CAU SE RIE VZPOMÍNKY CAUSERIE JA RO SLAV RY ŠA VÝ

Transkript

1 VZPOMÍNKY CAUSERIE JAROSLAV RYŠAVÝ

2 Tato knížečka vznikla z článků, které vycházely v Jihočeských listech. Datum u jednotlivého článku značí, v který den byl zveřejněn.

3 Slo vo úvo dem Rád listuji v albech s fotografiemi. Připomíná mi to, co už je dávno minulostí. Měl jsem od mlá dí rád di va dlo, pře de vším ope ru a sen se mi vy pl nil. Nejen, že jsem byl re ži sé rem, ale i man že lem oper ní pěvkyně. Několik vzpomínek jsem koncem minulého století uveřejnil v novinách. Můj syn Pa vel je se řa dil do útlé kní žeč ky, v ná kla du kusů, a já ji, sem tam, ně ko mu příležitostně věnuji. Pro pobavení - proto causerie. Únor

4 Autor článků Jaroslav Ryšavý v rodinném kruhu 4

5 První šéf jihočeské opery Vystavěl základy kvalitního souboru ( ) Emil Křepelka byl prvním šéfem opery Jihočeského divadla, přesněji - prv ní po ofi ciál ním usta ve ní oper ní ho sou bo ru k 1. led nu Opera v jihočeské metropoli už jednou to tiž exis to va la. Vznik la spo lu s Ji ho če ským národním divadlem před 75 lety. Tehdejším prvním šéfem byl Jožka Charvát, dirigent, kte rý své plné uplat ně ní na šel poz ději v Ná - rod ním di vad le v Pra ze. Jeho dce ra byla známá herečka a vynikající recitátorka Julie Charvátová. Už koncem padesátých let se jas ně uka zo va lo, že Čes ké Bu dě jo vi ce pro ope ru zra jí. Byl tu ope ret ní sou bor kte rý se sou stav ně vě no val se zda rem oper ní tvor bě. Byli tu dob ří só lis té (B. Hav líč ko vá, V. Sti - bo ro vá, E. Va len to vá, R. Kra to chvíl, E. Bra - da, Ada Šmíd, J. Ve ver ka, St. Stol ben ko, Fr. Ko kejl, M. Je lí nek) a hlav ně tu byla chuť i zdra vé se be vě do mí. Osvěd či - la se několikaletá spolupráce s dirigentem Národního divadla Janem H. Tichým, která vyvrcholila uvedením Signora Kartáče G. Rossiniho v čes ko slo ven ské premiéře. Roz hla so vý i te le viz ní pře nos upo zor nil v celostátním měřítku na kvality souboru. Emil Kře pel ka (1922) měl za se bou di ri gent skou pra xi v br něn ské ope ře i ně ko li ka le té šé fo vá ní v ope ře opav ské. Do pl nil zdej ší sou bor o zna me ni té só lis ty - Zd. Ka re ni no vou, A. Hav li co vou, M. Poš to vou, St. Sou čko vou, J. Sou čka, R. Kvi ren ce. R. Wol ka, R. Tuč ka, K. Fuka, an ga - žoval režisérku Inge Švandovou, dirigenta D. Brázdu, nynějšího ředitele kůru ka ted rá ly sv. Mi ku lá še Kar la Frá ňu. Roz ší řil sbor ope ry, v je hož čele stál Jiří Kosina, rozšířil i orchestr. Inspicientka Zd. Dubská do - dnes zodpovídá za všechna představení opery. Rád bych připomenul i Prv ní šéf ji ho če ské opery 5

6 vynikajícího korepetitora dr. M. Lanczaka, bez kterého jsem si někdy provoz opery nedovedl představit. Emil Křepelka zvládl s nečekaným zdarem i dramaturgickou náročnost. Hrál se Dalibor, Prodaná nevěsta, Rusalka, Káťa Kabanová, Zla - tý ko hou tek, Faust, Ri go let to, Tra vi a ta, Car men, La zeb ník se vi ll ský. Prob le ma tic ké bylo úpl né lik vi do vá ní ope re ty. Ne hrá la se pl ných osm let. Vy vo lá va la to ne spo ko je nost cti te lů této leh ko no hé múzy. Do dnes mi ne jsou jas né Kře pel ko vy spo ry s or ches trem, kte ré vy vr cho li ly ve stáv ce or ches tru (v té době rych le utut la né) a jeho od vo lá ním z funk - ce šé fa v říj nu Prv ní šéf ji ho če ské opery

