Výživa prasat VetFair, Aldis, Hradec Králové. Ladislav Zeman

Transkript

1 Výživa prasat 2015 VetFair, Aldis, Hradec Králové Ladislav Zeman

2 Mendelova univerzita

3 Historie Když před rokem 2000 jsme uvažovali o chovu prasat, tak užitkovost se tehdy pohybovala kolem 700 g přírůstku na kus a den v době výkrmu ( kg) a spotřeba krmných směsí byla kolem 3 kg / kg přírůstku. Prasnice produkovaly kolem 11 selat a odstaveno bylo na vrh asi 9 selat a to při 2,25 vrzích za rok dělalo asi 20 odstavených selat na prasnici a rok.

4 Přístup do EU před 10 lety Jednoduchá věta (popsáno ve zkratce), že ve starých Evropských zemích se dotace budou poskytovat na farmu a dotace v nových zemích budou po přechodné období poskytovány na plochu půdy vedla k tomu, že chov prasat zažil jednu z nejhorších recesí ve své historii.

5 Kam to spěje?

6 Agrokomplex

7 Dotace a EU (2003 Kodaň) Dotace na plochu půdy naše české a slovenské podnikatele vedly k tomu, že není nutná živočišná výroba a tak se mnoha podnicích zrušila. Dotované produkty z jiných zemí evropské unie pak postupně ovládly dodávky potravin do našich velkoobchodů.

8 Jak je to dnes s reprodukcí u prasnic? Dnes chované hybridy dosahují plodnost více jak 13,4 selete na vrh a při zkrácené délce laktace (pod 25 dní) je dosahováno více 2,6 vrhu na prasnici a rok. Takže výsledek je více jak 30 odstavených selat na prasnici a rok.

9 Kam dnes spěje chov prasat

10 Pozvánka na akci Setkání chovatelů prasat,,kde je hranice užitkovosti českých chovů Program: Prezence Zahájení Ing. Dušan Drápal, oblastní ředitel Morava Aktuální situace v chovu prasat v ČR Ing. Jan Stibal, ředitel SCHPCM Jak odstavit 34 selat na prasnici a rok Ing. Pavel Kerber, ředitel ANIMO Žatec,a.s.

11 Pozvánka na akci,,kde je hranice užitkovosti českých chovů Aktuální situace v chovu prasat v ČR Ing. Jan Stibal, ředitel SCHPCM Jak odstavit 34 selat na prasnici a rok Ing. Pavel Kerber, ředitel ANIMO Žatec,a.s.

12 Ukazuje se, že rentabilita velmi závisí na intenzitě. Ekologické chovy prasat mohou být rentabilní, ale nemohou zajistit potraviny (maso) pro celou populaci lidí a to znamená, že ne všichni se mohou zabývat ekologickým zemědělstvím.

13 Prasata výkrm porovnání intenzity růstu a emisí Protein - zdroj Užitkov ost na den Příjem sušina v kg na den Poměr píce a koncentr átů (v sušině) Podíl jedlých částí Obsah protein u v jedlých částech (g/kg čerstvé hmoty) Poživat elný protein (g/den) Emise na kg poživateln ého proteinu Emise na kg poživateln ého proteinu Emise na kg poživatel ného proteinu N CH 4 CO 2ekv Prasata výkrm 500 g / den 1,8 90 / ,00 0,12 16, g / den 2 90 / ,70 0,08 12, g / den 2,2 90 / ,55 0,05 10,00

14 Ukazuje se, že rentabilita velmi závisí na intenzitě. Kombinace všech dotací pro ekologické zemědělství a na plochu půdy vedla v České republice k tomu, že se dnes vyrábí obrovská množství ekologických krmiv a je jen (malý) problém v tom, že nejsou zvířata, která by tato ekologická krmiva konzumovala. Zato vyplácení těchto bioekologických dotací je požadováno v plné výši.

