášení smogové situace, resp. varování překročení odpovídající prahové hodnoty pouze na jedné reprezentativní stanici a předpokládaný vývoj koncentrací není hodnocen. Tento postup, který je v rozporu s chápáním smogové situace jako plošně rozsáhlého a časově trvalejšího zhoršení imisní situace, opět vyplývá z požadavku směrnice 28/5/ES (příloha XII) na informování veřejnosti. Další komplikování pravidel SVRS se nejevilo jako žádoucí. Obdobně je i pro vyhlášení smogové situace pro NO 2 a SO 2 postačující překročení informativní prahové hodnoty na jedné reprezentativní stanici. V novele tento počet nebyl zvýšen na polovinu stanic z důvodu požadavku na co nejmenší počet zásahů do původního znění zákona. Vzhledem k tomu, že pravděpodobnost překročení informativních prahových hodnot pro tyto látky je i tak velmi nízká, bylo toto pravidlo ponecháno beze změny. Na začátku ledna ( ) došlo díky špatným rozptylovým podmínkám na východě republiky k rychlému nárůstu hodinových koncentrací suspendovaných částic PM 1. Ho dinové koncentrace běžně přesahovaly hodnotu 25 μg.m 3. Na některých stanicích však překročily i hodnotu 6 μg.m 3 28 Meteorologické Zprávy, 7, 217

31 (Rychvald), což můžeme vzhledem k hodnotě denního imisního limitu pro PM 1 (5 μg.m 3 ) považovat za velmi silné znečištění. Na území Moravskoslezského a Zlínského kraje byly vyhlášeny čtyři smogové situace a tři regulace o celkové délce 328, respektive 139 hodin. Nabízí se otázka, jak by probíhalo vyhlašování podle starých pravidel. Zpětnou analýzou dat bylo zjištěno, že by byly vyhlášeny pouze dvě smogové situace v Zóně Moravskoslezsko (Moravskoslezský kraj bez agl. O/K/F-M) a na Třinecku o celkové délce 66 hodin. Regulace by nebyla vyhlášena žádná. V prvním případě by však smogová situace byla vyhlášena o celých 34 hodin později a ve druhém dokonce o 68 hodin později, než k tomu došlo na základě nových pravidel, a navíc až v době, kdy již docházelo k poklesu koncentrací (obr. 1). Literatura: VLČEK, O., JURAS, R., KEDER, J., 215. Návrh nových pravidel vyhlašování smogových situací a regulací pro suspendované částice PM 1. Meteorologické zprávy, roč. 68, č. 1, s ISSN Roman Juras, Ondřej Vlček VYBRANÉ MEZINÁRODNÍ AKTIVITY HYDROLOGŮ ČHMÚ V ROCE 216 Vedle silné meteorologie a klimatologie by se na první pohled mohlo zdát, že česká hydrologie je jen málo činná. Mohl by tomu nasvědčovat i jistý nepoměr tematických článků na stránkách tohoto časopisu, a to i přesto, že se jedná v podstatě o titul společný jak pro meteorologii a klimatologii, tak pro hydrologii a čistotu ovzduší. Opak je však pravdou čeští hydrologové mají svých aktivit velmi mnoho, jen nejsou zdánlivě tolik viditelné. K těmto aktivitám patří povinná spolupráce v rámci systému OSN vyplývající z nejrůznějších vzájemných dohod (ČHMÚ 217), ale bezesporu také další mezinárodní činnosti, včetně reprezentace na konferencích konaných v zahraničí, ale i doma v Česku. Tímto příspěvkem se otevírá seriál, který se bude snažit čtenářům přiblížit alespoň vybrané, snad důležitější, události z této oblasti. Vždy půjde o souhrn jednoho celého roku a z důvodu omezeného rozsahu budou využívány odkazy na doporučenou literaturu nebo internetové stránky, které budou moci problematiku více osvětlit. Pokud nějaké konferenci bude věnován speciální příspěvek, bude v přehledu uveden pouze odkaz. Tímto se ke čtenářům dostanou velice užitečné informace, které zároveň přispějí k uspořádání myšlenek všech dotčených (včetně autora samotného), a tím vlastně i k rozvoji samotné hydrologie jako vědního oboru, a to zejména české hydrologie. Protože rok 216 byl rokem sudým, a v takových letech se již pravidelně v Paříži ve Francii konají Zasedání Mezivládní rady (Intergovernmental Council