ROZKAZ MINISTRA OBRANY. ze dne 9. prosince 2014 ve znění RMO č. 1/2016 Věstníku (1. novela) Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany

Transkript

1 117 ROZKAZ MINISTRA OBRANY ze dne 9. prosince 2014 ve znění RMO č. 1/2016 Věstníku (1. novela) Nabývání majetku v rezortu Ministerstva obrany K zabezpečení jednotného postupu a způsobu při plánování a vymezení akvizičních potřeb a při nabývání majetku, služeb a stavebních prací (dále jen nabývání majetku ) do vlastnictví státu a příslušnosti k hospodaření rezortu Ministerstva obrany (dále jen rezort ), v souladu se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), s t a n o v u j i : ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Předmět a rozsah úpravy 1. Tento rozkaz podrobněji upravuje: a) postupy při plánování a vymezení akvizičních potřeb rezortu; b) postupy a způsoby při úplatném nabývání majetku rezortem smlouvou, uzavřenou na základě realizace veřejné zakázky nebo na základě jiné úplatné smlouvy nebo směnné smlouvy; c) postupy a způsoby při bezúplatném nabývání majetku rezortu na základě darovací smlouvy, změny příslušnosti k hospodaření formou zápisu nebo na základě jiných skutečností stanovených právními předpisy (např. zákon č. 219/2000 Sb.); d) okruh fyzických osob, které ve služebním poměru nebo pracovněprávním vztahu konají službu nebo jsou zaměstnány v rezortu Ministerstva obrany 1) (dále jen zaměstnanec ), které se podílejí na postupech a způsobech uvedených v písm. a) až c), a rozsah jejich práv a povinností. 2. Tento rozkaz stanovuje termíny zpracování plánovacích dokumentů akvizičních potřeb (příloha 1). 3. Nabývání majetku, který je financován nebo spolufinancován z mimorozpočtových 2) zdrojů nebo na základě bilaterální smlouvy, se provádí v souladu s pravidly pro čerpání mimorozpočtových zdrojů nebo pravidly stanovenými bilaterální smlouvou. Není-li problematika nabývání majetku v pravidlech pro čerpání mimorozpočtových zdrojů nebo pravidlech stanovených bilaterální smlouvou upravena, postupuje se podle zásad stanovených tímto rozkazem. 1) 2) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě 45 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

2 Čl. 2 Základní zásady Při všech způsobech nabývání majetku podle tohoto rozkazu je zaměstnanec povinen dodržovat zásady: a) potřebnosti nabývání majetku v takovém množství, který je nezbytně potřebný k plnění funkcí rezortu anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí; b) účelnosti použití peněžních prostředků tak, aby byla zajištěna optimální míra pro dosažení cílů při plnění stanovených činností; c) efektivity použití peněžních prostředků tak, aby bylo dosaženo nejvyššího možného rozsahu, kvality a přínosu při plnění cíle ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jeho splnění; d) hospodárnosti použití peněžních prostředků k zajištění stanovených činností s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných činností; e) transparentnosti zabezpečení a zdokumentování všech postupů, rozhodnutí a úkonů při nabývání majetku tak, aby v každém okamžiku procesu jeho nabývání, a to i zpětně, byla možnost řádného přezkoumání; f) rovného zacházení a zákazu diskriminace přistupování ke všem uchazečům v celém procesu nabývání majetku rovným způsobem a zajištění a poskytování stejných podmínek a informací. Tato zásada však nevylučuje oprávnění osoby zadavatele stanovit přesné podmínky účasti v zadávacím řízení tak, aby umožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale zároveň neuzavíraly přístup jinému uchazeči do řízení, např. z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky; g) osobní odpovědnosti definování odpovědnosti zaměstnanců v procesu nabývání majetku. Příslušný zaměstnanec, který činí rozhodnutí a úkony, nese osobní odpovědnost za věcnou správnost každého rozhodnutí a úkonů, které osobně vykoná, a za jejich soulad s příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy rezortu; h) získání nejvhodnější nabídky zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky a zadávacích podmínek v souladu se zákonem, dalšími příslušnými právními předpisy a vnitřními předpisy rezortu, a to způsobem vytvářejícím podmínky pro obdržení nejvhodnější nabídky. Čl. 3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto rozkazu se rozumí: a) nabýváním majetku postupy a způsoby úplatného nebo bezúplatného nabývání majetku (potřebného pro zajištění funkcí rezortu) do vlastnictví státu a příslušnosti hospodaření s majetkem státu rezortem; b) majetkovým hospodářem vedoucí organizačního celku rezortu, určený v čl. 3 odst. 21 RMO č. 48/2013 Věstníku Hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany, který plní činnosti podle tohoto rozkazu a v souladu s jeho majetkovou působností; c) gestorem služby organizační celek rezortu nebo zaměstnanec, který je tímto rozkazem určen k zabezpečení dané oblasti v rámci rezortu. Gestorem služby je rovněž zaměstnanec, kterého určil ministr obrany k realizaci konkrétní služby. Přehled gestorů služeb je uveden v příloze 2; d) zadavatelem rezort ve smyslu 2 zákona; e) osobou zadavatele zaměstnanec rezortu, kterého pověřil ministr obrany, nebo určený tímto rozkazem k jednání jménem rezortu ve vymezené působnosti, který vykonává úkony spojené s výkonem funkce zadavatele podle zákona; f) uživatelem organizační celek rezortu, který uplatňuje požadavky (potřeby) na majetek k zabezpečení splnění úkolů pro dosažení stanovených cílů v rámci procesu plánování akvizičních potřeb;

