Vzdělávání dospělých. Lenka Hajerová-Műllerová
|
|
- Vratislav Tobiška
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vzdělávání dospělých Lenka Hajerová-Műllerová
2 Vzdělávání dospělých Vysoká škola ekonomie a managementu 2016
3 Vzdělávání dospělých Prof. PhDr. Ing. Lenka Hajerová-Műllerová, Ph.D., MPH Odborní recenzenti: Prof. PhDr. Pavel Mühlpachr, Ph.D. PhDr. Ivana Šnýdrová, CSc. Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu, 2016 Vydání první. Všechna práva vyhrazena. ISBN: Vysoká škola ekonomie a managementu Žádná část této publikace nesmí být publikována ani šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele.
4 4 OBSAH Obsah PŘEDMLUVA 5 JAK POUŽÍVAT TENTO UČEBNÍ TEXT 6 KAPITOLA 1 KONCEPT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ/UČENÍ, DEFINICE POJMŮ 9 KAPITOLA 2: STRUKTURA KATEGORIE CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ 15 KAPITOLA 3: ETAPY CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ 20 KAPITOLA 4: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 26 KAPITOLA 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH JAKO ETAPA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávání dospělých v produktivním věku Další profesní vzdělávání Podnikové vzdělávání jako součást dalšího profesního vzdělávání Zájmové vzdělávání Občanské vzdělávání Vzdělávání v postproduktivním věku vzdělávání seniorů 47 KAPITOLA 6: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH JAKO SOUČÁST VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY 53 KAPITOLA 7: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH JAKO VZDĚLÁVACÍ PROCES Pojetí cílů Pojetí obsahu jako součásti kurikula Pojetí učení Vzdělávací prostředky Výsledky vzdělávání Vzdělavatelé dospělých 91 VZOROVÝ TEST 96 ZÁVĚR 98 GLOSÁŘ 99 POUŽITÁ LITERATURA 110
5 5 PŘEDMLUVA Předmluva Cílem tohoto učebního textu je orientovat čtenáře v problematice vzdělávání dospělých. Text je primárně určen studentům Vysoké školy ekonomie a managementu, o. p. s., kterým má pomoci vhlédnout do této problematiky. Text neaspiruje na postižení celé problematiky andragogiky jako vědního oboru. To není naším cílem. Vzdělávání dospělých, jako specifická oblast vzdělávání, je pojímána v souladu s V. Bočkovou 1, která uvádí její znaky: zaměřuje se na dospělé jedince v situaci učení se, v rámci celoživotního vzdělávání se týká nejdelšího úseku lidského života, respektuje jak požadavky institucí nebo určitých skupin, tak potřeby jednotlivců, týká se nejen profesního, ale i seberealizačního vzdělávání, výuka dospělých respektuje zvláštnosti jejich učení z hlediska cílů, obsahů i prostředků, v souvislosti s institucionalizací usiluje o profesionalizaci vzdělavatelů dospělých. Praha, březen 2016 Lenka Hajerová Műllerová 1 BOČKOVÁ, V. Vzdělávání dospělých. In PRŮCHA, J. Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, 2009, s. 482.
6 6 JAK POUŽÍVAT TENTO UČEBNÍ TEXT Jak používat tento učební text Vážení čtenáři, dostáváte do rukou učební text, který je určen všem studentům předmětu Vzdělávání dospělých. Studijní text obsahuje vysvětlení základních pojmů a údajů a kromě toho i otázky a úkoly k ověření zvládnutí studované problematiky. Doporučuji vám úkoly řešit písemně. Při nejasnostech v pojmovém vymezení se můžete lépe orientovat prostřednictvím slovníčku pojmů v závěru tohoto učebního textu. Mnoho úspěchů při studiu vám přeje autorka.
7 7 POKYNY PRO PRÁCI S UČEBNICÍ Značky a symboly v učebním textu Struktura distančních učebních textů je rozdílná již na první pohled, a to např. v zařazování grafických symbolů značek. Specifické grafické značky umístěné na okraji stránky upozorňují na definice, cvičení, příklady s postupem řešení, klíčová slova a shrnutí kapitol. Značky by měly studenta intuitivně vést tak, aby se již po krátkém seznámení s distanční učebnicí dokázal v textu rychle a snadno orientovat. Definice Upozorňuje na definici nebo poučku pro dané téma. Příklad Označuje příklad praktické aplikace učiva včetně řešení. Otázky k procvičení a úkoly Označuje otázky a úkoly s postupem řešení na konci kapitoly. Klíčová slova Upozorňuje na důležité výrazy či odborné termíny nezbytné pro orientaci v daném tématu. Shrnutí kapitoly Shrnutí kapitoly se zařazuje na konec dané kapitoly. Přehledně, ve strukturovaných bodech shrnuje to nejpodstatnější z předchozího textu.