IGC) Mezinárodního hydrologického programu (International Hydrological Programme IHP) UNESCO, kde jsou kromě rozpočtu IHP a uvedení nového představenstva (tzv. Byra) řešeny hlavně problémy světové hydrologie (třeba i potenciální) prostřednictvím tzv. strategických plánů, byl na místo jednání (v čase od pondělí 13. do pátku ) vyslán i český odborný delegát. Česko se zde takto již po několikáté za sebou zhostilo role pozorovatele, neboť již delší dobu není členem IGC, která mj. zasedala již po dvaadvacáté. Pro členy regionu II (neboli tzv. 2. volební skupinu států), ke kterému Česko náleží, bude jistě zajímavé, že se novým prezidentem (předsedou) IHP stal Maďar, prof. Adrás Söllösi-Nagy, který nyní tak i zastává teoretickou roli viceprezidenta (místopředsedy) pro Region II. Velice důležité je také připomenout, že IHP nedávno oslavil 5 let své existence a u této příležitosti byla vydána kniha shrnující jeho aktivity (UNESCO 215) nebo natočena videa o významu vody pro lidskou společnost (UNESCO 216). Vše nejdůležitější o tomto zasedání detailně rozebírá report, který je možno číst online na webových stránkách Českého národního výboru pro hydrologii (ČNVH 217). Zasedání bylo velice bohaté na doprovodné semináře (např. povodňová iniciativa, ekohydrologie, voda v urbánním prostředí, management podzemní vody, jakost vod), mezi nimiž mělo zásadní postavení 12. Kovascovo kolokvium, kterému byl věnován jeden celý den (středa ). Tato kolokvia jsou známá nejen tím, že se na jejich organizaci podílí společně UNESCO, WMO a Mezinárodní asociace hydrologických věd (Internation Association of Hydrological Sciences IAHS), ale také tím, že se na nich řeší problematika vytýčená všemi těmito organizacemi. Tentokrát bylo kolokvium věnováno tzv. Cílům udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals SDGs navazující na Millenium Development Goals (MDGs), a to zejména cíli 6 (Zajištění dostupnosti vody a udržitelného hospodaření s vodou a hygieny pro všechny), který má s vodou nejvíce společného. Po skončení kolokvia následovala posterová sekce a zcela nakonec se předávala ocenění hydrologům. Český delegát na kolokviu vystavil poster, kde se svými kolegy z Polska představil projekt zaměřený na modelování extrémních jednodenních srážkových úhrnů v horní části povodí Lužické Nisy za pomoci zobecněného exponenciálního rozdělení (GED) a jiných extremálních rozdělení. O poster byl velký zájem, hlavně z japonské strany. Rozšířený abstrakt k tomuto posteru bude vedle dalších příspěvků publikován v jedné z příštích červených knih IAHS, tzv. současných PIAHS (217). Postavení zemí v UNESCO Regionu II není nikterak lichotivé. Důvody mohou být různé, počínaje vysokým zatížením hydrologů zpracováváním úkolů nejen pro UNESCO, ale také pro EU či mezinárodní komise a nedostatkem tolik potřebných financí konče. Na vině bude samozřejmě i fakt, že Region II tvoří země s různou úrovní transformace společnosti a ekonomiky (o členství v EU nemluvě), a také to, že hranice regionů IHP odráží spíše důraz na kulturu v UNESCO než na přírodní vědy. Aby byly země Regionu II dostatečně připraveny na červnové zasedání IGC, vyzval dosluhující místopředseda Regionu II prof. Mitja Brilly jeho představitele k březnovému ( ) setkání ve slovinském Škocjanu. Zde byly vytýčeny minimálně tři oblasti, v nichž se doporučuje zemím Regionu II spolupracovat a tuto spolupráci nadále rozvíjet: (1) Spolupráce v oblasti severovýchodní Evropy, (2) Spolupráce států v regionu Černého moře, (3) Regionální spolupráce podunajských států, která je Česku asi nebližší, i když její význam přes dlouhou tradici poněkud upadá (Soukalová 213). Důraz by měl zároveň být kladen na spolupráci s ostatními regiony IHP, zejm. pak s Regionem I, tj. západní Evropou