Ústava. Vyznání víry. Řád. Církve bratrské

Transkript

1 Ústava Vyznání víry Řád Církve bratrské

2 Ústava Církve bratrské Hlava I. Základní ustanovení (1) Název církve: Církev bratrská (2) Sídlo ústředí Církve bratrské: Praha Článek 1 Charakteristika a základní struktura církve (3) Církev bratrská jako součást Kristovy církve a) je svazek samostatných sborů v České republice, které se dobrovolně zavázaly k jednomyslnosti víry, k službě Bohu a lidem a k bratrskému soužití podle příkladu novozákonní církve, b) za pravidlo víry a života přijímá Písmo svaté - Bibli, c) se hlásí k základním starokřesťanským vyznáním víry, k dědictví světové i domácí reformace, zvláště pak k odkazu Jednoty bratrské a k zásadám evangelikálního hnutí, d) je dobrovolné sdružení osob stejné náboženské víry, které respektuje ústavu státu a zákony a toleruje ostatní církve a náboženské společnosti a osoby bez vyznání. e) Církev bratrská a všechny Sbory Církve bratrské celoročně pracují s rodinami a všemi generačními skupinami, zejména s dětmi, dorostem, mládeží i seniory. Tato práce zahrnuje i volnočasové aktivity (včetně táborů) a dlouhodobé projekty. (4) Základním společenstvím v Církvi bratrské, v němž se rozvíjí duchovní život členů církve, je sbor. Společenství sboru tvoří členové Církve bratrské (včetně přípravných) a jejich děti. Své záležitosti si sbory spravují samostatně v souladu s touto Ústavou. (5) Sbory Církve bratrské se v zájmu duchovní jednoty a spolupráce řídí společnou Ústavou, Vyznáním, Řádem a dále usneseními Konference a Společné konference. Jejich plnění zajišťuje Rada Církve bratrské. Sbory se mohou sdružovat do regionálních celků seniorátů. (6) Pro plnění úkolů v jednotlivých oborech činnosti může Rada Církve bratrské i jednotlivé sbory Církve bratrské podle potřeby zřizovat příslušná účelová zařízení. Článek 2 Církev bratrská a Cirkev bratská Církev bratrská je duchovně spojená s Cirkví bratskou ve Slovenské republice. Základem jejich jednoty je: Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

3 (1) společné Vyznání víry, (2) obsahově společná Ústava a obsahově společný vnitrocírkevní Řád (3) společný orgán - Společná konference Církve bratrské a Cirkvi bratskej (dále jen Společná konference ). (4) Organizační věci, které lze v české a slovenské části upravit samostatně jsou např. klíč k počtu delegátů na národní Konferenci, počet členů Rady, úprava struktury ústředí, zřizování účelových zařízení. Článek 3 Spolupráce Církve bratrské s jinými církvemi a církevními organizacemi Církev bratrská může vstupovat do vztahů s jinými křesťanskými církvemi a církevními organizacemi domácími i zahraničními. Právní subjektivitu má: (1) Církev bratrská, (2) Sbor Církve bratrské, Článek 4 Právní subjektivita (3) Účelové zařízení Církve bratrské, pokud tak určí jeho statut. Článek 5 Oprávnění jednat za Církev bratrskou (1) Za Církev bratrskou jsou jako statutární zástupci oprávněni jednat: a) předseda Rady Církve bratrské, b) místopředseda Rady Církve bratrské, c) tajemník Rady Církve bratrské. (2) Pro platnost právních úkonů, kterými se získává, zcizuje nebo zastavuje nemovitý majetek Církve bratrské, se vyžaduje podpis nejméně dvou jejích statutárních zástupců. To platí také pro disponovaní základním nemovitým majetkem sboru (čl. 18 odst. 2 a). (3) Listiny, které nejsou uvedené v odstavci (2), podepisuje samostatně kterýkoliv statutární zástupce Církve bratrské. Článek 6 Přijímání a změny ústavy (1) Právo přijmout a měnit Ústavu Církve bratrské (dále jen Ústava ) a vnitrocírkevní Řád Církve bratrské (dále jen Řád ) má jen Společná konference vyjma skutečností uvedených v následujícím odstavci. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

4 (2) Organizační věci, které lze v české a slovenské části upravit samostatně jsou např. klíč k počtu delegátů na národní Konferenci, počet členů Rady, úprava struktury ústředí, zřizování účelových zařízení. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

5 Hlava II. Vyznání víry Církve bratrské Preambule Článek 7 Základní články víry Za pravidlo víry a života přijímá Církev bratrská Písmo svaté Bibli. V přesvědčení, že církev může uskutečnit ve světě své poslání jenom tehdy, když zůstane věrnou své Hlavě - Ježíši Kristu, který je jejím základem a který ji zachovává a dovede až k cíli, se jako členové Církve bratrské hlásíme k tomuto vyznání víry. (1) O zjevení Věříme, že se Bůh zjevoval lidem mnoha způsoby prostřednictvím svého stvoření, svého Zákona, svých poslů a proroků, ale v posledních dnech a s konečnou platností se zjevil ve svém Synu, Ježíši Kristu (Žd 1,1n), který je vtěleným Bohem a vlastním zjevením Boha pravého a živého (J 1,1; 1,18; J 14,9; 1J 5,20). (2) O Písmu svatém Věříme, že neomylným svědectvím o tomto zjevení je Písmo svaté Starého a Nového zákona, které bylo inspirováno Duchem Božím. Pánem a středem Písma je Ježíš Kristus. Písmo svaté má dvě stránky: božskou a lidskou. Božská stránka je neomylná pravda, lidská stránka je lidská řeč, lidské vyjádření i to, jak řeč a vyjádření byly zachovány. Písmo svaté jako Boží slovo je jediným měřítkem a autoritou naší víry a našeho života (2Tm 3,16; 2Pt 1,21). Mimo něj neuznáváme žádné doplňky, které by měly stejnou autoritu, vážnost a úctu. Při výkladu Písma svatého se hlásíme ke starokřesťanským vyznáním víry (Apoštolské vyznání, Nicejsko-cařihradské, Athanasiovo), k reformovaným konfesím (zvl. Druhá Helvetská konfese, Heidelberský a Malý Westminsterský katechismus), k odkazu Jednoty bratrské (zvl. vyznání Jednoty bratří českých podle vydání Komenského z roku 1662) a k zásadám evangelikálního hnutí vyjádřených např. vyznáním Lausannského závazku z roku (3) O Boží trojjedinosti Věříme v jednoho Boha (Dt 6,4), který se v dějinách spásy zjevil jako Otec, Syn a Duch svatý (1K 8,6; Žd 1,8; Sk 5,3n; Žd 1,3). Tyto tři osoby téže podstaty tvoří dokonalou jednotu, nelze je od sebe oddělit ani navzájem ztotožnit (Gn 1,26; Mt 28,19; 3,16-17). (4) O stvoření světa Věříme, že Bůh stvořil všechno viditelné i neviditelné svým Slovem (Ž 33,6; Ko 1,16) a řídí celý svět svou nevystižitelnou moudrostí (Ř 11,33). Věříme, že nás v Kristu před stvořením světa vyvolil za svůj lid (Ef 1,4), ale nikoho nezbavil odpovědnosti za jeho rozhodování (Ž 81,12; J 5,40; Ga 6,5). (5) O hříchu Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

