Databáze CzechTourism. Domácí cestovní ruch v České republice

Transkript

1 Domácí cestovní ruch v České republice CzechTourism sekce vnějších vztahů duben 2004

2 Obsah: 1. Motivace pro trávení dovolené v České republice Letošní dovolená Trávení dovolené Mladí, svobodní (15-25 let) Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. prázdné hnízdo ) Senioři (60 a více let) Informační zdroje při výběru dovolené Preference České republiky před zahraničím není jednoznačná Proč dáváte přednost České republice? Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí? Porovnání České republiky se zahraničím, hodnocení České republiky Co je potřeba zlepšit v České republice pro podporu cestovního ruchu? Ideální region pro dovolenou Kde byste nejraději trávil dovolenou? Ideální dovolená v České republice Proč není možné strávit ideální dovolenou Problémy domácího cestovního ruchu domácí rekreanti Co NENÍ překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu Co JE překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu Perspektivy rozvoje Problémy domácího cestovního ruchu - turistická střediska Návštěvníci Služby v cestovním ruchu Hodnocení podmínek rozvoje domácí turistiky Přírodní podmínky, věcné okolnosti Společenské okolnosti Celkové hodnocení podmínek rozvoje turistiky Trendy vývoje domácího cestovního ruchu Perspektivy rozvoje cestovního ruchu

3 Zpracováno z materiálů: Motivace pro trávení dovolené v České republice STEM/MARK Typ výzkumu: Focus Group skupinové diskuse kvantitativní telefonický výzkum Cílová skupina: obecná populace, v členění podle fáze životního cyklu (5 segmentů), u kvantitativní části ve věku 15 a více let Metoda výběru: skupinové diskuse s moderátorem, u kvantitativní části kvótní výběr podle kritérií věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště, region Termín konání výzkumu: 15. listopadu 5. prosince 2003 Výsledný soubor: 10 skupinových diskusí a 1201 rozhovorů Problémy domácího cestovního ruchu STEM Středisko empirických výzkumů Domácí rekreanti Typ výzkumu: Cílová skupina: Metoda výběru: Technika dotazování: Termín konání výzkumu: listopadu 2003 Výsledný soubor: 730 respondentů Turistická střediska Typ výzkumu: Cílová skupina: Metoda výběru: Technika dotazování: sociologický kvantitativní výzkum obyvatelé České republiky starší 18 let, kteří v průběhu posledního roku využili k rekreačním účelům nějaké ubytovací kapacity na území České republiky (alespoň pět dní vcelku) kombinovaný cílený a kvótní výběr podle kritérií pohlaví, věku, vzdělání, velikostního pásma bydliště a regionu (kraj) standardizované osobní rozhovory (face-to-face) cílené kvantitativní šetření a hloubkové rozhovory provozovatelé služeb pro turistický ruch; představitelé státní správy a zastupitelstev, experti na problematiku cestovního ruchu vícestupňový stratifikovaný náhodný výběr (v kvantitativním šetření) v kvantitativním šetření - standardizované osobní rozhovory (face-to-face); v kvalitativním šetření - hloubkové rozhovory (in depth) Termín konání výzkumu: terénní sběr listopadu 2003 Výsledný soubor: 507 respondentů Souhrnná zpráva Shrnuje hlavní poznatky z analytických studií. 1. Akce Typy Domácí cestovní ruch rozsáhlý reprezentativní výzkum populace ČR 2. Akce Patrioti Domácí cestovní ruch domácí rekreanti 3. Akce Střediska Domácí cestovní ruch turistická střediska 3