a Severní Amerikou, a na zviditelnění významu Regionu II pro celý IHP. Na setkání ve Škocjanu byl rovněž dohodnut přibližný termín a místo konání následující Konference podunajských států. Dějištěm bude bulharská Varna, letovisko Zlaté Písky Bylo by možné pokračovat pravidelnými aktivitami Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL), Mezinárodní komise pro ochranu Odry (MKOO) a Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (MKOD). Tyto mají však na starosti jiní hydrologové ČHMÚ, než je autor této stati, potažmo kolegové odpovídajících ministerstev a dalších institucí. Dodejme, že v období od 7. do se v hlavním městě Itálie Římě Meteorologické Zprávy, 7,

32 po uplynulých čtyřech letech od zasedání v roce 212 konalo již 15. zasedání Komise pro hydrologii (Commission for Hydrology CHy) WMO, kde plní ČHMÚ jako národní hydrologická služba (NHS) tradičně významnou roli. Více o jednání této technické komise WMO však bude pojednávat článek náměstka ředitele ČHMÚ pro hydrologii RNDr. J. Daňhelky v dalším čísle. Poněkud volnější program mají vědecká setkání nebo konference. Bylo by na škodu, kdyby hydrologové ČHMÚ neměli možnost se takových událostí zúčastnit, už jen proto, že ty přispívají nejen k rozvoji vědecké hydrologie, ale i k rozvoji NHS, kde je důraz kladen na provoz a operativu. Rok 216 byl však významný i pro režimovou hydrologii ČHMÚ. Síly zde spojily pracovníci oddělení povrchových vod a oddělení hydrofondu a bilancí. Spolupráce vyústila v projekt podpořený grantem (TB5MZP18) a zaměřený na odhady N-letých průtoků v malých nepozorovaných povodích, které činí nemalé potíže hydrologům na pobočkách ČHMÚ, kteří se zabývají posudkovou činností. Přestože tento projekt trval jen zhruba jedenáct měsíců (leden 216 až listopad 216), jeho průběžné výsledky mohly být ve formě posteru prezentovány na Valném shromáždění Evropské geovědní unie ve Vídni EGU 216 (Ledvinka, Boháč 216a; Ledvinka, Boháč 216b), které proběhlo od 17. do 22. dubna. Na EGU216 pak prezentovali své postery i další hydrologové z ČHMÚ (Kodeš, Grabic 216; Elleder 216). Ze zahraničních kolegů bylo možné pohovořit např. s hydrology z Polské akademie věd prof. Witoldem Strupczewskim, prof. Renatou Romanowiczovou a Ewou Bogdanowiczovou. Již nyní lze očekávat, že zástupci hydrologie ČHMÚ budou přítomni i na dalším ročníku tohoto shromáždění, které se má konat od 23. do 28. dubna 217. Češi zde představí počínající projekt, který se bude věnovat většímu využití dat dálkového průzkumu Země (DPZ) a na kterém spolupracují s japonským UNESCO centrem ICHARM (International Centre for Water Hazard and Risk Management). Nejen klimatologové (Kliegrová 216), ale též hydrologové mají své statisticky laděné konference. Jak známo, využití statistických metod v hydrologii, kde jsou odhady více než nutné, je poměrně zásadní. Také proto je součástí IAHS Mezinárodní komise pro statistickou hydrologii (International Commission on Statistical Hydrology ICSH), která již každoročně pořádá workshopy/konference zvané STAHY (Statistical Hydrology). Tentokrát byl STAHY 216 Workshop (STAHY'216) uskutečněn v kanadském městě Quebec, a to ve dnech Pozvání přijali renomovaní profesoři, kteří velice silně zasahují do vývoje celosvětové hydrologie namátkou Jose D. Salas, Vijay P. Singh, Richard M. Vogel, Donald H. Burn, Uwe Haberlandt, Taha B. M. J. Ouarda. Faktem je, že posledně zmiňovaný spíše vypomáhal (společně se známým Bernardem Bobéem) s organizací. Ovšem jeho vliv byl velice patrný. Prof. Ouarda totiž vede mnoho úspěšných studentů, kteří měli příležitost na tomto setkání vystoupit s prezentací, jak ústní, tak ve formě posteru. Tito studenti jsou zároveň velmi činní na poli publikování odborných článků a již nyní lze očekávat, že