Strategický plán rozvoje města Rudná

Transkript

1 Zpracoval: DHV CR, spol. o r. o. Vedoucí projektu: Spolupráce: Mgr. Ondřej Habr Vladimíra Khajlová Údaje a data, pokud není uvedeno jinak, odpovídají stavu v první polovině roku 2008 V Praze červenec 2008

2

3 Obsah Úvod Základní charakteristiky Přírodní podmínky Životní prostředí a krajina Vybavenost Ekonomika Obyvatelstvo a bydlení Historie, památky Správa obce Územní plán Doprava Technická infrastruktura Anketa obyvatel Úvod Respondenti Souhrn z výsledků ankety Závěry ankety Návrh Metodika Souhrnná SWOT analýza města Základní vize rozvoje, globální cíl Problémové okruhy Dílčí cíle, programy Shrnutí dalšího postupu Příprava a sestavení akčních plánů Soustava indikátorů Vysvětlivky, zdroje Zkratky v textu blíže nevysvětlené Hlavní zdroje informací Vybrané pomístní názvy

4 DHV CR, spol.s r.o. 2008

5 1.1 Úvod Strategický plán rozvoje města vymezuje a definuje základní orientaci rozvoje města do roku Zároveň je dokumentem, jehož pomocí bude možné ve stanoveném časovém horizontu zabezpečovávat prostřednictvím samosprávy města koordinaci strategických aktivit. Mělo by se jednat o ty aktivity, které významným způsobem ovlivní život obyvatel města Rudné. Strategický plán vychází z analýzy území-profilu města. Profil se věnuje stěžejním oblastem života ve městě, uvádí základní fakta a provádí shrnující závěry. Ne všechny oblasti jsou stejně významné a je jim věnována odlišná pozornost. Ze všech možných oblastí jsou zdůrazněny ty, které mají další vliv na rozvoj města. Většinou se jedná o oblasti, kde lze očekávat další růst, tj. nosné, rozvojové sféry. Jejich rozvoj může v budoucnu podněcovat růst i dalších odvětví (např. zvyšující se počet obyvatel bude znamenat rozvoj komerčních služeb). Také je však potřeba věnovat pozornost těm oblastem, které v současné době vykazují deficit. Pokud by eventuální nedostatky nebyly řešeny, mohlo by dojít ke kritickému momentu (např. v případě, když by nedošlo k posílení kapacity čistírny odpadních vod, nebylo by možné kvalitně odpadní vody čistit, případně by tento stav znamenal zastavení nebo omezení další výstavby v Rudné). Tedy zhoršená nebo až kritická situace v jedné z oblastí se může přelít do jiné, související a ohrozit i její rozvoj. Tyto nežádoucí jevy je třeba předvídat a eliminovat pokud možno již v době, kdy nemají závažné dopady. Analytická část je první kapitolou strategického plánu. Jedná se o profilový dokument, charakterizující zejména sociální a ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie 5

6 dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše jejich cílený výběr poznatků, provázání a generalizace. Analytická část shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících sférách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, dopravní infrastrukturu, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport a kulturu a rovněž i sociální sféru. Zpracování analytické části strategického plánu města zahrnuje několik etap směřujících k definování klíčových závěrů, které jsou posléze použity jako vstupní údaje pro návrhovou část strategického plánu. Podkladem ke zpracování analytického profilu města Rudné byly informace městského úřadu a ze státních institucí (Úřad práce, Český statistický úřad). Některé údaje byly čerpány rovněž z územně plánovací dokumentace, dostupných studií a dalších materiálů o městě, např. přílohy periodika Život v Rudné. V návaznosti na profil města a provedené průzkumy názorů obyvatelstva byla vypracována SWOT analýza, která shrnuje získané analytické poznatky a pro potřeby strategického plánu je člení na vnitřní faktory (silné a slabé stránky města) a vnější faktory (příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města). 6

7 1.2 Základní charakteristiky Rudná, pro rozlišení někdy označovaná jako Rudná u Prahy nebo Město Rudná, je město ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ vzdálené asi 3 km na západ od Prahy a asi 7 km na jih od Hostivice. Město se rozkládá na zvlněné plošině na rozhraní Pražské plošiny a Kladenské tabule. Město Rudná leží v průměrné nadmořské výšce 387 metrů a za nejvyšší bod v okolí je považován kopec Růžová s nadmořskou výškou 407 metrů. Obec Rudná vznikla 1. ledna 1951, když byly sloučeny do té doby samostatné obce Dušníky a Hořelice. Městem je Rudná od roku Poloha Rudné je výhodná, leží na dálničním tahu dálnice D5 z Prahy do Rozvadova a dále do Německa. I z této příčiny se v současnosti rychle rozvíjí komerční potenciál města a Rudná je vyhledávána i jako místo pro bydlení v kontaktní oblasti hlavního města. Rudná je přirozeným centrem širšího okolí, do 50. let byla tzv. střediskovou obcí. Ve druhé polovině minulého století zde probíhala významná bytová výstavba. V současnosti se v Rudné koncentruje řada služeb, ať občanské, tak komerční vybavenosti a město tak plní roli střediska pro okolní sídla. Praha je hlavním centrem vyjížďky do škol, zaměstnání i za službami. Spojení nejen s hlavním městem zajišťuje prostřednictvím autobusových a vlakových linek především Regionální organizátor pražské integrované dopravy - ROPID. V rámci sídla má z pohledu dopravy dominantní význam komunikace II/605 Masarykova, která je osou města. Z hlediska technické infrastruktury jsou odběratelé v Rudné napojeni na všechny druhy sítí, tj. vodu, elektřinu, plyn a kanalizaci. Rudná je součástí Svazku obcí Region Jihozápad. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rudná celkem obyvatel, k začátku roku 2008 však tento počet vzrostl vlivem významné bytové výstavby a s ní spojené migrace podle údajů ČSÚ na více než obyvatel. 7

8 Základní údaje (2006) status: město NUTS 5 (obec): CZ020A kraj (NUTS 3): okres (NUTS 4): obec s rozšířenou působností: pověřená obec: historická země: katastrální výměra: Středočeský (CZ020) Praha-západ (CZ020A) Černošice Hostivice Čechy 8,19 km² Počet obyvatel ( ): nadmořská výška: 378 m PSČ: základní sídelní jednotky: 2 Dušníky, Hořelice místní části: 1 katastrální území: 2 adresa městského úřadu: starosta / starostka: Oficiální web: ová adresa: Zdroj: ČSÚ Městský úřad Rudná Masarykova Rudná PhDr. Jana Kozáková sekretariat@rudnamesto.cz 8

9 Druhy pozemků (údaje roku 2003) Výměra v ha Celková výměra pozemku 819,4700 Lesní půda 2,9155 Louky 8,5793 Orná půda 524,9965 Ostatní plochy 161,6472 Ovocné sady 3,8585 Vodní plochy 3,6627 Zahrady 57,1655 Zastavěné plochy 56,6448 Zemědělská půda 594,5998 Zdroj: ČSÚ Mapa města Rudné a jejího okolí Zdroj: 9

10 1.3 Přírodní podmínky Střední Čechy, zejména v části severně od Prahy byly osídleny již od neolitu. To samozřejmě ovlivnilo jejich původně lesní vegetaci. Lesy byly káceny a přeměněny na pole a pastviny, které byly zase po nepříznivých zvratech ve vývoji obyvatelstva vícekrát opuštěny a opět zarůstaly dřevinami, až konečně v 18. století se hranice lesa a polí stabilizovaly do současného stavu. Od té doby již většina původního lesa zůstala trvale přeměněna na pole. I mnoho skalnatých svahů bylo extenzivně využíváno pro sady a pastviny. Od 10. století s rozvojem modernějšího chovu dobytka postupně vznikaly v údolích potoků kosené louky, které se vyvinuly v typická společenstva světlomilných travin a bylin. Stejně tak jsou v krajině dílem člověka umělé vodní nádrže a rybníky na vodních tocích s druhotně vzniklou vodní a pobřežní vegetací. Větší část plošin a pahorkatin středních Čech však není v přímém kontaktu s vodními toky a je pouze nepravidelně zavlažována atmosférickými, nepříliš vydatnými srážkami. V těchto polohách by byly přirozeně v několika ekologicky vyhraněných typech rozšířeny převážně dubové lesy. Současné lesy jsou v naprosté většině lesy kulturní, mýcené a opět vysazované. Jedná se hlavně o hlavně jehličnaté lesy lesy borové a smrkové, které dávají rychlejší a ekonomicky výhodnější výnos dřevní hmoty. V okolí Rudné se nenacházejí významnější lesní komplexy, okolní kulturní zemědělská krajina je tak zpestřována pouze remízky nebo alejemi. Půdy Ve správním území Rudné je vysoký podíl zemědělské půdy (obdobně jako v sousedních katastrálních územích) a významně překračuje průměrné hodnoty v rámci Středočeského kraje. Toto dává okolí Rudné významný zemědělský potenciál, který však není v reálných podmínkách využit. To se děje zejména z důvodu blízkosti Prahy a nároků na mimoprodukční využití zemědělské půdy. 10