8 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů
9 9 KAPITOLA 1 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů kapitola Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů Úvod V první kapitole studijního textu vymezíme pojem celoživotního vzdělávání/učení. Učení, vlivem konceptu celoživotního učení, se stává novodobým imperativem, o němž s jistou nadsázkou platí, že ovlivňuje naše životy. Cíle Cílem kapitoly je, aby čtenář: definoval vzdělávání, vysvětlil celoživotní vzdělávání jako pojem, odlišil pojem celoživotní vzdělávání a celoživotní učení.
10 10 KAPITOLA 1 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů Vzdělávání, jak uvádí G. Papadopoulos 2, se stává nástrojem pro rozvoj lidských zdrojů a vytváření lidského kapitálu, který se stává nezanedbatelnou součástí investic do ekonomického rozvoje. Za těchto společenských podmínek zaujímá vzdělávací sféra mnohem významnější postavení, než měla kdy dříve, a sama vzdělávací politika se podle E. Walterové a kol. 3 stává společenskou prioritou. K vyhlášení konceptu CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ (Lifelong Education) došlo na valném shromáždění UNESCO v roce 1970, který byl Spojenými národy vyhlášen jako Mezinárodní rok výchovy a vzdělávání. Celoživotní učení/vzdělávání: 1. V angl. lifelong learning/education; recurrent education, česky též permanentní vzdělávání. 2. J. Průcha, E. Walterová a J. Mareš 4 v definování tohoto pojmu upozorňují na celosvětově se prosazující koncepci, kdy lidé se musí učit a vzdělávat v průběhu celého života. Nejde přitom o prodlužování povinné školní docházky či rozšiřování stávajících vzdělávacích systémů, ale o zásadně nový pohled na roli vzdělávání pro jednotlivce a veškeré lidstvo: ekonomické i jiné důvody vedou k tomu, aby se vzdělávání (formální a neformální) stávalo dostupným pro všechny občany, v kterémkoli věku, a to v souladu s jejich potřebami a zájmy. K tomu je nutno také vytvářet motivaci lidí k celoživotnímu učení. Předpokládá se tedy, že idea celoživotního učení/vzdělávání se bude uskutečňovat v dlouhodobé perspektivě, ve směru k učící se společnosti. K realizaci ideje celoživotního učení/vzdělávání dnes významně přispívá na jedné straně zpřístupňování předškolní výchovy, sekundárního a terciárního vzdělávání, na druhé straně různé formy dalšího vzdělávání a vzdělávání dospělých. 3. D. Knotová 5 definuje celoživotní vzdělávání jako: kontinuální proces, který umožňuje získat kvalifikaci různými vzdělávacími cestami v průběhu života v souladu s individuálními potřebami a zájmy. Celoživotní vzdělávání nabízí při respektování principu rovných příležitostí využití možnosti vzdělávat se pro všechny věkové skupiny i skupiny z rozdílného sociálního prostředí. Koncept celoživotního vzdělávání má úzké vazby ke konceptu celoživotního učení, v němž je zdůrazňována aktivní role a motivace učícího se člověka. 4. Memorandum o celoživotním učení 6 (2000) připomíná, že takovéto učení probíhá bez ohledu na životní etapu, místo, čas a formu učení, to znamená, že se uskutečňuje také v prostoru volného času PAPADOPOULOS, G. Education The OECD Perspective. Paris: OECD, WALTEROVÁ, E. A KOL. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004, s PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001, 3. rozšířené a aktual. vydání, s KNOTOVÁ, D. Neformální zájmové vzdělávání dospělých ve volném čase. In Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 2006, s Memorandum o celoživotním učení, [on-line] Zpravodaj, 2001, příloha II/2001, s. 6. [cit ] Dostupné z: <URL:
11 11 KAPITOLA 1 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů Pojem celoživotního vzdělávání lze podle J. Kohnové 7 objasnit i prostřednictvím následujícího grafického znázornění: Pojem celoživotní vzdělávání (upraveno autorkou) 8 Ucelené (formalizované) studium na školách = počáteční vzdělávání CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ (UČENÍ) Vzdělávání dětí a mládeže Vzdělávání a výchova v rodině Zájmové vzdělávání Vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých v produktivním věku Vzdělávání seniorů Ucelené (formalizované) studium na školách Další profesní vzdělávání Zájmové a občanské vzdělávání Z tabulky č. 1 vyplývá, že pod celoživotní vzdělávání spadá vzdělávání dospělých, pod které náleží vzdělávání dospělých v produktivním věku, kam patří další profesní vzdělávání. Profesní vzdělávání, další vzdělávání nerovná se celoživotnímu učení. Další vzdělávání je jen jednou ze součástí celoživotního vzdělávání. Do oblastí dalšího vzdělávání vstupují s různou intenzitou státní, veřejné a soukromé organizace (vysoké školy, soukromé agentury) podle oprávněnosti uskutečňovat ten který druh dalšího vzdělávání. V Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období je upozorňováno, že celoživotní vzdělávání je stále více spojováno s úspěchem na trhu práce. Z dat uvedených v publikaci OECD Education at a Glance 10 je patrné, že v zemích OECD je více než polovina růstu HDP spojena s růstem příjmu osob s vysokoškolským vzděláním. Přesto, jak je patrné z grafu 1, je zřejmé, že podíl vysokoškoláků v ČR je ve srovnání se zeměmi jak EU, tak OECD stále nižší. 