7 Moje nejtěžší režie ( ) Jed nou, v době mého pů so be ní v ope ře Ji ho če ské ho di vad la, jsem režíroval i mimo divadelní scé nu. To bylo tak. V břez nu roku 1968 uved lo JD ope ru Bo hu sla va Mar ti nů Hry o Ma rii. Na premi é ru se ohlá si la vdo va po skladateli, paní Charlotta Marti - nů, že přijede odpoledním rychlí - kem. Už od po led ne toho dne mne v di vad le vy hle dal dal ší vzác ný host - dr. Mi loš Šaf rá nek, skla da - telův přítel, životopisec a v roce 1931 svě dek na svat bě Bo hu sla va a Char lot ty. Vy slo vil přá ní - chce se už před pre mi é rou set kat s paní Char lot tou. Nic sa mo zřej mějšího a pro mne snaz ší ho jsem ani ne če kal. V re žij ním zá pa lu (uvádě nou ope - ru jsem re ží ro val), jsem ur čil kte rou si bu dě jo vic kou vi nár nu - tam že se oba vzácní hosté setkají. Čáru přes roz po čet mi však udě la la paní Char lot ta už při pří jez du na nádraží. S francouzským šarmem mne požádala - za řiď te, pro sím, abych se s panem Šafránkem nesetkala. Dodnes mi není znám důvod nesouladu mezi těmito sympatickými lid mi. Přá ní paní Char lot ty jsem vy ho věl, ale byla to asi moje nej těž ší režie. Moje nej těž ší re žie 7

8 Araniny lípy ( ) Lípa od ne pa mě ti k nám pro mlou vá vůní do mo va, zvlášť v do bách těžkých. Kněžna Libuše soudila Na Vyšehradě rozvaděné bratry pod lípou, zatímco ve Stadicích odpočíval Přemysl v poledním žáru a vzpo - míná Ó, vy lípy pra ot ců, ruka vsa di la vás.... V Jiráskově Lucerně brání mly nář Li bor svůj strom pro ti zvů li pan stva: Ne, ne vzdám se té lípy.... Čes ko bu dě jo vic ká vý tvar ni ce Ara na Mer tlo vá si vy vo li la hlav ně dře - vo lípy pro svá svě dec tví z dob ne svo bo dy, na ne spl ně né sli by z dob Praž ské ho jara, na oběť Pa la cho vu. Na víru ve ví těz ství prav dy, i té, kte - rá kdy si trá pi la Pi lá ta, když vy slo vil zná mou otáz ku - co je prav da? A to, že po Vel kém pát ku při šla Ve li ko noč ní ne dě le, tvo ří zá klad Ara ni ny ví ry a je jí tvor by, kte rou v těch to dnech vy sta vu je v čes ko bu dě - jovické Galerii K. 8 Ara ni ny lípy

9 Jmé no na tři ( ) Kaž dý, ales poň tro chu zdat ný kří žov kář, vy pl ní bez váhání prázdná políčka jméno skladatele Krej - čí ho na tři. Má lo kdo ale o něm ví něco víc. Pa tr ně už vů bec ne to, že ten to skla da tel, di ri gent a dra ma - turg ope ry Ná rod ní ho di vad la v Pra ze, dlou ho le tý šéf ope ry v Olo mou ci, byl do kon ce krát kou dobu správcem opery Jihočeského divadla. Ale vez mě me to pěk ně po po řád ku. Když se v roce 1904 na ro dil, dos tal jmé no Fran ti šek, z toho vznikl Išek. Na ko nec mu ří ka li Iša. Pa tr ně se mu to lí bi lo, pro to že si toto maz li vě dět ské zdrob ně ní jmé na po ne chal až do své smr ti v roce Zničeho nic se v sezóně 1965/66 ocitnul v čele opery Jihočeského divadla. Obecenstvo ho přijalo s nadšením a sympatiemi. Byl osob nos tí ne jen za di ri gent ským pul tem, ale i na uli cích měs ta. Kaž dé ráno cho dil do ka ted rá ly na mši. Ces tou z kos te la opat řo val ná - kupy. V Jihočeském divadle měl vyhraženou místnost na přespávání. Do Pra hy jez dí val vla kem a po kaž dé s ob rov ským kuf rem. Tr va lo dlou ho, než jsme zjis ti li, že v něm vozí ve li kou pe ři nu - byť jen na jed nu noc. Ta pe ři na se sta la pro slu lou: jed nou v noci mu za ča la ho řet - pa tr ně chyt la od tep lo me tu. Iša Krej čí v děsu a hrů ze chňapl ho ří cí duch nu, ve spod - ním prád le s ní bě žel přes vrát ni ci di - va del ní ho domu - sto jí na bře hu Mal še, tak že k vodě ne by lo da le ko. Šup tam s pe ři nou! Jen že za po mněl, že je zima a řeka je tu díž za mrz lá... Vrátnému dal padesát korun za mlče - ní. Jmé no na tři 9

10 Ráno klu ci tma vé ple ti ta ha li pe ři nu z řeky. Iša mi při ran ním set ká ní v divadle hlásil: Pane ko le go, já jsem v noci ho řel, ale ni ko mu to ne ří kej - te. Samozřejmě, že už to zatím věděly celé Budějovice a zvěst se šířila ku Pra ze. Ne vě ří te? Moje man žel ka, Sta ni sla va Sou čko vá, v těch dnech zpívala v Národním divadle. A už ve dveřích ji operní sekretářka vítala slo vy: Prý vám v Budějovicích Iša zapálil divadlo. 10 Jmé no na tři

