Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky

Transkript

1 Vysoká škola báňská TU Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra obecné elektrotechniky PRÁVNÍ PŘEDPISY Ostrava, září 2006 Doc. Ing. Václav Vrána, CSc., Ing. Ctirad Koudelka

2 UPOZORNĚNÍ NA NĚKTERÁ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Úplný přehled nařízení vlády k provedení zákona č. 22/1997 Sb., která jsou účinná i po (některá z nich platila již před tímto datem) 1. Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., nařízení vlády č. 78/1999 Sb., nařízení vládyč. 323/2000 Sb. a nařízení vlády č. 329/2002 Sb. 2. Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, ve znění nařízení vlády č. 585/2002 Sb. 3. Nařízení vlády č. 291/2000 Sb., kterým se stanoví grafická podoba označení CE 4. Nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů 5. Nařízení vlády č. 426/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rádiová a na telekomunikační koncová zařízení, ve znění nařízení vlády č. 483/2002 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb. (1995/5/ES) 6. Nařízení vlády č. 179/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení (96/57/ES) 7. Nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb. a nařízení vlády č. 251/2003 Sb. (90/385/EHS) 8. Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače (75/324/EHS) 9. Nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro (98/79/ES) 10. Nařízení vlády č. 358/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výbušniny pro civilní použití při jejich uvádění na trh, ve znění nařízení vlády č. 416/2003 Sb. (93/15/EHS) 11. Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku (86/594/EHS, 2000/14/ES) 12. Nařízení vlády č. 70/2002 Sb., o technických požadavcích na zařízení pro dopravu osob (2000/9/ES) 13. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky 14. Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. (89/106/EHS) 15. Nařízení vlády č. 326/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na váhy s neautomatickou činností (90/384/EHS) 16. Nařízení vlády č. 339/2002 Sb. o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění nařízení vlády č. 178/2004 Sb. (98/34/ES) 17. Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí (73/23/EHS) 2

3 18. Nařízení vlády č. 18/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (89/336/EHS) 19. Nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky (88/378/EHS) 20. Nařízení vlády č. 20/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na jednoduché tlakové nádoby (87/404/EHS) 21. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky (89/686/EHS) 22. Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv (90/396/EHS) 23. Nařízení vlády č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (94/9/EHS) 24. Nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení (98/37/ES) 25. Nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění nařízení vlády č. 126/2004 Sb. (92/42/EHS) 26. Nařízení vlády č. 26/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na tlaková zařízení (97/23/ES) 27. Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, ve znění nařízení vlády č. 127/2004 Sb. (95/16/ES) 28. Nařízení vlády č. 42/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na přepravitelná tlaková zařízení, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. (99/36/ES) 29. Nařízení vlády č. 270/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na rekreační plavidla, na částečně zhotovená rekreační plavidla a na jejich vybrané části (94/25/ES) 30. Nařízení vlády č. 25/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky (93/42/EHS) 31. Nařízení vlády č. 154/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a kterým se mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (90/385/EHS, ve znění 93/42/EHS a 93/68/EHS) 32. Nařízení vlády č. 179/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na veterinární technické prostředky (84/539/EHS, ve znění 93/42/ES) Poznámka: V závorkách jsou uvedena čísla směrnic ES, které daná nařízení vlády přejímají. Stav k V únoru 2000 byl jako částka 9/2003 Sbírky zákonů rozeslán soubor nařízení vlády č. 17 až 27 k provádění příslušných paragrafů zákona č. 22/1997 Sb. v platném znění. Těmito nařízeními se stanoví technické požadavky na jednotlivé druhy výrobků. Nařízení se týkají zejména posuzování shody. 3