4 1. Motivace pro trávení dovolené v České republice 1.1. Letošní dovolená Typická dovolená V létě (85 %). Aktivity o dovolené Nejčastěji chata, chalupa a pěší výlety, také poznávací dovolené. Výběr aktivit závisí na věku a také na osobních preferencích. Většinou jako kombinace pasivních (ležení u moře, doma, nákupy ve městech) a aktivních aktivit (sport, poznávání, památky). Místo trávení letošní dovolené Pouze Česká republika (dále jen ČR ) (41 %) nejčastěji chata, chalupa, známí, doma. Pouze zahraničí (27 %) často moře (Chorvatsko, Slovensko, Itálie, Španělsko, Řecko). Střídavě doma a v zahraničí (18 %) - zahraničí alespoň jednou za dva roky, rozhodující jsou peníze, volný čas partnerů a rodiny, u starších lidí zdravotní stav. Letos dovolenou neměli (14 %) Trávení dovolené Mladí, svobodní (15-25 let) Často se nejedná o klasickou dovolenou, ale prázdniny, které jsou typicky rozdělené na části: zahraničí s rodiči nebo přáteli (partnery), chata, chalupa u příbuzných, rodičů, s přáteli, brigády (jen u některých, ojediněle). Nejfrekventovanější je ubytování na chatě, chalupě, také u známých či doma. Častější než v jiných skupinách je ubytování pod stanem či v přívěsu, naopak méně častý je hotel. Při plánování jsou nejdůležitější aktivity na dovolené/prázdninách, častější je aktivní dovolená sport, cykloturistika, orientace na akci. Obvykle neplánují příliš daleko dopředu, neshánějí tak často informace. Častěji než jiné skupiny se stravují z vlastních zdrojů. Cena dovolené pro ně není tak důležitá zřejmě proto, že ji často financují rodiče. Největší část (40 %) byla letos pouze v ČR, častější než v jiných segmentech byla dovolená v zahraničí (31 %). Preferují hodně zahraničí (jako jediný segment dávají častěji přednost zahraničí před ČR), nejsou příliš lokální patrioti a mají zájem o cestování, poznávání a učení se cizích jazyků. Snaží se osamostatnit: dovolená s rodiči co nejkratší, spíše pasivní přijímání aktivit, dovolená s přáteli výrazně dávají přednost Mladí lidé (20-35 let), s dětmi předškolního věku Mají jistá omezení, neboť s malými dětmi se obtížně cestuje, žena bývá často na mateřské dovolené a tudíž mají nižší rodinný příjem - větší důležitost má cena dovolené. Častěji než v jiných segmentech dovolenou vůbec nemají. Podstatně častější je doprava automobilem s celou rodinou. Častěji dovolená pouze v ČR (45 %), hlavně kvůli cenové dostupnosti, také chtějí nejprve poznat ČR než vyrazí za hranice a kvůli malým dětem. Většinou tráví dovolenou na chatách, chalupách (53 %). Častý model rodina se vypraví na jedno místo a podniká krátké výlety do okolí. Není možné vyrážet daleko (děti to nebaví a neocení to) Lidé středního věku (26-55 let), s dětmi školního věku Děti už ocení změnu prostředí a tudíž je možné cestovat na delší vzdálenosti; ale čistě poznávací zájezdy jsou pro děti nudné, je potřeba je kombinovat s jinými aktivitami. 4

5 Větší možnost aktivit s dětmi: bojové hry, sportovní aktivity, častější je pěší turistika, návštěvy hradů a pobyty u vody nebo výlety k vodě. Stále je nejčastější dovolená pouze v ČR - (44 %) na chatě/chalupě, ale už aktivnějším způsobem (delší výlety do přírody, cykloturistika, památky). Dovolená se většinou shoduje s časem prázdnin (častější než v jiných segmentech je letní dovolená). Nejčastěji dovolená s celou rodinou (ženy se mohou odpoutat od dětí rády si odpočinou a využijí volný čas jenom pro sebe, muži mohou být s dětmi více jsou to partneři) Střední a starší věk (40-60 let), po odchodu dětí z rodiny nebo bezdětní (tzv. prázdné hnízdo ) Děti jsou již samostatné a proto mají rodiče více času pro sebe a větší nezávislost. Splnění snů, mohou se pouštět do nových aktivit a mají konečně možnost cestovat. Celkově silnější jsou vytvořené stereotypy trávení volného času na stále stejném místě (klidná dovolená, zahrádka, chalupa + vnoučata, děti). Silně preferují ČR (47 %) (stejně jako senioři), výlety do přírody. Nejčastěji cestují pouze s partnerem/partnerkou a často také s celou rodinou. Omezení jsou někdy finanční někteří jsou již v důchodu a objevují se i zdravotní obtíže: občas se mezi oblíbenými místy objevují také lázně (hlavně tuzemské), častěji než v jiných skupinách spadá dovolená do jara nebo podzimu, důležitější než v jiných segmentech je způsob dopravy na dovolenou rychlý a pohodlný Senioři (60 a více let) Nejedná se o klasickou dovolenou, spíš vybočení z běžného stereotypu; častěji dovolenou vůbec nemají zřejmě proto, že nerozlišují období práce a dovolených. Důchod = horší finanční situace. Typické trávení dovolené: silné stereotypy ověřená místa, nejčastěji jezdí na chaty a chalupy, pokud senioři cestují, tak spíše s CK, kluby turistů nebo kluby důchodců, způsob trávení dovolené už není tak důležitý, aktivní dovolené jen zřídka, důležitější je pohodlí (servis) častější ubytování v hotelu, stravování formou polopenze, silně preferují ČR (42 %) (stejně jako prázdné hnízdo ). Cestují nejčastěji s manželem/manželkou, ale často už nemají partnery (zejména ženy zůstávají samy), potom jezdí s přáteli nebo s kluby (ale méně často než v jiných skupinách). Občas také širší rodina, vnuci (přijíždějí na prázdniny). Omezením jsou především zdravotní potíže: často jezdí do lázní, celkově převažují letní dovolené; pokud cestují do zahraničí, obvykle mimo hlavní sezónu (květen / červen nebo září), cestování do vzdálených lokalit je obtížné a nepohodlné, důležitý je způsob dopravy na dovolenou rychlý a pohodlný (ale zároveň finanční limity), proto je častější autobus, méně častý automobil. 5