11 Ivonina Bastienka ( ) Ivo na So lon ko vá - dnes již slav ná kla ví rist ka, žá ky ně pro fe sor ky Ko - tr čo vé. O je jím le toš ním úspě chu na Praž ském jaru psal s uzná ním i ce - lostátní tisk. Tu roli Bastienky zpívala už jako devítiletá. Naučila se ji v pěvecké třídě Jarmily Nováčkové. Mám dojem, že všechny žačky a všich ni žáci J. No váč ko vé mu se li na stu do vat Mo zar to vu oper ku Bas - tien a Bastienka. Koneckonců i ona sama ji zpívala už jako posluchačka kon zer va to ře. Měl jsem štěs tí, že jsem ji ten krát na před sta ve ní vi děl. Pro její lásku k Bastienovi říkám své milé kolegyni Jarmila Bastienka No váč ko vá. Ivo na zvlád la svo ji oper ní roli s vel kým úspě chem a jako re ži sér kon sta tu ji, že s ní byla krás ná spo lu prá ce. Jsem rád, že ve svém životním oboru, tedy klavíru, dosahuje takových výsledků. Ivo ni na Bas ti en ka 11

12 Ne vrť te s tím, po řád... ( ) V roce 1965 se hrá la na oje di ně lé scé ně, otá či vém hle diš ti v Čes kém Krum lo vě, ope ra, tu ším, že to byla Car men. Iša Krej čí prá vě na stou pil do funk ce správ ce Ji ho če ské ope ry, a ch těl vi dět a sly šet své bu dou cí pod da né. (To byl jeho ob lí be ný vý raz). Byl nad šen pros tře dím a skvě - lou akus ti kou. K mé mu pře kva pe ní mu však va di lo to, co se di vá kům líbí nej ví ce. Ří kal: Proč s tím po řád vr tí te? Od po vě děl jsem, že obe - cen stvo prá vě na to čeká. Tak je po vrť te o přes tá vce, a jak zač ne hrát hud ba, tak s tím už dej te pokoj, mí nil. Na ko nec udě lal kom pro mis. Na Krum lo vě se mu lí bi lo, nav ští vil ješ tě ně ko lik před sta ve ní, ale na toč nu už ne šel. Pro chá zel se po ces tič kách v zá mec kém par ku, sou stře dě ně po slou chal, ovšem ně kdy ho za chy til ref lek tor a Iša ne chtě ně spo lu ú - činkoval v Carmen. 12 Ne vrť te s tím, po řád...

13 Kdy se narodila ( ) Di va del ní pa mět ní ci si jis tě vzpo me nou na Evu Va len to vou, dlou ho - le tou só list ku ope ry Ji ho če ské ho di vad la. Ne vím to přes ně, ale nej mé - ně 30 let, tedy po ce lou svou umě lec kou drá hu, pů so bi la v Čes kých Bu dě jo vi cích. Kon cem červ na os la vi la paní Eva Va len to vá své ži vot ní ju bi le um (u žen se to prý nemá pro zra zo vat). Když se Eva Va len to vá narodila bylo Dvořákovu Jakobínu už 34 roků. Kdy se narodila 13

14 Sundejte si ty kalhoty, pane profesore... ( ) Začíná to téměř pikantně, skuteč - nost je ovšem vel mi pro za ic ká. Tím pro fe so rem byl dr. Vác lav Hol - zknecht, všem mi lov ní kům hud by dobře známý. Tou vy zý va tel kou moje manželka Stanislava. Jak to tedy bylo? Pro fe sor Hol - zknecht čas to a rád do jíž děl do Čes - kých Budějovic. Uváděl zde koncerty, přednášel a vykládal o hudbě. Oby - čej ně za šel k nám na kafe, po be se do - val, chví li si od po či nul... Jed nou při jel z Pra hy au tem, aby uvá děl ve čer ní koncert Jihočeské komorní filharmo - nie. Ces tou se mu roz trh ly kal ho ty od pasu po ko le no - tedy díra ze jí cí v půl - metrové délce. Tenkrát byla vyslovena nabídka - já to na stroji zašiju, za chví li je to ho to vé. Jen že pan pro fe sor to po va žo val za zby teč né, mož ná se mu ne chtě lo svlé kat: Ně jak ši kov ně vplu ju na je viš tě, sed nu si do křes - la a ni kdo nic ne poz ná. Jak ře če no, tak pro ve de no. V roz tr že ných kal ho tách se pan pro fe sor vrá til do Pra hy. Pub li kum bylo spo ko je no, ni če ho si ne všim lo. 14 Sundejte si ty kalhoty, pane profesore...