11 Lesy Podíl lesů na území Rudné je naopak proti rozsahu polí extrémně nízký. Větší souvislé lesní pozemky se nacházejí v katastrálním území Honice, tj. ve vzdálenosti cca 4 km vzdušnou čarou od Rudné. Vodstvo Hlavní řekou, která odvodňuje širší okolí, je Vltava s plochou povodí km² a délkou toku 430 km. Nejdůležitějším vodním tokem v Rudné a okolí je Radotínský potok. Do něho se vlévá Dušnický potok a potok Pižmovka. Jsou to toky malé, procházející zejména upravenými koryty a minimálním zpevněním břehových partií. Kvalita vody v těchto vodotečích není sledována. V minulosti bývalo v Rudné a jejím okolí několik rybníků, do současnosti přetrvaly dvě vodní plochy, rybník a nádrž. Obě plochy v současnosti s ohledem na svůj stav vyžadují revitalizaci. Zemědělství Na severozápadě oblasti, která je zemědělsky intenzivně obhospodařovaná, lze potkat hlavně živočichy vázané na intenzivně narušovanou, otevřenou krajinu. Pro část Středočeského kraje v okolí Rudné je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z dobrých přírodních podmínek, v severozápadní části kraje vyniká zemědělství hlavně rostlinnou výrobou pěstováním ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. V posledních letech se rozvíjí pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky. Nejvyšší podíl zemědělské půdy připadá na ornou půdu. Podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě je ve Středočeském kraji druhý nejvyšší v ČR. Vývoj zemědělské výroby v uplynulých letech byl ovlivňován spíše negativními vnějšími faktory. Vlivy ekonomického prostředí v posledních letech neměly na zemědělství příznivý vliv. 11

12 Krajinný ráz Krajina má dlouhodobě polní ráz daný příznivými přírodními podmínkami (zejména kvalitou půdy a terénem). Převažuje orná půda, sporadicky jsou zastoupeny zahrady a sady. Bloky orné půdy mají velkovýrobní charakter. Vnější obrysy bloků zemědělské půdy tvoří převážně silnice, případně účelové cesty. Stromy se vyskytují především v rámci doprovodné zeleně, pokud jsou v terénu ještě zachovány. Poloha obce v blízkosti Prahy potlačila zemědělský charakter sídla, přímá hospodářská (zemědělská) závislost obyvatel na zázemí jejich sídla většinou neexistuje. Zemědělská půda, pokud neleží ladem, je obhospodařována nájemcem velkovýrobním způsobem. Obtížněji prostupná krajina nemá motivující či inspirující charakter pro její využití jak místních obyvatel, tak pro Pražany (zejména ze západního sektoru Prahy) i když má relativně dobrou dostupnost městskou dopravou, pěšky i na kole. Monotematický charakter volné krajiny souvisí i s nedostatkem vodních ploch a vodotečí, které patří k výrazným krajinotvorným prvkům. Reliéf Rovinný reliéf středních Čech je ve skutečnosti výslednicí krajinotvorných vlivů, které na krajinu působily posledních asi 100 milionů let. Při modelaci krajiny hrály významnou roli erozní procesy (dekonstrukce krajiny). Významnými přelomovými obdobími byly rozhraní starších a mladších třetihor a kvartér. V prvním z nich došlo k intenzivní tektonické činnosti, rozlámání paroviny, výzdvihu, náklonu a selektivní erozi krajinných segmentů. Území spadá do geomorfologického celku Pražská plošina, respektive do jejího podcelku Říčanská plošina, která se člení na několik menších geomorfologických částí. Okolí Rudné se tedy vyznačuje plochým reliéfem, sklánějícím se v souladu se směrem odvodňování od jihozápadu k severovýchodu. Tabuli charakterizují rozsáhlé plochy mladotřetihorního plošinného až velmi mírně ukloněného povrchu zarovnávajícího zvrásněné horniny staršího paleozoika a přecházející do strukturních plošin na opukách a pískovcích. 12

13 Klimatická charakteristika Klimatické poměry charakterizuje dlouhé, teplé a suché léto, teplé až mírně teplé jaro i podzim a mírně teplá, suchá až velmi suchá zima. Území náleží podle obecně užívané metodiky do klimatické oblasti T2, která je charakterizována průměrnou teplotou v lednu -2 až -3 stupně Celsia, průměrnou červencovou teplotou 18 až 19 stupňů a průměrným počtem dnů se srážkami 1 mm a více v počtu 90 až 100 ročně. Nejdůležitější fakta Rovinný až pahorkatinný reliéf Bezlesá, kulturní zemědělská krajina Půdy vhodné pro zemědělství Tlak na nezemědělské využívání krajiny Menší vodoteče 13

14 1.4 Životní prostředí a krajina Hygiena životního prostředí Hlavní město Praha spolu s přilehlými okresy Praha-východ a Praha-západ jsou oblasti s průměrnou až podprůměrnou úrovní kvality životního prostředí s rozdílnými ukazateli sociálního prostředí a komplexem demografických znaků. Nepříznivé hodnocení je výsledkem kumulace mnoha negativních faktorů na omezeném prostoru, kde přirozené, donedávna stabilizující úseky životního prostředí, jsou zatlačovány nevybíravou expanzí sídlištní zástavby, rozsáhlých obchodních a komerčních center a rozrůstající se dopravní sítě. Nezanedbatelný je podíl těžby zejména stavebních surovin, jejich deponií, vysoký objem ukládaného odpadu města, vypouštěných odpadních vod a v neposlední řadě vysoký obsah znečišťujících polutantů v ovzduší. Kvalita ovzduší Kvalitu ovzduší hodnotíme podle celkového množství emisí vybraných základních znečišťujících látek, kterými jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Zdroje znečišťování ovzduší byly podle zákona o ovzduší rozděleny na stacionární (velké, střední a malé) a mobilní. Na konci roku 1998 nabyly účinnosti legislativní změny stanovující přísné emisní limity. To umožnilo zaznamenat v severozápadní části středních Čech nejvýraznější poklesy emisních hodnot znečišťujících látek do roku 1999, kdy proti roku 1997 na území kraje u stacionárních zdrojů klesly emise tuhých látek cca o 50 %, oxidu siřičitého o 80 %, oxidu uhelnatého o 30 % a oxidů dusíku o 40 %. Od roku 1999 se situace stabilizovala, nedochází k tak výrazným změnám v koncentracích znečišťujících látek v ovzduší. Naopak u oxidů dusíku se snížit množství znečišťujících látek nezdařilo u velkých zdrojů vzrostlo jejich množství vylučované do ovzduší více než o čtvrtinu a objem oxidu siřičitého vzrostl o desetinu. Kvalitu ovzduší v Rudné lze posoudit podle dat naměřených v měřicí stanici v Praze 5-Řeporyjích. Dle odvozených údajů nejsou v obci Rudné překročeny limitní hodnoty a meze tolerance pro oxid dusičitý ani oxidy dusíku. 14

15 Kvalita vod Katastrální území Dušníků i Hořelice je Nařízením vlády č. 103/2003 vyhlášeno jako zranitelná oblast, tj. území s ohroženými povrchovými nebo podzemními vodami v důsledku koncentrace dusičnanů. Hlavními zdroji znečištění vodních toků jsou úniky z kanalizační sítě a zejména nedostatečné čištění odpadních vod. Regionální rozdíly v kvalitě životního prostředí často korelují se strukturou hospodářství a osídlení kraje. Středočeský kraj se jako jediný mezi kraji potýká s nejmenším podílem obyvatel připojených k vodovodu a ke kanalizaci zároveň (podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu je dlouhodobě nejnižší v krajském porovnání a v roce 2006 činil pouze 66%). V současnosti mezi prioritní problémy v oblasti životního prostředí Středočeského kraje patří značný objem energetického i komunálního odpadu a nízká úroveň třídění odpadů způsobená převážně nedostatkem zpracovatelských kapacit. Ochrana přírody a krajiny V posuzovaném území nejsou vyhlášeny lokality se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny. Úkolem zadání 3. změny územního plánu obce Rudná je však požadavek prověřit možnost vedení lokálního biokoridoru z Nučic, který je navržen v Rudné přes centrum a je nefunkční. Obtížnost a pracnost vymezování územního systému ekologické stability (ÚSES) však charakterizuje jeho nízký koeficient ekologické stability (který udává poměr ekologicky stabilních a ekologicky labilních druhů pozemků a je označován jako KES koeficient ekologické stability). Velmi intenzivně využívaná krajina je kategorie pro území s KES do 0,4, přitom Rudná má KES 0,04. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nejvýchodnější část území Rudné spadá do ochranné zóny osy nadregionálního biokoridoru, který je vymezen za východní hranicí katastrálního území Jinočany a Chrášťany. Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy nadregionálního biokoridoru. Skutečná šíře je však upravena podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a 15

16 lokálních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (obvykle 3. a vyšší) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Lokální úroveň Podle Generelu ÚSES okresu Praha západ (Ing. Milena Morávková, listopad 1998) je v území vymezen jako prvek ÚSES: Lokální biokoridor LBK 47 Rudná Nučický háječek Vychází z lokálního biocentra LBC 60 a směřuje na území města Rudná, kde je nefunkční v celém rozsahu. Jedná se o doprovod komunikace podél jižní části zastavěného území Rudná a o propojení na interakční prvek Horka 130. Významné krajinné prvky (VKP) Důležitou funkci biologickou i estetickou plní v typicky zemědělské krajině s vysokým stupněm zornění zejména významné krajinné prvky. V případě Rudné a jejího nejbližšího okolí se jedná o neregistrovaný VKP: Významný krajinný prvek VKP 130 Horka Jde o mezní porosty podél cesty na hranici katastrů Chrášťany, Jinočany a Rudná, které dotvářejí kompoziční členění krajiny a horizont mělkého údolí severně od Nučického háječku. Nakládání s odpady Nakládání s odpady upravuje v Rudné obecně závazná vyhláška o nakládání s odpady. Podle této vyhlášky platí pro občany povinnost třídit komunální odpad a jednotlivé složky ukládat na určená místa. V Rudné se nachází sběrné místo, kde se sbírá tříděný odpad. Sběr nebezpečného odpadu zajišťuje minimálně dva krát do roka mobilní sběrna. Zbytkový odpad bývá shromažďován ve sběrných nádobách a sběrných pytlích, jeho odstranění zabezpečuje firma Technické služby Rudná, a.s. Odpad je skládkován na zajištěné skládce mimo obec. 16

