Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko

Transkript

1 Komunitní plán sociálních služeb oblasti Českolipsko Tento dokument vznikl jako jedna z aktivit projektu "IP 2 - Podpora střednědobého plánování a rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji", reg. č. CZ.1.04/3.1.00/ , financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního rozpočtu České republiky 1

2 OBSAH OBSAH... 2 A. ANALYTICKÁ ČÁST KOMUNITNÍHO PLÁNU ČESKOLIPSKA... 3 A. 1 Východiska zpracování, použité podklady a vstupy... 3 A. 2 Základní demografické a socioekonomické údaje... 8 A.2.1 Socioekonomická charakteristika oblasti... 8 A.2.2 Demografická analýza A. 3 Popis situace v poskytování sociálních služeb A. 3.2 Datová část A. 4 Popis situace v dalších navazujících oblastech (školství, zdravotnictví, bezpečnost, nezaměstnanost) A. 5 Analýza potřebnosti a dostupnosti sociálních služeb A. 6 Zjednodušená SWOT analýza B. NÁVRHOVÁ ČÁST B.1 Dlouhodobá VIZE (rok 2020) B.2 Strategické cíle a rozvojová opatření pro rok B.3 Stanovení priorit pro realizaci opatření v období B.4 Časový plán realizace rozvojových opatření C. NÁVRH ZJEDNODUŠENÉHO AKČNÍHO PLÁNU PRO ROK C.1 Smysl akčního plánu a vysvětlení obsahu zjednodušeného akčního plánu pro rok 2012 (ZAP 2012) C.2 Východiska přehled rozvojových opatření C.3 Podrobnější popis opatření SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK Garant zakázky: Zpracovatel: LB plán, s.r.o. e-rozvoj.cz, s.r.o. 2

3 A. ANALYTICKÁ ČÁST KOMUNITNÍHO PLÁNU OBLASTI ČESKOLIPSKO A. 1 Východiska zpracování, použité podklady a vstupy V současné době je pro oblast Českolipsko v rámci komunitního plánování k dispozici Komunitní plán města Česká Lípa, který byl zpracován a následně schválen zastupitelstvem dne Na základě projektu Aktualizace a doplnění vybraných částí komunitních plánů obcí v Libereckém kraji je oblast pro komunitní plánování specifikována a vymezena územním rozšířením o 16 obcí, které z hlediska místních vazeb a interakcí přirozeně spádují k regionálnímu centru (městu) Česká Lípa. V předkládané analytické části Komunitního plánu oblasti Českolipsko jsou jednotlivé kapitoly řešeny jak z hlediska celkové oblasti, tak z hlediska města Česká Lípa. Toto řešení vychází jednak z důvodu zachování kontinuity komunitního plánování v České Lípě a jednak z cílů a principů Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje (v tomto smyslu myšleno - dostupnost, rovnoměrné rozložení sítě sociálních služeb, fungující systém kontroly, veřejnost je o službách informována). Předpoklady a přístupy ke zpracování KPSS Znalost prostředí plánování sociálních služeb, Návaznost na realizaci a výstupy dalších aktivit projektu IP2, Jednoznačná metodická kompatibilita s Krajskou metodickou příručkou plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, Soulad s principy a postupy metodiky MPSV, Akceptace a uplatnění principů datové struktury SPRSS LK a zajištění návaznosti zpracovaných výstupů na strukturu Datového centra sociálních služeb v LK, Úzká spolupráce se složkami organizační struktury v území (řídící skupiny, pracovní skupiny - dle situace v území), Využití činnosti a výstupů práce odborných koordinátorů, Vazba na cíle a aktivity uvedené v SPRSS LK, Zajištění potřebné kompatibility s komunitními plány sousedních území, Respektování a naplnění závěrů a doporučení, vyplývajících ze Zmapování stavu procesu KP v území a obsahu jednotlivých KP v Libereckém kraji, Využití všech dosud zpracovaných relevantních podkladů (data, analýzy a další dostupné dokumenty), Využití výstupů dosavadních aktivit pracovních skupin, samospráv i poskytovatelů sociálních služeb. Pro zpracování KP je využita Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, která rámcově definuje plánování sociálních služeb a dále je komunitní plánování sociálních služeb upraveno podle zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Vzhledem k tomu, že plánování sociálních služeb je specifickou oblastí plánování, je pro zpracování využita metoda Komunitního plánování. Tato metoda umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený: 3

4 Zapojení všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, Dialog a vyjednávání, Dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Ve smyslu plánování sociálních služeb lze touto metodou na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům (zvláštnostem), zvyklostem i potřebám jednotlivých občanů. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. Strategické dokumenty kraje Strategie rozvoje Libereckého kraje (zpracoval Odbor Regionálního rozvoje a evropských projektů, schválena zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 122/07/ZK dne 24. dubna) Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý strategický dokument, neobsahuje zacílení na jednotlivá území LK. Přesto je v dokumentu konstatováno, že sociální služby poskytované na území Libereckého kraje různými poskytovateli (bez ohledu na zřizovatele) mají diametrálně odlišnou úroveň a mnohá zařízení jsou naprosto nevyhovující pro další fungování. Dalším konstatovaným problémem (slabá stránka) je absence alternativních služeb k ústavní péči. V dokumentu je zmíněna potřeba střednědobého a komunitního plánování a koordinace činnosti zainteresovaných subjektů na území Libereckého kraje. Program rozvoje Libereckého kraje (koordinace zpracování Odbor regionálního rozvoje a evropských projektů, schválen Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 287/07/ZK dne Stejně jako ve Strategii rozvoje Libereckého kraje i v tomto dokumentu je část týkající se sociální oblasti. Vzhledem k tomu, že se jedná o střednědobý plánovací dokument, ani tady není možné hledat rozpracování pro jednotlivé části území kraje. V obecné rovině je definován Strategický cíl B. Kvalitní a zdravé lidské zdroje, na který navazuje Rozvojové opatření B.3 Zajištění dostupnosti a kvality zdravotní a sociální péče, podpora zdravého životního stylu. Dvě ze tří dílčích opatření je možné považovat za relevantní pro oblast sociálních služeb. Jedná se o Dílčí opatření B.3b Zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb, a B.3c Prevence projevů rasové násilí a pomoc začlenění příslušníků národnostních menšin do většinové populace. V dokumentu je kladen velký důraz na podporu systému komunitního plánování, a to proto, že tento systém je považován za jeden z nejvhodnějších nástrojů, který objektivně popisuje potřeby klientů a je podmínkou efektivnějšího nakládání finančních prostředků v této oblasti. 4

