M4 Zásady a požadavky na projektování silnic a dálnic

Transkript

1 Název: M4 Zásady a požadavky na projektování silnic a dálnic (Metodika) Gestor: Ing. Petr Kůrka, ředitel Úseku výstavby Účel zpracování: Sjednocení technických návrhů a požadavků na projektovou dokumentaci staveb silnic a dálnic realizovaných a provozovaných ŘSD ČR. Účinnost od: Data schválení Datum schválení: Datum připojení elektronického podpisu SCHVALUJI Ing. Radek Mátl Generální ředitel ŘSD ČR Přehled rušených nebo nahrazovaných technických předpisů ŘSD ČR: - Číslo jednací RSD-59348/ Počet stran 39 Klasifikace Veřejné Verze 1.0 Přílohy - Garant Ing. Dagmar Juříková Zpracovatel Ing. Radek Kropelnický, Ing. Radek Nič, Ing. Lukáš Topinka, Ing. Čestmír Kopřiva a kol. Odborné konzultace doc. Ing. Ludvík Vébr, CSc., Ing. Karel Fazekas, Ph.D., RNDr. Richard Malát, Ph.D., doc. Ing. Pavel Ryjáček, Ph.D., doc. Ing. Ladislav Satrapa, CSC., doc. Ing. Lukáš Vráblík, Ph.D., Ing. Iveta Střelcová, Ph.D., Ing. Jaroslava Tománková, Ph.D.

2 OBSAH 1. Předmět Všeobecné údaje a seznam zkratek Úvod Seznam zkratek Geotechnická dokumentace Geodetická dokumentace Stupeň DUR Všeobecně SO řady Hlavní trasa Propustky MÚK Okružní křižovatka Polní cesty SO řady Mostní závěry Vozovka Spodní stavba a prostor pod mostem SO řady SO řady SO řady Stupně DSP, DUSP, DUSP DI Všeobecně SO řady Hlavní trasa Propustky Konstrukce vozovky MÚK Okružní křižovatka Polní cesty SO řady Mostní závěry Vozovka Svodidla Spodní stavba a prostor pod mostem SO řady SO řady Stupeň PDPS Všeobecně SO řady Hlavní trasa Propustky Konstrukce vozovky SO řady Mostní závěry Vozovka Svodidla Statický výpočet...35 Stránka 2 z 39

3 Přepočet zatížitelnosti Protikorozní ochrana Spodní stavba a prostor pod mostem Výkresy výztuže SO řady SO řady Soupis prací...39 Stránka 3 z 39

4 1. Předmět (1) Předmětem dokumentu Zásady a požadavky na projektování silnic a dálnic (dále jen Zásady ) je souhrn a sjednocení požadavků na zpracování projektové dokumentace (dále také PD ) staveb silnic a dálnic realizovaných a provozovaných ŘSD ČR. (2) Případná odchýlení od těchto Zásad jsou možná na základě projednání pověřeným zástupcem Objednatele, kterým je osoba oprávněná jednat ve věcech smluvních či technických v příslušné smlouvě. Není-li uvedeno v textu jinak, předpokládá se, že za uplatňování a dodržování Zásad je odpovědný zpracovatel PD za případné součinnosti zástupce Objednatele PD. (3) Zásady nemění požadavky aktuálně platných technických předpisů (zejména ČSN, technických předpisů Ministerstva dopravy, technických předpisů ŘSD ČR apod.) a příslušných směrnic, metodik a legislativních předpisů, ale pouze upřesňují požadavky na technická řešení navržená v projektové dokumentaci na základě zkušeností a potřeb ŘSD ČR. Současně je nutné uvedené technické a legislativní předpisy při zpracování PD respektovat. (4) Zásady budou používány pro investiční akce (zejména stavby dálnic a obchvaty silnic I. třídy) a opravy. Týkají se zejména PD ve stupních DUR, DUSP DI, DSP, DUSP, PDPS (VD-ZDS), ale je možné je přiměřeně vztáhnout i na jiné stupně přípravy. Stránka 4 z 39

5 2. Všeobecné údaje a seznam zkratek 2.1. Úvod (5) Rozsah stavby a koncepce řešení musí být v souladu se schváleným Záměrem projektu / Aktualizací záměru projektu a předchozím stupněm PD. (6) Návrhová kategorie komunikace hlavní trasy musí být v souladu s platnou kategorizací, výhledovou intenzitou a schváleným Záměrem projektu. (7) V konceptu PD se vždy dokládají podklady, které byly použity k projektování (obecně dostupné podklady budou doloženy ve formě seznamu, podklady poskytnuté objednatelem budou doloženy v samostatném adresáři), a nikoli pouze podklady, které vznikly během projektování na základě smlouvy. Všechny podklady musí být garantovány (informační správnost, zejména zdroj odkud byly informace získány) a citovány (jednoznačný popis prvotního zdroje, jakožto autora, který v celkovém smyslu díla nese odpovědnost za obsahovou správnost). (8) Podkladem pro správné prostorové i geometrické vedení stavby je vždy digitální model terénu a stávajících komunikací. Tento model a geodetické zaměření budou vždy předmětem odevzdání každého stupně PD. (9) V předaných výkresech nebudou obsaženy SHX poznámky. Vypnutí převodu písem SHX na poznámky se provede přepnutím proměnné EPDFSHX nebo PDFSHX podle verze programu AutoCad na hodnotu 0. Poznámky zpomalují načítání a prohlížení výkresů. (10) Na komunikacích dle zákona č. 13/1997 Sb., část pátá, musí být vypořádány a zapracovány připomínky Bezpečnostního auditu ke stavbě. (11) Žádost o odchylné řešení od platných norem je podávána cestou HIP daného úseku stavby. Odchylná řešení od ČSN a technických předpisů MD jsou projednávána s ÚKKS ŘSD ČR. Odchylná řešení od technických předpisů ŘSD ČR (PPK, R-plány, datové předpisy, metodiky) jsou projednávána a odsouhlasena zástupcem Objednatele (v případě potřeby si zástupce Objednatele vyžádá součinnost garanta předpisu za ŘSD ČR). (12) Pokud je před účinností těchto Zásad vydáno ÚR či SP, je nutné v navazující projektové přípravě respektovat podmínky stanovené v těchto rozhodnutích/povoleních. Stránka 5 z 39

6 2.2. Seznam zkratek AHV CBK ČSN ČSN EN DIO DSP DUN DUR DUSP DI DUSP DZ EIA GTP HIP HMG HPV CHRL IZS KÚ MD MÚK MZ OK OLK PČR PD PDPS PDZ PHS PKO POTV PP PPK PÚ RN R-plán ŘSD ČR SDP SDZ SFDI SO SP SSÚD STZ SVP Asfaltové hutněné vrstvy Cementobetonový kryt Česká státní norma Evropská norma Dopravně inženýrská opatření Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení Dešťová usazovací nádrž Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí Dokumentace pro vydání společného povolení, režim staveb dopravní infrastruktury Dokumentace pro vydání společného povolení Dopravní značení Vyhodnocení vlivů na životní prostředí Geotechnický průzkum Hlavní inženýr projektu Harmonogram výstavby Hladina podzemní vody Rozmrazovací prostředky Integrovaný záchranný systém Konec úseku Ministerstvo dopravy České republiky Mimoúrovňová křižovatka Mostní závěry Okružní křižovatka Odlučovač lehkých kapalin Policie České republiky Projektová dokumentace Projektová dokumentace pro provádění stavby Proměnné dopravní značení Protihluková stěna Protikorozní ochrana Prostor ohrožený trakčním vedením Podélný profil Požadavky na provedení a kvalitu Provozní úsek ŘSD ČR Retenční nádrž Výkres opakovaných řešení Ředitelství silnic a dálnic České republiky Střední dělicí pás Svislé dopravní značení Státní fond dopravní infrastruktury Stavební objekt Stavební / Společné povolení Středisko správy a údržby dálnic Souhrnná technická zpráva Stupeň vlivu prostředí Stránka 6 z 39

