Evropa. Evropa je území brané jako jeden ze sedmi světadílů, nebo jako západní část Eurasie. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie.

Transkript

1 Evropa Evropa je území brané jako jeden ze sedmi světadílů, nebo jako západní část Eurasie. Tvoří vlastně obrovský poloostrov dvojkontinentu Eurasie.

2 Ze severu jej ohraničuje Severní ledový oceán, ze západu Atlantský oceán, z jihu Středozemní a Černé moře spolu s vodními cestami, které je spojují, a z východu Asie. Jde o druhý nejmenší světadíl po Austrálii a Oceánii, který má rozlohu asi km² tj.7 % světové souše, je však zároveň druhý nejhustěji zalidněný. Hranice mezi Evropou a Asií Hranice mezi Evropou a Asií není v přírodě zjevná a zeměpisci se odedávna přou, kudy má přesně vést. Severní část hranice tvoří pohoří Ural další průběhu hranice je po řece Embě do Kaspického moře, odtud Kumomanyčskou sníženinou do Donu a po něm do Azovského moře. Evropa má velmi členité pobřeží a je nejčlenitější ze všech světadílů. Délka pobřeží činí km. Největší poloostrovy jsou Poloostrov Kola, Skandinávský, Jutský, Pyrenejský, Apeninský, Balkánský poloostrov, Peloponés a Krym. Největší ostrovy Evropy jsou soustředěny na severozápadě: Velká Británie, Island a Irsko. Další ostrovy leží na severu: Nová země a Špicberky, Gotland, Öland, Sjælland a na jihu: Mallorca, Sicílie, Sardinie, Korsika, Kréta a Rhodos. Nás však budou zajímat poloostrovy - Skandinávský je na severu a svým tvarem připomíná psa, Pyrenejský leží na jihozápadě, na jihu Apeninský, který je podobný botě, dlaň s prsty připomíná Balkánský poloostrov ležící na jihovýchodě Evropy. Z ostrovů - Britské ostrovy, Island, které leží v Atlantickém oceánu na západ od Evropy. Ve středozemním moři je mnoho ostrovů z nichž největší je Sicílie. Poloostrovy jsou části pevniny, které vybíhají do moří nebo oceánů. Ostrovy jsou části pevniny, které jsou ze všech stran obklopené vodou moří nebo oceánů.

3 Povrch Průměrná nadmořská výška činí 290 m n.m. (nejméně ze všech světadílů). Většinu území zaujímají nížiny (60 %). Nejstarší část Evropy je východoevropská nížina s Východoevropskou rovinou. Zde leží i nejnižší místo Evropy v proláklině Kaspické nížiny ( 28 m). Na východě je Východoevropská rovina lemována protáhlým pohořím Ural (1894 m) o délce 2500 km. Skandinávské pohoří (2469 m), ledovce zde vyhloubily typické fjordy. Ledovec poznamenal i Severoněmeckou a Středopolské nížiny, Středoněmeckou vysočinu, Český masív (1602 m) a Francouzské středohoří (1886 m).alp (Mt. Blanc, 4807 m) a dalších evropských pohoří (Karpaty (2655 m), Pyreneje (3404 m) a Apeniny (2914 m)).

4 NORSKÉ FJORDY V jižní Evropě se setkáváme i s vulkanismem a zemětřesením. Na Sicílii se tyčí i nejvyšší činná sopka Evropy Etna (3340 m).

5 Vodstvo V Evropě s poměrně vlhkým podnebím je vytvořena poměrně hustá říční síť. 80 % Evropy leží v úmoří Atlantského oceánu. Je druhý největší na Zemi. V něm mohutný teplý proud, který ovlivňuje podnebí směřuje k západním břehům Evropy20 % Evropy je odvodňováno do velkého jezera, které se jmenuje Kaspického moře, do něhož ústí nejdelší evropská řeka Volha (3531 km). Dalšími velkými řekami jsou Don, Dněpr, Dunaj, Pád, Rhôna, Ebro, Seina, Temže, Rýn, Labe, Odra a Visla. Nejvíce vody je ve východní Evropě na jaře a počátkem léta, ve střední a severní Evropě na jaře, v západní a jižní Evropě v zimě a ve velehorách v létě. Většina evropských jezer je ledovcového původu. Největšími jezery jsou Ladožské ( km²) a Oněžské jezero(9700 km²) v Rusku.

6 Oceán je velká zásobárna vody, který odděluje světadíly. S výjimkou Evropy a Asie. Moře jsou části oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Podnebí Podnebí je opakující se souhrn počasí na určitém místě. Počasí neokamžitý stav ovzduší teplota vzduchu,vlhkost, větrnost, sluneční svit. Evropa patří do tří podnebných pásů severní polokoule. Na nejzazším severu je to studený pás se dvěma oblastmi, arktickou a subarktickou. Většina Evropy leží v severním mírném pásu. V západní Evropě se rozkládá západopřímořská oblast s převládajícími západními větry a s mírnou zimou i létem. Ve střední Evropě je oblast přechodná, teplé léto se srážkami se střídá se zimou s trvalou sněhovou pokrývkou. Východní Evropa leží ve vnitrozemské (kontinentální) oblasti s dlouhými, studenými zimami a horkými léty. Zde leží nejsušší místo Evropy Astrachaň (180 mm ročně).

7 Ve středomořské oblasti subtropického pásu leží i nejdeštivější místo Evropy Crkvica (4624 mm ročně). Hospodářství Evropa patří k hospodářsky nejvyspělejším oblastem planety. Průmyslová odvětví mají dlouhou tradici, zemědělství je intenzivní. Ze světového hlediska má význam těžba uhlí, ropy, zemního plynu, železné rudy, bauxitu, niklu, rtuti, magnezitu, fosfátů a draselných solí. Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je strojírenství. V Evropě jsou rozvinuty všechny druhy dopravy a má největší objem zahraničního obchodu ze všech světadílů. Fauna a flóra Chladné oblasti kolem severního polárního kruhu jsou domovem sobů, hus a sovic sněžních. Trochu více na jih mechy a lišejníky. Tundry, jež je po většinu roku zmrzlá, ustupují lesům tvořeným smrkem a břízou. Tyto lesy se rozprostírají po celé severní Evropě a potulují se v nich medvědi a vlci. V mírnějších klimatech severozápadní Evropy jsou smíšené lesy tvořené dubem, jasanem a bukem a jsou domovem veverek, vysoké zvěře, divokých kanců a mnoha druhů ptáků. Mořští ptáci, jako například racci, alky a terejové, hnízdí na skalnatém pobřeží Atlantského oceánu. V Atlantském oceánu žije celá řada různých druhů ryb včetně tresky, sledě, lososa, sardinek a jesetera. Travnaté oblasti střední Evropy jsou z velké části využívány pro zemědělství, ale poskytují také obživu mnoha savcům a

8 ptákům. Velcí sokoli a orli loví koroptve, křepelky, myši, krtky, krysy a další malé živočichy tohoto pásma. Dále na jih v horském pásmu Alp nalezneme formy života v přírodě typické pro tuto oblast, např. savce, kteří si vyhrabávají nory a říká se jim svišti, a kamzíky podobné koze. Mezi alpské květiny patří tmavomodrý hořec a trsovitý plesnivec alpský. Na nejjižnějších cípech Evropy, kolem Středozemního moře, se daří olivovníkům, cypřišům a borovicím piniím. Na teplém slunci tohoto pásma se vyhřívají hadi, ještěrky a želvy. Státy Na Evropském kontinentu a k němu náležících ostrovech se nachází území 46 nezávislých států. Na základě kulturních a politických hledisek bývají často přiřazovány ještě Kypr, Gruzie či Arménie, na základě odlišně chápané hranice Evropy to může být i Ázerbájdžán, nebo naopak jsou vyřazovány země, jejichž hlavní území leží mimo Evropu a pohybují se v jiném kulturním rámci, než je ten evropský (nejčastěji Turecko a Kazachstán). Albánie Andorra Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Černá Hora Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kosovo Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malta Moldavsko Monako Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko San Marino Slovenská republika Slovinsko Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Spojené království; Velká Británie; Británie) o Anglie o Skotsko o Wales o Severní Irsko Srbsko

9 Kazachstán (část) Rusko (část) Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko (část) Ukrajina Vatikán Evropská unie Evropskou Unii (EU) tvoří od posledního rozšíření v roce 2007 celkem 27 členských států. Každý stát EU je vázán mezinárodní smlouvou a vztahují se na něj nařízení orgánů Unie, která jsou však většinou nepřímo závazná. Z hlediska státního zřízení je Evropská Unie jako celek konfederací s některými znaky federace (přímo závazná nařízení, dvojí občanství). Na počátku evropské integrace, jejímž je EU vrcholem, stálo v roce 1958 šest států - Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko. K nově vzniklému Evropskému hospodářskému společenství (EHS) se postupně přidaly další státy. V roce 1992 bylo EHS na základě Maastrichtské smlouvy přejmenováno na Evropské společenství (ES) a z něj o rok později vznikla dnešní Evropská Unie. Rozšiřování pokračuje i nadále. Nejvíce států vstoupilo do Evropské Unie v roce 2004, mezi 10 novými členy byla i Česká republika a Slovensko. V roce 2007 se přidalo Bulharsko a Rumunsko. V následujícím desetiletí by se členskými státy Evropské Unie měly stát Chorvatsko a Makedonie, otazník stále visí nad Tureckem. Zdroj použité literatury a materiálů: