Úrazy ve školách a školských zařízeních

Transkript

1 Úrazy ve školách a školských zařízeních 1. pololetí školního roku 2006/2007 ČŠI, květen 2007

2 Školský zákon o BOZ a o úrazech 29 odst. 2 Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 29 odst. 3 Školy a školská zařízení jsou povinny vést evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 2, vyhotovit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá.

3 Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů nabytí účinnosti vyhlášky 2. února 2005 (den vyhlášení) ve čtyřech paragrafech MŠMT stanoví a podrobněji rozpracovává zákonem uložené povinnosti přílohou vyhlášky je vzor záznamu o úrazu dítěte, žáka studenta ČŠI patří k ministerstvem stanovenému okruhu orgánů a institucí, jimž se záznam o úrazu zasílá - tato skutečnost byla využita k vytvoření systému sledování a analýzy školní úrazovosti - přestože jde pouze o úrazy, na které byl vyhotoven záznam a doručen ČŠI (přibližně dvě třetiny všech evidovaných úrazů), daří se získávat mnoho cenných informací, kteréčši ve svéčinnosti využívá a poskytuje i školám

4 Sledovaným obdobím je 1. pololetí školního roku 2006/2007, tj. od 1. září 2006 do 31. ledna 2007 * České školní inspekci bylo doručeno záznamů o úrazech, k nimž v tomto období došlo ve všech školách a školských zařízeních při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech. Oproti stejnému období předchozího školního roku je to meziroční pokles o úrazů s vyhotoveným záznamem, tj. o 23,1 %. * Většina údajů za 1. pololetí školního roku 2006/2007 je porovnávána s údaji za stejné období předchozího školního roku 2005/2006. Za výchozí je vždy brán stav v roce 2005/2006.

5 Základní statistické údaje Počty úrazů v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/2007 MŠ Druh školy 1. pololetí 2005/2006 Počet úrazů % 142 0,8 1. pololetí 2006/2007 Počet úrazů % 214 1,5 ZŠ , ,3 SŠ , ,2 VOŠ , ,0 Celkem , ,0

6 Index úrazovosti v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/2007 (Index = počet úrazů připadajících ve sledovaném období na 100 osob) Druh školy MŠ ZŠ SŠ VOŠ Celkem Index úrazovosti 1. pololetí 2005/ pololetí 2006/2007 0,05 0,08 1,04 1,00 1,21 0,77 4,60 1,52 1,00 0,79

7 Index úrazovosti ve školách a školských zařízeních jednotlivých krajů v 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/ / /2007 1,80 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0,18 0,08 0,87 0,80 0,87 0,59 0,61 0,45 0,38 0,50 0,96 0,89 1,08 1,00 1,07 1,00 1,08 0,82 1,21 0,91 1,28 1,32 1,07 1,11 1,42 1,44 1,54 0,90 Středočeský Praha Úst ecký O lomou cký Jihočeský Zlínský Plzeň ský Moravskoslezský Liberecký Jihomo ravský Královéhrade cký Karlovarský Vysočin a Pardub ický kraj in d e x ú ra z o v o s t i

8 Třídění podle roku narození Počet úrazů strmě narůstá od 6 do 14 let věku zraněných, tj. především v průběhu základního vzdělávání, a od 15 let začíná pozvolně klesat. Nejohroženější skupinou jsou žáci ve věku 13 až 15 let, tedy převážně v ročníku základní školy. Na tyto ročníky připadlo asi 37 % všech zaznamenaných úrazů. 14,0 12,0 13,2 12,0 12,2 10,2 relativní četnost (%) 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,4 0,5 0,7 1,6 2,7 3,4 3,8 5,6 8,7 8,6 7,8 5,6 2,2 0,5 0,2 0,1 0, rok narození zraněného

9 Rozložení četnosti úrazů dívek a chlapců v jednotlivých ročnících základních škol v 1. pololetí školního roku 2006/ ,2 20,8 20,8 20,0 relativn í četn o st ů razů (v % z celko véh o p očtu ú razů v Z Š) ,9 2,0 chlapec 5,1 3,4 dívka 6,0 4,7 6,0 5,9 9,1 8,8 14,6 13,0 17,2 18, ročník základní školy

10 Rozdíly v úrazech chlapců a dívek V 1. pololetí školního roku 2006/2007 bylo v počtu zraněných více chlapců - 55,7 % oproti 44,0 % dívek. Ve 34 záznamech nebylo pohlaví zraněného uvedeno. Nejčastěji došlo k poranění končetin téměř 80,0 % všech případů. Poranění ruky převažovalo u dívek 57,3 % všech dívčích úrazů ku 46,7 % úrazů chlapců, poranění nohy naopak u chlapců 29,4 % ku 26,9 % u dívek. Třetí nejčastěji poraněnou částí byla hlava 14,2 % zaznamenaných úrazů, chlapci s podílem 18,1 %, dívky 9,2 %. Zranění ostatních částí těla jednotlivě nepřesáhla 2% podíl ze všech úrazů. Četnost poranění různých částí těla žáků základních škol, středních škol a studentů vyšších odborných škol je přibližně stejná a jednoznačně vedou končetiny. V mateřských školách si však děti nejčastější poranily hlavu 43,5 % všech úrazů, které se v těchto školách udály.