7 SŽ ŠD TDZ TKP TP TZ ÚKKS ÚP ÚR UV VDZ VFK VL VLKP VO VPŘ VV XPS ZE ZOV ZTKP ZÚ ZÚR ZVS Správa železnic Štěrkodrť Třída dopravního zatížení Technické kvalitativní podmínky Technické podmínky Technická zpráva Úsek kontroly kvality staveb Územní plán Územní rozhodnutí Uliční vpust Vodorovné dopravní značení Výměnný formát katastru nemovitostí Vzorové listy Velkoplošné značení Veřejné osvětlení Vzorový příčný řez Výrobní výbor Extrudovaný polystyrén Záborový elaborát Zásady organizace výstavby Zvláštní technické kvalitativní podmínky Začátek úseku Zásady územního rozvoje Základní vytyčovací síť Stránka 7 z 39

8 2.3. Geotechnická dokumentace (13) Do příslušné složky dokumentace, např. Dokumentace pro Objednatele musí být přiložen předběžný, podrobný a doplňující GTP. (14) Všechny sondy GTP (včetně archivních) mají být zakresleny do půdorysů a podélných řezů objektů řady SO 200 a 700. (15) V dokumentaci musí být doplněno zdůvodnění v případě, že projektant nerespektuje doporučení GTP (např. v případě sklonu svahu nebo doporučeného způsobu sanace). (16) V souhrnné technické zprávě PD musí být uvedeny informace týkající se ohrožení plánované stavby z hlediska svahových deformací, které vycházejí z pochůzky odborně způsobilou osobou nikoliv pouze z webových stránek České geologické služby. (17) V dokumentaci musí být doplněny požadavky na navazující etapu GTP v případě, že sondy již provedené etapy GTP nedosahují hloubky pilot v případě hlubinného založení objektů řady SO 200. (18) Ve všech stupních PD musí být doplněny požadavky na geotechnický monitoring. (19) V dokumentaci musí být doplněny výpočty sedání a stability podloží násypů a návrh opatření, která zabezpečí dodržení rozdílu v sedání v přechodové oblasti. (20) V dokumentaci musí být doloženy výpočty sedání a stability dle požadavků ČSN Za volbu míst pro výpočty sedání, stability a konsolidace zemních těles odpovídá zpracovatel GT průzkumu. Problémové úseky není možné stanovovat pouze nomenklaturně podle výšky zemního tělesa, ale také s ohledem na IG a HG podmínky. V projektové fázi je nutné výpočtové profily opět revidovat (21) Preferuje se doplnění akumulačního prostoru pro zachycení spadlých kamenů u skalních zářezů vyšších než 6 m a v horninách se sklonem k navětrávání nebo drolení Geodetická dokumentace (22) Záborový elaborát má minimální dvě na sebe navázané verze v rámci tvorby PD: a. Záborový elaborát s návrhem záborů, břemen a omezení (bez geometrických plánů), sloužící pro odsouhlasení volby záborů, vymezení rizik a omezení, řešené na případném výrobním výboru či pro projednání s dotčenými. b. Záborový elaborát se zapracovaným návrhem geometrických plánů či zapsanými geometrickými plány v katastrálním operátu, který slouží pro majetkoprávní vypořádání. (23) Tabelogramy směrového a výškového řešení budou odevzdány jako příloha SO v takové formě, aby mohly být údaje (souřadnice) ověřeny v souladu s 12 odst. (3) písm. e) a f) vyhlášky č. 31/1995 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví. (24) Do výkresu propustků budou doplněny vytyčovací údaje v charakteristických místech vtoku a výtoku. (25) Seznam ohrožených či zničených bodů stáních bodových polí je nutno zpracovat včetně doporučení do následujícího stupně PD, zejména u návrhu ochran a přeměření nehnutelnosti. (26) Projekt základní vytyčovací sítě vždy obsahuje textovou, grafickou, tabulkovou část a položkový soupis prací. (27) Projekt základní vytyčovací sítě vždy musí zhodnotit připojení na státní bodové pole a napojení na případná vybudovaná účelová bodová pole sousedních úseků či bodová pole z mapování pro projekt. Stránka 8 z 39

9 (28) Body dočasné či trvalé základní vytyčovací sítě nesmí být chráněny skruží, pokud by tvořily překážku v bezpečnosti dopravy, ale zabudují se do plastových šachet s poklopem v úrovni terénu a označí trubkou průměru nejvýše 60 mm. To platí bez ohledu na umístění bodu za svodidlem či v úseku bez svodidla. (29) Při navrhování umístění bodů je nutno dodržet: a. Stabilizace a realizace bodů je preferováno následně stávající betonové či jinak vhodné konstrukce, hloubkové stabilizace jakožto hlavní výškové body navrženy na ZÚ, KÚ a případně na vhodných místech po cca 1 km, těžké stabilizace. b. Umístění bodů v pozemcích je preferováno následně pozemky ŘSD ČR, budoucí trvalý zábor pro ŘSD ČR, pozemky státních organizací, obcí či měst, pozemky právnických osob, pozemky fyzických osob. Body se nenavrhují do pozemků zatížených exekucemi či jinými překážkami, které by mohli znemožnit vybudování bodů sítě. Stránka 9 z 39