17 Nejdůležitější fakta oblast s průměrnou až podprůměrnou úrovní kvality životního prostředí v Rudné nejsou překročeny limitní hodnoty a meze tolerance pro oxid dusičitý ani oxidy dusíku území s ohroženými povrchovými nebo podzemními vodami v důsledku koncentrace dusičnanů nefunkční lokální biokoridor existuje vyhláška a systém v nakládání s opady 17

18 1.5 Vybavenost Město Rudná působí pro okolní obce jako středisko služeb. S ohledem na tranzitní polohu i dobrou dostupnost města a v neposlední řadě na počet obyvatel se v Rudné nachází řada zařízení komerční i veřejné vybavenosti. Většina z nich se nalézá na Masarykově ulici, zejména pak u její křižovatky s ulicí Karlovotýnskou v okolí městského úřadu. Z veřejné vybavenosti se v Rudné nachází: Městský úřad Služebna městské policie Základní škola, Masarykova ulice Základní škola Rudná, 5. května Mateřská škola Lékárna Dům seniorů (v majetku Středočeského kraje) Obecní dům Dva hřbitovy Hřiště dětská a fotbalové Squash centrum Tělocvična (součástí základní školy) Tenisové kurty Sokolský dům (v majetku TJ Sokol) 18

19 Pracoviště lékařů: Dvě samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Dvě samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Pracoviště záchranné služby Praha-venkov Komerční vybavenost Video-informace a městská knihovna Česká spořitelna Komerční banka Česká pošta Česká pojišťovna Kooperativa-pojišťovna Dále se v Rudné nalézá řada dalších maloobchodních, stravovacích zařízení a rovněž tak i kapacity ubytovací. Knihovna Zákon o povinném zřizování knihoven v roce 1919 ovlivnil to, že v každé z obcí se začala objevovat knihovna. V roce 1921 byla otevřena knihovna i v Dušníkách. O rok dříve však byla dána do provozu knihovna v Hořelici. Od začátku 90. let řada malých knihoven na venkově zanikla, nejinak tomu bylo i v okolí Rudné. Rudenská knihovna tak v současnosti slouží i čtenářům z okolních obcí. V současnosti sídlí v budově Obecního domu, bývalé dušnické školy. Prostory jsou upraveny tak, aby vyhovovaly co nejlépe návštěvníkům, veškeré údaje o publikacích jsou elektronicky zpracovány a sdíleny po síti veřejných knihoven v Česku. Současný knihovní fond čítá cca 10 tisíc svazků. 19

20 Společnost Technické služby Rudná a.s. je vlastníkem dceřiné společnosti RELAX- SPORT Rudná s.r.o. Tato společnost provozuje v Rudné squashové kurty, solárium a další doplňkové služby, pronajímá prostory pro kadeřnictví, masáže. Centrum Rudné-ortofotomapa Dušníky Zdroj: 20

21 Centrum Rudné-ortofotomapa Hořelice Zdroj: Nejdůležitější fakta Větší nákupy a vybrané (speciální) služby v Praze Řada zařízení občanské i komerční vybavenosti poskytuje Rudné z tohoto ohledu velkou míru soběstačnosti Středisko vybavenosti pro okolní obce Veřejná vybavenost (škola, zdravotnictví) nestačí kapacitou vzrůstající poptávce související se zvyšujícím se počtem obyvatel 21

22 Turistická mapa Rudné a okolí Zdroj: Komentář k mapě: Město Rudná není z pohledu turistiky významné, ani není turisty prakticky navštěvované. Tomu odpovídá situace, kdy územím Rudné neprochází žádná značená turistická trasa. Fialově je v mapě vyznačena cyklotrasa. 22

23 1.6 Ekonomika Charakteristika kraje Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, tvorba hrubého fixního kapitálu, disponibilní důchod domácností). Na hrubém domácím produktu vytvořeném v České republice se Středočeský kraj v roce 2002, stejně jako ve dvou předcházejících letech, podílel 9% (v běžných cenách). V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje HDP v současnosti v kraji cca 200 tis. Kč, což představuje 82% průměru ČR. Mezi kraji České republiky zaujímá Středočeský kraj v tvorbě HDP na obyvatele až 8. místo. Tento fakt je způsoben tím, že velká část zaměstnaných (podle výsledků SLDB téměř 20%) vyjíždí za prací mimo území kraje, zejména do Prahy. Tato skutečnost naopak příznivě ovlivňuje disponibilní důchod, jehož hodnoty se pohybují nad průměrem ČR. Rudná Kvůli výhodné poloze v těsné blízkosti Prahy došlo v okolí Rudné na jihozápadním okraji Prahy v posledních letech k soustředění řady komerčních aktivit v areálu na jihozápadním okraji obce v blízkosti sjezdu z dálnice D5. Podíl počtu ekonomických subjektů zaměřených do oblasti služeb (obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství či ostatní obchodní služby) na celkovém počtu ekonomických subjektů působících v Rudné je vysoký, stejně jako podíl obchodních společností. Průmyslová výroba je v Rudné v současnosti zastoupena minimálně. Důvodem bylo v minulosti rozvinuté zemědělství, v současnosti je to nabídka pracovních příležitostí v Praze. Rovněž technické podmínky neumožňovaly větší rozvoj výrobních aktivit. Nezaměstnanost Pro zázemí Prahy typická je nízká míra nezaměstnanosti, která se projevuje i v Rudné, vyznačuje se také jedním z nejnižších podílů dlouhodobě nezaměstnaných či vysokou mírou podnikatelské aktivity. 23

24 Počet a struktura pracovních příležitostí, dopravní dostupnost, geografická poloha a vzdělanost či flexibilita ekonomicky aktivního obyvatelstva se výrazně podílejí na míře nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. Míra nezaměstnanosti udává počet dosažitelných uchazečů (v roce 1996 se zjišťovalo za všechny uchazeče) z evidence úřadů práce na počet ekonomicky aktivních. I přes navýšení hodnoty ukazatele z 3,0 v roce 1996 na 5,3 v roce 2006 a následný pokles na méně než 2% si region udržuje dlouhodobě druhou nejnižší nezaměstnanost v republice. Údaje za správní obvod pověřeného úřadu Černošice za květen 2008 Dosažitelní uchazeči celkem 125 Počet ekonomicky aktivních Míra nezaměstnanosti 1,6% Volná místa 161 Zdroj: Úřad Práce Praha-západ Průmyslová zóna na jihozápadě Rudné Zdroj: internet 24

25 Komerční zóna Nejvýznamnější koncentrace komerčních aktivit se nachází na jihozápadním okraji Rudné. Areál vznikal postupně od druhé poloviny 90. let a v současné době představuje nejdůležitější koncentraci pracovních příležitostí ve městě. Jsou zde zaměstnáni nejen místní obyvatelé, ale oblast je i centrem dojížďky z okolních obcí, ale i vzdáleného okolí (např. severní Čechy). Areál se nachází přímo na sjezdu č. 5 z dálnice D5 a v současnosti nabízí v první fázi m 2 skladových, respektive výrobních ploch a m 2 kanceláří. Dalších m 2 nových prostor má být vybudováno ve druhé fázi projektu. Areál byl projektován s cílem nabídnout svým nájemcům dobré napojení na silniční infrastrukturu a flexibilitu vnitřních prostor. V současné době sídlí v parku přibližně 20 výrobních, logistických a obchodních společností. Fluktuace zejména firem činných ve sféře skladování je poměrně vysoká, nájemci prostor se často obměňují. Součástí areálu je i celnice a odstavné parkoviště pro kamiony. Zdroj: internet 25

26 Letecký snímek Rudné Zdroj: Mzdy V hodnocení ekonomického prostředí se odvětvová struktura ekonomiky podstatně podílí na regionální diferenciaci mezd. Vzhledem ke geografické poloze je Středočeský kraj úzce spjat s pracovním trhem Prahy. Region Středních Čech tak měl s odstupem druhou nejvyšší úroveň mezd v republice (v roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda Středočeského kraje Kč, tj. vzrostla o 67,7 % oproti roku 2000). 26

27 Ekonomická aktivita Přehled ekonomických subjektů dle formy v tom Celkem fyzické osoby z toho živnostníci právnické osoby z toho obchodní společnosti družstva státní podniky Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů V Rudné v roce 2006 působilo celkem ekonomických subjektů, z toho převažovaly fyzické osoby (78%) a v rámci této kategorie ti, kteří se deklarovali jako živnostníci (95%). Přehled ekonomických subjektů dle velikostní kategorie Kategorie počtu zaměstnanců Záznam k kód název Neuvedeno Bez zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanci zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců

28 Kategorie počtu zaměstnanců Záznam k kód název Celkem Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Mezi roky 2006 a 2007 počet registrovaných ekonomických subjektů poklesl přibližně o 6%. Na konci listopadu 2007 převařovaly v Rudné ekonomické subjekty bez zaměstnanců, ve většině případů se jednalo o živnostníky-osoby samostatně výdělečně činné. Naopak regionálně významných zaměstnavatelů sídlilo v Rudné jen necelé jedno procento z celkového počtu. Mezi významnější ekonomické subjekty z pohledu zaměstnanosti v Rudné nacházející se mimo areál komerční zóny patří v současné době následující: Auto Škvor - prodej automobilů B. M. S. Bohemian Music Service Cukrárna-výrobna, Svět dárků-j. Pipek Česká mailingová společnost DOMO Hustoles Improx-knihařské zpracování Raab Karcher staviva SB Autoplus Šafránka Technické služby Rudná 1. auto Škvor Nejdůležitější fakta Rudná je oblast atraktivní pro podnikání Místní ekonomická struktura je založena na existenci především malých a středních podniků Nízká úroveň nezaměstnanosti Dominuje zaměstnanost ve službách 28

29 1.7 Obyvatelstvo a bydlení Srovnávací charakteristiky Věková skladba populace ve Středočeském kraji je do značné míry ovlivněna migrací, kdy do příměstského prostředí přicházejí lidé v produktivním věku, jejichž podíl na obyvatelstvu kraje se stále zvyšuje. Středočeský kraj je národnostně homogenním celkem. Naprostou většinu má obyvatelstvo české národnosti. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se k české národnosti přihlásilo 96 % obyvatel. Hustotou obyvatel se okres Praha-západ řadí na přední místo jak ve Středočeském kraji, tak i mezi okresy ČR. Významným charakteristickým znakem regionu je vysoká vyjížďka obyvatelstva za prací mimo obec svého trvalého bydliště a orientuje se zejména na blízkou a často atraktivní nabídku volných míst v Praze. Na uvedený jev reaguje i veřejná doprava, zlepšuje se dostupnost obcí v regionu a tím i pohyb pracovní síly. Vzdálenost od hlavního města významně ovlivňuje zejména demografické a ekonomické postavení obcí. Oblasti v těsném sousedství Prahy jako je Rudná, jsou na tom ve všech charakteristikách lépe než periferní oblasti při vnějších hranicích kraje. Obce v zázemí Prahy vynikají intenzivní bytovou výstavbou, vysokým migračním přírůstkem, a to zejména lidí mladších a vzdělanějších. Toto má pozitivní vliv na věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel. Blízkost Prahy umožňuje i lepší dostupnost lékařské péče. Proto při hodnocení demografického prostředí byly nejlépe hodnoceny správní obvody obcí s rozšířenou působností sousedící s Prahou: Černošice, jejichž součástí je i město Rudná (na prvním místě při celostátním srovnání), Říčany, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem. Výstavba satelitních obytných celků v blízkém okolí velkých měst (jakožto vznik suburbií) se významně podílí na změně demografického vývoje daného území. V souvislosti s existencí urbanizačních trendů byly nejvýraznější změny zaznamenány ve vývoji populace ve Středočeském kraji. Důvodem byl zejména neustálý přírůstek stěhováním, který příznivě ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel. Díky struktuře přistěhovalých (většinou mladší obyvatelé zakládající v kraji své rodiny), zvyšování životní úrovně a dostupnosti bydlení se tradiční model vyšší plodnosti na severu České republiky od druhé poloviny 90. let rozpadá. Středočeský kraj zaznamenal v úhrnné plodnosti výrazné změny. Zatímco jako jeden z méně než poloviny krajů 29

30 nedosahoval na začátku druhé poloviny 90. let 20. století průměru České republiky, v současnosti dosahuje druhé nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele. V rámci Středočeského kraje lze Rudnou co do počtu obyvatel srovnávat v rámci skupiny 10 obcí, které mají přibližně mezi 4 a 5 tisíci obyvatel. Srovnání s vybranými městy Středočeského kraje (2008) Město Počet obyvatel Bělá pod Bezdězem Bakov nad Jizerou Kosmonosy Votice Pečky Rožmitál pod Třemšínem Mníšek pod Brdy Rudná Bystřice Zdice Zdroj: ČSÚ Naděje dožití Mezi okresy Středočeského kraje nejsou výraznější rozdíly. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je do 1,5 roku. Okresy, ve kterých je hodnota naděje dožití nejvyšší, jsou Praha západ (73 let), Kutná Hora a Mladá Boleslav. 30

31 Počet obyvatel V následující tabulce je uveden vývoj počtu obyvatel Rudné během sčítání (cenzů). Stav obyvatelstva v obci Rudná v době sčítání v letech Cenzus Stav obyvatelstva v roce Zdroj: ČSÚ Cenzy, tj. sčítání obyvatelstva probíhají na našem území od roku 1886, v pravidelných cyklech pak od roku Během tohoto období počet obyvatel Rudné v zásadě rostl. Poklesy stavu obyvatel byla zaznamenány v roce 1921, dále pak v letech 1970, 1980, V posledním období se však již stav obyvatelstva zvyšuje. 31

32 Stav obyvatelstva Zdroj: ČSÚ 32

33 Stav obyvatelstva k počet obyvatel Zdroj: ČSÚ Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva v posledních letech ukazuje následující tabulka Bilance obyvatelstva v obci Rudná v letech Rok Stav a pohyb obyvatelstva Stav obyvatelstva k Počet narozených Počet zemřelých Počet přistěhovalých Počet vystěhovalých Přirozený přírůstek Migrační přírůstek

34 Rok Stav a pohyb obyvatelstva Přírůstek celkem Stav obyvatelstva k Zdroj: ČSÚ V předchozí tabulce je porovnána přirozená měna obyvatel (zemřelí a narození) s migrací (vystěhovalí a přistěhovalí). Celkový přírůstek obyvatel Rudné byl v letech 2002 až 2006 vždy kladný; navíc měl ve sledovaném období vzestupný trend. Při srovnání obou druhů přírůstku obyvatel byl mnohonásobně vyšší přírůstek v důsledku stěhování. Počet obyvatel v Rudné, průměrný věk (1.pololetí 2008) počet obyvatel k celkem muži ženy průměrný věk Zdroj: Obec Rudná - matrika V předchozí tabulce jsou uvedeny nejdůležitější a v době zpracování Strategie nejaktuálnější údaje týkající se obyvatelstva v Rudné, ty byly získány z matriky v Rudné, vztahují se kek konci 1. pololetí roku Věková struktura Věková struktura obyvatelstva obce Rudná (1. pololetí 2008) Věková struktura Stav obyvatelstva obce muži ženy absolutně procentuelně 0 až % 45% 5 až % 53% 10 až % 50% 15 až % 56% 20 až % 48% 25 až % 45% 34

35 Věková struktura Stav obyvatelstva obce muži ženy absolutně procentuelně 30 až % 47% 35 až % 51% 40 až % 60% 45 až % 38% 50 až % 46% 55 až % 59% 60 až % 63% 65 až % 59% 70 až % 44% 75 až % 54% 80 až % 64% 85 až % 80% 90 až % 70% 95 až % 100% 100 až % 100% Zdroj: Obec Rudná - matrika O věkové struktuře nejlépe vypovídá následující graf (stav k polovině roku 2008, údaje jsou převzaty z matriky v Rudné), z kterého jsou patrné dvě poměrně početné skupiny obyvatel. Jedna z nich je ve věku okolo 30 let a druhá do 5 let. Index stáří, tj. poměr počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více) ku počtu ve věku předproduktivním (do 15 let) je pro Rudnou roven 0,76 (v roce 2001 byl podle údajů ČSÚ roven 0,97). V rámci současných demografických podmínek, kdy u většiny obcí tento index značně převyšuje hodnotu 1, je toto jistě pozitivní ukazatel. Projevuje se tak příznivý populační trend v mládnutí obyvatelstva Rudné. 35

36 počet obyvatel Věková struktura věk Zdroj: Obec Rudná - matrika Rodinný stav Struktura obyvatelstva obce Rudná podle rodinného stavu (2001) Obyvatelstvo podle rodinného Stav stavu muži ženy absolutně % svobodní-muži ,31 vdané,ženatí-muži ,99 rozvedení-muži ,18 ovdovělí-muži ,54 nezjištěno-muži ,98 Zdroj: ČSÚ Z pohledu rodinného stavu v Rudné převládají vdané a ženatí, kteří představují téměř 51% obyvatel obce. 36

37 Vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatelstva obce Rudná (2001) Vzdělání Obyvatelstvo podle vzdělání muži ženy absolutně % bez vzdělání ,11 základní a neukončené ,97 vyuč. a střední odborné bez maturity ,62 úplné střední s maturit ,89 vyšší odborné a nástavbové ,6 vysokoškolské ,8 z toho: bakalářské ,46 nezjištěné vzdělání ,99 celkem Zdroj: ČSÚ Úroveň vzdělanosti obyvatelstva náleží v kraji k těm vyšším. Vysokoškolské či vyšší odborné a nástavbové má kolem 14 %, střední školu s maturitou zaujímá 28 % (oba údaje z celkového počtu obyvatel). Podle vzdělání převažují v Rudné středoškolsky vzdělaní, kteří tvoří téměř dvě třetiny z obyvatelstva obce (ve věku 15 a více let). 37