6 Věříme, že člověk svou neposlušností Boha ztratil společenství s ním i neporušenost, k níž byl původně stvořen (Ř 5,12). Proto se všichni rodí jako hříšní lidé a svým životem porušujícím Boží Zákon a svou svévolí a vzpourou tento stav potvrzují (Ř 3,23). Proto jsou vydáni Božímu soudu a smrti jako mzdě hříchu (Ř 5,18-19; 6,23). (6) O Kristu Věříme, že Ježíš Kristus, Boží Syn, se stal pravým člověkem svým narozením (J 1,14; 1Tm 2,5; Žd 2,14). Svou zástupnou smrtí na kříži vzal na sebe hříchy, a tím nás smířil s Bohem (Ko 1,20-22). Svým vzkříšením a nanebevstoupením zvítězil nad všemi mocnostmi zla a stal se Pánem celého světa a hlavou církve (Ef 1,20-22; Mk 16,19; Fp 2,9-11). (7) O Duchu svatém Věříme, že o letnicích seslal Bůh skrze Ježíše Krista Ducha svatého (Sk 2,33), který lidi usvědčuje z hříchu (J 16,8), vede k pokání a víře v Krista, a tak z nich činí nová stvoření (2K 5,17; Ř 8,2). Znovuzrození se projevuje nesením ovoce Ducha, především láskou k Bohu a lidem Ga 5,22). I po znovuzrození (J 3,5; Tt 3,5) jsou věřící Duchem svatým zmocňováni a naplňováni (Ef 5,19) a dostávají dary (1K 12,4-11; Ř 12,6; Ef 4,11) k účinné službě v církvi i ve světě (2Tm 1,6-7; 2Tm 2,1). (8) O ospravedlnění Věříme, že všichni, kteří v Krista uvěří a vyznávají a opouštějí své hříchy, přijímají od Boha ospravedlnění a jistotu spasení (Ř 5,1n). Děje se tak pouhou vírou v Ježíše Krista (Ga 3,26), bez vlastních zásluh (Ga 2,16). Jiným způsobem nelze dosáhnout spasení (Sk 4,12). (9) O církvi Věříme, že Bůh v dějinách Izraele povolával a shromažďoval svůj lid. Ježíš Kristus na tomto světě ustanovil lid Nové smlouvy (1K 11,25) a buduje jej mezi všemi národy jako svou Církev (Mt 16,18). Proto je výsadou všech věřících vyjádřit svou příslušnost k církvi tím, že vstoupí do svazku s některou její větví (Sk 2,41). Tím veřejně vyznávají svou víru (Ř 10,9n), přijímají svátosti křtu a svaté večeře Páně (Mt 28,19; Mk 16,16) spolu s darem bratrského společenství, ve kterém se vzájemně povzbuzují, napomínají (Sk 2,42; Žd 10,24n), slouží si (Ef 4,15-16) a podřizují se pověřeným správcům (Žd 13,17) a jedni druhým (Ef 5,21n). (10) O misii a diakonii Věříme, že Církev je poslána být solí země a světlem světa (Mt 5,13n), svou službou pomáhá lidem v hmotné a mravní bídě a zvěstuje jim záchranu v Spasiteli Ježíši Kristu. Z těch, kteří přijímají evangelium, činí učedníky Ježíše Krista křtem a vyučováním k zachování toho, co nám Pán Ježíš přikázal (Mt 28,19n). (11) O druhém příchodu Páně Věříme, že Ježíš Kristus přijde ve své slávě (1Te 1,10; Fp 3,20; 1Pt 4,13), aby ustavil věčné Boží království, kde Bůh bude všechno ve všem (1K 15,28; Zj 19,6). Věříme, že všichni spravedliví budou vzkříšeni k věčnému životu a bezbožní k soudu a věčnému trestu (J 5,28-29; Mt 25, ). Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

7 Hlava III. Členská příslušnost Do společenství Církve bratrské patří: (1) členové, (2) přípravní členové, (3) děti členů a přípravných členů do 18 let. Článek 8 Společenství Církve bratrské Článek 9 Členství v Církvi bratrské (1) Členem Církve bratrské se může stát jen fyzická osoba, která se svobodně rozhodla přihlásit se za člena Církve bratrské. (2) O přijetí člena Církve bratrské (přípravného i řádného) rozhoduje staršovstvo sboru. (3) Přípravnými členy Církve bratrské se stávají ti, kteří projevili zájem o členství, a staršovstvo sboru je za přípravné členy přijalo. (4) Za členy Církve bratrské mohou být přijati jen ti, kteří vyznávají Pána Ježíše Krista za svého Spasitele a Pána, jsou pokřtěni a svým životem to dosvědčují. Členství vzniká veřejným členským slibem před sborem. (5) Členství v Církvi bratrské zaniká: a) vystoupením b) vyloučením c) vynětím z evidence členů d) smrtí O vyloučení a vynětí z evidence členů rozhoduje staršovstvo sboru. (6) V případě zániku členství v Církvi bratrské nemá člen ani jeho právní nástupci nárok na vrácení darů a příspěvků poskytnutých ve prospěch Církve bratrské. Článek 10 Členská práva (1) Všichni, kteří patří do společenství Církve bratrské (článek 8), mají právo na duchovní a pastýřskou péči ve sboru i v rodinách. (2) Právo volit a rozhodovat v členských shromážděních mají jen členové Církve bratrské starší patnácti let. Článek 11 Členské povinnosti Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

8 Na základě poslušnosti Božího Slova je povinností každého člena Církve bratrské: (1) žít příkladně a sloužit bližním, (2) pravidelně navštěvovat pobožnosti ve svém sboru a rozvíjet v něm bratrské společenství s ostatními členy, (3) podílet se na práci sboru a církve svěřenými duchovními dary a pravidelnými finančními příspěvky, jejichž výši si zvolí zodpovědně před Bohem, (4) podřizovat se Řádu Církve bratrské a církevní kázni v Církvi bratrské. Článek 12 Církevní kázeň Členy Církve bratrské, kteří porušují povinnosti členů (článek 11), přivádí Církev bratrská na základě Božího Slova ve smyslu Řádu Církve bratrské k dobrovolnému podřízení se církevní kázni, která je součástí pastýřské služby a jejímž cílem je dosažení nápravy. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

9 Hlava IV. Vnitřní uspořádání církve Část první Sbory Církve bratrské Článek 13 Sbory Církve bratrské (1) Sbor Církve bratrské je základním společenstvím v Církvi bratrské, ve kterém se rozvíjí duchovní život členů církve. Představuje místní sdružení členů Církve bratrské, kteří se dobrovolně zavázali žít v jednomyslnosti víry, ve službě Bohu a lidem a v bratrsko-sesterském soužití podle příkladu novozákonní církve. (2) Úkolem sboru je všestranně napomáhat vykonávání pravidelných bohoslužeb, a to i v místech mimo sídlo sboru. Mimo sídlo sboru se pro vykonávání pravidelných bohoslužeb zřizují kazatelské stanice nebo samostatné kazatelské stanice. (3) Jestliže je možno bohoslužebný život mimo sídlo sboru osamostatnit, vytvoří se tam samostatný sbor. (4) Ustanovit sbor je možné tam, kde jsou předpoklady k samostatné duchovní práci a kde je přiměřený počet členů schopných vykonávat sborovou práci po duchovní, organizační i hmotné stránce. (5) Sbory zřizuje, ruší a o jejich případném rozdělení nebo sloučení rozhoduje Rada Církve bratrské v součinnosti se sbory, kterých se to týká. Článek 14 Oprávnění jednat za sbor (1) Za sbor Církve bratrské jsou jako statutární zástupci sboru oprávněni jednat: a) správce sboru, b) místopředseda staršovstva, c) hospodář. (2) Listiny podepisuje samostatně kterýkoliv statutární zástupce sboru s přihlédnutím k jejich charakteru. Podepisování listin při nakládání majetkem sboru upravuje čl. 18. Článek 15 Správa sboru Správu sboru vykonávají a za ni zodpovídají: (1) správce sboru, (2) staršovstvo, (3) členské shromáždění. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

10 Článek 16 Správce sboru (1) Správcem sboru je sborem zvolený a Radou Církve bratrské instalovaný ordinovaný kazatel. Pokud sbor nemá svého správce sboru, určí mu Rada CB administrátora z řad ordinovaných kazatelů. Do té doby může vykonávat činnosti správce sboru i Radou CB pověřený člen staršovstva. (2) Obsazení uprázdněného místa správce sboru řeší staršovstvo sboru ve spolupráci s Radou CB, a to uspořádáním volby nového kazatele. (3) Správce sboru je zodpovědný staršovstvu, členskému shromáždění a Radě Církve bratrské. (4) Úkolem správce sboru je zejména: a) zvěstovat pravdu Písma svatého a být příkladem křesťanského života, b) starat se o duchovní život ve sboru, c) zajišťovat vedení sborových pobožností, křtít a vysluhovat svatou večeři Páně, d) starat se o vyučování ve sboru, e) navštěvovat členy sboru a pastoračně jim sloužit, f) dohlížet na dodržování církevní kázně ve sboru, g) předsedat poradám staršovstva a členským shromážděním, případně tím pověřit jiného člena staršovstva, h) zastupovat spolu se zvolenými delegáty sbor na Konferenci a Společné konferenci, i) zabezpečit provádění potřebné administrativní práce ve sboru, j) spolu se staršovstvem dbát o výchovu spolupracovníků včetně vikáře a podle obdarování jim svěřovat úkoly, k) rozdělovat práci mezi kazatele, vikáře, pastorační asistenty a misijní pracovníky. (5) Správce sboru může být odvolán: a) členským shromážděním sboru, kterému předsedá pověřený člen Rady CB, b) Radou CB jen jako důsledek porušení církevní kázně. Článek 17 Staršovstvo sboru (1) Staršovstvo tvoří: správce sboru, starší zvolení členským shromážděním sboru, další kazatelé a vikáři, kteří jsou v činné službě (pozn. viz čl.32 odst. 3). (2) Staršovstvo má nejméně čtyři, nejvíce patnáct volených členů. (3) Předsedou staršovstva je správce sboru. Staršovstvo volí ze svého středu místopředsedu, hospodáře a zapisovatele. V nepřítomnosti správce sboru vede schůze staršovstva místopředseda nebo jiný pověřený člen staršovstva. Místopředseda vede ty části schůze staršovstva a členského shromáždění, na kterých se rokuje o správci sboru. (4) Funkční období staršovstva jsou čtyři roky. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

11 (5) Za starší sboru je možno volit členy, kteří se duchovně osvědčili, dosáhli věku nejméně 21 roků a jsou alespoň 5 roků členy Církve bratrské. V opodstatněných případech může členské shromáždění upustit od podmínky pětiletého členství. (6) Staršovstvo se spolu se správcem sboru stará o duchovní život ve sboru. Vyjadřuje se k působení sboru a dbá, aby jeho členové žili podle Písma svatého a zachovávali Ústavu, Vyznání víry a Řád CB stejně jako i usnesení Konference a Společné konference. (7) Staršovstvo je zodpovědné členskému shromáždění. (8) Úkolem staršovstva je zejména: a) modlit se a vést duchovní zápas za sbor, b) pečovat o biblicky zdravý duchovní život a růst sboru, c) podle obdarování vypomáhat kázáním - službou slovem, pastýřskou péčí a jinou duchovní prací, d) rozvíjet evangelizační a diakonickou službu, e) rozhodovat o přijímání členů (čl. 9 odst. (2), řešit případy porušení kázně a rozhodovat o ukončení členství (čl.9 odst. (5) písm. b), c), f) připravovat programy schůzí členského shromáždění včetně voleb staršovstva a ve spolupráci s Radou Církve bratrské i volbu kazatele, g) zakládat a rušit kazatelské stanice, podle potřeby sborové práce zřizovat, pověřovat a odvolávat vedení hudebních těles, skupin (modlitební, zájmové a pracovní, sesterské, sociální, mládeže a jiné), h) uzavírat a rozvazovat pracovní poměry se zaměstnanci sboru, i) rozhodovat o hospodářských záležitostech, spravovat sborový majetek, sestavovat rozpočet a závěrečné účty sboru, j) udržovat modlitebny a sborové domy s péčí řádného hospodáře, k) iniciovat vznik a zánik účelových zařízení církve nebo sboru, l) rozhodovat o pronájmu majetku sboru, přičemž dbá, aby smlouvy nebyly pro sbor zjevně nevýhodné. Článek 18 Hospodaření sboru a hospodářská rada sboru (1) Zdrojem přijmu sboru jsou zejména příspěvky fyzických a právnických osob, příjmy z prodeje a pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku, úroky z vkladů, dary, příspěvky z části výtěžku, příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, dotace, půjčky, příspěvky z fondu. (2) Sbor hospodaří s majetkem, který se dělí podle významu pro život sboru na: a) základní nemovitý majetek sboru zejména modlitebny a sborové domy včetně souvisejících pozemků (prostory sloužící k bohoslužbám, církevním obřadům, ke vzdělávání a výuce) služební byty Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

12 b) ostatní nemovitý majetek sboru - tj. nemovitý majetek, který není uvedený pod písmenem a) c) peníze, ostatní movitý majetek, pohledávky a práva sboru (3) O nakládaní se základním nemovitým majetkem sboru (odst. 2, písm. a) rozhoduje členské shromáždění; k účinnosti tohoto rozhodnutí je třeba písemného souhlasu Rady CB. Tohoto souhlasu však není třeba u právních úkonů týkajících se nájmu s výjimkou nájmu modliteben. Právní listinu o dispozici se základním nemovitým majetkem sboru podepisují vždy dva statutární zástupci sboru (viz čl. 5 Ústavy). (4) O nakládání s ostatním nemovitým majetkem sboru (odst. 2, písm. b) rozhoduje členské shromáždění. Právní listinu o dispozici s ostatním nemovitým majetkem sboru podepisují vždy dva statutární zástupci sboru. (5) O nakládání s penězi a s ostatním movitým majetkem sboru (odst. 2, písm. c) rozhoduje staršovstvo sboru, které tímto může pověřit hospodáře nebo hospodářskou radu, je-li zřízena; o nakládání s právy a pohledávkami sboru rozhoduje staršovstvo sboru. (6) Za hospodaření sboru zodpovídá staršovstvo sboru. (7) V případě, že to vyžaduje větší rozsah sborového hospodaření, může staršovstvo jmenovat hospodářskou radu a svěřit jí bezprostřední správu hospodářských záležitostí. (8) Předsedou hospodářské rady je hospodář sboru, který důležitá opatření a rozhodnutí hospodářské povahy předkládá ke schválení staršovstvu. (9) Pro kontrolu hospodaření sboru a jeho účelových zařízení volí sbor nejméně dva revizory na období čtyř let. Jsou odpovědni členskému shromáždění, jemuž podávají zprávu o výsledku kontroly nejméně jedenkrát ročně. Funkce revizora je neslučitelná s výkonem funkce člena staršovstva, člena hospodářské rady a účetního. (10) V případě zániku sboru určuje způsob likvidace a osobu likvidátora Rada CB. Článek 19 Členské shromáždění (1) Členské shromáždění je nejvyšším orgánem sboru. Tvoří ho členové sboru. (2) Jednání členského shromáždění vede správce sboru, místopředseda nebo jiný správcem sboru pověřený člen staršovstva. (3) Členské shromáždění zejména: a) určuje počet členů staršovstva, volí a odvolává členy staršovstva, b) volí a odvolává správce sboru a kazatele, c) volí delegáty na Konferenci CB, d) volí každé čtyři roky nejméně dva revizory, kteří kontrolují hospodaření sboru, e) spolupracuje s Radou CB při zakládání sboru, při jeho zrušení, spojení s jiným sborem, případně při překládání sídla sboru nebo při jeho vystoupení ze svazku sborů Církve bratrské, f) vyřizuje odvolání členů sboru proti usnesení staršovstva, Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

13 g) přezkoumává duchovní a hospodářskou činnost staršovstva, správce sboru, dalšího kazatele a vikářů sboru, a to zejména při výročním členském shromáždění. Toto shromáždění se musí svolat každoročně nejpozději do konce března, h) rozhoduje o nakládání s nemovitým majetkem sboru. Ustanovení článku 22, odst. (16) zůstává nedotknuté při nakládání s majetkem. (4) V případě potřeby se členské shromáždění schází i v průběhu roku. Svolává ho staršovstvo. Členské shromáždění se musí svolat, když o to požádá nejméně jedna třetina členů sboru nebo správce sboru. Část druhá Orgány Církve bratrské Článek 20 Konference Církve bratrské (1) Nejvyšším orgánem Církve bratrské je Konference Církve bratrské (dále jen Konference ). (2) Konferenci svolává každoročně Rada Církve bratrské (dále jen Rada ). V případě potřeby může Rada svolat Konferenci k mimořádnému zasedání. Je povinna tak učinit tehdy, když o to požádá alespoň jedna třetina sborů. (3) Členy Konference s hlasovacím právem jsou delegáti sborů, ordinovaní kazatelé, členové Rady a celocírkevní pracovníci. Bez hlasovacího práva se účastní Konference ekonom Rady, ředitel ETS, ředitel Diakonie CB, vikáři a hosté a poradci dle rozhodnutí Rady. (4) Konference rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech týkajících se Církve bratrské, zejména o: a) ordinaci kazatelů na základě doporučení sboru a Rady; ordinace má platnost pro celou církev, b) schválení hospodaření Církve bratrské, c) výši příspěvků odváděných sbory Radě na činnost Církve bratrské, d) odvoláních proti rozhodnutí Rady, pokud rozhodnutí Rady nebylo konečné, e) vyloučení sboru, f) nakládání se základním nemovitým majetkem Církve bratrské (čl. 35 odst. 5), g) o likvidaci Církve bratrské. (5) Konference dále: a) projednává duchovní stav Církve bratrské, b) hodnotí činnost Rady a ukládá jí hlavní úkoly na další období, c) volí na období čtyř roků předsedu, tajemníka a další členy Rady a má právo je odvolat, d) volí odvolací komisi, komise na přípravu jednání a provádění jednotlivých úkolů, Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

14 e) volí vždy na čtyři roky dva revizory hospodaření Církve bratrské a revizora jejích účelových zařízení. Funkce revizora hospodaření Církve bratrské je neslučitelná s členstvím v Radě a pracovním poměrem v Církvi bratrské, funkce revizora účelových zařízení je neslučitelná s pracovním poměrem v těchto zařízeních, f) posuzuje působení Církve bratrské a dbá, aby sbory zachovávaly Ústavu, Vyznání víry a Řád stejně jako usnesení Konference a Společné konference, g) provádí dohled nad činností sborů Církve bratrské, h) přímo nebo prostřednictvím Rady napomíná sbor, který se provinil proti Ústavě, Vyznání víry, Řádu nebo usnesení Konference nebo Společné konference a výchovně ho kázní, i) pokud se napomenutím podle písmene h) nedosáhne nápravy, má právo sbor vyloučit ze svazku sborů Církve bratrské. Článek 21 Rada Církve bratrské (1) Rada CB je výkonným orgánem Církve bratrské v ČR. V období mezi jednotlivými konferencemi Církev bratrskou řídí a navenek zastupuje ve smyslu této Ústavy a Řádu CB. (2) Rada má v České republice devět členů, (v SR 7 členů) z toho nejméně v ČR tři nekazatele a tři správce sboru, v SR dva nekazatele. Předsednictvo Rady tvoří předseda, místopředseda a tajemník. (3) Předsedu a tajemníka Rady volí Konference. Předseda se volí z řad ordinovaných kazatelů. Místopředsedu volí Rada z nekazatelů, je-li tajemníkem ordinovaný kazatel. (4) Schůzí Rady se podle potřeby zúčastňuje ekonom Rady. (5) Funkční období Rady je čtyři roky. (6) Rada se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za dva měsíce. Svolává ji předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda nebo tajemník. (7) K plnění svých úkolů má Rada k dispozici kancelář, ve které působí předseda, tajemník, ekonom a další zaměstnanci podle potřeby Rady. (8) Rada zodpovídá za hospodaření samostatného právního subjektu Církev bratrská. Rada zejména: Článek 22 Kompetence Rady (1) svolává Konferenci, připravuje program jejího jednání a podává zprávu o své činnosti, (2) provádí usnesení Konference a Společné konference, (3) uvádí do služby, případně odvolává po dohodě se staršovstvem sboru vikáře, pastorační asistenty a misijní pracovníky, (4) na základě doporučení sborů navrhuje Konferenci ordinaci kazatelů, Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