10 3. Stupeň DUR 3.1. Všeobecně (30) DUR řeší primárně umístění stavby, její směrové a výškové poměry. DUR nesmí být přeurčitá, neuvádí se podrobnosti, které patří do vyšších stupňů PD (např. konkrétní vrstvy vozovek, třídy betonů vč. SVP, frakce kameniva, zpevnění příkopů, kruhová tuhost potrubí apod), tyto podrobnosti se zpravidla řeší pouze odkazy na příslušné předpisy. Vybrané požadavky pro DUR lze přiměřeně v příslušné podrobnosti vztáhnout i na dokumentace ve stupni vyhledávací či technická studie (v případě, že pro ně Zásady budou použity). (31) Zpracovatel PD musí prověřit realizovatelnost dané stavby, a to převážně v návaznosti na stávající silniční a dálniční síť. V projektu je nutné navrhnout předpokládaný postup realizace včetně případných provizorních komunikací a objízdných tras. V případě rozšiřování stávajících komunikací je nutné zajistit maximální počet jízdních pruhů tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost a plynulost provozu, se zohledněním prováděných stavebních prací. (32) V STZ musí být uvedena vypořádání relevantních podmínek EIA, pokud k projektu proběhl proces EIA. (33) Celkově má být projekt hospodárný. Bilance zemních prací má být, pokud možno vyrovnaná. Křižovatky nesmí být předimenzovány ani poddimenzovány. Vyvolané investice budou v oprávněném rozsahu (např. přeložky silnic nižší třídy, chodníků, mostů apod.). (34) Součástí dokumentace musí být schéma budoucího uspořádání silniční sítě (pokud se mění), ze kterého musí být patrné zatřídění nových úseků komunikací i změny stávajících úseků vyvolaných stavbou (především stávající silnice I. tř.). (35) Součástí dokumentace textové i výkresové části musí být vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací (ZÚR, ÚP), výkres vždy v měřítku příslušné územně plánovací dokumentace. (36) Silniční řešení by mělo být v souladu se zásadami BESIP (přehlednost, srozumitelnost, postřehnutelnost křižovatek, stavební uspořádání odpovídající dovolené rychlosti). (37) Předložená dokumentace musí být doplněna o situaci se zákresem návrhu vodorovného dopravního značení včetně etapového připojení. (38) Záborový elaborát doložený v konceptu musí být zpracován na základě odsouhlasené koncepce z výrobních výborů. (39) Pakliže je určena zóna sledování mimo obvod stavby, je nutno ji vyhodnotit a případně zahrnout do oblasti územního řízení, případně zajistit podrobnou rešerši zóny sledování, na jejíž základě dojde k úpravě zóny sledování a určení základních pravidel a povinností. (40) V koordinačním výkresu vyšetřit všechna ochranná pásma, např. ochranné pásmo vodního zdroje, ochranné pásmo geodetického bodu státního polohového a výškového bodového pole. (41) Záborový elaborát je nutno zpracovávat nad daty VFK. (42) V rámci vyhotovení dokumentace musí být zpracován dendrologický průzkum se soupisem likvidovaných dřevin pro účely zadávacích podmínek, v seznamech musí být vyznačeny dřeviny nebo souvislé porosty dřevin vyžadující povolení ke kácení dle zákona č. 114/1992 Sb. resp. soupis likvidované mimolesní zeleně. V dokumentaci musí být vyznačeno, které dřeviny podléhají souhlasu pro kácení. V tabulkách dendrologického průzkumu ke kácení nebudou pro orgány ochrany přírody uváděny hodnoty kácených dřevin toto finanční ohodnocení slouží pro účely ŘSD k posouzení, zda předepsaná náhradní výsadba je adekvátní dle 9 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Stránka 10 z 39

11 (43) Překládky sítí CETIN, ČEZ, SŽ a další jsou prováděny v souladu s Rámcovou smlouvou mezi ŘSD ČR a těmito společnostmi. (44) Pro vodní toky jsou hranice SO definovány dle rámcové dohody ŘSD ČR s příslušnými správci (Lesy ČR, Povodí, SPÚ atd.). Rámcové dohody jsou na vyžádání u objednatele. (45) Stavba je koordinována s navazujícími úseky, zejména musí odpovídat ukončení a začátek úseku mezi jednotlivými stavbami, jsou koordinovány konstrukční typ a tloušťka vozovek / návrhové kategorie pozemních komunikací, koncepce odvodnění. Musí být navrženy provizorní komunikace, objízdné trasy po dobu výstavby a etapové ukončení trasy. Musí být vyznačeny související investice a jejich založení (vytažení zemního tělesa apod.). (46) Dokumentace musí obsahovat jako samostatnou přílohu pro Objednatele požadavky na doplnění průzkumů a podkladů pro zpracování dalšího stupně. Jedná se o požadavky, které nemohly být doplněny v rámci daného stupně PD a jsou nezbytné pro zpracování navazujícího stupně. (47) Za účelem stanovení předběžného rozsahu a umístění telematických zařízení, přejezdů SDP atd. se musí kontaktovat Úsek telematiky a příslušný provozní úsek. (48) Dokumentace musí obsahovat typy tunelů (ražený atp.) vč. potřebné technologie, která bude součástí (vč. např. akustického obkladu). (49) V případě trasy na mostních objektech musí být dodržen minimální podélný sklon 0,5 %, dále pak údolnicové oblouky navrhovat na mostech jen v nezbytných případech. Doporučuje se, pokud to podmínky umožní, přídatné pruhy, změny příčného sklonu atd. vymístit mimo mostní objekt. (50) Rozhodnutí o volbě mostu nebo násypu se musí vždy pečlivě uvážit s ohledem na ekonomické hledisko, dopady do území a zábory. U násypů se dále doporučuje v přechodové oblasti nenavrhovat armované zeminy. (51) Pro potřeby projektování je nutné s předstihem zajistit dohledání, vyšetření a popis všech jevů a skutečností, které nelze zajistit z veřejných zdrojů s garantovanými daty. Např. průzkum vedení podzemních inženýrských sítí, kdy správce není schopen vydat ověřená garantovaná data SO řady 100 (52) Rozhledové poměry musí být ověřeny na všech křižovatkách a sjezdech. Prověří se i rozhledy pro zastavení dle ČSN (rozhled ve směrových obloucích zejména v souvislosti s SDP, a výškových obloucích na návrhovou, resp. dovolenou rychlost). Do rozhledových trojúhelníků nesmí zasahovat svodidla ani jiné překážky v rozhledu ve smyslu požadavků norem. Ve směrových obloucích, které nebudou splňovat požadavky na rozhled, musí být provedeno opatření (např. rozšíření SDP). Součástí PD pro Objednatele budou výkresy vlečných křivek s průjezdy směrodatných vozidel na úrovňových křižovatkách, odpočívkách a areálech SSÚD dle R 49 a PPK-SUD (nákladní automobil s přívěsem, závoz soli návěsovou soupravou). (53) Konstrukce vozovky se uvádí v předpokládané celkové tloušťce dle TP 170 nebo Katalogu vozovek polních cest (Technické podmínky vydává Státní pozemkový úřad) a typu (asfaltová / betonová). (54) Na dálnicích a u významných sil. I. třídy, se musí trasa navrhovat s nezpevněnou krajnicí šířky 1,5 m pro možnost osazení svodidla. Přesný návrh umístění svodidel, a tedy i přesné stanovení šířky nezpevněné krajnice, je předmětem vyšších stupňů PD. (55) V případě návrhových kategorií třípruhových silnic se navrhuje střídání jízdních pruhů tak, aby nedocházelo k ukončení průběžného pruhu odbočovacím. Pokud je nutno provést Stránka 11 z 39

