ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK A K T U A L I Z A C E

Transkript

1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY OBCÍ - ORP ŠUMPERK A K T U A L I Z A C E A. TEXTOVÁ ČÁST Šumperk, listopad 2014 Mgr. Abdulla Azzani, Ph.D. referent oddělení územního plánování Městský úřad Šumperk - 1 -

2 OBSAH 1 ÚVOD ZÁKLADNÍ INFORMACE CÍL ZPRACOVÁNÍ ÚAP STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Dobývací prostory Chráněná ložisková území Výhradní ložiska nerostných surovin Prognózní zdroje nerostných surovin Poddolovaná území Sesuvná území Stará důlní díla VODNÍ REŽIM Vodní zdroje a vrty CHOPAV a vodní nádrže na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Záplavová území: plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Rizikovost útvarů povrchových vod Rizikovost útvarů podzemních vod HYGIENA ŽP Staré ekologické zátěže Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů na území SO ORP Šumperk produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území soustavy NATURA Maloplošná zvláště chráněná území Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk Ekologická stabilita krajiny ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Změny rozlohy orné půdy Rozloha zemědělské půdy Ochrana zemědělského půdního fondu Změny rozlohy PUPFL Lesnatost dle obcí Funkce a kategorie lesů a jejich plocha v ORP Šumperk VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Železniční doprava Hromadná doprava osob Cyklostezky na území SO ORP Šumperk Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování plynem Zásobování elektrickou energií Zásobování teplem Telekomunikace

3 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Obyvatelstvo Přirozená měna Migrace Hustota osídlení Věková struktura obyvatel Další demografické ukazatele Vzdělanostní struktura BYDLENÍ REKREACE A KULTURNÍ HODNOTY Rekreace Kulturní hodnoty území HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Daňová vytíženost Nezaměstnanost Zaměstnanost VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ SWOT Analýza Horninové prostředí a geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Veřejná dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace Hospodářské podmínky VYHODNOCENÍ VYVAÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PROBLÉMY K ŘEŠENÍ V ÚPD

4 SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka č. 01: Základní údaje ORP Šumperk k Tabulka č. 02: Dobývací prostory (DP) Tabulka č. 03 Chráněná ložisková území (CHLÚ)) Tabulka č. 04: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin Tabulka č. 05: Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ) Tabulka č. 06: Poddolovaná území Tabulka č. 07: Sesuvná území Tabulka č. 08: Stará důlní díla Tabulka č. 09: Objekty státní pozorvací sítě podzemních vod Tabulka č. 10: Seznám stanic povrchových vod Tabulka č. 11: CHOPAV (A046) a vodní nádrže (A048) Tabulka č. 12: Plocha záplavových území Q100 na úzamí jednotlivých obcí Tabulka č. 13: Přehled stávajících SEZ a kontaminované plochy evidovaných na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 14: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů Tabulka č. 15: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk Tabulka č. 16: Území soustavy NATURA v SO ORP Šumperk Tabulka č. 17: Maloplošná zvláště chráněná území Tabulka č. 18: Rozloha zvláště chráněných území Tabulka č. 19: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích Tabulka č. 20: Změny rozlohy orné půdy v SO ORP Šumperk Tabulka č. 21: Rozloha zemědělské půdy v SO ORP Šumperk Tabulka č. 22: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany v SO ORP Šumperk Tabulka č. 23: Změny rozlohy PUPFL v SO ORP Šumperk Tabulka č. 24:Lesnatost dle obcí v SO ORP Šumperk Tabulka č. 25: Funkce lesů a jejich plocha v SO ORP Šumperk Tabulka č. 26: Kategorie lesů dle obcí v SO ORP Šumperk Tabulka č. 27: Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk Tabulka č. 28:Žlezniční stanice a zastávky na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 29: Dostupnost obci v SO ORP Šumperk Tabulka č. 30: Vybavenost obci technickou infrastrukturou Tabulka č. 31: Počet obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety

5 Tabulka č. 32: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety Tabulka č. 33: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk mezi lety Tabulka č. 34: Obce SO ORP Šumperk podle velikostních kategorií k Tabulka č. 35: Ukazatele migrace v SO ORP Šumperk mezi lety Tabulka č. 36: Hustota obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k Tabulka č. 37: Věková struktura SO ORP Olomouckého kraji k Tabulka č. 38: Věková struktura obyvatel a index stáří v SO ORP Šumperk mezi lety Tabulka č. 39: Vliv přirozené měny a migrace na počet obyvatel v obcích SO ORP Šumperk k Tabulka č. 40: Potraty, sňatky a rozvody v SO ORP Šumperk mezi lety Tabulka č. 41: Počet dokončených bytů, domů a hromadných ubytovacích zařízení v r Tabulka č. 42: Naučné stezky na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 43: Nemovité kulturní památky na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 44: Nemovité národní kulturní památky na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 45: Daňová výtěžnost obcí v SO ORP Šumperk v roce Tabulka č. 46: Roční míra nezaměstnanosti (%) v obcích SO ORP Šumperk mezí lety Tabulka č. 47: Uchazeči o práci v obcích ORP Šumperk k Tabulka č. 48: Zaměstnaní podle pohlaví a podle odvětví ekonomické činnosti a podle nejvyššího ukončeného vzdělání k Tabulka č. 49: Přehled všech ekonomických subjektu (právnických osob) s 50 a více zaměstnanci na území SO ORP Šumperk Tabulka č. 50: Kategorace území z hlediska územních podmínek Tabulka č. 51: Vztah území obcí ORP Šumperk podle vyhodnocení vyváženosti územních podmínek pro udržitelný rozvoj území Tabulka č. 52: Přehled sledovaných indikatorů Tabulka č. 53: Obsah problémového výkresu Tabulka č. 54: Urabanistické závady Tabulka č. 55: Dopravní závady Tabulka č. 56: Hygienické závady Tabulka č. 57: Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Tabulka č. 58: Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území

6 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Úkolem předkládané práce je zpracování aktualizace ÚAP a rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Šumperk postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). 1.2 CÍL ZPRACOVÁNÍ ÚAP Cílem pořizování územně analytických podkladů je 1) Aktualizace údajů o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a dalších dostupných informací, například statistických údajů; 2) Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (užití SWOT analýzy); 3) Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro 3 základní pilíře (příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území) pomocí vhodně zvolených indikátorů; 4) Určení problémů k řešení v ÚPD zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP Šumperk patří mezi 13 SO ORP Olomouckého kraje, leží v jeho severní části. Ze severu hraničí s Polskem a SO ORP Jeseník, ze západu s Pardubickým krajem (SO ORP Králíky), a s SO ORP Zábřeh, z jihu s ORP Uničov, a z východu se Severomoravským krajem (SO ORP Bruntál, Rýmařov). Reliéf území je tvořen nejvyššími moravskými a slezskými pohořími Hrubým Jeseníkem a Králickým Sněžníkem. Hranice SO ORP prochází přímo vrcholem Pradědu (1491,3 m n. m.). Typické jsou široce zaoblené hřbety se zbytky holoroviny a hluboce zařezaná údolí. Podhůří obou pohoří tvoří z jihu Hanušovická vrchovina s nejvyšším vrcholem Jeřáb (1002,8 m n. m.), do části území zasahuje Nízký Jeseník s vrcholem Stančín (605,3 m n. m.). Pohoří Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku vykazují průměrnou roční teplotu 5 C a srážky kolem 1000 mm, ve vrcholových partiích klesá průměrná roční teplota na 3 až 1 C, a roste roční úhrn srážek na 1200 mm. V jižní části sledovaného území dosahuje průměrná roční teplota 8 C a mm srážek. Toto území má charakteristické rysy pramenné oblasti, náleží do povodí řeky Moravy, jejími největšími přítoky jsou Branná, Krupá a Desná. SO ORP Šumperk je 2. největší SO ORP Olomouckého kraje (po SO ORP Olomouc), svou rozlohou 857,6 km 2 zaujímá 8,7 % území kraje. Podle údajů ČSÚ žilo ve 36 obcích tohoto SO - 6 -

7 ORP (3 se statutem města) v roce obyvatel (11,1 % obyvatel kraje). Hustota zalidnění byla v roce ,62 osob/km 2 je téměř o třetinu nižší než průměrné krajské hodnoty (130,3 osob/km 2 ), avšak vyšší než v případě sousední SO ORP Jeseník, Bruntál, Rýmařov a Králíky. Pro tuto oblast jsou typická jak velmi malá sídla (Šléglov, Vikantice, Janoušov atd.), tak větší obce a města (Šumperk, Hanušovice, Staré Město, Rapotín, Libina, Velké Losiny, Bludov atd.). Vyššímu počtu větších obcí, než je tomu u jiných ORP, nahrává fakt, že obce se zdejší často skládají z většího počtu (často i vzdálených) částí na 36 obcí připadá 87 částí obcí (96 katastrů), a také fakt, že se jedná o rozsáhlé území s několika centry městy Šumperk ( obyvatel), Hanušovice (3 304 obyvatel) a Staré Město (1 784 obyvatel). Více než 1000 obyvatel má 19 obcí, více než 500 obyvatel 6 obcí, zbylých 11 obcí má méně než 500 obyvatel, přičemž 3 jmenované obce mají méně než 100 obyvatel. Počet obyvatel se v posledních dvou desetiletích snižuje oproti v roce 1990 se jejich počet v roce 2007 snížil na , a v roce 2013 snížil na , přičemž trend růstu úbytku je sílící, nejvyšší hodnoty zaznamenává především v posledních 6 letech. Celkový úbytek v posledním sledovaném roce 2013 činil cca 0,8 %. Z celkové rozlohy území SO ORP Šumperk tvoří dle údajů ČSÚ z roku 2014 zemědělská půda pouze 36,7 %, z toho na 55,8 % území jsou trvalé travní porosty, na 38,6 % orná půda a na 5,6 % trvalé kultury. Podíl orné půdy na celkové rozloze SO ORP Šumperk 14,4 % je nejnižší v celém kraji. Trendem posledních let je zatravňování orné půdy v souvislosti s intenzifikací a ekologizací zemědělské výroby především ve vyšších polohách. Počet ekologických zemědělců v této oblasti vysoce převyšuje republikový průměr. Lesní porosty mají na celkové ploše ORP 55,2 % podíl, což je po sousední SO ORP Jeseník (59,3 %) druhý nejvyšší údaj, vysoko nad krajským průměrem (34,76 %). Zastavěné plochy a ostatních ploch zabírají 7,3 % území. Do východní části území SO ORP zasahuje CHKO Jeseníky, zřízená v roce Jeseníky jsou nejlesnatější CHKO v ČR, mozaikovitě se zachovaly autochtonní lesy, místy mají charakter pralesa. V přirozeném bezlesí se uchovala vysoká biodiverzita na všech úrovních. Několik zdejších lokalit zasluhuje zvláštní pozornosti a ochrany: národní přírodní rezervace Praděd (soubor významných geomorfologických jevů a horských ekosystémů, přirozené bezlesí nad horní hranicí lesa, bohaté naleziště horské flory a fauny), Rašeliniště Skřítek a Šerák-Keprník (komplex přirozeného skalního a travině bylinného bezlesí, klimaxových smrčin atd.), přírodní rezervace Františkov (smrková bučina pralesovitého charakteru), Bučina pod Františkovou myslivnou (zbytek původního pralesovitého porostu), Rabštejn (jedlobučina na balvanitých a suťovitých svazích), a přírodní památky Pasák (skalní útvary), Smrčina (mineralogická lokalita) a Zadní Hutisko (opuštěný stěnový lom). Do menší části území zasahuje rovněž národní přírodní rezervace Králický Sněžník se subalpínskými společenstvy, zbytky původních lesních porostů a místním ekotypem smrku ztepilého, a přírodní parky Březná a Sovinecko. Podle údajů ČSÚ počet uchazečů o zaměstnání v SO ORP Šumperk v roce 2011 činil Míra nezaměstnanosti se v roce 2011 snížila na 7 % oproti předchozím letům, kdy se pohybovala kolem 12 % (podle údajů ČSÚ), v některých obcích se však vyšplhala až nad dvacetiprocentní hodnotu. V porovnání s jinými SO ORP kraje se v průměru jedná o vyšší hodnoty, v porovnání se sousedními ORP s podobnými podmínkami jde o hodnoty srovnatelné, v několika případech nižší (ORP Jeseník, Uničov, Zábřeh). Region nabízí řadu možností pro turistiku ve všech ročních obdobích, značené pěší, cyklistické a lyžařské trasy. Služby pro turisty (ubytování, turistická a sportovní zařízení) jsou, především v CHKO Jeseníky, na dobré úrovni. Kromě zmíněných přírodních památek mohou turisté navštívit památky kulturní: města Šumperk, Javorník a Zlaté Hory, zámek ve Velkých Losinách, hrad Rabštejn u Oskavy, církevní památky v Šumperku, Velkých Losinách, dřevěné kostely v Klepáčově, Maršíkově a v Žárové, ruční papírnu ve Velkých Losinách, sklárnu - 7 -

8 v Rapotíně, lázně ve Velkých Losinách a Bludově, unikátní přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně atd. Tabulka č. 01: Základní údaje ORP Šumperk k Obec Počet obyvatel (k ) Katastrální výměra v km2 Hustota obyvatel* Bludov ,68 187,65 Bohdíkov ,22 51,45 Bohutín 772 2,25 343,12 Branná ,56 20,20 Bratrušov ,54 54,51 Bušín 409 8,59 47,61 Dlouhomilov ,43 45,45 Dolní Studénky ,53 150,88 Hanušovice ,82 62,19 Hraběšice 144 8,23 17,50 Hrabišín ,84 60,98 Chromeč 578 5,48 105,47 Jakubovice 204 7,90 25,82 Janoušov 48 3,07 15,64 Jindřichov ,70 24,49 Kopřivná ,85 21,35 Libina ,26 126,08 Loučná nad Desnou ,29 17,66 Malá Morava ,33 7,68 Nový Malín ,32 123,24 Olšany ,48 127,53 Oskava ,47 22,84 Petrov nad Desnou ,09 98,84 Písařov ,91 38,50 Rapotín ,04 230,63 Rejchartice 190 6,80 27,94 Ruda nad Moravou ,98 103,40 Sobotín ,94 37,29 Staré Město ,27 20,47 Sudkov ,90 230,82 Šléglov 39 7,17 5,44 Šumperk ,88 961,48 Velké Losiny ,50 57,38 Vernířovice ,30 6,40 Vikantice 72 10,04 7,17 Vikýřovice ,75 200,85 SO ORP Šumperk ,41 81,20 Zdroj: ČSÚ, 2014 * Počet obyvatel na km 2-8 -