7 KOHNOVÁ, J. Další vzdělávání učitelů se zřetelem k jejich funkcím ve škole. In WALTEROVÁ, E. (red.). Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Sborník, 2. díl. Praha: Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta, 2001, s Tamtéž, s Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období , s OECD. Education at a Glance 2014: OECD Indicators, OECD Publishing, 2014, 570p. [on-line] [cit ] Dostupné z: <URL:
12 12 KAPITOLA 1 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů Podíly obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání podle studie OECD Pozn.: referenční rok 2012 V poslední době je místo pojmu vzdělávání užíván pojem učení ke zdůraznění nutnosti aktivního přístupu jedince. K. Rýdl 12 upozorňuje, že celoživotní učení tak představuje zásadní změnu pojetí celého vzdělávání, kdy všechny možnosti učení ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému, či mimo ně jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života. Formalizovaný vzdělávací systém, jak jej známe dnes, vytváří pro toto pojetí celoživotního učení nezbytné základy, tvoří však jen jednu jeho část. Celoživotní učení má člověku poskytovat možnosti vzdělávání v různých stadiích jeho rozvoje až do úrovně jeho možností v souladu s jeho zájmy, úkoly a potřebami. Totožné vysvětlení můžeme nalézt i ve Strategii celoživotního učení 13, kde celoživotní učení je v ideálním pojetí považováno za nepřetržitý proces, ve skutečnosti jde spíše o neustálou připravenost člověka učit se než o neustálé studium. Vychází se přitom ze zásady, že konkrétní získané kompetence nejsou tak cenné jako schopnost učit se. Mluví se tedy spíše o celoživotním učení, nikoli vzdělávání, aby se tím zdůraznil význam i takových učebních aktivit každého jedince, které nemají organizovaný ráz, tzn. samostatného učení např. při práci, při pobytu v přírodě, na kulturních akcích apod. Celoživotní učení podle K. Rýdla 14 zahrnuje tyto prvky: lidé se učí ve všech fázích života; učení se týká širokého okruhu znalostí a dovedností všeobecného, odborného i osobního charakteru (v zemích, kde se pojem celoživotního učení spojuje s celoživotní nebo další profesní přípravou a vzděláváním dospělých jde však především o odborné znalosti a dovednosti); na spolupráci státního (veřejného) a soukromého sektoru se podílejí formalizované systémy vzdělávání a profesní přípravy i neformální aktivity organizované mimo tyto systémy, a to především ve vzdělávání dospělých, zdůrazňuje se, že základní vzdělávání by mělo poskytovat solidní základy a probouzet touhu a motivaci k učení. 11 OECD. Education at a Glance 2014: OECD Indicators, OECD Publishing, 2014, 570p. [on-line] [cit ] Dostupné z: <URL: 12 RÝDL, K. Vliv socioekonomického vývoje společnosti na pojetí kvality školy v ČR. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, 1. vyd., s Strategie celoživotního učení ČR. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007, s RÝDL, K. Vliv socioekonomického vývoje společnosti na pojetí kvality školy v ČR. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, 2012, 1. vyd., s. 96.
13 13 KAPITOLA 1 Koncept celoživotního vzdělávání/učení, definice pojmů Klíčová slova kapitoly vzdělávání celoživotní vzdělávání celoživotní učení Shrnutí kapitoly Vzdělávání nástroj pro rozvoj lidských zdrojů a vytváření lidského kapitálu, který se stává nezanedbatelnou součástí investic do ekonomického rozvoje. Celoživotní vzdělávání je kontinuální proces, který umožňuje získat kvalifikaci různými vzdělávacími cestami v průběhu života v souladu s individuálními potřebami a zájmy. Nabízí při respektování principu rovných příležitostí využití možnosti vzdělávat se pro všechny věkové skupiny i skupiny z rozdílného sociálního prostředí. Celoživotní učení zahrnuje učení ve všech fázích života, týká se širokého okruhu znalostí a dovedností všeobecného, odborného i osobního charakteru.