38 Vzdělanostní struktura bez vzdělání základní a neukončené vyuč. a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou 94 vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské 52 nezjištěné vzdělání Zdroj: ČSÚ, 2001 Národnostní struktura Struktura obyvatel obce Počet osob česká moravská 3 slezská 2 slovenská 17 romská 1 německá 5 ruská 12 ukrajinská 6 ostatní 17 nezjištěná 55 Zdroj: ČSÚ Národnostní struktura obyvatelstva obce je homogenní, převládá národnost česká. 38

39 Náboženská struktura Vyznání Počet osob věřící 731 v tom: Církev římskokatolická 552 Církev československá husitská 92 Českobratrská církev evangelická 11 Pravoslavná církev v českých zemích 7 Náboženská společnost Svědkové Jehovovi 4 ostatní a nepřesně určené 65 bez vyznání nezjištěno 192 Zdroj: ČSÚ V rámci sčítání byla sledována i náboženská struktura obyvatelstva, většina obyvatel Rudné je bez vyznání, z věřících má nejvýznamnější podíl Církev římskokatolická, po ní pak Církev československá husitská. Vyjížďka Pohyb obyvatelstva obce Rudná do zaměstnání a škol (2001) Vyjíždějící do zaměstnání a škol Počet vyjíždějících zaměstnaní-celkem 1294 z toho: v rámci okresu 116 z toho: v rámci kraje 67 z toho: do jiného kraje 776 žáci a studenti 509 z toho: v rámci obce-žáci a studenti 265 z toho: v rámci okresu-žáci a studenti 4 39

40 Vyjíždějící do zaměstnání a škol Počet vyjíždějících z toho: v rámci kraje-žáci a studenti 34 z toho: do jiného kraje-žáci a studenti 197 Vyjíždějící denně mimo obec celkem-žáci a studenti 220 Zdroj: ČSÚ Z celkového počtu vyjíždějících do zaměstnání směřuje více než 60% do jiného kraje (především do Prahy). Dalších 5% dojíždí do zaměstnání v rámci Středočeského kraje, dále pak 9% do práce dojíždí do některé z obcí okresu Praha-západ. Zbývá přibližně čtvrtina, která dojíždí (respektive dochází) na pracoviště v rámci Rudné. Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořící pracovní sílu jsou podle definice užívané statistikou osoby patnáctileté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Struktura obyvatelstva obce Rudná podle ekonomické aktivity (2001) Stav Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity muži ženy celkem % Obyvatelstvo úhrnem Ekonomicky aktivní celkem ,4 v tom: zaměstnaní 50, v tom: zaměstnaní-z toho: zaměst.osoby, zaměstnavatelé, sam.činní ,0 6 v tom: zaměstnaní-z toho: pracující důchodci ,37 v tom: zaměstnaní-z toho: ženy na mateřské dovolené ,85 v tom: nezaměstnaní ,44 Ekonomicky neaktivní celkem ,3 20,4 v tom: nepracující důchodci

41 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Stav muži ženy celkem % v tom: ostatní s vlast.zdrojem obživy ,43 v tom: žáci, studenti, učni 16, v tom: osoby v domácnosti ,53 v tom: ostatní závislé osoby ,53 Osoby s nezjištěnou ekonom.aktivitou ,3 Zdroj: ČSÚ Podle výsledků posledního cenzu se podíl ekonomicky aktivních pohyboval okolo 53% všech obyvatel. Necelých 51% (z celkového počtu obyvatel) tvořili zaměstnaní. Ve skupině ekonomicky neaktivních převládaly dvě velké skupiny: důchodci (tvořili necelých 21% z celkového počtu obyvatel) a žáci, studenti a učni (celkem více než 16% z celkového počtu obyvatel). Naproti tomu ženy na mateřské dovolené, respektive jejich počet, tvořily necelé procento obyvatel. O vysoké ekonomické aktivitě vypovídá i fakt, že podíl osob v domácnosti činil o málo více než 1,5% z celku. Výše uvedená data pocházejí z nejaktuálnějšího zdroje, který sleduje ekonomický status a složení obyvatelstva, tj. z cenzu. Vlivem vysoké imigrace se pravděpodobně ekonomické složení obyvatel v letech 2001 až 2008 (kdy byl tento profil sestaven) částečně pozměnilo. Ekonomická aktivita obyvatelstva obce Rudná podle odvětví (2001) Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Stav muži ženy absolutně % Ekonomicky aktivní podle odvětví: zemědělství, lesnictví, rybolov ,22 průmysl ,3 stavebnictví ,96 41

42 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Stav muži ženy absolutně % obchod, opravy motor. vozidel a spotř.zboží ,83 pohostinství a ubytování ,53 doprava, pošty a telekomunikace ,5 peněžnictví a pojišťovnictví ,11 činn. v oblasti nemovitostí, služ.pro podniky, výzkum ,14 veřejná správa, obrana, soc.zabezpečení ,27 školství, zdravotn., veterin. a sociální činnost ,62 ostatní veřejné a osob.služby ,04 nezjištěné odvětví ,48 Zdroj: ČSÚ Pokud se jedná o zaměstnanost podle sfér národního hospodářství, neliší se složení v Rudné příliš od rozložení ve velkých městech. Takřka dvě třetiny ekonomicky aktivních jsou zaměstnány v terciéru, tj. především ve službách. Nejmenší podíl je u zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a dalších odvětví priméru, kde činí necelé jedno a půl procento. Průmysl a stavebnictví zaměstnává pak téměř 20% obyvatel Rudné. 42

43 Bydlení Počet domů počet domů cenzus Zdroj: ČSÚ, 2001 Počet domů v obci Rudná v době sčítání v letech Cenzus v roce Počet domů

44 Cenzus v roce Počet domů Zdroj: ČSÚ K největšímu nárůstu počtu domů došlo na území Rudné v letech 1900 až 1910 a 1921 až 1930, v poválečném období pak až v poslední době, mezi roky 1991 a Počet dokončených bytů v obci Rudná v letech 2001 až 2006 Rok rodinné domy bytové domy Zdroj: ČSÚ Významnou roli v sociální oblasti sehrává intenzita bytové výstavby, která odráží nejen životní úroveň (vhodné podmínky pro bydlení, celkový ekonomický rozvoj regionu), ale též i migrační preference (populační růst, příliv nových pracovních sil do regionu a schopnost tyto pracovní síly vstřebat). Od druhé poloviny 90. let neustále stoupá počet zahájených i rozestavěných bytů. Mezi lety 2001 a 2006 bylo dokončeno v bytových a rodinných domech v Rudné téměř 300 bytů. Nejméně bytů bylo dokončeno v roce 2004, nejvíce v roce následujícím. V jednotlivých letech převládaly s výjimkou roku 2005 dokončené byty v rodinných domech. Za celé období tvořil souhrn dokončených bytů v bytových domech celkem 47%. 44

45 Počet dokončených bytů v obci Rudná v letech 2001 až 2006 Rok Obytná plocha v Ukazatele nových bytů celkem m 2 Užitková plocha v m 2 Kč Celková hodnota v tis Zdroj: ČSÚ V roce 2005 byla celková obytná i užitková plocha v dokončených bytech největší, dosahovala téměř m 2, respektive m 2. Nová bytová výstavba Probíhající suburbanizace se v současné době nezastavuje. Pro Prahu jsou plánovány stále nové a rozsáhlejší bytové projekty a nejinak je tomu v okolním území, kde se nachází Rudná. Požadavky na nové obytné kapacity se promítají do nově plánovaných rozvojových lokalit. V současné době se v rámci urbanistické koncepce zástavby předpokládá výstavba několika set bytových jednotek pro takřka tisíc obyvatel. 45

46 Bilance navrhované výstavby počet bytových jednotek počet obyvatel Lokalita sever Lokalita jih Celkem Zdroj: Nejdůležitější fakta Populační růst města v posledních letech Předpoklad dalšího růstu obyvatelstva Příznivá demografická struktura-mladé obyvatelstvo Příznivá vzdělanostní struktura Potřeba dimenzovat vybavenost a infrastrukturu na měnící se strukturu obyvatel a jejich rostoucí počet 46

47 1.8 Historie, památky Znak a prapor Dne 27. října 2000 získala Rudná statut města. Již v roce 1995 Heraldická společnost v Praze navrhla znak a prapor pro Rudnou. Štít znaku je rozdělen vodorovně na dvě stejné části. Na hranici obou těchto částí-polí je uprostřed zobrazena zlatá poštovská trubka. Ta je na štítě umístěna jako připomínka jedné z nejstarších poštovních tras v Čechách, která procházela právě územím dnešní Rudné. Horní pole znaku je červené a představuje klášter sv. Jiří na pražském Hradě. Podle nejstaršího dochovaného vyobrazení měl právě tento klášter ve znaku červený kříž na stříbrném štítě. V dolním poli černá barva symbolizuje naopak pražské arcibiskupství, které mělo ve znaku zlaté břevno na černém štítě. Obě církevní instituce, klášter sv. Jiří i pražské arcibiskupství byly v minulosti vlastníky Hořelice a Dušník. Krátce z historie Osídlení širšího okolí Rudné je doloženo archeologickými nálezy již z doby bronzové ( let př. n. l.). Lidé té doby již tavili a opracovávali bronz, o čemž svědčí například nálezy na Homoli v Dušníkách. Stopy osady z doby bronzové byly objeveny v roce 1996 při výstavbě skladu Delvity. První čeští králové měli zájem na šíření křesťanství, podporovali tudíž církevní řády. Díky donacím panovníka a vlastní úspěšnosti v hospodářství vznikala a rozvíjela se mimo jiné i na západ od Prahy velká církevní panství a majetky (např. zbraslavští cisterciáci). Název Dušníky znamenal v minulosti označení vsi dušníků nebo ves, v niž žili dušníci, tj. poddaní na pozemku zádušním. Dušníky byly tedy duchovenským statkem, jak lze podle jména usuzovat. Dušničtí byli od roku 1228 poddanými ženského benediktinského kláštera. Abatyše Anežka potvrdila majetky kláštera sv. Jiří v listině opatřené královskými pečetěmi, mezi nimi byly Dušníky i Hořelice. Dále papež Řehoř IX. potvrdil znovu v roce 1233 Dušníky jako statky kláštera. V průběhu dalších téměř 200 let zůstávaly Dušníky církevním statkem. Nejprve přišly jako dar Václava II. do majetku kapituly sv. Víta, kolem roku 1378 patřily ke statku pražského arcibiskupa a 47