15 (5) jmenuje a odvolává ekonoma Rady, (6) podporuje vznik nových sborů, rozhoduje o zřízení, zrušení, rozdělení a sloučení sboru, (7) určuje vizitaci sborů a jmenuje vizitátory, (8) navrhuje sborům kandidáty na volbu kazatele, (9) instaluje členským shromážděním zvoleného kazatele a odvolává ho, (10) napomáhá vyučování náboženství, duchovní výchovy dětí, dorostu a mládeže, (11) stará se o duchovní vzdělávání členů Církve bratrské a sborových pracovníků, (12) podle potřeby pořádá vzdělávací kurzy, konference a setkávání kazatelů, (13) sleduje duchovní růst kazatelů a provádí kázeňská opatření, (14) podporuje misijní, evangelizační, diakonickou a literární činnost v církvi, (15) pomáhá sborům v duchovním růstu, sleduje jejich život a práci; když některý sbor jedná proti Ústavě, Vyznání víry, Řádu nebo usnesení Konference nebo Společné konference, napomíná ho a informuje o tom Konferenci, (16) uděluje souhlas s disponováním nemovitým majetkem sboru (čl. 18 odst. 3), (17) rozhoduje o disponování majetkem církve (čl. 35 odst. 5, 6), (18) podle potřeby zřizuje regionální celky - senioráty, (19) rozhoduje o zřízení a zrušení účelových zařízení církve, vydává jejich statuty, jmenuje a odvolává jejich statutární zástupce, (20) vyřizuje odvolání proti rozhodnutí členských shromáždění, (21) sleduje a rozvíjí ekumenické styky s domácími i zahraničními křesťanskými církvemi, (22) jmenuje tiskového mluvčího Rady. Článek 23 Předsednictvo Rady Předsednictvo Rady tvoří: předseda, místopředseda a tajemník. Předsednictvo rozhoduje o neodkladných záležitostech, přičemž jeho rozhodnutí platí jen do nejbližšího jednání schůze Rady, která je buď potvrdí, nebo zruší. Člen předsednictva Rady nesmí být současně statutárním zástupcem účelových zařízení církve. Článek 24 Předseda Rady (1) Předseda Rady je představitelem Církve bratrské, který zejména: a) ordinuje kazatele, b) uvádí do služby vikáře a instaluje zvolené kazatele, c) navštěvuje sbory a seznamuje se s jejich životem, d) provádí nejnaléhavější vizitace, Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

16 e) pastýřsky se věnuje kazatelům, vikářům, celocírkevním pracovníkům (a jejich rodinám) a studentům z Církve bratrské na teologických školách, f) předsedá setkáním kazatelů a navštěvuje jejich seniorátní setkání, g) předsedá schůzím Rady a zabezpečuje provedení jejich usnesení, h) po dohodě s Radou vydává pastýřské listy na sbory a vyhlašuje dny půstu a pokání. (2) Plněním těchto úkolů může předseda pověřit místopředsedu, tajemníka nebo jiného člena Rady. Článek 25 Místopředseda Rady (1) Místopředseda vede schůze Rady v nepřítomnosti předsedy Rady a plní úkoly podle jeho pokynů. (2) Místopředseda pomáhá předsedovi v duchovní práci a na základě jeho pověření ho zastupuje v rozsahu předsedou vymezeném. (1) Tajemník Rady především: Článek 26 Tajemník Rady a) zabezpečuje církevní záležitosti hospodářské, právní, majetkové, správní a organizační povahy, jedná s úřady, b) je zodpovědný za činnost kanceláře Rady; je mu podřízený ekonom Rady, c) má na starosti agendu Rady a komunikaci se sbory, d) spolu s ekonomem sleduje činnost a hospodaření účelových zařízení Církve bratrské, e) dohledem na hospodářskou činnost účelových zařízení může pověřit ekonoma Rady, f) sleduje činnost odborů Rady. (2) Tajemník Rady pomáhá předsedovi v duchovní práci a na základě jeho pověření ho zastupuje v rozsahu předsedou vymezeném. Článek 27 Ekonom Rady (1) Ekonom Rady vede práci kanceláře Rady v hospodářské oblasti, vypracovává ekonomické plány, rozpočty a závěrečné vyúčtování. Sleduje hospodaření všech účelových zařízení Církve bratrské. (2) Ekonom Rady podává konferenci zprávu o hospodaření Církve bratrské za uplynulý kalendářní rok. Článek 28 Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

17 Odbory Rady (1) Plněním některých svých úkolů může Rada pověřit odbory, jejichž funkční období je shodné s funkčním obdobím Rady. Rada jmenuje a odvolává předsedu a ostatní členy odborů a určuje jejich počet. (2) Předsedou odboru je zpravidla člen Rady. Předseda odboru informuje Radu o činnosti odboru. Část třetí Společná konference Článek 29 Společná konference (1) Jako výraz duchovní jednoty Církve bratrské a Cirkvi bratskej se každý druhý rok uskutečňuje jednání Společné konference. (2) Jednání Společné konference svolávají společně Rada Církve bratrské a Rada Cirkvi bratskej. V mimořádných případech je jednání Společné konference oprávněna svolat i jen Rada Církve bratrské nebo jen Rada Cirkvi bratskej. (3) Členy Společné konference s hlasovacím právem jsou členové Rady Církve bratrské a Rady Cirkvi bratskej, dále ordinovaní kazatelé a delegáti sborů. Společné konference mají právo se zúčastnit bez hlasovacího práva vikáři. (4) Společná konference: a) rozhoduje o všech záležitostech, které se týkají věrouky a etiky Církve bratrské a Cirkvi bratskej, b) přijímá a mění Ústavu, Vyznání a Řád, c) posuzuje duchovní stav v Církvi bratrské a Cirkvi bratskej, d) poskytuje definitivní výklad Ústavy, Vyznání a Řádu. Do doby svolání Společné konference poskytuje závazný výklad společného rozhodnutí Rady Církve bratrské a Rady Cirkvi bratskej. Část čtvrtá Jednací, volební a odvolací řád církve Článek 30 Jednací a volební řád církve (1) Rada, její odbory a komise, stejně jako staršovstva a hospodářské rady sborů jsou schopné se usnášet, jestliže byly řádně zvoleny a je-li přítomna alespoň polovina jejich členů, nejméně však tři osoby. Všechny tyto orgány rozhodují nadpoloviční většinou hlasů přítomných. (2) Konference právoplatně rozhodují, pokud je přítomna alespoň polovina členů Konference s hlasovacím právem. Rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů svých členů zaregistrovaných na konferenci. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

18 (3) Společná konference může změnit Ústavu Církve bratrské nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů zaregistrovaných členů Společné konference s hlasovacím právem. (4) Při rozhodování členských shromáždění sboru stačí přítomnost jedné třetiny členů starších patnácti let. Při závažnějších rozhodováních, jako je volba a odvolání správce sboru nebo kazatele, volba a odvolání staršovstva, zřízení, rozdělení, zrušení sboru nebo přenesení jeho sídla, disponování s nemovitým majetkem, musí být přítomna nejméně polovina členů sboru s hlasovacím právem. Členské shromáždění má právo požadovat tuto kvalifikovanou přítomnost členů i při jiných závažných rozhodnutích. Členské shromáždění rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. V případě volby či odvolání správce sboru nebo kazatele je k účinnosti třeba alespoň dvou třetin hlasů přítomných členů s hlasovacím právem. Postup voleb na stanici stanoví Řád. Zapisovatel pořizuje věcný zápis jednání, k němuž se přikládá prezenční listina. (5) Hlasuje se lístky nebo aklamací. (6) Volba staršovstva, správce sboru a dalších kazatelů sboru se provádí jen lístky. Ostatní volby (např. volby komisí, volba delegátů na Konferenci, Společnou konferenci aj.) mohou být provedeny aklamací. Lístky se hlasuje i v případech závažných rozhodnutí uvedených v odstavci (4). (7) Ze všech jednání a schůzí, zvláště z těch, kde se konaly volby nebo hlasování, musí být zhotoven zápis s uvedením výsledků hlasování. (8) Zápis zhotovuje pověřený zapisovatel a ověřuje předsedající. Zápisy o volbách podepisují všichni přítomní členové volební komise. Zápis o volbě kazatele podepisuje i přítomný člen Rady. (9) V případě sporu o průběh a závěry jednání nebo schůze rozhodují údaje zápisu. Článek 31 Odvolací řád (1) Proti usnesení staršovstva se může člen, kterého se usnesení týká, odvolat k členskému shromáždění. (2) Proti rozhodnutí členského shromáždění je možné se odvolat k Radě a proti rozhodnutí Rady ke Konferenci, pokud záležitost přesahuje rámec sboru. Jinak je rozhodnutí Rady konečné. O tom, zda záležitost přesahuje rámec, rozhodne v případě pochybnosti odvolací komise. (3) Odvolací lhůta je třicet dní: počítá se ode dne, kdy dotyčný člen obdržel písemné rozhodnutí. (4) Proti rozhodnutí Rady se může sbor, kterého se rozhodnutí týká, odvolat ke Konferenci prostřednictvím Rady nejpozději dva měsíce před konáním nejbližší Konference. Část pátá Ustanovování a odvolávání osob vykonávajících duchovenskou činnost a jiných zaměstnanců církve Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

19 Článek 32 Osoby vykonávající duchovenskou činnost a jiní zaměstnanci Církve bratrské (1) Osobami vykonávajícími duchovenskou činnost jsou v Církvi bratrské: a) kazatelé, b) vikáři, c) pastorační asistenti, misijní pracovníci a jiní duchovní pracovníci v pracovním poměru, d) předseda, místopředseda a tajemník Rady. (2) Jinými zaměstnanci Církve bratrské jsou osoby jiné než uvedené v odstavci (1), které jsou v Církvi bratrské v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru. (3) Osoby uvedené v odstavcích (1) a (2) jsou v činné službě po dobu trvání jejich zaměstnaneckého nebo obdobného poměru v Církvi bratrské. Článek 33 Ustanovování a odvolávání osob vykonávajících duchovenskou činnost a jiných zaměstnanců Církve bratrské (1) Osoby uvedené v článku 32 odst. (1) a (2) ustanovuje a odvolává staršovstvo (článek 17), členské shromáždění (čl. 19), Rada (čl. 22) a Konference (čl. 20). Některé požadavky na ustanovení a odvolání těchto osob uvedených v článku 32 jsou uvedené v článku 34. (2) Na ustanovení a odvolání osob uvedených v článku 32 odst. (2) se vztahuje Zákoník práce. Článek 34 Požadavky pro výkon duchovenské činnosti v Církvi bratrské (1) Osoby vykonávající duchovenskou činnost musí splňovat požadavky: a) všeobecné způsobilosti pro výkon jejich činnosti, b) zvláštní způsobilosti pro výkon jejich činnosti. (2) Všeobecné požadavky pro výkon duchovenské činnosti určují všeobecně závazné právní předpisy. (3) Zvláštní požadavky pro výkon duchovenské činnosti určují příslušné orgány Církve bratrské vždy předem, a to pro každý jednotlivý druh činnosti zvlášť. (4) Podmínkou pro výkon funkce správce sboru a předsedy Rady je jejich ordinace. (5) Základním požadavkem pro výkon duchovenské činnosti v Církvi bratrské je Boží povolání, členství v Církvi bratrské, zejména osobní souhlas s biblickou etikou a s věroukou Církve bratrské tak, jak jsou tyto obsaženy v Ústavě, Vyznání víry Církve bratrské a Řádu. S přihlédnutím ke zvláštnímu poslání osob vykonávajících duchovenskou činnost a k rozsahu a dopadu jejich působení na společenství Církve bratrské se považují za nesplnění požadavku pro řádný výkon duchovenské činnosti mezi jinými případy jednání, a) které vedlo k odsouzení za úmyslný trestný čin, Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

20 b) které je v rozporu s požadavkem manželské věrnosti a nerozlučitelnosti manželství, c) při kterém je praktikován sexuální život osob stejného pohlaví, d) které jinak, než je uvedeno v písm. a) až c), hrubým způsobem porušilo etická a morální pravidla uznávaná Církví bratrskou. (6) Jednání, které je v rozporu s etikou a s věroukou Církve bratrské, zvláště pak jednání, které je uvedeno v odstavci (5) písm. a) až d), stejně jako nerespektování uložené církevní kázně může být věcným důvodem k odvolání osob vykonávajících duchovenskou činnost. Část šestá Hospodaření Církve bratrské Článek 35 Hospodaření církve (1) Zdrojem příjmů církve jsou zejména příspěvky fyzických a právnických osob, příjmy z prodeje a pronájmu movitého, nemovitého a nehmotného majetku, úroky z vkladů, dary, příspěvky z části výtěžku, příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, dotace, půjčky a příspěvky z fondů. (2) Sbory přispívají na zabezpečení činnosti orgánů Církve bratrské, platů kazatelů a zaměstnanců vyplácených Církví. Výši příspěvků a pravidla jejich rozdělování stanovuje Konference. (3) Hospodaření Církve bratrské a jejích účelových zařízení kontrolují revizoři, kteří podávají Konferenci zprávu o kontrole hospodaření. Revize účelových zařízení jednotlivých sborů a účelových zařízení Církve bratrské se konají vždy, není-li k dispozici výrok auditora. (4) Církev hospodaří s majetkem, který se podle významu pro její život dělí na: a) základní nemovitý majetek církve zejména stavby celocírkevního významu též modlitebny a sborové domy, pokud zůstaly v majetku celé církve pozemky související s těmito stavbami b) ostatní nemovitý majetek církve (nemovitý majetek církve, který není uveden pod písm. a)) c) peníze a ostatní movitý majetek církve, práva a pohledávky církve. (5) O nakládání základním nemovitým majetkem církve (odst. 4 písm. a) rozhoduje Konference. V naléhavých případech může být souhlas Konference nahrazen písemným souhlasem nadpoloviční většiny sborů. O nájmech základního nemovitého majetku církve rozhoduje Rada. Ta také rozhoduje o převodu nemovitostí z majetku církve do majetku sborů. (6) O nakládání ostatním nemovitým majetkem církve rozhoduje Rada. Ta také rozhoduje o nakládání s penězi, ostatním movitým majetkem, právy a pohledávkami církve, pokud toto oprávnění není svěřeno jmenovitým oprávněným pracovníkům církve (zejména tajemníkovi nebo ekonomovi Rady). Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

21 Článek 36 Účelová zařízení (1) Církev bratrská může zřizovat účelová zařízení, např. zdravotní, sociální, vydavatelská, vzdělávací, kterým může udělit samostatnou právní subjektivitu. Účelová zařízení se spravují svými statuty. (2) Pro nakládání s majetkem účelových zařízení platí obdobně ustanovení článku 35. odst. 4 až 6 Článek 37 Zvláštní ustanovení pro případ zániku Církve bratrské (1) V případě zániku Církve bratrské Rada určí: a) ze členů Rady předsedu Likvidační komise, b) členy Likvidační komise c) závazné zásady likvidace a způsob jejího provedení. (2) Po dobu likvidace náleží Likvidační komisi působnost předsednictva Rady, pokud je v souladu s účelem likvidace. Předsedovi Likvidační komise náleží pravomoc předsedy Rady a jeho zástupci pravomoc místopředsedy a tajemníka Rady. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

22 Hlava V. Přechodná a závěrečná ustanovení a účinnost Ústavy Článek 38 Přechodná a závěrečná ustanovení (1) Některá ustanovení Ústavy blíže vysvětluje, upřesňuje a vykládá Řád. (2) Do doby schválení Řádu, který navazuje na tuto Ústavu, platí přiměřeně dosud platný Řád. Článek 39 Účinnost Ústavy (1) Toto znění Ústavy je platné po projednání a schválení změn a doplňků Společnou konferencí Církve bratrské dne a konferencí následujících. (2) Následující doplňky a opravy tohoto znění Ústavy, Vyznání a Řádu Církve bratrské z roku 2007 byly provedeny na Společných konferencích Církve bratrské a Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

23 Řád Církve bratrské Preambule Církev bratrská je společenství věřících křesťanů, kteří osobně přijali Ježíše Krista jako svého Spasitele a Pána, jsou pokřtěni a přijímají Písmo jako základ své víry i života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše Krista, jehož život tomu odpovídá a kdo se dobrovolně podřizuje především Písmu svatému a ustanovením tohoto Řádu. Sbory Církve bratrské jsou otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Vidí svůj úkol ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, v misii, ve vytváření společenství věřících a v praktické pomoci potřebným lidem. Článek 1 Smysl a cíl Řádu Bůh, který je Spasitelem a Pánem, je také Bohem pořádku a pokoje (1K 14,33). Proto dal svému vyvolenému lidu ve Starém zákoně i určitá nařízení a řády (Ex 18,20; 15,25b-26; 20,1-17; Ez 20,19). I v Novém zákoně je řád zdůrazňován a apoštol Pavel vybízí k napomínání těch, kteří jej narušují (1K 14,40; 1Te 5,14). Proto i naši otcové pro tuto církev, nyní nazývanou Církev bratrská, stanovili určitá pravidla pro život celé církve, jednotlivých sborů i jednotlivců. Řada těchto pravidel vychází z pevného a neměnného základu Písma. Pokud Písmo přímo nehovoří o určitých skutečnostech, třeba proto, že tyto skutečnosti v tehdejší době neexistovaly, vycházel vždy Řád z ducha Písma, tak jak mu bylo rozuměno. Řád byl proto vícekrát rozvíjen a doplňován, aby se mohl stát skutečnou pomocí církvi, sborům i jednotlivcům v jejich úsilí o opravdový život s Bohem aby byl světlem Božího slova i do měnících se okolností a současného způsobu života. Řád musí také brát ohled na současné právní prostředí státu, kdy jako občané Božího království musíme a chceme respektovat i platné právní normy. Článek 2 Princip Řádu Tento Řád je prováděcím předpisem Ústavy CB, která byla přijata Společnou konferencí a následujících. Vybrané články Ústavy byly registrovány Ministerstvem kultury podle zákona č. 3/2002 Sb. dne Jako prováděcí předpis se proto přidržuje i členění Ústavy a je s ní v souladu. Řád rovněž respektuje příslušné normy veřejného práva. Tento Řád má být pomocí ke křesťanskému životu, ne pouze nástrojem napomínání a káznění. Řád je závazný a předpokládá plné dodržování tam, kde jsou formulace jednoznačné. Na jiných místech jsou pouze naznačeny meze, v nichž se jako církev chceme pohybovat (věci služebné a případné, jak je označovala stará Jednota bratrská). Jsou zde nastíněny obrysy našeho jednání a záleží na svobodné vůli, svědomí i na vedení Duchem svatým, jak budou jednotlivci, sbory či církev jednat. V Řádu jsou na závěr uvedena jen základní znění některých formulářů. Další znění s možnými variantami se nacházejí ve zvláštním svazku, nazvaném "Agenda Církve bratrské". Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

24 Článek 3 Identifikace CB Církev bratrská je církví s kongregačně-presbyterním zřízením. Název Církve bratrské (ve zkratce CB) je ve slovenštině: Cirkev bratská, polsky: Kościol braterski, anglicky: The Church of the Brethren, německy: Die Brüderkirche, francouzsky: Eglise évangelique libre. Hlava I. Dokumenty církve a sboru Článek 4 Základní dokumenty (1) Základními dokumenty církve jsou Vyznání víry, Ústava CB a Řád CB. Pomocnými dokumenty jsou Zásady CB, Agenda CB, trvalá konferenční usnesení. (2) Základním dokumentem sboru je zřizovací listina sboru ve standardní podobě s uvedením sídla sboru, adresy a IČ, případně se seznamem nemovitého majetku sboru, jak je zapsán v katastru nemovitostí. Článek 5 Další povinné dokumenty sboru (1) Vzhledem k tomu, že povinné dokumenty sboru budou obsahovat i některé osobní údaje, je povinností správce sboru nebo pověřeného člena staršovstva sboru zajistit podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů vyjádření souhlasu s uvedením osobních dat v těchto dokumentech. Tento souhlas bude vyjádřen podpisem každé osoby, jejíž data jsou v dokumentu uvedena, na konci dokumentu. Pokud bude Kniha členů (matrika) vedena elektronicky, za vyjádření souhlasu s uvedením osobních dat bude považován podpis na registračním lístku. (2) Kniha členů sboru představuje průběžný seznam členů (včetně zvláštního seznamu dětí) a dokumentuje tak pohyb členů v historii sboru. Může být v klasické podobě knihy nebo v elektronické podobě, prokazatelně zabezpečené proti pozdějším úpravám (vpisům). Pokud je kniha členů sboru vedena elektronicky, musí být také vždy k dispozici v tištěné podobě. Kniha členů obsahuje: a) jméno a příjmení člena (u žen i rodné příjmení) b) datum a místo narození c) adresu, telefon, (ke dni zanesení do matriky) d) stav, datum a místo svatby a jméno partnera e) děti do 18 let f) křest datum, místo, jméno křtícího (pokud jsou údaje známé) g) status členství: přípravné (datum, místo) plnoprávné (datum, místo, jméno přijímajícího) převod (datum, z/do kterého sboru) ukončení členství (důvod, datum, místo) h) jméno oddávajícího Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

25 (3) Lístková kartotéka členů (včetně zvláštního seznamu dětí) dokumentuje okamžitý stav členů a registrační lístek je průvodním dokladem při převádění členů mezi sbory CB. Registrační lístek bude obsahovat: a) jméno a příjmení člena b) datum a místo narození c) adresu d) datum křtu, jméno křtícího e) status členství f) případné kázeňské opatření g) stav h) změny (4) Seznam křtů chronologicky zaznamenává všechny křty provedené v rámci daného sboru. Jednotlivý zápis obsahuje: a) jméno a příjmení pokřtěného b) datum a místo narození c) jméno a příjmení křtícího (5) Kniha sňatků obsahuje průběžný seznam všech sňatků, které se uskutečnily ve sboru. Jednotlivý zápis obsahuje: a) datum sňatku b) jména a příjmení oddávaných s vyznačením jejich vztahu k církvi (členství, návštěvníci apod.) a daty narození c) jména a příjmení svědků d) jméno a příjmení oddávajícího e) případné další náležitosti respektující platné zákony (6) Inventární přírůstkové knihy majetku: a) Kniha movitého majetku obsahuje soupis veškerého movitého majetku sboru s datem pořízení a inventárním číslem. Dolní hodnota evidovaného movitého majetku je stanovena podle zákona o majetku ve znění posledních předpisů v hodnotě platné v den pořízení. b) Kniha nemovitého majetku zachycuje pohyb ve vlastnictví nemovitostí po datu vystavení zřizovací listiny. Obsahuje popis nemovitosti tak, jak je zanesen v katastru nemovitostí, a způsob nabytí tohoto majetku, resp. jeho prodej, převod apod. (7) Dále sbor vede hospodářskou dokumentaci podle specifikace Rady Církve bratrské (dále RCB). Hlava II. Členský řád CB rozlišuje tři stupně členství: a) členy b) přípravné členy I. Práva a povinnosti Článek 6 Stupně členství Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

26 c) děti členů a přípravných členů Na přijetí za člena CB není právní nárok. Článek 7 Zásady členství (1) CB je společenstvím věřících křesťanů, kteří skrze pokání, vyznání hříchů a smíření s Bohem přijali Ježíše Krista za svého osobního Spasitele a Pána a stali se tak Božími dětmi (J 1,12). Členství předchází členství přípravné, pokud v odůvodněných případech staršovstvo nerozhodne jinak. Členství je platné pro všechny sbory CB, protože se členským slibem každý přijímaný zavazuje vstoupit do svazku s celou církví. (2) V místním sboru CB vzniká oboustranný vztah, kterým člen vyznává svoji touhu po životě s Pánem Ježíšem Kristem i ochotu společně nést zodpovědnost za sbor a jeho službu. Místní sbor vyjadřuje zájem o člověka i připravenost mu pomáhat a sdílet se s ním v jeho zápasech i radostech. Článek 8 Vznik členství (1) Přípravným členem nebo členem CB se může stát jen ten, kdo se přihlásí do některého jejího sboru. Bez připojení se ke konkrétnímu sboru členství v CB nevznikne. Přihláška ke členství se podává ústně či písemně kazateli nebo staršovstvu konkrétního sboru. (2) Členy se mohou stát i uchazeči mladší 15 let. Jejich přijetí proběhne s vědomím jejich rodičů nebo zákonných zástupců a v zápisu z příslušného jednání staršovstva by měla být tato skutečnost zaznamenána. (3) Před přijetím se uskuteční osobní rozhovor s uchazečem ve staršovstvu. Poté je žádost projednána a staršovstvo rozhodne o výsledku. Rozhovoru ve staršovstvu předchází jeden či více rozhovorů uchazeče s kazatelem nebo jiným pověřeným členem staršovstva. (4) Ve výjimečných případech může být rozhovor ve staršovstvu nahrazen rozhovorem před alespoň dvěma pověřenými členy staršovstva, kteří na nejbližší řádné schůzi staršovstva o svém rozhovoru podají zprávu a stanovisko ve věci přijetí. O přijetí rozhoduje staršovstvo a rozhodnutí je v nejbližším možném termínu ohlášeno sboru spolu s představením přijatého. (5) Při přestěhování či z jiných vážných důvodů se na základě žádosti člena CB realizuje bezodkladně převedení jeho členství mezi sbory CB. Při převodu musí být mezi sbory předán registrační lístek člena i údaje o jeho dětech (viz čl. 5, odst. 3). V městech (regionech), kde je více sborů CB, se před předáním (zasláním) registračního lístku člena doporučuje rozhovor mezi správci dotyčných sborů v této věci. (6) Na převedení členství z jiné církve do členství v CB není právní nárok a ani není automatické. Je na staršovstvu konkrétního sboru, aby po rozhovoru s uchazečem rozhodlo o typu členství ve sboru. Článek 9 Přípravné členství Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské

27 (1) Za přípravné členy jsou přijímáni ti, kdo viditelně hledají Pána Ježíše Krista, touží po životě s ním, pravidelně se účastní shromáždění i sborového života konkrétního sboru CB a vyjádřili touhu po členství ve sboru. Přípravný člen nemusí být pokřtěn. (2) Přijetí za přípravného člena vzniká rozhodnutím staršovstva a je ohlášeno při nejbližší nedělní bohoslužbě. Doporučuje se, aby každý přípravný člen prošel po přijetí určitou formou katecheze (vyučování), např. svěřením do péče zkušeného člena sboru, přizváním do vzdělávacího kurzu apod. Během této katecheze je každý také seznámen se základními články věrouky (Vyznání víry CB, Zásady CB) i životem v církvi (Ústava CB a Řád CB). (3) Doba trvání přípravného členství má umožnit plné přijetí zvěsti evangelia, dozrání již učiněného duchovního rozhodnutí k následování Krista a doplnění základních znalostí Písma, i prokázat trvalý zájem o duchovní život a společenství sboru. (4) Přípravný člen nemá přístup k účasti na sv. večeři Páně, pokud staršovstvo v odůvodněném případu nerozhodne jinak. (5) Přípravný člen se o členství uchází sám nebo je vyzván kazatelem či členem staršovstva. (6) Děti sboru jsou po dosažení 18 let zvány k rozhovoru do staršovstva. Na základě tohoto rozhovoru jsou buď přijaty za přípravné členy sboru, nebo vyškrtnuty ze seznamu dětí sboru. Článek 10 Členství v CB (1) Podmínky přijetí za člena jsou dány Ústavou CB, Hlava III., čl. 9, odst. 1 až 4. V odůvodněných případech se mohou členy sboru stát i ti, kdo neprošli přípravným členstvím v CB (např. při přechodu z jiné církve viz Řád, čl. 8, odst. 6). (2) Za členy jsou přijati ti, kteří odpovědně vyznávají, že vírou přijali Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele a Pána a byli Duchem svatým ujištěni o očištění, ospravedlnění a přijetí za Boží děti, a svým životem to dosvědčují. Toto vyznání se děje v rozhovoru před staršovstvem a v rámci členského slibu před sborovým shromážděním. Vyznání ústy musí být potvrzováno známkami nového života (Mt 7,18; Jk 2,17; 1J 3,18), protože jen znovuzrození, Duchem svatým vedení a podle Písma žijící věřící jsou pravými údy Kristova těla církve. (3) Před přijetím za člena má mít každý podle svých možností základní znalosti Písma a být seznámen s Vyznáním víry, Ústavou, Řádem a Zásadami CB. (4) Přijetí za člena je podmíněno křtem. Staršovstvo musí tuto otázku řešit při přijímacím rozhovoru s uchazečem. Jestliže uchazeč nebyl pokřtěn nebo se nemůže k vykonanému křtu v dětství přiznat, uskuteční se s přijetím za člena sboru křest. Pokud nelze z vážných důvodů uskutečnit křest a přijetí najednou, nemá být mezi těmito událostmi časový odstup delší nežli 3 měsíce. V církvi jsou považovány za rovnoprávné dva druhy křtu (křest dospělých a křest dětí) a vykonávají se ponořením nebo politím či pokropením. (5) Sboru se oznámí nejméně 1 týden předem, kdo bude veřejně před sborem přijímán za člena. Doporučuje se, aby veřejné přijetí se slibem bylo spojeno se slavením sv. večeře Páně. Před přijetím za člena musí být uchazeč seznámen se zněním členského slibu. Ústava, Vyznání a Řád Církve bratrské