9 3. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Z geomorfologického pohledu tvoří plošně nejrozsáhlejší část území Hanušovická vrchovina, která se rozkládá ve střední části SO ORP. Tvoří ji podcelky Branenská vrchovina, Šumperská kotlina, Úsovská vrchovina a Hraběšická hornatina. Do severní části území okrajově zasahují svým jižním výběžkem Rychlebské hory (podcelek Hornolipovská hornatina), na který navazuje geomorfologický celek Králický Sněžník. Ze západní a jihozápadní části sem zasahuje okrajově Zábřežská vrchovina (Drozdovská vrchovina) a Mohelnická brázda, do jižní části Hornomoravský úval (Uničovská plošina). Východní nejvýše položenou část území správního obvodu tvoří Hrubý Jeseník (Pradědská a Keprnická hornatina. Hanušovická vrchovina je členitá vrchovina na severní Moravě v Jesenické oblasti, která se člení na 4 podcelky: Úsovskou vrchovinu (Bradlo, 600 m n.m.), Hraběšickou hornatinu (Černé kameny, 956 m n.m.), Šumperskou kotlinu a Branenskou vrchovinu. Vyplňuje prostor mezi Orlickými horami, Králickým Sněžníkem, Rychlebskými horami a Hrubým Jeseníkem. Na jihu přechází v Hornomoravský úval a Nízký Jeseník. Nachází se při západním úpatí Hrubého Jeseníku, převážně v Olomouckém kraji, menší částí v kraji Pardubickém. Její rozloha je 793 km2, střední nadmořská výška 527,2 m a střední sklon Reliéf je hluboko rozčleněn zaříznutými údolími vodních toků. Většina celku spadá do povodí Moravy, která tvoří i osu celé vrchoviny. Pohořím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Na vrcholech a na hřbetech jsou časté skalní útvary. Převážně to jsou izolované skály, skalní hradby, mrazové sruby. Nejvyšším bodem je Jeřáb (1 003 m n.m.) nacházející se v Jeřábské vrchovině. Velká část Hanušovické vrchoviny nedosahuje 800 m n.m., pouze v Branenské vrchovině je více vyšších vrcholů (kromě Jeřábu vrcholy Bouda 956 m n.m., Kamenec 914 m n.m. a Čečel 839 m n.m.). Hrubý Jeseník je druhým nejvyšším pohořím v ČR a je dominantním pohořím severní Moravy. Patří ke krkonošsko-jesenickou subprovincii, respektive k Sudetům, jako jejich nejvýchodnější část. Jedná se o výraznou členitou hornatinu, nejmohutnější pohoří Jesenické oblasti, označované jako střecha Moravy. V hlavních rysech se dnešní terén zformoval v mladších třetihorách, jeho vývoj však i poté pokračoval ve čtvrtohorách. Největší úlohy zde sehrály tektonické pohyby - zdvihy a poklesy jednotlivých ker a s nimi spjatá erozní činnost tekoucí vody i činnost ledovců. Hornatina se skládá z několika stupňovitě uspořádaných ker se zbytky zarovnaného povrchu v nejvyšších částech. Nejvyšším vrcholem je Praděd (1491 m), v celkovém pořadí tisícovek v naší republice je na pátém místě. Hrubý Jeseník má přibližně kruhový tvar o průměru 30 km a dělí se na tři podcelky. Od ostatních celků je oddělen hlubokými zlomovými údolími významných moravských řek, jako je Branná, Desná apod. Vodní toky, které se zařezávaly do vyzdviženého horstva, neměly v mnoha případech čas na vytvoření rovnovážného profilu, a tak některé překážky překonávají vodopády. Pradědská hornatina s výškovou členitostí až 800 metrů a střední výškou 953 m n.m. má nejvyšší vrcholy v pohoří na celé Moravě: Praděd (1 492 m n.m.), Vysokou holi (1 464 m n.m.) a Petrovy kameny (1 438 m n.m.) Keprnická hornatina je již poněkud nižší (střední výška 895,5 m n.m.), zato má ještě příkřejší svahy. Její páteří je hřbet, táhnoucí se od Červenohorského sedla po Šerák, s nejvyšším Keprníkem (1 423 m n.m.). Podstatně nižších nadmořských výšek dosahuje Medvědská hornatina. Je nejnižším podcelkem Hrubého Jeseníku a nejvyšším bodem je zde Medvědí vrch (1216,2 m n.m.). Střední nadmořská výška činí 815 m n.m a výšková členitost se pohybuje v rozmezí m. Výsledkem dlouhého geomorfologického vývoje Jeseníků jsou táhlé a zaoblené hřbety se širokými sedly (Červenohorské, Ramzovské, Videlské). Známé skály - Petrovy kameny, - 9 -

10 Vozka, Obří skály či vrchol Keprníku tvořící již z dálky viditelné dominanty jsou výsledkem intenzivního mrazového zvětrávání v předpolí ledovce v dobách ledových. Extrémně mrazivé klima se podílelo nejen na těchto tzv. mrazových srubech, ale docházelo také k tvorbě zajímavých terénních půdních tvarů, jako jsou například kamenná moře. V souvislosti s geomorfologickým vývojem území a jeho tvářností nelze opomenout existenci krasových jevů, které se zde vyskytují v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců různého stáří a stupně metamorfózy. V uvedených horninách jsou vytvořeny hojné podzemní dutiny s krápníky. Povrchové krasové jevy jsou méně časté a mnohdy bývají překryty vrstvou zvětralin. Nejčetnější dobře zkrasovatělé vápencové horniny se vyskytují v zóně Branné, zejména v její severní části, kde je vyvinut i kras povrchový, související s intenzívním podzemním odvodňováním. Ve vápencovém lomu západně od Branné je těžbou otevřeno 5 krasových jeskyní se stalaktity a zóna krasových vývěrů. Krasové ponory byly nalezeny také u potoka na jihovýchodním svahu Ramzovského sedla. Rychlebské hory zasahují do území pouze okrajově ze severu v rámci svého podcelku Hornolipovská hornatina. Tvoří přirozenou historickou hranici mezi Slezskem, Kladskem a Moravou - a tyto tři země se stýkají téměř přesně na nejvyšším bodě území, hoře Smrku (1125 m). Rychlebské hory mají střední nadmořskou výšku 644,7 m n.m. a tvoří je soustava ker, pokleslých proti Hrubému Jeseníku a Králickému Sněžníku, avšak vyzdvižených nad nižší terén na severovýchodě. Od Smrku k jihozápadu vybíhá horské pásmo ke Kladskému sedlu, kde hraničí s masívem Králického Sněžníku. Nejvyšším podcelkem je Hornolipovská hornatina, která pokračuje na polském území jako Góry Bialskie. Nejvýš položená je plošina kolem státní hranice s výškou přes 1100 m n.m. Vybíhá z ní několik rozsoch a hřbet, který tvoří státní hranici s Polskem. Rychlebské hory sousedí na jihozápadě s Králickým Sněžníkem, od kterého jej odděluje Kladské sedlo, na jihu s Hanušovickou vrchovinou, jež oddělují níže položené plošiny táhnoucí se od Starého Města pod Sněžníkem směrem na východ k Ramzové, na východě pak od Hrubého Jeseníku Ramzovské sedlo s údolím vedoucí přes Lipovou a Jeseník. Zábřežská vrchovina svým podcelkem Drozdovská vrchovina zasahuje do jihozápadní části regionu. Drozdovská vrchovina představuje nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 714 m n.m.) je daná budínskou poruchou a na severu navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a jih Hanušovické vrchoviny. Králický Sněžník z geologického hlediska náleží ke krystaliniku tvořeném rulami, ortorulami a jinými vrstevnatými metamorfity. Kolem toku Moravy převažuje svor. Území bylo v minulosti modelováno periglaciálními procesy (nivační deprese, karoid, mrazové sruby, hradby, moře, úpady, kryogenní tvary půdního pokryvu apod.). V krystalických vápencích a dolomitech (mramorech) v údolí horního toku Moravy vznikl pozoruhodný kras. Dále je na území vytvořeno několik jeskyň, závrtů, ponorů a vyvěraček, hluboké škrapy a geologické varhany. Z ústřední vrcholové partie vybíhá několik hřbetů dělených na dílčí rozsochy. Dva z nich v S - J směru jsou odděleny údolím Moravy. Převládá velmi členitý reliéf se svahy exponovanými na západ, jihozápad a jih, na moravské straně pak na východ, jihovýchod. Nadmořská výška území se pohybuje od ,7 m n.m. (Králický Sněžník)

11 Obrázek č. 01: Geologická struktura území SO ORP Šumperk Legenda: ortoruly, granulity a velmi pokročilé migmatity v moldanubiku a proterozoiku granitoidy assyntské (žuly, granodiority) paleozoické horniny zvrásněné a metamorfované (fylity, svory) Zdroj: ČGS proterozoické horniny assyntsky zvrasněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly) vulkanické horniny zčásti metamorfované, proterozoické až paleozoické (amfibolity, diabasy, melafyry, porfyry) kvarter (hlíny, spraše, písky, štěrky)

12 3.1.1 Dobývací prostory V řešeném území je vymezeno devět dobývacích prostorů (DP). Jedná se o dobývací prostory pro těžbu stavebního kamene, vápence a grafitu. Těžba probíhá v obcích Bludov, Hanušovice, Hraběšice, Libina a Staré Město. Tabulka č. 02: Dobývací prostory (DP) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu Název Nerost Těžba Organizace Obec Mladoňov rula netěžené KAMENOLOMY ČR s.r.o., Nový Malín Ostrava - Svinov vápenec k Dolní Vápenka Čertovy schody a.s., techn. netěžené Bohdíkov Bohdíkov Tmáň zpracování Velké Vrbno I Grafitové doly Staré Město, grafit netěžené Staré Město - Konstantin a.s., v likvidaci Bludov wollastonit těžené Bludovit s.r.o., Brno Bludov Dolní Libina kámen - rula těžené FORTEX AGS, a.s., Libina Šumperk Hanušovice amfibolit, rula těžené KAMENOLOMY ČR s.r.o., Hanušovice Ostrava - Svinov Hanušovice I ortorula netěžené Českomoravský štěrk, a.s., Hanušovice Mokrá - Brno Krásné amfibolická rula těžené EKOZIS spol. s r. o., Zábřeh Hrabošice Zdroj: ČGS, Chráněná ložisková území V řešeném území jsou stanovena chráněná ložisková území (CHLÚ) ve smyslu zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 364/1992 Sb. o chráněných ložiskových územích. Tabulka č. 03: Chráněná ložisková území (CHLÚ) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu Název Surovina Organizace Obec Hanušovice - Žleb Stavební kámen Krásné Stavební kámen Dolní Bohdíkov Vápenec Dolní Bohdíkov I. Vápenec Hanušovice Stavební kámen Štědrákova Lhota Stavební kámen Rapotín Cihlářská surovina Nový Malín Cihlářská surovina Velké Vrbno-Konstantin Grafit KAMENOLOMY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh Vápenka Čertovy schody a.s., Tmaň Česká geologická služba Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Česká geologická služba Delfín s.r.o., Troubelice Grafitové doly Staré Město, a.s. v likvidaci Hanušovice Hraběšice Bohdíkov Bohdíkov Hanušovice Janoušov Rapotín Dolní Studénky Staré Město Šumperk Stavební kámen KAMENOLOMY Šumperk

13 Branná I. Vápenec Oskava Polymetalické rudy Bludov Wollastonit Vikýřovice Křemenné suroviny Velké Vrbno II. Grafit Zdroj: ČGS, 2014 ČR s.r.o., Ostrava - Svinov Česká geologická služba Česká geologická služba Bludovit s.r.o., Brno Česká geologická služba Česká geologická služba Branná Oskava Bludov Vikýřovice Staré Město Výhradní ložiska nerostných surovin V řešeném území se nachází řada ložisek nerostných surovin ve smyslu 6 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon). Jedná se převážně o ložiska stavebního kamene (amfibolit, rula, pararula), vápence, wollastonitu, grafitu, cihlářské suroviny a dalších. V současnosti těžba již probíhá ve obcích Bludov - wollastonit, Hanušovice, Libina a Hraběšice stavební kámen, Staré Město grafit, u ostatních ložisek těžba probíhala v minulosti, případně ještě nezačala. Pro ochranu většiny z těchto ložisek je vymezeno chráněné ložiskové území. Tabulka č. 04: Výhradní bilancovaná ložiska nerostných surovin na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu Název Nerost Surovina Těžba Organizace Obec Hanušovice- Žleb Krásné- Hraběšice amfibolit, rula pararula, rula Mladoňov Pararula Krásné amfibolit, rula Dolní Bohdíkov Hostice krystalický vápenec, vápenec krystalický vápenec Hanušovice Ortorula Štědrákova Lhota granodiorit, křemenný diorit, amfibolit, migmatit, rula Dolní Libina migmatit, rula stavební kámen stavební kámen stavební kámen stavební kámen vápenec vápenec stavební kámen stavební kámen stavební kámen současná povrchová dosud netěženo dřívější povrchová současná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dosud netěženo současná povrchová KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov EKOZIS spol. s. r.o., Zábřeh Vápenka Čertovy schody a.s., Tmáň Česká geologická služba Českomoravs ký štěrk, a.s., Mokrá Českomoravs ký štěrk, a.s., Mokrá Hanušovice Hraběšice, Vikýřovice Nový Malín Hraběšice Bohdíkov Ruda Moravou Hanušovice Ruda Moravou FORTEX AGS, a.s., Libina Šumperk nad nad

14 Číslo Geofondu Název Nerost Surovina Těžba Organizace Obec Rapotín Hlína Nový Malín Velké Vrbno- Konstantin Šumperk- Kokeš hlína, sprašová hlína, spraš břidlice, dolomit, grafit, kry stalický dolomit, rula rula Šumperk rula Vikantice- Ramzová Oskava Bludov Vikýřovice Zdroj: ČGS, 2014 Velké Vrbno- Luční hora 2 krystalický vápenec, vápenec břidlice, galenit, pyrit,ag-ruda, sfalerit, sirníky skarn, wollastonit křemenec, kvarcit břidlice, grafit, rula cihlářská surovina cihlářská surovina dolomit, grafit stavební kámen stavební kámen vápenec polymetalické rudy - stříbro - kov, stavební kámen wollastonit křemenné suroviny grafit Prognózní zdroje nerostných surovin dosud netěženo dřívější povrchová dřívější hlubinná povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dřívější povrchová dosud netěženo současná povrchová dřívější povrchová dosud netěženo i Česká geologická služba Delfín s.r.o., Troubelice Rapotín Dolní Studénky, N. Malín Grafitové doly Staré Město, a.s. v likvidaci Staré Město KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov KAMENOLO MY ČR s.r.o., Ostrava - Svinov Česká geologická služba Česká geologická služba Bludovit s.r.o., Brno Česká geologická služba Česká geologická služba Šumperk Šumperk Branná Oskava Bludov Vikýřovice Staré Město V řešeném území se nachází dva schválené prognózní zdroje nerostných surovin a to pro těžbu kvarcitu a hadce v obcích Vikýřovice a Ruda nad Moravou. Tabulka č. 05: Prognózní zdroje nerostných surovin (PZ) na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu Název Nerost Těžba Organizace Obec Ministerstvo Ruda nad Ruda hadec dosud netěženo životního Moravou Moravou prostředí Ministerstvo Vikýřovice kvarcit dosud netěženo životního Vikýřovice prostředí Zdroj: ČGS, 2014 nad

