SMĚRNICE. (Text s významem pro EHP)

Transkript

1 L 141/73 SMĚRNICE SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ( 1 ), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2 ), v souladu s řádným legislativním postupem ( 3 ), vzhledem k těmto důvodům: (1) Toky peněz získaných nezákonným způsobem mohou poškodit integritu, stabilitu a pověst finančního sektoru a ohrozit vnitřní trh Unie i mezinárodní rozvoj. Praní peněz, financování terorismu a organizovaná trestná činnost jsou nadále závažné problémy, které by měly být řešeny na úrovni Unie. Je nezbytně nutné nejen dále rozvíjet trestněprávní přístup na úrovni Unie, ale současně jej doplnit o cílenou a přiměřenou prevenci využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, což může přinést komplementární výsledky. (2) Spolehlivost, integrita a stabilita úvěrových institucí a finančních institucí a důvěra ve finanční systém jako celek by mohly být vážně ohroženy snahou pachatelů trestné činnosti a jejich společníků zastřít původ výnosů z trestné činnosti nebo směrovat peníze získané zákonným i nezákonným způsobem na teroristické účely. Ti, kdo perou peníze a financují terorismus, by se mohli pokusit zneužít volného pohybu kapitálu a svobody poskytovat finanční služby, jež jsou součástí integrovaného finančního prostoru Unie, aby si svou trestnou činnost usnadnili. Z tohoto důvodu je třeba na úrovni Unie přijmout určitá koordinační opatření. Cíle spočívající v ochraně společnosti před trestnou činností a v ochraně stability a integrity finančního systému Unie by zároveň měly být v rovnováze s potřebou vytvořit právní prostředí, které podnikům umožní růst, aniž by jim vznikaly neúměrné náklady na dodržování předpisů. (3) Tato směrnice je čtvrtou směrnicí, která se zabývá hrozbou praní peněz. Směrnice Rady 91/308/EHS ( 4 ) definovala praní peněz v kontextu trestných činů souvisejících s drogami a uložila povinnosti pouze finančnímu ( 1 ) Úř. věst. C 166, , s. 2. ( 2 ) Úř. věst. C 271, , s. 31. ( 3 ) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. dubna 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 20. května 2015 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). ( 4 ) Směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 166, , s. 77).

2 L 141/ sektoru. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ( 1 ) rozšířila oblast působnosti směrnice 91/308/EHS z hlediska dotčených trestných činů i z hlediska škály profesí a činností. V červnu 2003 revidoval Finanční akční výbor (FATF) svá doporučení tak, aby se vztahovala i na financování terorismu, a stanovil podrobnější požadavky na zjišťování a ověřování totožnosti klientů, situace, kdy vyšší riziko praní peněz nebo financování terorismu může odůvodnit zesílená opatření, a také situace, kdy snížené riziko může ospravedlnit méně důkladné kontroly. Tyto změny byly zohledněny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ( 2 ) a směrnici Komise 2006/70/ES ( 3 ). (4) Praní peněz a financování terorismu často probíhá v mezinárodním měřítku. Opatření přijatá pouze na vnitrostátní úrovni nebo i na úrovni Unie by bez mezinárodní koordinace a spolupráce měla velmi omezené účinky. Opatření přijatá v této oblasti Unií by proto měla být slučitelná s dalšími opatřeními přijatými na mezinárodních fórech a přinejmenším stejně přísná. Činnost Unie by měla i nadále brát v úvahu zejména doporučení FATF a nástroje dalších mezinárodních orgánů činných v boji proti praní peněz a financování terorismu. Za účelem posílení účinného boje proti praní peněz a financování terorismu by měly být příslušné právní akty Unie tam, kde je to vhodné, sladěny s mezinárodními standardy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení, které 16. února 2012 přijal FATF (dále jen revidovaná doporučení FATF ). (5) Zneužití finančního systému pro směrování peněz získaných nezákonným nebo i zákonným způsobem na teroristické účely navíc představuje zjevné riziko pro integritu, řádné fungování, pověst a stabilitu finančního systému. Preventivní opatření stanovená v této směrnici by tedy měla řešit manipulaci s penězi plynoucími za závažné trestné činnosti i shromažďování peněz nebo majetku pro teroristické účely. (6) Při platbách vysokých částek v hotovosti hrozí ve velké míře praní peněz a financování terorismu. S cílem zvýšit ostražitost a zmírnit rizika v souvislosti s takovými platbami by se tato směrnice měla vztahovat na osoby obchodující se zbožím v případech, kdy provádějí nebo přijímají platby v hotovosti ve výši EUR nebo více. Členské státy by měly mít možnost přijmout nižší prahové hodnoty, doplňková obecná omezení používání hotovosti a další přísnější ustanovení. (7) Používání produktů elektronických peněz je stále více považováno za náhradu bankovních účtů, což navíc k opatřením stanoveným směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ( 4 ) odůvodňuje vztažení povinností v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu i na tyto produkty. Nicméně za určitých okolností, u nichž je prokázáno nízké riziko, a za přísných podmínek riziko zmírňujících by členské státy měly mít možnost produkty elektronických peněz osvobodit od určitých opatření hloubkové kontroly klienta, například od zjišťování a ověřování totožnosti klienta a skutečného majitele, ale nikoli od sledování transakcí či obchodních vztahů. Mezi podmínky zmírňující riziko by měl patřit požadavek, aby byly osvobozené produkty elektronických peněz používány výhradně k nákupu zboží či služeb a aby byla elektronicky uchovávaná částka dostatečně nízká, aby neumožňovala obcházení pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Tímto osvobozením by neměla být dotčena možnost členských států umožnit povinným osobám uplatňovat opatření zjednodušené hloubkové kontroly klienta u jiných produktů elektronických peněz, které představují nižší riziko, v souladu s článkem 15. (8) Pokud jde o povinné osoby, na které se vztahuje tato směrnice, mohli by být v příslušných případech za realitní makléře považováni i agenti zprostředkovávající pronájem. ( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se mění směrnice Rady 91/308/EHS o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz (Úř. věst. L 344, , s. 76). ( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, , s. 15). ( 3 ) Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici politicky exponovaných osob a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, , s. 29). ( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, , s. 7).

3 L 141/75 (9) Na právníky definované členskými státy by se měla vztahovat tato směrnice, jestliže se podílejí na finančních nebo podnikových transakcích, včetně poskytování daňového poradenství, v oblastech s největším rizikem, že služeb těchto právníků může být zneužito k praní výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Měly by však existovat výjimky z povinnosti oznamovat informace získané před zahájením soudního řízení, v jeho průběhu či po jeho skončení nebo v průběhu zjišťování právního postavení klienta. Právní poradenství by mělo i nadále podléhat povinnosti profesní mlčenlivosti s výjimkou případů, kdy se právník podílí na praní peněz či financování terorismu, právní poradenství je poskytováno za účelem praní peněz či financování terorismu nebo právník si je vědom toho, že klient vyhledal právní poradenství za účelem praní peněz či financování terorismu. (10) S přímo srovnatelnými službami by se mělo zacházet stejně, jestliže jsou poskytovány kterýmkoliv z příslušníků profesí, na které se tato směrnice vztahuje. Aby bylo zajištěno dodržování práv zaručených Listinou základních práv Evropské unie (dále jen Listina ), neměly by oznamovacím povinnostem stanoveným v této směrnici podléhat informace, jež získají auditoři, externí účetní a daňoví poradci, kteří jsou v některých členských státech oprávněni obhajovat nebo zastupovat klienta v soudním řízení nebo zjišťovat právní postavení klienta, při plnění těchto úkolů. (11) Je důležité výslovně upozornit, že do širší definice trestné činnosti jsou v této směrnici v souladu s revidovanými doporučeními FATF zahrnuty daňové trestné činy související s přímými a nepřímými daněmi. Vzhledem k tomu, že v jednotlivých členských státech mohou být za trestnou činnost, za niž lze uložit sankce uvedené v čl. 3 bodě 4 písm. f) této směrnice, považovány rozdílné případy porušení daňových povinností, mohou se definice daňových trestných činů mezi právními řády členských států lišit. Přestože účelem této směrnice není definice daňových trestných činů mezi právními řády členských států harmonizovat, měly by členské státy v maximální míře, kterou jejich vnitrostátní právo umožňuje, povolit výměnu informací nebo poskytování pomoci mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii. (12) Je nutné zjistit totožnost kterékoli fyzické osoby, která vlastní právnickou osobu nebo nad ní vykonává kontrolu. V zájmu dosažení skutečné transparentnosti by členské státy měly zajistit, aby bylo pokryto co nejširší spektrum právnických osob založených nebo jinak vytvořených na jejich území. I když zjištění konkrétní výše akciového či vlastnického podílu automaticky nezaručuje nalezení skutečného majitele, měl by to být jeden z důkazních faktorů, které je třeba zohlednit. Členské státy by však měly mít možnost se rozhodnout, že indikátorem vlastnictví nebo kontroly může být nižší procentní podíl. (13) Zjišťování a ověřování totožnosti skutečných majitelů by případně mělo být rozšířeno na právnické osoby, jež vlastní jiné právnické osoby, a povinné osoby by měly hledat fyzickou osobu či fyzické osoby, jež prostřednictvím vlastnického podílu nebo jinými prostředky vykonávají konečnou kontrolu nad právnickou osobu, která je klientem. Kontrola jinými prostředky může mimo jiné zahrnovat kritéria kontroly používaná pro účely sestavování konsolidované účetní závěrky, například dohodu s akcionáři či společníky, uplatňování rozhodujícího vlivu nebo pravomoci jmenovat vrcholné vedení. Mohou nastat případy, kdy nelze určit žádnou fyzickou osobu, která právnickou osobu v konečném důsledku vlastní nebo nad ní vykonává kontrolu. V těchto výjimečných případech mohou povinné osoby po vyčerpání všech ostatních prostředků identifikace, a neexistuje-li žádné důvodné podezření, považovat za skutečného majitele či skutečné majitele osobu či osoby ve vrcholném vedení. (14) Potřeba přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli je klíčovým faktorem při sledování pachatelů trestných činů, kteří by jinak mohli skrýt svou totožnost za korporátní strukturu. Členské státy by proto měly zajistit, aby subjekty zapsané do rejstříku na jejich území v souladu s vnitrostátním právem kromě základních informací, jako jsou název společnosti a adresa, jakož i doklad o vzniku a právní vlastnictví, získaly a měly adekvátní, přesné a současné informace o svém skutečném vlastnictví. K dosažení vyšší transparentnosti v zájmu boje proti zneužívání právnických osob by členské státy měly zajistit, aby byly informace o jejich skutečném vlastnictví uchovávány v centrálním registru mimo danou společnost, v plném souladu s právem Unie. Členské státy mohou k tomuto účelu použít centrální databázi shromažďující informace o skutečném vlastnictví, obchodní rejstřík nebo jiný centrální registr. Členské státy mohou rozhodnout, že za vyplnění informací v registru odpovídají povinné osoby. Členské státy by měly zajistit, aby byly tyto informace ve všech případech k dispozici příslušným orgánům a finančním zpravodajským jednotkám a byly poskytnuty povinným osobám, když provádějí opatření hloubkové kontroly klienta. Rovněž by měly členské státy zajistit, aby byl přístup k informacím o skutečném vlastnictví poskytnut v souladu s pravidly o ochraně údajů dalším osobám, které