5 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje (SPRSS LK) (zpracovatel Odbor sociálních věcí, bezpečnosti a problematiky menšin, schválen zastupitelstvem Libereckého kraje dne usnesením č. 312/08/ZK) V říjnu 2010 byla přijata aktualizace návrhové části SPRSS LK (zpracovatel Odbor sociálních věcí a LB plán s.r.o.). Jedná se o střednědobý plánovací dokument, který se zabývá v ucelené míře plánováním sociálních služeb v Libereckém kraji. Jedním z důležitých konstatování SPRSS LK je fakt, že poskytovatelé sociálních služeb v LK mají diametrálně odlišnou úroveň služeb. Současné kapacity a provozní podmínky v rezidenčních zařízeních jsou výrazně limitujícím faktorem pro vytváření důstojných podmínek k životu. Chybí dostatečné alternativy k ústavní péči. Rozvojový směr je spatřován ve zvýšení podílu služeb sociální péče poskytovaných v přirozeném prostředí, což by mělo zajistit zvýšení terénních a ambulantních služeb a zároveň snížení počtu klientů uživatelů pobytových služeb. Proto je podporována transformace a deinstitucionalizace nevyhovujících zařízení. Je třeba zaměřit se na služby sociální prevence a sociální poradenství s důrazem na předcházení sociálnímu vyloučení a na začlenění osob do většinové společnosti. Dalším významným bodem je optimalizace stávající sítě služeb a v návaznosti na to kladen důraz na fungování procesu plánování sociálních služeb (pravidelný monitoring a aktualizace SPRSS) zpracováváním rozvojových dokumentů v obcích metodou komunitního plánování. Konkrétními výstupy dokumentu jsou navržené aktivity a opatření, která mají zajistit koordinaci činností v oblasti sociálních služeb takovým způsobem, aby byly v maximální míře pokryty reálné potřeby území ve vazbě na potřeby konečných příjemců služeb- klientů. Dokumenty a zdroje dat na úrovni obcí Česká Lípa Strategický plán rozvoje města Česká Lípa ( ) (aktualizace , zpracovatel- Agentura regionálního rozvoje, K DEVELOP a město Česká Lípa) Tento dokument je průnikem dílčích rozvojových dokumentů, na základě čehož lze vysledovat zpětnou vazbou jednotlivá sledovaná rozvojová témata, která jsou nepřímo ovlivněny a konfrontovány jinými oblastmi a dokumenty. Z priorit a cílů obsažených ve strategii jsou v souvislosti s oblastí sociálních služeb popsány některé stavy odrážející priorizaci v rámci srovnání komplexního rozvoje. Sociální služby popřípadě související témata a jejich rozvoj či stabilizace jsou popsány pod prioritou 2. Lidské zdroje. Jednotlivé cílové stavy rozvoje se zaměřují na Vzdělávání v oboru sociální péče a sociální práce a dále pak na kvalitu a množství sociálních služeb v 2.5 Zajištění dostatečného množství kvalitních sociálních služeb, což by mělo být zajištěno realizací témat Aktivní solidarita s lidmi v obtížných životních situacích, Rozvoj již existujících sociálních nástrojů a služeb a Definování nových sociálních služeb podle jejich potřebnosti a podle stanovených priorit. 5

6 Horní Libchava Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Volfartice Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. V obci působí Klub maminek s dětmi Vlčata v prostorách OÚ každou středu a je určen pro děti ve věkové skupině 0 5 let. Obyvatelé obce využívají sociální služby a zdravotnická zařízení v České Lípě a Kamenickém Šenově. Horní Police Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec je zřizovatelem organizace Domu s pečovatelskou službou ( 40). Stružnice Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Žandov Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by cíleně nabízela sociální služby pro své obyvatele. V obci působí Klub Seniorů, který sice neposkytuje registrovanou sociální službu, ale pro tuto oblast je v rámci života seniorů velice důležitý. Jeho kapacita je 55 členů a zprostředkovává pro seniory přednášky, zájezdy, oslavy narozenin a především zprostředkovává společenský kontakt. Dále v obci od září roku 2009 rozvíjí svou činnost v prostorách mateřské školy Mateřské centrum Štěstí, které nabízí aktivity pro rodiny s batolaty a dětmi předškolního věku. Kravaře Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Stvolínky Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Blíževedly Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. 6

7 Kozly Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Holany Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Kvítkov Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Sosnová Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Zahrádky Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Provodín Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. Jestřebí Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá závěr, že obec nevlastní žádný rozvojový dokument, kde by byla věnována pozornost oblasti sociálních služeb. Obec rovněž není zřizovatelem organizace, která by nabízela nějaké sociální služby pro své obyvatele. 7

8 A. 2 Základní demografické a socioekonomické údaje A.2.1 Socioekonomická charakteristika oblasti Tabulka č. 1, Základní údaje o obcích počet zapojených obcí: 16 rozloha: Česká Lípa ha Blíževedly ha Holany ha Horní Libchava ha Horní Police 603 ha Jestřebí ha Kozly 566 ha Kravaře ha Kvítkov 611 ha Provodín ha Sosnová 566 ha Stružnice ha Stvolínky ha Volfartice ha Zahrádky ha Žandov ha CELKEM ha počet obyvatel: CELKEM Tabulka č. 2, Srovnání míry nezaměstnanosti MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Česká Lípa 2 7,4% 8,5% 9,1% 8,4% 7,1% 6,2% 5,8% 6,5% 10,8% 10,9% 10,6% Blíževedly 17,0% 15,4% 15,3% 15,6% 15,3% 13,2% 11,7% 14,1% 20,6% 16,6% 16,3% Holany 19,3% 13,0% 16,8% 14,0% 16,4% 13,6% 13,6% 14,0% 20,8% 22,0% 22,4% Horní Libchava 5,5% 10,4% 8,4% 10,1% 7,3% 10,6% 7,8% 12,3% 14,5% 18,4% 15,6% Horní Police 6,0% 9,4% 13,1% 11,6% 9,7% 8,8% 7,3% 6,7% 10,6% 11,2% 10,9% Jestřebí 9,1% 11,3% 10,6% 12,8% 12,8% 8,2% 9,5% 9,5% 16,9% 18,3% 15,3% Kozly 8,8% 9,8% 11,5% 8,2% 8,2% 4,9% 0,0% 4,9% 19,7% 9,8% 9,8% Kravaře 11,0% 8,7% 9,8% 9,6% 8,3% 4,7% 7,8% 10,9% 14,0% 18,1% 15,8% Kvítkov 9,3% 10,0% 14,1% 15,4% 6,4% 1,3% 1,3% 11,5% 15,4% 15,4% 12,8% Provodín 6,4% 8,2% 11,2% 10,7% 10,9% 7,6% 8,4% 8,1% 10,2% 17,3% 14,5% Sosnová 4,0% 6,5% 5,6% 7,6% 3,8% 5,3% 5,6% 4,8% 10,4% 9,9% 8,4% Stružnice 7,5% 9,3% 11,8% 12,0% 9,7% 7,6% 7,9% 7,2% 9,0% 13,7% 13,9% Stvolínky 12,6% 13,3% 14,1% 9,6% 8,1% 8,1% 10,4% 10,4% 11,9% 16,3% 17,0% Volfartice 7,6% 9,9% 12,4% 12,0% 10,7% 11,4% 8,0% 11,4% 11,4% 14,7% 12,4% Vrchovany 8,9% 8,3% 10,0% 14,0% 18,0% 10,0% 4,0% 10,0% 14,0% 20,0% 14,0% Zahrádky 10,0% 10,1% 10,1% 10,4% 5,9% 8,0% 9,1% 9,4% 15,0% 14,6% 11,1% Žandov 11,5% 14,5% 16,5% 15,6% 14,9% 10,8% 10,0% 12,2% 17,8% 17,1% 14,2% Česká Lípa - okres 8,5% 9,7% 10,4% 9,6% 8,0% 7,4% 7,1% 7,7% 13,2% 12,4% 11,6% Liberecký kraj 6,6% 7,9% 9,2% 8,4% 7,8% 7,4% 6,5% 6,0% 10,0% 10,6% 9,8% 1 K údaje za jednotlivé obce za roky k prosinci, za rok 2011 k dubnu 8

9 Nezaměstnanost ve městě Česká Lípa má po nejnižších hodnotách, kterých dosáhla v letech , rostoucí tendenci. Od roku 2009 se na ní znatelně projevily důsledky hospodářské krize a přesahuje 10tiprocentní hladinu. Tento trend je také patrný na úrovni okresu a celého Libereckého kraje, obec Česká Lípa vykazuje přitom mírně lepší výsledky než okresní průměr a mírně horší než krajský průměr. Míra nezaměstnanosti v Libereckém kraji je v současnosti na hodnotě 9,8%, v okrese Česká Lípa 11,6%. Sledované obce oblasti Českolipsko se od těchto průměrů pochopitelně liší příznivější situace je v Sosnové a Kozlech. Zhruba na úrovni okresního průměru v Horní Polici, Kvítkově, ve Volfarticích a v Zahrádkách. Naopak horší je situace v Blíževedlech, Horní Libchavě, Kravařích, Provodíně, Stvolínkách a nejhorší je v Holanech (přes 20%!!). Tabulka č. 2a, Srovnání míry nezaměstnanosti a osob se změněnou pracovní schopností - důvodem je zjištění potřebnosti chráněných dílen, chráněných pracovišť, podporovaného zaměstnávání, sociálních firem leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec počet uch. celkem OZP podíl OZP na uch. celkem 21,3% 21,3% 22,0% 23,1% 22,9% 23,1% 21,7% 21,5% 21,3% 21,2% 21,0% 20,2% 2009 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec počet uch. celkem OZP podíl OZP na uch. celkem 17,1% 15,6% 14,4% 14,3% 14,5% 14,5% 14,7% 15,1% 15,0% 14,7% 14,5% 14,2% 2010 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec počet uch. celkem OZP podíl OZP na uch. celkem 13,8% 13,7% 13,9% 14,4% 14,8% 15,2% 14,9% 15,0% 15,1% 15,1% 15,2% 14,0% 9