6 1.3. Informační zdroje při výběru dovolené Frekvence využití informačních zdrojů při plánování dovolené Vlastní zkušenosti Doporučení přátel TV a rozhlasové pořady Informační brožury CK Články v denním tisku Tištění turističtí průvodci, mapy Osobní návštěva CK Reklamní inzerce Internet Články v odborném tisku Městská informační centra Pobočky Klubu českých turistů Jiný zdroj % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Vždy Občas Vůbec ne 4 hlavní skupiny informačních zdrojů, které jsou často používány společně (tj. 4 hlavní modely plánování dovolené). Důvěra ve vlastní úsudek (97 % lidí využívá alespoň občas) - vlastní zkušenosti doplněné vyhledáváním informací na Internetu. Média a CK (95 %) TV, rozhlas, tisk, mapy a průvodci, cestovní kanceláře, obvykle bývají doplněné doporučením známých. Doporučení přátel a známých (alespoň občas využívá 83 % respondentů). Organizace v ČR (36 %) - informace z poboček Klubu českých turistů a z městských informačních center Preference České republiky před zahraničím není jednoznačná Za nejlepší byl označen kompromis střídání dovolených v České republice a v zahraničí, ale téměř všechny skupiny častěji preferují ČR ve srovnání se zahraničím; jedinou výjimkou jsou mladí a svobodní Proč dáváte přednost České republice? Cenová dostupnost obecně je hodnocena v ČR lépe v porovnání se zahraničím: u tuzemských dovolených převažuje ubytování na chatě, chalupě, u známých nebo doma, lidé si dovolenou v ČR častěji organizují sami (nepotřebují služby CK), krátké dopravní vzdálenosti (tj. nižší náklady za cestování), častější je stravování z vlastních zdrojů (60 %). 6

7 Proč dáváte přednost dovolené v ČR, v % Cena, cenová dostupnost 51 Je to tady hezčí než v cizině 44 Není potřeba jezdit daleko, je to blízko, dosažitelnost 28 Komunikace, není problém s cizími jazyky, snadná domluva 24 Nejprve poznat vlastní zemi, chce poznat raději Čechy 17 Jsme starší, nemoc, zdravotní důvody 11 Cizina už nepřitahuje 7 Cítí se bezpečně, bezpečnost (strach z ciziny) 5 Zvyk, jsme zvyklí jezdit k nám 4 Příjemné klima, počasí 3 Máme malé děti 3 Líbí se určitý region 2 Není potřeba vyměňovat si peníze, žádný problém s penězi 2 Jiné 21 Neví 5 Objevilo se i opačné tvrzení, že ČR neposkytuje při daných cenách tak dobré služby jako jiné země. Nejčastěji se tento argument objevoval v souvislosti se zimními lyžařskými středisky. Nižší ceny dominuje ve všech segmentech s výjimkou seniorů (ti často uvádějí jako hlavní důvod krásu ČR nebo zdravotní omezení). Negativa: Je tu draho (hlavně poměr hodnota/peníze, tj. nekvalitní služby v porovnání s cenou). Neumíme se chovat obsluha se často chová nadřazeně Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí? Moře (nejdůležitější důvod pro všechny segmenty), lepší životní prostředí, příjemné podnebí, klima. Poznání nového, nepoznaného (hlavně mladí svobodní, také prázdné hnízdo) a jiná kultura, památky. Proč dáváte přednost dovolené v zahraničí, % Moře, je tam moře 67 Příjemné podnebí, klima, teplo 34 Zájem o cestování, poznávání nového, baví mě cestovat 33 V cizině je to hezčí, nádherná příroda, hezčí krajina 21 Jiná kultura, památky 16 Změna stereotypu, odpočinout si od ČR, daleko od všech 13 Cena, cenově to vyjde nastejno, je tam levněji 8 Čechy jsou už známé, procestované 6 Nespokojenost se službami v ČR 6 Dříve nebylo možné cestovat, na stará kolena vidím svět 4 Učení se cizích jazyků 3 Lepší podmínky pro lyžování 1 Jiné 22 Negativa: Delší cesta. Jazykové bariéry a cizí prostředí. Dražší. 7