15 Obrázek č. 02: Využití horninového prostředí na území SO ORP Šumperk Zdroj: ČGS,

16 3.1.5 Poddolovaná území V území je Geofondem evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených poddolovaných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Nejvíce se jich nachází na území obcí Vernířovice, Branná, Šléglov a Staré Město. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Šléglov, Staré Město a Šumperk). Tabulka č. 06: Poddolovaná území na území SO ORP Šumperk Číslo Geofondu Bludov 2 Bludov 1 Raškov Dvůr Název Surovina Projevy Stáří Typ Obec Bohutín n.moravou kaolin železné rudy železné rudy fluorit-barytová surovina - měděná ruda haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí před i po 1945 do 19. století do 19. století před i po 1945 Plocha Bod Bod Plocha Bludov Bludov Bohdíkov Bohutín 4106 Branná u Šumperka grafit haldy neznámé Plocha Branná 3970 před r. Bušín železné rudy drobné 1945 Plocha Bušín 4038 do 19. Dlouhomilov železné rudy století Bod Dlouhomilov 4049 Dol.Studénky- do 19. Dolní železné rudy Bod Třemešek století Studénky 3984 antimonová ruda Jakubovice u před i po - polymetalické drobné Šumperka 1945 rudy Plocha Jakubovice 4057 Habartice u železné rudy - do 19. drobné Jindřichova grafit století Plocha Jindřichov 4118 Nové Losiny- haldy+propadli do 19. měděná ruda Františkov 2 ny století Plocha Jindřichov 4060 železné rudy - do 19. Pleče haldy grafit století Plocha Jindřichov 4109 Nové Losiny- do 19. měděná ruda Františkov 1 století Bod Jindřichov 4096 Horní Libina kaolin neznámé Bod Libina 4151 haldy+propadli před i po Loučná nad Rejhotice 1 železné rudy Plocha ny 1945 Desnou 4188 haldy+propadli Rejhotice 2-Mnišské před i po Loučná nad železné rudy ny+otevřená Plocha Jámy 1945 Desnou ústí 4135 do 19. Loučná nad Kociánov železné rudy Bod století Desnou 4101 před i po Hrabišín Mladoňov u Oskavy měděná ruda Plocha 1945 Oskava 4095 do 19. Nový Malín-Kopka železné rudy století Bod Nový Malín 4142 Bedřichov u Oskavy 2 polymetalické rudy - zlatonosná ruda haldy+propadli ny do 19. století Plocha Oskava 4145 Bedřichov u Oskavy do 18. zlatonosná ruda drobné Plocha Oskava 3 století 4147 Bedřichov u Oskavy železné rudy - do 19. Bod Oskava

17 Číslo Geofondu Název Surovina Projevy Stáří Typ Obec 4-Rabštejn zlatonosná ruda století 4119 železné rudy do 18. Nový Malín-Volyň měděná ruda století Bod Oskava 4132 před r. Třemešek železné rudy 1945 Bod Oskava 4052 Rapotín železné rudy neznámé Bod Rapotín 4045 Šumperk 2 - nové do 19. železné rudy domky století Bod Rapotín 4001 měděná ruda - Ruda nad Moravou před i po Ruda nad polymetalické drobné Plocha 1-Žďárská hora 1945 Moravou rudy 4010 haldy+propadli před i po Ruda nad Ruda nad Moravou 2 železné rudy Plocha ny 1945 Moravou 4141 Bedřichov u Oskavy do 19. Oskava železné rudy drobné Plocha 1 století Sobotín 4133 Rudoltice u haldy+propadli do 19. Sobotína-Sklenný železné rudy ny+otevřená století vrch ústí Plocha Sobotín Sobotín 1-Čapí vrch Sobotín 2-Smrčina Chrastice Chrastice Malé Vrbno 1- Barbora mastek - měděná ruda neznámá antimonová ruda polymetalické rudy grafit drobné haldy+propadli ny drobné haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny 4066 Malé Vrbno 2- grafit Medvědí Rokle 4104 Petříkov u Branné 1 grafit drobné 4026 St.Město p.kr.sněž.1-hynčice p.suš Staré Město p.kral.sněž.3-malé Vrbno 4046 Staré Město p.kral.sněž Velké Vrbno Velké Vrbno 1- Paprsek 4074 Velké Vrbno Velké Vrbno 3- Petříkov 4099 Velké Vrbno 4- Šleglov 4111 Velké Vrbno 5- Petříkov u Branné antimonová ruda - polymetalické rudy železné rudy měděná ruda - polymetalické rudy grafit grafit grafit grafit grafit grafit haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny haldy+propadli ny haldy+propadli ny haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí do 19. století do 19. století po r do 18. století před i po 1945 před r před r před i po 1945 před i po 1945 do 18. století před r před i po 1945 před i po 1945 do 19. století před r před r Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Sobotín Sobotín Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Šléglov Staré Město

18 Číslo Geofondu 4108 Název Surovina Projevy Stáří Typ Obec Velké Vrbno Staré Město p.král.sněž.2- Pingenwald 4018 Stříbrnice 4081 Staré Město p.kral.sněž. 4- Branná grafit zlatonosná ruda zlatonosná ruda grafit Šleglov 1 neznámá haldy Šleglov 1 grafit haldy Šleglov 2 Šleglov 2-Branná grafit grafit Šumperk 1 železné rudy žádné Maršíkov 1 živcové suroviny drobné Maršíkov 2 živcové suroviny haldy 4136 Vernířovice u Sobotína Maršíkov 3 železné rudy živcové suroviny 4079 Křemenné Žárová suroviny 4138 Sobotín 3-Havraní polymetalické vrch rudy 5642 Vernířovice Sobotína u železné rudy 4144 Vernířovice u Sobotína-Sedm Dvorů 4152 Vernířovice u Sobotína 1-Švagrov 4156 Vernířovice u Sobotína 2 železné rudy železné rudy železné rudy haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí drobné drobné haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny+otevřená ústí haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí do 19. století do 19. století do 16.století před i po 1945 do 19. století před r před r před i po 1945 do 19. století před i po 1945 před i po 1945 před i po 1945 po r po r do 19. století Plocha Bod Bod Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Plocha Bod Bod Plocha Staré Město Staré Město Staré Město Staré Město Branná Šléglov Šléglov Šléglov Šléglov Branná Vikantice Šumperk Velké Losiny Velké Losiny Velké Losiny Vernířovice Velké Losiny Velké Losiny Vernířovice Sobotín neznámé Plocha Vernířovice do 19. století před i po 1945 před i po 1945 Plocha Plocha Plocha Vernířovice Vernířovice Vernířovice 4137 Vernířovice u před i po měděná ruda drobné Sobotína 2-Merta 1945 Plocha Vernířovice 4167 Vernířovice u do 19. železné rudy drobné Sobotína 3-Homole století Plocha Vernířovice 4839 Vernířovice u haldy+propadli do 19. železné rudy Sobotína 4 ny století Plocha Vernířovice 4146 haldy+propadli Vernířovice u do 19. železné rudy ny+otevřená Sobotína 4 století ústí Plocha Vernířovice 4150 Vernířovice u haldy+propadli do 19. železné rudy Sobotína 5-Kosaře 1 ny století Plocha Vernířovice 4159 Vernířovice u železné rudy haldy+propadli před i po Plocha Vernířovice

19 Číslo Geofondu Název Surovina Projevy Stáří Typ Obec Sobotína 6-Kosaře Vernířovice u železné rudy Sobotína 7-Špičák 4173 Vernířovice u Sobotína 4- železné rudy Františkova mysl Vikantice-Branná grafit 4071 Vikantice-Peklo Zdroj: ČGS, Sesuvná území grafit ny+otevřená ústí haldy+propadli ny haldy+propadli ny+otevřená ústí 1945 do 19. století do 19. století do 19. století do 19. století Plocha Bod Plocha Bod Vernířovice Vernířovice Vikantice Branná Vikantice V území je České geologické společnosti evidována řada plošně či pouze bodově vyznačených sesuvných území. Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Většinou se nacházejí mimo zastavěné území či zastavitelné plochy, pouze okrajově do nich občas zasahují (Branná, Hanušovice, Písařov). Tabulka č. 07: Sesuvná území Číslo Stav Sklon Aktivita K.ú. Klasifikace Typ Geofondu 7010 potenciální suchý 30 Bohutín sesuv Bodové 6339 aktivní suchý 83 Branná u Šumperka odval Bodové 6439 aktivní zamokřený 50 Branná u Šumperka sesuv Plošné 7001 aktivní suchý 55 Hynčice nad Moravou sesuv Bodové 7002 potenciální suchý 30 Hynčice nad Moravou sesuv Bodové 6440 aktivní rozbahněný 50 Hynčice nad Moravou sesuv Plošné 6614 aktivní zamokřený 40 Hynčice nad Moravou sesuv Plošné 6647 aktivní zamokřený 45 Kociánov sesuv Plošné 6167 aktivní zamokřený 30 Kouty nad Desnou sesuv Plošné 7006 potenciální zamokřený 35 Kouty nad Desnou proud Plošné 7009 potenciální suchý 85 Maršíkov sesuv Bodové 7012 potenciální suchý 80 Maršíkov sesuv Plošné 4143 potenciální zamokřený 25 Písařov sesuv Plošné 7008 potenciální suchý 45 Pusté Žibřidovice sesuv Bodové 6616 aktivní suchý 50 Rapotín sesuv Bodové 7011 potenciální suchý 80 Velké Losiny sesuv Bodové 7003 aktivní suchý 25 Vernířovice sesuv Bodové 7005 aktivní suchý 30 Vernířovice sesuv Bodové 7004 potenciální suchý 35 Vernířovice proud Bodové 7007 potenciální suchý 30 Vernířovice proud Plošné 6438 aktivní rozbahněný 15 Vernířovice u Sobotína sesuv bodové 7000 aktivní suchý 40 Vikantice sesuv bodové Zdroj: ČGS,

20 3.1.7 Stará důlní díla V území jsou evidována stará důlní díla ve smyslu 35 zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů (horní zákon) a vyhlášky č. 363/1992 Sb. o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registru v platném znění. Stará důlní díla mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například novou výstavbu, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Poloha díla je vesměs vyznačena místem vchodu do díla (u starších děl může být poloha poměrně nepřesná). Tabulka č. 08: Stará důlní díla na území SO ORP Šumperk Číslo Kategorie Lokalita Geofondu Surovina Obec 260 Branná Staré důlní dílo Grafit Branná u Šumperka 2232 jáma Barbora Staré důlní dílo Grafit Branná u Šumperka 315 Vikantice Staré důlní dílo Grafit Branná u Šumperka 1104 Jáma Hresenberg Staré důlní dílo Grafit Staré Město 599 Šléglov Staré důlní dílo Grafit Šléglov 2035 Šléglov b Staré důlní dílo Grafit Šléglov 2067 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - komín dobývky železné rudy Sobotína 2065 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - štola 2 železné rudy Sobotína 2068 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - štola 6 železné rudy Sobotína 2066 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 1 železné rudy Sobotína 2227 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 10 železné rudy Sobotína 2228 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 11 železné rudy Sobotína 2224 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 7 železné rudy Sobotína 2225 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 8 železné rudy Sobotína 2226 Staré důlní dílo Vernířovice Homole - úpadnice 9 železné rudy Sobotína 2070 Staré důlní dílo Vernířovice Kosaře - jáma 3 železné rudy Sobotína 2072 Staré důlní dílo Vernířovice Kosaře - jáma 5 železné rudy Sobotína 2069 Staré důlní dílo Vernířovice Kosaře - štola 6 železné rudy Sobotína 2071 Opuštěné Vernířovice Kosaře - štola 11 průzkumné důlní železné rudy Sobotína dílo 849 Opuštěné Vernířovice Starý švagrovský překop průzkumné důlní železné rudy Sobotína dílo 2234 pokles terénu nad štolou Franz Staré důlní dílo Grafit Vikantice 2233 propad na štole Franz Staré důlní dílo Grafit Vikantice 336 Opuštěné Ruda nad Moravou průzkumné důlní železné rudy Ruda nad Moravou dílo Zdroj: ČGS, 2014 u u u u u u u u u u u u u u

21 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní zdroje a vrty V řešeném území se nacházejí vydatné zdroje pitné vody, v území je evidováno cca 160 podzemních zdrojů pitné vody. Sledování úrovně a kvality podzemních vod zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Poruba v síti pozorovacích vrtů. Novější vrty (ISPA/FS) jsou chráněny vkladem do katastru nemovitostí. Starší vrty mají vyhlášené ochranné pásmo o poloměru 250 m, ve kterém je zakázáno provádět činností, které by mohly mít vliv na režim spodních vod nebo by ovlivňovaly jejich množství, jakost a zdravotní nezávadnost, to znamená např. výkopové a zemní práce, čerpání a jímání podzemní vody, těžba štěrku, písku a hlíny, zemědělské meliorace (zavlažování, odvodňování), úpravy toků, zřizování studní, vrtů, budování rybníků, nádrží a odkališť, výstavba komunikací a terénní úpravy a zavážky, zřizování skládek, kompostů, silážních jam, svádění vod přes ochranné pásmo, výstavba podzemních a nadzemních objektů. Tabulka č. 09: Objekty státní pozorovací sítě podzemních vod na území SO ORP Šumperk DTB Název - Obec (Katastr) X_JTSK Y_JTSK Vrty VB0002 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) VB0003 Ruda nad Moravou (Ruda nad Moravou) VB0007 Velké Losiny (Velké Losiny) VB0010 Rapotín (Rapotín) VB0011 Nový Malín (Nový Malín) VB0012 Šumperk (Šumperk) VB0013 Dolní Studénky (Dolní Studénky) VB0051 Libina (Dolní Libina) VB0502 Velké Losiny (Velké Losiny) Nové vrty - ISPA/FS VB0506 Bohdíkov (Dolní Bohdíkov) VB0508 Rapotín (Rapotín) VB0511 Velké Losiny (Velké Losiny) VB9519 Chromeč (Chromeč) VB9520 Sudkov (Sudkov) Prameny Branná (Branná u Šumperka) U PB0016 silnice Loučná nad Desnou (Kouty nad PB0024 Desnou)-Sedmá skládka PB0030 Nový Malín (Nový Malín)