10 2011 leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec počet uch. celkem OZP podíl OZP na uch. celkem 14,2% 14,0% 14,1% 14,1% 14,6% 14,9% 14,4% 14,0% 13,6% 13,8% 14,0% 13,8% 2012 leden únor březen duben květen počet uch. celkem OZP podíl OZP na uch. celkem 13,4% 13,5% 12,9% 13,4% 13,4% Tabulka č. 3, Sumarizace ekonomických subjektů POČET EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ Registrované subjekty Z toho subjekty, u nichž byla zjištěna aktivita Rok Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM Na Českolipsku je v současné době registrováno celkem ekonomických subjektů, z nichž pouze u byla zjištěna aktivita. Celkově počet subjektů v posledních letech mírně narůstal. Dominantním územím a zároveň ekonomickým centrem celého sledovaného území je město Česká Lípa, kde je registrováno V posledních pěti letech lze zaznamenat pozitivní trend v nárůstu ekonomických subjektů, přičemž tento nárůst bude v následujících letech pravděpodobně tlumen dopady ekonomické krize. Z území oblasti, tj. bez města Česká Lípa, je nejvíce subjektů registrováno v Žandově a Sosnové a nejméně v Kozlech, Kvítkově, Stvolínkách a Holanech. Jinak se počty subjektů pohybují přibližně na srovnatelné úrovni. 10

11 Neuvedeno nad V České Lípě bylo k registrováno přes 9 tisíc ekonomických subjektů, z nichž jen u něco mála přes 4 tisíce byla zjištěna ekonomická aktivita. Počet subjektů v minulých pěti letech slabě narůstal. Tabulka č. 4, Kategorizace ekonomických subjektů dle počtu zaměstnanců REGISTROVANÉ EKONOMICKÉ SUBJEKTY DLE POČTU ZAMĚSTNANCŮ Počet zaměstnanců Obec Česká Lípa Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM U registrovaných ekonomických subjektů v České Lípě jen 805 uvádí tvorbu pracovních míst. Podniků vytvářejících více než 100 pracovních pozic je celkem 18. Na území oblasti Českolipsko většina registrovaných subjektů neuvádí počet pracovních pozic a ca 700 nevytváří žádné. Z těch, kteří se podílejí na tvorbě pracovních míst, je nejvíce ve skupině 1-5 zaměstnanců (111 ek. subjektů) a dále pak do 20 zaměstnanců. Více než 100 pracovních pozic tvoří jen 3 subjekty. 11

12 A.2.2 Demografická analýza Tabulka č. 5, Celkový vývoj počtu obyvatelstva v letech VÝVOJ OBYVATELSTVA Česká Lípa Blíževedly Holany Horní Libchava Horní Police Jestřebí Kozly Kravaře Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM Ve městě Česká Lípa docházelo ve sledovaném období let 2000 až 2010 k postupnému a plynulému úbytku obyvatel. Pouze ve dvou letech (2007 a 2008) bylo celkové saldo přírůstku obyvatel kladné. V ostatních letech byl každoročně zaznamenán pokles, který se v absolutním vyjádření pohyboval od nejmenšího -65 obyvatel (2004,-0,2%) po největší -696 (r. 2001, - 1,7%). Medián (střední hodnota) úbytku obyvatel je za sledované období Celkově tak došlo v letech ke snížení počtu obyvatel o osob, což oproti základně roku 2000 představuje úbytek o 5,1%. V současné době (k ) tedy žije v České Lípě obyvatel. V období byl sledován také vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Českolipska, i za celou oblast správního obvodu dohromady (mimo České Lípy). Celkově došlo k navýšení počtu obyvatel v této oblasti o 11,7%, což představuje osob, a v současnosti žije na Českolipsku obyvatel. Největší změny zaznamenaly obce Horní Libchava, kde se počet obyvatel prakticky zdvojnásobil, a dále Kvítkov (nárůst téměř o 60%) a Kozly (nárůst o třetinu). Kromě obcí Blíževedly a Sosnová počet obyvatel v ostatních obcích vzrostl. 12

13 Salda přírůstků Celkový Přirozený Migrační Celkový Přirozený Migrační Celkový Přirozený Migrační Tabulka č. 7a, Vývoj přírůstků ve městě Česká Lípa v letech PŘÍRŮSTKY město ČESKÁ LÍPA Rok Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Graf č. 1, Vývoj celkového přírůstku obyv. ve městě Česká Lípa v letech Celkový přírůstek byl až na výjimku v letech 2007 a 2008 záporný, tj. docházelo k meziročnímu úbytku obyvatelstva. Ten byl způsoben vyšším počtem vystěhovalých nad přistěhovalými, tj. odlivem obyvatel. Nejvíce obyvatel se vystěhovalo v letech 2005 a 2006, ovšem i v posledních dvou letech byl odliv veliký. Kladný migrační přírůstek v celém sledovaném období tento trend nedokáže zvrátit, dosahuje nižších hodnot než přírůstek migrační. Přesto jej lze hodnotit kladně. Tabulka č. 7, Vývoj přírůstků v oblasti Českolipska v letech PŘÍRŮSTKY průměr let 2002,03,04 průměr let 2005,06,07 průměr let 2008,09,10 Blíževedly Holany H. Libchava H. Police Jestřebí Kozly Kravaře

14 Kvítkov Provodín Sosnová Stružnice Stvolínky Volfartice Zahrádky Žandov CELKEM Celkový přírůstek se na území Českolipska pohyboval v období vždy v kladných hodnotách a byl tažen převážně kladným migračním přírůstkem. Ten dosahoval jednak vyšších hodnot a jednak byl také vždy kladný. Jeho střední hodnota (medián) je tak 85 medián přirozeného přírůstku je jen 19. Navíc ve dvou případech byl záporný. Nejvíce narostl počet obyvatel v roce 2008 o 258 osob (z toho 225 tvořil přírůstek stěhováním), jinak celkové nárůsty osciloval okolo hladiny 100 osob. Tabulka č. 8, Absolutní a relativní podíly mužů a žen v roce 2010 PODÍL MUŽŮ A ŽEN NA CELKOVÉ POPULACI Obec Počet ob. celkem k v tom podle pohlaví absolutně v % Ž M Ž M Česká Lípa ,5 51,5 Blíževedly Holany ,9 48,1 Horní Libchava ,7 48,3 Horní Police ,3 50,7 Jestřebí ,7 52,3 Kozly Kravaře ,9 50,1 Kvítkov ,7 44,3 Provodín ,9 47,1 Sosnová ,5 51,5 Stružnice ,8 48,2 Stvolínky ,6 47,4 Volfartice ,3 52,7 Zahrádky ,4 50,6 Žandov ,7 49,3 CELKEM ,9 51,1 Poměr žen a mužů je v případě srovnání města Česká Lípa a jeho spádové oblasti ca ve stejné výši. Za celou oblast tj. město Česká Lípa a Českolipsko je poměr mezi muži a ženami s většinovým zastoupením mužů. 14