budou, stejně jako jejich mentor, velmi brzy udávat směr statistické hydrologie. V poslední době lze vypozorovat snahu aplikovat metody, které jsou sice ve statistice známé, ale v hydrologii se zatím více neuplatnily. Např. Dhouha Ouali aplikuje v regionální frekvenční analýze (RFA) techniky kvantilové regrese (Ouali 216). Český delegát rovněž představil svůj poster, který souvisel s výzkumem v rámci grantového projektu TB5MZP18. Konkrétně se jednalo o možnost využití GED a dalších rozdělení ve vztahu k ročním kulminačním průtokům z českých povodí s plochou do 2 km 2. Abstrakt k posteru je možné číst v online sborníku na webových stránkách konference (STAHY 216). Hlavní přednášky měli prof. Salas a prof. Singh. Prof. Salas shrnul zásadní poznatky relevantní statistické hydrologii. Připomněl problém nestacionarit a nejistot ve vztahu k hydrologickému modelování a předpovědím. Hydrologové jsou stále nejednotní v otázce, zda používat či nepoužívat modely s nestacionárními parametry. Na jednu stranu se jimi zohledňuje nestacionarita zájmového systému, na druhou stranu ale nedostatek dat vyvolává riziko větších nejistot. Prof. Singh věnoval svou přednášku koncepci entropie využitelné v hydrologii. Zejména se zabýval tzv. Tsallisovou entropií, pojmenovanou po řeckém matematikovi. Takové entropie jsou využitelné všude tam, kde nás zajímá vztah tok-koncentrace. Tedy jsou velmi dobře využitelné např. v půdní hydrologii, která se zaměřuje na proces infiltrace apod. Zajímavé bylo vyslechnout přednes prof. Vogela, který mj. vyslovil velice zapamatovatelnou větu: Hydrologie se vymknula kontrole. Autorovi této stati nezbývá, než se s tímto názorem ztotožnit. Na STAHY'216 bylo rovněž oznámeno, že další ročník workshopu se bude konat ve Varšavě ve dnech Tudíž čeští statističtí hydrologové mají obrovskou příležitost ukázat své dovednosti blízko hranic svého státu. Doplňme, že s aktivitami ICSH také souvisí pořádání kurzů o využití kopul v hydrologii a jiných environmentálních vědách. Materiály k těmto kurzům z roku 215 lze k zapůjčení poptávat ve Specializované knihovně ČHMÚ. Další ročník je očekáván v čínském Nanjingu ve dnech (STAHY 217). Hydrologové ČHMÚ se účastní i menších mezinárodních setkání, které více či méně souvisí s návštěvou některé ze sousedních zemí (a naopak). Na půdě SHMÚ v Bratislavě se M. Boháč z ČHMÚ před posterem vystaveném ve Vídni v Rakousku u příležitosti Valného shromáždění Evropské geovědní unie (EGU216). Foto: O. Ledvinka. V rámci březnového jednání zemí Regionu II IHP UNESCO ve Slovinsku měli delegáti možnost navštívit místní Škocjanské jeskyně, které jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Foto: E. Korobkina. 3 Meteorologické Zprávy, 7, 217

33 např. každý podzim konají tzv. Konference mladých odborníků (KMO), jichž se jako soutěžící mohou účastnit hydrologové (Konference mladých hydrologů), vodohospodáři (Konference mladých vodohospodářů) nebo meteorologové a klimatologové (Konference mladých meteorologů a klimatologů) ve věku do 35 let. Tentokrát tyto tři sekce proběhly Je škoda, že tato akce je pro české hydrology stále méně atraktivní, přestože své kvality určitě má. Na vysoké úrovni zde byly opět příspěvky hydrologů ze Slovenské akademie věd (Pavel Krajčí a Michal Danko), kteří již delší dobu zkoumají vliv tání sněhové pokrývky na odtok z experimentálních vysokohorských povodí. Velice pozitivní je zvyšující se počet přednesů či psaných projevů v anglickém jazyce a také počet příspěvků věnujících se statistickým metodám. ČHMÚ reprezentoval Mgr. Antonín Malý z brněnské pobočky, který byl také mezi oceněnými. V odborné porotě již potřetí za sebou usedl Mgr. Ledvinka. Tato setkání byla dlouho bez vlastních internetových stránek, což se