15 Přípitek, tak trochu zapomenutý ( ) Bylo po olym pi á dě v roce Věra Čás lav ská tam sbí ra la me dai le jako my le tos hou by. Tak to ověn če ná zla tem, ob je vi la se jed nou u nás, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Dávala se tenkrát mimo řád ně úspěš ná Hoj dy so va in sce na ce Čaj kov ské ho La bu tí ho je ze ra. Hrála se dokonce před otáčivým hledištěm v zámeckém parku na Krum lo vě. Zkrát ka ten to ba let chtě la vi dět. Proč? Pro to že jed nu z hlav ních pos tav v tom to před sta ve ní tan či la její ses tra Hana, dlou ho - letá primabalerína baletního souboru. Po představení jsme se sešli v di - vadelním klubu, abychom olympijské vítězce připili a pogratulovali k úspě chu. Věra ješ tě za zá ři la na dal ší olym pi á dě v roce Pak ale při šla léta od su nu tí. Až po roce 1989 se Věra opět ob je vi la, do kon ce na Hra dě, i v čele na še ho olym pij ské ho vý bo ru. Přípitek, tak trochu zapomenutý 15

16 Třicátá třetí inscenace (Nad smutnou zprávou z Bratislavy) ( ) Už té měř čtvrt sto le tí uply nu lo od pre - mi é ry ope ry slo ven ské ho skla da te le Eu - gena Suchoně Krútňava v Jihočeském divadle. Byla to ten krát, 7. břez na 1971, vý - znam ná udá lost - na pře lo mu ješ tě do - zní va jí cí ho Praž ské ho jara, ale už pro bí ha jí cí nor ma li za ce. Pře de vším hlav ně pro to, že na pre mi é ru při jel z Bra tis la vy sám au tor i s cho tí. A ta ké, že Ji ho če ši byli v Če chách prv ní, kdo ve svém di vad le uved li Krút ňa vu slo ven sky. Řada pre mi é ro vých hos tí si také, i když tak ně jak po ti chu, uvě do mi la, že to byl den na ro ze nin TGM. Sám Su choň se teh dy vy jád řil, že je prá vě to mu to datu rád. V době, kdy jsme uva žo va li o na stu do vá ní Su cho ňo vy Krút ňa vy, jsme s di ri gen tem Kar lem Nos kem (teh dy byl šé fem ope ry JD) nav ští - vili skladatele v jeho bratislavském bytě. Zájem autorův byl velký. Snad pro to, že uvi dí svou ope ru na nej men ším oper ním je viš ti u nás a mož ná v celé Ev ro pě. Po pre mi é rách na vel kých scé nách, kte rých se Su choň s dů sled nou pra vi del nos tí zúčast ňo val, vy vo lá va lo uve de ní ope ry v Bu - dějovicích přinejmenším zvědavost a možná i trochu nedůvěry. O to vět ší byla naše ra dost, když Eu gen Su choň po pre mi é ře pro je vil ne lí če nou spo ko je nost, jak o tom svěd čí jeho zá pis v pa mět ní kni ze di - vad la. Na prv ní stra nu prog ra mu mi teh dy na psal: Som prekvapený a dojatý nad novým poňatím Krútňavy v Čes kých Budějoviciach. Srdečná vďaka! 16 Třicátá třetí inscenace

17 V rozhovoru s Janem Chmelíkem pro Zápisník JD Eugen Suchoň uvedl, že budějovická inscenace Krútňavy je v pořadí třicátá třetí z toho sedm náctkrát ji in sce no va li v ci zi ně. A do dal, že do jem z je jí ho ji ho če - ské ho na stu do vá ní je vý bor ný, že ne po čí tal s tak do ko na lým pro ve de - ním pro to, že zdej ší mož nos ti, je viš tě i akus ti ka jsou skrom né. Tuto vzpo mín ku na Su cho ňo vu náv ště vu v Bu dě jo vi cích jsem pů vod - ně při pra vo val až k 25. září, kdy by se skla da tel do žil 85 let. Smut ná zpráva z Bratislavy, že začátkem srpna zemřel, mne přiměla psát dříve a pozměnit blahopřání v závěru na projev lítosti nad odchodem velké kul tur ní osob nos ti, skrom né ho člo vě ka, vel ké ho skla da te le. Třicátá třetí inscenace 17

18 Kdo je ta nóbl dáma? Jako nóbl dáma se kdysi nechávala fotografovat Monika Jeřábková, bývalá ředitelka Jihočeského divadla i se svým pejskem. Setkávala se často s nevděčností a nepochopením svých současníků. Prý dávala přednost pakultuře, tedy operetě. Je o tom i do bo vá - ne ru dov sky la dě ná ver šo vač ka: Před sta ví se Je řáb ko vá: Těž kou mám já v žití túru - vo zit mu sím z měs ta k měs tu kul tu ru i pa kul tu ru. Kul tu ru však lidi ne chtěj, je nom nad ní no sem vrtí. Jak já ji mám pro sa zo vat, když i vlá da na ní škr tí? Po zo ru hod ný je au tor těch to ver ší ků - Ru dolf Stej skal. Byl to bratr Josefa Stejskala, významného dramaturga činohry JD, popraveného za protektorátu (píšu schválně s malým p ). Jeho nadřízená, ředitelka Jeřábková skončila svůj život obdobně, v koncentračním táboře roku Mys lím, že oba slou ži li dob ře dob ré věci. 18 Kdo je ta nóbl dáma?