48 kolem roku 1410 byly opět vráceny kapitule sv. Víta. Za husitských válek pražská kapitula sv. Víta Dušníky ztratila. Od té doby po více než dvě stě let patřily Dušníky různým světským majitelům. Teprve od roku 1628 byly navráceny opět pražské kapitule. Ve třicetileté válce byly Dušníky zcela vypleněny. V roce 1649 přišlo během velké morové rány hodně lidí o život. V roce 1753 vznikl požár, při kterém byla zničena celá zástavba obce. V zimních týdnech na přelomu roku 1799 a 1800 byla v okolí Dušník ubytovaná část ruského vojska generála Suvorova. Sám generál se vyspal na místní poště. Jedná se o dnešní objekt čp. 22 na současném Havlíčkově náměstí. Dnes je tam opravená budova, ta však není původní, byla postavena až v roce Historická mapa Hořelice a Dušníků včetně okolí z let 1836 až 1852 Zdroj: 48

49 Hořelice Z roku 1052 pochází nejstarší známá zpráva o obci Hořelice. Obec je jmenována v nadační listině českého knížete Břetislava, který tehdy věnoval kostelu ve Staré Boleslavi statky, výsady a mezi nimi také důchod ze vsi Zhořelce u Prahy. Od roku 1228 patřila Hořelice klášteru sv. Jiří na pražském Hradě a v roce 1233 papež Řehoř IX. potvrdil ves Hořelici zmíněnému klášteru jako statek. Ve 14. století vlastnil Hořelici klášter sv. Tomáše na Malé Straně. Počátkem 15. století přešla obec do držby karlštejnského purkrabího pana Viléma Dubského z Třebomyslic. Ten ji posléze (roku 1406) daroval královské komoře a ta opět vrátila Hořelici klášteru sv. Jiří a tak v jeho držení zůstala až do husitských válek. Po skončení husitských válek roku 1436 král Zikmund jako odměnu připsal Hořelici bratřím Jeronýmovi, Janovi a Buškovi z Čečelic. O necelých 200 let později, v roce 1607 císař Rudolf II. prodal Hořelici jako dědičný statek Zikmundovi Měsíčkovi z Výškova. Významná byla Poloha Dušníků i Hořelice na hlavní trase z Prahy do Bavorska. V roce 1558 začala přes Plzeň probíhat poštovní výměna mezi Prahou a Řeznem, Hořelice byla první důležitou zastávkou za Prahou. Původní budova pošty stávala pravděpodobně v místě, kde pozdější hostinec Na Staré. Během počátečních fází třicetileté války krajinou v okolí Rudné opět táhly armády. V následujících letech byla řada obcí v okolí vypálena, Dušníky byly vypleněny, Hořelice vysídleny a přechodně zanikly. Pro účast ve stavovském povstání byla jeho dědicům polovina majetku zkonfiskována, ale následně roku 1633 byla Hořelice opět vrácena. Dcery paní Kateřiny prodaly Hořelici Ondřeji Erbovi z Erdsteinu. Dalším majitelem byl rod Karvinských, ten vlastnil Hořelici až do roku V tomto roce byly majetky začleněny do tachlovického panství. V letech zasáhla oblast morová rána, zemřelo mnoho lidí a z pozdější doby se již o historii obce mnoho nedozvídáme. K hospodářskému rozvoji dochází až v polovině 19. století v souvislosti s rozvojem dolování černého uhlí na Kladensku a železné rudy v okolí Nučic. U Tachlovic se začal těžit vápenec. Bylo potřeba vyřešit přepravu velkého objemu surovin, v roce

50 byla uvedena do provozu Kladensko-Nučická dráha. Posléze získaly obce spojení s Prahou a Berounem. Od 60. letech 19. století se začalo rozvíjet dolování v okolí Nučic a muži z Dušník pracovali většinu dne v dolech a po směně ještě v zemědělství. Dolování rudy zde pokračovalo asi 100 let. V roce 1903 byl zbořen kostel sv. Jiří na Homoli, v roce 1910 byl otevřen slavnostní bohoslužbou kostel nový. Během prvních meziválečných let Dušníky i Hořelice narůstají novou výstavbou, opakovaně byly podávány žádosti o povýšení Dušníků na městys, rovněž byly zvažovány možnosti administrativního spojení obou obcí. Na začátku okupace byl proveden soupis všech živností v Dušníkách a Hořelici, ze kterého lze vysledovat počet a zastoupení jednotlivých druhů. Nejvíce provozoven se nacházelo podél hlavní (dnes Masarykovy) ulice. Rudná vznikla 1. ledna 1951, když byly sloučeny do té doby samostatné obce Dušníky a Hořelice. V roce 1990 se pracovalo na novém územním plánu. V Rudné v té době bylo volných cca hektarů ploch, které se zdály být vhodné pro výstavbu rodinných domů. V roce 1992 byla zkolaudována hlavní kanalizační stoka. V roce 1994 byl dokončen vodovod. Masivní plynofikace proběhla do roku Byly opraveny budovy Obecního domu, městského úřadu a objektu bývalého kina, kde vzniklo sportovní Squash centrum. Byla opravena řada dalších objektů, např. zvláštní škola získala novou fasádu. Rovněž proběhla revitalizace některých veřejných prostorů, např. na Havlíčkově náměstí. Městem je Rudná od roku Spolky a organizace Za nejstarší spolky na území dnešní Rudné lze považovat spolek Oul založený v roce 1874, Spolek vojenských vysloužilců z roku 1889, spolek Bratrstvo-Svornost (1884) a Sbor dobrovolných hasičů založený v roce Spolky existovaly zvlášť v Dušníkách i Hořelici, posléze se však z důvodu lepších možností činnosti spojovaly. Nejvýznamnější rozmach zaznamenala spolková činnost ve 20. a 30. letech. Během světových válek byla činnost spolků silně omezována, po roce 1948 přestala řada spolků existovat nebo byla reorganizována tak, že již nenaplňovala původní podstatu svobodného spolčování. Šanci na přežití měly především spolky sportovní a odborné, zejména technické. Sídlo většiny spolků bylo v restauraci Na Nové, U Červenků. Po 50

51 roce 1989 spolková činnost ožila, nicméně již v ne tak pestré podobě jako před polovinou minulého století. Mimo výše uvedené spolky působily v Dušníkách a Hořelici ještě další významné organizace: Svépomocné družstvo dělníků českých Společenstvo živnostenské Místní odbor Ústřední matice školské Hospodářské družstvo v Dušníkách Družstvo pro odvodnění pozemků v Dušníkách Hospodářsko-čtenářský spolek Haléřový spolek Dobrovolný sbor hasičů Červený kříž Baráčníci Sokol Klub českých velocipedistů Autoklub Dušníky Kuželkáři Atleticko-fotbalový klub Junák Dušnická filharmonie Spolek ochotníků J. K. Tyl Okrašlovací spolek Včelařský spolek pro Dušníky Spolek chovatelů drobného zvířectva Nejvýznamnější památky v Rudné Památky v Rudné nepatří mezi významné turisticky vyhledávané objekty, ale mají svůj význam pro místní obyvatele; jsou symbolem, pro mnohé z nich představují spjatost s městem, s bydlištěm, s místem, kde žijí a pracují. 51

52 Římskokatolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele První zmínka o kostele je datována z roku Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější barokní stavbou v Hořelici a okolí. Původní kostel byl pravděpodobně přestavěn barokně v roce 1605, ale následně ve třicetileté válce byl značně poškozen. Rodina Karvinských, tehdejších majitelů panství poté dala v roce 1697 kostel opravit a hořelické faře přidělila pozemky. Další přestavba proběhla po padesáti letech, kdy tehdejší majitelka tachlovického panství, velkovévodkyně Anna Marie Toskánská dala pro chatrný stav kostel zbořit a následně na to v roce 1740 se začala stavba nového kostela. Dokončení stavby se velkovévodkyně už nedožila a dále ve stavbě pokračovala její dcera. Farářem Jan Ferdinand Ojlaser kostel dne 3. září 1747 znovu vysvětil. Na hlavním oltáři se nachází malba s výjevem stětí sv. Jana Křtitele, boční oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině, sv. Barboře, sv. Janu Nepomuckému a sv. Františku Xaverskému. Na průčelí hořelického kostela je toskánský znak na památku velkovévodkyně Toskánské. Varhany v hořelickém kostele zhotovil místní rodák, varhanář Karel Weiss. Zámek Nedaleko již zmíněného kostela Stětí sv. Jana Křtitele stávala kdysi tvrz, pravděpodobně s vodním opevněním. Stavba byla v dolní části kamenná, horní patro bylo ze dřeva. Jednalo se o zemanskou tvrz. Pod tvrzí níže se nacházela zahrada se studnou, potůčkem a rybník se sádkami. K hospodářství a podnikání rovněž patřil blízký mlýn, panský dvůr, pivovar, vinopalna a hospoda. Během třicetileté války byla tvrz vážně poškozena a rod Karvinských ji okolo roku 1700 dal přestavěl na barokní zámeček. Další výrazná přestavba proběhla v roce V současnosti má objekt soukromého vlastníka a není pro veřejnost přístupný. Boží muka Boží muka se nacházejí na parcele č Objekt má podobu sloupku, který je zakončen kovovým křížkem. Boží muka pocházejí z roku Místo sloužilo jako 52