4 L 141/ mohou v souvislosti s praním peněz, financováním terorismu a souvisejícími predikativními trestnými činy jako korupce, daňové trestné činy a podvody prokázat oprávněný zájem. Osoby, které oprávněný zájem prokáží, by měly mít přístup k informacím o povaze a rozsahu skutečné držené účasti v podobě její přibližné váhy. (15) Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost podle vnitrostátního práva umožnit přístup, který je širší než přístup stanovený touto směrnicí. (16) Včasný přístup k informacím o skutečném vlastnictví by měl být zajištěn způsobem, který zabrání jakémukoli riziku toho, že dotčená společnost bude varována. (17) K zajištění rovných podmínek pro různé právní formy by i svěřenští správci měli mít povinnost získat, držet a poskytovat povinným osobám provádějícím opatření hloubkové kontroly klienta informace o skutečném vlastnictví a povinnost sdělit tyto informace centrálnímu registru nebo centrální databázi a měli by povinné osoby informovat o svém postavení. Rovnocenným požadavkům by měly podléhat i právnické osoby typu nadací a právní uspořádání obdobná svěřenským fondům. (18) Tato směrnice by se měla uplatňovat i na činnosti povinných osob, které jsou vykonávány na internetu. (19) Nové technologie poskytují podnikům i klientům řešení, jež mohou ušetřit čas i náklady, a měly by proto být při posuzování rizika zohledněny. V boji proti novým a inovativním způsobům praní peněz by měly být příslušné orgány i povinné osoby proaktivní. (20) Zástupci Unie v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) se vybízejí k tomu, aby prováděli tuto směrnici a na internetových stránkách EBRD zveřejňovali politiky boje proti praní peněz a financování terorismu, včetně podrobných postupů, které by byly praktickým naplněním této směrnice. (21) Využívání služeb odvětví hazardních her k praní výnosů z trestné činnosti je znepokojující. V zájmu zmírnění rizik spojených se službami hazardních her by tato směrnice měla pro poskytovatele těchto služeb, s nimiž je spojeno vyšší riziko, stanovit povinnost provádět opatření hloubkové kontroly klienta u jednotlivých transakcí ve výši EUR nebo více. Členské státy by měly zajistit, aby povinné osoby používaly stejnou prahovou hodnotu na výběr výher, peněžité sázky, a to i prostřednictvím nákupu a výměny hracích známek, nebo obojí. Poskytovatelé služeb hazardních her ve fyzických prostorách, jako jsou kasina a herny, by měli zajistit, aby hloubkovou kontrolu klienta, v případě že probíhá v místě vstupu do těchto prostor, bylo možné propojit s transakcemi prováděnými v těchto prostorách klientem. Za okolností, u nichž je prokázáno nízké riziko, by však členské státy měly mít možnost určité služby hazardních her od některých nebo veškerých požadavků podle této směrnice osvobodit. Použití osvobození členským státem by však mělo být zvažováno pouze za přísně omezených a zdůvodněných okolností, a pokud jsou rizika praní peněz a financování terorismu nízká. Tato osvobození by měla podléhat zvláštnímu posouzení rizik zohledňujícímu i míru zranitelnosti dotčených transakcí. Měla by být oznamována Komisi. Členské státy by ve svém posouzení rizik měly uvést, jak zohlednily veškerá relevantní zjištění, jež Komise uvedla ve zprávách vydaných v rámci nadnárodního posuzování rizik. (22) Riziko praní peněz a financování terorismu není ve všech případech stejné. Proto by se měl použít holistický přístup založený na posouzení rizik. Přístup založený na posouzení rizik není pro členské státy a povinné osoby nepřiměřeně liberální možností. Zahrnuje užití rozhodování, které vychází z důkazů, s cílem účinněji zaměřit rizika praní peněz a financování terorismu, jimž Unie čelí, a ty, kdo v ní působí. (23) Je nutné, aby členské státy i Unie podpořily přístup založený na posouzení rizik s cílem identifikovat rizika praní peněz a financování terorismu, která jim hrozí, porozumět jim a zmírňovat je. Význam nadnárodního přístupu k identifikaci rizik byl uznán na mezinárodní úrovni a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ( 1 ), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 2 ), a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy), ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, , s. 12). ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, , s. 48).