3 g) akvizičním pracovištěm součást organizačního celku rezortu v podřízenosti osoby zadavatele; h) zadávacím řízením postup při realizaci veřejné zakázky zadávané podle zákona; i) zadávacím postupem postup při realizaci veřejné zakázky, u které se využívá obecná výjimka z působnosti zákona; j) obecným zadávacím postupem postup při realizaci veřejné zakázky malého rozsahu 3) mimo elektronické tržiště veřejné správy, u kterého osoba zadavatele osloví minimálně 3 dodavatele; k) úplatným nabýváním majetku centrálním způsobem postup, kdy rezort úplatně nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků rezortu osobou zadavatele stanovenou v čl. 12 v souladu s akvizičním plánem; l) úplatným nabýváním majetku decentrálním způsobem postup, kdy rezort úplatně nabývá stanovený majetek pro potřeby organizačních celků rezortu osobou zadavatele stanovenou v čl. 13 v souladu s akvizičním plánem v rozsahu zohledňujícím předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stanovenou v souladu se zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu; m) plánem věcných potřeb nedílná součást střednědobého plánu 4), který obsahuje souhrn definovaných dat vyjadřujících konkrétní detailní potřebu na majetek pro splnění stanovených opatření a úkolů k dosažení cílů ve střednědobém horizontu, který se upřesňuje v roce n-2 na rok n až na rok n+4 (rok n je kalendářním rokem, ve kterém se potřeba požaduje); n) akvizičním plánem dodávek souhrn všech vybalancovaných akvizičních položek, jejichž nabývání je předmětem veřejné zakázky. Slouží k evidenci veškerých údajů o plánovaných akvizicích rezortu a je jedním ze základních vstupů pro zpracování návrhu ročního (krátkodobého) plánu činnosti rezortu a návrhu rozpočtu a střednědobého rozpočtového výhledu kapitoly 307-Ministerstvo obrany; o) plánem dodávek souhrn všech akvizičních položek, jejichž pořízení je vázáno již uzavřenými smlouvami. Slouží jako jeden z výchozích podkladů k naplánování činnosti organizačních celků rezortu; p) akviziční položkou skupinová (fiktivní) položka katalogu majetku a katalogu služeb Informačního systému logistiky (dále jen katalog ISL ). Představuje souhrn fyzických položek katalogu ISL vyznačujících se společnými rysy a vazbou na jednu konkrétní položku číselníku Národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). V akviziční položce se uvádí kalkulační cena. Využívá se pro plánování akvizic a zpracování specifikací; q) plánovací položkou skupinová (fiktivní) položka katalogu ISL. Představuje logický souhrn akvizičních položek bez vazby na konkrétní položku číselníku NIPEZ sestavených do skupin sekcí ekonomickou a majetkovou Ministerstva obrany (dále jen sekce ekonomická a majetková ). Využívá se pro zpracování výstupů z informačních systémů pro potřeby vrcholového managementu; r) prvotní specifikací předepsané informace o požadavcích na majetek, který pracovník pověřený manažerem cíle nebo řídící pracovník 5) uplatňuje pro splnění úkolů k dosažení stanoveného cíle a pro zařazení požadavku do plánu věcných potřeb. Pracovník pověřený manažerem cíle nebo řídící pracovník zpracovává prvotní specifikaci s využitím programové aplikace v rámci ISL; s) specifikací majetku stanovený souhrn informací, který zpracovává příslušný manažer cíle na základě podkladů z prvotních specifikací. Specifikace majetku obsahuje zejména údaje o požadavcích na majetek, které jsou nezbytné k zadání veřejné zakázky zařazené do akvizičního plánu dodávek pro nabývání decentrálním způsobem. Manažer cíle zpracovává specifikaci s využitím programové aplikace v rámci ISL nebo na předepsaných formulářích MS Office (dokument); 3) 4) 5) 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Čl. 12 RMO č. 66/2012 Věstníku Plánování činnosti a rozvoje v rezortu Ministerstva obrany Čl. 3 odst. 6 RMO č. 66/2012 Věstníku

4 t) souhrnnou specifikací majetku soubor informací, u kterých za zpracování odpovídá majetkový hospodář nebo gestor služby v součinnosti s manažerem cíle první úrovně na základě podkladů z prvotních specifikací. Souhrnná specifikace majetku obsahuje informace o majetku nebo souhrn informací o stejném majetku, které jsou nezbytné k zadání veřejné zakázky zařazené do akvizičního plánu dodávek pro nabývání centrálním způsobem. Majetkový hospodář nebo gestor služby zpracovávají souhrnnou specifikaci majetku s využitím programové aplikace ISL nebo na předepsaných formulářích MS Office (dokument); u) rámcovou smlouvou smlouva podle 11 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebo rámcová smlouva uzavřená v e-tržišti; v) vojenským materiálem vojenský materiál stanovený podle zákona, není-li stanoveno v tomto rozkaze jinak; w) marketingovou podporou proces shromažďování a analýzy informací o dosavadním vývoji, aktuálním stavu a směrech možného budoucího vývoje trhu a schopností potenciálních dodavatelů týkajících se vyvíjených a nabízených produktů a služeb. ČÁST DRUHÁ PLÁNOVÁNÍ A TVORBA AKVIZIČNÍCH POTŘEB Hlava I Dlouhodobý záměr akvizičních potřeb Čl. 4 Tvorba dlouhodobého záměru akvizičních potřeb 1. Dlouhodobý záměr akvizičních potřeb (dále jen dlouhodobý záměr ) obsahuje přehled zamýšlených prioritních akvizičních projektů pro dosažení strategických cílů rezortu a představuje souhrn těchto projektů v dlouhodobém časovém horizontu. Vychází z dlouhodobých koncepčních dokumentů, které zpracovávají manažeři cílů v období strategických úvah v rámci rozpracování dlouhodobého výhledu rezortu. 2. Požadavek na zařazení akviziční potřeby do dlouhodobého záměru předkládá manažer cíle první úrovně v součinnosti s příslušným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby. Požadavek obsahuje zejména následující údaje: a) číslo a název cíle; b) cílové schopnosti organizačního celku rezortu, které budou udržovány nebo rozvíjeny pořízením definované potřeby; c) stanovení priorit pořízení číselnou řadou; d) zdůvodnění akviziční potřeby pro dosažení požadovaných schopností, včetně předpokládaných termínů dosažení počátečních a cílových schopností; e) název a stručný popis potřebného majetku, případně množstevní vyjádření potřeby; f) časové období, ve kterém se předpokládá pořízení potřebného majetku, včetně předpokládané doby zahájení zadávacího postupu nebo zadávacího řízení; g) odhad nákladů včetně časového odhadu jejich vynaložení. 3. Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany provede souhrn předložených požadavků akvizičních potřeb zpracovaných manažery cílů v součinnosti se sekcí průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany a sekcí vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany (dále jen sekce vyzbrojování a akvizic ). Sekce průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany a sekce vyzbrojování a akvizic posoudí zejména realizovatelnost předložených požadavků akvizičních potřeb. 4. Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany zpracuje dlouhodobý záměr a zabezpečí jeho projednání v Radě ministra obrany pro plánování (dále jen Rada ).