19 Dobrá rada Po 33 le tech se celé udá los ti, só lis ta ope ry Ná rod ní ho di vad la v Pra ze Jaroslav Souček, usmívá. Tenkrát mu do smíchu patrně nebylo. Čerstvý konzervatorista nastoupil jako sólista do opery Jihočeského divadla. Teh dej ší šéf Emil Kře pel ka mu při dě lil sedm rolí. máte na to ce lou do - volenou. Mezi těmi úko ly byl i slav ný to rea dor Es ca mi lio z Bi ze to vy opery Carmen. Pro zku še né ho pěv ce role ob lí be ná a vděč ná. Jen že pro za čá teč ní ka? Zapadnout do už zajeté inscenace, prakticky bez zkoušek? Souček se však dr žel sta teč ně. Snad i úspěch po slav né árii se dos ta vil. Jen v zá vě - ru si smě lý to rea dor ně jak spletl re žij ní zá měr (spletl si směr). A tak mu po ho to vý ko le ga z por tá lu po ra dil: Kam jdeš, vole, bej ci jsou ved le. Dobrá rada 19

20 Vyrazil Carmen dech ( ) Ne dáv no jsem lis to val ve svých fo to - grafických albech, když tu najednou se na mne usmá ly dvě zná mé tvá ře. Tenorista Josef Veverka nás letos na jaře za rmou til. Ode šel ze ži vo ta a snad teď pěje na věč né oper ní scé ně. Na té naší, jihočeské, působil do roku 1961, kdy pře síd lil do Brna. K nám do Bu dě jo - vic se rád vra cel, nej čas tě ji o Vá no cích. Slý cha li jsme ho, jak slo vy Hej mis tře, vstaň bys tře za ha jo val Ry bo vu Čes kou mši vá noč ní. Jeho herecké začátky se vyznačovaly hereckým realismem, prostě se neznal. Pře svěd či la se o tom pů vab ná só list ka opery Národního divadla v Praze Ivana Mi xo vá, když hos to va la na otá či vém hle diš ti v Čes kém Krum lo vě v Bi - ze to vě Car men. Ve d ru hém děj ství má Don José sra zit Car men na zem, aby v zá pě tí za pěl slav nou te no ro vou árii Květ onen z ruky tvé mi dán. Josef Veverka splnil režijní příkaz do detailu; mrštil Ivanou Mixovou na zem a pěl. Jen že ta zůs ta la le žet. Traduje se, že představení bylo přerušeno; José vyrazil prostě své milo va né Car men dech. Iva na Mi xo vá po ošet ře ní, údaj ně s úsmě vem, celé představení dokončila. Tolik vzpomínka na Josefa Veverku. 20 Vyrazil Carmen dech

21 To je me dai lí! ( ) Kdo je ten pán, ově še ný me dai le mi? Jme - noval se Jindřich Vodílek. Jezdil a vyhrával mnohé cyklistické závody. Že ho neznáte? Dost mož ná, pro to že to bylo před sto lety. Zna la ho ale dív ka jmé nem Emí lie Kit tlo - vá. Lí bil se jí a mi lo va la ho, byla to její prv ní opravdová láska. Ale Jindřich Vodílek, syn praž ské ho škol ní ka, dal bo ha té sleč ně ko - šem. Emí lie si zou fa la a do kon ce se po ku si la o se bev raž du. K tra gé dii ne do šlo, ale po zna - me na lo to celý dal ší ži vot bu dou cí slav né pěv ky ně E. Des tin no vé. Při šly sice svě to vé úspěchy, oslnivá kariéra, ale na druhé straně se nenaplnila její touha po opravdové vroucí lás ce. Ani man žel ství, uzav ře né v zá vě ru ži vo ta s (o dva cet let mlad ším let cem) Joe Hal sba chem, se ne zda ři lo. Ta ko vá byla ces ta ži vo tem slav - né, ale nik te rak šťast né uměl ky ně. Když ze mře la, byl prý na její přá ní ob rá zek J. Vo díl ka vlo žen do rak ve. To je me dai lí! 21

22 To byl pa mět ník! ( ) O kom je řeč? O ně kdej ším dlou ho le tém čle no vi or ches tru Ji ho če - ské ho di vad la Janu Hav li no vi. Mož ná se vám to bude zdát ne uvě ři tel - né, ale hrál na své housle při zahajovacím představení Smetanovy Pro da né ne věs ty dne 10. srp na Ano, čte te správ ně. Ten krát vznik - lo Jihočeské národní divadlo. S Ja nem Hav li nou jsem se se zná mil při svém pří cho du do di vad la v roce Jeho paní měla v di vad le bu fet a on - už jako dů chod ce - jí po má hal. Za uja ly mne vzpo mín ky, kte ré měl do lo že né v se ši tě s úda ji o poč tech čle nů or ches tru, o hos tech, zá jez dech apod. Pos led ní roky své ho ži - vo ta pro ží val v Do mo vě důchodců na Dobré vodě, kde teh dy byla také moje de va de sá ti le tá ma min ka. Nav ště vo val jsem je oba až do je jich smr ti v roce To bylo Janu Hav li no vi tu - ším 94 let. A teď to nejzajímavější. Jan Hav li na byl je di ným člověkem, který si pamato - val, že v Ji ho če ském di vad - le zpí va la Emma Destinnová, a to Libuši. Při té vzpomínce pan Havlina pokaždé s doje - tím připomenul, jak na něho zapůsobila Libušina slova: A co dí Šťáh - lav, mlad ší obou brat ří. Hovořil také o návštěvě Leoše Janáčka v Písku. To by souhlasilo, Janáček tam zajížděl, protože v Písku bydlela jeho inspirátorka Kamila Stösslová. Po představení zašel údajně Janáček mezi členy orchestru a pochvá lil je - bylo jich jen dva cet. 22 To byl pa mět ník!