15 0 až až a více 0 až až a více 0 až až a více 0 až až a více 0 až až a více 0 až až a více Tabulka č. 9, Vývoj věkového složení obyvatelstva v letech VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA V tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku v tom ve věku Obec absolutně v % absolutně v % absolutně v % Počet ob. Počet ob. Počet ob. Česká Lípa ,1 74,3 10, ,1 73,9 11, ,3 73,4 11,4 Blíževedly ,7 69,4 10, ,4 68,1 11, ,6 69,2 11,2 Holany ,8 77,3 8, ,7 75,9 9, ,5 75,6 9,9 H. Libchava ,3 72,6 7, ,4 73 6, ,6 71,9 7,4 H. Police ,9 71,2 12, ,7 12, ,9 72,3 11,8 Jestřebí ,1 74 9, ,8 74,2 9, ,9 74,3 9,8 Kozly ,3 74,3 10, ,2 70,1 11, ,4 67,9 10,7 Kravaře ,9 74, ,2 74,1 10, ,4 73,6 11 Kvítkov ,3 71,6 11, ,9 70,6 10, ,1 72,9 9 Provodín ,6 75, ,7 75,1 11, ,5 75,7 10,8 Sosnová ,9 74,6 12, ,4 13, ,4 73,2 14,4 Stružnice ,2 10, ,8 73, ,1 71,3 11,7 Stvolínky ,5 70,7 7, ,9 71,3 7, Volfartice ,3 71,9 11, ,4 71, ,1 70,7 12,2 Zahrádky ,1 72,3 10, ,2 71,7 11, ,3 10,7 Žandov ,7 69,8 13, ,2 69,3 13, ,7 69,8 13,5 CELKEM ,4 74,0 10, ,4 73,5 11, ,6 73,1 11,4 15

16 Tabulka č. 10, Vývoj průměrného věku v letech Obec PRŮMĚRNÝ VĚK ŽIJÍCÍCH OBYVATEL CELKEM Ženy Muži CELKEM Ženy Muži CELKEM Ženy Muži Česká Lípa 37,9 36,6 39,2 38,2 39,5 36,9 38,6 39,9 37,9 Blíževedly 36,8 36,1 37,6 36,7 37,2 36,3 37,3 38,1 36,6 Holany 37,5 36,6 38,5 37,9 38,7 37,2 37,9 39,1 36,8 H. Libchava 34,9 34,5 35,2 34,7 34,6 34,9 35,1 35,2 35 H. Police 38,7 37,5 39,8 38,5 39,6 37,4 38,6 39,5 37,6 Jestřebí 37,8 36,2 39,3 38,5 40,2 36,7 38,8 40,5 37 Kozly 39,8 40,4 39,2 39,9 39,5 40,3 38, ,5 Kravaře 37,6 37,3 37,9 38, ,5 38,4 39,4 37,4 Kvítkov 38,1 36,4 40,4 37,7 40,3 35,6 37,2 41,5 33,8 Provodín 40,5 38,4 42,9 41,1 43,2 39,3 41,3 42,8 39,9 Sosnová 40,7 40, ,1 41, ,8 42,2 41,5 Stružnice 38,3 37,4 39,3 38,4 39,5 37,3 38,5 39,6 37,4 Stvolínky 34,8 35, ,5 34,5 36,4 35,6 35,2 36 Volfartice 38,1 37,9 38,2 38,3 38,4 38,2 38,2 38,3 38 Zahrádky 37,7 37,4 38,1 37,5 37,7 37,3 37,6 37,9 37,4 Žandov 39,7 38,3 41,1 39,7 41,1 38,4 39,8 41,2 38,4 Česká Lípa - okres 38,6 39,9 37,4 38,9 40,1 37,7 39,2 40,4 37,9 Tabulka č. 11, Vývoj indexu stáří v letech INDEX STÁŘÍ Rok Česká Lípa 43,6 47,1 48, ,9 59,4 63,8 66,6 70,1 72,5 75 Blíževedly 77,1 63,8 55,7 56, ,6 55,1 52,2 55,6 56,4 68,4 Holany 45,7 47,7 40,9 46,8 58, ,7 67,1 64, H. Libchava 51,6 47,7 47,2 40, ,4 36,3 36,9 34, ,3 H. Police 77,3 75,9 75,2 76,6 71,1 78,7 80,8 82,2 81,5 76,4 62 Jestřebí 39,2 42, ,4 43,9 53,4 56, ,2 62,8 50 Kozly 136,4 107,1 133,3 113,3 94,1 88,9 73,7 61,9 68, ,8 Kravaře 52,4 54,5 59,1 58,5 54,1 56,4 62,9 60,2 63,2 70,8 50 Kvítkov 56 46,9 38,9 42,4 38,7 45,2 54,8 54,5 64,7 55,3 80,4 Provodín 91,4 88,6 91,9 80,9 76,6 73,6 74,2 75,5 80,6 81,7 117 Sosnová 63,7 55,5 61,7 63, ,2 93,3 96,7 104,4 68,5 Stružnice 61,2 58,2 62,3 62,2 66,7 60,5 59,2 59,6 67,1 69,7 36,4 Stvolínky 58, ,3 40,3 35,5 30,6 34,8 35,7 36,6 37,1 71,4 Volfartice 37,5 46,5 47,9 57,5 53,8 53, ,3 71,8 73,1 62,7 Zahrádky 59, ,6 55,5 60,7 56,8 65, , Žandov 81,2 84,4 83,1 84,6 86, ,1 84,4 81,2 78,9 66 CELKEM 63,7 62,3 62,8 62,7 62,9 63,7 65,2 66,3 67, Ve městě Česká Lípa se v čase výrazně mění věkové složení obyvatel obce obyvatelstvo stárne. Je to patrné na všech ukazatelích poměru věkových kategorií, indexu stáří i 16

17 průměrném věku žijících obyvatel. Průměrný věk obyvatel roste, v současnosti je na úrovni 38,6 (ovšem je nepatrně nižší než okresní průměr). Nejmarkantnější je posun na indexu stáří, který narostl ve sledovaném období ze 43,6 na současných 74,5. Pokud jde o složení věkových kategorií, tak majorita obyvatelstva spadá do skupiny let, klesá podíl dětí a mladistvých do 14 let, a to navzdory baby boomu (v současnosti jen 15,3 %), a roste podíl obyvatel nad 65 let. Ta tvoří současně 11,4%, což jsou obyvatel. Lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat i do budoucna. Na sledovaném území Českolipska žije v současnosti 16,6% osob v předproduktivním věku, 72% v produktivním věku a 11,4% v postproduktivním. V absolutních číslech to představuje osob ve věku nad 65 let. Za poslední tři roky se mírně projevil trend nárůstu nejstarší skupiny obyvatel. Ačkoliv je toto tempo skutečně jen velice mírné, jeho projev společně s velkým podílem produktivní generace napovídá na postupný další nárůst poproduktivní generace. V jednotlivých obcích Českolipska je věkové složení obyvatel různé: podíl předproduktivní generace se pohybuje od 12,5% do 20,6%, podíl produktivní od 67,9% do 75,7% a podíl populace nad 65 let od 7,4% do 14,4%. Podle průměrného věku žijících obyvatel je tak nejstarší obyvatelstvo v obcích Provodín a Sosnová a nejmladší v obci Horní Libchava. Průměr za českolipský okres je v současnosti 39,2 let, přičemž u žen je to 40,4 let a u mužů 37,9 let. Dílčí závěry: Z provedené zjednodušené socioekonomické a demografické analýzy vyplývá, že ve střednědobém horizontu lze očekávat stagnaci podílu obyvatel v předproduktivním věku, oslabování podílu obyvatel v produktivním věku a značný relativní nárůst obyvatel v poproduktivním věku. Sociální služby by tedy měly být zaměřeny primárně na věkovou skupinu 65+ s důrazem na maximální podporu v přirozeném prostředí přirozenou komunitou (komunitní realizace sociálních služeb). S ohledem na nárůst průměrné délky dožití (střední délka života) by měly být zajišťovány služby, které podporují aktivní život a zároveň prodlužují dobu seniorské nezávislosti na ambulantních či terénních sociálních službách. V případě ostatních věkových skupin je třeba zaměřit pozornost na měkké typy sociálních služeb, tj. na služby sociální prevence a poradenství orientované zejména na předcházení problémů způsobených vnějšími ekonomickými vlivy (nezaměstnanost, finanční nedostatečnost, psychologické problémy, související sociální patologie). 17