15 Počet testovaných zvířat v ČR Rok Počet test. zvířat

16 Porovnání v relativním vyjádření (%) Relativní produkce vepřového masa v ČR a SR 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, produkce v ČR produkce v SR

17 Produkce masa prasat Relativní produkce vepřoveho masa v ČR a SR 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, produkce v ČR produkce v SR Německo

18 Počet testovaných zvířat a produkce vepřového podle EuroStat Rok produkce v ČR produkce v SR Německo ,5 164, , ,29 139, , ,51 122, , ,32 113, , ,49 102, , ,57 70, , ,91 68, , ,94 56, , ,75 54, , ,27 52, ,00

19 Jak bychom v těchto číslech se porovnali jako Československo Německo stačí vyrobit více vepřového masa než je snížení výroby v Česku a na Slovensku, včetně Maďarska a Rumunska

20 Výroba vepřového masa v Československu a v Německu Rok Československo Německo ,4 4308, ,2 4500, ,8 4662, ,1 4985, ,9 5114, ,7 5241, ,5 5443, ,9 5598, ,9 5459, ,7 5474,0

21 Porovnání k roku 2004 (tis.t nárůst a nebo pokles) Československo Německo

22 Přírůstek v testu Pokroky ve šlechtění Přírůstek testovaných zvířat v ČR Přírůstek od narození g/den Přírůstek v testu g/den

23 Pokrok ve šlechtění Změny v libové tkáni (%) , ,3 63,4 Libová tkáň % 4 63,3 3 63,2 2 63,3 1 62,9 62,2 62,4 62,6 62, ,2 63,4 63,6 63, ,2

24 Změny ve výšce špeku mm 7,5 7,4 7,3 7,2 7,1 7 Výška špeku mm 6,9 6,8 6,7 6,

25 Perspektiva v chovu prasat Závisí na cenách komodit a na politické situaci

26 Aktuální ceny oprava (duben 2015) Krmivo Kč EUR Pšenice krmná (NYSE) 4206 Kč/t ,2 Sojový šrot (CME) 8850 Kč/t ,1 Kukuřice (NYSE) 4263 Kč/t ,2 Kurs Euro - 27,820 Kč 27,82

27 Cena za 1 tunu a cena za 1 kg NL cena PBB aj. Zdroj kg NL/t pšenice krmná Kč/t ,0 28,8 31,3 Pšenice krmná (NYSE) Kč/t ,0 35,9 ječmen krmný Kč/t ,0 29,8 30,5 kukuřice Kč/t ,1 44,6 43,5 Kukuřice (NYSE) Kč/t ,1 56,1 hrach Kč/t ,5 21,0 21,4 Sojový šrot (CME) Kč/t ,0 18,4

28 Hrubý odhad ceny směsi (bez dopravy a zpracovatelských nákladů) Komponent % Kč/t cena směsi Pšenice Kč/t ,8 Ječmen Kč/t ,5 Sojový šrot Kč/t , ,6

29 Obsah NL ve směsi Komponent % NL (kg/t) NL směs Pšenice Kč/t ,3 Ječmen Kč/t ,6 Sojový šrot Kč/t ,5 celkem 96% ,3 Zbývající 4 % je vitaminominerální premix

30 Obsah Lysinu ve směsi Komponent % LYS (kg/t) LYS směs Pšenice Kč/t 37 2,4 0,9 Ječmen Kč/t 37 2,6 1,0 Sojový šrot Kč/t 22 28,6 6,3 celkem 96% 96 8,1

31 Potřeba LYSINU dle SEUROP (% libové tkáně) Pro prase 52,5 Pro prase 55,0 Pro prase 58,0 Pro prase 62,0 6,8 g/kg 7,8 g/kg 9,1 g/kg 10,4 g/kg

32 Ekonomika použití mléka u prasat Kravské plnotučné mléko je nejlepším zdrojem proteinu a energie v krmných dávkách prasat, ale také NEJDRAŽŠÍM zdrojem

33 Příklad na použití mléka a syrovátky Prase 80 kg, 800 g přírůstek Cena cena krmiva gain 3000 g směsi 6,00 Kč/kg 18, g přírůstku 3000 g mléka 7,00 Kč/kg 21,00 0,125 g/kg suš. 375 g sušiny 5000 g syrovátky 0,39 Kč/kg 1,95 0, g sušiny 2625 g směsi 6,00 Kč/kg 15, g přírůstku 3000 g mléka 7,00 Kč/kg 21,00 36,75 CELKEM Kč 1633 g den přírůstku 2675 g směsi 6,00 Kč/kg 16, g přírůstku 5000 g syrovatky 0,39 Kč/kg 1,95 18,00 CELKEM Kč 800 g den přírůstku

34 Dražší varianta výroby Prase 80 kg, 800 g přírůstek Cena cena krmiva Produkce za den 3000 g směsi 8,00 Kč/kg g přírůstku úspora 3000 g mléka 7,00 Kč/kg 21 0,125 g/kg suš. 375 g sušiny 5000 g syrovátky 0,52 Kč/kg 2,6 0, g sušiny 2625 g směsi 8,00 Kč/kg g přírůstku 3000 g mléka 7,00 Kč/kg CELKEM Kč 1400 g den přírůstku 2675 g směsi 8,00 Kč/kg 21,4 800 g přírůstku 5000 g syrovatky 0,52 Kč/kg 2,6 24 CELKEM Kč 800 g den přírůstku