14 Struktura kategorie celoživotního učení
15 15 KAPITOLA 2 Struktura kategorie celoživotního učení kapitola Struktura kategorie celoživotního učení Úvod Ve druhé kapitole studijního textu vymezíme kategorie celoživotního vzdělávání/učení. Celoživotní učení je podle E. Walterové a kol. 15 vnímáno jako univerzální vzdělávací paradigma, které se vztahuje ke všem členům společnosti v průběhu celého jejich života (life-long) a všech jejich životních situacích (life-wide). Cíle Cílem kapitoly je, aby čtenář: vymezil kategorie celoživotního vzdělávání, odlišil formální, neformální a informální vzdělávání/učení, na základě schématu zařadil konkrétní vzdělávací aktivitu do příslušné kategorie. 15 WALTEROVÁ, E. A KOL. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004, s. 452.
16 16 KAPITOLA 2 Struktura kategorie celoživotního učení Koncept celoživotního učení bývá obvykle strukturován na formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení. A tak i Memorandum o celoživotním učení 16 upozorňuje na komplementaritu formálního, neformálního a informálního učení. Existují tři základní kategorie záměrné učební činnosti, která se odehrává: Ve vzdělávacích institucích na všech úrovních (tzv. formální vzdělávání/učení) vede k získání uznávaných diplomů a kvalifikací. Formální vzdělávání bývá nejčastěji spojováno s tzv. počátečním vzděláváním, tj. takovým, které každý z nás absolvuje v prvních dekádách života, minimálně ve formě povinné školní docházky. Formální vzdělávání však hraje důležitou roli také v konceptu celoživotního učení prostřednictvím tzv. dalšího vzdělávání dospělých. Zejména v posledních letech ve vyspělých společnostech přestává platit předpoklad kontinuální, ničím nepřerušované vzdělanostní dráhy, kterou jedinec započne v dětství a zakončí v mládí před vstupem na pracovní trh, a dále se případného vzdělávání účastní jen prostřednictvím samostudia či neformálního vzdělávání. Koncept celoživotního učení a předpoklady spojované s informační společností místo toho předpokládají možnost kontinuálního vzdělávacího procesu, ve kterém se kombinuje vzdělávání, účast na trhu práce a další vzdělávání a ve kterém nejsou různé typy studia omezené věkem či dalšími sociodemografickými faktory. Tradiční standardizované vzdělanostní dráhy se rozvolňují a individualizují. Vysvětlete pojem počáteční vzdělávání: Kontinuita celoživotního učení, vedle formálního učení, přivádí na scénu neformální vzdělávání/učení. Podle Memoranda o celoživotním učení 17 neformální učení může být poskytováno na pracovišti a prostřednictvím činností organizací a skupin občanské společnosti (např. v mládežnických organizacích, v odborových svazech a v politických stranách). Může být poskytováno také prostřednictvím organizací nebo služeb, které byly ustaveny, aby doplňovaly formální systémy (např. výtvarné, hudební a sportovní kroužky nebo soukromé vyučování připravující na zkoušky). Neformální vzdělávání zpravidla nevede k získání formalizovaného certifikátu, obecně uznávaného osvědčení. Není obvykle chápáno jako skutečné vzdělávání a jeho výsledky nemají na trhu práce velkou hodnotu. Neformální učení je proto typicky podceňováno. Současný koncept celoživotního učení vyzdvihuje právě neformální vzdělávání, klade větší důraz na vzdělávání v různých prostředích (rodiny, komunity, pracoviště) a na instituce stojící mimo vzdělávací soustavu. V procesech spontánně probíhajícího učení v pracovním, veřejném, soukromém životě na bázi zkušenostního učení (tzv. informální vzdělávání/učení nebo také označení incidentálního, funkčního učení). Podle J. Průchy a J. Vetešky 18 informální učení jako proces získávání vědomostí, osvojování si dovedností, postojů a kompetencí z každodenních zkušeností a činností v práci, rodině a ve volném čase zahrnuje samostudium (sebevzdělávání) v různých prostředích, tj. intencionální učení, a učení v průběhu každodenních aktivit vyznačujících se spontánností, nezáměrností až bezděčností, tj. incidentální učení. Informální učení podle L. Hlouškové 19 není institucionálně organizováno, probíhá v určitých situacích nebo tehdy, když dospělí naplňují své životní role. Je založeno na zkušenosti, je produktem pobývání jedince v konkrétním sociálním prostředí* a v mnoha případech ho lze vnímat jako vedlejší produkt jiné činnosti, případně jako součást reakcí jedince na danou situaci. Pro informální učení je typický 16 Memorandum o celoživotním učení, Zpravodaj, 2001, příloha II/2001, s [on-line] Praha, 2001 [cit ] Dostupné z: <URL: 17 Memorandum o celoživotním učení. [on-line] Praha, 2000 [cit ] Dostupné z: <URL: 18 PRŮCHA, J., VETEŠKA, J. Andragogický slovník. Praha: Grada Publishing, 2012, s HLOUŠKOVÁ, L. Informální učení v kariéře žen. Pedagogická orientace, 2013, roč. 23, č. 3, s * Informální učení je nejstarší formou učení a zůstává hlavní oporou učení v raném dětství. Skutečnost, že se mikropočítačová technika usadila v domácnostech dříve než ve školách, zdůrazňuje význam informálního učení. Informální kontext představuje pokladnici učení a mohl by být důležitým zdrojem inovací pro vyučovací a učební metody.