18 A. 3 Popis situace v poskytování sociálních služeb Kapitola A. 3 je zaměřena cíleně pouze na popis stavu sociálních služeb dle příslušných paragrafů zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Tento popis, který vznikl v úzké součinnosti zpracovatele a odborných pracovních skupin, je zpracován s využitím dostupných dat, Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji a dalších podkladů týkajících se oblasti sociálních služeb. V úvodu datové části je uveden aktuální přehled všech poskytovatelů sociálních služeb působících na území oblasti Českolipsko, včetně druhu poskytovaných služeb a příslušnosti pro cílové skupiny stanovené pro komunitní plánování v oblasti Českolipsko. Konkretizace a počet cílových skupin vychází z potřeb a specifik odpovídající sledovanému území 16 obcí (včetně České Lípy). Vzhledem k tomu, že město Česká Lípa aktualizuje svůj již vytvořený komunitní plán (rok 2006) z důvodu potřebnosti soustavného plánování a územního rozšíření, došlo v rámci aktualizace ke změně struktury cílových skupin. Tato změna vychází ze zkušeností místních odborných aktérů, které jsou podložené kontinuální prací v oblasti sociálních služeb. Jedná se tedy o redukci cílových skupin (pracovních skupin) což by mělo pomoci efektivnímu plánování a následné implementaci aktivit spojených s cílovými skupinami obyvatel. Cílové skupiny po aktualizaci a pro potřeby plánování města Česká Lípa č. 1 Osoby se zdravotním postižením č. 2 Osoby ohrožené sociálním vyloučením č. 3 Senioři č. 4 Děti a mládež A. 3.1 Popis situace Cílová skupina: OZP (osoby se zdravotním postižením) Cílová skupina je v území sledována a strukturovaná do dílčích cílových skupin, se kterými je v rámci aktivit sociálních služeb pracováno a zároveň odpovídají cílovým skupinám podle centrálního registru. Jedná se o skupinu obyvatel s chronickým duševním onemocněním, osoby s chronickým onemocněním, osoby s jiným zdravotním postižením, osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se sluchovým postižením, osoby se zrakovým postižením. Celkový počet zdravotně postižených osob v oblasti KP Českolipska (16 obcí přirozeně spádujících k regionálnímu městu Česká Lípa) zatím není znám. Níže uvedená data jsou pouze za město Česká Lípa. Tato skupina ZP města Česká Lípa je tvořena: 670 osobami (počet příjemců příspěvku), dále pak 1538 osob (mimo PnP) pobírající 18

19 příspěvky pro zdravotně postižené. Počet je určen ze statistických výkazů odboru sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu Česká Lípa. Do celkového počtu je nutné zahrnout i držitele mimořádných výhod. Z komplexní kalkulace je předpokládáno, že v cílové skupině je 2061 osob. V uplynulých třech letech došlo k pohybu ve vývoji počtu osob zahrnutých do cílové skupiny. Jedná se o pozvolný nárůst, který je sledován především ve zvýšení počtu osob poptávající sociální služby zahrnuté pod poskytovatele: osobní asistence rané péče hospicové péče sociálního poradenství, včetně půjčovny kompenzačních pomůcek služby denního stacionáře pro ZP služby domova pro osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby, například pro rodiny s dětmi (Občanské sdružení pro pomoc mentálně postiženým, Centrum pro zdravotně postižené LK o.s.) podpora samostatného bydlení pro duševně nemocné (Fokus) Tento nárůst a jeho příčiny jsou deklarovány z území v souvislostech s propouštěním osob ze zdravotnických zařízení do domácího ošetřování. Dále v souvislosti s rostoucí úrovní kvalitativních faktorů ve zdravotnictví, které umožňují záchranu předčasně narozených dětí a přesnější diagnostikou. Tento stav se týká především sociálních služeb rané péče. Tuto škálu služeb doplňuje hospicová péče a sociální rehabilitace (podporované zaměstnávání), které je novými službami v oblasti. Podstatný vliv má také propouštění osob z pobytových zařízení do domácího prostředí nebo ukončení školní docházky. Tito občané vyhledávají sociální služby terénní a ambulantní. Klíčové aktivity (potřebné): - zajištění odlehčovacích pobytových služeb - udržení, rozšíření a doplnění dalších chybějících sociálních služeb,tak aby uživatel mohl co nejdéle žít ve svém přirozeném prostředí - nárůst kapacity rané péče, hospicové péče, denního stacionáře - zmapování a řešení bariér (pro všechny druhy postižení) v území a jejich následné odstranění - rozvoj tlumočnické, průvodcovské a předčitatelské služby - zřizování sociálních firem - další forma řešení nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením (viz cílová skupina nezaměstnaní) - navýšení stávající kapacity funkčních CHD či založení nové chráněné dílny, chráněných pracovišť, sociálně podporovaného zaměstnávání - podpora dobrovolnictví pro aktivizaci zdravotně postižených osob 19

20 Cílová skupina: Osoby ohrožené sociálním vyloučením Tato cílová skupina je ustanovena pro účely a potřeby plánování a vznikla spojením dvou cílových skupin, které byly řešeny separátně v Komunitním plánu města Česká Lípa. Jedná se tedy o spojení cílové skupiny Nezaměstnaní a rodiny s nezaopatřenými dětmi a s nízkými příjmy + Občané v sociální nouzi. V současné době je přistupováno k cílové skupině v návaznosti na sjednocení označení cílových skupin v rámci metodologie komunitního plánování v Libereckém kraji. Přes toto spojení je v území řešeno několik podskupin obyvatel, jejichž řešení je významné a potřebné. Osoby vyhledávající intervenční a psychosociální služby: V oblasti se jedná především o služby, které poskytuje Centrum intervenčních a psychosociálních služeb LK, p.o.. Oblast těchto služeb je v rámci regionu velice významná, a to nejen již v současné době, ale především z dosavadního vývoje vyplývá prudký nárůst klientů této služby a zároveň z potenciálního hlediska budou tyto druhy služeb ( 37- Sociální poradenství, 60a- intervenční centra) v budoucnu velmi poptávané. Toto konstatování je podložené vývojem v uplynulých třech letech a zkušenostmi odborníků z této oblasti. Vývoj počtu osob v této cílové skupině je od roku 2007 rostoucí. Od roku 2007 došlo k nárůstu intervencí téměř o 1 třetinu, stejně tak počet osob. Tento trend je patrný i z dosavadního vývoje 5 měsíců roku Otázka příčiny postupného nárůstu byla řešena v rámci odborné pracovní skupiny, přičemž za hlavní faktory ovlivňující vývoj byly označeny lokální specifika ve společenských poměrech a projevující se následky a dopady hospodářské krize, což vyúsťuje do deformačních vlivů působících na životní styl. Za elementární je také považován nárůst počtu nezaměstnaných, který vzrostl ca o 4% body mezi roky 2007 a Tabulka č. 11, Statistická data Centra intervenčních a psychosociálních služeb LK, p.o. - Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Česká Lípa k Celkový počet případů za rok Z toho nových případů v roce Celkový počet účastníků Celkový počet intervencí za rok /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs /měs. Osoby v sociální nouzi- matky s dětmi v tísni, osoby v nouzi (bez bydlení): Počet osob v této cílové skupině je velmi alarmující. Zařízení, poskytující služby ubytování, vykazují rostoucí zájem o své služby, který však není možné z kapacitních důvodů pokrýt. Stávající zařízení v České Lípě jsou naplněna a počet neuspokojených žádostí představuje ročně až 200% počtu dostupných míst. Zařízení registrují zvýšený zájem o levné ubytování, minimálně kombinované se sociální službou. Klienti i žadatelé mají zájem kromě ubytování i o sociální pomoc formou poradenství a podpory, avšak tato cílová skupina není často schopná plnit určité aktivity, 20

21 spojené se sociální službou. Přirozeně tyto služby očekávají v rámci zařízení levného ubytování, méně jsou schopni a ochotni vyhledávat registrovanou sociální službu, která je více náročná na jejich aktivitu a dodržování povinností. Vývoj počtu osob v cílové skupině osob bez ubytování, vyhledávajících, resp. potřebujících ubytování (dočasné) lze předpokládat rostoucí, protože sociální problémy, často spojené s nezaměstnaností a ztrátou schopnosti udržet si vlastní bydlení, se v cílové skupině prohlubují, jsou zřejmé z počtu neuspokojených žádostí a kapacita dostupných stávajících zařízení je prakticky celoročně naplněna. Tabulka č. 12, Vývoj počtu klientů Dům Jonáš ( 57)- dům pro matky s dětmi rok dospělí děti neuspokojené žádosti neevidováno (do konce května) Kapacita je stále plná. Tabulka č. 13, Aktuální stav ubytovny pro lidi v nouzi- Doubranov (neregistrováno) rok dospělí děti neuspokojené žádosti 2011 (aktuální stav ) Kapacita je stále plná. Uvedené zařízení nemá k dispozici starší údaje. Osoby v sociální nouzi ohrožené sociálním vyloučením: Cílovou skupinou jsou rovněž osoby ohrožené sociálním vyloučením v péči kurátora pro dospělé, příjemci dávek finanční výpomoci, osoby propouštěné z výkonu trestu či vazby, osoby vykonávající alternativní tresty podmíněná odsouzení, vykonávající trest OPP příjemci dávek mimořádné okamžité pomoci. Počet osob v této cílové skupině se v průběhu uplynulých let, kromě roku 2008, stabilně zvyšuje, s čímž také souvisí nárůst finančního objemu vyplacených dávek. Cílová skupina osob ohrožených sociálním vyloučením je potenciálně ohrožená i z hlediska ubytování, nezaměstnanosti, neschopnosti znovu začlenění do společnosti, ztrátou rodinných vazeb a motivace ke změně. Ohrožení sociálním vyloučením je tak zcela zřejmé. Roste rovněž počet příjemců dávek hmotné nouze a s tím logicky objem vyplacených prostředků na tento účel. Spolu s příjemci dávek mimořádné okamžité pomoci je cílová skupina příjemců těchto dávek celkem cca osob, což představuje téměř 250 rodin a cca 270 jednotlivců. Příjemci těchto dávek řeší problematické situace zejména v oblasti bydlení, nedostatku finančních prostředků na živobytí, což opět souvisí s nedostatkem kapacity a nabídky služeb levného standardního ubytování pro takto ohrožené osoby. 21

22 Tabulka č. 14, Statistická data sociálního kurátora pro dospělé Činnost r r r r r r Počet evidovaných klientů Počet propuštěných z výkonu trestu, vazby Vyplacené dávky okamžité mimořádné pomoci , ,- Osoby v sociální nouzi ohrožené závislostmi: Cílová skupina osob ohrožených závislostmi, již závislých, problémových uživatelů, ale také experimentátorů, patří rovněž do popisované cílové skupiny. S příčinami jejich sociální nouze a ohrožení sociálním vyloučením rovněž je nezbytné pracovat se širokou skupinou osob z řad rodinných příslušníků, partnerů a přátel těchto osob. Rovněž tyto osoby v důsledku problémů cílové skupiny řeší sociální témata a jsou do určité míry ohrožené (ztráta zaměstnání uživatelů, trestná činnost apod.), zvlášť pokud uživatelé ohrožují rodinné prostředí, vazby, ekonomickou situaci rodin i jednotlivců, vývoj dětí v rodině apod. V roce 2010 tvořila cílová skupina 214 osob, což však dle kvalifikovaného odhadu je cca 1/3 osob cílové skupiny. Lze tedy předpokládat, že ohrožená skupina uživatelů nebo experimentátorů představuje téměř 700 osob, ohrožených sociálním vyloučením, kteří se stávají osobami v sociální nouzi. Tabulka č. 15, Statistická data K-centra Česká Lípa ( 59- kontaktní centra) Počet klientů Počet i.v. klientů Počet výměn Počet vydaných stříkaček Počet neuživatelů Osoby v sociální nouzi ohrožené ztrátou zaměstnání, nezaměstnaní: Počet osob ohrožených ztrátou zaměstnání a zejména nezaměstnaností se dle vývojových údajů od roku 2008 výrazně zvýšil. Ekonomická a finanční krize v letech 2008 až 2010 ovlivnila a nadále ovlivňuje stav zaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti na Českolipsku poměrně zásadně. Výrazně ubylo pracovních příležitostí, od roku 2008 cca o 50% nižší nabídka volných pracovních příležitostí na Českolipsku. Naopak došlo k takřka zdvojnásobení míry nezaměstnanosti a k zásadnímu vzrůstu počtu nezaměstnaných evidovaných úřadem práce. Ztráta zaměstnání, sociálních jistot a finanční stability jednotlivců i rodin je zcela zásadní a zasahuje v regionu vysoký počet občanů jak z řad osob způsobilých pracovat z hlediska věku i zdravotní způsobilosti, tak také jejich děti, osoby závislé na péči, seniory i další ohrožené 22

23 skupiny. Nezaměstnanost ovlivňuje celou řadu situací života občanů a pro region se stává významným problémem, zvlášť pokud se počet volných míst výrazně nezvyšuje a na jedno volné místo připadá (dle jednotlivých měsíčních statistik ÚP) osob, evidovaných úřadem práce. Téměř 25% všech nezaměstnaných tvoří mladí lidé ve věku do 29 let. Více než 1 třetina nezaměstnaných jsou osoby více než 1 rok nezaměstnané (dlouhodobá nezaměstnanost) S nezaměstnaností a ztrátou příjmů souvisí také situace rozpočtů osob bez zaměstnání. Otázka finanční gramotnosti těchto osob, ale i občanů obecně, je problematická a v souvislosti s vysokou nezaměstnaností je zcela zřejmé, že je nikoli doprovodným jevem, ale naopak zcela zásadním problémem osob, ohrožených ztrátou zaměstnání nebo nezaměstnaných. Ze statistických údajů Policie ČR také vyplývají informace o vývoji trestné činnosti na Českolipsku, což do určité míry může souviset se situací na trhu práce v regionu. Trh práce ovlivňuje skladbu obyvatel, v dalším důsledku morální hodnoty a jistoty občanů a vysoká nezaměstnanost a malá perspektiva zlepšení tohoto stavu mohou mít vliv například na nárůst mravnostních činů (rok , rok ), ale také na vysoký počet majetkových trestných činů, vykazovaných ve statistikách Policie ČR, trestných činů v souvislosti s alkoholismem nebo užíváním toxických látek. Závěry a doporučení Osoby ohrožené sociálním vyloučením: Tyto závěry byly zpracovány na základě zpracovaných analytických výstupů a doporučení pracovní skupiny. Cílová skupina nemůže v dostatečné kapacitě využívat služeb levného a zejména důstojného ubytování. Osoby, které takovou službu potřebují a vyhledávají, jsou stávajícími zařízeními odmítány a nelze všechny požadavky těchto osob splnit. V kombinaci s poradenstvím k sociální a ekonomické gramotnosti by taková služba cílové skupině osob v sociální nouzi výrazně umožnila standardní životní podmínky v situacích, které ohrožují často i samotné existenční zajištění těchto osob. Pro danou cílovou skupinu se jeví jako vhodné zajistit dostupné sociálně ekonomické poradenství formou občanské poradny, včetně služeb následné péče. Toto odborné centrum poradenský institut, by mělo zaštítit odborníky v daných problematikách a mělo by zajišťovat zejména informovanost občanů v oblasti finanční gramotnosti. Nárůst zadluženosti občanů a s tím souvisejících problémů je natolik alarmující, že takovou službu lze označit za klíčovou právě pro osoby, ohrožené sociální nouzí. Služba musí být kvalifikovaně koordinována, kombinovaná s vyhledáváním a terénními činnostmi i v této oblasti. Pro cílovou skupinu s problémy se závislostmi nebo experimentováním chybí zařízení pro doléčovací program, jehož cílem je předcházení recidivě v užívání návykových látek. Takové zařízení, včetně činností sociálních pracovníků, je účelné z hlediska další práce s těmito osobami, které s ohledem na svůj problém jsou výrazně ohrožené sociální nouzí. Chybějící zaměstnání, často ztráta rodinných vazeb, frustrace a potřeba získání motivace jsou bez takového zařízení velmi obtížně zvládnutelné a v oblasti služeb tato záchytná síť pro uvedené osoby v regionu zcela chybí. Uvedená služba by také představovala podporu specializovaných profesí, kterých je zcela jednoznačný nedostatek a odborná péče o cílovou skupinu je tak téměř ohrožená. Při práci s osobami v sociální nouzi zcela chybí lůžka včasné pomoci (navrhujeme počet 1-2), která jsou limitována pobytem v délce např. max. 3-5 dnů, s podmínkou stanovení exaktních kritérií pro jejich využití. Taková krizová lůžka jsou řešením pro mimořádné situace osob ohrožených z jakýchkoli důvodů, osob bez přístřeší, z nepodnětného rodinného prostředí, osob ohrožených týráním jinou osobou apod. Tento institut zde není vůbec 23

24 k dispozici a situace takto ohrožených osob je prakticky neřešitelná. Takovou službu považuje pracovní skupina za zcela nezbytnou. Její začlenění do systému práce s osobami v sociální nouzi je účelné a pro tuto cílovou skupinu přínosné. Oblast prevence kriminality je vhodné doplňovat formou besed s různými ohroženými skupinami občanů, zacílit témata na jednotlivé ohrožující situace. K těmto aktivitám lze využívat veřejná zařízení (např. Městská knihovna) s podmínkou zajištění jejich kvalitní propagace tak, aby byly veřejností využívány a byly dostatečně zajímavé a pro občany přínosné. Za zásadní příčinu a problém ohrožení sociální nouzí považujeme nedostatek pracovních příležitostí a s tím související současnou malou perspektivu zlepšení tohoto stavu. Bez vstupu strategického zaměstnavatele (po odchodu firmy Delphi Packard s.r.o.) se region stává pro občany málo zajímavým, neperspektivním a lze očekávat prohlubující se sociální rozdíly, problémy cílové skupiny, ale také určitý odliv obyvatel do jiných regionů. Proto je nezbytné i tuto situaci řešit prioritně jako klíčový problém regionu, jako prioritní ve vztahu k občanům a k problémům, které s vysokou mírou nezaměstnanosti souvisejí. Možnou alternativou pro ohrožené cílové skupiny by mohlo být zřízení sociální firmy v rámci některé z příspěvkových organizací Města Česká Lípa. Činnosti a aktivity těchto pracovních míst by mohly být směřovány do oblasti úklidu města, ale také do jiných činností. Sociální firma může získat určité příspěvky v prvních měsících svého fungování a mohlo by se jednat o alternativní pracovní příležitostí pro osoby ohrožené sociální nouzí. Podpora rekvalifikačních programů zvýšení možnosti uplatnění se na trhu práce nízká míra kvalifikovanosti. Klíčové aktivity: Azylové domy, Krizová pomoc, Domy na půl cesty, Sociální poradenství, Sociální prevence, Dobrovolnická centra. Cílová skupina: Senioři Sociální služby pro cílovou skupinu seniorů jsou na území oblasti Českolipsko zajišťované jak ve formě rezidenční, tak ve formě terénní služby. Z informačních zdrojových podkladů z území vyplývá, že v oblasti poskytování rezidenčních služeb pro seniory je současný stav neuspokojivý. Nárůst počtu seniorů poptávající rezidenční služby převyšuje nabídku míst v domovech s registrovanou pobytovou službou v oblasti. Jako problematické je z území deklarováno umístění seniorů přímo na území sledované oblasti, což potvrzují i podané žádosti seniorů do domovů mimo oblast (Doksy, Mimoň, Sloup v Č, Zákupy).. Na základě relevantních informací z území je nutná podpora zvýšení rezidenčních míst pro seniory cca o 65 až 75 míst a zvýšení počtu míst v zařízeních, která nabízejí hospicovou péči (např. posílení lůžek hospicové péče v nemocnici Česká Lípa). Terénní a ambulantní služby v oblasti jsou zajišťovány v následující struktuře- 2x pečovatelská služba ( 40), 2x odlehčovací služba ( 44), 1x osobní asistence ( 39), 1x denní stacionář ( 46), 3x SAS pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66). Ze zkušeností osob zainteresovaných do oblasti sociálních služeb je nutné zabývat se posílením služeb osobní asistence a neméně důležitým je pak posílení odlehčovacích služeb (respitní). Klíčové aktivity: posílení rezidenčních míst (řešit ve vazbě na komunitní plány sociálních služeb ostatních regionů okresu Česká Lípa), posílení služeb osobní asistence a odlehčovacích služeb (ve vazbě na trend komunitní realizace sociálních služeb), projekty aktivního stáří, podpora dobrovolnictví pro aktivizaci seniorů. 24

25 Cílová skupina: Děti a mládež Pro cílovou skupinu děti a mládež jsou v současnosti na území poskytované služby, které jsou lokalizované ve městě Česká Lípa. Jedná se o ( 62) nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (Farní charita Česká Lípa), které poskytuje ambulantní (15 klientů), popřípadě terénní služby (max. 15 klientů) dětem ve věku od 6 do 26 let ohroženým společensky nežádoucími jevy a Občanské sdružení D.R.A.K., které poskytuje sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) s kapacitou 50 klientů ročně. Za významný subjekt, který je využíván cílovou skupinou je DDM Libertin. Tento subjekt sice není registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, ale jeho aktivity nahrazují a doplňují již zmíněné poskytovatele. Dalším neregistrovaným subjektem je občanské sdružení Pathfinder Praha, které má zastoupení v České Lípě a sdružuje děti a mládež ze sociálně slabších rodin ze sídliště Sever. Za nevyhovující je považován stav v pokrytí celého území a především města Česká Lípa zmíněnými sociálními službami. Jedná se především o absenci nabízených služeb v okrajových částech města. Pracovní skupina na základě poptávky cílové skupiny a problematiky dlouhodobě vnímá potřebu zřídit Středisko výchovné péče. Tato aktivita byla již prioritně zařazena a schválena ve výchozím komunitním plánu, ovšem v návazném stanovisku zastupitelstva byla označena jako neprioritní a to zejména z důvodu finančního (oblast a problematika výkonu státní správy). Vývoj a počet osob v cílové skupině nelze jednoznačně určit, jelikož se jedná o velmi pružnou cílovou skupinu se specifickým zaměřením poskytovaných sociální služeb, které jsou víceméně nahrazované neregistrovanými subjekty. Z odhadů odborníků pracovní skupiny se v následujících letech bude proměňovat vnitřní struktura cílové skupiny než její absolutní počet. Klíčové aktivity: zvýšení prevence, zvýšení nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež zejména v hustě obydlených a okrajových částech města, zvýšení spolupráce se školskými zařízeními, vytvoření Střediska výchovné péče A. 3.2 Datová část Datová část popisuje situace sociálních služeb na území oblasti Českolipsko, je strukturovaná v duchu metodického přístupu, který je používán při zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Libereckém kraji a v návaznosti podle Krajské metodické příručky plánování sociálních služeb v Libereckém kraji.tabulky obsahují pouze výběr sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a tedy jejich paragrafové členění. Dále pak pouze ty, které jsou skutečně činné a které lze datově popsat (aby se jednalo o služby, které obyvatelé skutečně využívají). 25

26 Tabulka č. 16, Přehled druhů služeb (dle zákona o sociálních službách) existujících a chybějících pro oblast Českolipska Druhy služeb Existující Chybějící 37 sociální poradenství 39 osobní asistence 40 pečovatelská služba 41 tísňová péče 42 průvodcovské a předčitatelské služby 43 podpora samostatného bydlení 44 odlehčovací služby 45 centra denních služeb 46 denní stacionáře 47 týdenní stacionáře 48 domovy pro osoby se zdravotním postižením 49 domovy pro seniory 50 domovy se zvláštním režimem 51 chráněné bydlení 52 sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 54 raná péče 55 telefonická krizová pomoc 56 tlumočnické služby 57 azylové domy 59 kontaktní centra 60 krizová pomoc 60a intervenční centra 61 nízkoprahová denní centra 62 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 63 noclehárny 64 služby následné péče 65 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 66 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se ZP 67 sociálně terapeutické dílny 68 terapeutické komunity 69 terenní programy 70 sociální rehabilitace Vysvětlivky: 26