naštěstí již postupně mění s vývojem nového webu Ústavu hydrológie SAV (216). Dokonce SHMÚ tomuto ročníku věnoval svou internetovou stránku (SHMÚ 216). Předseda Slovenského výboru pre hydrológiu RNDr. Pavol Miklánek sestavil retrospektivní tablo se seznamy vítězů všech historických ročníků Konference mladých hydrologů, za což mu patří velký dík. Snad se obsah tohoto tabla brzy objeví i na některém ze zmiňovaných webů. Sborník příspěvků na CD, stejně jako jeho starší vydání, lze opět poptávat k zapůjčení ve Specializované knihovně ČHMÚ. Pokud je autorovi známo, Česko naopak v roce 216 hostilo minimálně dvě významné mezinárodní konference, jež byly více věnovány využití dat DPZ. První z nich, s názvem Living Planet Symposium 216 ( ), pořádala v Praze Evropská kosmická agentura (ESA) společně s českými ministerstvy. Právě podpora českých ministerstev byla důvodem, proč měli návštěvníci na tuto akci nárok na vstup zdarma. Zajímavé bylo pozorovat složení návštěvníků, které se zřetelně lišilo od klasických hydrologických konferencí a naznačovalo, že čeští hydrologové ještě nejsou tolik aktivní ve využívání dat DPZ (pokud nepočítáme meteorologické radary). Spíše zde své projekty představili čeští meteorologové (Hájková, Možný 216). Avšak obecně převládali odborníci z ESA nebo NASA. Velmi diskutované byly družice evropské mise Sentinel. Pokud se jednalo o hydrologii, jasně byla reprezentována zástupci zemí, kde má využití dat DPZ neodmyslitelný význam právě z důvodu, že pozemní pozorování nejsou na jejich územích dostatečná. Speciální sekce tedy byla věnována hydrologii v Africe. Dokonce byly představeny některé volně dostupné nástroje pro analýzu dat DPZ. Druhá konference zaměřená na DPZ byla pořádána Mezinárodní společností pro fotogrammetrii a dálkový průzkum (International Society for Photogrammetry and Remote Sensing ISPRS). Jednalo se již o 23. kongres ISPRS, který nesl podnázev From Human History to the Future with Spatial Information ( ). Hlavní program se uskutečnil v Praze, ale pro některé sekce, resp. speciální školicí kurzy byla zvolena i jiná města, jako např. Telč. Na tento kongres se sjeli odborníci z celého světa včetně hydrologů z Japonska, kteří projevili zájem o spolupráci s hydrology z ČHMÚ. Na druhou stranu v roce 216 proběhly akce, kterých se hydrologové ČHMÚ z nejrůznějších důvodů zúčastnit nemohli. Jmenujme alespoň EGU Leonardo konferenci ve španělském Ourense ( ), která byla věnována otázkám přenosu vlhkosti v atmosféře, tj. výparu a srážkám. Sluší se připomenout, že se k této akci váže příprava speciálního čísla časopisu Earth System Dynamics, kam je možno zasílat příspěvky až do (ESD 217). Zdejší výčet mezinárodních aktivit hydrologů ČHMÚ samozřejmě není vyčerpávající. Dále by bylo možné jmenovat např. každoroční Stretnutie snehárov (21. ročník workshopu, , ÚH SAV 216) nebo Magdeburský seminář o ochraně vod ( , Drážďany). Historický hydrolog dr. Elleder pravidelně udržuje kontakty se svými kolegy ze zahraničí a pokud mu čas dovolí, navštěvuje jejich jednání. Též RNDr. Daňhelka pravidelně navštěvoval Ženevu z titulu svého členství v tzv. Avisory Working Group (AWG) Komise pro hydrologii WMO. Operativní hydrologové se aktivně zajímali o vývoj evropských povodňových varovných systémů. Doufejme tedy, že všechny tyto důležité vztahy přetrvají a nic je v budoucnu nezpřetrhá. Literatura: ČHMÚ, 217. Zřizovací listina ČHMÚ [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit ]. Dostupné z WWW: portal.chmi.cz/o-nas/zakladni-dokumenty. ČNVH, 217. Zpráva ze zahraniční služební cesty [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Zpravy_CNVH/ZSC_Pariz_216_Ledvinka.pdf. DANUBE, 217. Danube Conference 217 [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: org/index.php. ELLEDER, L., 216. The Hunger Stones: a new source for more objective identification of historical droughts [online]. Geophysical Research Abstracts [cit ]. Dostupné z WWW: EGU pdf. ESD, 217. Scheduled special issues [online]. Earth System Dynamics [cit ]. Dostupné z WWW: HÁJKOVÁ, MOŽNÝ, 216. Sympozium Living Planet a 5. české uživatelské fórum Copernicus. Meteorologické zprávy, roč. 69, č. 4, s ISSN KLIEGROVÁ, S., 216. Konference o statistické klimatologii. Meteorologické zprávy, roč. 69, č. 4, s ISSN KODEŠ, V., GRABIC, R., 216. Passive sampling a tool for targeted screening of emerging pollutants in rivers [online]. Geophysical Research Abstracts [cit ]. Dostupné z WWW: EGU pdf. LEDVINKA, O., BOHÁČ, M., 216a. Deriving N-year discharges in small catchments [online]. Geophysical Research Abstracts [cit ]. Dostupné z WWW: copernicus.org/egu216/egu pdf. LEDVINKA, O., BOHÁČ, M., 216b. Deriving N-year discharges in small catchments [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: presentation.pdf. OUALI, D., CHEBANA, F., OUARDA, T. B. M. J., 216. Quantile regression in regional frequency analysis: a better exploitation of the available information. Journal of Hydrometeorology, Vol. 17, č. 6, s doi:1.1175/jhm-d PIAHS, 217. Proceedings of Internation Association of Hydrological Sciences [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: SAV, 216. Konferencia mladých odborníkov 216 [online]. Ústav hydrológie SAV [cit ]. Dostupné z WWW: aid/113. SHMÚ, 216. KMO 216 [online]. Slovenský hydrometeoro- Meteorologické Zprávy, 7,

34 logický ústav [cit ]. Dostupné z WWW: shmu.sk/sk/?page=249&id=769. STAHY, 216. Workshop 216 [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: STAHY, 217. Workshop 217 [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: tabid/13/default.aspx. SOUKALOVÁ, E., 213. Spolupráce podunajských států v rámci mezinárodního hydrologického programu UNESCO. In: Krátké úvahy o vodě. Praha: Český hydrometeorologický ústav, s ISBN ÚH SAV, 216. Snehárske stretnutia [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Conferences/Snow-Meetings. UNESCO, 215. Water. People and Cooperation [online]. UNESCO [cit ]. Dostupné z WWW: unesco.org/images/23/235/2352e.pdf. UNESCO, 216. UNESCO s water programmes: 5 years, 5 movies on water [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: Ondřej Ledvinka OPUSTIL NÁS JOSEF HLADNÝ Dne 15. prosince 216 nás opustil Ing. Josef Hladný, CSc. Ing. Josef Hladný, CSc. se narodil v Do lo plazech nedaleko Olomouce 3. ledna Studoval na Vysokém učení technickém v Brně a naštěstí pro hydrologii, a Český hydrometeorologický ústav zvláště, si jako směr zvolil vodní hospodářství. Po ukončení studií v červnu 1956 nastoupil jako hydrolog do Hydrometeorologického ústavu v Praze. Zůstal mu věrný po celý svůj život a svou činností a nezdolnou energií nesmazatelně přispěl k jeho rozvoji. Josef Hladný byl jedním z prvních odborníků skutečně pojímajících a chápajících problematiku vzniku odtoku a vodního cyklu jako komplexního problému, vyžadujícího propojení meteorologie s hydrologií. V jeho profesní kariéře lze nalézt řadu významných milníků. Jedním z prvních byly povodně na Slovensku v červenci roku 196. V reakci na ně totiž ve velmi krátké době vznikla propojením a rozšířením hydroprognózních pracovišť HMÚ hydrologická předpovědní služba. Ta sestávala z Ústřední předpovědní a vodohospodářské informační služby v Praze a krajských předpovědních a vodohospodářských informačních služeben (známých jako KPVISky ), které se staly základem většiny následných poboček současného ČHMÚ. Zásadní zásluhy na vybudování a dalším rozvoji hydrometeorologické předpovědní služby i po metodické stránce (např. použití výtokových