17 17 KAPITOLA 2 Struktura kategorie celoživotního učení implicitní charakter, což znamená, že učící se jedinec si často ani neuvědomuje rozsah a intenzitu svého učení. V průběhu informálního učení se uplatňují spíše induktivní postupy, chybí řízená zpětná vazba a zpětnou vazbu zajišťují činnosti nebo reakce ostatních lidí v dané situaci. Informální učení neprobíhá v životě dospělých izolovaně, ale lze předpokládat, že probíhá i během neformálního a formálního vzdělávání. Na rozdíl od neformálního a formálního učení není informální učení nezbytně učením úmyslným, takže to, jak přispívá k jejich vědomostem a dovednostem, nemusí být snadno rozeznatelné dokonce samotnými účastníky. Uveďte konkrétní příklady realizace (aktivity) kategorií záměrné učební činnosti: Formální učení Neformální učení Informální učení Kontrolu cvičení lze provést prostřednictvím schématu 1. Kategorizace vzdělávacích aktivit 20 v Ano Zám né u Ano In onal zované Ano Zah nu o do NSK ** N N N N Info máln N o máln Fo máln 20 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vzdělávání dospělých v České republice. Výstupy z šetření Adult Education Survey. Praha: ČSÚ, 2011, s. 10. ** Národní soustava kvalifikací, podrobněji v kapitole Další profesní vzdělávání.
18 18 KAPITOLA 2 Struktura kategorie celoživotního učení Klíčová slova kapitoly Struktura kategorie celoživotního učení formální vzdělávání/učení neformální vzdělávání/učení informální vzdělávání/učení. Shrnutí kapitoly Kategorie záměrné učební činnosti: formální, neformální, informální vzdělávání/učení. Formální vzdělávání/učení vede k získání uznávaných diplomů a kvalifikací. Formální vzdělávání bývá nejčastěji spojováno s tzv. počátečním vzděláváním, ale i s dalším vzděláváním dospělých. Neformální vzdělávání/učení může být poskytováno na pracovišti a prostřednictvím činností organizací a skupin občanské společnosti. Informální vzdělávání/učení spontánně probíhající učení v pracovním, veřejném, soukromém životě na bázi zkušenostního učení.
19 Etapy celoživotního učení
20 20 KAPITOLA 3 Etapy celoživotního učení kapitola Etapy celoživotního učení Úvod Ve třetí kapitole studijního textu rozčleníme etapy celoživotního vzdělávání/učení. Podle ČSÚ 21 celoživotní učení představuje zastřešující koncept zahrnující veškeré činnosti, uskutečněné v kterékoli životní fázi, jejichž cílem je rozšíření znalostí, osvojení dovedností či získání kompetencí a následný rozvoj osobního, občanského, sociálního či pracovního života. Procesy celoživotního vzdělávání se sehrávají v bezpočtu nenahodilých (tzn. záměrných a organizovaných) dlouhodobých či krátkodobých činností usměrňujících pozornost a energii za účelem uskutečnění určitých vzdělávacích cílů. Cíle Cílem kapitoly je, aby čtenář: vymezil etapy celoživotního vzdělávání, vysvětlil Mezinárodní klasifikaci vzdělávacích programů ISCED, definoval další vzdělávání, popsal členění dalšího vzdělávání. 21 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vzdělávání dospělých v České republice. Výstupy z šetření Adult Education Survey. Praha: ČSÚ, 2011, s. 10.
Komunikační dovednosti
Komunikační dovednosti Vysoká škola ekonomie a managementu 2014 Komunikační dovednosti Prof. PhDr. Ing. Lenka Hajerová Műllerová, Ph.D., MPH Copyright Vysoká škola ekonomie a managementu 2014. Vydání druhé.
VíceKATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7
KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání
VíceNEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce)
NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI (návrh koncepce) Červen 2016 1 Jaké neformální vzdělávání chceme realizovat/podporovat v JmK? 1. Vymezení subjektů poskytujících neformální vzdělávání Definice
VíceStudijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod
Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy
VíceO informálním učení v České republice
O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceVZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE
VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem
VíceANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
ANDRAGOGIKA A VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vybrané kapitoly Miroslava Dvořáková a Michal Šerák filozofická fakulta univerzity karlovy, 2016 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Dvořáková, Miroslava Andragogika
VíceLidské zdroje na trhu práce
Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Tento text vznikl v souvislosti s grantovým projektem GA ČR na téma Komparativní analýza trendů a možností rozvoje dalšího vzdělávání dospělých
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceKURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU
KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr
VícePO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání
VícePedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15
Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém
VíceU nás zaváděn teprve po roce Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný.
KURIKULUM KURIKULUM U nás zaváděn teprve po roce 1989. Na západě od 60. let (Curriculum research and development). Význam pojmu ne zcela průhledný. Existuje mnoho definic. Seznam vyučovacích předmětů a
VíceMŮŽE DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KONKUROVAT ŠKOLSKÉ SOUSTAVĚ? Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005
MŮŽE DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ KONKUROVAT ŠKOLSKÉ SOUSTAVĚ? Setkání se zástupci krajů * Velké Meziříčí 2005 Zákon 561/2004 Sb. (školský zákon) 7 (1) Vzdělávací soustavu tvoří školy a školská zařízení podle tohoto
VíceOBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO
OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází
VíceAndragogika Podklady do školy
Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání
VíceIndikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020
Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,
VícePropojování počátečního a dalšího vzdělávání
Střední průmyslová škola textilní, Tyršova 1, Liberec 9. 2. 2012 Propojování počátečního a dalšího vzdělávání Projekt Podpora dalšího vzdělávání v Libereckém kraji projekt realizovaný v rámci Operačního
VíceZákladní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)
EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceZařazení českých vzdělávacích programů do Klasifikace vzdělání (CZ ISCED 2011)
Zařazení českých vzdělávacích programů do Klasifikace vzdělání (CZ ISCED 2011) OBECNÁ PRAVIDLA Je nutné si uvědomit, že pomocí klasifikace ISCED 2011 se kóduje jak proces vzdělávání v současných vzdělávacích
VíceInterdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová
Interdisciplinarita jako terminologický problém Andrea Nohelová KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY S DIDAKTIKOU, PdF OU Anotace pojetí termínu interdisciplinarita v RVP pojetí termínu interdisciplinarita
VíceVzdělávací aktivity ve vzdělávání
Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo
VíceFenomén nadaných dětí PS
Nadání a nadaní Fenomén nadaných dětí PS 15. 5. 2018 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 811 585 posta@msmt.cz www.msmt.cz K 30.
VíceStrategii vzdělávání do roku 2020
Strategii vzdělávání do roku 2020 Celý text: http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavaci-politiky-2020 2 VIZE V nejobecnější podobě lze smysl vzdělávání vyjádřit prostřednictvím čtyř jeho hlavních
VíceSTRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ
STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ
VíceKOMPETENCE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Tento text vznikl v souvislosti s grantovým projektem GA ČR na téma Komparativní analýza trendů a možností rozvoje dalšího vzdělávání dospělých v kontextu evropské integrace (registrační číslo 406/08/0540).
VíceKOMPETENCE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Tento text vznikl v souvislosti s grantovým projektem GA ČR na téma Komparativní analýza trendů a možností rozvoje dalšího vzdělávání dospělých v kontextu evropské integrace (registrační číslo 406/08/0540).
VícePlán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016
Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2015/2016 1. Inspekční činnost ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce (dále ČŠI ) ve školách a školských zařízeních zapsaných do
VíceŠkoly jako centra celoživotního učení 2. Díl: DV SŠ a VOŠ
Školy jako centra celoživotního učení 2. Díl: DV SŠ a VOŠ PhDr. Jana Bydžovská garantka intervence rozvoje škol jako center celoživotního učení Účel prezentace Pomoci středním školám a vyšším odborným
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceVzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015
Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3
Více2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceStřední a vyšší odborné školy jako centra celoživotního učení
Střední a vyšší odborné školy jako centra celoživotního učení PhDr. Jana Bydžovská garantka intervence rozvoje škol jako center celoživotního učení Účel semináře/videometodiky Pomoci středním a vyšším
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VíceKOMPETENCE VE VZDĚLÁVÁNÍ
Tento text vznikl v souvislosti s grantovým projektem GA ČR na téma Komparativní analýza trendů a možností rozvoje dalšího vzdělávání dospělých v kontextu evropské integrace (registrační číslo 406/08/0540).
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
Více2
1 2 Rámcové vzdělávací programy jsou zpracovány pro každý obor, uvedený v Nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Celkový počet RVP pro odborné vzdělávání
VíceSeznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání
Seznam pojmů používaných v klíčové aktivitě 6 Uznávání neformálního vzdělávání Aktivní politika zaměstnanosti aktivní politikou zaměstnanosti se podle zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, rozumí souhrn
VíceZpracovatel: Oddělení informačních služeb NTK. Datum zadání: Datum zpracování:
Rešerše: 080402/2015 Téma rešerše: Bibliografie autora z vybraných databází Zadavatel: Jaroslav Mužík Zpracovatel: Datum zadání: 8. 4. 2015 Datum zpracování: 22. 4. 2015 20 mm 210 mm 1/6 Klíčová slova:
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 02 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty
ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VícePříloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit
Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VíceVZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016
VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH 2016 Alena Kotrbatá 27. 3. 2018, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obsah Předmět šetření Šetření AES Formální vzdělávání Účast Podoba Motivace
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
Více1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata.
1. Hledání kořenů výchovy v současné společnosti: koncepce, úvahy, názory a dilemata. / Štefan Chudý. Brno: Paido 2006. 141 s. -- cze. ISBN 80-7315-131-6 výchova; vzdělávání; společnost; člověk; filozofie
VíceStudijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),
Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit
VícePrioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj
Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů
VíceB-IIa Studijní plán pro magisterský studijní program
B-IIa Studijní plán pro magisterský studijní program Označení studijního plánu Číslo Název předmětu 1. Studijní plán pro prezenční formu studia Andragogika a management rozsah Povinné předměty Úvod do
VíceNová struktura kurikulárních dokumentů v ČR
Nová struktura kurikulárních dokumentů v ČR Kateřina Vlčková Jak bude vypadat nová struktura hierarchie dokumentů určujících co, kdy, koho, proč, jak, za jakým účelem, za jakých podmínek a s jakými výsledky
VíceNavazující magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám. Andragogika
Navazující magisterské studium otázky ke státním závěrečným zkouškám Andragogika 1. Filozofické základy vzdělávání dospělých I Antická idea vzdělanosti (Sokrates, Platon, Aristoteles). Humanismus. Vzdělávání
VíceZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace
Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.
VíceSOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE
Inovace výstupů, obsahu a metod bakalářských programů vysokých škol neuniverzitního typu. CZ.1.07/2.2.00/28.0115 SOUČASNÁ ŠKOLA OPÍRAJÍCÍ SE O KOMENSKÉHO VIZE Mgr. Lenka Hrušková, Ph.D. Prorektor pro studium
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceCZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření
CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu
VíceAktuální problémy v oblasti celoživotního vzdělávání, zapojení škol a VISK
KAP Středočeského kraje - 11. 10. 2017 Rozvoj škol jako center celoživotního vzdělávání Aktuální problémy v oblasti celoživotního vzdělávání, zapojení škol a VISK Celoživotní učení Celoživotní vzdělávání/učení
VíceČeské předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu
České předškolní vzdělávání v mezinárodním kontextu PhDr. Irena Borkovcová Celostátní konference Inovace v předškolním vzdělávání s mezinárodní účastí MŠMT, Praha, 18.10.2013 Mezinárodní spolupráce ECEC
VíceDIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ. doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE.
DIDAKTIKA EKONOMICKÝCH PŘEDMĚTŮ doc. Ing. Pavel Krpálek, CSc. KDEP FFÚ VŠE e-mail: krpp01@vse.cz Obsah přednášky: Koncepce kurikula v sekundárním vzdělávání: dvoustupňové kurikulum RVP - ŠVP Střední vzdělávání
VícePříloha č. 1 k textu 4. výzvy GG 1.1 OPVK
Popis podporovaných aktivit oblasti podpory č. 1. 1 Popis jednotlivých aktivit oblastí podpory je pro žadatele pouze orientační, není závazný ani konečný. 1. Vytváření podmínek pro implementaci školních
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VícePŘEDMLUVA ODDÍL I 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE
Obsah PŘEDMLUVA U _ ODDÍL I Cíle a zásady vzdělávání a rozvoje manažerů 1. MANAŽEŘI A JEJICH KOMPETENCE 21 1.1 Komu říkáme manažer? 21 1.2 Cq manažeři dělají? 21 1.3 Obsah a struktura manažerské kompetence
VíceSoučasné dění v dalším vzdělávání
Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu
VíceVýroční konference. Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výroční konference Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost MŠMT a OP VK Role MŠMT v rámci OP VK EU peníze školám EU peníze středním školám 2 MŠMT a strategické projekty v rámci OP VK IPn
VíceMalá didaktika innostního u ení.
1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;
VíceRozvoj spolupráce zaměstnavatelů a škol
Rozvoj spolupráce zaměstnavatelů a škol 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz Hlavní PRINCIPY změn financování RgŠ
VíceSPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU
SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.
VícePoslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose?
Poslání univerzity a péče o kvalitu: fit for purpose? Mikuláš Bek prorektor pro strategii a vnější vztahy 11. seminář z cyklu Hodnocení kvality vysokých škol Brno 11. - 12. února 2010 1 Poslání univerzity
VíceDům zahraniční spolupráce Erasmus+
Dům zahraniční spolupráce Erasmus+ Dům zahraniční spolupráce (DZS) příspěvková organizace, zřízená MŠMT ČR zajišťování školských vzdělávacích a dalších styků se zahraničím podle pokynů ministerstva http://www.dzs.cz/
VíceKoncepce rozvoje Základní školy s rozšířenou výukou jazyků
Koncepce rozvoje Základní školy s rozšířenou výukou jazyků Ladislava Coňka 40/3, 142 00 Praha 4-Písnice Zpracovala Mgr. Blanka Chýlová Praha, duben 2013 Obsah Úvod Silné stránky Slabé stránky Vize školy
VíceMOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLVÁNÍ DOSPĚLÝCH Krajský úřad, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy, oddělení školství, Ing. Hana Šímová
1 MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLVÁNÍ DOSPĚLÝCH Krajský úřad, Odbor školství, mládeže a tělovýchovy, oddělení školství, Ing. Hana Šímová MOŽNOSTI DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Pojem dalšího vzdělávání Pojem celoživotního
VíceProf. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?
infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceD Informální učení. Graf D1 Celková účast v informálním učení. Tabulka D1 Účast v informálním učení 17% 4% účastnil se jedné aktivity
Informální učení lze definovat jako záměrnou činnost směřující k získávání poznatků a zlepšování vlastních dovedností institucionálně neorganizovanou a zpravidla nesystematickou cestou. Zahrnuje učení
VíceVÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA
VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,
VíceEdukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách
Edukační interakce s cílovými skupinami celoživotního vzdělávání v knihovnách Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Kabinet informačních studií a knihovnictví FF MU pmazacov@phil.muni.cz Co je obsahem Kompetenční
VíceMASARYKOVA UNIVERZITA. PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PROSTŘEDNICTVÍM STŘEDNÍCH ŠKOL
MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií PROBLEMATIKA VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PROSTŘEDNICTVÍM STŘEDNÍCH ŠKOL BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Brno 2010 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavla
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
Více2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních
Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských
VíceEvropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010
SHRNUTÍ Evropský program pro kulturu Pracovní skupina pro součinnost ve vzdělávání, zejména uměleckém Závěrečná zpráva, červen 2010 Dopad kvalitního uměleckého a kulturního vzdělávání na úplný rozvoj jednotlivce,
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceOP VVV. Ing. Renata Volejníková MAS Bohdanečsko, z.s.
OP VVV Ing. Renata Volejníková MAS Bohdanečsko, z.s. OP VVV: Priority Posilování kapacit pro kvalitní výzkum 37 % Rozvoj VŠ a LZ pro výzkum a vývoj 27,5% Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu
Více3. Charakteristika školního vzdělávacího programu
3.1 Zaměření školy 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola bránou do života vychází 1. z RVP pro gymnázia 2. z potřeby připravit gymnaziální studenty co nejlépe
VícePerspektivy profesního růstu sociálních pracovníků. PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D.
Perspektivy profesního růstu sociálních pracovníků PhDr. Kateřina Šámalová, Ph.D. Profesní růst vs. CŽV sociálních pracovníků paralelní, na sobě nezávislé, procesy, různé cíle CŽV na povinné bázi x profesní
VíceNové trendy ve vzdělávání. MARIE ŠEDÁ
Nové trendy ve vzdělávání MARIE ŠEDÁ seda@svkos.cz Budoucnost knihoven je v neustále profesionalizaci a kontinuálním zvyšování odbornosti knihovnického personálu. Petr Janulík NOVÝ SVĚT ZNALOSTÍ Otevřené
VíceTY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1
TY52 Inženýrská pedagogika letní semestr 2018/19 navazující magisterský studijní program skupiny: P T1ARA1, P T1ARP1 Prezentace studentů (k jednomu tématu se může přihlásit maximálně 1 student) Vyberte
VíceKlíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR. Design vzdělávacího procesu
Klíčové kompetence a kurikulární dokumenty v ČR Design vzdělávacího procesu 29. 3. 2016 Klíčové kompetence pro 21. století Původ Funkce Přehled Analýza a interpretace Provazba s cíli vzdělávání Klíčové
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VícePředmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17
Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti
VíceČeská republika. Jana Kratochvílová, Zora Syslová
Česká republika Jana Kratochvílová, Zora Syslová Obsah: 1. Přehled vzdělávací soustavy a postavení mateřských škol 2. Přechod mezi MŠ a ZŠ 3. Komunikace mezi MŠ a rodinou POSTAVENÍ MATEŘSKÝCH ŠKOL VE VZDĚLÁVACÍ
VícePROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA
PROFESNÍ ORIENTACE ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI PRO OBORY TECHNICKÉHO CHARAKTERU A ŘEMESLA Výzkumný záměr MSM 0021622443"Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu
VíceZabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Charakteristika Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích potřeb nebo k uplatnění a užívání svých
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceMOTIVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH
MOTIVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Navrhovaná struktura rigorózní práce Úvod 1. Vzdělávání dospělých: teoretická reflexe a současné požadavky 1.1 Vzdělání a vzdělávání v teoretické reflexi 1.2 Vzdělávání
VícePlatné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Platné znění dotčených částí zákona o pedagogických pracovnících, školského zákona a zákoníku práce s vyznačením navrhovaných změn a doplnění I. Platné znění zákona o pedagogických pracovnících ČÁST PRVNÍ
Více