22 DTB Název - Obec (Katastr) X_JTSK Y_JTSK Milostná studánka Tabulka č. 10: Seznám stanic povrchových vod ORP Šumperk název stanice tok z.d. (E) z.š. (N) Vlaské Morava Staré Město Vrbenský potok Habartice Krupá Jindřichov Branná Raškov Morava Kouty nad Desnou Desná Sobotín Merta Šumperk Desná Zdroj: ČHMÚ CHOPAV a vodní nádrže na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Vodní zdroje v území SO ORP Šumperk zasahují do povodí Moravy. Hlavními vodními toky na území SO ORP jsou Morava, Oskava, Desná, Branná a Krupá. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch, mimo drobnější vodní plochy (např. na území obcí Olšany, Sudkov, Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Oskava apod.), se jedná především o vodní nádrže Dlouhé Stráně, Dolní Libina nebo Nový Malín. Na území SO ORP jsou vyhlášeny chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Jedná se o CHOPAV Jeseníky, která zaujímá východní část území SO ORP a konkrétně se týká území 8 obcí (Hraběšice, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Sobotín, Velké Losiny, Vernířovice, Branná a Jindřichov), dále CHOPAV Žamberk-Králíky, která zaujímá severozápadní část území SO ORP a týká se území 7 obcí (Hanušovice, Malá Morava, Staré Město, Šléglov, Vikantice, Branná a Jindřichov) a dále to je CHOPAV Kvartér řeky Moravy, která zasahuje do jižní částí zájmového území a týká se území 8 obcí (Bludov, Bohutín, Dolní Studénky, Chromeč, Olšany, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk). Území povodí Moravy zasahuje z hlediska regionální geologie do obou základních geologických jednotek České republiky Českého masivu i Západních Karpat. Na území povodí Moravy lze rozlišit několik hydrogeologicky odlišných oblastí podmíněných geologickou stavbou. Jsou to západní, jesenická a beskydsko-karpatská oblast. Zájmové území se nachází na rozhraní západní a jesenické oblasti. Západní oblast tvoří západní část povodí hlavního toku Moravy. Vyplňují ji převážně pahorkatiny a vrchoviny Českomoravské vrchoviny s převládajícím podložím krystalických břidlic nebo křídy, devonu a kulmu. Tyto horniny s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost a neobsahují významné akumulace podzemních vod. Výjimku tvoří devonské vápence, v nichž dochází k charakteristickým akumulacím krasových vod - přestože plošné rozšíření na povrchu území je malé (okolí Javoříčka a Ludmírova), často jde o jímatelné akumulace značných vydatností, ojediněle přes 10 l.s -1. Roční úhrny srážek v této (západní) části povodí Moravy přesahují 700 mm jen ve vrcholových částech Českomoravské vrchoviny, převážně však klesají pod 600 mm. V souladu s tím se i hodnoty specifického odtoku pohybují v mezích od 3 do 5 l.s -1.km -2 a v suché oblasti klesají i pod 3 l.s - 1.km -2. Oblast jesenická vyplňuje pramennou část povodí Moravy a povodí levostranných přítoků až po Bečvu. Horniny této oblasti nepředstavují vhodné prostředí pro akumulace podzemních vod. Roční úhrny srážek překračují 650 mm a na svazích Hrubého Jeseníku dosahují hodnot nad

23 000 mm. V dobře zalesněné oblasti Jeseníků přesahují specifické odtoky i 10 l.s -1.km -2 a směrem k Hornomoravskému úvalu klesají pod 5 l.s -1.km -2. Pouze kvartérní a některé křídové a terciérní klastické sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody (jsou předmětem legislativní ochrany - CHOPAV). Podzemní vody neogenních sedimentů bývají často mineralizovány (mořské sedimenty) nebo smíšeny s ropnými vodami obohacenými metanem a sirovodíkem. Kyselky vázané na hlubinný výstup CO2 převažují v Českém masivu, minerálky bez juvenilní složky jsou rozšířeny převážně v oblasti neogenních výplní úvalů a vnějších karpat. Tektonicky jsou podmíněny výskyty sirných term ve Velkých Losinách a Bludově. Tabulka č. 11: CHOPAV (A045) a vodní nádrže (A048) na území jednotlivých obcí ORP Šumperk Obec A045 - (ha) A045 - (%) A048 (ha) Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Nové Losiny 1.53 Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Hanušovice Nové Losiny Libina Loučná nad Desnou Dlouhé stráně - dolní nádrž horní nádrž Malá Morava Hanušovice Nový Malín Olšany Oskava Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín a Petrov nad Desnou Staré Město Hanušovice Sudkov Šléglov Šumperk

24 Obec A045 - (ha) A045 - (%) A048 (ha) Velké Losiny Vernířovice Nové Losiny Vikantice Vikýřovice Celkem za ORP Zdroj: ÚAP Záplavová území: plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Šumperk zasahuje pouze záplavové území Q100 řeky Moravy. Záplavové území zasahuje do území obcí Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Dolní Studénky, Hanušovice, Chromeč, Kopřivná, Malá Morava, Olšany, Ruda nad Moravou, Sudkov a Šumperk. Tabulka č. 12: Plocha záplavových území Q100 na území jednotlivých obcí Vodní tok Obec (Q100) Zaplavená plocha při Q100 (ha) Bludov Morava 261,07 Bohdíkov Morava 227,46 Bohutín Morava 41,46 Branná - - Bratrušov - - Bušín - - Dlouhomilov - - Dolní Studénky Morava 197,80 Hanušovice Morava 45,34 Hraběšice - - Hrabišín - - Chromeč Morava 298,37 Jakubovice - - Janoušov - - Jindřichov - - Kopřivná Morava 0,03 Libina - - Loučná nad Desnou - - Malá Morava Morava 50,64 Nový Malín - - Olšany Morava 51,47 Oskava - - Písařov

25 Obec Vodní tok (Q100) Zaplavená plocha při Q100 (ha) Rapotín - - Rejchartice - - Ruda nad Moravou Morava 79,72 Sobotín - - Staré Město - - Sudkov Morava 86,83 Šléglov - - Šumperk Morava 117,40 Velké Losiny - - Vernířovice - - Vikantice - - Vikýřovice - - Zdroj: HEIS VÚV T.G.M Rizikovost útvarů povrchových vod Na území SO ORP je 42 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu (nejvíce Bludov, Branná, Dolní Studénky, Písařov, Ruda nad Moravou, Vikantice a Vikýřovice %) a 20 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (nejvíce Ruda nad Moravou 99 %, Bohdíkov 98 %, Kopřivná 89 %, Bohutín 88 % a Chromeč 83 %). Jako nerizikový je klasifikováno 23 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/potenciálu (100 % Vernířovice, 8 % Velké Losiny, 23 % Šléglov, 40 % Staré Město, 6 % Sobotín, 76 % Malá Morava, 52 % Loučná nad Desnou, 26 % Hanušovice a 2 % Bohdíkov) a 39 % délky útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu (2 % Bohdíkov, 2 % Bohutín, 100 % Bušín, 99 % Dlouhomilov, 26 % Hanušovice, 1 % Hraběšíce, 95 % Hrabišín, 92 % Jakubovice, 100 % Janoušov, 3 % Jindřichov, 1 % Libina, 73 % Loučná nad Desnou, 76 % Malá Morava, 22 % Olšany, 24 % Rapotín, 71 % Sobotín, 51 % Staré Město, 23 % Šléglov, 72 % Velké Losiny a 100 % Vernířovice). Ostatní útvary povrchových vod tekoucích jsou klasifikovány jako nejistý

26 Obrázek č. 03: Celková rizikovosti vodních útvarů povrchových vod na území ORP Šumperk Zdroj: Plán oblasti povodí Moravy Rizikovost útvarů podzemních vod Na celém území SO ORP se vyskytuje 1 % plochy útvarů podzemních vod klasifikovaných jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu (10 % Libina) a 5 % plochy útvarů podzemních vod klasifikovaných jako rizikový z hlediska chemického stavu (Bludov 17 %, Bohdíkov 3 %, Bohutín 19 %, Dolní Studénky 19 %, Chromeč 55 %, Libina 10 %, Loučná nad Desnou 4 %, Olšany 24 %, Rapotín 19 %, Ruda nad Moravou 9 %, Sobotín 1 %, Sudkov 29 %, Šumperk 20 %, Velké Losiny 10 %, Vikýřovice 8 %). Na území SO ORP je jako nerizikový klasifikováno 99 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu (100 % plochy útvarů podzemních vod na území téměř všech obcí SO ORP) a 95 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu (100 % plochy útvarů podzemních vod na území 19 obcí SO ORP)

27 Obrázek č. 04: Celková rizikovosti vodních útvarů podzemních vod na území ORP Šumperk Zdroj: Plán oblasti povodí Moravy

28 3.3 HYGIENA ŽP Staré ekologické zátěže V rámci informačního systému z r. 2014, který provozuje MŽP, jsou na území SO ORP Šumperk evidovány tyto staré ekologické zátěže: Tabulka č. 13: Přehled stávajících SEZ a kontaminované plochy evidovaných na území SO ORP Šumperk Obec Katastrální území Zdroj dat Název lokality Bludov Bludov databáze SEKM-skládky ČGS skládka Bludov Bohdíkov Dolní Bohdíkov databáze SEKM-skládky ČGS skládka Bohdíkov Bohdíkov Raškov Dvůr databáze SEKM, úkol OODp Raškov Dvůr Bohdíkov Dolní Bohdíkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 905 Bohdíkov-směr Aloisov Bohdíkov Dolní Bohdíkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 915 Bohdíkov-na drahách Bohdíkov Dolní Bohdíkov databáze SEKM, úkol MF ČR Olšanské papírny a.s. - Aloisov Bohdíkov Raškov Ves databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 916 Bohdíkov-u lahůdkárny Bohutín Bohutín nad Moravou OEREŠ - NIKM Olšanské papírny, a.s., OLPA Bohutín Bohutín nad Moravou OEREŠ - NIKM Bohutín nad Moravou skládka Branná Branná u Šumperka databáze SEKM, úkol OODp Branná Branná Branná u Šumperka databáze SEKM, úkol OODp Branná - lom u křižovatky Branná Branná u Šumperka databáze SEKM-skládky ČGS skládka Branná Branná Branná u Šumperka databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 570 Branná-u Polesí Bušín Bušín databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 879 Bušín-spodní Dlouhomilov Dlouhomilov databáze SEKM, úkol OODp skládka TKO Hanušovice Vysoké Žibřidovice databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 618 Hanušovice- Vysoké Žibřidovice Hanušovice Hanušovice databáze SEKM, úkol OODp Holba Hanušovice Hanušovice databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 602 Hanušovice-u Moravolenu Hanušovice Hanušovice databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 587 Hanušovice-u kulturního domu Hanušovice Hanušovice databáze SEKM, úkol MF ČR Uhelné sklady obchod s palivem Hrabišín Hrabišín databáze SEKM-skládky ČGS skládka Hrabišín Hrabišín Hrabišín databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 467 Hrabišín-Dolní Olešná Chromeč Chromeč databáze SEKM-skládky ČGS skládka Bohutín Chromeč Chromeč databáze SEKM, úkol OODp V Drážkách Chromeč Chromeč databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 866 Chromeč-u sokolovny Jakubovice Jakubovice u Šumperka databáze SEKM, úkol OODp Jakubovice Jakubovice Jakubovice u Šumperka OEREŠ - NIKM Jakubovice u Šumperka skládka Jakubovice Jakubovice u Šumperka databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 881 Jakubovice-samota Janoušov Janoušov databáze SEKM, úkol OODp Janoušov Janoušov Janoušov OEREŠ - NIKM Janoušov hnojiště Janoušov Janoušov OEREŠ - NIKM Janoušov skládka u potoka Jindřichov Pusté Žibřidovice databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 556 Pusté Žibřidoviceu školy

29 Obec Katastrální území Zdroj dat Název lokality Jindřichov Nové Losiny databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 567 Nové Losiny-u pekárny Jindřichov Habartice u Jindřichova databáze SEKM-skládky ČGS skládka Hanušovice Jindřichov Nové Losiny databáze SEKM-skládky ČGS skládka Nové Losiny Jindřichov Habartice u Jindřichova databáze SEKM, úkol MF ČR Olšanské papírny a.s. Habartice Jindřichov Pleče databáze SEKM, úkol MF ČR Olšanské papírny a.s. Jindřichov Jindřichov Pusté Žibřidovice databáze SEKM, úkol OODp u řeky Branné Jindřichov Pusté Žibřidovice databáze SEKM, úkol OODp u silnice do Žibřidovic Kopřivná Kopřivná databáze SEKM-skládky ČGS skládka Kopřivná Kopřivná Kopřivná databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 647 Kopřivná-u mostu Libina Horní Libina databáze SEKM-skládky ČGS skládka Libina Libina Horní Libina databáze SEKM-skládky ČGS skládka Libina Libina Dolní Libina OEREŠ - NIKM Dolní Libina skládka u vepřína Libina Horní Libina databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 985 Libina-u Červeného mostu Libina Horní Libina OEREŠ - NIKM Horní Libina bývalá skládka Libina Obědné databáze SEKM, úkol OODp Obědné Loučná nad VELAMOS a.s. Loučná nad Rejhotice databáze SEKM, úkol MF ČR Desnou Desnou Loučná nad Desnou Rejhotice databáze SEKM, úkol MF ČR VELAMOS a.s. Rejhotice Loučná nad DTS 365 Kouty n. D.-Kouty Rejhotice databáze SEKM, úkol MF ČR Desnou ČOV Loučná nad Desnou Filipová databáze SEKM, úkol OODp Pod zámkem Malá DTS 610 Malá Morava- Vysoký Potok databáze SEKM, úkol MF ČR Morava Vysoký Potok Nový Malín Nový Malín databáze SEKM-skládky ČGS skládka Mladoňov Nový Malín Nový Malín databáze SEKM, úkol OODp cihelna Nový Malín Nový Malín OEREŠ - NIKM cihelna Nový Malín Nový Malín OEREŠ - NIKM Pod lesem Olšany Olšany nad Moravou databáze SEKM-skládky ČGS skládka Doubravice Olšany Olšany nad Moravou databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 889 Olšany-u dvora Olšany Olšany nad Moravou databáze SEKM, úkol OEREŠ Olšanská papírna Olšany Olšany nad Moravou databáze SEKM, úkol MF ČR Olšanské papírny, skl. Dýmák Oskava Oskava databáze SEKM, úkol OODp Dolní Žleb Oskava Oskava databáze SEKM-skládky ČGS skládka Oskava Oskava Třemešek databáze SEKM, úkol OODp Oskava-Třemešek Oskava Oskava databáze SEKM-skládky ČGS skládka Třemešek Oskava Oskava databáze SEKM-skládky ČGS skládka Václavov Oskava Bedřichov u Oskavy OEREŠ - NIKM Bedřichov u Oskavy - bývalé strojírny Oskava Mostkov OEREŠ - NIKM Mostkov pod rybníkem Petrov nad Desnou Petrov nad Desnou databáze SEKM, úkol MF ČR VELAMOS - areál Sobotín Petrov nad VELAMOS - skládka Petrov nad Desnou databáze SEKM, úkol MF ČR Desnou Sobotín Písařov Písařov databáze SEKM, úkol OODp Zašív Rapotín Rapotín databáze SEKM, úkol OEREŠ Rapotín skládka po SA Rapotín Rapotín databáze SEKM, úkol OODp Rejchartice