8 Porovnání České republiky se zahraničím, hodnocení České republiky Lepší v ČR: možnosti dopravy, stravování, cenová dostupnost/variabilita, osobní bezpečnost, možnosti pojištění. Zhruba stejné nebo jen mírně lepší v ČR: dostatek informací o místě, možnosti ubytování, rozmanitost způsobů trávení dovolené, nabídky cestovních kanceláří. Lepší v zahraničí: kvalita služeb, životní prostředí. Celkově srovnání jednoznačně vychází ve prospěch ČR Co je potřeba zlepšit v České republice pro podporu cestovního ruchu? Existuje podle Vás něco, co možnosti trávení dovolené v ČR výrazně omezuje? (%) Ne 43 Absence moře, není tu moře 5 Špatná propagace, informace o regionech 4 Prostředí, kvalita ovzduší, vody ke koupání 3 Doprava, špatné spoje 2 Čas (škola, dovolená), mám hodně práce a málo dovolené 2 Kvalita služeb (např. ubytování) 1 Nedostatek kapacit v ubytování 1 Konkurence zahraničních zájezdů 1 Chování lidí ve službách i obecně 1 Jiné 3 Neví 14 Konkrétní návrhy měla jen malá část dotázaných, nejčastěji: zlepšení propagace ČR, poskytování informací o regionech, zlepšení životního prostředí, čistota, hygiena, kvalita silnic, dopravní obslužnost, pohodlné cestování, ochota a poctivost pracovníků ve službách, zejména řidičů taxi a číšníků, kvalita ubytování, nedostatek kapacit v ubytování a neexistence jednotného systému označení, návazné kulturní akce. 8

9 1.6. Ideální region pro dovolenou Kde byste nejraději trávil dovolenou? (v %) Šumava 16 Krkonoše 14 Jižní Čechy 11 Jižní Morava 7 Beskydy, severní Morava 5 Jeseníky 5 Kokořínsko 3 Lužické a Jizerské hory 2 Vltava, Slapy, Orlík 2 Vysočina 2 Západní Čechy, lázeňská města v záp. Čechách 2 Praha a okolí 2 Český ráj 2 Brno a okolí 1 Orlické hory 1 Vysoké Tatry 1 Nesmyslné odpovědi 1 Krušné hory 1 Východní Čechy 1 Jiné 7 Je mi to jedno, nevím 27 Z regionů je za nejatraktivnější pro dovolenou považovány: Šumava 16 %; Krkonoše 14 % (zejm. Krkonoše obecně, ale také Harrachov, Pec pod Sněžkou, Svatý Petr nebo Špindlerův Mlýn); jižní Čechy 11 %, konkrétně také Třeboňsko, Novohradské hory, Orlík, Jindřichohradecko a města Hluboká, Český Krumlov, apod.; jižní Morava 7 %, konkrétně také Kroměříž, Lednice, Vranov, Znojmo, Valtice, Mikulov či Pálava; Beskydy, severní Morava 5 %, Bílé Karpaty, Valašsko, Pustevny, Vsetín, Hukvaldy; Jeseníky 5 %, také Šumpersko Ideální dovolená v České republice Místo Nejčastěji hory (ve všech segmentech, častěji je preferují mladí svobodní). Roční období Léto - nejčastější ve všech segmentech, přitažlivější pro rodiče dětí ve školním věku. Senioři dávají přednost jaru nebo podzimu. Zima je celkově v menšině (12 %) - častěji ji volí mladí svobodní. Aktivity Mladí svobodní hlavně sport a odpočinek. Rodiče dětí předškolního a školního věku především odpočinek, také pěší turistika, méně často i sport, poznávání přírody a historických památek, cykloturistika. Prázdné hnízdo a senioři hlavně pěší turistika, méně často odpočinek, poznávání přírody a historických památek, občas i chata či chalupa. 9

