VENKOVSKÝ PROSTOR, OSÍDLENÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUTKURA V KRAJINĚ

Transkript

1 VENKOVSKÝ PROSTOR, OSÍDLENÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUTKURA V KRAJINĚ Doc.Ing.arch. Ivan Vorel, CSc (ČKA, IFLA) Katedra urbanismu a územního plánování FSv ČVUT 20012

2 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ

3 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU

4 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER URBANISTICKÉ STRUKTURY VESNICKÉHO SÍDLA Venkovské sídlo v minulosti mělo převážně zemědělskou produkční funkci, dnes ji nahrazuje převážně funkce obytná a rekreační Zemědělská vesnice vazba na zemědělskou půdu (dnes s novými funkcemi se ztrácí) Převaha bydlení v individuální rodinné zástavbě (izolované RD) Absence nebo malý podíl městských forem veřejných prostorů Částečně zachovaná historická struktura zemědělské obce Částečně zachovaný vztah zástavby ke krajinnému rámci Částečně zachované formy a měřítko staveb

5 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER OSÍDLENÍ V REGIONU (VELIKOST SÍDEL A HUSTOTA OSÍDLENÍ) Venkovské sídlo do 2000 obyv. Hustota 100 (-150 obyv. na km2) Dle metodiky OECD Výrazně venkovský charakter více než 50% obyvatel žije ve venkovských obcích s hustotou menší než 100 obyv/km Převážně venkovský charakter 15-50% obyvatel žije ve venkovských obcích s hustotou menší než 100 obyv/km Výrazně městský region méně než 15% obyvatel žije ve venkovských obcích s hustotou menší než 100 obyv/km

6 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER OSÍDLENÍ V REGIONU (VELIKOST SÍDEL A HUSTOTA OSÍDLENÍ)

7 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER OSÍDLENÍ V REGIONU (VELIKOST SÍDEL A HUSTOTA OSÍDLENÍ) Z evropských zemí je naše republika na prvním místě, pokud jde o podíl obcí s méně než 1000 obyvateli. Přitom v Evropě 16 zemí nemá vůbec obce s menším počtem obyvatel než I když podíl těchto obcí na celkovém počtu obyvatel a na tvorbě hrubého domácího produktu je malý, významný je podíl na rozsahu spravovaného území. V řadě případů jde o oblasti v nichž je umístěna významná část přírodního potenciálu státu (např. nerostné bohatství), což na druhé straně vyžaduje kvalitní správu tohoto potenciálu.

8 A. CHARAKTERISTIKY VENKOVSKÉHO PROSTORU CHARAKTER SÍDEL, AREÁLŮ A ZAŘÍZENÍ VE VENKOVSKÉM REGIONU samoty osady vesnice zahrádkářské kolonie a soubory satelitní obytné soubory rekreační vesnice zemědělské areály jednotlivé zemědělské stavby v krajině (ovčín, seník, přístřešek pro skot) urbanizační vlivy, technická a dopravní infrastruktura regionálního a celostátního významu, rekreační infrastruktura, využití přírodních zdrojů a těžba atd.

9 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE

10 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Suburbánní zóna do původního venkovského prostoru s venkovskou urbanistickou strukturou, sociální strukturou a částečně i venkovskou strukturou ekonomických činností se postupně ve větší míře prosazují městské činnosti. intenzivnější výstavba skupin rodinných domů, které jsou ve vlastnictví původních obyvatel měst a kteří žijí městským způsobem života. nové domy již nemají charakter venkovského domu, ale prosazují se městské stavby typu obytných vil bez hospodářského zázemí venkovské suburbánní oblasti se intenzivně propojují na jednotlivé městské struktury včetně napojení na městské sítě technické infrastruktury a městskou veřejnou dopravu lokalizace velkých nákupních středisek

11 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Venkov v bohatých zemědělských oblastech venkov v oblastech se stabilizovanou a intenzivní zemědělskou výrobou (Polabí, Poohří, moravské úvaly, vinařské oblasti) V současné době i přes celkovou ztrátu významu zemědělské výroby jako celku se v této oblasti daří zemědělské výrobě relativně dobře Nedochází k významnějšímu opouštění zemědělské půdy a jejímu zaplevelování.