5 5. Dlouhodobý záměr schvaluje ministr obrany. Hlava II Plán věcných potřeb Čl. 5 Zpracování plánu věcných potřeb 1. Plán věcných potřeb je nedílnou součástí střednědobého plánu. Slouží k vyjádření potřeb organizačních celků rezortu pro zabezpečení splnění opatření a úkolů k dosažení stanovených cílů v působnosti manažerů cílů jednotlivých úrovní. Zároveň slouží jako výchozí podklad pro stanovení potřeby zdrojů na realizaci cílů za účelem vybalancování zdrojů v rámci procesu střednědobého plánování na stanovené limity. Zpracovává se v příslušných aplikacích ISL na období 5 let. V plánu věcných potřeb se uvádějí položky, které: a) nejsou k dispozici a je potřeba je pro plnění funkcí rezortu nabýt do vlastnictví státu nebo zajistit nákupem příslušné služby; b) nejsou k dispozici, ale nabytí je vázáno na již uzavřenou (víceletou) smlouvu; c) nejsou k dispozici, ale nabytí je vázáno na schválený požadavek, který byl součástí schváleného střednědobého plánu. 2. Podklady pro vytvoření plánu věcných potřeb formou prvotních specifikací na položky stanovené v odst. 1 písm. a) zpracovávají neprodleně po zahájení procesu tvorby střednědobého plánu od 15. dubna roku n-2 do 31. května roku n-2: a) vedoucí organizačních celků rezortu na akviziční položky potřebné k udržení stávajících schopností organizačního celku rezortu. Jsou-li stanoveny normy k zabezpečení majetkem pokrývající rozsah potřeb celého rezortu, zpracovává podklady majetkový hospodář v rozsahu stanovené působnosti za celý rezort podle pokynů pro plánování; b) jednotliví manažeři cílů na akviziční položky a potřeby, které jsou nezbytné pro rozvoj požadovaných schopností. V případě nových technologií na základě koncepce rozvoje jednotlivých oblastí činností rezortu úzce spolupracuje s příslušným majetkovým hospodářem nebo gestorem služby; c) odborní funkcionáři, kteří v rámci stanovené působnosti odpovídají za řízení odborných oblastí (majetkové orgány, náčelníci druhů vojsk a služeb, orgány personalistiky apod.), na akviziční položky potřebné k udržení stávajících schopností (např. reprodukce majetku) organizačních celků rezortu. Za oblast své působnosti stanovují množstevní normy pro zabezpečení majetkem, které jsou závazné v rámci procesu plánu věcných potřeb. 3. Zařazením prvotní specifikace zpracovatelem do plánu věcných potřeb je prvotní specifikace postoupena nadřízenému. Nesouhlasí-li nadřízený s předloženou prvotní specifikací, vrací ji s příslušným odůvodněním či pokynem zpracovateli k úpravě, přepracování nebo ke zrušení. Po úpravách nebo přepracování opětovně zpracovatel zařazuje prvotní specifikaci do plánu věcných potřeb. 4. Manažer cíle koordinuje zpracování a průběžně předkládá podklady (prvotní specifikace) za cíle ve své působnosti tak, aby ukončil posuzování a zajistil schválení plánu věcných potřeb na úrovni: a) manažera cíle třetí úrovně nejpozději do 10. června roku n-2; b) manažera cíle druhé úrovně nejpozději do 20. června roku n-2; c) manažera cíle první úrovně nejpozději do 30. června roku n-2. Schválením plánu věcných potřeb manažerem cíle první úrovně se plán postupuje příslušným majetkovým hospodářům a gestorům služeb. 5. Podklady (prvotní specifikace) pro vytvoření plánu věcných potřeb obsahují zejména následující údaje: a) číslo a název cíle; b) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje;

6 c) katalogové číslo majetku (KČM), včetně čísla centrální evidence (CE) u majetkového uskupení 7.0, katalogové číslo služby (KČS) a název akviziční položky a její kalkulační cenu. Není-li stanovena kalkulační cena nebo odlišuje-li se předpokládaná cena od katalogové, použije se přiměřeně cena, za kterou je majetek nebo služba dostupná na trhu; d) požadované množství (majetek) a rozsah (služba) vyjádřené v měrných jednotkách celkem a v jednotlivých letech (množstevní vyjádření); e) je-li na akviziční položku zařazenou do plánu věcných potřeb uzavřena smlouva, která svým rozsahem přesahuje časový rámec plánu věcných potřeb, souhrn závazků, které rezortu vyplývají z této smlouvy; f) stanovení priorit pořízení číselnou řadou; g) návrh na uzavření víceleté smlouvy a způsob jejího plnění; h) bližší upřesnění akviziční položky a odůvodnění její potřeby; i) informaci, zda na akviziční potřebu byla již uzavřena smlouva; j) další údaje nezbytné pro vytvoření plánu věcných potřeb, které požaduje majetkový hospodář nebo gestor služby, např. požadavek na zavedení do užívání. 6. Není-li odpovídající akviziční položka v katalogu ISL zavedena, požádá osoba podle odst. 2 písm. b), popřípadě majetkový hospodář nebo gestor služby, nejpozději do 31. května roku n-2 o její zavedení ředitele odboru správy majetku sekce ekonomické a majetkové (dále jen odbor majetku ). Ředitel odboru majetku žádost posoudí a do 5 pracovních dnů rozhodne o jejím zavedení nebo odůvodní její nezavedení. 7. Majetkový hospodář nebo gestor služby sestaví z podkladů od manažerů cílů první úrovně souhrnný plán věcných potřeb. U věcných potřeb, které lze pokrýt ze skladových rezerv nebo které jsou jinde nadbytečné, tuto potřebu zabezpečí z rezortních zdrojů a předloženou prvotní specifikaci vrátí zpracovateli s informací, jak bude potřeba nebo její část uspokojena. 8. Předkladatel prvotní specifikace upraví prvotní specifikaci podle pokynů majetkového hospodáře a neprodleně ji opětovně zařadí do plánu věcných potřeb nebo zruší (pokud bude potřeba plně pokryta z rezortních zdrojů). Po sestavení souhrnného plánu věcných potřeb ho majetkový hospodář nebo gestor služby do 15. srpna roku n-2 schválí. 9. Majetkový hospodář nebo gestor služby dále: a) posoudí obdržené podklady pro vytvoření souhrnného plánu věcných potřeb s ohledem na výstupy marketingové podpory vyžádané od sekce vyzbrojování a akvizic a zohlední vliv budoucího účetního zatřídění a účetních odpisů nabývaného majetku na hospodaření s ním; b) porovná navrhovanou (předpokládanou) cenu nabývaného majetku s cenami uvedenými v katalogu ISL a výstupy marketingové podpory. V případě nezavedeného vojenského materiálu určí v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic položky, u kterých bude zabezpečeno poskytnutí další marketingové podpory. Zároveň v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic stanoví jejich rozsah, peněžní náklady a požadovaný termín realizace; c) v součinnosti s věcně příslušným akvizičním pracovištěm a manažerem cíle první úrovně posoudí a upřesní, ve kterém rozpočtovém roce lze veřejnou zakázku realizovat, zohlední případný požadavek na zavedení do užívání a určí způsob jejího financování a rok zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu; d) určí položky, u kterých bude vyžadováno stanovisko podle čl. 11 odst. 8; e) je-li nabývaný majetek chráněn průmyslovým vzorem (užitným vzorem atd.), který vlastní jiný než státní subjekt, zapracuje, v součinnosti se sekcí průmyslové spolupráce a řízení organizací Ministerstva obrany, do podkladu požadavek na zakoupení licence. 10. Po schválení souhrnného plánu věcných potřeb majetkovým hospodářem nebo gestorem služby pověřený pracovník odboru majetku neprodleně (nejdéle do 3 pracovních dnů) zkompletuje a odešle souhrnné plány věcných potřeb do procesu balancování střednědobého plánu.

