ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2015

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY krajská pobočka v Ostravě KONTAKTNÍ PRACOVIŠTĚ KARVINÁ tř. Osvobození č. 60a/1388 ZPRÁVA O SITUACI NA TRHU PRÁCE V KARVINSKÉM REGIONU V ROCE 2015

2 Spolupráce a podklady: výsledky šetření provedeného zaměstnanci oddělení trhu práce, jednotlivé odborné útvary Úřadu práce ČR, krajské pobočky Ostrava, kontaktního pracoviště Karviná, Česká správa sociálního zabezpečení, Český statistický úřad. Zpracovala: Ing. Iveta Slunská, odborný pracovník trhu práce krajské pobočky Ostrava, kontaktní pracoviště Karviná, únor 2015

3 OBSAH 1 Celková charakteristika okresu Zaměstnanost a volná pracovní místa Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti podle odvětví Vývoj zaměstnanosti u nejvýznamnějších zaměstnavatelů Hromadné propouštění zaměstnanců z důvodu organizačních změn Monitoring zaměstnavatelů v průběhu roku Stav a vývoj volných pracovních míst Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Nezaměstnanost Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnanosti uchazečů o zaměstnání Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura vybraných skupin uchazečů o zaměstnání Dosažitelní a nedosažitelní uchazeči o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání a profese Věková struktura uchazečů o zaměstnání Struktura uchazečů o zaměstnání podle délky evidence Struktura uchazečů o zaměstnání podle výše nároku na podporu v nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postižením (OZP) Cizinci na trhu práce Aktivní politika zaměstnanosti Pracovní místa s příspěvkem úřadu práce Hodnocení nástrojů APZ Finanční podpora skupiny osob se zdravotním postižením Rekvalifikace, zvolené rekvalifikace, rekvalifikace zaměstnanců, poradenství a pracovní rehabilitace Rekvalifikace Zvolená rekvalifikace Poradenské programy Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Zaměstnanecké rekvalifikace Další poradenské činnosti Projekt Podpora odborného vzdělávání zaměstnanců (POVEZ) Povolování výkonu činnosti dítěte Prognóza vývoje trhu práce k

4 Použité zkratky Seznam příloh

5 1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU Okres Karviná je situován v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Zaujímá rozlohu 356 km 2, což jej činí čtvrtým nejmenším okresem v republice a za okresem Ostrava-město druhým nejmenším v kraji. Severně a východně hraničí s Polskou republikou, když státní hranice je více než z poloviny tvořena vodními toky. V současných hranicích vznikl okres Karviná v roce Od té doby došlo k územní změně okresu pouze jedenkrát k se území okresu rozrostlo o obec Horní Bludovice, jež byla převedena z okresu Frýdek-Místek. Obyvatelstvo je soustředěno v 17 obcích, z nichž 7 má statut města, přičemž města Karviná (55 985) a Havířov (75 049) jsou statutárními městy s největším počtem obyvatel. Dle oficiálního údaje z ČSÚ o počtu obyvatelstva bylo ke dni v okrese obyvatel, což jej řadí jako druhý nejlidnatější okres v rámci kraje a třetí v České republice. Na celkovém počtu obyvatel ČR se ke stejnému datu podílelo obyvatelstvo okresu 2,4 %. Okres Karviná je charakteristický malou rozlohou, ale vysokou hustotou obyvatel na 1 km 2, která v roce 2014 činila 719 osob. Havířov s počtem obyvatel/km 2 (v roce 2014) je považován za obec s největší hustotou obyvatel Moravskoslezského kraje. Tabulka 1.1 Základní údaje okresu Karviná k počet obyvatel rozloha 356 km 2 hustota obyvatelstva 719 osob / km 2 počet obcí 17 z toho měst 7 počet mikroregionů 5 Hospodářství a zaměstnanost okresu, jeho ekonomický potenciál a současná struktura je silně ovlivněn předchozím dlouholetým historickým vývojem. Industriální rozvoj Karvinska byl nastartován nálezem černého uhlí na vrchu Čechovice v Karviné v roce Postupně se těžba rozvíjela v 19. století budováním dolů a návazně se rozvíjel průmysl koksárenský, železářský, hutní, chemický a potřebná dopravní infrastruktura. V polovině 20. století státní národohospodářská orientace na těžký průmysl ovlivnila vývoj okresu. Byly investovány obrovské finanční prostředky do otevírání a stavby nových důlních kapacit. Vyvolaná poptávka po nových pracovních silách je v šedesátých a sedmdesátých letech přitáhla za nadprůměrně honorovanou prací v dolech a perspektivou získání bytu. Návazně byla preferována výstavba bytů, obchodní sítě, dopravní infrastruktury a objektů školství, zdravotnictví a kultury. V osmdesátých letech začala stagnace a pokles objemu těžby černého uhlí. Počátkem devadesátých let se v krátkém časovém období změnila národohospodářská 1

6 z toho ÚP ČR KrP Ostrava Analýza stavu a vývoje trhu práce v okrese Karviná v roce 2015 koncepce. Uskutečnil se rychlý útlum těžkého průmyslu. V okrese se to projevilo zastavováním těžby ekonomicky neefektivních dolů František a Dukla a některých důlních provozů. Problémy s odbytem vlastní produkce, ale také změny ve vlastnictví firem, přispěly k omezování i likvidaci nedůlních továrních kapacit ve strojírenství, elektrotechnickém, kožedělném průmyslu a k útlumu a organizačnímu rozpadu kapacit velkého stavebnictví v okrese. Uvolňované pracovní síly byly v prvé polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. Teprve postupně byly vytvářeny nové investiční impulsy budováním průmyslových zón pro nové podnikatelské záměry většího rozsahu Nové pole v Karviné, Pod zelenou v Českém Těšíně a podporováním podnikání v dalších městech a obcích. Dnem došlo ke změně sídla a.s. OKD z Ostravy do areálu Dolu Darkov v Karviné - Darkov. Od 1. ledna 2015 působí v okrese Karviná 2 důlní závody, a to Důlní závod 1 (vznikl sloučením původních závodů Důl Darkov a Důl Karviná) a Důlní závod 2 (vznikl přejmenováním původního Závodu Důl ČSM). Dále zde působí závod Úpravny, závod Servisní služby a závod Podnik OKD, a.s. V okrese Frýdek-Místek je to Důlní závod 3 (vnikl přejmenováním původního Závodu Dolu Paskov). I přes výrazné změny, které tento rezort těžby a dobývání zaznamenal, má nadále z pohledu zaměstnanosti nejvyšší zastoupení v okrese (18 %). Podíl je zjištěn ze zaměstnanosti subjektů s 20 a více zaměstnanci. Tabulka 1.2 Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v okrese Karviná ukazatel 1 stav k stav k stav k celkem ženy celkem ženy celkem ženy počet obyvatel celkem věková kategorie 0-14 let věková kategorie let věková kategorie 65 let a více průměrný věk obyvatel 41,3 41,6 41,9 43,4 42,2 43,7 1 Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel se oproti roku 2013 snížil o osob, přičemž se na poklesu počtu obyvatelstva podílel migrační úbytek ve výši osob a přirozený úbytek ve výši 618 osob. Na tomto poklesu se podíleli zejména obyvatelé ve věkové kategorii let (-3 150). K jejich odlivu došlo také vlivem špatné situace na karvinském trhu práce. Ve věkové kategorii 0-14 let byl pokles osob o 176. K nárůstu počtu obyvatel došlo pouze u věkové kategorie 65 let a více, a to o 931 osob na celkových osob, kteří se na celkovém počtu podílejí 17,9 %. Nízká porodnost je základním rysem současné populační situace nejen karvinského okresu, ale i v rámci celé republiky, a proto dochází k pozvolnému stárnutí populace. 2