12 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Bohaté Sudety pás osídlení podél severozápadní a severovýchodní hranice Česka- od Ašského výběžku přes Karlovarsko, severočeskou konurbaci, oblast Českého středohoří, Liberecko, krkonošské a orlické podhůří až na Jesenicko velmi rychlá industrializace na bázi lehkého průmyslu (textilní, sklářský) s ní spojená intenzivní urbanizace růst měst, přeměna původních venkovských sídel na sídla s významnou rolí průmyslové výroby původní zemědělské výroba rychle ztrácela svůj význam

13 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Bohaté Sudety - pokračování levý břeh Labe rozšíření těžby hnědého uhlí od konce 19. století k rozšiřování těžkého průmyslu, strojírenství, později i chemického průmyslu. naprostá degradace venkovského prostrou a o jeho zničení na relativně velkých rozlohách specifické postavení oblasti od východního okraje okresu Louny až po okres Česká Lípa zemědělská výroba vždy velmi významná zdroj pracovních sil pro rozvíjející se industriální výrobu v sousedních průmyslových oblastech

14 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Chudé Sudety podél jihozápadní, jižní a jihovýchodní hranice Česka pouze částečné dosídlení oblasti po spuštění železné opony nové vysídlen - zmizelo veškeré osídlení totální ztráta sociální sounáležitosti a lokální - ničení nebo naprosto záměrné chátrání dokladů původního osídlení absence významnějších průmyslových závodů celá oblast velmi cenná z hlediska přírodního prostředí (podél celé délky hranic se nacházejí velkoplošná chráněná území)

15 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Vnitřní periferie plošně nerozsáhlejší oblast českého venkova - od Rakovnicka přes středo jihočeské pomezí v okresech Příbram, Písek, Tábor, Benešov, Pelhřimov až do prostoru Českomoravské vrchoviny. velké množství malých sídel - horší podmínky pro zemědělskou ve středních a vyšších polohách oslabení nebo likvidace zmizela přirozené hospodářské základny občanské vybavení na nízké úrovni zaměstnanost v okresních městech nebo v regionálních centrech (nutnost dojížďky klíčový problém)

16 B. TYPOLOGIE VENKOVSKÉHO PROSTORU V ČESKÉ REPUBLICE (PODLE R. PERLÍNA) Moravsko-slovenské pomezí osídlení na moravsko-slovenské hranici v minulosti oblast byla v období do roku 1992 středem republiky (většina spojů a linií z Čech byla vedena přes toto území) rozvoj jednotlivých sídel nebo mikroregionů relativně dobře zajištěn dnes se začínají i v této oblasti projevovat jevy typické pro periferní oblasti (vyšší míra nezaměstnanosti, nižší celkové daňové výnosy, ztráta pracovních příležitostí v místě apod.)

17 C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ

18 C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Středisková soustava osídlení - Usnesení vlády ČSR č. 283 z roku střediska osídlení obvodního významu (SOOV, SOV) (resp. 170) na celém území České socialistické republiky (ČSR) střediska osídlení místního významu (SOMV, SMV) (resp. 845) střediskových obcí v Česku nestředisková sídla trvalého významu (NSTV) nestředisková sídla ostatní (NSO) deformace přirozeného vývoje systému preference výstavby a investic do středisek osídlení definovány neperspektivní obce, jimž byly rušeny aktivity a které byly odsouzeny zániku

19 DŮSLEDKY SOCIALISTICKÉHO HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ Vysoké náklady, velké ztráty, nízká kvalita produkce, uměle deformované ceny, rozkrádání, stínová ekonomika, umělá přezaměstnanost v zemědělství Ztráta vztahu ke krajině (ne hospodáři, ale zemědělští dělníci) Postižení lesních horských ekosystémů v 70. letech těžký průmysl a elektrárny

20 C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Výchozí stav vesnic Socialistická vesnice přiblížení města venkovu nové formy bydlení (nájemní domy, řadové domy) Centra občanského vybavení (kulturní dům, prodejna Jednoty,, národní výbor, MŠ, jesle Zemědělský závod mimo vesnici (ochranná hygienická pásma) Velké měřítko, nové technologie Růst individuální rekreace (chalupaření) přežily neperspektivní obce

21 C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Dnešní stav malých obcí - postagrární vesnice Změny v charakteru, nová výstavba městského typu, čisté bydlení, charakter zahradního města Potlačení tradiční vazby zástavby k veřejným prostorů a volné krajině Oslabení sociální soudržnosti Imigrace nových obyvatel přinášejících městské způsoby života Vesnice anektované do městských celků (místní části)

22 C. TRANSFORMACE SÍDEL NA VENKOVĚ Příležitosti mezinárodní podpora udržitelného rozvoje v EU produkce obnovitelných zdrojů energie rostoucí poptávka po kvalitních potravinách a bioproduktech využití kulturních specifik venkovských regionů pro cestovní ruch rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny podpora rozvoje pracovních sil, vzdělanosti a kvalifikace venkovského obyvatelstva zvýšení role zemědělských a lesnických subjektů v péči o krajinu a přírodu

23 D. NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY

24 PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ, DOTÝKAJÍCÍ SE KRAJINY ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI OSÍDLENÍ ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI ENERGETIKY ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI TĚŽBY NEROSTNÝCH SUROVIN ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI SOCIÁLNÍ A EKONOMICKÉ

25 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Osídlení Suburbanizace nekontrolovatelné rozšiřování měst do příměstské (suburbánní) krajiny Rozptýlení zástavby do krajiny Vznik skladových (logistických) areálů vymykající se měřítku krajiny Vznik nových nečekaných urbanizačních os a jader (dálniční tahy, MÚK)

26 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Rekreace Výstavba nových celků rekreační s ambicemi trvalého bydlení Rozvoj rekreační infrastruktury Cyklostezky Golfové areály v krajině Rozhledny zástavby

27 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Doprava Rozvoj silniční dopravy (zejména kamionová doprava), předimenzovaná dálniční síť, koridory železniční dopravy, vysokorychlostní tratě, segmentace krajiny Telekomunikace Stožáry a věže v krajině (mobilní operátoři, radioreléové spoje, šíření televizního signálu dočasné technologie), vizuální znečištění krajiny

28 ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI DOPRAVY Koridory vysokorychlostní železniční dopravy Přetížení dálnice D1 alternativy paralelních tras Praha Hradec Králové Olomouc Lipník nad Bečvou, jižní tangenciální spojení Plzeňským, Jihočeským krajem a krajem Vysočina Silniční okruh R1 kolem Prahy Silnice R35 Letiště Praha

29 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Průmysl výstavba nových závodů (automobilky) rozvoj průmyslových zón závody na zpracování zemědělských produktů rozvoj dopravní a technické infrastruktury Zemědělství nevyužívaná zemědělská půda zalesňování zemědělské půdy výstavba nových zemědělských závodů

30 NĚKTERÉ SOUČASNÉ TENDENCE A PROBLÉMY KRAJINY Energetika postup povrchové těžby hnědého uhlí (neustálé zvyšování produkce elektrické energie) jaderná energetika (nenahradila tepelné elektrárny, přinesla rizika) obnovitelné zdroje vodní elektrárny, větrné elektrárny, fotovoltaické elektrárny, spalování biomasy (přínosy pro životní prostředí, konflikty v krajině)

31 ÚZEMNÍ PROBLÉMY V OBLASTI ENERGETIKY umístění dalších energetických zdrojů a umístění hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva Umístění větrných (VTE) a fotovoltaických elektráren (FVE)