53 pohřebiště, v době, kdy byl již přeplněn hřbitov u kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Pochovávalo se zde i za epidemií moru. Zvonička Zvonička se nalézá v prostoru dnešního Havlíčkova náměstí. Stojí zde podle pramenů již od roku Původně zde byl umístěn jen zvonek zavěšený na dřevěném sloupu pod stříškou. Zvonilo se klekání a umíráček. Na počátku 19. století byla na místě zvoničky postavena zděná kaplička. Zvon byl odlitý roce 1808, za I. světové války byl zrekvírován a roztaven. Po skončení války byl na jeho místo zavěšen nový zvon, který však v období okolo roku 1980 zmizel. Poté byla v roce 2000 kaplička opravena, zvon zavěšen nový a dovnitř kapličky byla umístěna kopie sochy sv. Kunhuty. Homole Homole vytváří významnou dominantu nacházející se na severovýchodní straně Dušník. Jedná se o pahorek, tato vyvýšenina vznikla uměle, o čemž svědčí archeologické a stavební průzkumy a také rovněž záznamy v kronikách. Nepodařilo se však zjistit, jakým způsobem a z jaké příčiny byla vytvořena. Vzniklo několik pověstí týkajících se vzniku Homole, ty se shodují na společné hlavní události. Tou by měla být bitva u Loděnice roku Tehdy kdy proti sobě bojovala vojska českého knížete Soběslava II. a německého knížete Fridricha. Podle jedné verze pověsti údajně padl v bitvě vůdce knížecí družiny Hellich. Tohoto muže si kníže velmi vážil a proto poručil svým vojákům, aby mrtvému hrdinovi zbudovali monumentální mohylu. Podle Václava Hájka z Libočan nejde o padlého hrdinu, ale zajatého nepřítele, který je v hlubině kopce navěky spoután. Právě tuto verzi zachycuje štukový reliéf. Od pradávna (pravděpodobně postavena někdy ve 13. stol.) bývala na Homoli kaplička sv. Jiří. Ta byla roku 1595 opravena. Na jejím místě byl v letech vystavěn již větší kostel v barokním stylu. Kostel byl 4. července 1690 vysvěcen biskupem Janem Dlouhoveským ke cti svatého Jiří. V pozdější době byla vedena v okolí Homole železniční trať z Prahy do Berouna a kostel vystavěný na 53

54 nestabilním podloží trpěl otřesy, které působily kolem projíždějící vlaky. Začaly se objevovat trhliny a stavební komise se rozhodla kostel v roce 1904 zbořit. Nový kostel byl následně postaven v letech 1908 až 1910 v novorománském slohu. Dne 7. března 1910 posvětil biskup Brusák v arcibiskupském paláci v Praze nové tři zvony, které ještě tentýž den byly dovezeny do Dušník a také zavěšeny na svá místa. Pošta v Hořelici. V roce 1558 bylo zavedeno pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a bavorským Řeznem vedené po hlavní silnici přes Beroun do Plzně. Hořelice se stala první významnou zastávkou na cestě z Prahy. Objekt původní hořelické pošty stál v místě, kde byl posléze v roce 1690 vystavěn hostinec Na Staré. Hořelická pošta byla významná instituce, v roce 1700 na ní byl kromě poštmistra zaměstnán hospodář s manželkou a další personál, který obstarával hospodářství. Hospodář spravoval jak hostinec tak pošty, kde byli zaměstnáni 3 postilioni, podomek a v hostinci číšník. Poštovský úřad byl v té době dědičný a rodový. Budova hořelické pošty stojí dodnes, je to nynější hostinec Na Staré. Až do roku 1924, kdy byl areál opravován, byl na budově pošty vyznačen letopočet Další významná místa rudenská historie: Hořelický hřbitov Hřbitov byl zřízen vedle hlavní silnice v roce 1831, v roce 1900 byl rozšířen. Dušnický hřbitov Dušnický hřbitov byl založen v roce Pozemek na jeho stavbu věnovala obci rodina Hustolesova. Husův sbor Dne 2. září 1923 byl položen základní kámen a již 11. listopadu téhož roku byl slavnostně otevřen. Dne 15. července 1925 navštívil Husův sbor první prezident 54

55 Československa T. G. Masaryk. Během období okupace bylo započato se stavbou kolumbária, které bylo umístěno při bočním vstupu do kaple. Po skončení druhé světové války měla církev v Dušníkách a Hořelici 1756 členů. Dnes jich má církev asi 250 a pocházejí nejen z Rudné, ale i jejího okolí. Mezi historické památky patří i budovy škol. Hořelická pochází z roku 1898 a starší, dušnická z roku V historických pramenech lze vysledovat, že již před rokem 1698 působil v Hořelici na místní farní škole učitel-byl to otec Matěje Jelínka, jeho profese byla kantor a varhaník. Štukový reliéf o vzniku Homole v Rudné Dušníkách Zmíněný štukový reliéf vytvořil v roce 1930 rudenský štukatér a zedník Karel Šubrt. Původně byl reliéf umístěn ve štítě domu č.p. 41 v ulici J. a V. Živcových v Rudné. V květnu roku 2006, kdy domek kvůli havarijnímu stavu musel být zbourán, byl reliéf z iniciativy starostky města PhDr. Jany Kozákové přenesen do sálu Sokolského domu. Prehistorické sídliště V roce 1995 došlo při stavbě velkoskladu společnosti Delvita na jihozápadním okraji Rudné k objevu významné památky, 3000 let starého sídliště z pozdní doby bronzové. Nebyl však proveden řádný archeologický průzkum. Nejdůležitější fakta Bohatá historie umožňuje občanům identifikaci s místem bydliště Řada památek místního významu 55

56 1.9 Správa obce Pravomoci vyhrazené zastupitelstvu jsou definovány v 84 a 85 zákona o obcích. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, v přenesené působnosti jen pokud tak stanoví zákon. Zastupitelstvo vydává obecně závazné vyhlášky, kterými může ukládat povinnosti v samostatné působnosti. Ve volebním období čítá Zastupitelstvo města Rudná 15 členů. Starostou byla zastupitelstvem obce na svém ustavujícím zasedání paní PhDr. Jana Kozáková. Starosta zastupuje obec navenek a za výkon své funkce je zodpovědný zastupitelstvu. Místostarostu, pana Mgr. Pavla Kasala rovněž zvolilo zastupitelstvo obce na svém ustavujícím zasedání. Městský úřad Rudná (dále jen městský úřad) je personálně tvořen starostkou, místostarostou, tajemníkem a zaměstnanci města. V čele městského úřadu je starostka. Městský úřad v Rudné vykonává přenesenou působnost to znamená činnost matriky a stavebního úřadu. V obvodu této činnosti má takto kromě Rudné dalších 8 obcí v okolí. Zastupitelstvo zřídilo následující výbory : kontrolní výbor předseda: Ing. Dominik Pola finanční výbor - předseda: Doc. MUDr. Petr Vlček, CSc. Rada zřídila tyto komise: komise pro výstavbu - předseda: Ing. Miroslav Novák sociální komise předseda: Mgr. Ivana Kasalová Organizační struktura Městského úřadu Rudná je prezentována na webových stránkách města a je k nahlédnutí na městském úřadu. Příspěvkové organizace s vlastní právní subjektivitou: Základní škola Rudná Mateřská škola Rudná 56

57 Základní škola 5. května, Rudná Organizační složka obce: Knihovna Administrativní mapa Středočeského kraje Zdroj: Komunikace s obyvatelstvem, informovanost Vedení města informuje obyvatele v rámci předpisy stanovených pravidel. Nedílnou a důležitou stránkou pro komunikaci s obyvateli, návštěvníky a dalšími zájemci o informace jsou internetové stránky města na adrese Na těchto stránkách jsou k nalezení všechny dostupné informace, úřední deska, je zde rovněž možné kontaktovat pracovníky a vedení městského úřadu, jsou zde umístěny formuláře pro veřejnost. Významnou součástí komunikace je rovněž městem vydávané tištěné periodikum Život v Rudné, což je informační měsíčník pro občany Rudné vydávaný zdarma. Spolková a zájmová činnost Ve městě působí a je činná řada spolků, zájmových a sportovních organizací. Část z nich má poměrně dlouhou tradici. Některé z organizací a spolků mají mezi obyvateli 57

58 města i okolních obcí velkou popularitu, jejich činnost je bohatá a tvoří významnou složku života v Rudné. Organizace, spolky a sdružení v Rudné (2007, 2008) Vlastenecko-sdružená obec Baráčníků Náboženská obec církve československé husitské v Rudné u Prahy Fotbalový klub Rudná FC Kmet Rudná (fotbalový klub seniorů) Český svaz chovatelů Junák Město Rudná 2001 občanské sdružení Společnost pro ochranu a rozvoj Rudné občanské sdružení TJ Sokol Rudná Stříbrný vlček tábornická unie Český svaz včelařů Český zahrádkářský svaz Svaz postižených civilizačními chorobami Žlutý květ ZO 51/05 ČSOP Český svaz bojovníků za svobodu Speciální kynologický svaz ČR TART, Základní organizace Region Drahelčice Rudná Prosperita LTC (tenisový klub) Rudňáček (mateřské centrum) Bike tuning team Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém má za úkol koordinovat postup jeho dílčích složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.). 58

59 Složky IZS se dělí na základní a ostatní. Základními složkami IZS jsou Hasičský záchranný sbor ČR (sbor v Kladně) jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany (sbor dobrovolných hasičů v Rudné) zdravotnická záchranná služba (záchranná služba Praha venkov, nemocnice Kladno, Beroun, Motol) Policie ČR (úřadovna v Hostivice) Ostatními složkami IZS jsou vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory ostatní záchranné sbory orgány ochrany veřejného zdraví havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby zařízení civilní ochrany neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím 59

60 Mapa ORP Černošice Zdroj: 60

61 1.10 Územní plán Stávající zástavba Rudné je převážně nízkopodlažní, skládá se zejména z obytných budov. Dřívější samostatné obce, Hořelice a Dušníky se stavebně propojily a tak do velké míry poklesl spolu s rostoucí důležitostí Masarykovy ulice jakožto hlavní tranzitní komunikace význam jejich dřívějších center. Dnešní Rudná do jisté míry hledá své centrum. To bývá spatřováno v těžišti městských aktivit-v okolí Sokolského domu na křižovatce hlavních komunikací. Současné město Rudná má tři náměstí: první z nich Havlíčkovo, které je centrem Dušník, bývalo návsí s rybníkem. Nyní se zde nachází místní dominanta-zvonička. Druhé je Náměstí Svobody; leží mimo hlavní komunikace, nachází se zde hasičská zbrojnice a poblíž tenisové kurty. Třetí náměstí je rozšířený prostor na křižovatce ulic Masarykovy a Karlovotýnské. Zde jsou soustředěny významné budovy a objekty se službami: Městský úřad, Obecní dům, Sokolský dům, je zde sportovní centrum, obchody a zařízení veřejného stravování. Územní plán Platný územní plán má město Rudná od roku Vypracovala jej in. arch. V. Poláčková, plán byl schválen Tento územní plán byl dva krát pozměněn formou změn a doplňků. Jednalo se o Změny a doplňky č. 1 v roce 1996 (vypracoval ing. Arch. L. Vacek a akad. arch. V. Klimeš), které se týkaly skladových a komerčních areálů v západní části Rudné. Dalším pozměněním byly Změny a doplňky č. 2 (zpracované ing. arch. V. Poláčkovou) schválené , které upravovaly zejména rozvoj obytné funkce v jižní části města. V současnosti jsou rozpracovány Změny a doplňky č

62 Územní plán obce Rudná po zapracování 2. změn a doplňků Zdroj: Nejdůležitější fakta Problematická role Masarykovy ulice, která je současně dopravně přetíženou komunikací a zároveň i jedním z míst koncentrace městských aktivit Rudná potřebuje městské centrum, kde by se soustřeďovaly městské funkce a které by sloužilo setkávání občanů Do budoucna je žádoucí udržet stávající charakter města, tj. usměrňovat další rozvoj zejména v oblasti bydlení a kapacitních komerčních areálů 62

63 1.11 Doprava Charakteristika Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Tato charakteristika platí i pro Rudnou a její okolí, které leží v exponované příměstské oblasti. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Dvě z těchto tepen se dotýkají území Rudné, jedná se o dálnici D5 z Německa a Plzně do Prahy a regionální železniční trať 173 z Berouna směřující do Prahy. Své zastoupení má i vodní doprava na Vltavě. Silniční doprava Z hlediska širších komunikačních vazeb lze konstatovat, že řešené území leží ve velice příznivé poloze, a to v krátké vazbě na páteřní trasy celoměstského komunikačního systému Pražský okruh procházející východně od Rudné a trasu dálnice D5. Silniční automobilová doprava představuje rozhodující prvek v systému zajištění dopravní obsluhy území. Představují ji především následující komunikace: Silnice II/101 aglomerační okruh z Třebotova přes Chýnici, Nučice, Rudnou, Drahelčice do Úhonic Silnice II/605 (ul. Masarykova) zajišťuje komunikační vazby a propojení ve směru východ-západ a vede z Chrášťan směrem na západ do Berouna. Trasa prochází často zastavěným územím a v celé trase je problémová jak intenzitou dopravy, tak řadou problémových míst i křižovatek. Silnice III/00516 Jinočany Rudná, která zprostředkuje komunikační vazby a propojení ve směru zhruba východ-západ. Komunikace vede od Jinočan do Rudné k připojení na silnici II/605. Silniční trasa je povětšinou vedena zastavěným územím obcí. Jak v obcích tak i mimo zastavěné území však vykazuje řadu dopravně problémových míst a úseků, které je třeba postupně rekonstruovat. Silnice III/00517 Karlovotýnská - tato trasa je povětšinou vedena zastavěným územím obcí. 63

64 Místní a účelové komunikace Výše popsaná silniční síť v současném stavu i do budoucna představuje a vytváří nosný komunikační skelet území, na který jsou připojeny místní a účelové komunikace. Úkolem těchto komunikací je zajistit kvalitní komunikační prostupnost celého řešeného území a komunikační obsluhu každého jednotlivého objektu, nemovitosti či obhospodařovaného pozemku. Intenzita silniční dopravy Podle celostátního sčítání dopravy v roce 2005 bylo na silnici II/605 (Masarykova ulice) zjištěno vozidel za 24 hodin, z toho nákladních za 24 hodin. Dalším sledovaným profilem byla ulice K Brance (II/101), kde bylo spočteno vozidel za 24 hodin, z toho aut nákladních. Ve výše zmíněných případech se jedná o celoroční průměry. Zejména ukazatele na Masarykově ulici svědčí o velké dopravní zátěži této silnice. Železniční vlečka Rudná-Mořina Vlečka je trasována z Rudné (podjezd pod tratí 173) a je vlastně jižní částí bývalé Kladensko-Nučické dráhy. V současnosti je využívána nákladními vlaky s dopravou vápence. Dálková cyklotrasa Praha-Karlštejn Okrajem rudenského území prochází rovněž dálková cyklotrasa, která však z funkčního pohledu není vhodně trasována a má ve svém průběhu řadu kolizních míst. Železnice Železniční doprava má v současnosti pro Rudnou menší význam než silniční doprava. Spoje jsou integrovány do PID, toto zapojení však není v současné době plnohodnotné, neboť neumožňuje využívání krátkodobých jízdenek. Jedná se o železniční tratě 122 a 173, na kterých v současnosti provozuje regionální dopravu (objednatel Středočeský kraj a Hlavní město Praha) společnost České dráhy. Na trati 173 jsou regionální spoje vedeny jako linka S6. Občané Rudné mají možnost 64

65 využívat železniční stanice Rudná u Prahy (tratě 122, 173) a Nučice (trať 173), které se nacházejí na okraji intravilánu v pěší dostupnosti velké části Rudné. 122 Rudná u Prahy Hostivice Praha-hlavní nádraží 173 Beroun Rudná u Prahy Praha-Smíchov Zdroj: Ropid Četnost spojů je poměrně nízká, zejména ve srovnání s autobusy. Na trati 122 zajíždí do Rudné 5 spojů během nepracovních dnů. Na trati 173 je v pracovních dnech udržován provoz pouze v období dopravních špiček, mimo všední dny pak 5 páry spojů celoročně a jedním v letní a jarní sezóně. Autobusová doprava Z hlediska hromadné dopravy má největší význam doprava autobusová. Prostřednictvím příměstských autobusových linek 307, 308, 310, 311, 380, 384, 602 je zabezpečena dostupnost dopravního terminálu u stanice metra v Praze na Zličíně a rovněž tak okolních obcí (Nučice, Honice, Tachlovice atd.). Spoje rovněž složí k dopravě zaměstnanců do rudenské komerční zóny a zpět. 307 Zličín Úhonice - Unhošť 308 Zličín - Nučice 310 Zličín Nučice - Rudná 311 Zličín Mořina - Řevnice 347 Zličín Hostivice Motol 380 Sídliště Řepy Loděnice - Beroun 384 Sídliště Řepy Beroun - Hostim 602 Sídliště Řepy Loděnice Beroun (noční linka) Zdroj: Ropid Rudná je zařazena do I., respektive II. tarifního pásma Pražské integrované dopravy (PID). Provozovatelem spojů je ČSAD MHD Kladno, SPOJBUS, DP města Prahy, Probo Trans Beroun. 65

66 Vedení příměstské dopravy v oblasti Rudné Zdroj: Zdroj: Ropid Zdroj: Ropid Obcí projíždějí další příměstské linky autobusů A27, C12, C19, C20, C40, které nejsou integrovány do PID, zato jsou zapojeny do systému Středočeské integrované dopravy (SID). Jejich provozovatelem je Probo trans Beroun. A27 C12 C19 C20 C40 Kladno Unhošť - Rudná Beroun - Chrášťany Zdice Nové Butovice Zdice Motol Olešná Nové Butovice 66