23 A konečně třetí svědectví, Jan Havlina byl v Jihočeském divadle aktivním účastníkem smetanovského cyklu - všech osmi oper. Uskutečnil se v roce 1924 ke sté mu vý ro čí na ro ze nin skla da te le. Na ten to fakt byl vel mi pyš ný - prá vem. To byl pa mět ník! 23

24 Ak tu ál ní vzpo mín ka ( ) Zmín ka o tom, že šéf ope ry Ji ho če ské ho divadla Josef Průdek připravuje jako režisér v Národním divadle v Praze operu Antonína Dvořáka Jakobín, se už v tisku objevila. Vzpom něl jsem si při té pří le ži tos ti, jak jsem se v době, kdy jsem pů so bil v ope ře JD, s Josefem Průdkem setkal poprvé. Roku 1968 jsme s teh dej ším šé fem ope ry Kar lem Nos kem jeli na lov do di vad la Disk, scé ny AMU. Zrov na dá va li Mo zar to vu Fi ga ro vu svat bu. Moc se nám lí bi la čtve ři ce hlav ních po stav. Po zva li jsme je do Bu dě jo vic do kon - kurzu - přijati byli všichni. Pro zajímavost uvádím jejich jména: Štěpánka Hraničková, Věra Srnková, Jana Smítková a Josef Průdek. Kdo mohl ten krát tu šit, že byl an ga žo ván bu dou cí šéf ope ry JD a do kon ce i ND v Pra ze. A jaká ná ho da! Jed na z jeho prv ních rolí byl pa douch Adolf prá vě ve Dvořákově Jakobínu. Tehdy měl Jakobín premiéru 25. října 1969, tedy před čtvrt sto le tím. Premiéra Jakobína v Národním divadle v režii Josefa Průdka se uskuteční 21.a 22. prosince. U dirigentského pultu se objeví jeden z nejlepších českých dirigentů současnosti Zdeněk Košler, autorem scé ny je Ka rel Cha ba. 24 Aktuální vzpomínka

25 Jaká asi byla sku teč nost ( ) Os kar Ne dbal ( v Zá hře bu) byl osob nos tí v ce lo ev rop ském mě řít ku a pod le Iši Krejčího ve své době prokazatelně nej - lepším dirigentem. I to snad bylo pří či nou, proč Ne dba la Pra ha po roce 1918 ne při ja la. Bys tře ovšem po něm sáh la Bra ti sla va, kde se stal ře di te - lem tvo ří cí ho se Slo ven ské ho ná rod ní ho di - vad la a sou čas ně šé fem jeho ope ry. Po do bně tomu bylo po dru hé svě to vé vál ce s Vác la vem Ta li chem a o něco poz ději se Zdeňkem Chalabalou. Na Boží hod vá noč ní se v roce 1930 v no - vinách objevila fotografie Oskara Nedbala v černém rámečku. Prý sebevražda pádem z okna záhřebského divadla. Tehdy se v Bratislavě zprávě příliš nevěřilo, zvlášť ne v divadelních kruzích. Až v roce 1953 slo ven ský pě vec Šte fán Hoza ve své kni ze Ope ra na Slo ven sku za ujal jed no znač ný ná zor: šlo o ne šťast nou ná ho du těž ké ho ast ma ti ka. Otev řel si okno v ba let ním sále, la pal po de chu a pa tr ně se naklonil přes hodně nízký parapet, ztratil rovnováhu a při jeho značné korpulentnosti nešlo tragédii zabránit. Všichni, s nimiž Nedbal v pos - ledních chví lích mlu vil, se bev raž du vy lu ču jí. O Nedbalovi jsem hovořil s přítelem Václavem Věžníkem. Re ží ro - val v po lo vi ně sedm de sá tých let v zá hřeb ském di vad le Gou no do vu ope ru Faust a Mar két ka a při této pří ležitos ti se tam se zná mil se Zdeň - kem Runkasem. Jeho otec byl ar chi vá řem ope ry a prý pos led ním člo vě - kem, s nímž Ne dbal mlu vil. I on vy lu čo val se bev raž du, Ne dbal měl dob rou ná la du. Ar chi vář sly šel, jak se vzá pě tí po je jich roz cho du Ne - Jaká asi byla sku teč nost 25

26 dbal roz kaš lal a za dvě mi nu ty byl mr tev. Níz ké pa ra pe ty Věž ník po tvr - dil, pro hlédl si je. Synovec a nástupce O. Nedbala v Bratislavě, Karel Nedbal, v knize Půl století s českou operou naopak sebevraždu potvrzuje: Neš lo o mo - mentální selhání nervů, nýbrž o tragický závěr dlouho zrajícího procesu a konečný důsledek kří žo vé ces ty..., oso čo vá ní, po mlu vy, úto ky na lid skou a uměleckou čest, odsunutí na periférii státu jako preventivní opatření vy - strašené konkurence.... Ať tak či onak, onen vá noč ní pád z okna mno hý mi otřásl. Ne ubí rá však nic na oblibě Nedbalových operet Polská krev, Vinobraní či baletů Pohádka o Honzovi (se slavným valčíkem Valse triste) nebo Z pohádky do po hád ky. Snad na zá věr skrom né přá ní - jis tě ne jen moje -, aby nám Ji ho če ské di vad lo brzy tu jeho Pol skou krev za hrá lo. 26 Jaká asi byla sku teč nost

27 Poslední budějovický bohém ( ) Ně kde jsem četl, že di vad lo je blá zi nec a ope ra od dě le ní pro ne vy lé - či tel né... Lidé od di vad la se zpra vid la vy zna čo va li ja kým si zvlášt ním dru hem bo hém ství. V dob rém i méně dob rém slo va smys lu. Připomínám pamětníkům Jihočeského divadla LEONA SLAVNÍ - KA. Mož ná tu ší te, že už jeho jmé no je pro je vem bo hém ství. Pů vod ně se jmenoval LEO KUBÍČEK. Tak jsem ho poz nal roku 1945 v Bra ti - sla vě, kdy se ob je vil jako úspěš ný só lis ta opery Slovenského národního divadla. Když jsem se s ním po mno ha le tech set - kal v Čes kých Bu dě jo vi cích, už se jme - no val Leon Slav ník. Vy svět lil mi to: Jak se může ně kdo u di vad la jme no vat Kubíček? K to mu to zá vě ru do šel, když mu bylo ko lem pa de sát ky. Vzal to dů sled ně a požádal úřady o změnu jména. Kubíčka prý po slal do dolů a běda, když ho ně kdo tím to jmé nem os lo vil. Se zlou se potázal. Traduje se, že v divadelním klubu po takovém odvážlivci hodil půllitrem piva. Vždycky upravený, nápadně oblečený, v ruce špacírku - tak si vykra - čoval po Budějovicích. Nejedna prodavačka si asi vzpomene na jeho halasné: Máte rohlíčky? Křehoučké, měkoučké, dobroučké, čerstvoučké? Na jevišti Jihočeského divadla se blýskl v mnoha krásných rolích operetních i operních. Připomeňme prasečkáře Kolomana Župana z Cikánského barona nebo učitele Bendu z Jakobína - kdysi dávno, v pa de sá tých le tech. To tu byli otec a syn Za vře lo vé, Bo že na Hav líč ko - vá, Jiří Cís ler, Ro man Kra to chvíl... Pa ma tu je te? Pos led ní bu dě jo vic ký bo hém 27

28 Leon Slav ník měl své úh lav ní přá te le - tak tov ní ky a aran žé ry. Tak to - tiž ří ká val di ri gen tům a re ži sé rům. Když jsem v JD při pra vo val Ru sal - ku, há dal se se mnou, že v prv ním jed ná ní musí mít Vod ník na je viš ti plné pyt le zla tých ry bek, pro to že to má v tex tu. Sám chtěl kdy si re ží ro - vat Car men, ale vzdal to. Ne mohl vy ře šit scé nu, kdy na je viš tě při chá zí to rea dor. Pod le něj s ním pat ři li na scé nu as poň dva býci. Jako dů chod ce zpí val v oper ním sbo ru - ří kal, že vý hod ně pro dá vá zbyt ky své ho hla su. 28 Pos led ní bu dě jo vic ký bo hém

29 Báječný Kecal i kníže Igor ( ) Málokteré divadlo se může pochlubit tak bohatýrským představite - lem ti tul ní pos ta vy Bo ro di no vy ope ry Kní že Igor. Pro miň te - s lí tos tí se opra vu ji - moh lo se po chlu bit. Ro bert Wo lek ne če ka ně a před čas ně opus til naše je viš tě a své obe cen stvo. Le tos v břez nu by se do žil še de sá - ti let. Ne spor ně je den z pilířů jihočeské ope - ry v obo ru ba so vém a poz ději bas ba ry to - novém. Když jsem na stou - pil jako lek tor ope ry, byl už Ro bert hvěz dou v sou bo ru, kde teh dy zářili Radmil Kvirenc, Zde na Ka re ni no vá, Alena Havlicová. Or - ga ni zo val mi mo di va - del ní čin nost só lis tů, tedy kon cer ty, es trá dy a pro ško ly vý chov né po řa dy. Jed nou za mnou při šel a po ví dá: Máme -kšeft- v Be se dě a pot ře bo val bych to oke cat, (to byl Wol kův ter mín pro prů vod ní slo vo). Tak jsem šel a ke cal. Ono mi to zůs ta lo do - dnes i k dyž v míře hod ně ze štíh le né, ale těch kon cer tů byly snad stov ky. Čas to jsem s Ro ber tem pra co val jako re ži sér. Za ča lo to Ke ca lem - nějak se nám to kecání vnucuje i s touto výraznou Smetanovskou posta - vou z Pro da né ne věs ty. Vy vr cho li lo to prá vě tím Igo rem. Jeho pa rád ní rolí byl Don Gi o van ni z pražské ope ry W. A. Mo zar ta a Blud ný Ho - lanďan Wagnerův. Nejen na domácím jevišti. Holanďana zpíval v Ná - Báječný Kecal i kníže Igor 29

30 rodním divadle v Praze a Giovanniho v Janáčkově opeře brněnské. Jsem rád, že jsem obě před sta ve ní vi děl a byl hrdý, že Ro bert Wo lek je členem našeho Jihočeského divadla. Tenkrát ještě byl. Tak vidíš, Ro - berte, i tu Tvoji nedožitou šedesátku jsem okecal. 30 Báječný Kecal i kníže Igor

31 Eliš ka a has tr man ( ) He reč ka Eliš ka Hav rán ko vá (Bal ze ro vá) po chá zí z Mo rav ských Bu - dějovic. Možná ji mnozí ještě pamatují z Jihočeského divadla, kde působila po ukončení studií na AMU, hrála například v Čapkově dramatu R.U.R. Už je to po ma lu čtvrt sto le tí. Těž ko moh la ten krát tu šit něco o exis ten ci dok tor ky Čeň ko vé ze se ri á lu Ne moc - ni ce na kra ji měs ta. Seriál obletěl bezmá la celý svět, z Eliš ky se sta la hvěz da. Vrá tí me se však ješ tě do stu dent - ských let na brněnské konzervatoři. Spolu s mojí dcerou Hanou jezdívaly z Brna sko ro kaž dý tý den k nám, do Čes kých Bu dě jo vic, nebo za ma min kou do Bu dě jo vic Mo rav ských. Před ma tu ri tou pro ži ly obě dív ky sva tý tý den u mých ro di čů v Bra ti - sla vě. Naše Hana šla hned k di vad lu v Čes kém Tě ší ně. Na šla si tam že - ni cha, svat bu měli u nás a Eliš ka byla sa mo zřej mě hos tem. Z budějovického angažmá pak Eliška odešla do pražské ho Di vad la Na Vi no hra dech. Dnes má dvě děti, Hon zí ka a Adél ku. Před ně ko li ka roky jde me tak hle s man žel kou po Pra ze a na jed nou sly ší me, jak ně kdo volá přes uli ci: Ryšavci! Byla to Eliš ka a hned nám vy klá da la, že byla s Adélkou poprvé v opeře Národního divadla na Rusalce. Aby dcerku patřičně připravila, cestou ji zpívala árii Vodníka: Ubo há Rusalko bledá, běda! Běda! Prý měla u ko lem jdou cích úspěch. Bo dejť ne. Dok tor ka Čeňková a hastrman, to je pře ce už ně ja ká dvo ji ce... Eliška a hastrman 31

32 Setkání pod Kohoutem ( ) Bylo jich hod ně, zvlášť v létě ko lem prázd nin... Ale před bí hám. Tak nej dřív - pod ja kým Ko hou tem? Tu - ris té vědí, že je to nej vět ší ko pec v Sle pi čích ho rách. Tam - prá vě pod Ko hou tem, leží obec Be sed ni ce. A jsme na mís tě. Naši mla dí - Tedy Hana a její man žel Petr Čer vin ka, tam mají cha lu pu. Oba jsou herci v jihlavském Horáckém divad le. Vy stří da li se tu snad všich ni je - jich kolegové, včetně ředitele Miloše Stránského. Ten se pus til do stav by no vé ho di vad la - po kud vím, je to je di né, kte ré je mo men tál ně u nás, ne-li v celé Ev ro pě, ve stav - bě. Hned první dovolenou v Besednici jsme šli nakupovat do zeleniny, kde byla vedoucí Bohuška Ptáč - ko vá. Před stav te si, že jí za pul tem po má ha la Ire na Kačírková. Škoda, že tato půvabná, inteligentní hereč ka, byla tak záhy od vo lá na na věč nost. Ob čas sem zabrousí její dcera, jevištní výtvarnice Kristina No vo tná. Vždyť také pro Ji ho če ské di vad lo na vr - ho va la kos tý my do Dr do - vých Hrá tek s čer tem a Janáčkovy Její pastor - kyně. V Be sed ni ci jsme se jed nou pot ka li s pří te - lem Antonínem Baštou - dostal právě nabíd - ku, aby řediteloval v Jihočeském divadle. Stál teh dy před otáz kou vzít či ne vzít. 32 Setkání pod Kohoutem