11 Výskyt úrazů v průběhu 1. pololetí školního roku 2005/2006 a 2006/ / / ,4 25,4 23,7 23,5 č e t n o s t ů r a zů v % ,3 17,4 19,4 16,1 15,5 16,3 0 září říjen listopad prosinec leden

12 Rizikové měsíce, dny a hodiny Ve sledovaném období byly rizikovými měsíciříjen a listopad, ve kterých došlo nejen ke shodnému počtu, ale celkem i k polovině všech úrazů. Naopak nejméně rizikovým byl prosinec 15,5 %. Nejvíce úrazů se stalo v prvních dvou dnech týdne s nepatrně vyšším rizikem jejich výskytu v úterý. Naopak nejbezpečnějším z pracovních dnů byl pátek. Pomyslná křivka denní úrazovosti je ve všech druzích škol stejná nebo velmi podobná. Z hlediska denní doby došlo nejčastěji k úrazům mezi 9. a 11. hodinou dopoledne. V základních a středních školách se v tomto časovém rozmezí pohybuje hodinová úrazovost mezi 14 % až 15,5 %. Jiná křivka úrazovosti je v mateřských školách počet úrazů v nich začíná významně stoupat v 9 hodin 16,4 %, v 10 hodin to bylo již 22,4 % a vrchol nastal v 11. hodině, kdy došlo k 30 % všech úrazů, které se udály v mateřských školách. Po poledni křivka úrazovosti ve všech druzích škol klesá.

13 Rizikovéčinnosti Více než polovina úrazů (54,3 %) se udála při hodinách tělesné výchovy. Četnost úrazů dívek posuzovaná podle tohoto ukazatele je výrazně vyšší než chlapců 59,0 % proti 50,5 %. Téměř čtvrtinu všech úrazů si žáci přivodili o přestávkách 24,1 %. V tomto případě naopak převažuje podíl úrazů chlapců 26,2 % proti 21,4 % úrazů dívek. Třetí nejčastějšíčinností, při které došlo k úrazu, bylo praktické vyučování s podílem 4,4 %. Ve třídách při probíhající výuce se stala 3,0 % úrazů Při pobytu ve školní družině 1,9 %. Při ostatních činnostech nepřesáhla úrazovost 1 %. Například na školních brigádách se ve sledovaném období ve všech školách stal pouze jeden úraz, o kterém bylo nutné vyhotovit záznam.

14 Příčiny úrazů Téměř v 80 % záznamů o úrazech ve školách a školských zařízeních zaviněných samotným poraněným jsou jako nejčastější příčiny úrazů uváděny: nešťastná náhoda 46,5 % a také nekázeň nebo neopatrnost zraněného 32,9 %. Jinou osobou bylo způsobeno 5,6 % úrazů. Podíl ostatních uváděných příčin, např. použití vadného nástroje, nedodržení pravidel BOZ a dalších, dosahuje řádově jen desetin procenta. V 8,7 % pořízených záznamů nebyla příčina úrazu uvedena.

15 Preventivní opatření přijatá ve školách Ve školách byla v 1. pololetí školního roku 2006/2007 k omezení úrazovosti nejvíce uplatňována výchovná prevence v 71,2 % všech zaznamenaných případů. (Jednalo se především o úrazy, v nichž byly jako nejčastější příčiny uvedeny nešťastná náhoda a nekázeň zraněných.) Na organizačně technická opatření soustředily pozornost 6,2 % škol Na prevenci v obou oblastech 1,9 %. Žádná opatření k omezení výskytu úrazů nepřijaly 4,2 % škol. V 16,5 % případů nebyl o tomto ukazateli proveden žádný záznam (značnáčást škol zřejmě nedocenila význam prevence). Účinnost opatření, která by se měla projevit především ve snižování počtu úrazů zaviněných nekázní, bude možné posoudit až po delším sledování vývoje úrazovosti.

16 Závěry Pokles školní úrazovosti v 1. pololetí školního roku 2006/2007 oproti stejnému období předchozího roku o 23,1 %, potvrzený i snížením indexu úrazovosti z hodnoty 1,00 na 0,79, může být signálem nástupu pozitivního trendu. Údaje za celý školní rok a jejich porovnávání v následujících obdobích tento signál ověří. Zároveň bude možné zjistit těsnost souvislostí těchto trendů s úrovní pozornosti, kterou vedení škol dané oblasti věnuje. ČŠI v dalším období prověří, zda vysoká četnost úrazů při tělesné výchově neupozorňuje i při převažující nešťastné náhodě jako hlavní příčině úrazů také na zvyšující se pohybovou neobratnost dětí a mládeže, případně i na nedostatky v organizaci a náplni hodin tělesné výchovy. Závažným signálem je druhá nejvyššíčetnost úrazů o přestávkách, která těsně souvisí s nekázní a neopatrností zraněných. Zjištěnéčasové úseky nejvyšší úrazovosti se předpokládaly, jejich potvrzení jen doplňuje informace důležité pro ředitele škol k přijímání opatření účinné prevence výskytu úrazů a k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu vzdělávání.

17 Podněty Analýza školní úrazovosti byla provedena na základě údajů ze záznamu o úrazech, které Česká školní inspekce průběžně získává po nabytí účinnosti nové vyhlášky o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Obsah záznamu o úrazech: - vytváří předpoklady pro podrobnější popis okolností, příčin a důsledků výskytu školních úrazů - umožňuje vcelku spolehlivě určit rizikovéčinnosti ičasové úseky s nejvyšší úrazovostí V dalším období chce ČŠI: - využít periodické porovnávání k potvrzení a k charakteristice případných trendů v úrazovosti ve školách - analýzou dat rozčleněných podle krajů přispět k poznávání regionálních odlišností Ukazuje se, že struktura i obsah položek záznamu vyžadují upřesnění, případně i doplnění. Zároveň je zřejmé, že školy některé skutečnosti, např. data narození, příčiny úrazů a činnosti, při nichž k úrazům dochází, uvádějí nepřesně nebo je vůbec opomíjejí zaznamenat.