27 1. všichni poskytovatelé mají sídlo přímo na území oblasti Českolipsko alespoň jeden z poskytovatelů má sídlo na území oblasti Českolipsko žádný z poskytovatelů nemá sídlo přímo na území oblasti Českolipsko služba není na území oblasti Českolipsko poskytovaná vůbec Tabulka č. 17, Přehled poskytovatelů sociálních služeb se sídlem a působnosti na území oblasti Českolipsko, zapsaných v registru poskytovatelů č. Název poskytovatele Poskytované druhy sociálních služeb Zřizovatel Příslušnost k cílové skupině 37 - sociální poradenství OZP/Senioři 39 - osobní asistence OZP/Senioři 44 - odlehčovací služby OZP/Senioři 56 - tlumočnické služby OZP 65 - SAS pro rodiny s dětmi Liberecký kraj Děti a mládež 37 - sociální poradenství všechny Centrum pro zdravotně postižené Libereckého kraje Centrum intervenčních a psychosociálních chorob LK 2. 60a - intervenční centra Liberecký kraj OOSV 57 - azylové domy (Dům humanity) OOSV 57 - azylové domy (Dům rychlé Sociální služby města pomoci) OOSV 3. Česká Lípa 40 - pečovatelská služba Město Senioři, OZP 57 - azylové domy (Dům jonáš) OOSV 62 - nízkoprahová zařízení pro Církevní Děti a mládež, 4. Farní charita Česká Lípa děti a mládež organizace OOSV 46 - denní stacionář OZP Denní a pobytové 48 - domov pro osoby se zdrav. 5. sociální služby postižením Liberecký kraj OZP Dolmen o.p.s., Agentura 6. pro chráněné bydlení 51 - chráněné bydlení NNO OZP Most k naději o.s., K 7. centrum Česká Lípa 59 - kontaktní centra NNO OOSV 44 - odlehčovací služby Senioři, OZP 37 - sociální poradenství Senioři, OZP Hospicová péče sv. 8. Zdislavy, o.p.s. NNO Fokus Liberec občanské 43 - podpora samostatného 9. sdružení bydlení NNO OZP 42 - průvodcovské a předčit. Služby OZP Tyflocentrum Liberec 66 - SAS pro seniory a osoby se 10. o.p.s. zdr.postižením NNO OZP Občanské sdružení Děti a mládež, 11. D.R.A.K SAS pro rodiny s dětmi NNO OOSV Maltézská pomoc o.p.s SAS pro seniory a osoby se 12. centrum Česká Lípa zdr.postižením NNO Senioři, OZP 66 - SAS pro seniory a osoby se zdr.postižením OZP 13. SONS ČR Česká Lípa 37 - sociální poradenství NNO OZP 14. obec Horní Police 40 - pečovatelská služba Obec Senioři 27

28 15. Domov Sluneční dvůr, p.o., Jestřebí 48 - domov pro osoby se zdrav. postižením Liberecký kraj OZP 16. Rytmus Liberec 70 sociální rehabilitace NNO OZP Základní údaje o poskytovaných sociálních službách Data a informace uvedené v této kapitole jsou převzaté ze zdrojů Datového centra sociálních služeb LK. Vzhledem k jeho zkušebnímu provozu a nedostatečným zdrojům primárních dat, ze kterých DC čerpá nelze zaručit úplnost a plnou vypovídací schopnost zde uvedených údajů. Dále použité údaje mohou být zatíženy chybami a nepřesnostmi, které vyplývají z výše uvedených důvodů. Pokud tedy nebyla data dostupná vůbec nebo byla nesprávně vykázána, byla do analytické části komunitního plánu převzata s těmito chybami. V následujícím období budou data dále doplňována a upřesňována, dle přijaté metodiky pro zpracování Zjednodušené analýzy financování a metodiky pro databáze DC. V kapitole tedy pracujeme s dostupnými daty (mají-li hodnotu 0 ve všech případech, kdy byla tato hodnota vykázána, uvádíme hodnotu 0 i přes to, že logicky by měla být hodnota jiná; v případě, že data nebyla vykázána nebo ve zdrojích Datového centra nejsou, uvádíme zkratku N/A tedy nedostupná data). Všechny uvedené údaje jsou z podkladů roku Celkové údaje o sociálních službách působících na území Českolipska Na Českolipsku působí celkem 31 registrovaných sociálních služeb (údaj z roku 2010), Z toho: Počet služeb dle skupin služeb: služby sociální péče 14 služby sociální prevence 12 sociální poradenství 6 Počet služeb dle typu zřizovatele: kraj 5 NNO 23 obec 4 Počet služeb dle cílových skupin*: Senioři 11 Osoby se zdravotním postižením 19 Osoby ohrožené sociálním vyloučením 11 Menšiny 3 Závislé osoby 2 28

29 počet je v součtu vyšší, než reálný počet služeb, protože některé služby jsou určeny více než jedné cílové skupině uživatelů Celkové náklady na realizaci sociálních služeb působících na území Českolipska: Kč Z toho: Celkové náklady dle typu zřizovatele: zřizovatel náklady v Kč / rok kraj NNO obec Celkové náklady dle typu zřizovatele v procentech Celkové náklady dle skupin služeb: skupiny služeb náklady v Kč / rok služby sociální péče služby sociální prevence sociální poradenství

30 Celkové náklady dle skupin služeb v procentech Příjmy sociálních služeb a rozbor zdrojů financování Celkové příjmy sociálních služeb působících na území Českolipska uvedených v této kapitole jsou Kč (rozdíl mezi příjmy a výše uvedenými náklady souvisí s vykazováním a) příjmy jsou plánovaná položka, b) ne všechny příjmy jsou poskytovateli sociálních služeb vykázány). Uvedeny jsou tedy pouze prokazatelně vykázané příjmy. Struktura zdrojů financování: zdroj Kč / rok MPSV jiný rezort 0 kraj obce od zřizovatele z projektů od uživatelů od pojišťoven ostatní

31 Struktura zdrojů financování v procentech: Financování sociálních služeb dle skupin sociálních služeb: druhy služeb Kč / rok služby sociální péče služby sociální prevence 0 sociální poradenství Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v Kč: MPSV jiný rezort kraj obce zřizovatel z projektů od uživatelů od pojišťoven ostatní příjmy služby sociální péče sociální poradenství služby sociální prevence Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v Kč: 31

32 Struktura zdrojů financování dle skupin sociálních služeb v procentech: Podrobnější údaje o vybraných druzích sociálních služeb působících na území Českolipska (údaje z roku 2010) V následující části kapitoly jsou uvedeny údaje pro vybrané druhy sociálních služeb, pro které je možné provést podrobnější porovnání jejich výkonů a efektivity. Z toho čerpající dotaci MPSV Celková kapacita služeb (počet uživatelů) Služba ( ) Počet služeb Pečovatelská služba Domovy pro OZP Domovy pro seniory Domovy se zvláštním N/A režimem Terénní služby N/A Pečovatelská služba 40 Kapacita Celkové Náklady na Poskytovatel služby služby náklady uživatele Obec Horní Police ,95 Sociální služby města České Lípy, příspěvková organizace ,33 32

33 Náklady na uživatele: Struktura zdrojů financování pečovatelských služeb Poskytovatel služby MPSV zřizovatel uživatelé Obec Horní Police Sociální služby města České Lípy, příspěvková organizace Domovy pro osoby se zdravotním postižením 48 Poskytovatel služby Kapacita služby Celkové náklady Náklady na uživatele Denní a pobytové sociální služby, p.o., Hradecká Domov Sluneční dvůr, příspěvková organizace Náklady na uživatele: 33