30 Obec Katastrální území Zdroj dat Název lokality Rapotín Rapotín databáze SEKM-skládky ČGS skládka Rapotín Rapotín Rapotín OEREŠ - NIKM Tankodrom - JZ část Rapotín Rapotín databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 387 Rapotín-u Rejchartické Rapotín Rapotín databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 395 Rapotín-dětský tábor SME Rapotín Rapotín databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 397 Rapotín-u školy Rapotín Rapotín OEREŠ - NIKM Skládka na rozcestí Rapotín Rapotín OEREŠ - NIKM Rejchartice-rekultivovaná skládka Rejchartice Rejchartice u Šumperka databáze SEKM-skládky ČGS skládka Rejchartice Ruda nad Moravou Hrabenov databáze SEKM, úkol OODp Hrabenov Sobotín Sobotín OEREŠ - NIKM Bývalá železárna Klein Sobotín Sobotín Sobotín databáze SEKM, úkol OODp skládka TKO Staré Město Staré Město pod Králickým DTS 632 Staré Městopaneláky databáze SEKM, úkol MF ČR Sněžníkem Staré Město Staré Město pod Králickým DTS 637 Staré Město-rekr. databáze SEKM, úkol MF ČR Sněžníkem stř. MV Staré Město Staré Město pod Králickým Sněžníkem databáze SEKM, úkol OODp Hajmrlov Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol OODp Za olším Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 445 Sudkov-u ZD Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 446 Sudkov-u školy Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 447 Sudkov-u bytovek Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 448 Sudkov-u MŠ Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 449 Sudkov-k Bludovu Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 450 Sudkov-u hospody Sudkov Sudkov databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 451 Sudkov-za Moravolenem Sudkov Sudkov OEREŠ - NIKM MORAVOLEN TRADE a.s. Šumperk Horní Temenice OEREŠ - NIKM Horní Temenice skládka Šumperk Dolní Temenice databáze SEKM, úkol SA Šumperk - Bratrušov Šumperk Šumperk MěÚ Šumperk CEMBRIT CZ, a.s. Šumperk Šumperk Šumperk databáze SEKM, úkol SA Šumperk - Severomoravská kasárna Šumperk Šumperk OEREŠ - NIKM Šumperk BILLA ul. Lidická Šumperk Šumperk OEREŠ - NIKM Šumperk Moravolen Bělidlo Šumperk Šumperk databáze SEKM, úkol MF ČR Uhelné sklady obchod s palivem Šumperk Šumperk OEREŠ - NIKM V a K s.p. Šumperk - Kalové laguny Šumperk Šumperk databáze SEKM, úkol MF ČR RWE GasNet, s.r.o. Žerotínova Šumperk Šumperk MěÚ Šumperk / OEREŠ Okresní podnik služeb, s.p. NIKM Šumperk "v likvidaci" Šumperk Šumperk MěÚ Šumperk FORTEX-AGS,a.s. Šumperk Šumperk OEREŠ - NIKM Pars nova a.s. Šumperk Šumperk OEREŠ - NIKM Pramet Tools, s.r.o. Šumperk Velké Velké Losiny databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 312 Velké Losiny-u

31 Obec Katastrální území Zdroj dat Název lokality Losiny OÚ Velké VELAMOS - skládka Maršíkov databáze SEKM, úkol MF ČR Losiny Maršíkov Velké VELAMOS - skládka Maršíkov OEREŠ - NIKM Losiny Maršíkov1 Velké Losiny Žárová OEREŠ - NIKM Koňský vršek Vernířovice Vernířovice u Sobotína databáze SEKM, úkol MF ČR DTS 338 Vernířovice-u kulturáku Vikantice Vikantice databáze SEKM, úkol OODp sklad Cd kalů Vikýřovice Vikýřovice databáze SEKM, úkol MF ČR Benzina s.r.o. DSPHM Vikýřovice Vikýřovice Vikýřovice OEREŠ - NIKM Mezi kolejišti Zdroj: Data MŽP Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů na území SO ORP Šumperk Dle údajů Informačního systému pro nakládání s odpady, který je provozován v rámci Centra pro nakládání s odpady ( bylo v roce 2012 v rámci SO ORP Šumperk vyprodukováno následné množství odpadu v rámci jednotlivých hlavních skupin z Katalogu odpadů viz tabulka: Tabulka č. 14: Produkce odpadu v hlavních skupinách dle katalogu odpadů v SO ORP Šumperk Katalogové Množství Druh odpadu č. odpadu (t/rok) % 1 Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene 0,00 0,00 2 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin 168,52 0,15 3 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 9375,56 8,27 4 Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu 679,72 0,60 5 Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí 0,13 1,15 6 Odpady z anorganických chemických procesů 157,45 0,14 7 Odpady z organických chemických procesů 123,15 0,11 8 Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, 154,43 0,14 těsnicích materiálů a tiskařských barev 9 Odpady z fotografického průmyslu 5,05 0, Odpady z tepelných procesů 1949,63 1,72 Odpady z chemických povrchových úprav, z 11 povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z 147,46 0,13 hydrometalurgie neželezných kovů 12 Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů 1993,39 1,

32 13 Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 196,69 0,17 12) 14 Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 4,36 0,004 08) 15 Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 2683,03 2,37 16 Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 1095,85 0,97 17 Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst) 58664,66 51,75 Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou 18 kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích 314,06 0,28 zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) 19 Odpady ze zařízení na zpracováni (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z 6909,19 6,10 výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) 28743,56 25,35 včetně složek z odděleného sběru 50 Odpady vzniklé z elektroodpadů 0,00 Celkem ,89 100,0 Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství ISOH, isoh.cenia.cz, produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk Hlavní údaje o produkci odpadu vyprodukovaného jednotlivými obcemi SO ORP Šumperk v r jsou zachyceny v následující tabulce. V tabulce jsou uvedena o celkové produkci odpadu obcí, směsného komunálního odpadu a tříděného odpadu. Množství odpadů je závislé ve velké míře na počtu obyvatel, město Šumperk je tedy největším producentem. Směsný komunální odpad hraje jednoznačně nevětší roli, odpad tedy končí z největší části na skládkách. Tabulka č. 15: Produkce hlavních složek komunálního odpadu v SO ORP Šumperk Produkce KO Tříděný odpad Obec odpadu celkem (t) (t) (t) Míra separace (%) Bludov 1237, ,950 89,439 7,229 Bohdíkov 382, ,350 26,109 6,828 Bohutín 207, ,610 14,03 6,776 Branná 100,229 66,960 18,721 18,678 Bratrušov 223, ,075 21,080 9,418 Bušín 144, ,540 10,950 7,580 Dlouhomilov 137, ,890 14,720 10,740 Dolní Studénky 767, ,110 40,530 5,279 Hanušovice 874, , ,170 16,

33 Hraběšice 20,670 10,250 3,620 17,513 Hrabišín 319, ,010 45,670 14,288 Chromeč 252, ,880 19,700 7,806 Jakubovice 30,871 26,860 3,328 10,780 Janoušov 2,700 2,700 0,000 0,000 Jindřichov 376, ,580 20,533 5,449 Kopřivná 80,030 58,850 4,950 6,185 Libina 1220, ,750 87,612 7,175 Loučná nad Desnou 733, ,110 56,890 7,760 Malá Morava 154, ,280 23,279 15,099 Nový Malín 825, ,240 96,450 11,683 Olšany 282, ,620 40,550 14,378 Oskava 311, ,700 26,949 8,639 Petrov nad Desnou 706, ,160 36,430 5,159 Písařov 185, ,500 23,815 12,821 Rapotín 1824, , ,030 5,538 Rejchartice 26,418 15,010 6,518 24,673 Ruda nad Moravou 958, ,890 62,440 6,514 Sobotín 549, ,710 30,156 5,484 Staré Město 774, ,670 42,965 5,548 Sudkov 355, ,590 28,070 7,905 Šléglov 9,599 8,280 1,247 12,991 Šumperk 9538, , ,530 2,039 Velké Losiny 752, ,540 70,300 9,346 Vernířovice 18,699 82,770 7,920 42,355 Vikantice 22,356 6,510 1,466 6,558 Vikýřovice 922, ,200 85,090 9,226 SO ORP Šumperk 25329, , ,257 5,942 Zdroj: Městský úřad Šumperk, data z evidence k roku OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území soustavy NATURA Po vstupu České republiky do EU byla NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. V SO ORP Šumperk se vyskytují všechny druhy chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na západě zasahuje ptačí oblast Králický Sněžník, jejíž část je zároveň i EVL a NPR stejného názvu. Kolem východní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Jeseníky, v ní leží EVL Jeseníky a ptačí oblast Jeseníky. Do SO ORP Šumperk zasahují 2 přírodní parky na jihozápadě přírodní park Březná, na jihovýchodě přírodní park Sovinecko - které slouží k ochraně krajinného rázu

34 Tabulka č. 16 : Území soustavy NATURA v SO ORP Šumperk Chráněná území CHKO Jeseníky Ptačí oblast Jeseníky Ptačí oblast Králický Sněžník EVL Králický Sněžník EVL Branná EVL Hadce a bučiny u Raškova EVL Hanušovice kostel EVL Horní Morava EVL Chrastický hadec Charakteristika velkoplošné zvláště chráněné území, chráněná krajina předmětem ochrany je populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy předmětem ochrany je populace chřástala polního a jeho biotop aktivní vrchoviště, rašelinný les, alpínská a boreální vřesoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, silikátové alpínské a boreální trávníky, silikátové sutě horského až niválního stupně. lokalita vrápence malého extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum, lokalita sleziníku nepravého Rozloha celkem (ha) , ,7 1726,3 Rozsah území v SO ORP Šumperk obec Branná, Hraběšice, Jindřichov, Loučná nad Desnou, Nový Malín, Oskava, Sobotín, Velké Losiny, Vernířovice a Vikantice. Rozloha ha. obec Jindřichov, Loučná nad Desnou, Sobotín, Vernířovice. Rozloha 8722 ha. Obec Písařov, Jakubovice, Malá Morava, Hanušovice, Vikantice, Staré Město, Šlégrov, Branná, Loučná nad Desnou, Kopřivná, Bohdíkov, Bratrušov a Velké Losiny obec Malá Morava a Staré Město. Rozloha 555 ha. 0,6755 obec Branná. Rozloha 0,6755 ha. 816,1 lokalita netopýra velkého 0,0262 lokalita mihule potoční 5,92 lokalita sleziníku nepravého 2,9631 obec Bohdíkov, Hanušovice a Ruda nad Moravou. Rozloha 816,1 ha. obec Hanušovice. Rozloha 0,0262 ha. Obec Bludov, Chromeč, Postřelmov. Rozloha 5,92 ha. obec Staré Město, katastrální území Chrastice. Rozloha 2,9631 ha. EVL aktivní vrchoviště, 2543 obec Jindřichov a Loučná nad

35 Chráněná území Keprník EVL Libina - U Černušků EVL Pod Rudným vrchem EVL Poláchovy stráně EVL Praděd EVL Rabštejn EVL Ruda nad Moravou EVL Rychlebské hory - Sokolský hřbet EVL Sobotín - Charakteristika acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita střevlíka hrbolatého lokalita netopýra brvitého 0,055 lokalita střevíčníku pantoflíčku lokalita střevíčníku pantoflíčku aktivní vrchoviště, rašelinný les, přechodová rašeliniště a třasoviště, alpínská a boreální vřesoviště, subarktické vrbové křoviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, lokalita chráněných druhů rostlin a živočichů Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum, lokalita šikoušku zeleného lokalita netopýra černého a netopýra velkého lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, aktivní vrchoviště, jeskyně nepřístupné veřejnosti, lokalita netopýra velkého a vrápence malého Rozloha celkem (ha) 16, , , , ,77 lokalita vrápence malého 0,0178 Rozsah území v SO ORP Šumperk Desnou Rozloha 2543 ha. obec Libina, katastrální území Horní Libina. Rozloha 0,055 ha. obec Jindřichov, katastrální území Habartice u Jindřichova, Pleče. Rozloha 16,8532 ha. obec Hanušovice. Rozloha 10,02 ha. obec Loučná nad Desnou, Sobotín, Vernířovice. Rozloha 3056,2 ha. obec Oskava, katastrální území Bedřichov u Oskavy, Třemešek. Rozloha 702 ha. obec Ruda nad Moravou. Rozloha 0,2382 ha. obec Staré Město, katastrální území Velké Vrbno. Rozloha 105,8 ha. obec Petrov nad Desnou. Rozloha 0,0178 ha

36 Chráněná území domov důchodců EVL Štola Mařka EVL Údolí Malínského potoka EVL Velké Losiny - lázeňský dům Eliška EVL Výří skály EVL Žďár Zdroj: ÚAP Charakteristika lokalita netopýra černého a netopýra velkého Rozloha celkem (ha) 0,3242 lokalita šikoušku zeleného 22,07 lokalita netopýra brvitého 0,0871 lokalita střevíčníku pantoflíčku lokalita sleziníku nepravého 3,3 16,02 Rozsah území v SO ORP Šumperk obec Bohdíkov, katastrální území Raškov Ves. Rozloha 0,3242 ha. obec Nový Malín. Rozloha 22,07 ha. obec Velké Losiny. Rozloha 0,0871 ha. obec Hanušovice. Rozloha 3,3 ha. obec Ruda nad Moravou, katastrální území Hostice, Ruda nad Moravou. Rozloha 16,02 ha Maloplošná zvláště chráněná území V řešeném území se nachází téměř všechny kategorie maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ) - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP). Tabulka č. 17: Maloplošná zvláště chráněná území na území SO ORP Šumperk Chráněná území Charakteristika Rozloha celkem (ha) Rozsah území v SO ORP Šumperk NPR Králický Sněžník NPR Praděd NPR Rašeliniště Skřítek NPR Šerák- Keprník centrální a vrcholová část masivu s přirozenými porosty, vysokohorské hole a rašeliniště komplex přirozených společenstev lesů, pastvin a holí nejvyšších partií Jeseníků prameništní rašeliniště obklopené podmáčenými smrčinami vrcholová partie Jeseníků - smilkové hole, pralesovité horské smrčiny a horské bučiny. 1694, ,4 166,65 800,1 obec Malá Morava a Staré Město. Rozloha 459,1 ha. obec Loučná nad Desnou, katastrální území Kouty nad Desnou, Rejhotice. Rozloha 875,75 ha. obec Sobotín, katastrální území Rudoltice u Sobotína Rozloha 154,6 ha obec Jindřichov, katastrální území Nové Losiny. Rozloha 81 ha

37 Chráněná území Charakteristika Rozloha celkem (ha) Rozsah území v SO ORP Šumperk PR Břidličná PR Bučina pod Františkovou myslivnou kryogenní geomorfologické útvary (skály, kamenné proudy, kamenná moře, polygonální půdy), subalpínské a lesní biotopy klimaxových smrčin a (smrkových) bučin s prameništi a s výskytem vzácných a silně a kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů zbytek původního bukového pralesa s javorem na suťovém terénu 651,9 25,4856 PR Františkov přestárlý bukový porost 10,5 PR Na hadci PR Niva Branné PR Pod Slunečnou strání PR Přemyslovské sedlo PR Rabštejn PP Chrastický hadec hadcové území s reliktním borem a typickými společenstvy ochrana zachovalé dynamiky korytotvorných procesů toku, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů vázané na tento typ nivního stanoviště přirozená bučina, hnízdiště holuba doupňáka a čápa černého ochrana společenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin smíšený převážně bukový porost na skalnatém vrcholu hadcový skalní výchoz s významnou květenou 56,23 8, , ,77 obec Loučná nad Desnou (kat. území Rejhotice) a Vernířovice. Rozloha 385,75 ha. obec Loučná nad desnou, katastrální území Rejhotice. Rozloha 25,4856 ha obec Jindřichov, katastr Nové Losiny. Rozloha 10,5 ha obec Bohdíkov, katastr Raškova Ves. Rozloha 56,23 ha obec Branná. Rozloha 8,96 ha obec Jindřichov, katastr Nové Losiny. Rozloha 15 ha obec Loučná nad Desnou, katastr Přemyslov. Rozloha 5,3288 ha obec Oskava, katastrální území Bedřichov u Oskavy. Rozloha 20 ha obec Staré Město, katastrální území Chrastice. Rozloha 2,77 ha

38 Chráněná území Charakteristika Rozloha celkem (ha) Rozsah území v SO ORP Šumperk mohutné skalisko PP Pasák budované kalcitickými paraamfibolity největší krupníkové PP Smrčina těleso v ČR PP Zadní druhé největší Hutisko krupníkové těleso v ČR Zdroj: ÚAP ,5 1 0,9 obec Branná. Rozloha 2,5 ha obec Sobotín. Rozloha 1 ha obec Vernířovice. Rozloha 0,9 ha Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk Z hlediska plošného zastoupení CHÚ se SO ORP Šumperk jeví jako území s velmi vysokým zastoupením zvláště chráněných území, která tvoří téměř polovinu jeho plochy (48,5 %). V SO ORP Šumperk se vyskytují všechny druhy chráněných území kromě národního parku. Mnohé z nich se územně překrývají. Na západě zasahuje ptačí oblast Králický Sněžník, jejíž část je zároveň i EVL a NPR stejného názvu. Kolem východní hranice se rozkládá chráněná krajinná oblast Jeseníky, v ní leží EVL Jeseníky a ptačí oblast Jeseníky. Z podílu ploch ZCHÚ na plochu obcí vyplývá, že obecně polovina obcí v SO ORP má velmi vysoké pokrytí, polovina obcí naopak velmi nízké. Velmi vysoké pokrytí ZCHÚ je v 16 obcích Vernířovice a Vikantice (100%), Loučná nad Desnou (89,7%), Hanušovice (86,8%), Kopřivná (80,3%), Malá Morava (79,1%), Šléglov (73,2%), Hraběšice (71,1%), Branná (67,8%), Písařov (65,2 %), Jindřichov (64,2), Oskava (61,3%), Sobotín (58,4%), následují obce Nový Malín, Staré Město, a Bohdíkov. Průměrné pokrytí má jedna obec a to Velké Losiny (16,3%). Podprůměrné pokrytí má také jen jedna obec Bratrušov (10,8%). Polovina SO ORP Šumperk (17 obcí) naopak má minimální plochy ZCHÚ ( hodnota indikátoru -2), z nich 14 obcí nemá chráněné území žádné- Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hrabišín, Chromeč, Janoušov, Libina, Olšany, Rapotín, Rejchartice, Sudkov, Šumperk, a Vikýřovice.. Tabulka č. 18: Rozloha zvláště chráněných území v SO ORP Šumperk (v ha) a jejich podíl na celkové ploše území Obec CHKO MZCHÚ Podíl Chráněná Rozloha Ptačí (vně plochy EVL území obce oblast CHKO a CHÚ celkem (ha) PO) (%) Bludov 2,63 2, ,59 0,2 Bohdíkov 228,67 709,12 937, ,90 35,7 Bohutín 228,23 0,0 Branná 760,03 228,07 988, ,38 67,8 Bratrušov 125,29 125, ,83 10,8 Bušín 861,11 0,0 Dlouhomilov 1044,82 0,0 Dolní Studénky 850,42 0,0 Hanušovice 3090,06 104, , ,19 86,8 Hraběšice 585,14 585,14 822,90 71,1 Hrabišín 1385,36 0,0 Chromeč 550,04 0,0 Jakubovice 28,54 28,54 790,97 3,6 Janoušov 305,79 0,0 Jindřichov 2101, , , ,17 64,2-38 -

39 Obec CHKO Ptačí oblast EVL MZCHÚ (vně CHKO a PO) Chráněná území celkem Rozloha obce (ha) Podíl plochy CHÚ (%) Kopřivná 950,58 950, ,28 80,3 Libina 2727,35 0,0 Loučná nad Desnou 8451,62 7, , ,98 89,7 Malá Morava 4988,26 406,35 1, , ,26 79,1 Nový Malín 1103, , ,45 40,4 Olšany 650,62 0,0 Oskava 3648, , ,22 61,3 Písařov 1232, , ,10 65,2 Rapotín 1407,31 0,0 Rejchartice 680,43 0,0 Ruda nad Moravou 18,64 18, ,03 0,7 Sobotín 2569, , ,79 58,4 Staré Město 3164,70 251,07 0, , ,87 39,6 Sudkov 491,23 0,0 Šléglov 524,52 524,52 716,09 73,2 Šumperk 2787,67 0,0 Velké Losiny 643,66 112,93 756, ,86 16,3 Vernířovice 3327, , ,62 100,0 Vikantice 6, , , ,04 100,0 Vikýřovice 1176,42 0,0 SO ORP Šumperk Zdroj: ÚAP , , ,0 8 9, , ,3 2 48, Ekologická stabilita krajiny Stav krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se vyjadřuje koeficientem ekologické stability (KES). Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn. že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Ekologická stabilita území se vyjadřuje tzv. koeficientem ekologické stability (KES). Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v řešeném území podle vzorce : stabilní ekosystémy KES = nestabilní ekosystémy Stabilní prvky ekosystému: lesní půda (LP) vodní plochy a toky (VP) trvalý travní porost (TTP)

40 pastviny (Pa) mokřady (Mo) sady (Sa) vinice (Vi) Nestabilní prvky ekosystému: orná půda (OP) antropogenizované plochy (AP) - zastavěné území, halda (odval), povrchová těžba (lom) chmelnice (Ch) Metoda výpočtu KES je založena na jednoznačném a konečném zařazení krajinného prvku do skupiny stabilní nebo nestabilní a neumožňuje hodnocení konkrétního stavu těchto prvků. Tabulka č. 19: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích ORP Šumperk ve srovnání roku 2007, 2011 a 2012 Obec KES k KES k KES k Bludov 0,66 0,66 0,66 Bohdíkov 5,38 5,38 5,45 Bohutín 2,83 2,83 2,83 Branná 4,59 4,58 4,58 Bratrušov 5,64 5,83 5,88 Bušín 2,76 2,76 2,76 Dlouhomilov 2,52 2,52 2,52 Dolní Studénky 1,32 1,32 1,32 Hanušovice 3,05 3,05 3,04 Hraběšice 7,38 7,40 7,42 Hrabišín 0,93 0,93 0,93 Chromeč 0,19 0,19 0,19 Jakubovice 2,36 2,37 2,38 Janoušov 1,55 1,55 1,56 Jindřichov 5,79 5,83 5,83 Kopřivná 5,24 5,25 5,26 Libina 0,62 0,62 0,62 Loučná nad Desnou 20,15 19,26 19,28 Malá Morava 7,05 7,05 7,03 Nový Malín 1,25 1,25 1,26 Olšany 4,23 4,27 4,27 Oskava 8,32 8,61 8,61 Petrov nad Desnou - 3,17 3,16 Písařov 1,51 1,48 1,48 Rapotín 0,96 0,96 0,96 Rejchartice 4,30 4,30 4,30 Ruda nad Moravou 2,67 2,72 2,73 Sobotín 5,79 7,95 8,69 Staré Město 13,21 13,59 13,

41 Obec KES k KES k KES k Sudkov 0,92 0,92 0,93 Šléglov 12,05 12,06 12,06 Šumperk 0,82 0,84 0,84 Velké Losiny 2,71 2,79 2,81 Vernířovice 39,48 39,46 39,45 Vikantice 13,37 13,39 13,39 Vikýřovice 1,23 1,23 1,23 SO ORP Šumperk 3,62 3,64 3,65 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, KES do 0,3 území nestabilní, KES 0,4 0,8 území málo stabilní, KES 0,9 2,9 území mírně stabilní, KES 3,0 6,2 území stabilní, KES nad 6,2 území relativně přírodní Ze srovnání údajů z r. 2007, 2011 a 2012 vyplývá, že KES se mírně zvyšuje a to jak v jednotlivých obcích, tak v ORP jako celku ( s výjimkou obcí Loučná nad Desnou, Písařov, Vernířovice, kde došlo k mírnému poklesu KES). Většina obcí SO ORP spadá do území ekologicky stabilního. Vypočtený KES pro SO ORP Šumperk z r jako celek má vysokou hodnotu 3,65. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem pod hodnotu 0,9 patří pouze 4 obce. Jsou jimi Bludov, Chromeč, Libina a Šumperk. Z nich nejmenší ekologickou stabilitu má obec Chromeč (KES 0,19). Obec má vysoký podíl zemědělské půdy a velmi málo lesů z celkové rozlohy obce. Území mírně stabilní je v obcích Bohutín, Bušín, Dlouhomilov, Dolní Studénky, Hanušovice, Hrabišín, Jakubovice, Janoušov, Nový Malín, Písařov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sudkov, Velké Losiny, Vikýřovice. Území stabilní je v obcích Branná, Bratrušov, Jindřichov, Kopřivná, Olšany, Petrov nad Desnou a Rejchartice. Mimořádně vysoký je počet obcí s velmi vysokou ekologickou stabilitou a tím pádem i územím relativně přírodním. Těchto obcí je celkem 8 Vernířovice, Loučná nad Desnou, Hraběšice, Malá Morava, Oskava, Sobotín, Staré Město a Šléglov. Nejvyšší ekologickou stabilitu má obec Vernířovice (KES 39,45) a obec Loučná nad Desnou (KES 19,28). Obě obce mají vysoký podíl lesů a nízký podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy obce. 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Změny rozlohy orné půdy Zemědělský půdní fond správního obvodu ORP Šumperk je díky přírodním podmínkám charakteristický vysokým podílem trvalých travních porostů (55,8 %) a nízkým podílem orné půdy na celkové zemědělské půdě (38,6 %). Z hodnocení změny výměry zemědělské půdy ve sledovaném období 2010 až 2012 vyplývá, že relativní úbytek byl 70,4 ha, tj. 0,58 %. Tento ukazatel je mírně nižší než průměr České republiky. Nejvyšší úbytek v rámci SO ORP byl zaznamenán v obcích Bratrušov, Nový Malín, Ruda nad Moravou Sudkov, Šumperk a Velké Losiny

42 Tabulka č. 20: Změny rozlohy orné půdy v SO ORP Šumperk Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk Zdroj dat: ČSÚ 2012, ÚAP ORP Šumperk 2010 Pozn.: relativní změna = (stav2012 stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou. a Sobotín v tabulce vyčísleny změny

43 3.5.2 Rozloha zemědělské půdy Charakter zemědělství v SO ORP Šumperk je dán horským až velehorským charakterem území v oblasti Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku. Zemědělství ve správním obvodu ORP Šumperk obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 36,7 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur jsou na zemědělské půdě nejvíce zastoupeny trvalé travní porosty s ha (55,6 %). Druhou nejvíce zastoupenou kulturou je orná půda s ha (38,7 %), což je výrazně nižší podíl než je republikový průměr. Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 5,6 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č. 21: Rozloha zemědělské půdy v SO ORP Šumperk Podíl zemědělské Celková Orná půda půdy z Obec výměra - rozloha celkové (ha) (ha) výměry (%) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Bludov , Bohdíkov , Bohutín , Branná , Bratrušov , Bušín , Dlouhomilov , Dolní Studénky , Hanušovice , Hraběšice , Hrabišín , Chromeč , Jakubovice , Janoušov , Jindřichov , Kopřivná , Libina , Loučná nad , Desnou Malá Morava , Nový Malín , Olšany , Oskava , Petrov nad Desnou , Písařov , Rapotín , Rejchartice , Ruda nad Moravou , Sobotín , Staré Město , Sudkov , Šléglov , Šumperk , Velké Losiny , Vernířovice , Vikantice ,

44 Obec Celková výměra (ha) Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%) Orná půda - rozloha (ha) Zahrady - rozloha (ha) Ovocné sady - rozloha (ha) Trvalé travní porosty - rozloha (ha) Vikýřovice , SO ORP , Šumperk Zdroj dat: ČSÚ Ochrana zemědělského půdního fondu Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Třídy ochrany uvádí Metodický pokyn OOLP/1067/1996 MŽP k odnímání půdy ze ZPF. Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Následující tabulka uvádí půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany. V SO ORP Šumperk je v rámci 1. třídy ochrany zahrnuto 5 283,5 ha zemědělské půdy (6,2 %) a v rámci 2. třídy se jedná o 5 580,1 ha zemědělské půdy (6,6 %). Půdy první a druhé třídy ochrany se nacházejí zejména jihozápadě území, v obcích Šumperk, Nový Malín a Bludov. Největší podíl chráněné půdy k výměře zemědělské půdy má obec Chromeč (72,7 %). Výměry půd v jednotlivých třídách vycházejí z dat ÚAP a zahrnují nejen zemědělskou půdu, ale často i další plochy, např. komunikace, lesní pozemky, zastavěné plochy (některé intravilány obcí), atd. Také z toho důvodu neodpovídá v řadě případů součet zemědělské půdy v jednotlivých třídách výše uvedené ploše zemědělské půdy podle údajů ČSÚ. Ten používá rozdílnou kategorizaci jednotlivých půd podle využití (zemědělská, nezemědělská - lesní, vodní, zastavěné a ostatní plochy) a pěstované kultury na zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, vinice a chmelnice, ovocné sady, zahrady)

45 Tabulka č. 22: Půdy v 1. a 2. třídě ochrany v SO ORP Šumperk Obec Půdy v l. TO (ha) Půdy v 2. TO (ha) Půdy v l. a 2. TO (ha) ZP (ha) Podíl půdy v 1. a 2. TO na ZP v obci (%) Bludov 618,5 177, ,1 47,8 Bohdíkov 28, , ,9 13,3 Bohutín 37,7 10,2 47,9 228,2 21 Branná 66,3 0,3 66, ,4 4,6 Bratrušov 13,8 27,3 41, ,8 3,5 Bušín ,1 4,3 Dlouhomilov 24,5 129,4 153, ,8 14,7 Dolní Studénky 304,8 63,7 368,5 850,4 43,3 Hanušovice ,9 323, ,2 8,8 Hraběšice ,9 0 Hrabišín 264,9 172,2 437, ,4 31,6 Chromeč 398, , ,7 Jakubovice 14,5 25,6 40, ,1 Janoušov 12,1 0 12,1 305,8 4 Jindřichov 169,2 49,7 218, ,3 4,2 Kopřivná 76, , ,3 10,2 Libina 230,4 372, ,7 30,1 Loučná nad Desnou 0 108,3 108, ,9 1,1 Malá Morava 268, , ,6 7 Nový Malín 375,4 460, ,5 30,6 Olšany 18,4 96,1 114,5 650,6 17,6 Oskava 119, , Písařov 220,6 55,2 275, ,6 Rapotín 186,4 498,2 684, ,2 48,6 Rejchartice 0 18,4 18,4 680,4 2,7 Ruda nad Moravou 57, , ,1 11,5 Sobotín a Petrov 62,9 454, ,7 11,8 Staré Město 359,7 27,9 387, ,8 4,5 Sudkov 220, ,9 491,1 53,9 Šléglov ,1 1,5 Šumperk 792,5 404, , ,7 42,9 Velké Losiny 38,7 685,6 724, ,9 15,6 Vernířovice 0 43,5 43, ,8 1,3 Vikantice 95,3 13,8 109, ,8 Vikýřovice 66,5 430,7 497, ,4 42,3 SO ORP Šumperk 5 283, , , ,1 12,8 Zdroj: data ÚAP

46 3.5.4 Změny rozlohy PUPFL Přírodní lesní oblasti Přírodní lesní oblasti jsou území rozlišená na základě jednotných geologických, klimatických, orografických a fytogeografických podmínek. Lesy na území SO ORP Šumperk jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů- zpracovatelem je ÚHÚL Brandýs nad Labem) do čtyř přírodních lesních oblastí (PLO 28 Předhoří Hrubého Jeseníku, PLO 27 Hrubý Jeseník, PLO 29 Nízký Jeseník, PLO 34 Hornomoravský úval). PLO 28 Předhoří Hrubého Jeseníku Jedná se o oblast s vysokým zastoupením smrku, z biotických škůdců je nejdůležitější podkorní hmyz, významné škody jsou také dřevokaznými houbami. Převládají zde dobré růstové podmínky s dostatkem vláhy. Ve 4. vegetačním stupni bylo po roce 1945 zalesněno značné množství zemědělských půd. Střet zájmů myslivosti a lesního hospodářství platí na celé PLO. PLO 27 Hrubý Jeseník Tato PLO je typickou horskou oblastí s problémy vyplývající z náročných klimatických a terénních poměrů. Z biotických činitelů působí největší škody vítr, sníh a námraza, dále podkorní hmyz. Oblast je charakteristická vysokými stavy jelení zvěře, které se podařilo teprve v posledních letech snížit. Nejvýznamnější je funkce půdoochranná. Ke střetům zájmů dochází zejména v oblasti hospodaření v lesích ochranných a myslivostí. Z dřevin převládá smrk, počátkem 20 století byla na hřebenech vysazována borovice kleč, která zde přetrvala ve značném množství. PLO 29 Nízký Jeseník Do této PLO spadá více než. Jde o oblast která je zalesněná většinou smrkovými monokulturami, které jsou často, zejména ve vegetačním stupni ohrožovány větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. V poslední době však dochází k pozvolným změnám a zvyšuje se podíl listnatých dřevina a jedle. PLO 34 Hornomoravský úval Vyskytují se zde především lužní lesy podél vodních toků, patří k oblastem s nejlepší dřevinnou skladbou. Tabulka č. 23: Změny rozlohy PUPFL v SO ORP Šumperk Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice

47 Obec Rozloha [ha] Podíl z celku [%] Změna Absolutní [ha] Relativní [%] Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice SO ORP Šumperk Zdroj dat: ČSÚ 2012, ÚAP ORP Šumperk 2010 Pozn.: relativní změna = (stav2012 stav2010) / stav2010 * 100 Pozn.: K vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou a Sobotín v tabulce vyčísleny změny Lesnatost dle obcí Lesnatost SO ORP Šumperk dle údaje ČSÚ z r je 54,9 %, což je o téměř 20 % vyšší než lesnatost Olomouckého kraje (34,8 %) a lesnatost České republiky (33,6 %). Lesnatost v rámci území velmi kolísá - nejvíce lesnatými obcemi jsou obce Vernířovice (88,6 %), Loučná nad Desnou (89,2 %) a Hraběšice (72,2 %), naproti tomu nejméně lesnatou obcí je obec Chromeč (4,1 %). Tabulka č. 24: Lesnatost dle obcí v SO ORP Šumperk Celková Celková rozloha výměra lesa Obec obce 2008 (ha) (ha) Lesnatost 2008 (%) Celková výměra lesa 2012 (ha) Lesnatost 2012 (%) Bludov ,42 22, ,6 Bohdíkov ,55 67, ,8 Bohutín ,00 26, ,7 Branná ,54 47, ,2 Bratrušov ,21 49, ,2-47 -

48 Bušín ,75 48, ,5 Dlouhomilov ,67 41, ,2 Dolní Studénky ,15 38, ,2 Hanušovice ,70 42, ,9 Hraběšice ,56 71, ,2 Hrabišín ,86 22, ,8 Chromeč ,31 4,1 23 4,1 Jakubovice ,55 47, ,3 Janoušov ,42 33, ,6 Jindřichov ,30 61, ,1 Kopřivná ,60 44, ,4 Libina ,98 18, ,8 Loučná nad Desnou ,74 89, ,2 Malá Morava ,46 57, ,9 Nový Malín ,48 49, ,6 Olšany ,83 44, ,3 Oskava ,98 65, ,9 Petrov nad Desnou ,9 Písařov ,84 39, ,7 Rapotín ,60 34, ,2 Rejchartice ,00 42, ,5 Ruda nad Moravou ,01 39, ,0 Sobotín ,90 61, ,6 Staré Město ,08 58, ,2 Sudkov ,33 27, ,8 Šléglov ,05 30, ,7 Šumperk ,68 26, ,4 Velké Losiny ,47 45, ,2 Vernířovice ,70 88, ,6 Vikantice ,74 33, ,2 Vikýřovice ,28 40, ,5 SO ORP Šumperk ,74 54, ,9 Zdroj: ÚAP 2008, ČSÚ 2012 Pozn.: K vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat nejsou pro obec Petrov n. Desnou vyčísleny změny Funkce a kategorie lesů a jejich plocha v ORP Šumperk Dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, 6 se lesy rozdělují do tří kategorií: Lesy hospodářské. Lesy ochranné. Lesy zvláštního určení. Lesy ochranné a lesy zvláštního určení se podle plnění hlavní funkce dále rozdělují do subkategorií. V okrese Šumperk, do kterého spadá území SO ORP Šumperk se nacházejí následující subkategorie: Lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Vysokohorské lesy. Lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. V lesích zvláštního určení: Lesy v pásmu ochranných vodních zdrojů I. stupně

49 Lesy v ochranných pásmech zdrojů léčivých a minerálních vod. Lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací. Lesy v I. zóně CHKO, přírodních rezervacích, přírodních památkách. Lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půdy, voda, klima, krajina). Lesy významné pro uchování biodiverzity. Lesy v uznaných oborách a bažantnicích. Lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření Tabulka č. 25: Funkce lesů a jejich plocha v SO ORP Šumperk Funkce lesa Plocha (ha) Podíl z výměry ORP (%) Hospodářský Ochranný Zvláštní určení Lesy celkem Zdroj: ÚAP 2012 Tabulka č. 26: Kategorie lesů dle obcí v SO ORP Šumperk Obec Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Bludov 100,0 0,0 0,0 Bohdíkov 73,3 3,2 23,5 Bohutín 91,3 0,0 8,7 Branná 79,1 0,0 20,9 Bratrušov 99,9 0,0 0,1 Bušín 99,7 0,1 0,2 Dlouhomilov 100,0 0,0 0,0 Dolní Studénky 100,0 0,0 0,0 Hanušovice 67,3 0,0 32,7 Hraběšice 100,0 0,0 0,0 Hrabišín 100,0 0,0 0,0 Chromeč 99,6 0,0 0,4 Jakubovice 100,0 0,0 0,0 Janoušov 100,0 0,0 0,0 Jindřichov 83,9 6,4 9,7 Kopřivná 93,5 0,0 6,5 Libina 100,0 0,0 0,0 Loučná nad Desnou 49,3 28,2 22,6 Malá Morava 73,1 10,5 16,3 Nový Malín 95,4 0,0 4,6 Olšany 87,4 0,0 12,6 Oskava 94,0 0,4 5,7 Písařov 81,7 0,0 18,3 Rapotín 90,2 6,6 3,3 Rejchartice 100,0 0,0 0,0 Ruda nad Moravou 84,9 5,3 9,8 Sobotín 94,2 0,0 5,8 Staré Město 89,3 2,4 8,3 Sudkov 100,0 0,0 0,0 Šléglov 100,0 0,0 0,0 Šumperk 86,2 0,0 13,8-49 -

50 Obec Lesy hospodářské (%) Lesy ochranné (%) Lesy zvláštního určení (%) Velké Losiny 87,1 0,0 12,9 Vernířovice 52,1 19,6 28,3 Vikantice 76,2 1,8 22,0 Vikýřovice 99,2 0,0 0,8 SO ORP Šumperk 78,2 8,2 13,6 Zdroj: ÚAP VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silniční doprava Pro zajištění dopravní obsluhy území slouží síť pozemních komunikací. Ta se dle legislativy dělí na dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy které jsou v majetku ČR, silnice II. a III. třídy, které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí a účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob. Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Páteřní komunikace silniční sítě zde tvoří následující silnice I. třídy: I/44 Mohelnice Šumperk Petrov nad Desnou Jeseník Mikulovice státní hranice ČR/Polsko, I/11 Hradec Králové Šumperk Bruntál Mosty u Jablunkova státní hranice ČR/Slovensko. Silnice I/44 byla vymezena jako tah mezinárodního a celostátního významu. Silnice I/11 byla zařazena mezi významné tahy nadregionálního významu. Základ silniční sítě tvoří silnice II. třídy a na ně navazující síť silnic III. třídy, jež zajišťují dopravní obslužnost území. Silnice II. třídy byly dále rozděleny na tahy krajského významu a doplňkové tahy krajského významu. Následující obrázek zachycuje základní kostru silniční sítě na území SO ORP, podrobnější mapa silniční sítě je uvedena v kartě. Silnice II. třídy Základem komunikačního systému v území SO ORP Šumperk jsou silnice II. třídy, jež zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Šumperk. V území se nacházejí následující silnice II. třídy: II/312 (hranice kraje) Hanušovice, II/369 Hanušovice Olšany I/11 Chromeč (II/315) I/57, II/370 (II/315) Dlouhomilov Hrabišín II/446, II/446 (st. hranice) Staré Město Hanušovice Bartušov Šumperk Hrabišín Libina (hranice SO ORP). Tento základní systém je dále doplněn sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Šumperk jsou relativně dobré. Problémem je její technický stav, jenž zdaleka neodpovídá současným nárokům. Značná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci

51 Obrázek č. 05: Silniční síť na území SO ORP Šumperk Zdroj: ŘSD ČR, vlastní úprava, 2014 Zatížení silniční sítě Dopravní zatížení silniční sítě na území ORP Šumperk dokládají výsledky z celostátního sčítání dopravy v roce Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Přehled vytíženosti hlavních komunikací na území SO ORP Šumperk v roce 2010 podává následující obrázek

52 Obrázek č. 06: Zatížení silniční síť na území SO ORP Šumperk Zdroj : ŘSD ČR, vlastní úprava, 2014 Jak vyplývá z obrázku, nejvyšší hodnoty RPDI byly zjištěny na silnici I/11 na příjezdu do města Šumperk (kde se silnice I/44 napojuje na I/11). Ačkoliv dopravní zatížení na ostatních silnicích II. a III. třídy je relativně nízké, i zde již existovaly úseky s nadměrnou intenzitou provozu vzhledem ke stavu komunikací. Nepříznivá situace byla rovněž zjištěna na průjezdu městem Šumperk, což vyplývá i z následujícího obrázku. Obrázek č. 07: Zatížení silniční síť na území město Šumperk

53 Zdroj : ŘSD ČR, vlastní úprava, 2014 Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk V ZÚR OK jsou navrženy nové silniční komunikace, jejichž realizace významně zlepší jak dopravní dostupnost SO ORP Šumperk, tak i dostupnost sousedících ORP (zejména Jesenicka). Dalším pozitivním vlivem bude snížení negativních vlivů ze silniční dopravy na zastavěné území. Jedná se o přeložky silnic I. třídy a II. třídy: I/11 úsek Olšany I/11 úsek Bukovice - Postřelmov I/11 úsek Bukovice u Písařova I/44 úsek Mohelnice Petrov nad Desnou (čtyřpruh) I/44 úsek Petrov nad Desnou Kouty nad Desnou II/369 úsek Hanušovice - Jindřichov II/369 úsek Branná - Ostružná Ochranné pásmo silnic Ochranné pásmo silnic platí mimo souvislé zastavěné území obce, vymezené z hlediska zák.č.13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Pro silnice I. třídy mimo zastavěné území obce je ochranné pásmo 50 m oboustranně od osy silnice, pro silnice II. a III. třídy 15 m. Tabulka č. 27: Rozvoj silniční sítě na území ORP Šumperk Stavby ve vymezených plochách a koridorech dopravní infrastruktury Označení stavby Popis veřejně prospěšné stavby Dotčené obce - katastrální území Písařov, Jakubovice u Šumperka, Bušín, Olšany nad Rudou D2 I/11 Bukovice u Písařova, Olšany nad Rudou, přeložka D5 I/44 Loučná nad Desnou, lokalita Kouty nad Desnou, výstavba nového tahu Loučná nad Desnou D10 II/446 Libina, přeložka Libina D11 II/446, II/370 D. Libina, rekonstrukce křižovatky, přeložka Libina D15 I/44 Šumperk, napojení na stávající sil. I/44 Dolní Studénky, Šumperk D46 I/11 Sobotín, přeložka Sobotín D02 I/11 Bukovice Postřelmov Olšany nad Moravou, Chromeč, Postřelmov D03 D04 I/44 Mohelnice Petrov nad Desnou včetně křižovatek, napojení Šumperku a Rapotína, křiž. u Petrova I/44 Petrov nad Desnou - Kouty nad Desnou, včetně napojení Velkých Losin a Loučné nad Desnou Lukavice na Moravě, Vlachov, Slavoňov u Lukavice, Zvole u Zábřehu, Postřelmov, Bludov, Dolní Studénky, Sudkov, Nový Malín, Šumperk, Vikýřovice, Petrov n/d Petrov nad Desnou, Velké Losiny, Filipová, Loučná nad Desnou, Kociánov, Rejhotice D08 II/369 Branná Ostružná, přeložka Branná u Šumperka, Ostružná D09 II/369 Hanušovice Jindřichov Hanušovice, Hynčice nad Moravou, Potůčník, Pleče, Pusté Žibřidovice Zdroj: ZÚR Olomouckého kraje,