čar, srážkoodtokových vztahů atd.) přitom patří právě Josefu Hladnému. Ing. Hladný se podílel na zpracování publikace Hydrologické poměry ČSSR, která dosud zůstává v českých podmínkách výjimečně obsáhlým a stále využívaným hydrologickým dílem. Od šedesátých let zastával vedoucí funkce v rámci hydrologické služby a později, v 7. letech i funkci náměstka ředitele pro hydrologii. V roce 1969 prosadil vznik Laboratoře hydrologie jako výzkumné složky hydrologické služby, podílel se na tvorbě databáze režimových hydrologických dat a následně ustavení Hydrofondu, významně přispěl ke vzniku experimentálních povodí v Jizerských horách. Po reorganizaci ústavu v roce 198 vykonával funkci náměstka ředitele ČHMÚ pro vědu a výzkum pokrývající všechny obory ústavu. Kromě organizační práce se věnoval i vlastnímu výzkumu, přispěl do mnoha projektů i publikací. Je jedním z tvůrců české hydrologické názvoslovné normy a jejích aktualizací. Dlouhá léta působil také jako kontakt mezi českou a světovou hydrologií, zejména ve funkci předsedy Českého národního výboru pro hydrologii v rámci Mezinárodního hydrologického programu UNESCO a jako člen Komise pro hydrologii Světové meteorologické organizace (WMO). Byl to často právě on, kdo přinášel do českých podmínek nové vědecké poznatky a podněty a prosazoval jejich aplikaci do praxe, či je distribuoval dalším hydrologům k využití. Významným přínosem byl například program HOMS Světové meteorologické organizace, v jehož rámci byly získány komponenty softwaru umožňujícího rozvoj hydroprognózní služby. Působil rovněž jako odborný svorník mezi českou a slovenskou hydrologickou obcí, a to i po rozdělení HMÚ na ČHMÚ a SHMÚ. Mimo práce v ČHMÚ se hydrologii a hydrometeorologii věnoval i na akademické půdě, zejména jako přednášející na Přírodovědecké fakultě UK nebo například v rámci mezinárodních postgraduálních hydrologických kurzů UNESCO. Během univerzitní výuky se zasloužil také o popularizaci hydrologie, a tím o zvýšený zájem studentů pracovat v ČHMÚ. Hydrologická služba dneška v ČR je právě jeho dědictvím, a to nejen z hlediska vybudovaných sítí, postupů zpracování a uchování dat, ale možná nejvíce v podobě týmu hydrologů, z nichž velkou část do ústavu osobně přivedl, inspiroval, napomáhal jejich rozvoji, a často je formoval podle svého vzoru. Josef Hladný žertem říkával, že ČHMÚ je jeho druhá rodina, ale my ostatní jsme o tom vůbec nikdy nepochybovali. Přínos Ing. Hladného ČHMÚ byl oceněn při příležitosti jeho osmdesátin v roce 212, kdy byla ustavena a Josefu Hladnému jako prvnímu laureátu udělena cena A. R. Harlachera. Přáteli oslovovaný Pepa Hladný byl výjimečný odborník, ale především to byl skvělý člověk. V mládí byl členem skautské organizace a skautské desatero svým konáním a vlastnostmi vždy naplňoval. Snad nikdo si jej nedokáže vybavit se špatnou náladou, či rozzlobeného. Typický byl pro něj nezdolný a často až nakažlivý entuziazmus v odborných záležitostech. Všichni si ho také pamatujeme jako pohotového a skvělého řečníka. Svůj smysl pro humor, fantazii a schopnost imaginace uplatňoval i v argumentaci, ale vždy při obhajobě či prosazování dobré věci. Možná ale tou úplně nejpodstatnější vlastností byla jeho obětavost, se kterou dokázal pomoci jak v běžných věcech každodenního života, a schopnost a odvaha, pokud to síly a okolnosti dovolily, se zastat druhého člověka i v kritických životních situacích. Stručně řečeno, Josef Hladný byl pro ty, kteří ho poznali přesvědčivým humanistou. ČHMÚ, česká hydrologie a spousta hydrologů osobně je Josefovi Hladnému hluboce zavázána, proto s upřímnými díky na Ing. Hladného vzpomínáme a dále budeme často vzpomínat. Jan Daňhelka, Libor Elleder a četní současní i bývalí hydrologové ČHMÚ 32 Meteorologické Zprávy, 7, 217