12 kritické střídání v prostoru MÚK, levý pruh se ukončuje před začátkem odbočovacího. Obdobně se postupuje u dálnic v případě změny šestipruhového uspořádání na čtyřpruhové s tím rozdílem, že levý pruh se ukončuje z důvodu zachování kapacity za rozštěpem výjezdové větve. (56) Do dokumentace se musí doložit kapacitní posouzení vybraných křižovatek. Není nutné posuzovat křižovatky, resp. jejich části s nízkou intenzitou dopravy, které s jistotou vyhoví. (57) Průsečná úrovňová křižovatka v extravilánu je z hlediska bezpečnosti dopravy velmi riziková, proto se na silnici I. třídy navrhuje pouze v odůvodněných případech, na méně zatížených úsecích nebo při velmi nízké intenzitě příčných směrů. Preferováno je řešení s mimoúrovňovým křížením obou komunikací a propojením jednou obousměrnou větví se stykovými napojeními. (58) Plnohodnotná mimoúrovňová křižovatka na dvoupruhové silnici I. třídy kategorijního typu S 9,5 se navrhuje pouze v odůvodněných případech (intenzita, územní podmínky). (59) Na úrovňových křižovatkách v extravilánu se navrhuje na silnici I. třídy odbočovací pruh pro odbočení vlevo vždy, ustoupit lze od něj u kategorijního typu S 9,5 v případě velmi nízké intenzity odbočujících vozidel (např. na konci obchvatu při odbočení zpět do obce apod.). Vždy se navrhuje odbočovací pruh pro odbočení vpravo, a to pouze jako vyřazovací úsek dle ČSN ; v plné délce se navrhuje pouze v odůvodněných případech (vysoká intenzita dopravy, požadavek Policie ČR). (60) Na výjezdové větvi MÚK se, pokud možno nenavrhují minimální parametry a ani nekombinují (návrhová rychlost, poloměr směrových a výškových oblouků, příčný sklon). Pokud je větev navržena na min. návrhovou rychlost, doporučuje se zvětšit příčný sklon s ohledem na velikost výsledného sklonu. (61) Rozšíření jízdního pruhu pro objíždění vozidla odbočujícího vlevo se na novostavbách silnic I. třídy v extravilánu nenavrhuje. (62) Okružní křižovatka v extravilánu se navrhuje pouze tam, kde je významný podíl odbočujících vozidel (min. cca 1/3), a zároveň ukáže-li se, na základě místních podmínek, jiný typ křižovatky jako nevhodný (z hlediska kapacity, investičních nákladů apod.). (63) Stykové křižovatky s vnitřním připojovacím pruhem lze navrhovat pouze v odůvodněných případech a vždy po projednání s objednatelem a PČR. (64) Vždy je nezbytné provést analýzu, zda návrhem stavby nevzniknou pozemky, které ztratí přístup. Tyto pozemky je nutno vždy projednat individuálně s objednatelem a zvolit ekonomickou výhodnost přístupu souběžnou polní cestou, jiným řešením či nutným dovýkupem. (65) Armované zemní konstrukce (svahy) se navrhují jen v nutných případech, kdy nejde zvětšit zábor pozemku (např. stavba na sousedním pozemku jejíž demolice je nereálná). Návrh konstrukce je vhodné posoudit i z ekonomického hlediska, kdy se porovnají náklady na zemní práce při budování násypu s normovými sklony pro plánovanou výšku a náklady na vybudování zemní konstrukce s armovaným lícem se započtením nákladů na údržbu. Požaduje se provedení bezúdržbových konstrukcí, např. gabion z důvodu následné Stránka 12 z 39

13 obtížné údržby zeleně na armovaných strmých svazích. Navržené místo je nutné vždy individuálně posoudit. (66) V dokumentaci budou popsány jednotlivé tvary příkopů, pod násypy preference nezpevněných příkopů při podélném sklonu 0,3-3,5 % a vsakování extravilánových vod (např. vsakovací a retenční příkopy). Při návrhu příkopů je vhodné, s ohledem na geologické poměry, zvážit návrh lichoběžníkového příkopu. Uvedené má zvýšený dopad do záborů, a proto je nutné vyčlenit dostatečně široký prostor Hlavní trasa (67) Vedení trasy, výškové a směrové řešení, překlápění vozovky atd. by mělo respektovat polohu mostních objektů. Změnu příčných sklonů na mostech, pokud možno nenavrhovat (netýká se přesypaných mostů). (68) U násypů se sklonem svahu 1:1 a větším již není možné provádět údržbu. Tato část svahu bude navržena s co nejnižšími nároky na údržbu. (69) V místech, kde hrozí splachy z polí či přítok povrchových vod z velkých ploch na zářezové svahy, navrhovat nadzářezové příkopy. (70) Do PD musí být doplněny informace o vedení tras těžké a nadrozměrné dopravy v dané oblasti, včetně případného stanovení podmínek pro zajištění jejich průjezdnosti. (71) Odvodnění zastávek hromadné dopravy se navrhne, pokud možno liniovou vpustí (polymerbetonovým žlabem nebo štěrbinovým žlabem s přerušenou štěrbinou). (72) Drenáže: a. Hloubka drenáží se navrhne tak, aby byl vrch potrubí min. 20 cm pod přilehlou plání, a v případě potřeby odvodnění i aktivní zóny, aby byl vrch potrubí nejvýše v úrovni parapláně. b. Stálé drenáže musí být čistitelné, kontrolovatelné bez demontáží svodidel. (73) Šachty se musí navrhovat prioritně mimo komunikaci nebo v dopravním stínu. Vpusti a šachty nenavrhovat v jízdní stopě vozidel. Poklopy šachet jsou navrženy tak, aby nebyly pod svodidly a bylo možné je otevřít. Šachty musí být přístupné pro údržbu. (74) Odvodnění komunikací pomocí vpustí je součástí (příslušenstvím) komunikace, ale řeší se jako samostatný stavební objekt řady 300. Zahrnuje vše nutné k odvodnění od vtokové mříže po vyústění do stoky, nebo recipientu. Tento SO musí být uveden v příslušné kapitole souvisejících SO technické zprávy komunikace. (75) V PP u mostů přes vodoteč a komunikací v záplavovém území musí být zakreslena hladina Q100. (76) Jako samostatná příloha pro Objednatele bude doložen návrh konstrukce vozovky v podrobnosti, kde bude předepsaná NÚP, TDZ, číslo katalogové skladby a typ podloží Propustky (77) Preferuje se navrhovat propustky se šikmými čely s protierozní ochranou. (78) Každý propustek musí být posouzen hydrotechnickým výpočtem doloženým v TZ. Propustky odvádějící vody z příkopů komunikací musí převést návrhový průtok min. Q50 (viz TP 83 kap ). (79) Vtok a výtok se navrhují: - S plynulým náběhem bez zmenšení průtočného profilu. Stránka 13 z 39