5 L 141/77 zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ( 1 ) by měly mít za úkol vyjádřit prostřednictvím společného výboru stanovisko k rizikům ohrožujícím finanční sektor Unie. (24) Komise má dobré předpoklady k tomu, aby vyhodnocovala konkrétní přeshraniční rizika, která by mohla mít dopad na vnitřní trh, která jednotlivé členské státy nemohou identifikovat a proti kterým nemohou účinně bojovat. Proto by jí měl být svěřen úkol koordinovat posuzování rizik souvisejících s přeshraničními činnostmi. Pro účinnost tohoto procesu je nezbytné zapojení příslušných odborníků, jako jsou Odborná skupina pro praní peněz a financování terorismu a zástupci finančních zpravodajských jednotek, jakož i tam, kde je to vhodné, dalších subjektů na úrovni Unie. Významným zdrojem informací pro celý proces jsou také posouzení rizik prováděná členskými státy a zkušenosti členských států. Komise by při tomto posuzování přeshraničních rizik neměla zpracovávat osobní údaje. Údaje by v každém případě měly být plně anonymizovány. Vnitrostátní a unijní orgány dozoru nad ochranou údajů by měly být zapojeny pouze tehdy, pokud má posuzování rizika praní peněz a financování terorismu dopad na ochranu soukromí a údajů fyzických osob. (25) Výsledky posouzení rizik by tam, kde je to vhodné, měly být k dispozici povinným osobám včas, aby mohly identifikovat, chápat, řídit a zmírňovat svá vlastní rizika. (26) V zájmu ještě větší identifikace, chápání, řízení a zmírnění rizik na úrovni Unie by členské státy navíc měly zpřístupnit výsledky svého posouzení rizik sobě navzájem, Komisi a Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (společně dále jen evropské orgány dohledu ). (27) Při uplatňování této směrnice je vhodné vzít v úvahu charakteristiky a potřeby menších povinných osob, které spadají do oblasti její působnosti, a zajistit vhodné zacházení, jež odpovídá jejich zvláštním potřebám a povaze jejich podnikání. (28) V zájmu ochrany řádného fungování finančního systému Unie a vnitřního trhu před praním peněz a financováním terorismu by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem určit jurisdikce třetích zemí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky (dále jen vysoce rizikové třetí země ). Vzhledem k tomu, že se hrozby spojené s praním peněz a financováním terorismu neustále mění, což je usnadněno vývojem technologií a prostředků, které mají pachatelé trestné činnosti k dispozici, je nezbytné právní rámec týkající se vysoce rizikových třetích zemí neustále přizpůsobovat, aby efektivně řešil rizika stávající a bránil vzniku rizik nových. Komise by měla zohledňovat informace od mezinárodních organizací a tvůrců standardů v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, jako jsou veřejná prohlášení FATF, zprávy ze vzájemného hodnocení nebo z podrobného hodnocení nebo zveřejněné navazující zprávy, a na základě změn z nich vyplývajících svá posouzení případně upravit. (29) Členské státy by měly přinejmenším stanovit, aby při jednání s osobami usazenými ve vysoce rizikových třetích zemích určených Komisí uplatňovaly povinné osoby opatření zesílené hloubkové kontroly klienta. Spoléhání se na třetí osoby usazené v těchto vysoce rizikových zemích by rovněž mělo být zakázáno. Země, které na tomto seznamu uvedeny nejsou, by však neměly být automaticky považovány za země s účinnými systémy pro boj proti praní peněz a financování terorismu a osoby usazené v těchto zemích by měly být posuzovány při zohlednění míry rizika. (30) Riziko samotné je proměnlivé a proměnné mohou samy o sobě nebo v kombinaci zvýšit nebo snížit potenciální rizika, což má dopad na odpovídající úroveň preventivních opatření, jako jsou opatření hloubkové kontroly klienta. Mohou tedy nastat okolnosti, za kterých je třeba uplatnit zesílenou hloubkovou kontrolu, a jiné, kdy může být vhodná zjednodušená hloubková kontrola. (31) Je třeba uznat, že určité situace představují větší riziko praní peněz nebo financování terorismu. Ačkoliv by měla být zjištěna totožnost a obchodní profil všech klientů, existují případy, kdy jsou zapotřebí zvláště přísné postupy pro zjištění a ověření totožnosti klienta. ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, , s. 84).

6 L 141/ (32) To platí zejména o vztazích s fyzickými osobami, které zastávají nebo zastávaly významné veřejné funkce v Unii i mimo ni, zejména s fyzickými osobami ze zemí, kde je rozšířena korupce. Takové vztahy mohou vystavit finanční sektor zvláště významnému riziku ztráty pověsti a právním rizikům. Mezinárodní úsilí o potírání korupce rovněž odůvodňuje potřebu věnovat těmto osobám zvláštní pozornost a použít odpovídající opatření zesílené hloubkové kontroly klienta v případě osob, které zastávají nebo zastávaly významné veřejné funkce v tuzemsku nebo v zahraničí, a vysoce postavených osob v mezinárodních organizacích. (33) Požadavky týkající se politicky exponovaných osob mají preventivní a nikoli trestněprávní povahu a neměly by být vykládány tak, aby uvedené osoby stigmatizovaly, jako by byly zapojeny do trestné činnosti. Odmítnutí obchodního vztahu s osobou pouze na základě zjištění, že je politicky exponována, je v rozporu se zněním i účelem této směrnice i revidovaných doporučení FATF. (34) Získání souhlasu vrcholného vedení s navázáním obchodních vztahů vždy nutně neznamená získání souhlasu představenstva. Mělo by být možné, aby takový souhlas udělil někdo, kdo je dostatečně obeznámen s expozicí instituce vůči riziku praní peněz a financování terorismu a v dostatečném postavení na to, aby přijímal rozhodnutí, jež ovlivní její expozici vůči riziku. (35) Aby se zamezilo opakování postupů pro zjišťování totožnosti klientů vedoucímu ke zdržením a neefektivnosti v podnikání, je vhodné, při dodržení odpovídajících ochranných opatření, umožnit klientům, jejichž identifikace již byla provedena jinde, aby byli povinným osobám představeni. V případech, kdy povinná osoba přebírá identifikaci od třetí osoby, měla by konečnou odpovědnost za hloubkovou kontrolu klienta nést povinná osoba, jíž je klient představen. Třetí osoba nebo osoba, která klienta představila, by měla nadále odpovídat za dodržení této směrnice, včetně požadavku na oznámení podezřelých transakcí a uchování záznamů, pokud udržuje s klientem vztah, který je předmětem této směrnice. (36) V případě smluvních vztahů zastoupení nebo externího poskytování služeb mezi povinnými osobami a externími osobami, na které se tato směrnice nevztahuje, by mohly jakékoli povinnosti v rámci boje proti praní peněz a financování terorismu těmto zastupujícím subjektům nebo externím poskytovatelům služeb, kteří jsou součástí povinných osob, vyplynout pouze ze smlouvy mezi stranami, a nikoli z této směrnice. Za soulad s touto směrnicí by tudíž nadále měla primárně odpovídat povinná osoba. (37) Všechny členské státy zřídily nebo mají zřídit provozně nezávislé a samostatné finanční zpravodajské jednotky, aby shromažďovaly a analyzovaly informace, které obdrží, s cílem odhalit vazby mezi podezřelými transakcemi a související trestnou