10 Ideální způsob ubytování je různý podle segmentů Ve většině skupin jsou za ideální považovány chaty, chalupy nebo hotely. Chata je silně preferovaná u mladých svobodných; senioři preferují výrazně častěji hotel. Méně často se objevil i penzion, bez rozdílu mezi skupinami. Organizace dovolené v ČR Všechny cílové skupiny by si dovolenou v ČR nejčastěji zorganizovaly samy. Senioři v porovnání s ostatními segmenty častěji preferují služby CK. Zastánci samostatné organizace jsou především rodiče dětí ve školním věku Proč není možné strávit ideální dovolenou 49 % dotázaných si myslí, že ideální dovolená není možná z důvodu nějakých limitů. 51 % dotázaných je naopak přesvědčena, že v ideální dovolené nic nebrání. Nejméně si limity uvědomují mladí svobodní (pouze 41 %). Nejčastěji pociťují nějaká omezení rodiče dětí v předškolním věku (62 %, zejména finance, s dětmi se obtížně cestuje) a také senioři (57 %, především zdravotní obtíže, ale i finanční). Pokud lidé hovoří o nějakých limitech, v naprosté většině jsou to omezení finanční (79 %). Mezi další omezení patří zdravotní problémy (23 %), časové zaneprázdnění (21 %) nebo nemožnost shodnout se s partnerem na době dovolené (17 %). Zdroj: Motivace pro trávení dovolené v České republice, výzkum STEM/MARK, listopad prosinec Problémy domácího cestovního ruchu domácí rekreanti 2.1. Co NENÍ překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu Klesající poptávka po tuzemských destinacích. Naopak, provozovatelé služeb v domácích centrech cestovního ruchu se v naprosté většině shodují, že v posledních letech můžeme pozorovat renesanci domácí rekreace. Jako poměrně dobré hodnotí podmínky pro rekreaci v České republice také naprostá většina domácích rekreantů. Podmínky pro rekreaci v ČR Poměrně a velmi špatné 9% Velmi dobré 11% Poměrně dobré 80% Finanční slabost obyvatelstva. Jedním z důvodů volby domácí destinace jsou finanční ohledy, respektive přesvědčení, že užít si dobře dovolenou a mít na všechno dost peněz lze snadněji v České republice než v zahraničí. Ekonomický vývoj ve státě. V posledních letech se s rostoucími příjmy zvyšuje spotřební aktivita, turistiku nevyjímaje. Úpadek v tomto hospodářském odvětví. Jakkoli je podnikání ve službách cestovního ruchu náročné, je to podle slov poskytovatelů přinejmenším dobrá obživa. Mimořádně nebezpečná situace v rekreačních centrech (na rozdíl od některých zahraničních destinací). Nedostatečná ubytovací a stravovací kapacita turistických center. I když jsou ve špičce sezóny zejména ubytovací zařízení naplněna a někdy i přeplněna, není převaha poptávky nad nabídkou podle provozovatelů těchto služeb ani v tomto období vždy kritická. 10

11 Hodnocení kvality služeb pro rekreanty Kulturní památky Přírodní podmínky Značení a upravenost turist. cest Podmínky pro cykloturistiku Kvalita ubytovacích zařízení Podmínky pro lyžování Dostupnost IC Kvalita stravovacích zařízení Nabídka zábavních programů Nabídka kulturních programů Nabídka sportovních služeb Pořádek v kult. centrech Kvalita bazénů, koupališť Pořádek v rekr. centrech 1,5 1,5 1,9 2 2,1 2,1 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 2,4 2,5 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 Pozn.: Průměrné hodnoty na škále 1 = velmi dobré, 2 = poměrně dobré, 3 = poměrně špatné, 4 = velmi špatné Co JE překážkou rozvoje domácího cestovního ruchu Návštěvníci očekávají služby, které lze provozovat i za klimatické nepřízně. Struktura služeb v turistických oblastech se na nový styl domácí turistiky adaptovala jen částečně. Řada služeb uspokojujících poptávku po aktivním, relaxačním či zábavním trávení volného času v domácích střediscích cestovního ruchu vůbec není k dispozici. Za této situace není problémem kvalita služeb, ale šíře nabídky a její struktura. Nevyhovující dopravní infrastruktura, špatná dopravní dostupnost, zoufalý stav silnic a nedostatečné kapacity parkovišť, zvláště se to týká zimních dovolených. Pořádek a čistota v turistických centrech, specielně v kempech. Hluk, nepořádek, špatná kvalita hygienických zařízení; pro movitější turisty je navíc zdrojem nespokojenosti nedostatek nadstandardních služeb. Neochota, laxnost a nedostatek vstřícnosti obsluhujícího personálu. Nespokojenost s cenami. Turisté jsou nespokojeni jak s jejich absolutní výší, tak při porovnávání kvality služby a kolik tato služba stojí. Nestabilní klimatické podmínky. Vliv klimatických podmínek je o to silnější, že dosavadní struktura služeb pro rekreanty diktuje konvenční způsoby trávení volného času, které jsou na dobrém počasí nejvíce závislé. Klíčovým problémem, zdůrazňovaným poskytovateli domácího cestovního ruchu, jsou sezónní výkyvy. Těžištěm roční sezóny je léto; návštěvnost v kterémkoli z pěti měsíců letní sezóny zřetelně převyšuje návštěvnost zimního období. I v horských střediscích (s výjimkou Krkonoš) je letní sezóna poněkud výraznější než zimní. Váznoucí spolupráce místních správních a samosprávných orgánů a provozovatelů služeb. Provozovatelé služeb mívají sklon k názoru, že úkolem místních orgánů je přivést jim zákazníky, představitelé místní správy zase k mínění, že se mají věnovat blahu veřejnosti a nikoli blahu živnostníků. 11

