Průvodce "Olešnice v Orlických horách"

Transkript

1 Nové Město nad Metují Zámek 50 20'37.71"N 16 9'9.05"E Zámek v Novém Městě nad Metují v Královéhradeckém kraji je pro návštěvníky otevřen po celý rok. Z období na počátku 20. století mohou návštěvníci zhlédnout autentické interiéry ve stylu vrcholné secese, art deco a funkcionalismu. Na prostranství před zámkem a v rozlehlé Zámecké zahradě jsou umístěny barokní sochy od Matyáše Bernarda Brauna. Reprezentační zámecké sály slouží ke konání plesů, módních přehlídek, recepcí, koncertů a seminářů. Historie V roce 1501 nechal Jan Černčický z Kácova postavit pozdně gotický zámek. Další majitelé zámku? Pernštejnové a pak Šternberkové provedli značné stavební úpravy a vznikl renesanční zámek, který byl v letech 1655? 1661 raně barokně přestavěn podle projektu C. Luraga. Zámek i přilehlá zahrada prošly v letech 1909? 1915 poslední stavební úpravou, kterou provedl architekt Dušan Jurkovič na přání průmyslnické rodiny Bartoňů z Dobenína. Po 2. světové válce byl zámek zkonfiskován. V roce 1991 byl zámek v restituci vrácen rodině Bartoň-Dobenín. Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1

2 Opočno - zámek Zámek 50 15'54.53"N 16 6'54.47"E Zámek Opočno, který je národní kulturní památkou, leží nad údolím Zlatého potoka. Zámek Opočno je perlou české renesanční architektury. Zámek je hlavní dominantou stejnojmenného města v Královéhradeckém kraji. Zámek stojí na půdorysu obdélníku. Arkádové nádvoří obklopují tři dvoupatrová křídla, čtvrtá strana se otvírá velkou terasou do Zámeckého parku, který využívá malebného údolí Zlatého potoka. Areál zpestřuje i umělý vodopád, rybníčky a kaskády a drobné stavby? altánky, dřevěné i kamenné můstky, čínský pavilon. Na jižní straně přechází park ve velkou oboru, v níž žijí jeleni Dybowského, daňci a mufloni. Na zámek navazují hospodářské budovy? konírny, bývalý pivovar a dále Kostel Nejsvětější Trojice. Při prohlídce zámku mohou návštěvníci vidět historické interiéry s dobovým zařízením a pozoruhodnými sbírkami. Významná je především obrazárna s díly italských, holandských a českých mistrů, v roce 1993 zde byl identifikován originál od Hieronyma Bosche. Raritou je sbírka zbraní, která je jednou z nejrozsáhlejších u nás. Proslulá je zámecká knihovna, obsahující svazků. Historie O pomezním hradu Opočno se píše již v Kosmově kronice k roku Pravděpodobně zde stálo při staré obchodní stezce slavníkovské hradiště, na jehož místě byl v 1. polovině 14. století postaven panský gotický hrad, který v roce 1425 pobořili sirotci. Jeho ruiny upravili Trčkové z Lípy. Vilém Trčka nechal v letech 1552? 1567 hrad přestavět na velkolepý renesanční zámek. Po roce 1600 byl areál doplněn jednopatrovým letohrádkem, kaplí a míčovnou. V roce 1636 získali panství Colloredové. Po požáru koncem 17. století došlo v roce 1716 k barokním stavebním úpravám podle projektu G. B. Alliprandiho. V roce 1813 proběhlo na zámku jednání představitelů protinapoleonské koalice. Další stavební zásahy v 19. a 20. století již charakter zámku příliš nezměnily. Další informace najdete zde: Bukačka rezervace Rezervace 50 20'10.56"N 16 22'43.30"E Bukačka je přírodní rezervace, nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orl. horách. Leží ve výšce 1000 m na hlavním hřebeni v katastru Sedloňov na ploše 50, 74 ha. Zřízena v roce Rezervaci tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa s vtroušeným smrkem a javorem. S ohledem na klimatické podmínky tu dvousetleté buky dosahují výšky pouze okolo 15 metrů; právě jen pro nekvalitní dřevo jejich křivolakých kmenů zůstal tento porost ušetřen při drancování