činností za účelem předcházení a potírání praní peněz a financování terorismu. Provozní nezávislost a samostatnost finančních zpravodajských jednotek by měla znamenat, že tyto jednotky mají pravomoc a schopnost vykonávat své funkce volně, včetně samostatného rozhodování o tom, zda konkrétní informace analyzovat, žádat o ně a šířit je. Podezřelé transakce a další informace týkající se praní peněz, souvisejících predikativních trestných činů a financování terorismu by měly být oznamovány finanční zpravodajské jednotce, která by měla sloužit jako národní ústřední jednotka pro shromažďování, analýzu a předávání výsledků svých analýz příslušným orgánům. Oznámeny by měly být veškeré podezřelé transakce, včetně pokusů o ně, bez ohledu na jejich výši. Součástí oznámených informací by mohly být také informace založené na prahových hodnotách. (38) Odchylně od všeobecného zákazu provádět podezřelé transakce by povinné osoby měly mít možnost provádět podezřelé transakce předtím, než uvědomí příslušné orgány, pokud neprovedení transakce není možné nebo pokud by se jím mohlo zmařit úsilí o stíhání osob, které mají z domnělého praní peněz nebo financování terorismu prospěch. Tím by však neměly být dotčeny mezinárodní závazky přijaté členskými státy v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti Organizace spojených národů neprodleně zmrazit finanční prostředky nebo jiný majetek teroristů, teroristických organizací nebo těch, kdo terorismus financují. (39) Pro určité povinné osoby by členské státy měly mít možnost určit vhodný orgán stavovské samosprávy jako orgán, který bude v prvé řadě informován namísto finanční zpravodajské jednotky. V souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva představuje způsob, kdy je jako první informován orgán stavovské samosprávy, důležitou záruku, jak chránit základní práva, pokud jde o oznamovací povinnost vztahující se na právníky. Členské státy by měly stanovit prostředky a způsob, jak zajistit ochranu profesní mlčenlivosti, důvěrnosti a soukromí. (40) Pokud se členský stát rozhodne určit takový orgán stavovské samosprávy, může povolit nebo požadovat, aby tento orgán nepředával finanční zpravodajské jednotce informace získané od jím zastupovaných osob, které tyto

7 L 141/79 osoby obdržely od svého klienta nebo které o něm získaly během zjišťování jeho právního postavení, během jeho obhajoby nebo zastupování v soudním řízení nebo v souvislosti s takovým řízením, včetně poradenství ohledně zahájení takového řízení nebo vyhnutí se takovému řízení, ať jsou tyto informace obdrženy nebo získány před zahájením tohoto řízení, v jeho průběhu, nebo po jeho skončení. (41) Vyskytla se řada případů, kdy zaměstnanci, kteří oznámili své podezření na praní peněz, byli vystaveni hrozbám nebo nepřátelskému jednání. I když tato směrnice nemůže zasahovat do soudních řízení členských států, je vyřešení této otázky zásadní pro účinnost systému pro boj proti praní peněz a financování terorismu. Členské státy by si měly být tohoto problému vědomy a měly by učinit všechno, co je v jejich silách, aby jednotlivce včetně zaměstnanců a zástupců povinné osoby před takovými hrozbami nebo nepřátelským jednáním ochránily, a měly by v souladu s vnitrostátním právem poskytnout náležitou ochranu těmto osobám, zejména pokud jde o jejich právo na ochranu osobních údajů a právo na účinnou soudní ochranu a zastoupení. (42) Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 1 ), jak je provedena ve vnitrostátním právu. Na zpracování osobních údajů pro účely této směrnice orgány a institucemi Unie se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 2 ). Boj proti praní peněz a financování terorismu uznávají všechny členské státy jako důležitou otázku veřejného zájmu. Tato směrnice se nedotýká ochrany osobních údajů, které jsou zpracovávány v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, včetně rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ( 3 ), jak je provedeno ve vnitrostátním právu. (43) Je naprosto nezbytné, aby slaďování této směrnice s revidovanými doporučeními FATF probíhalo v plném souladu s právem Unie, zejména pokud jde o právo Unie v oblasti ochrany údajů a ochranu základních práv zakotvených v Listině. Konkrétní aspekty provádění této směrnice se týkají sběru, analýzy, uchovávání a sdílení údajů. Uvedené zpracování osobních údajů by mělo být povoleno při plném dodržení základních práv a pouze pro účely stanovené v této směrnici a činnosti podle této směrnice vyžadované, jako jsou provedení hloubkové kontroly klienta, průběžné sledování, šetření a oznámení neobvyklých a podezřelých transakcí, identifikace skutečného majitele právnické osoby nebo právního uspořádání, identifikace politicky exponované osoby, sdílení informací příslušnými orgány a sdílení informací úvěrovými institucemi a finančními institucemi a dalšími povinnými osobami. Shromáždění a následné zpracování osobních údajů povinnými osobami by se mělo omezit na to, co je nezbytné pro účely dodržení požadavků této směrnice, a osobní údaje by neměly být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s uvedeným účelem. Zejména další zpracování osobních údajů ke komerčním účelům by mělo být přísně zakázáno. (44) Revidovaná doporučení FATF ukazují, že k tomu, aby byly povinné osoby schopny plně spolupracovat s příslušnými orgány za účelem předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu a urychleně vyhovět jejich žádostem o informace, měly by nezbytné informace získané prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klienta a záznamů o transakcích uchovávat alespoň po dobu pěti let. Aby se předešlo rozdílným přístupům a byly splněny požadavky na ochranu osobních údajů a právní jistotu, měla by být tato doba uchovávání stanovena na pět let od ukončení obchodního vztahu nebo od příležitostné transakce. Je-li to však nezbytné pro účely předcházení, odhalování nebo vyšetřování praní peněz a financování terorismu, měly by členské státy po posouzení nezbytnosti a přiměřenosti mít možnost povolit nebo požadovat, aby byly záznamy uchovávány dále, avšak nikoli po dobu delší než dalších pět let, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní trestněprávní předpisy týkající se důkazů použitelné pro probíhající vyšetřování trestné činnosti a soudní řízení. Členské státy by měly vyžadovat zavedení zvláštních záruk k zajištění bezpečnosti údajů a měly by určit, které osoby nebo kategorie osob či orgány by měly mít k uchovávaným údajům výhradní přístup. (45) Pro zajištění náležitého a efektivního výkonu spravedlnosti v průběhu provádění této směrnice ve vnitrostátním právu členských států a pro její bezproblémovou interakci s procesním právem členských států by informace a dokumenty týkající se probíhajících soudních řízení za účelem předcházení, odhalování nebo vyšetřování ( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, , s. 31). ( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, , s. 1). ( 3 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Úř. věst. L 350, , s. 60).

