ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

Transkript

1 ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení zničí část zásoby kapitálu. c) Technologický pokrok zlepší produkční funkci. 2. Vláda zvýší daně o 100 miliard dolarů. Pokud je mezní sklon ke spotřebě 0,6, co se stane s následujícími veličinami? Zvýší se nebo se sníží? O kolik? a) veřejné úspory b) soukromé úspory c) národní úspory d) investice 3. Předpokládejme ekonomiku popsanou následujícími rovnicemi: Y = C + I + G Y = 5000 G = 1000 T = 1000 C = ,75(Y T) I = r. a) Spočítejte soukromé úspory, veřejné úspory a národní úspory v této ekonomice. b) Najděte rovnovážnou úrokovou sazbu. c) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte soukromé, veřejné a národní úspory. d) Najděte novou rovnovážnou úrokovou sazbu. 4. Předpokládejte, že vláda zvýší daně a vládní výdaje o stejnou částku. Co se stane s úrokovou sazbou a s investicemi? Bude odpověď záviset na mezním sklonu ke spotřebě? 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

2 Řešení 1. a) Podle neoklasické teorie rozdělování se bude reálná mzda rovnat meznímu produktu práce. Křivka mezního produktu práce je klesající, proto růst pracovní síly sníží mezní produkt práce. A proto se také reálné mzdy sníží. b) Reálná cena kapitálu se rovná meznímu produktu kapitálu. Pokud zemětřesení zničí část kapitálové zásoby (a přitom zázračně nikoho nezabije a nesníží tak množství práce), mezní produkt kapitálu se zvýší, a proto se zvýší i cena kapitálu. c) Jestliže technologický pokrok zlepší produkční funkci, pravděpodobně zvýší i mezní produkt kapitálu a práce. Proto se reálná mzda i reálná cena kapitálu zvýší. 2. Efekt růstu vládních daní ve výši 100 miliard dolarů na (a) veřejné úspory, (b) soukromé úspory, a (c) národní úspory můžeme analyzovat pomocí následujícího vztahu: Národní úspory = [Soukromé úspory] + [Veřejné úspory] = [Y T C(Y T)] + [T G]. a) Veřejné úspory Růst daně způsobí stejný nárůst veřejných úspor. T se zvýší o 100 miliard dolarů, a proto se i veřejné úspory zvýší o 100 miliard dolarů. b) Soukromé úspory Růst daní snižuje disponibilní důchod Y T o 100 miliard dolarů. Protože mezní sklon ke spotřebě (MPC) je 0,6, spotřeba klesne o 60 miliard dolarů. Z toho plyne, že Soukromých úspor = = 40 miliard dolarů. Soukromé úspory klesnou o 40 miliard dolarů. c) Národní úspory Protože národní úspory se rovnají součtu veřejných a soukromých úspor, daň ve výši 100 miliard zvýší národní úspory o 60 miliard. d) Investice Efekt růstu daní na investice zjistíme z následující identity národních účtů: Y = C(Y T) + I(r) + G. Tuto identitu upravíme na Y C(Y T) G = I(r). Levá strana rovnice ukazuje národní úspory. Národní úspory se v uzavřené ekonomice rovnají investicím. Protože se národní úspory zvýšily o 60 miliard dolarů, investice se také musí také zvýšit o 60 miliard dolarů. 3. a) Soukromé úspory se rovnají množství disponibilního důchodu Y T, které není spotřebováno: S soukromé = Y T C

3 = ( ,75( )) = 750. Veřejné úspory se rovnají částce vybrané na daních po odečtení vládních nákupů: S veřejné = T G = = 0. Celkové (národní) úspory jsou součet soukromých a veřejných úspor: S = S soukromé + S veřejné = = 750. b) Rovnovážná úroková sazba je hodnota r, která čistí trh s výpůjčními fondy. Víme, že národní úspory jsou 750, a víme, že v rovnováze se úspory rovnají investicím: S = I 750 = r r = 5 %. c) Pokud vláda zvýší své výdaje, soukromé úspory zůstanou na stejné úrovni, ale vládní úspory se sníží. Pokud zahrneme nové G do rovnic uvedených výše, dostaneme: S soukromé = 750 S veřejné = T G = = 250. Celkové úspory jsou tedy S = S soukromé + S veřejné = ( 250) = 500. d) Úroková sazba čistí trh zapůjčních fondů: S = I 500 = r r = 10 %. 4. Efekt stejného zvýšení daní a vládních výdajů na investice zjistíme z účetní identity pro národní úspory: Národní úspory = [Soukromé úspory] + [Veřejné úspory] = [Y T C(Y T)] + [T G].

4 Víme, že Y je konstantní. Víme také, že se změna ve spotřebě rovná meznímu sklonu ke spotřebě (MPC) krát změně v disponibilním důchodu. Z toto vyplývá, že Národních úspor = [ T (MPC( T)] + [ T G] = [ T + (MPC * T)] + 0 = (MPC 1) T Tento výraz ukazuje, že vliv stejného růstu T a G závisí na mezním sklonu ke spotřebě. Čím blíž je MPC k 1, tím menší je pokles v úsporách. Např. pokud se MPC rovná 1, potom se pokles ve spotřebě rovná růstu ve vládních výdajích, takže národní úspory [Y C(Y T) G] se nezmění. Čím blíže je MPC k 0, tím větší je vliv této změny na úspory. Protože předpokládáme, že je MPC menší než 1, můžeme očekávat, že se národní úspory v tomto případě sníží. Pokles úspor pak vede k posunu křivky nabídky zapůjčitelných fondů doleva (viz obrázek dole). Reálná úroková sazba se tedy zvýší a investice se sníží. 5. Když spotřeba (úspory) nezávisí na úrokové sazbě, růst vládních výdajů sníží národní úspory a zvýší úrokovou sazbu, a tedy vytěsní investice v plné výší růstu vládních výdajů. Podobně snížení daní zvýší disponibilní příjem, a tedy i spotřebu. Tento růst ve spotřebě vede ke snížení národních úspor, což opět vytěsní investice v plné výši nárůstu spotřeby [viz Mankiw (2010, kapitola 3)]. Pokud spotřeba závisí na úrokových sazbách, potom musí být tyto závěry o fiskální politice upraveny. Pokud spotřeba závisí na úrokové sazbě, je rozumné předpokládat, že růst úrokové sazby sníží spotřebu, a tedy zvýší úspory. Následující obrázek ukazuje úspory jako rostoucí funkci úrokové sazby.

5 Předpokládejme, že dojde ke zvýšení vládních výdajů. Pro každou úroveň úrokové sazby se národní úspory sníží o změnu ve vládních výdajích. Pokud jsou však úspory rostoucí, investice klesají o menší množství, než o kolik rostou vládní výdaje (viz následující obrázek). Spotřeba klesá a úspory rostou spolu s rostoucí úrokovou sazbou. Proto čím citlivější je spotřeba na změny v úrokové sazbě, tím méně vládní výdaje vytěsňují soukromé investice.