7 Pokles obyvatelstva se týkal všech mikroregionů a proběhl především u měst s rozšířenou pravomocí. Následující přehled zachycuje obyvatelstvo v letech 2013 a 2014 a jejich meziroční rozdíl v rozdělení na města a obce okresu. města okresu obce okresu Havířov Doubrava Karviná Petrovice u Karviné Orlová Těrlicko Český Těšín Horní Suchá Bohumín Dolní Lutyně Petřvald Chotěbuz Rychvald Albrechtice celkem města Stonava Dětmarovice Horní Bludovice celkem obce Nejvyšší meziroční pokles obyvatelstva zaznamenala především velká města. U města Havířov dosahoval pokles osob a u Karviné 863 obyvatel. Nejnižší pokles ve výši 93 osob mělo město Bohumín. Pokles výjimečně zaznamenaly také 4 menší obce, a to nejvíce o 69 osob obec Doubrava. Meziroční přírůstek se naopak projevil u zbývajících 6 obcí a ve 2 menších městech, kdy se pohyboval v rozsahu od 7 osob do 62 obyvatel. Tento nejvyšší přírůstek zaznamenala obec Horní Bludovice. Trend stoupajícího průměrného věku obyvatel okresu Karviná se nezastavil ani v tomto sledovaném období a vzrostl na 42,2 roků, z toho u mužů na 40,6 a u žen na 43,7 roků. Od roku 2000 se průměrný věk obyvatel i žen zvýšil shodně o 4,5 roků, jak je možno vidět v grafu 1.1. Graf 1.1 Průměrný věk obyvatel okresu Karviná 3

8 Podle věkové struktury obyvatel okresu Karviná byla v roce 2014 nejčetnější kategorie let shodně u obou pohlaví, přičemž se jednalo o žen a mužů. Graf 1.2 Věková struktura mužů a žen okresu Karviná k

9 Silné stránky okresu situováni na hlavním železničním mezinárodním tahu do Polska a na Slovensko existence přírodních léčivých zdrojů jodobromových vod - využitelnost léčivých vod významné zásoby metanu vázaného na sloje černého uhlí značný rozsah umělých i přirozených vodních ploch - možnost využití vodních ploch vzniklých v důsledku poddolování k rekreaci u vody lokality soustavy Natura 2000 dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště do zaměstnání v Ostravské aglomeraci potenciální zintenzivnění česko-polsko-slovenských vztahů úspěšné fungování a postupný rozvoj průmyslových zón dostatek volné pracovní síly s nároky na nižší průměrné výdělky široká síť vzdělávacích zařízení Slabé stránky okresu vysoká zátěž území těžbou a úpravou černého uhlí - důlní vlivy, odvaly, odkaliště deformace krajiny vlivem hlubinné těžby uhlí vysoký podíl zdrojů spalujících fosilní paliva na znečištění ovzduší pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel - celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva nízká mobilita pracovní síly nepříznivé vnímání regionu z hlediska cestovního ruchu odliv kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný konkurencí jiných oblastí ČR vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech nízká podnikatelská aktivita velká orientace na těžký průmysl vysoký podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel a specifika v národnostní struktuře obyvatel 5

10 2 ZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V této kapitole jsou podrobněji vyhodnoceny informace z oblasti zaměstnanosti za subjekty s 26 a více zaměstnanci. Data jsou získána z interních údajů monitoringu zaměstnavatelů a údaje o osobách samostatně výdělečně činných (OSVČ) z Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ). Údaje o malých firmách (1 25 zaměstnanců), které byly získávány z OSSZ a využívány pro výpočet celkové zaměstnanosti v okrese, OSSZ od ledna 2009 v souvislosti s novelou zákona o nemocenském pojištění již nesleduje. 2.1 ZAMĚSTNANOST PODLE KATEGORIÍ ZAMĚSTNAVATELŮ A POČTU ZAMĚSTNANCŮ Kontaktní pracoviště krajské pobočky ÚP ČR v Karviné zajistilo k údaje o zaměstnanosti od 364 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali v okrese 26 a více osob a byli monitorováni přímo ÚP. Meziročně se jejich počet snížil o 10. Od června 2002 členíme monitorované zaměstnavatelské subjekty podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Jelikož poslední uvedená skupina zaměstnavatelských subjektů zaměstnává nejvíce osob, je navíc ještě podrobněji rozčleněna nad rámec kategorizace ILO viz tabulka 2.1. Tabulka 2.1 Počet a podíl zaměstnavatelů v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2014 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , ,5-4 -2, zaměstnanců , ,5-1 -0,6 250 a více 45 12, , ,1 z toho , , , , ,5 0 0, ,1 2 5, , a více 0 0,0 1 3,8 +1 x celkem , , ,7 Meziročně došlo k poklesu počtu zaměstnavatelských subjektů u všech velikostních kategorií. U velikostní skupiny subjektů s 250 a více zaměstnanci byl pokles ve skutečnosti o 1 subjekt, jelikož společnost OKD, a.s. byla dříve vedena dle jednotlivých závodů (celkem 5 subjektů) a nyní je brána jako jeden celek, který spadá do velikostní kategorie 5000 a více zaměstnanců. Ke dni dosáhla zaměstnanost u 364 zaměstnavatelů s 26 a více zaměstnanci výše osob. Za sledovaný rok se jejich počet snížil o 612 osob, tj. o 1,2 %. Srovnání zaměstnanosti během let 2015 a 2014 včetně rozdílu v jiných velikostních skupinách dle kategorie ILO je zachyceno v tabulce

11 Tabulka 2.2 Počet a podíl zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců velikostní kategorie zaměstnavatele / /2014 absolutně % absolutně % absolutně % zaměstnanců , , , zaměstnanců , , ,5 250 a více , , ,0 z toho , , , , , , , , , a více 0 0, , x celkem , , ,2 U základního členění skupin v první části se meziročně zaměstnanost zvýšila pouze u skupiny s zaměstnanci (+ 87 osob, tj. 0,5 %). U zbývajících skupin naopak zaměstnanost klesla, nejvíce pak u skupiny s 250 a více zaměstnanci (-541 osob, tj. 2 %) a ve skupině zaměstnanců (-158, tj. 2,8 %). V dalším členění subjektů s 250 a více zaměstnanci se odráží již výše uvedena situace ve sloučení pěti subjektů v jeden podnik spadající do kategorie se stavem zaměstnanců 5000 a více. Graf 2.1. Vývoj počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů se stavem 26 a více zaměstnanců Pozn. do roku 2004 se sledovala zaměstnanost u zaměstnavatelů se stavem 25 a více zaměstnanců Z grafu 2.1 je možné vidět, že od roku 2005, kdy se sledují subjekty se stavem zaměstnanců 26 a více dochází k neustálému poklesu počtu zaměstnanců, u počtu firem je tento klesající 7

12 trend zaznamenán od roku 2008 s výjimkou roku 2014, kdy došlo k nárůstu. Jedním z důvodu změny počtu může být přechod organizace ze skupiny s větším počtem pracovníků mezi firmy, které nesplňují stav zaměstnanců 26 a více a tudíž nejsou v daném roce ve sledované kategorii vykázány a samozřejmě to platí i obráceně. V roce 2015 se počet osob vykonávajících SVČ (hlavní i vedlejší činnost) dle údajů ČSSZ meziročně snížil o 42 osob, tj. o 0,3 %. Snížil se počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní činnost (o 172) a zvýšil se počet osob vykonávající SVČ jako vedlejší činnost (o 130) viz tabulka 2.3. Tabulka 2.3 Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ ukazatel stav k rozdíl 12/ / absolutně % zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob 1) ,2 osoby vykonávající SVČ 2) hlavní ,2 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ - vedlejší ,2 - celkem ,3 2.2 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI PODLE ODVĚTVÍ Monitorované firmy jsou od roku 2008 rozděleny podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která byla vypracována na základě mezinárodní statistické klasifikace a nahradila původní Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností (OKEČ). Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství v minulých letech, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi. V následujících tabulkách je navíc podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Následující kapitola zachycuje zaměstnanost v jednotlivých odvětvích u subjektů, které zaměstnávají 26 a více zaměstnanců a jsou republikově sledovány. V tabulce 2.4 je provedeno srovnání počtu zaměstnanců a zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích ke dni a Zaměstnanost u subjektů s 26 a více zaměstnanci se meziročně snížila o 1,2 %, což představuje pokles o 612 osob. Počet zaměstnavatelů se meziročně snížil o 1 %, což představuje pokles o 10 subjektů. K celkovému snížení počtu monitorovaných firem v roce 2015 přispěly z jednotlivých odvětví nejvíce N Administrativní a podpůrné činnosti (-3), F Stavebnictví (-2) a B Těžba a dobývání (- 6), avšak u tohoto odvětví se jednalo ve skutečnosti o pokles dvou subjektů z důvodu sloučení z pěti podniků do jednoho, jak již bylo popsáno výše. Naopak celkový nárůst monitorovaných firem zaznamenalo nejvíce odvětví CB Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků (+2). V příloze č. 1 je uvedena zaměstnanost k dle odvětví v jednotlivých mikroregionech včetně prognózy k u subjektů s 26 a více zaměstnanci. V příloze č. 2 jsou uvedena data k za subjekty se stavem 20 a více zaměstnanců a v příloze 8

13 č. 3 je kartograf počtu zaměstnanců s počty monitorovaných firem se stavem 26 a více pracovníků v mikroregionech v okrese Karviná k Tabulka 2.4 Počty zaměstnanců a zaměstnavatelů v odvětvích podle CZ NACE monitorované firmy se stavem 26 a více osob CZ NACE kód Odvětví dle CZ NACE Zaměstnanci ke dni: Zaměstnavatelé ke dni: Rozdíl Rozdíl A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl (CA - CM) CA Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků CB Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků CC Zpracování dřeva, výroba papíru a výrobků z nich, tisk a rozmnožování nahraných nosičů CD 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů CE 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků CF 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků CG Výroba pryžových, plastových výrobků a ostatních nekovových minerálních výrobků CH Výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí CI 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CJ 27 Výroba elektrických zařízení CK 28 Výroba strojů a zařízení jinde nezařazených CL Výroba dopravních prostředků a zařízení CM Výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl a opravy a instalace strojů a zařízení D 35 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou, čin. související s odpad. vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnosti K Peněžnictví a pojišťovnictví L 68 Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O 84 Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení P 85 Vzdělávání Q Zdravotní a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti S Ostatní činnosti T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů, služby pro vlastní potřebu U 99 Činnosti exteritoriální organizace a instituce Celkem

14 Graf 2.2. Zaměstnanost v okrese Karviná podle odvětví k v % Údaje jsou získány z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 10

15 Z uvedených monitorovaných odvětví u subjektů s 26 a více zaměstnanci zaznamenala nejvyšší zaměstnanost tato odvětví: - B Těžba a dobývání (18,4 %) - CH Výroba základních kovů, hutního zpracování, slévárenství a výroby kovových konstrukcí (10,7 %) - Q Zdravotní a sociální péče (10,6 %) - P Vzdělávání (9,5 %) - H Doprava a skladování (6,9 %) - G Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel (6,6 %) - CL Výroba motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků a zařízení (6,4) - O Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení (6,4 %). Poté již následovala odvětví s podílem 3 % a méně, možno vidět v grafu 2.2. Úbytek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: 1. Odvětví B - Těžba a dobývání (-998) Zaměstnanost se snížila o 998 osob, tj. 9,6 %. Stavy zaměstnanců klesly nejvíce především u důlních závodů a.s. OKD a dále u spolupracujících firem. Úbytek zaměstnanosti u firem byl částečně redukován přírůstkem u dalších subjektů. 2. Odvětví N Administrativní a podpůrné činnosti (-214) Meziroční pokles o 214 osob, tj. o 13,4 %. Tento pokles byl způsoben zejména agenturami práce, přičemž se jedna z nich nachází v insolvenčním řízení. Dále se jednalo o společnost, která ukončila činnost z důvodu odchodu majitelů do důchodu, přičemž v pokračování činnosti pokračuje jiná firma. 3. Odvětví CA - Výroba potravinářských výrobků a nápojů, tabákových výrobků (-162) Meziročně došlo k poklesu o 16,5 %. Na snížení se nejvíce podílelo rušení prodejen, či přestěhování některých činností mimo okres. 4. Odvětví F - Stavebnictví (-153) Meziroční pokles ve výši 13,8 % byl způsoben zejména společností, která se dostala do insolvence, ale současně zde vznikla nástupnická společnost. Přírůstek zaměstnanosti v počtu 100 a více osob meziročně zaznamenala tato odvětví: 1. Odvětví CL Výroba dopravních prostředků a zařízení (+293) Meziroční nárůst byl o 293 osob, tj. o 9,9 %. K tomuto zvýšení počtu zaměstnanců přispěly hlavně subjekty, které se svou výrobou orientují na automobilový průmysl. 2. Odvětví CH Výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství a výroba kovových konstrukcí (+246) Meziročně se zaměstnanost zvýšila o 246 osob, tj. o 4,7 %. Jednalo se převážně o subjekty, které mají jako vedlejší činnost agenturní zaměstnávání, kde došlo k nárůstu počtu zaměstnanců, ale hlavní činností spadají do tohoto odvětví 11

16 Odvětví CB Výroba textilií, oděvů, usní a souvisejících výrobků (+208) Meziročně došlo k nárůstu o 208 osob, tj. o 97,7 %. Největší podíl na tomto nárůstu měla společnost, která je svou činností navázána na automobilový průmysl. Na zaměstnanosti k se podílelo také zaměstnanců, kteří byli vyslání 24 agenturami práce k výkonu práce k zaměstnavatelům sídlícím v okrese a zaměstnávajícím 26 a více zaměstnanců. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 se počet agenturních zaměstnanců v této skupině zaměstnavatelů zvýšil o 328 osob, tj. o 39,4 %. Počet agentur práce vysílající zaměstnance do firem okresu Karviná se zvýšil o 5. Nejvíce osob bylo zaměstnáváno touto formou v odvětví CL Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (543) a CH Výroba základních kovů, hutního zpracování kovů, slévárenství a výroby kovových konstrukcí (410). 2.3 VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI U NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH ZAMĚSTNAVATELŮ Ke dni působilo v okrese 14 zaměstnavatelů s 500 a více zaměstnanci, jejichž podrobnější členění je uvedeno níže. Stav zaměstnanců s počtem 5000 a více osob měl 1 subjekt: OKD, a.s. zaměstnavatel odvětví dle CZ NACE B 051 Těžba a úprava černého uhlí Stav zaměstnanců v rozmezí osob měly tyto 2 subjekty: BONATRANS GROUP a.s. zaměstnavatel Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, příspěvková organizace odvětví dle CZ NACE CL 302 Výroba železničních lokomotiv a vozového parku Q 861 Ústavní zdravotní péče Stav zaměstnanců v rozmezí osob mělo těchto 11 subjektů: zaměstnavatel ŽDB Drátovna a.s. Nemocnice s poliklinikou Havířov, příspěvková organizace VIADRUS a.s. DONGHEE Czech s.r.o. Mölnlycke Health Care Klinipro s.r.o. Statutární město Havířov Shimano Czech Republic, s.r.o. Kaufland Česká republika v.o.s. odvětví dle CZ NACE CH 2434 Tažení ocelového drátu za studena Q 8610 Ústavní zdravotní péče CH 252 Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení CL 293 Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory CM 3250 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb O 841 Všeobecné činnosti veřejné správy CL 3092 Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy G 477 Maloobchod s ostatním zbožím ve specializovaných prodejnách 12

17 zaměstnavatel České dráhy, a.s. - Depo kolejových vozidel Olomouc, provozní jednotka Bohumín TRESTLES, a.s. Česká pošta, s. p. odvětví dle CZ NACE H 491 Železniční osobní doprava meziměstská CH 2599 Výroba ostatních kovodělných výrobků H 5310 Základní poštovní služby poskytované na základě poštovní licence 2.4 HROMADNÉ PROPOUŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Z DŮVODU ORGANIZAČNÍCH ZMĚN V průběhu roku 2015 obdržel ÚP informace o vyhlášení hromadného propouštění od jedné společnosti sídlící v okrese Karviná. Jedná se o společnost z odvětví těžby a dobývání, u níž probíhají dlouhodobě z ekonomických důvodů organizační změny. Během roku 2015 opustilo tuto společnost v okrese Karviná přibližně 624 zaměstnanců v rámci hromadného propouštění. Ze 4 subjektů sídlících mimo okres, které propouštěly 742 zaměstnanců ve více regionech ČR, se propouštění týkalo našeho okresu 16 zaměstnanců u subjektů odvětví J telekomunikační činnosti, CK výroba strojů a zařízení, G maloobchod v nespecializovaných prodejnách a K finanční zprostředkování kde by propouštění mělo proběhnout v roce MONITORING ZAMĚSTNAVATELŮ V PRŮBĚHU ROKU 2015 V průběhu roku 2015 bylo v rámci monitorovací činnosti KoP oddělení trhu práce provedeno 18 šetření u zaměstnavatelů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 se jejich počet zvýšil o 2. V tabulce 2.5 je uveden přehled těchto návštěv dle jednotlivých mikroregionů. Tabulka 2.5 Provedená šetření u zaměstnavatelů v letech období Karvinsko Havířovsko Orlovsko Bohumínsko Českotěšínsko úhrnem rozdíl 2015/ Běžná šetření pracovníků monitoringu probíhala zpravidla u nově vznikajících zaměstnavatelů, dále u zaměstnavatelů, kteří mají zájem o spolupráci v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, případně zaměstnavatelů, jejichž vývoj je z hlediska okresu významný a mohl ovlivňovat vývoj na trhu práce. Týkalo se to především zaměstnavatelů s vyšší zaměstnaností, zaměstnavatelů s ekonomickými problémy, na něž byl podán návrh na konkurz, subjektů, které se transformovaly do jiné právní formy, u nichž má probíhat hromadné propouštění atd. Mimo původní klasický monitoring probíhá od druhé poloviny roku 2013 monitoring zaměstnavatelů, jehož cílem bylo zajistit informovanost zaměstnavatelů o aktivitách ÚP, které by měly vést především k uplatnění uchazečů na volných místech, případně v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Z toho důvodu byl tento úsek zařazen pod zprostředkování jednotlivých KoP v rámci okresu Karviná. Navštěvovány a současně zmonitorovány byly zejména firmy se stavem 0 25 zaměstnanců, které nejsou v rámci běžného monitoringu 13

18 sledovány. V tabulce 2.6 je uveden přehled o počtu provedených aktivit těchto pracovníků ve srovnání se stejným obdobím roku Tabulka 2.6 Uskutečněné aktivity se zaměstnavateli období počty uskutečněných jednotlivých aktivit osobní návštěvy ostatní kontakty získaná VPM výběrová řízení rok rok rozdíl 2015/ Mimo výše uvedené aktivity se uskutečnilo 6 prezentací, z toho 4 pro zaměstnavatele a 2 pro mladistvé uchazeče k doplnění základního a učňovského vzdělání. 2.6 STAV A VÝVOJ VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍST Vývoj počtu volných pracovních míst na okresním trhu práce dlouhodobě potvrzuje, že situace v této oblasti odráží aktuální vývoj ekonomiky a je důsledkem doprovodných efektů tohoto vývoje v oblasti tržní poptávky. Jelikož zaměstnavatelé již nemají ze zákona povinnost hlásit volné pracovní pozice do registru úřadu práce, neprocházejí tímto registrem všechny pracovní příležitosti, které se na trhu práce reálně vyskytují, přesto mají tyto údaje přiměřenou vypovídající hodnotu. V těchto počtech nejsou zahrnuty poptávkové a náborové letáky a pracovní příležitosti na živnostenský list. VPM se rozumí všechna pracovní místa, která chce zaměstnavatel obsadit zaměstnanci, se kterými uzavře pracovněprávní vztah, tj. uzavře pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Ke dni bylo evidováno na pracovištích na území okresu Karviná celkem 1141 volných pracovních míst. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 vzrostl počet VPM k tomuto datu o 425 míst. V průběhu roku docházelo k postupnému nárůstu těchto míst až do měsíce srpna a následně od září k mírnému postupnému poklesu, ale přesto byl počet VPM v prosinci nad tisícovou hranici. Ve srovnání s rokem předchozím můžeme pozorovat nárůst poptávky během všech měsíců. Nejvyšší počet VPM k poslednímu dni v měsíci byl zaznamenán v srpnu (1520 VPM 15. místo v rámci ČR), naopak nejnižší počet VPM byl registrován počátkem roku v lednu (678 VPM 32. místo v rámci ČR). Graf 2.3 Stav VPM na konci jednotlivých měsíců let 2013 až 2015 včetně meziročního rozdílu mezi léty 2015 a

19 Podle stupně dosaženého vzdělání, které zaměstnavatelé požadují pro výkon požadované profese je poptáváno nejvíce míst po vyučených uchazečích (547 míst 47,9 %) a poté po nekvalifikovaných uchazečích se základním nebo nedokončeným vzděláním (359 míst - 31,5 %). Na dalších místech se zařadila VPM s požadovaným ÚS vzděláním a vysokoškolským vzděláním shodně ve výši 74 míst. Zbývající členění je možno vidět v tabulce č 2.7. Nárůst VPM podle stupňů vzdělání zaznamenaly všechny kategorie, nejvyšší nárůst byl u VPM s požadavkem po vyučencích ve výši 271 míst, naopak nejnižší nárůst VPM byl u míst s požadavkem vyššího odborného vzdělání a středního všeobecného vzdělání (gymnázia). Disproporce mezi poptávkou a nabídkou vyjádřená počtem uchazečů připadajících na 1 VPM dosáhla v okrese 17,1 osob. Nejnižší uplatnitelnost byla s požadovaným středním všeobecným vzděláním (gymnázia 34,4 osob na 1 VPM) a nejlepších výsledků dosahovala kategorie s vyšším odborným vzděláním (8,8 osob na 1 VPM). V okrese se meziročně uplatnitelnost zlepšila ve všech kategoriích a celkově se zlepšila o -13,2 osob. Výše uvedené skutečnosti včetně podrobnějších dat k je možno vidět v tabulce 2.7 a grafech 2.4a a 2.4b. Tabulka 2.7 Struktura VPM v porovnání s počty uchazečů podle stupně vzdělání ve srovnání se stejným obdobím roku rozdíl stupeň vzdělání UoZ/ UoZ/ UoZ/ (dle ISCED97) UoZ VPM UoZ VPM UoZ VPM 1 VPM 1 VPM 1 VPM základní vzdělání + nedok. ZŠ , , ,4 střední odborné (OU+OŠ) , , ,6 SOŠ a SOU s maturitou , , ,9 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,8 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,6 z toho: VOV (VOŠ) , , ,3 střední všeobecné (gymnázia) , , ,1 vysokoškolské , , ,0 celkem , , ,2 Graf 2.4a Struktura UoZ podle vzdělání Graf 2.4b Struktura VPM podle vzdělání 15

20 Ve srovnání s republikovým průměrem 4,4 uchazečů připadajících na jedno volné pracovní místo dosahuje okresní počet hodnoty 4x vyšší (rozdíl 12,7 uchazeče na 1 VPM). Ve srovnání s počtem 7 uchazečů připadajících na 1 VPM v MSK je okresní počet o 10,7 uchazeče na 1 VPM vyšší. V rámci ČR se okres Karviná umístil k na druhém místě za okresem Bruntál (18,4). Během celého roku se okres Karviná s výší sledovaného ukazatele pohyboval střídavě na 2. nebo 3. pozici. Nejlepší uplatnitelnost v rámci MSK mají uchazeči v okrese Nový Jičín (2,5). V grafu 2.5 je zachycen počet uchazečů a VPM na konci jednotlivých měsíců roku 2015 včetně uplatnitelnosti uchazečů na těchto místech, která se pohybovala v rozsahu 13,2 až 32,4 uchazečů připadajících na 1 volné pracovní místo. Graf 2.5 Počet uchazečů a volných pracovních míst na konci jednotlivých měsíců roku 2015 včetně uplatnitelnosti uchazečů na 1 VPM Výčet nejčetněji se vyskytujících profesí VPM (20 a více) k ve srovnání s počtem VPM shodných profesí ve stejném období roku 2014 je zachycen v tabulce 2.8. Tabulka 2.8 Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP CZ ISCO profese rozdíl 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Číšníci a servírky Montážní dělníci ostatních výrobků Ošetřovatelé a pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Obchodní zástupci Svářeči, řezači plamenem a páječi Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb

21 CZ ISCO profese rozdíl 7223 Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) Prodavači v prodejnách Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek DLOUHODOBĚ EVIDOVANÁ VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Volná pracovní místa, která se nedaří obsadit uchazečem o zaměstnání déle než 3 měsíce, jsou považována za dlouhodobě evidovaná. K evidovalo KoP v Karviné celkem 622 dlouhodobě evidovaných pracovních míst tj. 54,5 %, což je víc než polovina z celkového počtu VPM. Z hlediska kvalifikační struktury v absolutním počtu bylo nejvíce DE VPM míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (289 míst, tj. 52,8 %) a v procentuálním vyjádření se nejvíce jednalo o místa s vysokoškolským vzděláním (67,6 %, tj. 50 míst), další členění je uvedeno v tabulce č Tabulka 2.9 Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM stupeň vzdělání (dle ISCED97) VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM VPM DE VPM na počtu VPM DE VPM na počtu VPM celkem v % v % bez vzdělání 0 0 x 0 0 x základní vzdělání , ,9 střední odborné (OU+OŠ) , ,8 SOŠ a SOU s maturitou , ,6 z toho: USO (SOU s matur.) , ,7 z toho: USO (SOŠ s matur.) , ,9 z toho: VOV (VOŠ) 3 1 3, ,5 střední všeobecné (gymnázia) , ,7 vysokoškolské , ,6 celkem , ,5 Meziročně se zvýšil počet DE VPM o 373 míst, tj. o 149,8 %. Z hlediska absolutního počtu se nejvíce zvýšil počet těchto míst pro osoby s vyučením bez maturity, a to o 165 míst. Z pohledu profesní skladby bylo ke konci sledovaného roku z hlediska absolutního počtu nejvíce DE VPM pro pracovníky ve službách a prodeji (160 míst), přičemž se jednalo zejména o profese pracovníků ostrahy, bezpečnostních agentur a kuchařů. Dále se jednalo o místa pro řemeslníky a opraváře (158 míst), tvořená převážně místy pro zedníky, kamnáře, dlaždiče, montéry suchých staveb a švadleny a šičky. U vysokoškolských profesí byl zájem zejména o lékaře a zubní lékaře, kteří se v evidenci ÚP nenachází a tyto profese bývají často obsazovány pracovníky ze zemí EU, ale také ze zemí mimo EU. Další členění je možno vidět v tabulce 2.10 a výčet nejčetnějších profesí v počtu 15 a více v tabulce I přesto, že docházelo ke zkvalitnění spolupráce se zaměstnavateli, přetrvávala v databázi VPM i určitá část poptávky, která se dlouhodobě nesetkala s odpovídající nabídkou disponibilní pracovní síly na trhu práce. Mezi hlavní důvody patřily například nedostatek vhodných UoZ v evidenci s požadovanými kvalifikačními a odbornými předpoklady pro jejich výkon, nedostatečnou jazykovou vybaveností, neochotou dojíždět na pracoviště, špatnou 17

22 pracovní morálkou, neakceptování nižší mzdové úrovně, nezájem ze strany uchazečů vykonávat určitou profesi, jako jsou místa pojišťovacích a finančních poradců, obchodních zástupců apod. Taktéž se zvyšují počty VPM, která jsou na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž uchazeči upřednostňují pracovní poměr. Někteří zaměstnavatelé si mnohdy nahlásí VPM, aniž by zaměstnance aktuálně potřebovali a z vyslaných UoZ z ÚP si vytváří vlastní registr případných zájemců o zaměstnání. V neposlední řadě se jednalo o místa určená pro osoby zdravotně postižené. Tabulka 2.10 Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání CZ ISCO třídy CZ ISCO VPM celkem podíl DE VPM podíl DE VPM DE VPM DE na počtu VPM na počtu VPM VPM celkem VPM v % v % 1. zákonodárci a řídící pracovníci , ,0 2. specialisté , ,9 3. techničtí a odborní pracovníci , ,9 4. úředníci , ,4 5. pracovníci ve službách a prodeji , ,4 6. kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství 1 0 0, ,0 7. řemeslníc a opraváři , ,0 8. obsluha strojů a zařízení, montéři , ,5 9. pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,9 0. zaměstnanci v ozbrojených službách 0 0 x 0 0 x celkem , ,5 Tabulka 2.11 Dlouhodobě evidovaná VPM v počtu 15 a více dle profesí k CZ ISCO profese volná místa celkem DE 5414 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Obchodní zástupci Pracovníci poštovního provozu (kromě úředníků na přepážkách) Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Pokladníci a prodavači vstupenek a jízdenek Švadleny, šičky, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech Lékaři specialisté Montážní dělníci ostatních výrobků Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři

23 3 NEZAMĚSTNANOST 3.1 STAV A VÝVOJ CELKOVÉHO POČTU EVIDOVANÝCH UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Přehled základních statistických údajů charakterizujících nezaměstnanost a její strukturu k v roce 2015 ve srovnání s rokem 2014 je zachycen v tabulce 3.1. Tabulka 3.1. Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a podílu nezaměstnaných ukazatel stav k datu rozdíl absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem ,1 z toho: ženy ,2 absolventi škol, učilišť a mladiství ,0 občané se zdravotním postižením ,0 uchazeči dosažitelní ,1 uchazeči s nárokem na podporu v nezaměstnanosti ,1 volná pracovní místa ,4 uchazeči připadající na 1 VPM 30,3 17,1-13,2-43,6 podíl nezaměstnaných osob v % 12,05 10,96-1,09 x Ke dni bylo v okrese Karviná evidováno uchazečů o zaměstnání, přičemž se jednalo po listopadu o druhý nejmenší počet UoZ v daném roce. Největší počet byl zaznamenán v měsíci lednu ( UoZ). Meziročně došlo k poklesu o osob. V grafu 3.1 je zachycena vývojová křivka měsíčních stavů UoZ v letech 2013 až V průběhu celého roku 2015 docházelo k postupnému snižování UoZ, od září se dostal stav pod hranici UoZ. V měsíci prosinci došlo k mírnému navýšení počtu UoZ což je v tomto měsíci obvyklé. Graf 3.1. Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání v letech 2013, 2014 a

24 Stavem UoZ evidovaných k se náš karvinský region zařadil v rámci ČR na čtvrté místo po Praze (37 218), Ostravě - městě (22 754) a Brně městě (19 526). 3.2 PODÍL NEZAMĚSTNANOSTI UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti v ČR s názvem Podíl nezaměstnaných osob (PNO), který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku let ze všech obyvatel ve stejném věku. Nahradil do té doby zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřovala všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání k ekonomicky aktivním osobám, v případě okresního podílu ke zdroji pracovní síly získané z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ. Pokud jsou ve zprávě uváděny hodnoty podílu nezaměstnaných za období před rokem 2013, jedná se o podíly, které byly pro srovnatelnost zpětně propočteny. V následujícím grafu 3.2 je provedeno srovnání vývoje počtu uchazečů a hodnot podílu nezaměstnaných v okrese k datu v časové řadě od roku Graf 3.2. Srovnání počtu uchazečů o zaměstnání evidovaných k let s vývojem podílu nezaměstnanosti Podíl nezaměstnaných uchazečů ve věku let vypočtený z počtu obyvatelstva v témže věku dosáhl v okrese k hodnoty 10,96 %. Ve srovnání s podílem nezaměstnaných uchazečů k byl o 1,09 % nižší. Nejvyšší podíl nezaměstnanosti dlouhodobě zaznamenává oblast Karvinsko, které soustřeďuje nejvyšší počet zaměstnavatelů, takže zde rovněž probíhají největší změny jak v oblasti nabídky, tak i poptávky po pracovní síle. Na území Karvinska stále působí 2 Důlní závody včetně ředitelství a.s. OKD, takže veškeré organizační změny, které probíhají v této organizaci, se odrážejí na trhu práce v této oblasti. Jedním z důvodů je také to, že v evidenci tohoto KoP je největší podíl UoZ s délkou evidence delší než 2 roky (46,2 %) oproti ostatním KoP v okrese a většinou takto dlouho evidovaní UoZ setrvávají v evidenci kvůli nastavenému sociálnímu systému a o práci nemají zájem. I když podílem nezaměstnanosti převyšuje Karvinsko oblast Havířovska, počtem uchazečů se řadí až na 2. místo. 20

25 Druhou pozici v podílu nezaměstnanosti po Karvinsku zaujímá Havířovsko, které má s ohledem na vysoký počet obyvatelstva nedostatečnou vlastní zaměstnanost. U Orlovska je nízká zaměstnanost zapříčiněna vysokým úbytkem zaměstnanosti souvisejícím s postupným uzavíráním důlních závodů vč. spolupracujících firem v předchozích létech, jejichž zaměstnanost již nebyla nahrazována. Situaci nepomohla vyřešit nebo zlepšit ani průmyslová zóna Žofie v areálu bývalého důlního závodu (Fučík), kterou město předalo do soukromých rukou a je v současné době pro nezaměstnané bezvýznamná. Proto značná část obyvatelstva z Orlovska stejně jako u havířovských občanů vyjíždí za práci v rámci okresu nebo do okolních okresů, případně končí v nezaměstnanosti. Vývoj na místním trhu práce také úzce souvisí s hospodářskou situací v širším moravskoslezském regionu a celé České republice. V rámci meziročního srovnání došlo k poklesu podílu nezaměstnaných u všech mikroregionů karvinského okresu. Výše podílu nezaměstnaných v letech dle jednotlivých mikroregionů jsou zaznamenány v tabulce 3.2. Tabulka 3.2 Podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých kontaktních pracovišť kontaktní podíl nezaměstnaných ve věku let u jednotlivých KoP ke dni let pracoviště /2014 Karviná 12,38 14,42 14,08 12,90-1,18 Havířov 10,61 12,19 12,02 11,36-0,66 Orlová 11,28 12,50 12,19 11,26-0,93 Bohumín 8,45 10,11 8,86 7,42-1,44 Český Těšín 8,69 10,07 9,03 7,83-1,20 okres Karviná 10,77 12,52 12,05 10,96-1,09 Graf 3.3 Vývoj podílu nezaměstnanosti uchazečů ve věku let v jednotlivých měsících let Vývoj výše okresního podílu nezaměstnanosti v jednotlivých měsících let je zachycen v grafu 3.3 a vyplývá z něj, že v meziročním srovnání byly hodnoty tohoto ukazatele nižší ve všech měsících a během roku docházelo k postupnému snižování až do měsíce prosince, kdy byl zaznamenán mírný nárůst, což je opět obvyklé. V březnu došlo k poklesu 21

26 pod 12 % hranici a v říjnu potom k poklesu pod 11 % hranici. Ve sledovaných obdobích byly příznivější hodnoty v roce Podle pohlaví byl od ledna až do března 2015 podíl nezaměstnaných mužů vyšší než u žen, během dubna, května a června došlo ke srovnání všech sledovaných hodnot a od července došlo k obratu a podíl nezaměstnaných mužů byl nižší až do úplného srovnání v měsíci listopadu. V prosinci se opět zvyšoval podíl nezaměstnaných mužů. Vše je možno vidět v grafu 3.4. Graf 3.4 Vývoj podílu nezaměstnaných podle pohlaví v roce 2015 Podíl nezaměstnaných osob v našem okrese se pohyboval nad hodnotami za ČR a současně přesahoval hodnoty za Moravskoslezský kraj. Při srovnání prosincových hodnot vyplývá, že podíl nezaměstnaných v okrese Karviná přesahoval hodnoty za Českou republiku o 4,72 % a o 2,4 % byl vyšší než podíl v MSK. Rozdíl mezi hodnotou podílu nezaměstnaných mezi MSK a ČR dosahoval výše 2,32 %. Vše je možno vidět v tabulce 3.3. V příloze č. 4 je zobrazen podíl nezaměstnaných osob v jednotlivých měsících od roku 2005 až do současnosti na úrovni okresu, Moravskoslezského kraje a ČR. Tabulka 3.3 Vývoj podílu nezaměstnaných osob v okrese Karviná, Moravskoslezském kraji a České republice v jednotlivých měsících roku 2015 rok 2015 podíl nezaměstnaných osob v okrese Karviná (%) podíl nezaměstnaných osob v MSK (%) 22 podíl nezaměstnaných osob v ČR (%) pořadí okresu Karviná v rámci ČR leden 12,16 9,96 7,66 4 únor 12,08 9,85 7,53 4 březen 11,97 9,56 7,20 4 duben 11,67 9,14 6,72 4 květen 11,45 8,79 6,37 3 červen 11,31 8,56 6,18 2 červenec 11,36 8,64 6,27 2 srpen 11,24 8,51 6,19 2 září 11,13 8,44 6,05 2 říjen 10,99 8,30 5,90 2 listopad 10,86 8,23 5,90 2 prosinec 10,96 8,56 6,24 3