8 L 141/ možného praní peněz nebo financování terorismu, která v členských státech probíhají ke dni vstupu této směrnice v platnost, měly být uchovávány po dobu pěti let od uvedeného dne, přičemž tuto dobu by mělo být možné prodloužit o dalších pět let. (46) Na osobní údaje zpracovávané pro účely této směrnice se vztahují práva přístupu k údajům pro subjekty údajů. Přístup subjektu údajů k jakýmkoli informacím souvisejícím s oznámením podezřelé transakce by však vážně ohrozil účinnost boje proti praní peněz a financování terorismu. Lze proto odůvodnit výjimky z tohoto práva a jeho omezení v souladu s článkem 13 směrnice 95/46/ES a případně článkem 20 nařízení (ES) č. 45/2001. Subjekt údajů má právo požádat, aby orgán dozoru uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES nebo případně evropský inspektor ochrany údajů prověřil zákonnost zpracování údajů, a má podle článku 22 uvedené směrnice právo na soudní přezkum. Orgán dozoru uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES může rovněž konat z moci úřední. Aniž jsou dotčena omezení práva na přístup, měl by být orgán dozoru schopen informovat subjekt údajů o tom, že provedl všechny nezbytné kontroly, a o jejich výsledku, pokud jde o zákonnost dotyčného zpracování údajů. (47) Tato směrnice se nevztahuje na osoby, jejichž jedinou činností je převádění dokumentů v listinné podobě na elektronické údaje a které jednají na základě smlouvy s úvěrovou institucí nebo finanční institucí, ani na osoby, jejichž jedinou činností je poskytování komunikačních nebo jiných podpůrných systémů pro převody finančních prostředků nebo systémů pro clearing a vypořádacích systémů úvěrovým institucím nebo finančním institucím. (48) Praní peněz a financování terorismu jsou mezinárodní problémy a snaha o jejich potírání by měla být celosvětová. Pokud mají úvěrové instituce a finanční instituce Unie pobočky a dceřiné podniky ve třetích zemích, v nichž jsou požadavky v této oblasti méně přísné než v členských státech, měly by s cílem vyhnout se uplatňování velmi odlišných norem v rámci jedné instituce nebo skupiny institucí používat na tyto pobočky a dceřiné podniky normy Unie, nebo pokud použití takových norem není možné, upozornit příslušné orgány domovského členského státu. (49) Povinným osobám by, pokud je to proveditelné, měla být poskytnuta zpětná vazba o užitečnosti oznámení podezřelých transakcí, která činí, a o následných opatřeních. Aby to bylo možné a členské státy mohly hodnotit účinnost svých systémů pro boj proti praní peněz a financování terorismu, měly by vést příslušné statistiky a zlepšovat jejich kvalitu. Za účelem dalšího zlepšení kvality a souladu statistických údajů shromážděných na úrovni Unie by Komise měla sledovat situaci v Unii v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu a pravidelně zveřejňovat přehledy. (50) Požadují-li členské státy od vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou usazeni na jejich území v jiné formě, než je pobočka, a jejichž ústředí se nachází v jiném členském státě, určení ústředního kontaktního místa na jejich území, měly by mít možnost vyžadovat, aby toto ústřední kontaktní místo zajišťovalo jménem instituce, která je určila, že dané provozovny dodržují pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Tyto členské státy by rovněž měly zajistit, aby byl tento požadavek přiměřený a nepřesahoval rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, kterým je dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, a to i usnadněním příslušného dohledu. (51) Příslušné orgány by měly zajistit, aby v případě směnáren, provozoven poskytujících proplácení šeků, poskytovatelů svěřenských služeb nebo služeb pro obchodní společnosti a poskytovatelů služeb hazardních her byly osoby, které skutečně řídí podnikání takových subjektů, a skuteční majitelé takových subjektů vhodní a způsobilí. Kritéria ke stanovení, zda osoba je vhodná a způsobilá, by měla alespoň odrážet nutnost chránit takové subjekty před zneužitím vedením nebo skutečnými majiteli k účelům trestné činnosti. (52) Má-li povinná osoba provozovny v jiném členském státě, včetně těch, které provozuje prostřednictvím sítě zástupců, měl by příslušný orgán domovského členského státu odpovídat za dohled nad tím, jak povinná osoba uplatňuje skupinové strategie a postupy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. Součástí toho by mohly být návštěvy na místě v provozovnách v jiném členském státě. Příslušný orgán domovského členského státu by měl úzce spolupracovat s příslušným orgánem hostitelského členského státu a informovat jej o veškerých problémech, které by mohly mít vliv na posouzení toho, jak daná provozovna dodržuje hostitelova pravidla v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu.

9 L 141/81 (53) Má-li povinná osoba provozovny v jiném členském státě, včetně těch, které provozuje prostřednictvím sítě zástupců nebo osob distribuujících elektronické peníze podle čl. 3 odst. 4 směrnice 2009/110/ES, odpovídá příslušný orgán hostitelského členského státu za prosazování dodržování pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu provozovnou; toto prosazování uskutečňuje podle potřeby též prostřednictvím kontrol na místě a dálkového sledování a prostřednictvím vhodných a přiměřených opatření k řešení závažných porušení uvedených požadavků. Příslušný orgán hostitelského členského státu by měl úzce spolupracovat s příslušným orgánem domovského členského státu a měl by jej informovat o veškerých problémech, které by mohly mít vliv na posouzení toho, jak povinná osoba uplatňuje skupinové strategie a postupy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu. V zájmu odstranění závažných porušení pravidel v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu, která vyžadují okamžitou nápravu, by měl mít příslušný orgán hostitelského členského státu možnost je-li to vhodné, za pomoci příslušného orgánu domovského členského státu nebo ve spolupráci s ním uplatnit vhodná a přiměřená dočasná nápravná opatření, která může za obdobných okolností uplatnit u povinných osob ve své pravomoci, aby takové závažné nedostatky vyřešil. (54) Koordinace a spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami jsou vzhledem k nadnárodní povaze praní peněz a financování terorismu nanejvýš důležité. V zájmu lepší koordinace a spolupráce, a zejména k zajištění toho, aby se oznámení podezřelých transakcí dostala k finanční zpravodajské jednotce členského státu, který jich nejlépe využije, stanoví tato směrnice podrobná pravidla. (55) Od roku 2006 působí neformální skupina složená ze zástupců finančních zpravodajských jednotek, označovaná jako Platforma finančních zpravodajských jednotek EU, která je využívána k usnadnění spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami a výměně názorů na otázky související se spoluprací, jako jsou účinná spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami navzájem a s finančními zpravodajskými jednotkami třetích zemí, společná analýza přeshraničních případů, jakož i trendy a faktory související s posuzováním rizik praní peněz a financování terorismu na vnitrostátní a nadnárodní úrovni. (56) Zdokonalování výměny informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami v Unii je zvláště důležité k tomu, aby se čelilo nadnárodnímu charakteru praní peněz a financování terorismu. Členské státy by měly podpořit využití bezpečných zařízení pro výměnu informací, zejména decentralizovanou počítačovou síť FIU.net či její nástupce (dále jen FIU.net ) a techniky, které FIU.net nabízí. Měla by být povolena prvotní výměna informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami k analytickým účelům, pokud jde o informace, které souvisejí s praním peněz nebo financováním terorismu a které nejsou dále zpracovávány či šířeny, ledaže by tato výměna informací byla v rozporu se základními zásadami vnitrostátního práva. Výměnou informací o případech, které podle finančních zpravodajských jednotek mohou zahrnovat daňové trestné činy, by neměla být dotčena výměna informací v daňové oblasti v souladu se směrnicí Rady 2011/16/EU ( 1 ) nebo v souladu s mezinárodními standardy o výměně informací a správní spolupráci v daňových záležitostech. (57) Aby mohly povinné osoby úplně a rychle zodpovědět dotazy finančních zpravodajských jednotek, potřebují mít k dispozici účinné systémy, které jim umožní plný a včasný přístup zabezpečenými a důvěrnými kanály k informacím o obchodních vztazích, jež udržují nebo udržovaly s konkrétními osobami. V souladu s právem Unie i vnitrostátním právem by členské státy například mohly zvážit zavedení systémů bankovních rejstříků či elektronických systémů vyhledávání dat, jež by finančním zpravodajským jednotkám poskytovaly přístup k informacím o bankovních účtech, aniž je v příslušných případech dotčeno soudní povolování. Rovněž by členské státy mohly zvážit zřízení mechanismů k zajištění toho, aby příslušné orgány měly k dispozici postupy pro identifikaci aktiv bez předchozího upozornění majitele. (58) Členské státy by měly své příslušné orgány podporovat v tom, aby poskytovaly rychle, konstruktivně a účinně co nejširší spektrum přeshraniční spolupráce pro účely této směrnice, aniž jsou dotčena jakákoli pravidla nebo postupy pro soudní spolupráci v trestních věcech. Především by měly členské státy zajistit, aby si jejich finanční zpravodajské jednotky z vlastního podnětu nebo na vyžádání volně vyměňovaly informace s finančními zpravodajskými jednotkami ze třetích zemí, s ohledem na právo Unie a na zásady výměny informací vypracované Egmontskou skupinou finančních zpravodajských jednotek. (59) Význam boje proti praní peněz a financování terorismu by měl vést k tomu, aby členské státy ve vnitrostátních právních předpisech stanovily za nedodržení vnitrostátních předpisů k provedení této směrnice účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a opatření. Členské státy mají v současné době zavedenu širokou škálu správních sankcí a opatření za porušení klíčových preventivních ustanovení. Tato různorodost by mohla být překážkou úsilí vynaloženého v boji proti praní peněz a financování terorismu a reakce Unie je ohrožena tím, že bude ( 1 ) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, , s. 1).