54 Přehled projektů ředitelství silnic a dálnic Ředitelství silnic a dálnic ČR zahájí od 1. října 2014 první etapu opravy komunikace I/44 v úseku Kouty nad Desnou na Červenohorské sedlo. Tato rekonstrukce silnice I/44 proběhne v km 36,8 44,8 - úsek Kouty nad Desnou (1800 m za koncem obce) - Červenohorské sedlo (hranice okresů Šumperk a Jeseník) a vyžádá si úplnou uzavírku silnice ve 3. etapách, a bude uvedení do provozu v r Další plánování projekt je novostavba obchvatu obce Bludov a Dolních Studének s přivaděčem do města Šumperk bude pátou a zároveň poslední stavbou tahu silnice I/44 ve směru od Mohelnice do Šumperka, a bude uvedení do provozu v r Obrázek č. 08: Přehled projektů ředitelství silnic a dálnic na území SO ORP Šumperk v r Zdroj : ŘSD ČR, vlastní úprava, Železniční doprava Základní železniční síť na území SO ORP Šumperk je tvořena jak úseky celostátních, tak i regionálních drah. Územím SO ORP Šumperk jsou vedeny následující celostátní dráhy: trať č Olomouc Šumperk, trať č Zábřeh na Moravě Šumperk, trať č Šumperk Jeseník Krnov. Tyto celostátní dráhy jsou součástí základní železniční sítě OK (u nichž je možná modernizace s územními dopady). Na zajištění obslužnosti území se dále podílejí regionální dráhy (jejich průběh v území je znázorněn na následujícím obrázku): trať č Dolní Lipka Hanušovice, trať č Šumperk Kouty na Desnou, Petrov nad Desnou Sobotín, trať č.294 Hanušovice Staré Město pod Sněžníkem. Ochranné pásmo železnice

55 Ochranné pásmo železniční tratě je 60 m od osy krajní koleje (min. 30 m od hranice obvodu dráhy), ochranné pásmo železniční vlečky je 30 m od osy krajní koleje. Obrázek č. 09: Železniční síť na území SO ORP Šumperk Zdroj: vlastní úprava, 2014 Tabulka č. 28: Železniční stanice a zastávky na území ORP Šumperk Trať číslo 290 Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Libina Stanice/ zastávky 291 Šumperk, Bludov Šumperk, Bludov, Bludov lázně, Bohutín, Bartoňov, Ruda nad Moravou, Komňátka, 292 Bohdíkov, Raškov, Hanušovice - Holba, Hanušovice, Potůčník, Jindřichov na Moravě, Nové Losiny, Branná Šumperk, Vikýřovice u penzionu, Vikýřovice, Vikýřovice-Lesní, Rapotín zastávka, Rapotín, Velké Losiny zastávka, Velké Losiny, Loučná nad Desnou-Filipová, Loučná nad 293 Desnou, Loučná nad Desnou-Rejhotice, Kouty nad Desnou, Petrov na Desnou, Petrov nad Desnou zastávka, Sobotín Hanušovice, Hanušovice zastávka, Vysoké Žibřidovice, Chrastice, Staré Město pod 294 Sněžníkem Zdroj: vlastní úprava,

56 3.6.3 Hromadná doprava osob Z hlediska dostupnosti ORP Šumperk plní obslužnou funkci území všechny železniční tratě. Z celkového počtu 36 obcí železniční dráha zajišťuje dostupnost ORP Šumperk pro 17 obcí, což znamená cca pro polovinu obcí. Zhruba polovina území není na železniční síť přímo napojena, z hlediska obslužnosti území plní železnice ve srovnání s autobusovou dopravou omezenou úlohu. Řadě obcí a ORP Šumperk umožňuje železniční doprava dostupnost významných center v regionu i krajského města. Tabulka č. 29: Dostupnost obci v SO ORP Šumperk Obec Počet spojení Počet spojení Počet spojení Počet spojení na 6 na 8 na 14 celkem Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava Petrov nad Desnou Písařov Rapotín Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín Staré Město Sudkov Šléglov Velké Losiny Vernířovice Vikýřovice Součet Zdroj:

57 Škála: spojů spoj 0..2 spoje 1..3 spoje 2..více než 3 spoje Cyklostezky na území SO ORP Šumperk Řešené území, zejména jeho hornatější části, je protkáno poměrně hustou sítí pěších stezek Klubu českých turistů a cyklotras. Nové cyklostezky, které byli realizované na území ORP Šumperk je cyklostezka Rudan nad Moravou a cyklostezka Rapotín a byli dokončené v r Další plánování projektů v r je vybudování cyklostezky Sudkov - Dolní Studénky. Jedná se o výstavbu nové infrastruktury pro bezmotorovou dopravu s cílem napojení obce Sudkov na nejbližší obec s rozšířenou působností Šumperk, který je ve vzdálenosti do 7 km. Na trase mezi Šumperkem a Sudkovem leží ještě obec Dolní Studénky, která zahájila výstavbu cyklostezky v rámci integrovaného projektu s městem Šumperk v letošním roce. Jedná se tedy o projekt navazující na již budovanou cyklostezku Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Zásobování pitnou vodou a odkanalizování Zásobování vodou je ve městě Šumperku zajištěno skupinovým vodovodem Kouty Šumperk a skupinovým vodovodem Olšany Zábřeh Šumperk. V obcích Vernířovice, Vikantice, Šléglov, Rejchartice, Bušín veřejný vodovod chybí. V obcích Kopřivná, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Nový Malín, Ruda nad Moravou a Staré Město je třeba v budoucnu postavit nové vodojemy. ZÚR OK navrhují vybudování dálkového vodovodní přivaděče z Hanušovic jihovýchodním směrem do ORP Zábřeh, jeho trasa směrem byla upřesněna územní studií VP-4 (KÚOK). Větším problémem je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod. Odkanalizování obcí a čištění odváděných odpadních vod mají pouze některé obce a to v různém stupni. Kanalizaci má 21 obcí, v SO ORP Šumperk, mají napojení na ČOV obce Bludov, Bohdíkov, Bohutín, Branná, Hanušovice, Jindřichov, Libina, Loučná nad Desnou, Malá Morava, Olšany, Petrov nad Desnou, Staré Město, Šléglov, Šumperk, Velké Losiny. Některé obce mají svou kanalizaci napojenu na ČOV sousední obce (Dolní Studénky, Nový Malín, Oskava, Petrov nad Desnou, Rapotín, Sobotín, Vikýřovice) Zásobování plynem V rámci SO ORP Šumperk je plynem zásobováno 19 obcí z 36 obcí. Obcí, které nemají zavedenou plynofikaci, je 17. Konkrétně se jedná o obec Bratrušov, Branná, Dlouhomilov, Hraběšice, Chromeč, Jakubovice, Janoušov, Malá Morava, Staré Město, Sudkov, Šléglov, Vikantice a Vernířovice. Obce Hrabišín, Kopřivná, Písařov a Rejchartice také plyn zaveden nemají, i když přes jejich území plynovod vede. Od roku 2008 nedošlo v obcích SO ORP Šumperk k žádným změnám co se rozšíření či úbytku plynofikace týče

58 Tabulka č. 30: Vybavenost obcí technickou infrastrukturou Název obce Kanalizace Vodovod Plynofikace ČOV Bludov Bohdíkov Bohutín Branná Bratrušov Bušín Dlouhomilov Dolní Studénky (1) Hanušovice Hraběšice Hrabišín Chromeč (1) Jakubovice Janoušov Jindřichov Kopřivná Libina Loučná nad Desnou Malá Morava Nový Malín Olšany Oskava (1) Petrov nad Desnou Písařov Rapotín (1) Rejchartice Ruda nad Moravou Sobotín (1) Staré Město Sudkov Šléglov Šumperk Velké Losiny Vernířovice Vikantice Vikýřovice (1) 0 obec není napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/čov 1 obec je napojena na kanalizaci/vodovod/plynofikaci/čov (1) - obec je napojena na ČOV v jiné obci Zásobování elektrickou energií Území ORP Šumperk nemá dostatečné energetické zdroje, je až na malé výjimky odkázáno na dodávky elektřiny zvnějšku. Poznámka : přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně není energetickým zdrojem, plní funkci akumulátoru nadbytečné noční elektrické energie (především z jaderných elektráren nacházejících se mimo řešené území)

59 Sítě velmi vysokého napětí - vedení ZVN 400 kv Řešeným územím prochází vedení velmi vysokého napětí ZVN 400 kv. Vedení propojuje rozvodnu Krasíkov s Vodní elektrárnou Dlouhé stráně. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče AlFe. Vedení je součástí přenosové soustavy ČR. ZÚR OK navrhuje propojení tohoto vedení s rozvodnou v Horních Životicích. Trasa navrženého vedení 400 kv byla v 1. aktualizaci ZÚR OK změněna tak, aby se v Oskavě vyhnula zastavěnému území. ČEPS návrh trasy přizpůsobil ZÚR OK, zatímco ČEZ v poskytnutých podkladech má stále původní trasu přes zastavěné území (viz výkres záměrů). Páteř distribuční sítě tvoří sítě velmi vysokého napětí - vedení 110 kv sítě vysokého napětí VN 22 kv Součástí distribuční sítě jsou dále rozvodny a distribuční trafostanice. Ve většině obcí v rámci SO ORP Šumperk se nevyskytují problémy s dodávkou elektrické energie. Stávající vedení a zařízení jsou zakreslena ve výkresu limitů, navrhovaná ve výkresu záměrů na provedení změn v území Zásobování teplem V ORP Šumperk zajišťuje společnost SATEZA a. s. zásobování teplem v Šumperku, Loučné nad Desnou, Hanušovicích a Velkých Losinách. Centrální zásobování tepla (CZT) tvoří v Šumperku 14 blokových kotelen a 13,6 km primární teplovodní sítě. Vedle uvedených blokových kotelen zajišťuje SATEZA a.s. výrobu a provoz domovních kotelen v objektech průmyslu, služeb, úřadů a škol různého typu. V obci Velké Losiny se jedná o provoz dvou zdrojů CZT pro bytovou zástavbu Telekomunikace Základní informace o stávajících spojích a spojových zařízeních jsou zakresleny ve výkrese limitů v rozlišení na kategorie - ochranné pásmo radioreléové trasy - ochranné pásmo vysílače - radioreléová trasa - komunikační vedení - telefonní ústředna - základnová stanice - retranslační stanice - převaděč - radiová stanice na RR trase Komunikační vedení firmy Telefonica O2 není ve výkresu limitů zobrazeno, je zpracováno pouze v elektronické podobě, v tématické databázi (TEL_sdel_sitl_l.shp). Data předaná O2 zahrnují všechna vedení, od páteřních až po přípojky k jednotlivým objektům, přičemž není možné odlišit význam vedení (funkci v síti). Vedení O2 nebyla ve výkresu zobrazena vzhledem k velké plošné hustotě vedení, která je srovnatelná s hustotou sítě NTL plynovodů

60 Ministerstvo obrany ČR vymezilo zájmová území k zajištění obrany a bezpečnosti státu. Účelem vymezených území je chránit komunikační zařízení MO ČR. Vymezená území jsou výškově diferencována. Hranice zájmových území jsou vymezeny ve výkresu limitů ( zajištění obrany a bezpečnosti státu ), výšková diferenciace pásem je uvedena v následujícím schématu. Obrázek č. 10: Zájmová území Ministerstva obrany ČR pro nadzemní výstavbu

61 Obrázek č. 11: Zájmové území elektronického komunikačního zařízení Ministerstva obrany Zdroj : Ministerstvo obrany

62 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Obyvatelstvo Až do roku 1981 docházelo na území SO ORP Šumperk k velmi rychlému růstu počtu obyvatel, především v polovině 70. let a na počátku 80. let, což odpovídá tehdejší propopulační politice a vývoji v celé České republice. V letech 1981 až 2013 počet obyvatel spíše stagnoval, poté má již klesající tendenci, zejména z důvodu migrace. Pokles obyvatel mezi léty 2008 a 2013 činil 2 %. Nejnepříznivější demografický vývoj vykazuje obec Vikantice pokles obyvatel mezi léty 2007 a 2013 zde činí 22 %, následována obcemi Kopřivná (12 %), Bohutín a Jindřichov (10 %). Naopak největší přírůstky jsou u obcí Hraběšice (16 %) a Šléglov (14 %). Obcí s nejvyšším počtem obyvatel je obec s rozšířenou působností Šumperk s téměř obyvateli k Nejméně obyvatel s trvalým pobytem, celkem 39, je v obci Šléglov. Tabulka č. 31: Počet obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety ORP Šumperk Zdroj dat: ČSÚ, údaje k Graf 1: Základní demografické údaje v SO ORP Šumperk k

63 Tabulka č. 32: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Šumperk mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2007 a Absolutně Relativně (%) Petrov nad Desnou Sobotín Rejchartice Hraběšice ,13 Šléglov ,71 Nový Malín ,94 Vikýřovice ,85 Bratrušov ,58 Vernířovice ,04 Jakubovice ,25 Písařov ,41 Olšany ,95 Rapotín ,32 Ruda nad Moravou ,54 Bludov ,29 Dlouhomilov ,42 Branná ,68 Chromeč ,37 Libina ,49 Dolní Studénky ,98 Janoušov ,04 Hrabišín ,09 Bušín ,85 Sudkov ,66 Šumperk ,08 Velké Losiny ,13 Hanušovice ,3 Oskava ,37 Bohdíkov ,73 Malá Morava ,57 Loučná nad Desnou ,61 Staré Město ,67 Jindřichov ,28 Bohutín ,75 Kopřivná ,76 Vikantice ,58 SO ORP Šumperk ,16 Zdroj dat: ČSÚ, údaje k Pozn.: K vznikla nová obec Petrov nad Desnou odtržením od obce Sobotín. z důvodu nedostatečných dat z r nejsou pro obec Petrov n. Desnou. a Sobotín v tabulce vyčísleny změny

64 Graf 2: Vývoj stavových ukazatelů v SO ORP Šumperk r. 2011, 2012 a 2013 Zdroj: ČSÚ, Přirozená měna Počet živě narozených obyvatel v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 až 2012 není stabilní a v průměru se pohybuje kolem hodnoty 700 živě narozených. V roce 2012 počet narozených dosáhl hodnoty pouhých 642 dětí a na 1000 obyvatel tak připadlo 9 živě narozených dětí. Tabulka č. 33: Ukazatele přirozené měny v SO ORP Šumperk mezi lety Rok Živě Počet Zemřelí Hrubá míra Živě narození Přirozený obyv. Zemřelí na 1000 přirozeného narození na 1000 přírůstek celkem obyvatel přírůstku obyvatel , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,15 Zdroj: ČSÚ, 2001 až 2013 Počet zemřelých v SO ORP Šumperk mezi lety 2007 a 2013 byl relativně stabilní. Pohyboval se mezi hodnotami 804 (v r. 2007), 741 (v r. 2011), 778 (v r. 2012) a 800 (v r. 2013)