lesů Orlických hor v minulých staletích. Cennou částí rezervace je i rašelinná louka s podložím fylitických rul, rozdělená Jiráskovou cestou zhruba na dvě stejné části. Pro bohatství více než 250 druhů vyšších rostlin bývá nazývána "botanickou zahradou Orlických hor". Tato vlhká lučina na podzolech je takzvanou praloukou - to znamená, že již před násilným odlesněním celého pohoří člověkem zde byla bezlesá Další informace najdete zde: Velká Deštná Vrchol 50 18'0.24"N 16 23'52.14"E Velká Deštná je se svou nadmořskou výškou (1 115 m) nejvyšším bodem Orlických hor. Z malé vyhlídkové věže je při dobré viditelnosti možno pozorovat na severozápadě Sněžku a další výrazné vrcholky Krkonoš, na jihovýchodě pak masív Králického Sněžníku a za ním panoráma Jeseníků. Vyhlídka do kraje je v současnosti po celé délce hřebene, jak na českou tak i na polskou stranu, velmi dobrá. Další informace najdete zde: Národní přírodní rezervace Trčkov Přírodní park 50 18'46.91"N 16 24'49.79"E Národní přírodní rezervace Trčkov o výměře 65,13 ha se rozprostírá na svahu hory Doupnatá (928 m2) v Orlických horách. Vyhlášená byla 1. července 1982 z důvodu ochrany přirozeného pralesovitého horského porostu složeného z původních místních dřevin. Smíšený porost tvoří smrk ztepilý, jedle bělokorá, buk lesní a javor horský. Bohatá jedlobučina přechází v místech s chudší Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2

3 půdou v bukovou Smrčinu. Stáří některých stromů se odhaduje na 150 let. Vzrostlé smrky dosahují až 40 m výšky. Geologické podloží se neliší od okolních přírodních rezervací, je z krystalických břidlic (svoru, svorové ruly). Pouze v severovýchodní a jihovýchodní části rezervace se v nepatrném rozsahu objevují i svrchnokřídové sedimenty (jílovec a pískovec). Pokryv tvoří především kyselé hnědé půdy místy přecházející v rašeliniště. Podle pokryvu jsou v rezervaci zastoupeny rostliny lesních, lučních i rašeliništních společenstev. Z vzácných a chráněných druhů se zde daří vranci jedlovému, plavuni pučivé, starčeku potočnímu, žebrovici různolisté, pětiprstce žežulníku, mléčivci alpskému, srstnatci Fuchsovu, upolínu nejvyššímu a dalším. Pozoruhodná je pestrost hub v lesích. Jmenujme alespoň čepelku bahenní a lesklokorku jehličnanovou. V rezervaci se zdržuje početná populace jelena evropského. Ta sem přechází i z výše poležené přírodní rezervace Jelení lázeň. Hojnost lesní zvěře způsobuje značné okusy mladých stromků, proto jsou zvláště jedle chráněné oplůtky. Z ptactva je zaznamenán výskyt především sýce rousného, křivky obecné, kosa horského, střízlíka obecného, budníčka zeleného a dalších. Z plazů tu má domov zmije obecná a užovka obojková. Z obojživelníků je hojně rozšířený čolek horský. Pozoruhodná je i vzácná pestrost lesního hmyzu zvláště ve vlhčích místech rezervace. Část národní přírodní rezervace je oplocená a ponechaná vlastnímu přirozenému vývoji. V rezervaci je zakázaný volný pohyb mimo značené cesty a sběr lesních plodů. Značená cesta je zde pouze jedna na jižním okraji rezervace. Žlutá značka sem vede z Bedřichovky a pokračuje do sedla pod Šerlichem. Rezervací se dá projít po široké lesní cestě vedoucí ke státní hranici. Po překročení Černého potoku dojdeme na červeně značenou silnici zvanou Droga Sudecka. Po ní je to kousek do lyžařského střediska Zieleniec. Autor článku: Dušan Piši Další informace najdete zde: Vrchmezí Vrchol 50 21'10.03"N 16 21'41.48"E Nejvyšší vrchol na státní hranice s Polskem. Do 17. století byl nazýván Humeničnej. Na polské straně stávala dříve Rybářova (Rübatschova) chata. Pan Rybář ve svých vzpomínkách uvádí, že jeho rodina pocházela ze Strakonic. Spolu s dalšími protestantskými rodinami kdysi opustila českou zemi, přijala poněmčené jméno. Až on, potomek české rodiny se usadil na hranicích původní vlasti. Svým známým se chlubíval starou českou kronikou, jejímž autorem byl rychnovský rodák F. M. Pelcl. Dnes z chaty nalezneme pouze zbytky základů, vyhořela roku Rozpadla se i dvacetiosmimetrová rozhledna, kterou vzpomínal i Alois Jirásek. V okolí vrcholu se rozprostírá přírodní rezervace Pod Vrchmezím, chránící horský les s přirozeným složením dřevin. Další informace najdete zde: Alfa Resort Rekreační oblast 50 18'46.48"N 16 20'12.01"E Hotel s přátelskou atmosférou dotvářenou nádhernou okolní přírodou, která dokonale naplňuje představu o průzračném vzduchu, lesním tichu a večerních procházkách pod zářící hvězdnou oblohou. Hotel je postaven na okraji obce Deštné, na samotě zhruba 150 metrů od hlavní cesty, obklopen lesem ze strany jedné, ze strany druhé se pak otevírá široký výhled na nádhernou okolní krajinu Orlických hor. Autor článku: Darek Kurka Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3

4 Lanový park Deštné v Orlických horách Zábava, atrakce 50 17'51.25"N 16 20'53.09"E Lanový park najdete jen cca 200m od penzionu Kozí chlívek v Deštném, nedaleko ski areálu. Hned u lanového parku lze snadno zaparkovat. Pro případné občerstvení doporučujeme výbornou kuchyni v penzionu Kozí chlívek nebo cca 300m vzdálené jezírko, kde si můžete sami ulovit pstruha a nechat si ho hned ugrilovat. Dětský okruh Dětský okruh - má 14ks překážek, je určen dětem od 90cm výšky do 140cm, děti jsou jištěny unikátním bezpečnostní samojistící karabinou. Dospělé okruhy: - modrý okruh (rekreační) - 16ks překážek - červený okruh (střední) - 25ks překážek - černý okruh (náročný) -29ks překážek Tyto okruhy jsou od výšky 140cm, lezec je upevněn v celotělovém úvazku a jištěn na dvou karabinách a vybaven helmou. Sjezd na lanovkách o celkové délce 80m v lanovém parku je dále pro děti připravena skákací trampolína, pískoviště se skluzavkou, menší lezecká stěna a možnost občerstvení. CENÍK: Lanový park Dětský okruh (cena za osobu): 150 Kč Modrý okruh (cena za osobu): 250 Kč Červený okruh (cena za osobu): 300 Kč Černý okruh (cena za osobu): 350 Kč Rodina 3 osoby - sleva 10% Rodina 5 osob - sleva15% Skupina 20 osob (cena za osobu): 230 Kč Škola (cena za osobu): 190 Kč Lanovka sjezd (cena za osobu): 100 Kč V ceně vstupného je vstup do LP a jeho absolvování. Zapůjčení jistících prostředků - úvazky celotělové, lanyardy, karabiny, kladky a helmy. Instruktážní jištění a průchod před vstupem na překážky LP. V případě nezdaru při průchodu LP a vyproštění a následná doprava na zem (vstupné se nevrací). Pokud chce klient opět absolvovat trasu LP, je povinen uhradit nové vstupné. Lanový park - otevírací doba: červen, červenec, srpen, září: po ne: hod. duben, květen, říjen: po - čt: na objednání pá ne: hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4

5 Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: Březinka Památník 50 24'47.92"N 16 11'55.63"E Československé opevnění budované v letech je linie pevností, která měla sloužit k obraně státních hranic tehdejšího Československa proti útoku ze strany Německa a částečně také Maďarska. Do osudného roku 1938 se zdaleka nepodařilo celou linii dokončit. Postavené pevnosti ať lehkého tak těžkého opevnění se nepodařilo plně vyzbrojit. Klíčové body obrany - tvrze, neměly svoji nejdůležitější výzbroj tvořenou houfnicemi v dělostřeleckých srubech a otočných věžích. Linie opevění zkrátka nebyla v roce 1938 připravená plně čelit nepříteli. Je však důkazem toho jak bylo předválěčné Československo odhodláno bránit svoji nezávislost. Tato stránka by měla všem zájemcům přiblížit jak vypadal základní stavební kámen linie - samostatný pěchotní srub a dále potom o možosti návštěvy jednoho z těchto srubů kterým je N- S-82 Březinka, kde je dnes díky náchoskému KVH zřízen \\"Památník československého opevnění pěchotní srub Březinka. N- S- 82 Březinka je samostatný, oboustranný, dvoukřídlý pěchotní srub, který je výškově lomený - vyšší strana je pravá. Srub má dvě podlaží a je postaven ve II. stupni odolnosti. Síla ocelového zvonu a síly železobetonových stěn v této odolnosti jsou uvedeny v následující tabulce. Hlavní zbraně Březinky byly L1 (označení pro kanon 47 mm spřažený s těžkým kulometem vz.37 ráže 7,92 mm) a M (označení pro dva spřažené těžké kulomety vz.37 ráže 7,92 mm) vlevo, tj. směrem k Náchodu, a dvě zbraně D (označení pro sólo těžký kulomet vz. 37) vpravo. Ve Stropnici srubu byly zabetonovány dva ocelové zvony sloužící k pozorování a obraně srubu. Zvon vlevo byl vyzbrojen kulometem vz.37 (zbraň D) a zvon vpravo lehkým kulometem vz.26 ráže 7, 92 mm (zbraň N). Další výzbroj pak tvořily 4 lehké kulomety vz. 26 pod betonem, které sloužily k ochraně střílen hlavních zbraní a ochraně vchodu. K tomuto účelu také sloužily granátové skluzy, které zajišťovaly ochranu míst které nebylo možno postřelovat z ostatních zbraní. Další informace najdete zde: Pevnost Dobrošov - srub Můstek Pevnost, opevnění 50 24'12.17"N 16 12'15.01"E Dobrošovská pevnost byla vybudována v letech jako součást pohraničního opevnění ČSR. Přístupná jsou podzemní kasárna, dělostřelecký srub Zelený a velitelský srub Můstek. Pevnostní objekty jsou nejschůdněji dosažitelné autem z Náchoda, nebo České Čermné a dále pěšky z parkoviště. Pro zdatné je možnost pěšího výstupu z Náchoda Bělovse po NS Pevnost Dobrošov. Na virtuální prohlídku výhledů, které se nabízí z pevnostního objektu NDS 72 Můstek se můžeme podívat zde: Další informace najdete zde: Tvrz Dobrošov Zajímavost 50 24'2.20"N 16 12'1.06"E U obce Dobrošov u Náchoda se nachází jedna z našich nejzajímavějších národních památek. Jedná se o soustavu vojenského opevnění, které je pozůstatkem z doby druhé světové války. Představuje ojedinělý objekt celé střední Evropy a časem bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. Místo je zajímavým turistickým cílem. Areálem vojenského opevnění vás provede Naučná stezka, dlouhá 4,5 km. Začíná u dělostřeleckého srubu Zelený nad Dobrošovem, vede podzemím k velitelskému srubu Můstek s vyhlídkovou plošinou, dále ke kulometnému hnízdu na hoře Vrch a do osady Polsko, kde se dělí do dvou cest. Stezka má celkem osm zastávek vybavených informačními tabulemi. Dělostřelecká tvrz Dobrošov tvořila. Stavební úsek ŽSV V v Náchodě. Při jejím vyměřování došlo ke zdvojení linie, jelikož tvrz mohla být umístěna z terénních důvodů pouze na dobrošovské náhorní plošině. Sruby N-S 78? Polsko?, N-S 79? Hrobka? a N-S 71? V sedle? pokračují v linii a za ně je vsazena samotná dělostřelecká tvrz. Výstavbu tvrze prováděla firma Kapsa z Prahy, jíž bylo staveniště předáno 28. července Prvním stavebním dnem bylo pak 13. září Taktický a definitivní průzkum terénu probíhal v zimě 1935 a v létě roku Výsledkem byl projekt silné - sedmiobjektové dělostřelecké tvrze. Její sestava - dva pěchotní, čtyři dělostřelecké objekty a srub vchodový - odpovídala důležitosti svěřených úkolů. Šlo především o uzavření údolí Metuje u Náchoda. Velitelem vojenského stavebního dozoru byl škpt. žen. ing. František Zavadil, správcem stavby škpt. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5

6 stav. ing. Vlastimil Zeithamel. Přestože stavební práce probíhaly s velkou intenzitou, je zřejmé, že do září 1938 nemohly být ukončeny. Plánovaná stavební lhůta činila 24 měsíců a politické události zastavily práce již v polovině předpokládané doby. Stovky dělníků ( v září 772 dělníků + 28 vedoucích pracovníků ) však odvedly obrovský kus práce. Bylo vyrubáno 1750 m spojovacích chodeb ( v hloubce m pod zemským povrchem ) a cca 750 m podzemních sálů ( budoucí kasárna, sklady, technické zázemí,... ). Přibližně polovina z těchto prostor byla vybetonována Z celkové zadávací částky 42, ,- Kčs bylo vyúčtováno po přerušení prací cca 19, ,- Kčs. Další informace najdete zde: Česká Skalice - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel 50 23'46.78"N 16 2'9.77"E Kostel je v místě připomínán již r. 1350, původně to však byla gotická kaple. Nynější podoba kostela je zhruba z r. 1725, hřbitov, který kostel obklopoval byl v r zrušen. Rozsáhlejší opravy byly provedeny v r a v letech V kostele se nachází cínová křtitelnice z r s nejstarším dochovaným záznamem jména Česká Skalice. Na hlavním oltáři je významné řezbárské dílo Severina Stolaře z Moravské Třebové z r Dne 12. září 1837 měla v kostele svatbu Božena Němcová (tehdy Barunka Panklová). U kostela najdeme malou faru, jedná se o jednopatrovou zděnou barokní budova se šindelovou valbovou střechou a vnějším dvouramenným schodištěm, postavena byla r V 19. století fara sloužila za obydlí duchovních ve výslužbě, kteří vykonávali nadační mše. U kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého z r a sochy sv. Donáta a Floriána z dílny Matyáše Brauna a jeho žáků. Nedaleko kostela začíná modrá turistická značka vedoucí do Náchoda. Další informace najdete zde: Dobruška - Kostel sv. Václava Kostel 50 17'35.31"N 16 9'46.89"E Historie děkanského kostela sv. Václava spadá do 13. století. Ve století byl kostel již kamenný což dokládá nalezený kamenný svorník zdobený soukenickým cechem. Významnou přestavbu kostel prodělal v letech , kdy byl barokně přestavěn italským stavitelem Mikulášem Rossim. Katastrofou pro kostel byl požár dne 9. května 1806, který zničil nejen kostel, ale i historické jádro města. Oprava kostela byla pro nedostatek financí zdlouhavá a původní barokní sloh byl překryt slohem klasicistním. K částečnému doplnění barokních prvků došlo až při opravě v 90. letech minulého století. Další informace najdete zde: Novoměstské hradby Hradby 50 20'40.52"N 16 9'5.47"E Novoměstské hradby jsou umístěny na skále, obtékané ze 3 světových stran Metují. Hradby jsou postaveny z opuky a nechal je zhotovit Černčický. Po hradbách se lze přímo projít ( ulice "Na zádomí" ), rúzné cesty i cestičky vedou i pod hradbami. Vzhledem k erozi skály byly přidělány takzvané "pokličky". Všimnout si jich můžete v severní části ulice "Na zádomí". Součástí hradeb jsou i různé bašty a věže. Mezi nejznámější patří Zázvorka. Prohlídky hradeb se také týkají tyto 2 procházky: Autor článku: Ladislav Boháč Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6

7 Větrná elektrárna Nový Hrádek Elektrárna 50 21'43.02"N 16 15'8.68"E K Vaší navštěvě mohu jen doporučit náhorní planinu vrcholu Šibeník nad Novým Hrádkem v Orlických horách, jenž od roku 1995 hostí farmu čtyř větrných elektráren o celkové výšce 56 metrů. V současné době zde bohužel není žádná rozhledna, ale na vlastní nebezpečí můžete vylézt na zde položený tubus nenamontované elektrárny a získat tím lepší výhled do kraje, jenž bere dech a za dobrého počasí lze zahlédnout jak Orlické hory, Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu, ale i blizší cíle jako Hradec Králové, Opočno či údolní nádrž Rozkoš. Je odsud vidět i Dobrošov a Jiráskova chata. Autor článku: LukynF Další informace najdete zde: Dělostřelecká tvrz Skutina Pevnost, opevnění 50 21'18.04"N 16 17'46.00"E Dělostřeleckou tvrz Skutina najdeme v blízkosti obce Sněžné v okrese Rychnov nad Kněžnou. Je součástí soukromého muzea Československých opevnění z let , které se nachází v tvrzovém pěchotním srubu N-Sk-S 48 "U stodol" nedokončené, ale znovu restaurované dělostřelecké tvrze Skutina. Je přístupná veřejnosti. Součástí prohlídky jsou i zajímavé dobové fotografie a materiály, třírozměrné exponáty a sestup do podzemí nedokončené tvrze až do hloubky 36 metrů. Tvrz Skutina leží mezi v blízkosti známějších obcí Sedloňov a Olešnice v Orlických horách. Nejlépe se sem dostaneme autem z Dobrušky, Sedloňova, Sněžného nebo Olešnice. Odtud pak asi 2, 5 km pěšky po silnici směrem na Olešnici. Ze silnice mezi Polomem a Sněžným je značená odbočka zpevněnou polní cestou na parkoviště. Bližší informace o tvrzi, o možnostech její návštěvy a spoustu fotografií najdete na výše uvedeném webu. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: Dobruška - informační centrum Infocentrum 50 17'30.29"N 16 9'37.93"E Dobrušské informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází na náměstí F. L. Věka v budově městského úřadu čp. 32. Otvírací doba: letní sezona: 15. červen září zimní sezona: 16. září červen po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00 po-pá: 8:00-12:00, 13:00-17:00 so, ne, svátek: 9:00-12:00, 13:00-16:00 so: 8:00-11:00 Kontakt: ic@mestodobruska.cz tel.: web: Další informace najdete zde: Šerlišský Mlýn Rozcestí 50 19'44.67"N 16 22'18.23"E Šeršliský mlýn je rozcestí značených turistických tras. Je zde také hotel. Významná křižovatka turistických tras je umístěná mezi Městečkem Deštná a hlavním hřebenem Orlických hor. Lokalita je celoročně dostupná autem. Původně zde stával Postlerův mlýn, hájovna a několik horských chalup; Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7

8 samoty patřily pod Sedloňov. Kolem roku 1902 byl mlýn přestavěn Fuknerem z Trutnova na výletní hostinec, při němž se vyráběl šindel (v letech byl na pile Šerlišského mlýna připravován materiál pro stavbu Masarykovy chaty), později, v letech , byl rozšířen v hotel. Dřevěná jednopatrová budova byla v letech rekonstruována, byly přistavěny depandance Barborka a Kačenka. Další informace najdete zde: Červený Kostelec - infocentrum, Domek B. Němcové Infocentrum 50 28'36.30"N 16 5'39.72"E Sezónní informační středisko v Červeném Kostelci, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí, se nachází v Domku Boženy Němcové naproti kostelu sv. Jakuba. K získání je zde turistická známka č Červený Kostelec. Otevírací doba: květen - září úterý - neděle: 8:00-12:00 a 13:00-17:00 Kontakt: mksck@mksck.cz tel: (provoz květen - září) Další informace najdete zde: Česká Skalice - Infocentrum Ostatní 50 23'41.24"N 16 2'36.89"E Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí. Kontakt: Husovo náměstí 51, Česká Skalice tel Provozní doba: listopad - březen Po - Pá 9:00-12:00 13:00-17:00 duben - říjen Po - Pá 9:00-12:00 13:00-17:00 So 9:00-12:00 Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8

9 Studánka Pod Bukovou horou Studánka 50 26'53.48"N 16 6'23.44"E Studánka v těsné blízkosti potoka Špinka, který vytéká z nedalekého rybníka téhož jména. Asi 50 metrů od rozcestníku Pod Bukovou horou (modrá značka Žernov - Studnice - Řešetova Lhota - Špinka - Olešnice, zelená značka Pod Bukovou horou - Horní Rybníky - U Čertoviny). Prochází tudy trasa popsaná na Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9