10 L 141/ roztříštěná. Tato směrnice by tedy měla stanovit škálu správních sankcí a opatření, které budou členské státy uplatňovat přinejmenším v případě závažného, opakovaného či soustavného porušování požadavků týkajících se opatření hloubkové kontroly klienta, vedení záznamů, oznamování podezřelých transakcí a vnitřních kontrol povinných osob. Škála sankcí a opatření by měla být dostatečně široká, aby členským státům a příslušným orgánům umožnila zohlednit rozdíly mezi povinnými osobami, zejména mezi úvěrovými institucemi finančními institucemi a dalšími povinnými osobami, pokud jde o jejich velikost, vlastnosti a povahu činnosti. Při provádění této směrnice by členské státy měly zajistit, aby uložení správních sankcí a opatření podle této směrnice a trestních sankcí podle vnitrostátního práva neporušovalo zásadu ne bis in idem. (60) Pro účely posuzování vhodnosti osob zastávajících v povinných osobách řídící funkci nebo povinné osoby jinak kontrolujících by jakákoli výměna informací o rozsudcích v trestních věcech měla probíhat v souladu s rámcovým rozhodnutím Rady 2009/315/SVV ( 1 ) a rozhodnutím Rady 2009/316/SVV ( 2 ), jak jsou provedena ve vnitrostátním právu, jakož i v souladu s jinými příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva. (61) Regulační technické normy v oblasti finančních služeb by měly zabezpečit harmonizaci a přiměřenou ochranu vkladatelů, investorů a klientů v celé Unii. Vzhledem k vysoce odborným znalostem, jimiž disponují evropské orgány dohledu, by bylo efektivní a vhodné pověřit je vypracováním návrhů regulačních technických norem, které nevyžadují politické rozhodnutí, a jejich předkládáním Komisi. (62) Komise by měla přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných evropskými orgány dohledu podle této směrnice prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010. (63) Vzhledem k podstatným změnám, které by bylo třeba učinit ve směrnicích 2005/60/ES a 2006/70/ES v souvislosti s touto směrnicí, by tyto směrnice měly být z důvodu srozumitelnosti a jednotnosti sloučeny a nahrazeny. (64) Jelikož cíle této směrnice, totiž ochrany finančního systému prostřednictvím předcházení, odhalování a vyšetřování praní peněz a financování terorismu, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, neboť jednotlivá opatření přijatá členskými státy na ochranu jejich finančních systémů by mohla být neslučitelná s fungováním vnitřního trhu a se zásadami právního státu a veřejné politiky Unie, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. (65) Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznané Listinou, zejména právo na respektování soukromého a rodinného života, právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání, zákaz diskriminace, právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu. (66) V souladu s článkem 21 Listiny, který zakazuje jakoukoli diskriminaci založenou na jakýchkoli důvodech, mají členské státy zajistit, aby tato směrnice byla provedena bez diskriminace, pokud jde o posouzení rizik v rámci hloubkové kontroly klienta. (67) Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech ( 3 ) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné. (68) Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 a vydal stanovisko dne 4. července 2013 ( 4 ), ( 1 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, , s. 23). ( 2 ) Rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV (Úř. věst. L 93, , s. 33). ( 3 ) Úř. věst. C 369, , s. 14. ( 4 ) Úř. věst. C 32, , s. 9.

11 L 141/83 PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ ODDÍL 1 Předmět, oblast působnosti a definice Článek 1 1. Cílem této směrnice je předcházet využívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. 2. Členské státy zajistí, aby praní peněz a financování terorismu bylo zakázáno. 3. Pro účely této směrnice se za praní peněz považuje následující jednání, pokud je pácháno úmyslně: a) přeměna nebo převod majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti, za účelem zatajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání; b) zatajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti; c) nabývání, držení nebo užívání majetku s vědomím, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti nebo z účasti na takové činnosti; d) účast na spáchání, spolčení ke spáchání, pokus o spáchání, pomoc, usnadňování a návod ke spáchání jakéhokoliv jednání uvedeného v písmenech a), b) a c). 4. Jednání se považuje za praní peněz i tehdy, jestliže k činnostem, na jejichž základě vznikl majetek pro účely praní, došlo na území jiného členského státu nebo na území třetí země. 5. Pro účely této směrnice se financováním terorismu rozumí poskytnutí nebo shromažďování finančních prostředků, jakýmkoli způsobem, přímo nebo nepřímo, se záměrem nebo s vědomím toho, že budou zcela nebo částečně použity ke spáchání některého z trestných činů ve smyslu článků 1 až 4 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ( 1 ). 6. Vědomost, úmysl nebo záměr požadované jako náležitosti jednání uvedených v odstavcích 3 a 5 mohou být odvozeny z objektivních skutkových okolností. 1. Tato směrnice se vztahuje na tyto povinné osoby: 1) úvěrové instituce; 2) finanční instituce; Článek 2 3) následující fyzické nebo právnické osoby při výkonu jejich profesních činností: a) auditory, externí účetní a daňové poradce; b) notáře a jiné samostatně výdělečně činné právníky, jestliže se účastní, ať tím, že jednají jménem svého klienta nebo v zastoupení svého klienta při jakékoli finanční transakci nebo transakci s nemovitostmi, nebo že napomáhají při plánování nebo provádění transakcí pro svého klienta, které se týkají: i) nákupu nebo prodeje nemovitostí nebo podnikatelských subjektů; ii) správy peněz, cenných papírů nebo jiných aktiv klienta; iii) otevírání nebo správy bankovních nebo spořicích účtů nebo účtů cenných papírů; ( 1 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu (Úř. věst. L 164, , s. 3).