35 Mléko u prasat Aplikace mléka skotu je u prasat ztrátová 3000 g mléka za den by znamenalo, ze je třeba zvýšit přírůstek z 800 g/den na 1633 g/den Levnější varianta směs za 6 Kč / kg Dražší varianta směs za 8 Kč / kg

36 K dnešnímu dni se za prasata platí (dle SCHPCM, Ing. Stibal) Cena nabízená společností Maso Planá zůstává stále na 39 Kč. Beze změny zůstává i nabídka Jatek Český Brod (38 Kč), Jatek Bučovice (37 Kč) či Jatek Český Těšín (36,50 Kč). Jediným pozitivním posunem tak zůstává mírný nárůst ceny na jatkách v západních Čechách (Blovice i Plzeň). Cena poskočila o 50 haléřů na 37,50 Kč.

37 Normování potřeby živin Jak máme dále postupovat v oblasti výzkumné Musíme se více věnovat potřebám zvířat

38 Pokrok v reprodukci je nezbytné zohlednit v normách potřeby PRASNICE (200 kg) produkuje 1 kg přírůstku selete asi ze 4 kg mléka Tedy přírůstek vrhu 12 selat, vyžaduje produkci 13,4 kg mléka za den

39 Produkce mléka prasnicí počet odstav ených selat hmotn ost při naroze ní hmotn ost při odstav u přírust ek 1 selete na 1 kg přírust ku mléka produk ce mléka na sele za laktaci produk ce mléka prasni ci za laktaci delka laktace produk ce mléka za den 10 1,3 8, ,2 11 1,3 8, , ,3 8, , ,3 8, , ,3 8, ,68

40 Normování potřeby živin Pokud porovnáme prasnici s krávou Holštýnského typu Kráva 700 kg a produkce 35 kg Prasice 200 kg a produkce 13,4 kg Porovnání kráva je 3,5x větší a měla by produkovat 46,9 kg mléka Je to možné???????

41 Normování potřeby živin Prasnice jsou dnes výkonější v produkci mléka než krávy dojených typů

42 Prasnice

43 Odhad potřeby Prasnice: Hmotnost těla Přírůstek (změna tělesné hmotnosti) Velikost vrhu, produkce mléka, přírůstek selat Teplota prostředí

44 Prasnice změny v hmotnosti za život Změna živé hmotnosti prasnic Hmotnost v kg den života

45 Složení svaloviny prasat a kuřat Složení svaloviny kuřat a prasat Trp His Lys Phe Tyr Leu Ile Met Val Ala Gly Pro Glu Ser Thr Asp Cys Vepřové Kuřecí

46 Složení mléka podle druhů zvířat Složení mléka 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Kráva Koza Ovce Prasnice Tuk Protein Laktoza Popel

47 Složení mléka podle druhů zvířat 8,0 Složení mléka v % 7,0 Tuk 6,0 5,0 Protein 4,0 3,0 Laktoza 2,0 1,0 Popel 0,0 Kráva Koza Ovce Prasnice

48 Porovnání hmotnosti prasnic dnes a před 5 lety Změny v hmotnosti prasnic za posledních 5 let před 5 lety dnes

49 Odstranění stresogenních faktorů

50 Vliv stresogenních faktorů na návrat říje u prasnic United Feeds,Inc. Řada od okna Výskyt přeběhnutých do 30 dnů A 6 B 5 C 5 D 7 E 5 F 18 G 11 H 13

51 Nikdy nepřekrmujte prasnice během březosti

52 Nikdy nepřekrmujte prasnice během březosti To snižuje příjem krmiva v laktaci

53 Zapouštění

54 Zajistěte prasnicím dostatečné krmení od odstavu do zapuštění

55 Období od odstavu do zapuštění Nejkritičtější období» Příprava dělohy další zabřeznutí» Kontrolujte tělesnou kondici Krmení směsí KPB je dostatečné» Směs s vlákninou» 3 to 4 kg směsi na den Flushing vliv

56 Tělesná kondice prasnic

57 Krmení od odstavu do zapuštění Velmi hubené prasnice (Condition Score = 1)» Plné krmení (ad libitum) Hubené prasnice (Condition Score = 2)» 2,5 až 3 kg za den Standardní prasnice (Condition Score = 3)» 2 až 2.5 kg za den

