Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2021/2022. Jiří Sedlo

Transkript

1 Množství (tis. hl) Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 221/222 Jiří Sedlo Po letech trvalého růstu objemu dovozu vína a suroviny k jeho výrobě došlo v hospodářském roce 221/222 k poklesu o 47 tis. hl na 1,455 mil. hl. V posledních pěti letech pozvolna narůstá podíl baleného vína (obaly do 1 litrů), a není to již jenom změnou metodiky celního sazebníku, kdy se dříve za balené víno počítaly pouze obaly do 2 litrů. Z toho vína v obalech 2 až 1 litrů (BiB) bylo v uplynulém vinařském roce dovezeno 56 tis. hl za 142 mil. Kč, rok předtím 42 tis. hl za 121 mil. Kč a v roce 219/22 jen 36 tis. hl za 117 mil. Kč. Balené víno se v roce 24/25 podílelo na celkovém objemu dovozu 37 % a v roce 22/221 už téměř 58 %. Od vstupu ČR do EU pouze ve dvou letech (211/212 a 212/213) převažoval dovoz baleného vína nad nebaleným (Obrázek 1), a pak v posledních čtyřech letech. Obr.1: Vývoj dovozu baleného a nebaleného vína od vstupu do EU Dovoz vína do ČR nebalené balené Vinařský rok Dlouho narůstal i vývoz vína z ČR. Od roku 27/28 bylo poprvé vyvezeno více vína baleného než nebaleného v roce 213/214. K trvalému obratu došlo ale až v roce 215/216. Zřejmě v klidu a potichu skončila éra papírového obchodování s vínem a vrátili jsme se ke stavu před patnácti lety, jen celkový objem vývozu se zvýšil, v posledních šesti letech se pohybuje kolem 7 tis. hl. Je nelogické, aby země, která zásobuje svůj trh jen z 1/3 vlastní produkcí vína, vyvážela surovinu. Vývoz hotového produktu lahvového vína svůj smysl má. Podílí se na tvorbě image vína z České republiky. V posledních čtyřech hospodářských letech vyvážíme přibližně,2 až,4 % objemu naší produkce jako volně ložené víno, což je docela rozumné oproti minulosti, kdy se hlavně se Slovenskem v dovozu i vývozu volně loženého vína obchodovalo v objemech desítek procent sklizeného množství hroznů v ČR. Přitom do roku 26/27 takový obchod neexistoval. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, který ale v posledních šesti letech poklesl, avšak je otázkou, zda ten předcházející obchod nebyl jenom na papíře. Na druhou stranu jako stát víno vyvážet už za každou cenu nepotřebujeme, pro image postačuje dobré hodnocení našich vín na mezinárodních soutěžích a při vývozu jen zřídka získává vinař v konečném důsledku lepší cenu než na našem trhu.

2 Množství (tis. hl) Od vstupu ČR do EU se náš export baleného vína zvýšil asi o 5 % (Obrázek 2). Pokud vyloučíme roky 27/28 až 214/215, kdy zřejmě docházelo k podvodům v zahraničním obchodu s vínem (se Slovenskem), není nárůst nijak výrazný. V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu v roce 24/25 tvořil náš objem exportu lahvového vína 8,5 % importu stejné komodity, v posledních letech se poměr pohybuje kolem 9 % a současně se vyváží 9 až 1 % naší produkce vína. Obr. 2: Vývoj vývozu baleného a nebaleného vína nebalené balené Vývoz vína z ČR Vinařský rok V posledních osmnácti letech se nejdříve zvýšil náš export vína ze 4 tis. hl na 15 tis. hl, vrcholu, téměř 25 tis. hl., dosáhl v roce 21/211, pak klesal, aby od roku 215/216 osciloval na hladině mírně převyšující 6 tisíc hektolitrů. Nárůst vývozu byl však způsoben v důsledku enormního nárůstu deklarovaného vývozu polotovaru nebaleného vína. Jednalo se pouze o papírový vývoz, protože polovinu roční produkce vína z našich hroznů při jejich nedostatku nikdo nevyveze. Druhou možností je legální reexport vína, ale vzhledem k tomu, že prakticky vše se odehrávalo jenom ve vztahu se Slovenskem, s vysokou pravděpodobností platí předcházející věta. V objemu vývozu jsme se sice vrátili o více než patnáct let zpět, ale je to ve prospěch našeho vinařství i podnikatelské konkurence. V poslední době již vyvážíme převážně konečný produkt, ne polotovar. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních deseti letech následující (v milionech Kč): Rok Dovoz Vývoz Rozdíl 212/ / / / / /

3 Množství (tis. hl) 218/ / / / Záporné saldo zahraničního obchodu ČR již osm let trvale narůstá, i když v posledních čtyřech letech jen v řádu stovky milionů. Hodnota vyvezeného vína meziročně poklesla o 18 mil. Kč (2 %) a náš export tvoří necelých 15 % importu, před deseti lety to bylo téměř 17 %. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s následnou přidanou hodnotou u dovezeného nebaleného vína) přesahuje1 miliard Kč. Od vstupu ČR do EU se hodnota dováženého vína zvýšila 2,2, hodnota vývozu 5,8. Objem dovozu vína podle zemí se v posledních letech příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě a Slovenska, export z k nám po roce 21/211značně poklesl (Obrázek 3). Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné nebalené víno. Na nejvyšších pozicích se v posledních pěti letech drží Maďarsko a, Španělsko bylo odsunuto na třetí až čtvrté místo. Z Maďarska se v roce 221/222 spolu s Itálií dovezlo již pátým rokem nejvíce vína (přes 4 % veškerého objemu). Během sedmnácti let se zvýšil dovoz z Francie na více než dvojnásobek a z Německa na šestinásobek (!), v obou případech se dováží především balené víno za vysokou cenu. Postupně se také výrazně zvýšil dovoz vína z Moldavska, ale v posledním roce se tento objem již snížil. Obr. 3: Vývoj dovozu vína podle států původu Dovoz vína do ČR Chile Moldavsko Německo Maďarsko Španělsko Francie 3 2 Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno do ČR v roce 22/221 skončilo stejně jako v předchozích letech v Itálii (1,482 miliardy Kč) a pak následuje Německo (,992 miliardy Kč) před Francií (,94 mld. Kč). Z Německa se už poosmé v řadě za sebou dovezlo nejvíce vína v historii. Dalšími státy v pořadí jsou Maďarsko (533 mil. Kč), Španělsko (326 mil. Kč), (277 mil. Kč), Moldavsko (212 mil. Kč) a Chile (22 mil. Kč). Z EU (27) bylo dovezeno víno v celkovém objemu 1,22 mil. hl za 4,733 mld. Kč, tedy 86 % objemu i hodnoty veškerého importovaného vína.

4 Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína vyplývá z Obrázku 4. Obr. 4: Dovoz vína podle států ve vinařském roce 221/222 JAR 1% Rakousko 1% Dovoz vína do ČR v roce 221/222 celkem Bulharsko 1% (1,43 mil. hl) ostatní Chile Argentina Maďarsko 23% Moldavsko 5% Francie 6% 8% Španělsko 11% Německo 13% 21% Dovezené víno tvořilo v minulém vinařském roce více než dvě třetiny vína na našem trhu. To znamená, že naše víno na trhu s velkým odstupem převažuje, ale italského a maďarského vína dohromady je na trhu ČR přibližně stejně. Již třetím rokem bylo dovezeno větší množství vína z Argentiny, odkud se dříve tolik nedováželo. Volně loženého vína (obaly nad 1 litrů) bylo dovezeno 544 tis. hl (o 11 % méně jako rok předtím) za 768 mil. Kč. Z členských zemí EU bylo dovezeno víno v množství 458 tis. hl a hodnotě 642 mil. Kč, což odpovídá podílu 84 % objemu i hodnoty celkového dovozu nebaleného vína. Průměrná dovozní cena činila stejně jako předcházející rok 14,1 Kč/l. Nejlevnější nebalené víno bylo ze Španělska (11,3 Kč/l) a Argentiny (12,3 Kč/l). Naopak nejdražší víno se dováželo z Moldavska (17,6 Kč/l) a ze Slovenska (17,4 Kč/l). Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na Obrázku 5. Obr. 5: Dovoz nebaleného vína v roce 221/222

5 Dovoz nebaleného vína do ČR v roce 221/222 (544 tis. hl) JAR Rakousko ostatní 3% Moldavsko 3% 8% Argentina 9% Maďarsko Španělsko 16% 17% Baleného vína bylo dovezeno 737 tis. hl (Obrázek 6) za cenu 3,787 miliardy Kč, z toho 55,7 tis. hl za 142 mil. Kč v obalech o objemu 2 až 1 litrů (BiB). Průměrná cena činila 51,3 Kč/l, v případě BiB 25,5 Kč/l. Z uvedené finanční hodnoty putovalo 987 mil. Kč do, 788 mil. Kč do Německa a 578 mil. Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 86 Kč/l, a Německo za 62 Kč/l, Španělsko za 32 Kč/l, za 28 Kč/l a Maďarsko za 26 Kč/l. Členské země EU nám dodaly 85 % objemu za 83 % finanční hodnoty celkem dováženého baleného vína. Obr. 6: Dovoz baleného vína ve vinařském roce 221/222 Dovoz baleného vína do ČR v roce 221/222 Bulharsko Chile Moldavsko 6% ostatní 7% (737 tis. hl) 23% Španělsko 9% Francie 9% Německo 18% 1% Maďarsko 1

6 Surovina k výrobě vína (moštové hrozny a mošty) byla v roce 221/222 reálně dovezena v množství umožňující získat asi 67 tis. hl vína za 242 mil. Kč. Nejvíce se dovážely moštové hrozny (6,7 tis. tun za 21 mil. Kč). Většina se jich dovezla z Maďarska (1,8 tis. t při průměrné ceně 1,6 Kč/kg), Slovenska (1,4 tis. t; 1,7 Kč/kg) a. Ještě minulý rok byl problém v tom, že v datech ČSÚ byly pod kódem 8619 (čerstvé hrozny, mimo stolních), vedeny většinou stolní hrozny z Indie, JAR, a dalších zemí s průměrnou cenou přesahující 3 Kč/kg. To se už tentokrát neopakovalo, s výjimkou, odkud ČR dovezla 1,3 tis. tun za 51 mil. Kč, tedy při průměrné ceně 39,2 Kč/kg. Z těchto, pro získávání vína nekvalitních hroznů, by asi nikdo víno nevyráběl, když si může dovézt nebalené víno z za 14,7 Kč/l nebo ze Slovenska za 17,4 Kč/l. Náš export suroviny k výrobě vína byl zanedbatelný. Například moštových hroznů byly vyvezeny 3 kg na a moštů přibližně,3 tis. hl za 1,6 mil. Kč, většinou do Německa a Polska. Víno vyvážíme nejvíce do Německa a na. Z 69,5 tis. hl exportovaného vína za 835 mil. Kč skončilo v Německu 29,9 tis. hl za 493 mil. Kč (165 Kč/l). Na druhém místě je s 23,9 tis. hl za 136 mil. Kč (57 Kč/l). Na třetím místě se se značným odstupem nachází Polsko s 4,6 tis. hl za 35 mil. Kč (76 Kč/l) a těsně za ním Rumunsko, kam jsme vyvezli 4, tis. hl za 28 mil. Kč (7 Kč/l). Nebaleného vína bylo vyvezeno 2,8 tis. hl za 6,6 mil. Kč, převážně na (1,5 tis. hl za 2,7 mil. Kč) a do Polska (1,3 tis. hl za 3,6 mil. Kč). Balené víno (v obalech do 1 l) v celkovém objemu 64 tis. hl za 76 mil. Kč (119 Kč/l) bylo exportováno především do Německa (29 tis. hl za 474 mil. Kč). V objemu tento vývoz tvořil téměř třetinu a v hodnotě se blížil 2/3 exportu baleného vína celkem. Na druhém místě se nachází (22 tis. hl za 122 mil. Kč). Následuje Rumunsko (3,7 tis. hl za 24 mil. Kč), do Polska se vyvezlo 2,8 tis. hl za 28 mil. Kč. Export vína v BiB (obaly 2 až 1 l) činil 1,6 tis. hl za 6,4 mil. Kč (4 Kč/l), převážně na (,6 tis. hl) a do Německa (,3 tis. hl). Vývoz baleného vína do zemí EU tvořil přibližně 93 % objemu, za který jsme získali 89 % financí. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno až do roku 21 narůstaly, po vstupu do EU jsme první čtyři roky dováželi více vína, nežli vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu. Od roku 21/211 záhadně začal vzájemný obchod z obou stran klesat. Většina obchodu se děla v nebaleném víně, které jsme prakticky jinam nevyváželi. Byl to dlouhodobější problém v obchodu vínem: Na obou stranách bylo obchodováno víno, které buď nepocházelo z daného státu, nebo se jednalo jenom o oběh papírů pro získání původu vína; případně o obě varianty. Stačí si porovnat ceny hroznů v obou státech a ceny obchodovaného sudového vína. Celý problém začal v roce 27 a vyvrcholil v roce 21, od té doby množství takto obchodovaného sudového vína vzájemně vyměňovaného mezi Slovenskem a Českem klesalo, tedy až do roku 217/218. Na Obrázku 7 je patrná vzájemná závislost křivky dovozu a vývozu vína v letech od vstupu do EU až do uvedeného roku, což jistě není jenom náhoda. V roce 217/218 se vzájemný obchod odehrál již na úrovni roku 24/25 a převážně se jednalo o balené víno. V roce 218/219 bylo zaznamenáno téměř 4x větší množství vína dovezeného ze Slovenska do Česka. Jednalo se většinou o víno nebalené, poměr balené : nebalené činil 2 : 3. Rok 219/22 byl obdobný, jen poměr baleného a nebaleného vína byl přibližně 1 : 1, takže prostor pro možné nezákonné manipulace se sudovým vínem se snížil. V roce 22/221 se celkový objem dovozu mírně snížil a poměr baleného k nebalenému vínu byl již téměř 3 : 2. K dalšímu snížení dovozu došlo i v posledním roce a stejně tak poměr baleného k nebalenému již převýšil 3 : 2. Obr. 7: Vývoj obchodu vínem se Slovenskem

7 Množství (tis. hl) 25 Obchod vínem se Slovenskem 2 15 dovoz vývoz 5 Zajímavým obchodním partnerem pro nás bylo do roku 216/217 také Polsko. Vývoz dlouhodobě rostl (Obrázek 8). Od té doby ale trvale a poměrně strmě klesá. Polskou pozici ve vývozu vína z ČR v roce 22/221 vystřídalo Rumunsko a Polsko se stalo nepodstatným dovozcem našeho vína. V roce 221/222 však možná nastal obrat, zanedbatelný vývoz do Polska se meziročně zvýšil v objemu z 3, na 4,6 tis. hl (o 53 %) a v hodnotě z 23 na 35 mil. Kč (o 52 %). Obr. 8: Vývoj vývozu vína do Polska Vývoz vína do Polska mil. Kč tis. hl

8 Význam jednotlivých států pro náš export vína v roce 221/222 můžeme pozorovat i na Obrázku 9. Lahvové víno (obaly do 2 l) je pro náš export vína nejdůležitější, tvořil 89 % objemu a 9 % hodnoty vývozu vína z ČR. Obr. 9: Hodnota vývozu lahvového vína z ČR podle nejvýznamnějších odběratelů v roce 221/222 Hodnota vyváženého lahvového vína z ČR v roce 221/222 podle států určení hodnota vína v mil. Kč 1 1 Německo Polsko Rumunsko Anglie USA Švýcarsko Kanada Norsko Dánsko Japonsko Bulharsko Mongolsko ostatní 4,1 4 3,6 3,1 8,2 6,8 5,8 14,9 14,8 27,5 23,8 23,8 22, Zajímavé je zhodnotit i strukturu dovozu a vývozu vína a suroviny k jeho výrobě, jak uvádí Obrázek 1. Při vývozu využíváme možnosti přidané hodnoty. Obr. 1: Podíl objemu jednotlivých druhů balení vína a suroviny k jeho výrobě na dovozu a vývozu Dovoz 221/222 Vývoz 221/222 lahvové víno 51% nebalené víno BiB surovina 5% lahvové víno 93% BiB surovina 1% nebalené víno