7 11. Mimořádné a neplánované potřeby zpracované ve formě prvotních specifikací uplatněné po odeslání souhrnného plánu věcných potřeb do etapy zařazení do střednědobého plánu realizují formou změnového řízení. Přitom se použije postup jejich posuzování a schvalování stanovený v odst. 2 až 9 kromě stanovených termínů. Změnové řízení souhrnného plánu věcných potřeb ukončuje odbor majetku odesláním schválených úprav ve formě prvotních specifikací do procesu zpracování a aktualizace střednědobého plánu ke dni 31. října, 31. prosince, 28. února, 30. dubna a 30. června. 12. Manažer cíle první úrovně, v součinnosti s majetkovým hospodářem nebo gestorem služby a osobou zadavatele, vybalancuje v procesu střednědobého plánování v období od 15. srpna do 30. září n-2 věcné potřeby k zabezpečení splnění stanovených opatření a úkolů k dosažení cílů za oblast své působnosti podle přidělených limitů peněžních prostředků a lhůt pro zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. V případě, kdy vybalancování není možné v rámci cíle první úrovně, manažer tohoto cíle požádá o součinnost ostatní manažery cílů první úrovně prostřednictvím Rady. 13. Odbor majetku po schválení střednědobého plánu bezodkladně zpřístupní, nejpozději však do 31. prosince roku n-2, v příslušné aplikaci ISL, schválené položky plánu věcných potřeb. 14. Majetkový hospodář nebo gestor služby v průběhu platnosti střednědobého plánu konkretizuje peněžní náročnost potřeby u projektů vyzbrojování, kdy současně v součinnosti se sekcí vyzbrojování a akvizic konkretizuje rozsah marketingové podpory a termíny provedení. Hlava III Akviziční plán a specifikace majetku Čl. 6 Akviziční plán 1. Tvorba návrhu akvizičního plánu probíhá v plánovacích, kalkulačních a balančních modulech ISL a Finančního informačního systému pomocí rozhraní a nastavení algoritmů k automatickému generování položek plánu (ORG). 2. Akviziční plán je souhrn vybalancovaných akvizičních položek plánu věcných potřeb a obsahuje schválené, peněžně ohodnocené požadavky na nabytí majetku. Člení se na: a) akviziční plán dodávek; b) plán dodávek. 3. Akviziční plán sestavuje, na základě vybalancovaného plánu věcných potřeb, odbor majetku v období od 1. ledna do 31. ledna roku n-1 pro rok n s výhledem na další dva roky. 4. Do 20. února roku n-1 předkládá ředitel odboru majetku akviziční plán náměstkovi ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové ke schválení. Náměstek ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové akviziční plán schválí do 28. února roku n-1. Po jeho schválení zpřístupní odbor majetku v elektronické podobě v příslušné aplikaci ISL akviziční plán manažerům cílů jednotlivých úrovní za účelem zplánování jejich činnosti v krátkodobém (ročním) horizontu, osobám zadavatele, majetkovým hospodářům, gestorům služeb a dále všem zaměstnancům, kteří mají při nabývání majetku stanovenou působnost tímto rozkazem. Pro nahlížení do schváleného akvizičního plánu dodávek se vyžaduje přístup do ISL v souladu se schválenou bezpečnostní dokumentací systému.

8 Čl. 7 Zpracování akvizičního plánu dodávek 1. Akviziční plán dodávek obsahuje: a) číslo a název položky plánu (ORG); b) číslo cíle; c) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje; d) číslo a název organizačního celku rezortu prvotního příjemce; e) potřebný peněžní objem celkově a v jednotlivých letech plánovacího období; f) určení způsobu nabývání majetku centrálním nebo decentrálním způsobem; g) identifikační číslo a název projektu/akce, pod kterým se eviduje v Informačním systému programového financování (EDS/SMVS); h) název akvizičního pracoviště u majetku nabývaného centrálním způsobem; i) určení termínů předložení souhrnné specifikace majetku a zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu; j) určení případného dohledu nad přípravou a realizací veřejné zakázky podle čl. 38 odst Zařazení akviziční položky ve schváleném akvizičním plánu dodávek je potvrzením její realizovatelnosti a jednou z podmínek pro evidenci a registraci akce v Informačním systému programového financování, jedná-li se o majetek v oblasti programového financování, a pro zahájení zadávacího postupu nebo zadávacího řízení. 3. Položky akvizičního plánu dodávek určené pro zabezpečení jednotek vyčleňovaných do hotovostí pro Organizaci severoatlantické smlouvy (NATO) nebo Evropskou unii (EU) (jednotky NRF, EU, BG) na daný rozpočtový rok mohou být bez zabezpečení plánovaného peněžního krytí. Pro potřeby zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu je dostatečná garance peněžních prostředků manažerem cíle první úrovně. Následně realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly 6). 4. Před zařazením akviziční položky na nabytí služeb položky 5166 rozpočtové skladby vymezující finanční, auditorské, personální, poradenské, konzultační a právní služby do akvizičního plánu dodávek je osoba, která provedení služby vyžaduje, povinna vyžádat stanovisko od věcně příslušného gestora služby. Gestor služby je povinen vydat do 15 pracovních dnů stanovisko, zda požadovanou službu může zabezpečit organizační celek rezortu nebo zaměstnanec rezortu nebo požadovaná služba může být zařazena do akvizičního plánu dodávek k externímu pořízení. Žádost se věcně příslušnému gestorovi služby předkládá s odůvodněním potřeby požadované služby. Gestor služby je oprávněn si vyžádat součinnost od jiných organizačních celků rezortu. Organizační celek rezortu je povinen zaslat stanovisko gestorovi služby do 5 pracovních dnů. 5. Odbor majetku v rámci sestavení akvizičního plánu dodávek kontroluje předložené akviziční položky na akviziční potřebu z hlediska stanovených zásad a struktury. Přitom rozhoduje, zda bude majetek: a) pořízen na základě centrálně uzavřené smlouvy s centrálním plněním; b) pořízen na základě centrálně uzavřené smlouvy s decentrálním plněním; c) pořízen decentrálním způsobem. Zároveň ředitel odboru majetku určí osobu zadavatele veřejné zakázky. V součinnosti s osobou zadavatele posoudí realizovatelnost požadavku a může určit termín předložení souhrnné specifikace majetku a termín zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu tak, aby bylo zajištěno plynulé zadávání veřejných zakázek a respektován maximální limit rozpočtových prostředků stanovený pro zadávání veřejných zakázek správcem kapitoly 7) v období před schválením zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový 6) 7) Čl. 15 až 18 RMO č. 72/2012 Věstníku Finanční řízení a finanční zabezpečení Čl. 2 písm. a) RMO č. 72/2012 Věstníku