58 Laktace

59 Vyšší hladina krmiva v laktaci JE LEPŠÍ Prasnice potřebují krmivo po porodu» Potřeba živin je 3x vyšší než během březosti» Ice mají jen 14 až 18 dní do dosažení vrcholu mléčné produkce (12 18 kg/d)» Předcházejme hmotnostním ztrátám (tělesného proteinu)» Zabezpečme opětné zapuštění

60 Krmení prasnic během laktace Krmení během prvních 7 až 10 dnů laktace je kritické Produkce hormonů se mění Interval od odstavu do zabřeznutí je zkracován Pomáhá zvýšit počet porodů za rok na prasnici

61 Krmný režim: Ideální množství krmiva v laktaci na prasnici» 2,4 kg krmiva na den na záchovu + 0,5 kg krmiva na kojené sele

62 Normování potřeby živin Nejnovější norma potřeby živin v USA (2012) příklad

63 Normování potřeby živin příklad kojící ice Hmotnost prasnice při zapuštění Délka laktace Příjem krmiva na den Průměrná produkce mléka Počet kojených selat Denní přírůstek selat 210 kg 21 dní 6,613 kg 9,1 kg 11,5 ks 230 g/den

64 Normování potřeby živin příklad kojící ice Potřeba na den N (dusík) 105,1 g/den Hrubý protein (N x 6,25) 656,9 g/den Lysin 48,9 g/den Methionin 13,0 g/den Met+cys 26,0 g/den Threonin 31,1 g/den Valin 41,6 g/den

65 Normování potřeby živin Jak je to s přírůstkem?? Cílem šlechtění by mělo být dosáhnout vyšší produkce (přírůstek) při stejné spotřebě živin Není problém vylepšit (zdražit) dávku a dosáhnout lepšího přírůstku

66 Největší problém dnešních dnů??

67 Mykotoxiny problém dneška Desatero boje proti mykotoxikózám jak proti nim postupovat

68 Mykotoxiny - jak na ně 1 postup před sklizni na poli výběr odrůdy odolné vůči houbovitým onemocněním, expozice pozemku, počasi předplodina, posklizňové úpravy v předchozím období 2 ošetřit obilí proti rzi obilní postřikem porostu (problematické) 3 při sklizni okamžitě usušit na 88 procent Pokud zrniny měly vlhkost pod 87 procent je vhodné provést ošetření pomocí chemického nástřiku (např. k.propionová 2 kg na tunu)

69 Mykotoxiny 2 4 Pro skladování co nejrychleji obilí ochladit pod 10 stupňů Celsia 5 Vyvazovače aluminosilikaty (minerální původ) váží na svůj povrch mykotoxiny - pozor mohou vázat i jiné látky, beta glukany a nebo oligosacharidy mananu brání vstřebávání (přichytávání) mykotoxinů přes výstelku střeva 6 enzymy polyesterazy mají schopnost již zkrmené mykotoxiny rozložit na neúčinné deriváty a sloučeniny

70 Mykotoxiny 3 7 Analýza krmných dávek je často zbytečná a spíše bychom měli analyzovat základní krmiva, která plánujeme v budoucnu zkrmit 8 Problém mykotoxikoz nelze řešit jako boj proti jednomu mykotoxinu, ale vždy je třeba pozornost věnovat komplexu mykotoxinů 9 jedna z možnosti boje proti mykotoxikozám je aplikovat vitaminy v nadbytku v množství navíc asi o 33 procent 10 Podávat směs vyrobenou z krmiv neobsahující mykotoxiny (???)

71 Závěr Chov prasat v ČR se posledních 10 letech změnil a zlepšili se parametry užitkovosti, snížila se spotřeba krmiva. Chov se koncentroval a soustředil do větších podniků (malé stáje zanikly) a velmi se změnili požadavky na kvalitu stájového prostředí. Pro budoucnost chovu prasat je třeba změnit dotační politiku a dotovat také produkci..

72 Závěr Co rozhoduje o ceně vepřového masa? Nejvíc rozhoduje cena vstupů Bílkovinných zdrojů (sojových bobů, řepky) Obvykle lépe je na tom sója) Energetických zdrojů (pšenice, ječmen, kukuřice) Obvykle lépe je na tom pšenice než kukuřice

73 Závěr poslední Historicky chov prasat vždycky prosperoval, když vyráběl. Kdo nevyrábí, ten nemůže produkovat zisk.

74 Děkuji za pozornost

75 Děkuji za pozornost a nezapomeňte????

76 Peníze a neviditelná ruka trhu vše vyřeší????