27 3.3 TOK NEZAMĚSTNANOSTI V průběhu roku 2015 se nově zaevidovalo celkem uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s předchozím rokem se jejich počet snížil o 530 osob. Tento celkový počet nově evidovaných byl nejnižší od roku V průměru bylo v roce 2015 měsíčně nově zaevidováno osob. Dvou tisícová hranice nově evidovaných nebyla ve sledovaném roce dosažena v žádném měsíci, což odpovídá situaci z roku Nejvíce osob se zaevidovalo v měsíci lednu (1 952) kdy většinou dochází v tomto měsíci k dosažení dvou tisícového počtu. Nejméně osob se zaevidovalo v měsíci květnu (1 222). Z celkového počtu nově zaevidovaných uchazečů bylo žen, tj. 47,3 %. Meziročně jejich počet klesl o 269 žen. Na počtu nově evidovaných uchazečů se podílelo také 607 osob, tj. 3,4 %, které před zaevidováním podnikaly jako osoby samostatně výdělečně činné. Z nich bylo 230 žen, tj. 37,9 %. Meziročně se počet nově evidovaných osob po SVČ snížil o 107 osob. V celé historii úřadu práce proběhlo celkem evidencí uchazečů o zaměstnání, vč. roku 1990, v průběhu kterého se začaly počty sledovat. Nově evidovaní uchazeči vykonávali u posledního zaměstnavatele nejčastěji profesi ostatní pomocní pracovníci ve výrobě a výčet dalších profesí (od 100 a více osob) v porovnání s rokem 2014 je možno vidět v tabulce 3.4. Tabulka 3.4 Nejčastěji vykonávané profese u zaměstnavatelů nově evidovaných UoZ nově evidovaní uchazeči v roce CZ ISCO název profese rozdíl / Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě Prodavači v prodejnách Uklízeči veřejných prostranství, čističi kanalizací a příbuzní pracovníci Obsluha důlních zařízení (včetně horníků) Nástrojaři a příbuzní pracovníci Uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech Všeobecní administrativní pracovníci Číšníci a servírky Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb Obchodní zástupci Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů, taxikáři Obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci Montážní dělníci ostatních výrobků Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel Zprostředkovatelé služeb jinde neuvedení

28 Vyřazeno z evidence v roce 2015 bylo celkem uchazečů. Tento počet byl o 560 osob vyšší než v roce Nejvíce uchazečů bylo vyřazeno v měsíci září, kdy byla překročena dvou tisícová hranice (2 082), nejméně osob bylo vyřazeno v prosinci (1 168). V průměru bylo v roce 2015 měsíčně vyřazeno osob. Pouze v měsících lednu a prosinci převyšovaly počty nově evidovaných uchazečů nad počty vyřazených uchazečů. Vše je možno vidět v grafu 3.5. Graf 3.5 Počty nově evidovaných a vyřazených uchazečů v roce 2015 Z celkového počtu vyřazených uchazečů bylo osob, tj. 57 %, umístěno do zaměstnání. Meziročně se tento počet zvýšil o 326 osob, tj. o 3 %. Z celkového počtu umístěných uchazečů bylo osob, tj. 11,7 %, umístěno úřadem práce. Ve srovnání s rokem 2014 se tento počet zvýšil o 525 osob tj. 29 % vyřazených uchazečů, tj. 45,3 % všech umístěných do práce, si našlo zaměstnání samo. Jejich počet meziročně klesl o 199 osob, tj. o 2,2 % osob, tj. 16,7 % z vyřazených, bylo vyřazeno z důvodu nespolupráce, tj. sankčně. U tohoto důvodu se počet vyřazených meziročně zvýšil o 375 osob, tj. o 12,7 %. Počet uchazečů, kteří ukončili evidenci z ostatních důvodů během roku 2015, bylo 5 233, tj. 26,3 %, tento počet se meziročně snížil o 141 osob, tj. o 2,6 %. Nejčastěji se jednalo o případy ukončení evidence na vlastní žádost z důvodu stěhování uchazeče, nástupu výkonu trestu odnětí svobody, nástupu na přípravu povolání, popř. bez udání důvodu, či úmrtí. Výše uvedené skutečnosti jsou uvedeny v grafu

29 Graf 3.6 Počty vyřazených uchazečů v průběhu let 2011 až 2015 čtyřmi formami vyřazení V grafu 3.6 lze zpozorovat v roce 2013 značné výkyvy u výše uvedených důvodů vyřazených uchazečů. V tomto roce byly každý měsíc v řádu stovek osob upravovány počty vyřazených osob. V daném grafu je možno vidět značný pokles počtu uchazečů vyřazených umístěním do zaměstnání a u důvodu vyřazení uchazečů v důsledku nespolupráce s ÚP, z tzv. sankčních důvodů. Tyto důvody vyřazení, které nebyly v rámci informačního systému AIS dohledatelné ve sledovaném měsíci, byly vyrovnány v ostatních důvodech vyřazení, které naopak nepřirozeně vzrostly, a to i přesto, že u zpětných vyřazení převažují většinou sankční důvody vyřazení a umístění do zaměstnání z iniciativy uchazečů. Následně v roce 2014, kdy se opět přešlo do starého informačního systému OKPRÁCE je možno vidět, že uvedené hodnoty opět nabývaly reálných hodnot, které jsou podobné i v letošním roce. Tabulka 3.5 Tok evidované nezaměstnanosti v roce 2015 rok 2015 celkový počet uchazečů nově evidovaní vyřazení umístění celkem umístění ÚP důvod vyřazení umístění jinak vyřazení podle 30 odst. 2 ostatní leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem

30 Podíl aktivity jednotlivých KoP ÚP na počtu vyřazených UoZ je zachycen v tabulce 3.6. Tabulka 3.6 Počty UoZ vyřazených v roce 2015 u kontaktních pracovišť kontaktní pracoviště vyřazení UoZ umístění ÚP z toho na nástrojích APZ důvod vyřazení z toho na klasická VPM umístění jinak sankční vyřazení ostatní důvody podíl umístěných ÚP na vyřazených Karviná ,8 Havířov ,4 Orlová ,6 Bohumín ,4 Český Těšín ,6 okres ,7 Z hlediska podílu umístěných UoZ prostřednictvím aktivit ÚP na celkovém počtu vyřazených UoZ dosáhlo nejvyššího podílu kontaktní pracoviště Bohumín, a to zejména umístěním na VPP v rámci nástrojů APZ. Za celou dobu existence ÚP do konce roku 2015 proběhlo vyřazení, což představovalo 95,7 % ze všech provedených evidencí. V průběhu roku 2015 bylo nově nahlášeno VPM, což bylo nejvíc od roku Meziročně tento počet vzrostl o míst, tj. o 57,9 %. K dispozici pak bylo v průběhu roku 2015 celkem volných pracovních míst. Tabulka 3.7 Vývoj disponibilního zdroje (DZ) volných pracovních míst a jeho využití při umísťování uchazečů o zaměstnání v letech rok na konci předchozího roku volná pracovní místa nově hlášená za rok disponibilní zdroj VPM umístěných celkem z toho: umístění ÚP (VPM + APZ) počet uchazečů z toho: umístění ÚP na VPM z toho: našli si zaměstn. sami podíl umíst. ÚP VPM na DZ VM v % , , , , , , , , , ,7 rozdíl 2015/ ,2 Do práce nastoupilo v roce 2015 celkem uchazečů. Z tohoto počtu bylo umístěno úřadem práce osob, z toho bylo 344 uchazečů, tj. 14,8 % umístěných na klasická volná místa a zbývajících uchazečů, tj. 85,2 %, na místa vyhrazená nebo zřízena v rámci APZ, která nesouvisí s disponibilním zdrojem VPM. 26

31 Z předložených údajů vyplývá, že disponibilní zdroj pracovních míst byl využit z 5,7 %, přičemž tento podíl meziročně vzrostl o 0,2 % i přesto ale tato výše patří stále mezi podprůměrné. Výše uvedené skutečnosti je možno vidět v tabulce 3.7. Na tomto nízkém stavu se stále podílí několik let zažitý systém zprostředkování, tj. vydávání informací, jejichž výsledek není zpravidla ověřován a není prováděn záznam o výsledku této nabídky, tak jako u doporučenek. U této formy nejsou uchazeči motivováni k aktivitě, neboť vědí, že tyto údaje nejsou ověřovány a není z pasivity vyvozován žádný závěr. Na druhé straně v databázi ÚP klesá počet VPM, kde se můžou UoZ hlásit osobně, přednost je dávána ové komunikaci. 3.4 VÝVOJ A STRUKTURA VYBRANÝCH SKUPIN UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ DOSAŽITELNÍ A NEDOSAŽITELNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ Dosažitelní uchazeči o zaměstnání jsou uchazeči, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. V tabulce 3.8 jsou zachyceny měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů ve věku let v letech 2013 až 2015 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů. Nedosažitelní uchazeči jsou ti uchazeči, kteří z různých důvodů nemohou okamžitě nastoupit do zaměstnání. Jedná se zejména o dva hlavní důvody, resp. objektivní překážky bránící okamžitému nástupu do zaměstnání. Prvním důvodem je pracovní neschopnost nebo ošetřování člena rodiny, druhým důvodem nedosažitelnosti je účast uchazečů v některém z rekvalifikačních kurzů. Tabulka 3.8 Měsíční koncové stavy dosažitelných uchazečů v letech 2013 až 2015 v porovnání s počty a podílem nedosažitelných uchazečů měsíc počet dosažitelných UoZ ve věku let rozdíl 2015/14 počet nedosažitelných UoZ - rozdíl k uchazečům celkem podíl nedosažitelných UoZ z počtu uchazečů celkem v % leden ,1 2,5 3,3 únor ,1 2,5 3,7 březen ,9 2,4 3,6 duben ,8 2,3 3,5 květen ,9 2,5 3,3 červen ,1 2,5 3,4 červenec ,7 2,4 3,0 srpen ,8 2,6 3,2 září ,7 3,0 3,6 říjen ,0 3,3 2,9 listopad ,7 3,3 3,4 prosinec ,5 3,1 3,0 úhrnem ,9 2,7 3,3 měs.prům roku x x x 27

32 V průměru bylo v roce 2015 měsíčně evidováno dosažitelných uchazečů, což bylo o osob, tj. o 9,3 % méně než před rokem. Počet dosažitelných uchazečů měl v roce 2015 meziročně klesající trend. Nejvyšší meziroční pokles u této skupiny byl zaznamenán v září ( osob). Počet nedosažitelných uchazečů dosáhl v průměru 681 osob v měsíci, což bylo o 80 osob více, tj. o 13,3 % více než v roce U nedosažitelných uchazečů došlo meziročně k nárůstu podílu, mimo měsíce říjen a listopad. Podíl nedosažitelných uchazečů dosáhl v roce 2015 výše 3,3 % a byl o 0,6 % vyšší než před rokem. S výjimkou měsíce října byly hodnoty podílu nad třemi procenty STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ PODLE VZDĚLÁNÍ A PROFESE Struktura uchazečů podle vzdělání se meziročně mění jen v desetinách procent. Nadále převládá skupina uchazečů s vyučením v oboru, která dosahuje 44,3 % všech uchazečů o zaměstnání. Poté následuje s 34,6 % skupina nekvalifikovaných uchazečů se základním nebo nedokončeným základním vzděláním. Další členění je možno vidět v tabulce 3.9 a grafu 3.7. V příloze č. 5 jsou uvedeni UoZ dle vzdělání k podle jednotlivých kontaktních pracovišť okresu Karviná. Pouze u jednoho stupně došlo k meziročnímu přírůstku, a to u uchazečů bez vzdělání, kde byl nárůst o 89 osob. Počty uchazečů ostatních stupňů vzdělání meziročně klesly, nejvyšší meziroční úbytek pak zaznamenali vyučení ( osob, tj. 11,5 %), poté následovali uchazeči se základním vzděláním (-594 osob, tj. 8,9 %). Tabulka 3.9 Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání (dle ISCED97) absolutně v % absolutně v % absolutně v % bez vzdělání 534 2, , ,2 základní vzdělání , , ,4 střední odborné (OU+OŠ) , , ,3 SOŠ a SOU s maturitou , , ,9 z toho: USO (SOU s matur.) , , ,5 z toho: USO (SOŠ s matur.) , , ,1 z toho: VOV (VOŠ) 78 0,4 67 0,3 70 0,4 střední všeobecné (gymnázia) 595 2, , ,5 vysokoškolské 763 3, , ,7 celkem , , ,0 28

33 Graf 3.7 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k Zhodnocení uplatnitelnosti uchazečů podle jednotlivých stupňů vzdělání na VPM s totožnými stupni vzdělání je zachyceno v tabulce Tabulka 3.10 Stupně vzdělání UoZ a VPM stupeň vzdělání nedokončené a základní vzdělání na ZŠ, vč. ZvŠ vyučení v oboru, vč. maturitního na SOU, SO ÚSO, ÚSV s maturitou na SOŠ a gymnáziu vyšší odborné na VOŠ vysokoškolské na VŠ uchazeči evidovaní ke dni VPM hlášená k počet podíl 33,2 34,9 34,1 33,4 34,6 17,5 23,7 37,9 38,7 31,5 počet podíl 50,9 49,2 49,7 50,5 49,8 63,8 59,4 40,8 44,7 53,6 počet podíl 12,1 12,0 12,1 12,2 11,5 14,0 10,3 15,2 9,5 7,7 počet podíl 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,8 0,2 0,4 0,4 0,7 počet podíl 3,4 3,6 3,7 3,5 3,7 3,8 6,4 5,7 6,7 6,5 úhrnem počet