4 Tato nařízení nabyla platnosti dnem přístupu ČR k EU, tj. 1. května 2003, kdy se jimi také zrušila dříve platná (do ) nařízení vlády: z r. 1997: č. 168 až 172 a č.175 až 177, z r. 1999: č. 14,15, 80, 180, 182, 227, z r. 2000: č. 281 až 287, 289 až 290 a 292. Zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku V případě škody vzniklé v důsledku vady výrobku odpovídá za ni výrobce poškozenému. Výrobce se může odpovědnosti zprostit pouze tehdy, prokáže-li, že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek uveden na trh, nebo že stav znalostí v době uvedení výrobku na trh neumožnil zjistit jeho vadu (popř. další okolnosti). Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo výrobek vyrobí nebo na něm uvede své jméno, ochrannou známku apod. Kromě toho je to ten, kdo výrobek doveze za účelem prodeje. Pokud výrobce není znám, považuje se a něj ten, kdo výrobek dodal. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), stanovuje obecnou povinnost uvádět na trh pouze bezpečné výrobky a předepisuje opatření pro splnění této povinnosti. Za bezpečný se přitom považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv. Uvedeným právním předpisem je právě zákon č. 22/1997 Sb. na nějž navazují nařízení vlády s požadavky na výrobky. Zákonem č. 102/2001 Sb. se v zákoně č. 22/1997 Sb. ruší 8. Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci: Nařízení však stanoví především rizikové faktory pracovních podmínek, jejich členění, hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení, minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnanců, rozsah a bližší podmínky poskytování ochranných nápojů a hygienické požadavky na pracovní prostředí a pracoviště. 6 odst. (3) stanovuje: "Místní odsávání musí být v provozu souběžně s technickým výrobním zařízením a musí být zabezpečeno tak, aby při vypnutí odsávacího zařízení bylo souběžně zastaveno technické výrobní zařízení." Toto ustanovení platí pro nová zařízení provedená po Příloha 4, část A, bod 7 "Větrací zařízení a zařízení k místnímu odsávání, u kterých by porucha funkce mohla způsobit vzestup koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší, musí být vybavena signalizací chodu a signalizací jakékoliv poruchy řídícího systému" Toto ustanovení platí pro a/ nová zařízení provedená po , b/ zařízení zřízená předtím musí odpovídat tomuto ustanovení po (viz 31 písmeno a)). V tomto nařízení vlády je také stanoveno, že osvětlení pracovišť musí odpovídat požadavkům daným příslušnou ČSN. Pracoviště, kde je při výpadku umělého osvětlení zvýšené nebezpečí úrazu, musí být vybavena dostačujícím nouzovým osvětlením ( 3). 4

5 Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (doplňující zákoník práce): 3 kromě jiných požadavků na bezpečný provoz stanoví v čl. (1) odstavcích: f) požadavek na ochranu zaměstnance proti nebezpečnému dotyku u zařízení pod napětím a před jevy vyvolanými účinky elektřiny, g) ochranu zařízení, které může být vystaveno účinkům atmosférické elektřiny, zejména zasažením bleskem, h) bezpečné umístění(mimo nebezpečné prostory), provedení, označení ovládacích prvků v dalších odstavcích pak vybavení ovládači pro spouštění, bezpečné zastavení celého nebo části zařízení podle druhu rizika a zařízeními pro bezpečné odpojení, v čl. (2) podmínky pro provádění opravy (při odpojení zařízení), v čl. (3) zajištění nebezpečných prostorů, aby se v nich nenacházeli zaměstnanci, v čl. (4) požadavky na ochranná zařízení (konstrukce, umístění, blokování), v čl. (5) požadavky na zdvihací, dopravní a skladovací zařízení. 4 uvádí, že - kontrola bezpečnosti provozu před uvedením zařízení do provozu se provádí podle průvodní dokumentace výrobce nebo (není-li dokumentace k dispozici) podle místního provozního bezpečnostního předpisu zaměstnavatele, - zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací uchovávanou po celou dobu života zařízení, - následná kontrola se musí provádět nejméně jednou za dvanáct měsíců (nestanoví-li jiný předpis jinak). Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů (v souladu se Směrnicí Rady 92/58/EHS) uvádí základní požadavky na provedení bezpečnostních značek - v podstatě shodně s normou ČSN ISO 3864 ( ) Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky. Kromě toho jsou doplněna některá další ustanovení - např. že značky a zařízení určené k vysílání světelných signálů vyžadující dodávku elektrické energie musí být vybaveny nouzovým zdrojem pro případ přerušení dodávky energie a že informativní značky pro únik a evakuaci osob musí být viditelné a rozpoznatelné i při přerušení dodávky elektrické energie po dobu nezbytně nutnou k bezpečnému opuštění objektu. V příloze nařízení jsou uvedeny základní značky podle ČSN ISO 3864 ( ), které jsou v některých případech doplněny i o specifická provedení. Kromě toho jsou zde i kódy zvukových signálů, signály rukou a hlasové signály. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2002 Sb. o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti 5

6 prováděné hornickým způsobem stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Kromě toho vyhláška stanoví požadavky na kvalifikaci pracovníků, kteří na elektrickém zařízení pracují. Vyhláška definuje známé termíny, jako jsou revize a zpráva o revizi, uvedení elektrického zařízení do provozu i třídy ochrany elektrických zařízení. Vedle tříd ochrany rozlišuje vyhláška elektrická zařízení: - třídy A - v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu (plynů, par a prachů), silová elektrická zařízení, elektrická zařízení těžních zařízení a zařízení pro ochranu před bleskem a statickou elektřinou, - třídy B - zařízení držená v ruce, přenosná a nepřenosná silová zařízení a pohyblivé přívody a šňůrová vedení (je to zařízení AC do 690 V a DC do 440 V. Elektrická zařízení třídy A podléhají provádění výchozích, pravidelných, popř. i mimořádných revizí revizním technikem s osvědčením příslušného rozsahu. Elektrická zařízení třídy B podléhají provádění pravidelných, popř. i mimořádných kontrol osobou s elektrotechnickou kvalifikací alespoň pracovníka znalého. Elektrická zařízení třídy A se podle míry ohrožení bezpečnosti práce zařazují sestupně do skupin A1 až A4 tak, že vyšší číslo představuje menší míru rizika. Obdobně se dělí do skupin B1 až B4 elektrické zařízení třídy B. Dále pak je uvedeno podrobnější zařazení jednotlivých zařízení do skupin. Kromě požadavků na revize elektrických zařízení vyhláška předepisuje požadavky na bezpečnost provozovaných elektrických zařízení. Stav elektrických zařízení se posuzuje podle předpisů a norem platných v době, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, rekonstruováno nebo modernizováno. V přílohách uvádí podklady nezbytné pro provedení revize, co se při revizi kontroluje a co má obsahovat zpráva o revizi elektrického zařízení. Vyhláška stanoví, že elektrická zařízení třídy A je dovoleno provozovat jen, pokud je zajištěno provádění jejich pravidelných revizí, a elektrická zařízení třídy B, jen, pokud je zajištěno provádění jejich pravidelných kontrol. Přitom elektrická zařízení, u nichž se zjistí stav ohrožující bezpečnost, je nutno neprodleně odpojit od zdroje a zajistit proti připojení. Vyhláška také stanoví požadavky na odbornou způsobilost. Názvy stupňů odborné způsobilosti - pracovník seznámený. poučený, znalý, a znalý s vyšší kvalifikací - jsou stejné jako ve vyhlášce č. 50/1978 Sb., jenom to, k jakým pracím jsou tito pracovníci určeni, je dáno podmínkami pro práci v dolech. Zvláštní pozornost je věnována kvalifikaci revizního technika. Vyhláška nabývá účinnosti Vyhláška ČBÚ č. 74/2002 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních stanoví, která technická zařízení při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a při pracích s těmito činnostmi souvisejícími se považují za vyhrazená elektrická zařízení. Vyhláška dále blíže vymezuje předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací provozujících vyhrazené elektrické zařízení, a to z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich zaměstnanců. Vyhrazeným elektrickým zařízením je: a) elektrické zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu plynů a par, elektrické zařízení v prostorech s nebezpečím požáru nebo výbuchu prachů nebo výbušnin, elektrické zařízení v prostorech z hlediska nebezpečí úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných a elektrické zařízení v plynujících dolech a uhelných dolech a také zařízení, kterým je v souvislosti s těmito 6

7 prostory a doly zajištěna ochrana před bleskem a před nebezpečnými účinky statické elektřiny, b) silové elektrické zařízení v ostatních prostorech a spínací a řídicí zařízení, které s tímto silovým elektrickým zařízením souvisí, spolu s příslušnými ovládacími a řídicími obvody. Za vyhrazené elektrické zařízení se nepovažuje: a) elektrické zařízení do 400 V (DC 440 V) držené v ruce, b) přenosné i nepřenosné elektrické zařízení do 400 V (DC 440 V), pokud není pevně připojené k elektrické síti, c) pohyblivé přívody a šňůrová vedení pro elektrická zařízení do 400 V (DC 440 V) s průřezem fázového (krajního) vodiče do < >6 mm 2 včetně, které nejsou pevně připojeny k elektrické síti. Odborně způsobilou pro montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení je organizace, která splňuje požadavky stanovené vyhláškou 75/2002 Sb. a která má k této činnosti platné oprávnění vydané obvodním báňským úřadem. Žádost o vydání se podává u místně příslušného báňského úřadu. Dále vyhláška stanoví, co musí organizace žádající o prověření odborné způsobilosti a vydání oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených elektrických zařízení prokázat (kvalifikaci osob, technické vybavení a prostory) a co musí v žádosti uvést (jméno, sídlo, identifikační číslo atd.). V příloze vyhlášky jsou uvedeny rozsahy oprávnění a jejich označení rozlišovacími znaky (pode napětí - E0 až E3 a podle zařízení C0 až C9). Nařízení vlády č. 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. V souladu s evropskými směrnicemi se upravují požadavky 134a odst. 2 (bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků atd.) a 134e odst. 2 (způsob organizace práce a pracovních postupů) zákona č. 65/1965 Sb. (zákoníku práce) pro prostředí s nebezpečím výbuchu. Nařízení stanoví povinnosti zaměstnavatele provést technická nebo organizační opatření k předcházení vzniku výbušné atmosféry, zabránění její iniciace a ke snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.místa vstupu do prostoru s nebezpečím výbuchu se označí značkami výstrahy s černými písmeny EX (označení upravené nařízením vlády č. 405/2004 Sb., kterým se mění od 1. září NV č. 11/2002 Sb.). Klasifikace prostorů s nebezpečím výbuchu je shodná s klasifikací uvedenou v příslušných technických normách (ČSN EN a ČSN EN 50281).Mezi organizační opatření pro zajištění bezpečnosti v prostředí s nebezpečím výbuchu patří školení zaměstnanců a písemné pokyny a příkazy k provedení prací. Obsluhou zařízení a systémů v prostoru s nebezpečím výbuchu pověřuje zaměstnavatel pouze zaměstnance, jejichž znalosti a dovednosti pro tuto činnost byly prokazatelně ověřeny. Tam, kde je to v dokumentaci stanoveno, smí být činnosti v uvedených prostorech prováděny pouze na základě písemného příkazu - "příkazu V". Zařízení a ochranné systémy pro prostory s nebezpečím výbuchu musí být zvoleny na základě kategorií podle NV č. 23/2003 Sb.: kategorie M 1 a M 2 pro podzemí dolů a kategorie 1 - nejvyšší - až 3 - nejnižší - pro průmysl. Přitom v zóně 0 (plyny a páry) nebo 20 (prachy) se smí používat zařízení kategorie 1, v zóně 1 nebo 21, zařízení kategorie 1 a 2, v zóně 2 nebo 22 zařízení kategorie 1, 2 a 3. 7

8 Nařízení vlády 101/2005 Sb o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí provádí 134 zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (Směrnici Rady 89/654/EHS) a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí. Toto nařízení se nevztahuje na pracoviště v dopravních prostředcích, užívané při hornické činnosti nebo na plavidlech. Nařízením nejsou dotčeny obecné požadavky na výstavbu (podle zákona č. 50/1976 Sb.), zvláštní požadavky na pracoviště z hlediska veřejného zdraví (podle zákona č. 258/ 2000 Sb.), na uvedení výrobků na trh a do provozu (podle zákona č. 22/1997 Sb.), na činnosti spojené s jadernou energií a prevencí závažných havárií (způsobených chemickými látkami) a na požární ochranu (stanovených zvláštními předpisy). Podle tohoto nařízení musí být pracoviště udržována ve stavu neohrožujícím bezpečnost a zdraví osob,- zaměstnavatel přitom musí vycházet z hodnocení rizik vyplývajících z možných zdrojů ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců ve vztahu k vykonávané činnosti (omezení rizikových faktorů, účinků škodlivin), uvedena do provozu a používání mohou být pracoviště jen když odpovídají příslušným zákonům (stavebnímu, o ochraně zdraví a technických požadavcích na výrobky) a požadavkům tohoto nařízení. Před uvedením pracoviště do provozu a používání je nutné zajistit - aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivými povětrnostními vlivy a škodlivými účinky pracovních postupů a procesů,- aby byly určeny osoby zajišťující bezpečný provoz pracoviště,- aby byl stanoven obsah a způsob vedení provozní dokumentace včetně záznamů o vybavení pracoviště a aby byla určena osoba odpovědná za její vedení,- umístění, uspořádání a instalace výrobních a pracovních prostředků a zařízení, skladových prostor, komunikačních ploch a dopravních komunikací a vymezení pracovního místa,- náležité a bezpečné upevnění technického vybavení pracoviště a výrobních a pracovních prostředků a zařízení,- opatření k ochraně zdraví na pracovištích, na kterých se používají zdraví škodlivé látky a přípravky,- opatření pro zvládání mimořádných událostí a pravidla pro chování zaměstnanců při jejich evakuaci,- zabezpečení proti vniknutí nepovolaných osob.výrobní a pracovní prostředky (stroje a technická zařízení) se umísťují tak, že se soustřeďují pokud možno prostředky se stejnými nebo obdobnými účinky z hlediska vlastností škodlivin a vlivů na okolí. Zaměstnavatel - zajistí stanovení termínů lhůt a rozsahu kontrol, zkoušek, revizí, termínů údržby, oprav a rekonstrukcí technického vybavení pracoviště včetně pracovních a výrobních prostředků a zařízení,- zajistí dodržování termínů a lhůt pro provádění těchto činností (tj. kontrol, zkoušek, revizí),- určí osobu zajišťující jejich provádění, - zajistí takové vedení termínů, lhůt a rozsahů uvedených činností a záznamů z těchto činností a dalších údajů o stavu zařízení, které umožní jejich uchovávání a využívání po stanovenou dobu (v písemné nebo elektronické podobě), aby byly k dispozici osobám na zařízení pracujícím a dozorovým a kontrolním orgánům. Další podrobnější požadavky jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení. V příloze je pro elektrické instalace stanoveno, že 8

9 - elektrická zařízení pro vnitřní a venkovní rozvody elektrické energie musí být navržena, vyrobena, odborně prověřena a vyzkoušena před uvedením do provozu a provozována tak, aby se nemohla stát zdrojem požáru nebo výbuchu; - zaměstnanci musí být odpovídajícím způsobem chráněni před nebezpečím úrazu elektrickým proudem, obloukem nebo účinky statické elektřiny, - všechny části instalace musí být mechanicky pevné, spolehlivě upevněné a nesmějí nepříznivě ovlivňovat jiná zařízení; musí být dostatečně dimenzovány a chráněny před účinky zkratových proudů a přetížení, - instalace musí být možno podle potřeby vypnout, - instalace ohrožující život nebo zdraví osob musí být bez zbytečného odkladu odpojeny a zajištěny, - instalace musí být přehledné, jejich průchody stěnami a konstrukcemi nesmí poškozovat instalaci ani stavbu, vzdálenosti vodičů a kabelů navzájem, od částí staveb, nosných a jiných konstrukcí musí být voleny podle izolace a způsobu uložení, - pohyblivé a poddajné přívody musí být kladeny a používány tak, aby nemohlo dojít k jejich poškození, byly zajištěny proti posunutí nebo vytržení a zabezpečeny proti zkroucení žil; při používání rozpojitelných spojů nesmějí být v rozpojeném stavu napětí na kontaktech vidlic, - elektrická zařízení, která se napojují pohyblivým přívodem, musí být při přemísťování odpojena od sítě, pokud nejsou určena k tomu, aby jimi bylo možno pod napětím pohybovat, - prozatímní instalace nebo jejich části musí být v době, kdy nejsou používány vypnuty (kromě částí, jejichž vypnutí by mohlo ohrozit bezpečnost osob nebo provozu výrobních a pracovních prostředků a zařízení); nesmějí se zřizovat v prostředí s nebezpečím výbuchu; jejich hlavní vypínač musí být trvale přístupný a viditelně a trvale označený, - přenosné světelné zdroje musí být odolné proti nárazu. Rozvody, vedení a sítě - musí být chráněny proti mechanickému nebo tepelnému namáhání a korozi, - průlezné nebo průchodné kanály, otvory a kolektory, v nichž je nutné provádět pravidelnou kontrolu, údržbu a opravy, musí být větratelné, podle potřeby odvodněné a bezpečně přístupné, včetně zajištění dostatku prostoru pro práci v nich a dostatečného osvětlení. Únikové cesty a východy - musí odpovídat požadavkům předpisů o požární ochraně, musí zůstat trvale volné, bez překážek a vést nejvhodnější cestou k východu do volného prostoru nebo na bezpečné místo, - druh a počet únikových cest a dveří, kterými prochází úniková cesta, jejich kapacita, provedení a vybavení závisí na způsobu používání, vybavení a povaze pracoviště, i na maximálním počtu osob, které mohou na pracovišti být; tam, kde je to technicky vhodné, je možné použít k jejich označení systémy z materiálů s dostatečným dosvitem nutným na 9

10 opuštění budovy, - únikové cesty musí být dostatečně osvětleny a vybaveny i nouzovým osvětlením. Prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být na dostupném místě a musí být vhodně označeny. Další ustanovení se týkají přístupnosti střech, příček, stěn a stropů, podlah, dveří, vrat a průlezných otvorů, pracovišť s výskytem prachu a škodlivin, dopravních komunikací, nakládacích a vykládacích ramp, pracovišť pro výrobu a údržbu dopravních prostředků, venkovních pracovišť, skladů pohonných hmot, hořlavých kapalin a tuhých maziv. Zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce. Tento zákon upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností. Zřizuje se Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Sídlem úřadu je Opava. Označení, sídla a územní obvody inspektorátů jsou uvedeny v příloze k zákonu. Úřad je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí. V čele úřadu je generální inspektor. Inspektoráty jsou řízeny úřadem. V čele inspektorátů jsou vedoucí inspektoři. "výtah z oznámení ČÚBP" ( ze v souvislosti s vydáním zákonů č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 174/1968 Sb. Oba zákony nabývají účinnosti dnem 1. července Zřizují se: Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě (dále SÚIP), adresa: Janská 785/ Opava tel.: , fax: mail: opava@suip.cz a detašovaným pracovištěm v Praze, adresa: Ve Smečkách Praha 1 Oblastní inspektoráty práce, jejichž sídla zůstávají na původních adresách. SÚIP a oblastní inspektoráty tvoří systém SÚIP. Výkon práv a závazků Českého úřadu bezpečnosti práce přechází na Státní úřad inspekce práce. Výkon práv a závazků inspektorátů bezpečnosti práce přechází na oblastní inspektoráty práce. Kontroly a správní řízení zahájené přede dnem se dokončí podle dosavadních předpisů a přechází dle nástupnictví uvedeného výše. Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. V oblasti práv a povinností v pracovně právních vztazích kontrolují dodržování předpisů týkajících se odměňování zaměstnanců, náhrady mzdy, nebo 10

11 platu, pracovní doby a doby odpočinku. Kontrolují rovněž dodržování kolektivních smluv a vnitřních předpisů týkajících se mzdy a odměn, cestovních náhrad. Dále zákon stanoví základní organizačně právní zajištění činností vyplývajících ze zákona, práva a povinnosti inspektorů při kontrole i výšku peněžitých pokut, které lze za jednotlivé přestupky a správní delikty proti ustanovením zákona uložit. Např. fyzickým osobám za - diskriminaci nebo znevýhodnění zaměstnance až Kč, - porušení povinností při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru až Kč, - neposkytnutí zaměstnanci mzdy nebo platu nebo příplatku za práci až Kč, - nedostatky v určování pracovní doby, zaměstnávání mladistvých přesčas až Kč, - nezajištění bezpečnosti osob na pracovišti až Kč, - přenesení nákladů na zajištění bezpečnosti práce na zaměstnance, za nedodržení povinností při zajišťování bezpečnosti práce, za neumístění bezpečnostní značky až Kč, - nezajištění prohlídek, revizí nebo zkoušek, za provádění prohlídek, revizí nebo zkoušek až Kč atd. V podstatě stejné maximální výše pokut jsou uvedeny za správní delikty právnických osob. Zákonem se zrušují ČÚBP a IBP. Výkon práv a povinností z pracovně právních vztahů zaměstnanců v ČÚBP přechází na Státní úřad inspekce práce, obdobně výkon práv a povinností zaměstnanců v IBP přechází na příslušné inspektoráty práce. Zákon nabývá účinnosti 1. července V souvislosti s přijetím zákona č. 251/2005 Sb. byl přijat zákon č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony: Mění se zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (ruší a upravují se ustanovení týkající se orgánů a organizací státního odborného dozoru nad bezpečností práce). Ze zákona byla vypuštěna ustanovení týkající se Českého úřadu bezpečnosti práce a inspektorátů bezpečnosti práce. Tyto orgány zanikly a výkon práv a závazků přecházejí na nově vzniklé orgány státní správy Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Zákon č. 174/1968 Sb. tedy v současné době řeší pouze kompetence a činnost organizace státního dozoru Institutu technické inspekce, který je podřízen Státnímu úřadu inspekce práce. Dále se mění tyto zákony: č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, č. 65/1965 Sb., zákoník práce, č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon) a některé další zákony. 11

12 12