9 rok, popřípadě u položek bez zabezpečení plánovaného peněžního krytí, garance peněžních prostředků manažerem cíle první úrovně. Termíny předložení souhrnné specifikace majetku musejí být určeny, pokud požadavek je realizovatelný pouze při předložení souhrnné specifikace majetku před 30. červnem roku n-1. Splňují-li požadavky na nabytí majetku náležitosti stanovené tímto rozkazem, zařadí je ředitel odboru majetku do 5. února roku n-1 do návrhu akvizičního plánu dodávek. Zároveň informuje o zpřístupnění návrhu akvizičního plánu dodávek manažery cílů a osoby zadavatele k provedení verifikace. 6. Na základě centrální smlouvy s centrálním plněním se nabývá zejména: a) majetek, jehož financování a nabývání se eviduje v Informačním systému programového financování (EDS/SMVS); b) majetek nabývaný na základě vládních dohod a mezinárodní spolupráce; c) vojenský materiál; d) výstavba, modernizace a zajištění provozu komunikačních a informačních systémů; e) majetek, při jehož nabývání nebo provozu dochází k nakládání s utajovanými informacemi; f) majetek v oblasti běžných výdajů, jehož předpokládaná hodnota v rámci jednoho rozpočtového roku je u osoby zadavatele vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu; g) průřezová služba (např. pojištění, služby elektronických komunikací, poštovní služby apod.); h) položka, pro kterou je v katalogu ISL stanoven centrální způsob pořízení; i) položka, u které je centrální způsob pořízení stanoven usnesením vlády České republiky ze dne 14. prosince 2011 č. 930 o Minimálním povinném seznamu komodit povinně nakupovaných s využitím institutu centrálního zadavatele v rámci rezortních systémů centralizovaného zadávání veřejných zakázek v souladu s minimálními požadavky na vytvoření a provoz rezortních systémů centralizovaného zadávání veřejných zakázek; j) stavba; k) technické zhodnocení majetku. 7. Na základě centrální smlouvy s decentrálním plněním se nabývá zejména: a) majetek v oblasti běžných výdajů, jehož předpokládaná hodnota v rámci jednoho rozpočtového roku je u osoby zadavatele vyšší než předpokládaná hodnota stanovená zákonem pro veřejnou zakázku malého rozsahu, u kterého není nezbytné vytvářet centrální rezervy a u něhož náklady na následnou distribuci nejsou nepodstatné; b) provozní a spotřební materiál komerčního charakteru, náhradní díly k majetku běžné dostupnému v prodejní síti; c) služby (údržba a opravy majetku, úklidové práce, stravování, střežení apod.). Čl. 8 Změnové řízení akvizičního plánu dodávek 1. Požadavky na změny položek akvizičního plánu dodávek uplatňuje manažer cíle první úrovně za oblast své odpovědnosti prostřednictvím majetkového hospodáře nebo gestora služby u náměstka ministra obrany pro řízení sekce ekonomické a majetkové. Změny na přidělených peněžních prostředcích mohou být realizovány jen se souhlasem osoby zadavatele, odpovědné za realizaci veřejné zakázky. Změny položek u investic je možno provádět pouze tehdy, pokud to umožňuje příslušný program reprodukce majetku, a to v souladu s možností změny řídící dokumentace akce nebo projektu. 2. Nové požadavky na zařazení položek do akvizičního plánu uplatňuje majetkový hospodář nebo gestor služby formou změnového řízení. Změnové řízení může být iniciováno: a) zařazením nových položek do souhrnného plánu věcných potřeb (změnovým řízením) v souladu s čl. 5 odst. 11; b) finančním zajištěním položek, které jsou zařazeny v souhrnném plánu věcných potřeb, ale v procesu balancování na ně nebyly vyčleněny manažerem cíle finanční prostředky;

10 c) změnou priorit a z toho vyplývajícího zdrojového krytí položek zařazených do schváleného akvizičního plánu. 3. Předpokladem pro zařazení nových položek do akvizičního plánu je jejich finanční zajištění v procesu balancování manažerem cíle a potvrzení o realizovatelnosti osobou zadavatele. Nové požadavky na zařazení do akvizičního plánu uplatňuje majetkový hospodář nebo gestor služby vždy do 30. listopadu, 31. března, 31. května a 31. července. 4. Žádá-li majetkový hospodář nebo gestor služby o zrušení položky zařazené do akvizičního plánu dodávek, musí tak učinit pouze se souhlasem manažera cíle první úrovně a nejpozději před vyhlášením veřejné zakázky. Na základě schválení změny akvizičního plánu realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly. 5. Ředitel odboru majetku návrh na příslušnou změnu akvizičního plánu dodávek posoudí, zda požadavky na nabytí majetku splňují náležitosti stanovené tímto rozkazem a rozhoduje podle čl. 7 odst. 5 o způsobu akvizičního zajištění. Současně určí (upřesní) osobu zadavatele veřejné zakázky, v součinnosti s ní posoudí realizovatelnost požadavku a určí termín předložení souhrnné specifikace a zahájení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. Návrh na změnu akvizičního plánu předkládá náměstkovi pro řízení sekce ekonomické a majetkové ke schválení ke dni 10. prosince, 10. dubna, 10. června a 10. srpna. Rozhodnutí o návrhu oznámí náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové písemně příslušnému manažerovi cíle, majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby a osobě zadavatele do 5 pracovních dnů. Lhůta počíná běžet dnem, který následuje po dni doručení návrhu k odboru majetku. Na základě schválení změny akvizičního plánu realizuje manažer cíle první úrovně příslušné rozpočtové opatření v souladu s postupy stanovenými pro změnové řízení peněžních prostředků kapitoly. Čl. 9 Plán dodávek 1. Plán dodávek je souhrn akvizičních položek, na jejichž aktuální peněžní objemy byly v rámci realizace předcházejících akvizičních plánů uzavřeny smlouvy, ze kterých v období platnosti plánu dodávek vyplývají rezortu závazky (např. smlouvy s víceletým plněním). 2. Akviziční položky vyplývající z rámcových smluv se do plánu dodávek zahrnují, pokud z rámcové smlouvy vyplývá závazný peněžní objem plnění, na který musí být v návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu vyčleněny odpovídající zdroje. Pokud závazný peněžní objem plnění není ve smlouvě stanoven, zařazují se položky do akvizičního plánu dodávek v závislosti na podmínkách stanovených v rámcové smlouvě. 3. Plán dodávek musí obsahovat informace: a) o akviziční položce a smlouvě, která byla uzavřena na veřejnou zakázku k pořízení akviziční položky; b) o souvisejících specifikacích, popřípadě identifikaci investičního záměru. Čl. 10 Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie 1. Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie je souhrnem požadavků na nabytí majetku, který se hradí ze zvláštních peněžních prostředků Vojenského zpravodajství a zvláštních finančních prostředků Vojenské policie. V těchto plánech je u požadavků na nabytí majetku uveden ředitel Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství nebo náčelník Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie, popřípadě zaměstnanec, kterého zadáváním příslušných

11 veřejných zakázek pověří, na návrh ředitele Vojenského zpravodajství nebo náčelníka Vojenské policie, ministr obrany. 2. Akviziční plán Vojenského zpravodajství a akviziční plán Vojenské policie se vede samostatně v působnosti Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství nebo Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie. Za jeho sestavení, aktualizaci a předložení návrhu na pověření zaměstnanců příslušných k výkonu funkce osoby zadavatele odpovídá ředitel Vojenského zpravodajství nebo náčelník Vojenské policie. 3. Zpracování akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie, zpracování specifikací majetku a souhrnných specifikací majetku a zadávání veřejných zakázek z akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie se realizuje v působnosti Vojenského zpravodajství a Vojenské policie a nevztahují se na ně postupy a zásady uvedené v tomto rozkazu. Postupy a zásady zpracování akvizičního plánu Vojenského zpravodajství a akvizičního plánu Vojenské policie a zadávání veřejných zakázek z těchto plánů stanoví svým vnitřním řídícím aktem ředitel Vojenského zpravodajství, jedná-li se o akviziční plán Vojenského zpravodajství a náčelník Vojenské policie, jedná-li se o akviziční plán Vojenské policie. Čl. 11 Specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku 1. Ve specifikaci majetku a souhrnné specifikaci majetku se požadavky na nabývání majetku vymezují tak, aby použití plánovaných peněžních prostředků k zajištění stanovených cílů splňovalo zásady stanovené v čl. 2 a nevytvářely podmínky k neoprávněnému rozdělení předmětu veřejné zakázky za účelem snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené zákonem. 2. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku zohledňovat i požadavky, které vyplývají z členství České republiky v NATO a EU. 3. Specifikaci majetku zpracovává osoba, kterou pověřil manažer cíle, po zpřístupnění schváleného akvizičního plánu vždy, pokud je požadováno pořízení položek podle čl. 5 odst. 2 písm. b). U položek akvizičního plánu uplatněných podle čl. 5, odst. 2 písm. a) a c) se specifikace majetku zpracovává pouze za předpokladu, že obsah a parametry požadované položky považuje manažer cíle za nezbytné upřesnit. Specifikace majetku určuje podrobnější vymezení a požadované technické parametry požadované položky, v případě, že její parametry nejsou dostatečně zřejmé z popisu položky v NIPEZ. Ve specifikaci majetku se dále uvádějí požadavky na balení, dodávku a další upřesnění, které jsou pro realizaci veřejné zakázky potřebné. Rozsah majetku nebo služby, na který se požaduje zpracování specifikace majetku a v kterém upřesňuje manažerům cílů majetkový hospodář nebo gestor služby ve svých odborných pokynech. V nich upřesňuje také obsah nezbytných údajů potřebných k tomu, aby mohl sestavit souhrnnou specifikaci za svoji působnost. 4. Specifikace majetku a souhrnná specifikace majetku se zpracovává v příslušné aplikaci ISL, technické požadavky, technické podmínky, technické parametry popř. další upřesnění mohou být specifikovány v samostatných dokumentech. Souhrnná specifikace majetku, která obsahuje utajované informace, se předkládá pouze v listinné podobě, s dodržením zásad ochrany utajovaných informací. 5. Souhrnnou specifikaci majetku zpracovává majetkový hospodář nebo gestor služby v součinnosti s příslušným manažerem cíle u všech akvizičních položek zařazených do akvizičního plánu dodávek nabývaného centrálním způsobem. Majetkový hospodář nebo gestor služby předkládá osobě zadavatele zpracovanou souhrnnou specifikaci majetku nabývaného centrálním způsobem průběžně po zpřístupnění příslušných položek akvizičního