12 2.3. Perspektivy rozvoje Mohlo by se zdát, že domácí rekreant je nenáročný a i do budoucna vystačí s hezkou přírodou, zajímavými památkami a uvažováním hlavně, aby vydrželo počasí a dobrá atmosféra s rodinou a přáteli. Tak tomu samozřejmě není a aktivnější rekreace naplněná rozmanitějšími volnočasovými činnostmi, kvalitnější služby atd. mají pro domácí rekreanty již dnes význam. Není pochyb, že do budoucna nároky na rekreaci jenom porostou. Co by podle Vás bylo třeba udělat, aby zájem českých občanů o rekreaci v České republice vzrostl? Opravit silnice, vybudovat parkoviště Zavést nová dopr. spojení Zaměřit se na klienty ve věku nad 60 let Rozšířit nabídku sport. služeb Rozšířit nabídku kult. programů Zaměřit se na klienty ve věku let Rozšířit služby pro lidi s náročným zaměstnáním 3 2,9 3,2 3,1 3,4 3,4 3,4 3,4 3,4 3,3 3,6 3,5 4,2 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 4,5 Pozn.: Průměrné hodnoty na škále 1 = nejméně potřebné, 5 = nejvíce potřebné Zdroj: Problémy domácího cestovního ruchu domácí rekreanti a souhrnná zpráva, výzkum STEM Středisko empirických výzkumů, listopad Problémy domácího cestovního ruchu - turistická střediska 3.1. Návštěvníci Z výsledků výzkumu vyplývá, že relativně největší část klientů turistických zařízení tvoří domácí návštěvníci (42 %), nicméně podíl návštěvníků zahraničních je téměř stejný (39 %). Místní obyvatelé tvoří výrazně menší doplněk klientely (19 %). V jednotlivých turistických oblastech se však situace liší. Domácí turisté převažují na Moravě, zvlášť severní (67 %), na Vysočině a ve východních Čechách; v českém pohraničním pásmu jen na Šumavě. V Čechách, s výjimkou Českého ráje a východních Čech převažují návštěvníci zahraniční. Například v Krušných horách nebo v západočeské lázeňské oblasti je převaha zahraničních klientů více než dvoutřetinová. 12

13 Podíl domácích a zahraničních turistů a místních obyvatel mezi zákazníky, podle oblastí Západočeské lázně Krušné hory, České Švýcarsko Krkonoše, Lužické Hory, Jizerské Hory Okolí Prahy Jižní Čechy Český ráj Východní Čechy Šumava Střední Morava Jižní Morava Vysočina Severní Morava, Slezsko 27% 66% 7% 27% 68% 6% 35% 41% 24% 36% 41% 22% 36% 51% 13% 40% 34% 26% 46% 31% 21% 47% 43% 10% 52% 31% 17% 52% 28% 20% 55% 24% 21% 67% 21% 12% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Domácí Zahraniční Místní V celé ČR v provozovnách sloužících cestovnímu ruchu mírně převažují domácí klienti, avšak příjmy od tuzemských turistů tvoří menšinu (38 %). Mezi návštěvníky českých turistických oblastí naprosto převažuje movitá klientela ( dobře zajištění lidé, lepší průměr a společenská špička tvoří převažující klientelu v téměř 70 % provozovnách). Toto hodnocení zahrnuje návštěvníky domácí i zahraniční a v některých případech může jít o klienty, kteří nešetří penězi jen v době dovolené. Přesto zjištění výzkumu zpochybňuje konvenční představu, že dovolenou v tuzemsku tráví chudí lidé Služby v cestovním ruchu Deficit se netýká ani tak kvality služeb již poskytovaných, jako spíše struktury služeb, tedy celkové nabídky. Hodnocení kvality služeb poskytovaných návštěvníkům turistických center je nejednoznačné. Pokud mají respondenti na mysli kvalitu nabídky, kloní se ke kritickému hodnocení, kdežto pokud mají na mysli kvalitu určité jednotlivé služby vyznívají jejich hodnocení poměrně příznivě. V hodnocení kvality poskytovaných služeb se respondenti kriticky vyslovují zejména k nabídce zábavních a kulturních programů, kvalitě bazénů a koupališť a kvalitě tenisových kurtů. Vysoké ceny a problémy spojené s dopravou jsou nejčastěji uváděnými okolnostmi, které turistům znepříjemňují pobyt. Stížnosti na špatné spojení hromadnou dopravou, na zoufalý stav silnic a nedostatečnou kapacitu parkovišť potvrzují i jiné zdroje, především představitelé místní správy a samosprávy. 13

14 Mohl(a) byste podrobněji říci, co ve Vaší turistické oblasti českým klientům nejvíc vadí, co jim znepříjemňuje život? Vysoké ceny Problémy s dopravou Nedostatek možností koupání Problémy s ubytováním Nedostatečné možnosti sportu Okolnosti přírodního rázu Kriminalita Nepořádek ve veřejných prostorách Turis. infrastruktura obecně Problémy s personálem Problémy se stravováním Nedost. možnosti rekreace rodin s dětmi Neví Jiné Žádné stížnosti 14% 12% 7% 6% 5% 5% 3% 3% 3% 2% 2% 1% 6% 10% 13% Hodnocení podmínek rozvoje domácí turistiky Přírodní podmínky, věcné okolnosti Pokud jde o tradiční aktivity volného času (vycházky do přírody, cykloturistiku, běžecké a sjezdové lyžování, návštěvu přírodních zajímavostí, horskou letní turistiku a návštěvu památek) jsou v turistických lokalitách ČR podmínky velmi příznivé. Jako poměrně špatné hodnotí většina respondentů léčebné procedury, vodáckou turistiku, horolezectví, skialpinismus, paraglyding, rafting apod. Významným omezením možností rozvoje cestovního ruchu je stávající kapacita turistické infrastruktury (ubytování, pohostinství, parkoviště atd.). Výsledky výzkumu ukazují, že kapacita stávající infrastruktury je ve většině středisek vyčerpána. Rozvoj domácího cestovního ruchu není možný bez investic do turistické infrastruktury. Rozvoj této infrastruktury však může narazit, zvlášť v některých oblastech, na meze, které staví samotná krajina. Potenciálně významným omezením rozvoje cestovního ruchu je absorpční kapacita krajiny a obcí, a to zvláště v souvislosti s rostoucími nároky na ochranu přírodního prostředí a památkovou ochranu. Provozovatelé služeb cestovního ruchu se neobávají, že by krajina a obce víc turistů nepojaly, respondenti hloubkových rozhovorů jsou však opačného názoru. Rozpor může souviset s tím, že provozovatelé služeb hledí víc na své obchodní zájmy, kdežto představitelé místní správy a samosprávy, zájmových sdružení, expertních institucí apod. berou větší ohled na zájmy regionu jako celku. 14

15 Společenské okolnosti Ceny Výsledky výzkumu ukazují, že zhruba dvě třetiny respondentů považují ceny ve své oblasti za obvyklé; třetina soudí, že ve srovnání s jinými oblastmi jsou ceny u nich vysoké. Západočeská lázeňská oblast a některé lokality jihozápadních Čech se pro české turisty dostaly na hranici cenové přijatelnosti. Spolupráce s místními a krajskými úřady Provozovatelé služeb cestovního ruchu ji většinou hodnotí příznivě. Zhruba dvě třetiny dotázaných soudí, že místní úřady se snaží přilákat do naší turistické oblasti co nejvíc turistů, tři čtvrtiny dotázaných nemají výhrady vůči rozhodnutím vyšších (krajských) orgánů v záležitostech týkajících se cestovního ruchu. Výjimku tvoří respondenti z oblasti Šumavy. V této oblasti vedou provozovatelé služeb a místní orgány dlouhodobý spor se Správou národního parku Šumava a je tedy možné, že respondenty vede ke kritickým výhradám právě tato situace. Dotazované experti se k úloze kraje v podpoře cestovního ruchu vyjadřovali většinou v tom smyslu, že nepomáhá, ale ani nepřekáží. Krajské zastupitelstvo a krajský úřad svými rozhodnutími brzdí rozvoj turistiky v naší oblasti Okolí Prahy Střední Morava Východní Čechy Jižní Čechy Severní Morava, Slezsko Vysočina Krkonoše, Lužické Hory, Jizerské Hory Krušné hory, České Švýcarsko Český ráj Jižní Morava Západočeské lázně Šumava 0% 7% 16% 16% 15% 17% 23% 25% 33% 34% 36% 48% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 3.4. Celkové hodnocení podmínek rozvoje turistiky Respondenti se vyjadřovali k šesti podmínkám turistiky ceně služeb, ochotě personálu, vstřícnosti místních obyvatel, aktivitě živnostníků, vzhledu obcí a bezpečnostní situaci v obcích. Dvě třetiny provozovatelů hodnotí společenské podmínky rozvoje turistiky ve své oblasti velmi příznivě. 15

16 Když vezmete všechno dohromady, řekl(a) byste, že podmínky pro rekreaci domácích návštěvníků ve Vaší turistické oblasti jsou: Poměrně špatné 10% Velmi špatné 1% Velmi dobré 14% Poměrně dobré 75% 3.5. Trendy vývoje domácího cestovního ruchu Podle dvou třetin provozovatelů služeb ubývá zahraničních turistů a přibývá domácích návštěvníků. Také respondenti hloubkových rozhovorů jsou toho názoru, že čeští turisté stále častěji vyhledávají tuzemská střediska, a to nejen k víkendovým výletům, k zimním krátkým dovoleným, ale i jako místa letních dovolených. Celkově vzato lze říci, že podnikatelům v oblasti cestovního ruchu se v naší turistické oblasti v posledních třech letech dobře daří Spíše nesouhlasím 33% Určitě nesouhlasím 6% Určitě souhlasím 11% Spíše souhlasím 50% 3.6. Perspektivy rozvoje cestovního ruchu Respondenti považují za nezbytné spíše nové služby než zlepšení nebo rozšíření starých. Za nejnaléhavější je považována dopravní infrastrukturu (která je podle respondentů důležitější než zavedení nových spojení hromadnou dopravou) a rozšíření nabídky aktivit pro volný čas (sportovní a kulturní aktivity). Reklama je univerzálním receptem, respondenti vycházejí z předpokladu, že propagace nikdy není na škodu. 16

17 Co by se podle Vašeho názoru mělo změnit, aby do Vaší turistické oblasti přijelo více českých návštěvníků? Rozšířit nabídku sport. služeb Rozšířit nabídku kult. programů Investovat do reklamy, informovat veřejnost Opravit silnice, vybudovat parkoviště Rozšíit možnost přístupu k internetu Zvýšit komfort ubytování Zřídit autom. systém vyhledávání míst v hotelích Zavést nová spojení hromadnou dopravou Zvětšit počet inf. středisek Víc se zaměřit na klienty let Víc se zaměřit na klienty nad 60 let Zlepšit kvalitu jídel v restauracích Vybudovat nové hotely 3,8 3,7 3,7 3,7 3,2 3,2 3,1 3,1 2,9 2,9 2,8 2,5 2,5 0 0,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 Někteří respondenti soudí, že prosté rozšíření nabídky služeb sice pomůže, ale nepovede k celkovému obratu v domácí turistice. Přírodními podmínkami nemůže Česká republika konkurovat Středomoří (pro letní pobyty) nebo Alpám (pro zimní pobyty) a pro tradičně orientovaného turistu budou tyto destinace vždy přitažlivější. Východiskem z této situace je orientace na nová odvětví turistiky. Rýsuje se několik možných směrů rozvoje turistiky, především: rodinná turistika, kongresová turistika, cykloturistika, turistika zvláštních skupin zákazníků (důchodci, osoby tělesně postižené apod.), incentivní turistika. Mimořádnou výhodou nových segmentů turistického průmyslu je to, že nejsou natolik závislé na přírodních sezónách. Většina z nich je dobře provozovatelná i na jaře a na podzim, nová odvětví turistiky tudíž mohou řešit hlavní problém turistického ruchu v ČR. Poskytovatelé tradičních služeb si uvědomují nezbytnost rozšíření služeb, ale velmi často jsou koncepčně uzavřeni v hranicích konvenční nabídky. Jsou toho názoru, že je třeba postavit bazény, hřiště, kurty, fitcentra, kinosály a kluby, případně dětská hřiště, ale o nových odvětvích turistického průmyslu a o nových zákaznických skupinách (nebo o proměně poptávky u některých tradičních skupin) příliš neuvažují. Projekty regionálního rozvoje, včetně projektů rozvoje cestovního ruchu, jsou náročné na finanční prostředky. V této souvislosti vystupuje do popředí další výhoda regionálních sdružení jsou schopna soustřeďovat prostředky jednotlivých subjektů, které se na jejich aktivitách podílejí a mají také přístup ke strukturálním fondům státním i mezinárodním. Zdroj: Problémy domácího cestovního ruchu turistická střediska, výzkum STEM Středisko empirických výzkumů, listopad Zpracovala: Monika Vlášková, sekce vnějších vztahů, CzechTourism, duben