14 - Vždy opevněné až na výšku kontrolního návrhového průtoku. - Zapuštěné dnem min. 10 cm pod úroveň navazujících úseků u propustků na vodoteči s trvalým průtokem, aby došlo k sjednocení krytu dna vně i uvnitř propustku. Napojení na dno za takovým propustkem se pak provádí propustné, aby nedocházelo k bezodtokové jímce. - Vždy s úpravou dna jako pochozí pro migraci drobné zvěře, pokud není doplněn suchým migračním propustkem vedle (viz TP 180). - S příčným prahem na obou koncích, pokud se jedná o trvalý vodní tok, nebo inundační propust, nebo hrozí podemletí opevnění. - Vždy prostupné pro obojživelníky, tedy bez stupňů ve dně vyšších 10 cm, pokud nejsou doplněny rampou pro výstup. (80) Parametry propustku musí zohlednit požadavky uvedené v kap MÚK (81) Prostor mezi výjezdovou a nájezdovou větví a hlavní trasou zásadně dosypat do úrovně navazujících vozovek, nenavrhovat v tomto prostoru žádné pevné překážky. Účelem je nemít na vnější straně oblouku výjezdové větve svodidlo a vyhnout se dle možnosti osazení tlumiče nárazu do rozštěpu. Zásadně nenavrhovat příkop na vnější straně oblouku výjezdové větve. (82) U MÚK se navrhují sjezdy do ok MÚK z důvodu údržby (nikoliv do vyrovnané plochy mezi větvemi MÚK) Okružní křižovatka (83) Ve středovém ostrově OK v extravilánu se nesmí navrhovat pevné překážky (např. zdi, výsadby stromů, VO). (84) Pláň prstence OK a okružního pásu se navrhuje ve stejném příčném sklonu z důvodu realizace. Rozdílný příčný sklon prstence oproti okružnímu pásu se provede až ve vyšších vrstvách. (85) Pojížděné obrubníky u OK se navrhují kamenné do betonu. (86) U OK se doplňují vlečné křivky průjezdu soupravami délek 16,5 m a 22,0 m. Je nutné zohlednit nadrozměrnou přepravu dle vytypovaných tras Přeprava těžkých a rozměrných nákladů v ČR síť silničních páteřových tras pro jejich přepravu. (87) Návrhové prvky OK u TDZ I a S se primárně volí tak, aby běžně se vyskytující největší vozidlo projelo po pásu bez využití prstence. (88) Obrubníky vjezdových/výjezdových oblouků OK nemají být lemovány přídlažbou z betonové dlažby (pokud je nutné přídlažbu navrhnout, upřednostňuje se s ohledem na místní podmínky žulová kostka). Na přídlažbě se nesmí navrhovat vodicí čára. (89) Do kritických míst zvážit použití srpovité krajnice Polní cesty (90) Polní cesty kategorijního typu P 4,0 je doporučeno navrhovat s jízdním pruhem šířky 3,50 m a nezpevněnými krajnicemi o šířce 2 x 0,25 m. Stránka 14 z 39

15 (91) Polní cesty se navrhují: - co nejvíce v úrovni terénu, - bez zbytečných příkopů (ale při zajištění odvodnění cesty), které by znemožnily přístup na pozemky, - bez pod vozovkových drenáží, - v základním příčném sklonu, překlápění navrhovat pouze tehdy, je-li to s ohledem na konfiguraci terénu výhodnější, - tak, že 20 m před napojením sjezdem na jinou pozemní komunikaci (silnice, místní komunikace) je polní cesta zpevněna, - tak, aby se na vedlejších polních cestách výhybny navrhovaly pouze v odůvodněných případech. (92) Při vedení v souběhu s hl. trasou přimknout polní cestu co nejblíže k hlavní trase (hranu zpevnění polní cesty navrhovat cca 1,5 m od mezníků vyznačujících majetek ŘSD ČR. Dbát, aby hrana zpevnění polní cesty nebyla od mezníků dále, než je vlastní šířka zpevnění polní cesty), zelený pás nenavrhovat mezi polní cestou a hlavní trasou, ale až za polní cestou SO řady 200 (93) Při návrhu mostů je nutné vycházet ze zásad a doporučení uvedených v Katalogu mostů. (94) Již při návrhu mostní konstrukce je nutné zohlednit způsob provádění budoucích opravy a rekonstrukcí. (95) U mostů s délkou více než 500 m nebo realizovaných specifickou technologií je třeba umožnit příjezd autem na komunikaci do úrovně úložného prahu, osadit vrata pro vjezd atd. (96) Mostní objekty na směrově dělených komunikacích projektovat jako samostatné konstrukce pro každý jízdní směr. U mimořádných konstrukcí se směrově rozdělené konstrukce preferují. (97) Mostní objekty přednostně navrhovat jako integrované, bez ložisek a mostních závěrů s minimalizovanými nároky na údržbu. (98) Nenavrhovat semiintegrované mosty SIM2 (dle TP 261). (99) Mosty navrhovat přednostně jako spojité nosníky s dilatačními spárami pouze na opěrách, mimo dlouhých estakád, kde se navrhuje více dilatačních úseků. (100) Na mostech přednostně navrhovat ocelová svodidla, kotvená betonová svodidla pouze ve výjimečných případech. (101) U mostů délky přes 100 m nebo výšky nad 15 m budou ve stupni DUR, DUSP DI, DUSP (případně při změně návrhu nosné konstrukce i v DSP nebo PDPS) vypracovány a posouzeny varianty řešení v souladu s Směrnice GŘ č. 7/2022 Posuzování technického řešení nákladově významných mostních objektů z hlediska jejich investiční náročnosti, v platném znění. (102) Zárubní a opěrné zdi, případně křídla navrhovat gabionové pouze v místech s minimálními riziky poškození při dopravní nehodě. V případě, že bude navržena gabionová konstrukce, požaduje se osazení svodidel. Gabionová křídla nikdy nenavrhovat jako rovnoběžná. (103) Mosty přes vodní toky se navrhují tak, aby vodu nevzdouvaly a nezhoršovaly odtokové poměry (především při menších průtocích, při Q100 v rámci možností minimalizovat negativní vliv). V případě blízké zástavby bude proveden kapacitní výpočet mostního otvoru již v tomto stupni PD. Stránka 15 z 39

16 (104) Pro potřeby odvodnění mostu je nutno provést potřebné orientační výpočty množství vody a s tím související dimenze potrubí zavěšená pod mostovkou s vlivem na průjezdné profily a převýšení mostu. Současně je nutno provést návrh tras odvodnění a případně plochy pro úpravy vod před vypuštěním do recipientů. (105) Je nutno sladit a jasně rozlišit, které konstrukce jsou řešeny v SO mostu a které spadají do jiného souvisejícího SO (např. odvodnění, opatření pod mostem atd.) Mostní závěry (106) Pod povrchovými MZ musí být navržen revizní prostor min. 600 mm. Tomu je nutné přizpůsobit návrh závěrné zídky. To platí i pro jednoduché MZ. V případě dlouhých mostů, tj. čtyř a více lamelový mostní závěr, musí být prostor rozšířen na min mm pro zajištění plnohodnotného přístupu. (107) Podpovrchové mostní závěry nikdy nekombinovat s dvouvrstvou vozovkou Vozovka (108) Integrované mosty (bez MZ a ložisek) navrhovat s třívrstvou vozovkou, mosty s jedním povrchovým a jedním podpovrchovým MZ navrhovat s třívrstvou vozovkou, mosty s oběma povrchovými MZ navrhovat s dvouvrstvou vozovkou. U mostů s rozpětím hlavního pole nad 80 m je třeba vždy uvážit aplikaci třívrstvé vozovky s ohledem na vyrovnání případných imperfekcí Spodní stavba a prostor pod mostem (109) Pod zrcadlem dálničních mostů vést nezpevněnou ŠD cestu pro pojezd techniky. K té naprojektovat přístup např. od nejbližší polní cesty nebo od podcházející komunikace pod mostem. V případě nepřekonatelných překážek jako vodoteč, trať, velký sklon terénu navrhnout alespoň pod částí mostu, kde je to možné. Tento požadavek je obzvláště nutný u mostů s vysokou PHS, kde není možný přístup z mostní prohlížečky umístěné na prohlíženém mostě. (110) Navrhovat revizní schodiště a provést návaznost na oplocení vč. průchodů brankami (u každého mostu vždy branka co nejblíže mostu i v případech bez schodiště). (111) Prostory navrhovat jako migračně prostupné, a tomu přizpůsobit povrchy pod mostem SO řady 300 (112) Do jednoho SO se mohou sloučit stoky a jejich přípojky zůstávající ve správě ŘSD ČR. Pokud bude stoka, přípojky, nebo jiná část systému v cizí správě, jsou tyto části rozděleny na podobjekty SO podle budoucích správců. Pro každý stokový systém je navržen samostatný SO. Přípojky odvodnění komunikace se oddělují od ostatních přípojek (např. domovních přípojek) do jiného podobjektu i v případě stejného budoucího správce. Systémy nádrží, případně jednotlivé nádrže na stokách se vyčleňují ze SO stok samostatnými čísly SO dle PPK-CIS. (113) Označování stok se provádí dle ČSN v platném znění, a to písmeny a jejich větví pak doplněnými dalšími písmeny, resp. čísly (např. A, AB AB1, AB1-1, atd.). V rámci jedné stavby se nesmí opakovat stejné označení stoky napříč objekty, tedy například v jiném SO nesmí být druhá stoka A. Stránka 16 z 39

17 (114) Označování nádrží v rámci jednoho SO se provádí zkratkou nádrže dle uvedené ČSN a pořadovými čísly zleva ve směru průtoku při paralelním zapojení a po směru toku při sériovém zapojení (např RN1, RN2, nebo OLK1, OLK2). (115) Označování šachet, komor, výustních objektů a dalších podobných, se značí zkratkou objektu dle normy doplněným písmenem kmenové stoky a dále pořadovým číslem objektu (např.sa1, SA2, VOA1 atd.) V rámci jedné stavby se nesmí opakovat stejné označení objektu, i kdyby byl v jiném SO. Navazuje-li stavba na již existující stokový systém (např. sousední úsek dálnice), pokračuje u napojované části v číslování šachet tohoto původního systému a na oddělených systémech již dle výše uvedeného postupu. (116) Materiál potrubí se popisuje pouze obecně (např. plast) s udáním max. navrhované dimenze. (117) S celkovým vodohospodářským řešením bude do PD doplněn situační výkres pro objekty řady 300 na podkladu v rozsahu náležitostí vodohospodářské mapy. (118) V případě návrhu kanalizace budou přednostně odděleny vody nezpevněných a zpevněných ploch. (119) Kanalizace odvodnění tunelu (vč. vozovky) a procházející kanalizace navazujících komunikací se vedou v tunelové části odděleně. Projektově se řeší v rámci SO tunelu. (120) Odvodnění se navrhuje až do recipientu včetně dopadu na recipient (např. úprava koryta). Při odvodnění extravilánových vod se navrhuje způsob vyústění s minimálním dopadem na recipient a okolní plochy. (121) Vždy je nutno vyšetřit celou trasu odtoku vody až do registrované vodoteče či vodní plochy včetně podrobného zaměření a dopadu na průtokové poměry (nekapacitní propustek, zarostlé koryto, souběh průtokových vln atp.). Nelze vody bodově zaústit do terénu, v případě nutnosti je možné u propustků či na konci příkopů navrhnout přelivný příkop. (122) Při vyústění stok se musí přehodnotit napojení na vodoteč z hlediska směrově plynulého napojení a s ohledem na útlum kinetické energie vody. Vhodným opatřením je napojení proudnic pod ostrým úhlem a v případě potřeby vývar, nebo balvanitý skluz. Je třeba zabránit devastaci území při patě násypového tělesa PK, jakožto i na sousedním pozemku. Řešení dle VL 2 není v takovém případě dostačující a je třeba přistupovat k řešení individuálně. Stávající vyústění vykazující erozní poruchy z výše uvedeného důvodu je třeba řešit obdobně dle míry porušení. Opatření bude navrženo s ohledem na místní podmínky a vlastnickou hranici ŘSD ČR. (123) Návrhem zpevněných ploch a zatravněných svahů nesmí dojít ke zhoršení odtokových poměrů, tedy musí být navržena adekvátní opatření k zadržování a regulovanému odvádění srážkových vod (retenční příkopy, retenční nádrže). (124) Přeložky stávajících vodovodů, meliorací atd. je nutné projednat s budoucím vlastníkem/správcem (zejména v případě změny materiálu potrubí musí být součástí PD souhlasné vyjádření budoucího správce). Pod komunikacemi ve správě ŘSD ČR musí být vždy s chráničkou. Materiály volit přednostně s ohledem na sedání podloží násypů. (125) U inženýrských sítí podcházejících vysoké násypy komunikací vždy přepokládat nutnost ochrany sítě z důvodu sedání podloží. Ochrana panely nad sítí v takovém případě není funkční. (126) Zhotovitel před započetím projekčních prací musí prověřit dostatečný rozsah hydrogeologického posudku poskytnutého objednatelem. Např. návrh měření hladin a kvality vod ve studních tři hydrologické roky před zahájením výkopových prací či zda obsahuje ověření HG poměrů vrtným průzkumem se stanovením vsakovacích parametrů a režimním sledováním hladiny podzemní vody v místě předpokládaných zemních retenčních nádrží či jiných vsakovacích objektů. Výsledky vsakovacích zkoušek mají Stránka 17 z 39

18 zásadní dopad na potřebnou velikost objektu plochu záboru. V případě nedostatků v posudku zhotovitele upozorní objednatele v rámci technické zprávy. (127) Gravitační odlučovače a retenční nádrže na dešťových kanalizacích dle místních podmínek preferovat jako otevřené zemní nádrže, případně kombinaci podzemní OLK a zemní RN. RN ale navrhovat vždy s předřazeným gravitačním odlučovačem LK a kalu, nebo alespoň usazovací nádrží. (128) Tvar usazovacích nádrží, resp. OLK II. tř., se navrhuje tak, aby došlo k usazování i menších částic, které jsou nositeli těžkých kovů a dalších polutantů. Nádrže se navrhují podlouhlé ve směru toku s poměrem šířka: délka min. 1:2, doporučeno 1:3 a více, o minimální hloubce cca 2 m. Pro návrh rozměrů je nutné užít sedimentačních rovnic. Je možno využít i vestavby technologie pro intenzifikaci gravitační separace (např. voštiny). (129) Nátok do usazovacích nádrží je nutno zajistit s uklidněním a rozprostřením proudu na vtoku, aby nedošlo k narušení laminárního proudění v nádrži. (130) OLK vždy chránit před nad návrhovým průtokem obtokem s nornou clonou z nádrže, resp. dostatečně velké rozdělovací komory před OLK II. třídy nebo RN. Odlehčení výše položeným obtokovým potrubím v běžné šachtě není funkční řešení. (131) OLK se navrhuje minimálně na návrhový průtok přítokového potrubí. Pro převedení průtoku nad tento průtok je nutné navrhnout obtok pod ochranou norné stěny, pokud OLK nemá bezpečný průchod nad návrhového průtoku konstrukčně vyřešen jiným způsobem. (132) Kalojemy OLK nenavrhovat menší než o objemu min. 200 x NS (maximální uvažovaný přítok viz definice NS v ČSN EN 858-1). (133) Preferovanou sestavou nádrží (je-li možná) je řazení sedimentační nádrž jako OLK II. třídy RN OLK I. třídy na regulovaném odtoku s obtokem bezpečnostním přepadem z RN. Ve smyslu ČSN EN je to sestava S-II-RN-Ib-P. OLK I. třídy musí být svojí konstrukcí odolný dlouhodobé zátěži kalovými částicemi, které se neusadily v RN. (134) Při návrhu RN je nutno zabránit vypláchnutí kalu ze dna při prázdnění vhodnou zábranou, nebo trvalým nadržením vody. (135) Otevřené nádrže navrhovat vhodně začleněné do krajiny jak tvarem, tak materiálově. (136) Meliorace se řeší jako přeložka sítě mimo trvalý zábor SO řady (137) U inženýrských sítí, kde správce negarantuje materiál, dimenze, trasu i hloubku ověřenými souřadnicemi upozorní zpracovatel PD na tuto skutečnost objednatele PD. Po vzájemné dohodě bude provedeno fyzické dohledání sítí. (138) U tunelů je vždy nutné vyhodnotit vliv na podzemní vody, snahou by vždy mělo být minimalizovat trvalé drénování těchto vod (po dostavbě) SO řady 700 (139) Na silničním náspu nenavrhovat PHS s překryvem jako únikový východ. Preferuje se únikový východ formou únikových dveří. Překryv lze akceptovat jen v případě přechodu násep-zářez. (140) Při návrhu protihlukových opatření se preferuje návrh PHS nebo výkup solitérních objektů či individuální protihluková opatření před realizací zemních valů a obrusných vrstev se sníženou hlučností. Stránka 18 z 39

19 4. Stupně DSP, DUSP, DUSP DI 4.1. Všeobecně (141) Pro dokumentaci DUSP, DUSP DI platí také požadavky uvedené v části pro DUR. (142) Dokumentace DSP vychází z DUR a územního rozhodnutí a jím definovaného záboru stavby. Dokumentace by neměla vyvolávat dodatečné změny ÚR. Veškeré změny projektu vyvolávající změnu ÚR je nutno projednat se zástupcem Objednatele a mohou být navrhovány pouze ve zvláště výjimečných případech daných stářím předchozího stupně ÚR, změnami v území nebo významnými změnami technických předpisů, které mají významný dopad na provozování stavby. (143) Obecně nemá být DSP, DUSP, DUSP DI přeurčitá. Tzn. neuvádí se třídy betonů (neplatí u některých objektů, např. mostů, kde jsou třídy betonů důležité pro statické výpočty), úrovně zadržení u svodidel (s výjimkou mostů), pracovní šířky atd. (144) V STZ musí být uvedeny vypořádání relevantních podmínek EIA, ÚR. (145) Stavba je koordinována s navazujícími úseky, zejména musí odpovídat ukončení a začátek úseku mezi jednotlivými stavbami, jsou koordinované konstrukce vozovek / kategorie, koncepce odvodnění. Musí být navrženy provizorní komunikace, objízdné trasy po dobu výstavby a etapové ukončení trasy. Musí být vyznačeny související investice a jejich založení (vytažení zemního tělesa apod.). Etapové ukončení musí být řešeno tak, aby při napojení na jeden jízdní pás mohl být druhý dostavován bez omezení provozu. To znamená vytažení tělesa se všemi vrstvami min. 30 m za bod připojení nájezdu. Dále musí být v blízkosti přejezd SDP (byť dočasný), aby obousměrný provoz byl co nejkratší. Připojení má být, pokud možno řešeno tak, aby doprava z dvoupruhu pokračovala přímo na jízdní pás v daném směru a bylo tak sníženo riziko vjetí do protisměru. (146) Dokumentace pro Objednatele musí obsahovat vždy požadavky na doplnění průzkumů a podkladů pro zpracování dalšího stupně. Jedná se o požadavky, které nemohly být doplněny v rámci daného stupně PD a jsou nezbytné pro zpracování navazujícího stupně. (147) Při zpracování HMG budou týdny / měsíce výstavby číslovány od 1 do X. (148) Pokud by DIO pro opravu mostu mohly způsobit kolony v dopravě a stojící dopravu na sousedních mostech v horším stavebním stavu NK, zadat přepočty zatížitelnosti i pro tyto sousední mosty na trase, pokud přepočet v nedávné době nebyl proveden. (149) Projekt DIO musí být zpracován dle PS 1 Požadavky na projekt DIO. Principy etapizace a dopravní režimy musí splňovat požadavky uvedené v PS 11 Plánování pracovních míst na dálnicích. Při použití dočasných svodidel je nutné v návrhu DIO postupovat dle PS 10 Použití dočasných svodidel 4.2. SO řady 100 (150) V PD bude předložen návrh konstrukce vozovky odpovídající podrobnosti DUR (celková tloušťka, typ vozovky asfalt/beton, TDZ). Jako samostatná příloha pro Objednatele bude doložen návrh konstrukce vozovky v podrobnosti uvedené v PDPS. (151) V dokumentaci budou popsány jednotlivé tvary příkopů, pod násypy preference nezpevněných příkopů při podélném sklonu 0,3-3,5 % a vsakování extravilánových vod (např. vsakovací a retenční příkopy). Při návrhu příkopů je vhodné, s ohledem na geologické poměry, zvážit návrh lichoběžníkového příkopu. Uvedené má zvýšený dopad do záborů, a proto je nutné vyčlenit dostatečně široký prostor. Stránka 19 z 39

20 Hlavní trasa (152) Vedení trasy, výškové a směrové řešení, překlápění vozovky atd. by mělo respektovat polohu mostních objektů. (153) Liniové vpusti: (154) Drenáže: a. V krajnici se navrhují štěrbinové žlaby s průběžnou štěrbinou nebo monobloky s neodnímatelnou vtokovou mříží žlabu. b. Na všech přejezdech se navrhují štěrbinové žlaby s přerušenou štěrbinou. a. Materiál drenáží předepsat jako plast a dle TKP 3. b. Hloubku drenáží navrhnout tak, aby byl vrch potrubí min. 20 cm pod přilehlou plání, a v případě požadavku odvodnění i aktivní zóny (viz ČSN ), aby byl vrch potrubí nejvýše v úrovni parapláně. Vyústění drenáží do svahu řešit prefabrikovaným dílem. c. Stálé drenáže musí být čistitelné, kontrolovatelné Propustky (155) Tvar konstrukce se volí následovně: - Kruhový (trubní) užívat vždy pro neprůlezné rozměry v provedení bez vnitřní úpravy dna (dobetonávek) pro snadnou čistitelnost. Průlezné profily pro krátké převádění drobných vodotečí a suché migrace. Průchozí profily užívat vždy pro velké délky, pokud to umožňuje výška krytí. - Tlamový průchozí a krátké průlezné profily. Užívat pro suché migrace a vodní toky s potřebou malého vzdouvání hladiny na vtoku. - Rámový pro velké průtoky a migrace. (156) Materiál konstrukce se volí následovně: - Plastové vždy v případě očekávaného dotvarování konsolidací podloží, střižných sil, nebo agresivního prostředí. Pokud nejsou obetonovány, pak jsou nevhodné v případě možného velkého vzdutí vody na vtoku a zejména převádění trvalých vodních toků (průsak obsypem). - Ocelové vhodné pouze do suchého prostředí, nebo pro vodoteče nezasahující hladinou Q1 ke stěnám konstrukce (abraze). Nejsou preferovány z důvodu náchylnosti na poškození PKO a kratší životnosti. Jsou nevhodné v případě možného velkého vzdutí vody na vtoku a zejména převádění trvalých vodních toků (průsak obsypem). - Betonové a železobetonové nutné při pokládce bez nesoudružného obsypu. Dále vhodné při velmi malém krytí, nebo velkém lokálním zatížení. Nevhodné do agresivního prostředí (chemicky i biologicky). - Ostatní materiály nejsou preferovány a musí být řádně odůvodněny. (157) Pro konstrukci betonových a ŽB dále platí: - Konstrukční i nekonstrukční betony řešit dle TKP18, zejména tabulka č Rámové propustky ukládat na podkladní ŽB desku. Stěny by měly být hladké, aby mohly být izolovány dle VL4 izolačním pásem shora s nátěr po stranách. Pro dlouhé propustky se navíc provádí podélná drenáž. Stránka 20 z 39

21 - Pro trubní propustky bez obetonování a současně velkých DN se preferuje použití trub přímých bez hrdel s polodrážkou, s izolací na svrchním rubu NAIP. Tam, kde se nepředpokládá provádění izolace rubu pásy dle VL4, se provede izolační nátěr, a současně lze použít trouby hrdlové. Pro menší DN bez obetonování a dostatečným krytím lze užít patkové trouby na podkladní beton, případně jiné lože zaručující stejnoměrné sedání, u velkých DN nutno užít podkladní ŽB desku. - Šikmo seřezávané konce navrhovat u ŽB jako továrně vyráběné. Na místě řezat lze pouze betonové trouby. (158) Obetonování propustků se navrhuje: - Při velmi malém krytí, nebo vyjde-li výpočtem pro únosnost potrubí. - U plastových potrubí, kde hrozí vyplavání potrubí (krytí menší, než DN), nebo průsak obsypem (hráze, vodní toky). - Tvar obetonování potrubí propustků se navrhuje s bočními stěnami ve sklonu 10:1 přikloněnými v horní části směrem k potrubí propustku, horní rohy obetonování jsou zkosené 1:1 (min. 0.2 x 0.2 m), nebo může být obetonování v horní části zaoblené podle tvaru potrubí. Při svislém obetonování hrozí ustřihnutí a odtržení konstrukčních vrstev zemin od betonu obetonování s následným vznikem průsakové a erozní cesty. (159) Zábradlí u propustků se navrhuje z kompozitu, lankové pouze pro údržbu, profilové podél veřejně běžně dostupných ploch. Dimenzování se provede dle TP 186. (160) Při úpravách čel vyústění stávajících propustků, nebo při změně prováděného množství vody Q, např. navýšením povodí je třeba přehodnotit útlum kinetické energie vody vhodným opatřením (vývar, balvanitý skluz), aby se zabránilo devastaci území při patě násypového tělesa PK, jakožto i na sousedním pozemku. Opatření bude navrženo s ohledem na místní podmínky a vlastnickou hranici ŘSD ČR. (161) Výkresová dokumentace musí být provedena pro každý propustek zvlášť. Pouze u identických řešení vč. napojení na okolní terén je možné provést jeden vzorový výkres doplněný o tabulku proměnných hodnot ve výkresu vyznačených. (162) V rámci možností nenavrhovat zdvojené profily (např. místo 2 x DN 1000 je preferován rám 2 x 1 m). (163) Propustky vyústěné do volného terénu navrhovat s vývarem a dostatečně dlouhou přelivovou hranou (např. přelivný příkop). V případě vyústění do koryta toku bude napojení provedeno ve směru toku Konstrukce vozovky (164) Konstrukci chodníku u PHS volit dle TP 170 D2-D-1-CH s betonovou dlažbou do betonu, Kvalitativní třídu štěrkodrti volit ŠDA. (165) Konstrukce vozovky na MÚK se zpravidla navrhuje o jednu TDZ nižší, než na hl. trase, pokud na MÚK navazuje OK, má tato OK stejnou konstrukci, jako MÚK. Pokud je na hl. trase navržena konstrukce pro TDZ II, konstrukce na MÚK se zpravidla nesnižuje. Návrh TDZ však musí být vždy posouzen projektantem. (166) Rozhraní jednotlivých SO (MÚK, odpočívky, sjezdy k DUN atd.) se musí umístit kolmo na směr jízdy v místě rozštěpu větví a hlavní trasy. Takové rozhraní je standardem na všech stavbách ŘSD a je vhodné jak z hlediska umístění případné pracovní spáry, tak z hlediska rozhraní stavebních objektů různých majetkových správců ve vazbě na vypořádání reklamačních vad. V případě napojení větví MUK na komunikaci nižší třídy (např. stykové křižovatky), musí být rozhraní SO navrženo tak, aby asfaltové vrstvy nebyly Stránka 21 z 39

22 pokládány do nulového klínu, pokládku AHV nutně uvažovat v min. šíři 0,5 m (např. na úkor nezpevněné krajnice) MÚK (167) Pro zvýšení bezpečnosti rozštěpu výjezdové větve a hlavní trasy se musí prostor mezi výjezdovou a nájezdovou větví a hlavní trasou dosypat do úrovně navazujících vozovek a v tomto prostoru se neumísťují žádné pevné překážky. Účelem je nemít na vnější straně oblouku výjezdové větve svodidlo a vyhnout se dle možnosti osazení tlumiče nárazu do rozštěpu. Na vnější straně oblouku výjezdové větve se nesmí navrhovat příkop. (168) U MÚK se navrhují sjezdy do ok MÚK z důvodu údržby (nikoliv do vyrovnané plochy mezi výjezdovou a nájezdovou větví a hlavní trasou) Okružní křižovatka (169) Do středového ostrova OK v extravilánu se nenavrhují pevné překážky (výsadby stromů, VO). (170) Pláň prstence OK a okružního pásu se navrhuje ve stejném příčném sklonu z důvodu realizace. Rozdílný příčný sklon prstence oproti okružnímu pásu se provede až v co nejvyšších vrstvách. (171) Prstenec OK se navrhuje: a. z CB krytu (profilovaný nebo příčné prahy v prstenci) na dopravně zatížených komunikacích nebo v případě, že prstenec bude pravidelně pojížděn; b. z kamenné dlažby nejméně 16 x 16 cm do bet. lože s vyspárováním v ostatních případech. Obdobnou konstrukci navrhnout i u srpovitých krajnic nebo přejízdných ostrůvků. (172) Pojížděné obrubníky u OK jsou navrženy kamenné do betonu. (173) U OK musí být vykresleny vlečné křivky průjezdu soupravami délek 16,5 m a 22,0 m. Zohlednit nadrozměrnou přepravu, pokud je na dané komunikaci provozována. (174) Návrhové prvky OK u TDZ I a S se primárně volí tak, aby běžně se vyskytující největší vozidlo projelo po pásu bez využití prstence. (175) Obrubníky vjezdových/výjezdových oblouků OK se nenavrhují s přídlažbou z betonové dlažby (pokud je nutné přídlažbu navrhnout, upřednostňuje se s ohledem na místní podmínky žulová kostka). Stránka 22 z 39