12 plánu dodávek, nejpozději však do 30. června roku n-1, není-li v akvizičním plánu dodávek stanoveno jinak. Zcela výjimečně, pouze v případě změny akvizičního plánu dodávek, kterou schválil náměstek pro řízení sekce ekonomické a majetkové, pak též bezodkladně po zavedení nové položky akvizičního plánu. Osoba zadavatele zašle k přijetí nápravných opatření do 10 pracovních dnů náměstkovi pro řízení sekce ekonomické a majetkové seznam položek akvizičního plánu, u kterých do 30. června roku n-1 nebo termínu stanoveného akvizičním plánem dodávek nepředložil majetkový hospodář nebo gestor služby souhrnnou specifikaci majetku nebo investiční záměr. 6. Souhrnnou specifikaci majetku nabývaného centrálním způsobem předá majetkový hospodář nebo gestor služby osobě zadavatele v elektronické podobě s využitím informačních systémů a v listinné podobě. Souhrnné specifikace majetku, které obsahují utajované informace, se předkládají pouze v listinné podobě, za dodržení zásad ochrany utajovaných informací. 7. Majetkový hospodář nebo gestor služby odpovídá za věcnou správnost a úplnost souhrnné specifikace majetku, za zapracování stanovisek podle odst. 8 do souhrnné specifikace majetku, za vypořádání případných připomínek s určenou osobou zadavatele a její zpracování a včasné doručení osobě zadavatele. V rámci přípravy souhrnné specifikace majetku zajistí provedení kontroly, popř. doplnění (upřesnění) podkladů předložených manažery cílů. Součinnost při zpracování souhrnné specifikace majetku a podklady vyžádané majetkovým hospodářem nebo gestorem služby poskytuje příslušný manažer cíle majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby nejpozději do 10 pracovních dnů od vyžádání. 8. Součástí souhrnné specifikace majetku jsou stanoviska (včetně jejich vypořádání a zapracování do souhrnné specifikace majetku majetkovým hospodářem nebo gestorem služby): a) bezpečnostního ředitele Ministerstva obrany-ředitele odboru při nabývání majetku spojeného s ochranou utajovaných informací, majetku KRYPTO a kategorie CCI nebo veřejnou zakázkou podle 18 odst. 1 písm. a) zákona, u které by uveřejněním podle 146 zákona nebo uveřejněním písemné výzvy k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení došlo k vyzrazení utajované informace; b) bezpečnostního ředitele Vojenského zpravodajství při nabývání majetku spojeného s ochranou utajovaných informací v působnosti Vojenského zpravodajství; c) ředitele odboru státního dozoru sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany (dále jen odbor státního dozoru ) při nabývání majetku, jehož součástí nebo příslušenstvím jsou určená technická zařízení. 9. Majetkový hospodář nebo gestor služby si může vyžádat stanoviska i jiných odborných orgánů rezortu, např. ředitele Úřadu pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, ředitele Agentury komunikačních a informačních systémů, ředitele odboru vojenského letectví sekce dozoru a kontroly Ministerstva obrany, pokud uzná za vhodné je doplnit k souhrnné specifikaci majetku. 10. Zaměstnanec uvedený v odst. 8 vydá své stanovisko do 10 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o jeho vydání. Ve svém stanovisku vyjádří případné připomínky a výhrady k předložené souhrnné specifikaci majetku z hlediska své působnosti a uvede bližší podmínky a zásady pro zadávání veřejné zakázky z hlediska své působnosti. 11. U položek zařazených do akvizičního plánu dodávek nabývaného centrálním způsobem odpovídá majetkový hospodář nebo gestor služby za věcnou správnost a úplnost souhrnné specifikace majetku, za zapracování stanovisek podle odst. 9 do souhrnné specifikace majetku, za vypořádání případných připomínek s určenou osobou zadavatele a její zpracování a včasné doručení osobě zadavatele.

13 12. Po zpřístupnění schválených položek plánu věcných potřeb podle čl. 5 odst. 13 provede majetkový hospodář nebo gestor služby u položek, které mají být podle čl. 7 odst. 6 a 7 nabývány centrálním způsobem, doplnění podkladů a zpracování souhrnné specifikace majetku. Součinnost při zpracování souhrnu a podklady vyžádané majetkovým hospodářem nebo gestorem služby poskytuje příslušný manažer cíle majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby nejpozději do 10 pracovních dnů od vyžádání. 13. Souhrnná specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem obsahuje: a) titulní list souhrnné specifikace majetku; b) textovou část souhrnné specifikace majetku; c) komoditní část souhrnné specifikace majetku; d) obecnou část souhrnné specifikace majetku. Obsah jednotlivých částí souhrnné specifikace majetku je uveden v NVMO č. 119/2014 Věstníku Obsah souhrnné specifikace majetku. 14. Souhrnná specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem musí též obsahovat: a) stanoviska podle odst. 8; b) odůvodnění potřebnosti, parametrů majetku a účelnosti veřejné zakázky. 15. Osoba zadavatele je povinna zkontrolovat u obdržených souhrnných specifikací podle odst. 14, zda: a) souhrnná specifikace majetku obsahuje náležitosti stanovené tímto rozkazem a NVMO č. 119/2014 Věstníku; b) souhrnná specifikace majetku je zpracována v souladu s předpokládaným druhem veřejné zakázky; c) je možné, vzhledem k lhůtám nezbytným pro provedení zadávacího řízení, uzavřít smlouvu v době, která zaručuje dodržení termínů plnění požadovaných v souhrnné specifikaci majetku. 16. Zjistí-li osoba zadavatele, že souhrnná specifikace majetku nesplňuje požadavky podle odst. 15, popřípadě má jiné nedostatky, je povinna odmítnout realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. Odmítnutí, včetně důvodů, osoba zadavatele do 10 pracovních dnů od doručení souhrnné specifikace zašle příslušnému majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby se závaznými pokyny k přepracování nebo doplnění souhrnné specifikace majetku. Majetkový hospodář nebo gestor služby je povinen do 5 pracovních dnů od oznámení takové skutečnosti zabezpečit odstranění zjištěných nedostatků a vrácení opravené souhrnné specifikace majetku osobě zadavatele. 17. Osoba zadavatele po posouzení souhrnné specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem zpracuje do jednoho měsíce od převzetí souhrnné specifikace v aplikaci GINIS v modulu evidence veřejných zakázek (EVZ) záměr realizace veřejných zakázek, který obsahuje zejména: a) identifikační údaje o veřejné zakázce; b) druh zadávacího řízení nebo zadávacího postupu, který osoba zadavatele má v úmyslu pro zadání příslušné veřejné zakázky použít; c) termíny přípravy veřejné zakázky, zahájení a ukončení zadávacího řízení nebo zadávacího postupu a realizace veřejné zakázky; d) jméno a příjmení zaměstnance, který odpovídá za přípravu a realizaci zadávacího řízení nebo zadávacího postupu s výjimkou realizace právních jednání. 18. Osoba zadavatele zaznamenává v aplikaci GINIS v modulu evidence veřejných zakázek (EVZ) průběžně plnění termínů přípravy veřejné zakázky a průběh zadávacího řízení nebo zadávacího postupu. 19. Po obdržení souhrnné specifikace majetku nabývaného centrálním způsobem, kterou osoba zadavatele obdrží po 30. červnu roku n-1 při změně akvizičního plánu dodávek,

14 se postupuje přiměřeně podle uvedených zásad, po posouzení možnosti realizace veřejné zakázky příslušnou osobou zadavatele. 20. Za věcnou správnost, úplnost a včasné zpracování specifikace majetku, který se nabývá decentrálním způsobem, a za její soulad s požadavky stanovenými zákonem a vnitřními předpisy odpovídá příslušný manažer cíle. 21. Specifikace majetku nabývaného decentrálním způsobem zpracovaná v příslušné aplikaci informačního systému obsahuje zejména: a) název specifikace majetku a schvalovací doložku; b) číslo a název položky plánu (ORG); c) číslo cíle; d) číslo a název organizačního celku rezortu, ve prospěch kterého se majetek požaduje; e) peněžní část s uvedením předpokládaného peněžního objemu veřejné zakázky, čísla a názvu položky akvizičního plánu a účetní věty; f) předmět veřejné zakázky; g) požadavky na záruční dobu, servis, údržbu, dopravu, dobu plnění apod.; h) požadavky na uchazeče (výrobce) a na dodání technické nebo jiné dokumentace k nabývanému majetku; i) odůvodnění potřebnosti, parametrů majetku a účelnosti veřejné zakázky. 22. Zadává-li veřejnou zakázku osoba zadavatele podle čl. 13 pro jiné útvary a zařízení, předkládá osobě zadavatele specifikaci majetku příslušný manažer cíle do 30. června roku n-1. U položek zařazených do akvizičního plánu na základě změnového řízení předkládá manažer cíle specifikaci na pořízení majetku nejpozději do 31. prosince, 30. dubna, 30. června, 31. srpna a 15. října příslušného roku. Předložení požadavku v jiném termínu je možné pouze po předchozím souhlasu osoby zadavatele veřejné zakázky. 23. Pro postup zpracování specifikace majetku se mohou přiměřeně využít formuláře uložené v příslušné aplikaci ISL pro zpracování souhrnných specifikací majetku. 24. Postup zpracování souhrnné specifikace majetku stanovený tímto rozkazem se nevztahuje: a) na projekty bezpečnostních investic NATO-Security Investment Programme (NSIP), u kterých jsou použity společné peněžní prostředky NATO a které se zadávají podle zvláštních postupů NATO (dokument NATO AC/4-D/2261 z 12. ledna 1996); b) na investiční výstavbu a technické zhodnocení nemovité infrastruktury, jestliže investiční záměr, ke kterému je zpracována projektová dokumentace stavby, splňuje náležitosti souhrnné specifikace majetku stanovené v tomto rozkazu. V takovém případě uvedené dokumenty nahrazují souhrnnou specifikaci majetku a jsou závazným podkladem pro zpracování zadávací dokumentace veřejné zakázky. Je-li součástí veřejné zakázky i nabývání movitého majetku, zpracovává se specifikace na movitý majetek v souladu s tímto rozkazem. 25. U nekatalogizovaného (nezařazeného) majetku, popřípadě nezavedeného majetku v souladu s NVMO č. 47/2011 Věstníku Zavádění vojenského materiálu do užívání v rezortu Ministerstva obrany, jsou zpracovatelem textové části specifikace, v rozsahu stanoveném NVMO č. 119/2014 Věstníku, jednotliví manažeři cílů, kteří majetek nebo službu požadují k plnění úkolů (cílů), popřípadě osoba určená manažerem cíle první úrovně, která odpovídá za její věcnou správnost a úplnost a za zpracování technických podmínek, pokud to charakter majetku vyžaduje. Schválenou textovou část specifikace, popřípadě technických podmínek, postoupí zpracovatel majetkovému hospodáři nebo gestorovi služby 30 dnů před termínem předložení souhrnné specifikace stanoveném v akvizičním plánu dodávek k dopracování zbývajících částí v souladu s odst. 13 a 14.

15 ČÁST TŘETÍ ÚPLATNÉ NABÝVÁNÍ MAJETKU Hlava I Zadávání veřejných zakázek Čl. 12 Výkon funkce osoby zadavatele veřejné zakázky při centrálním nabývání majetku Při úplatném nabývání majetku centrálním způsobem plní funkci osoby zadavatele veřejné zakázky zaměstnanec zařazený na systemizovaném místě: a) náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic u veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je 100 mil. Kč bez daně z přidané hodnoty (dále jen DPH ) a vyšší, a u veřejných zakázek, jejichž předpokládaná hodnota je nižší než 100 mil. Kč bez DPH, ředitele odboru pozemních sil sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru vzdušných sil sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru komunikačních a informačních systémů sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru logistiky a zahraniční pomoci sekce vyzbrojování a akvizic, ředitele odboru nabývání movitého majetku sekce vyzbrojování a akvizic a ředitele odboru nemovité infrastruktury sekce vyzbrojování a akvizic podle působnosti stanovené v RMO č. 49/2014 Věstníku Organizační řád Ministerstva obrany u veřejných zakázek v oblasti: 1) nabývání vojenského materiálu a nabývání vojenské výstroje, vojenské výzbroje, vojenské techniky a určených technických zařízení k plnění nebo zabezpečení cílů ozbrojených sil, a to jak prvotní, tak opakované nákupy, které jsou zpravidla spojené s technickým zhodnocením původních dodávek materiálu, 2) výstavby a služeb provozu komunikačních a informačních systémů, včetně sítí 8) a služeb 9) elektronických komunikací, které bezprostředně ovlivňují realizaci schopnosti velení a řízení ozbrojených sil, 3) nabývání movitého majetku k zajištění užívání vojenského materiálu po celou dobu životního cyklu, 4) nabývání majetku k zabezpečení zahraniční pomoci na základě vládních dohod a podle působnosti mezinárodních organizací, kterých se Česká republika účastní, 5) bezpečnostních projektů NATO-Security Investment Programme (NSIP), které jsou úzce svázány s koncepcí a realizací systému vyzbrojování a nelze je ze systému vyzbrojování vydělovat, 6) nabývání provozního a spotřebního materiálu komunikačních a informačních systémů a poštovních služeb, 7) zajištění mezinárodní přepravy a dopravy vojsk, 8) zajištění pohonných hmot, 9) pořízení stavby, technického zhodnocení nemovité infrastruktury, včetně souvisejícího movitého majetku, 10) nákupu paliv, vody, energie, materiálu a pořizování služeb k zabezpečení provozu nemovité infrastruktury, 11) údržby a oprav nemovité infrastruktury realizovaných z běžných výdajů, kde předpokládaná hodnota veřejné zakázky přesáhne hodnotu veřejné zakázky malého rozsahu, 12) ostatního movitého majetku komerčního charakteru a služby k zabezpečení útvarů, které nesouvisejí s provozováním vojenského materiálu (např. maziva, pronájem a pojištění osobních silničních vozidel, služby stravování, kancelářský materiál, nábytek, technické střežení, ochrana vstupů a objektů, tiskoviny, zdravotnický spotřební materiál a léčiva). Zaměstnance zařazené na těchto systemizovaných místech může určit ministr obrany k výkonu funkce centralizovaného zadavatele podle usnesení vlády České republiky ze dne 8) 9) 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb.