Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Transkript

1 Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti Petr Matějů

2 Základní teze Vysokoškolské vzdělání je smíšený statek: přináší užitek jednotlivci i společnosti Studiem na vysoké škole jedinec investuje do lidského kapitálu a přispívá k rozvoji lidských zdrojů společnosti Tato investice je z hlediska jedince spojena se dvěma typy nákladů: nepřímé náklady (životní náklady během studia, odložený start ekonomické aktivity, tj. ušlý příjem) přímé náklady spojené se studiem (studijní materiály, poplatky, finanční spoluúčast - školné)

3 Otázky Jaké jsou nepřímé a přímé náklady spojené se studiem (výše, struktura) podle typů škol Jakou finanční zátěž studium představuje? Jak studenti vysokých škol financují náklady spojené se studiem? Jak velkou podporu má zavedení spoluúčasti mezi studenty vysokých škol? Jaké formě spoluúčasti by studenti dali přednost?

4 Hlavní výsledky z první vlny longitudinálního projektu výzkumu studentů vysokých škol v ČR Studium na vysoké škole stratif.cz

5 Náklady na studium a zdroje financování Přímé a nepřímé náklady na studium Příspěvky rodičů Výdělečná činnost studentů

6 Měsíční rozpočty studentů Přímé náklady 9792 Kč měsíčně Nepřímé náklady Celkové náklady Příspěvek rodičů Příspěvek studenta Výdělek studenta Veřejná VŠ Soukromá VŠ Typ školy

7 Měsíční rozpočty studentů Přímé náklady 9792 Kč měsíčně Nepřímé náklady Celkové náklady Příspěvek rodičů Příspěvek studenta Výdělek studenta rodiče 60 % rodiče 55 % 0 Veřejná VŠ Soukromá VŠ Typ školy

8 Zdroje vlastních příjmů

9 Zdroje vlastních příjmů

10 Výdělky studentů a příspěvky rodičů podle sociálního původu Výdělek studenta Příspěvek rodičů Kč Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Veřejná Soukromá Odborník Samostatný Kvalif.dělník Nekv. dělník Celkem Sociální třída otce

11 Percepce finančního zatížení rodinného rozpočtu studiem Odborník Samostatný Kval.dělník Nekv.dělník Celkem % odpovědí Zatěžuje Únosné Bez problémů Zatěžuje Únosné Bez problémů Veřejná Sociální skupina otce Soukromá

12 Odpověď na otázku Vzal/a byste si od banky, školy nebo jiné instituce půjčku na pokrytí nákladů spojených se studiem, kdyby pro to byly výhodné podmínky (nižší úroky, splácení až po ukončení studia v závislosti na výši příjmu, atd.)? podle míry ohrožení studia finanční situací 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Celkem 38 % studentů by mělo zájem o půjčku poskytnutou za rozumných podmínek (nízké úroky, vhodný systém splácení, atd.) Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Může nedostatek financí ohrozit Vaše pokračování ve studiu? Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano

13 Odpověď na otázku Vzal/a byste si od banky, školy nebo jiné instituce půjčku na pokrytí nákladů spojených se studiem, kdyby pro to byly výhodné podmínky (nižší úroky, splácení až po ukončení studia v závislosti na výši příjmu, atd.)? podle míry ohrožení studia finanční situací 100% 90% 80% % 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Může nedostatek financí ohrozit Vaše pokračování ve studiu? Rozhodně ne Spíše ne Spíše ano Rozhodně ano

14 Finanční spoluúčast a postoje k zavedení školného Reflexe ve veřejném mínění Různé modely spoluúčasti Postoje studentů prvních ročníků Očekávané implikace různých modelů Reakce na přímé školné

15 Reflexe spoluúčasti ve veřejném mínění Září 2003 výzkum CVVM a STEM

16 Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí vzdělání je investice školné a půjčky by umožnily studium rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím

17 Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí % Odborníci Samostatní Nemanuální Dělníci Studenti SŠ Sociální skupina rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas

18 Školné na vysokých školách s možností půjčky by umožnilo studovat většímu počtu mladých lidí, kteří o studium stojí % ODS ČSSD KDU US KSČM Jiná Volební preference rozhodný souhlas spíše souhlas spíše nesouhlas rozhodný nesouhlas

19 Kvalitní vysokoškolské vzdělání je třeba chápat jako investici, která přináší užitek jednotlivci i společnosti. Skutečně kvalitní vzdělání mohou svým dětem u nás zajistit jen bohatí vzdělání je investice vzdělání jen pro bohaté rozhodně souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím rozhodně nesouhlasím

20 Názory a postoje studentů prvních ročníků vysokých škol

21 Vysvětlení pojmů v dotazníku

22 Typy spoluúčasti přímé školné placené škole vždy v na začátku roku či semestru (v takovém m případp padě mají studenti obvykle možnost získat z rozumně úročenou půjčku p od státu tu nebo od banky) odložen ené školné splácen cené škole aža po ukončen ení studia a teprve poté,, aža absolvent dosáhne určit ité výše e příjmu p (např. průměrn rné mzdy) časově omezená absolventská daň splácen cená škole po dosažen ení určit ité výše e příjmu p (např.. dvojnásobku průměrn rné mzdy) jako procentuáln lně stanovená část příjmup (např.. 5 %) placená po pevně definovanou dobu (např.. 15 let)

23 Odlišnosti jak rychle škola peníze dostane jak množstv ství peněz z získanz skaných školou závisz visí na kvalitě vzdělávac vací služby poskytované školou jak zavedení spoluúčasti omezuje přístup p ke studiu studentů z chudší ších rodin jak zavedený systém m umožň žňuje získat z informace o kvalitě vzdělání poskytovaného jednotlivými školami/fakultami jakou konkurenci systém m vyvolá

24 Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti % % % % Veřejná Soukromá Celkem Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne

25 Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti podle sociálního původu (třída otce) Odborník Samostatný Kval. dělník Průměr Nekv. dělník Celkem Rozhodně ano Spíše ano

26 Ochota akceptovat některou z forem finanční spoluúčasti podle oboru Muži Ženy Přírodovědné Technické Zemědělské Lékařské Ekonomické Humanitní a spol. Právnické Pedagogické Celkem Přírodovědné Technické Zemědělské Lékařské Ekonomické Humanitní a spol. Právnické Pedagogické Celkem Průměr Rozhodně ano Spíše ano

27 Ochota akceptovat jednotlivé formy finanční spoluúčasti % Přímé Odložené Daň Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 28.7

28 Rozhodnutí nepodat přihlášku nebo ukončit studium v případě zavedení příslušné formy spoluúčasti Nepodání příhlášky Přímé školné Odložené školné Absolventská daň Ukončení studia Přímé školné Odložené školné Absolventská daň % Rozhodně ano Spíše ano

29 Posuzované implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti Finanční prostředky, které by škola získala, z by umožnily, aby vzdělání,, které zde dostanu, bylo kvalitnější Zavedení finanční spoluúčasti by způsobilo, že e bych se více v zajímal/a o to, jak vypadá uplatnění absolventů této to školy po ukončen ení studia. Zavedení finanční spoluúčasti by lidem, jako jsem já, j omezilo přístup ke studiu Zavedení finanční spoluúčasti by zvýš ýšilo moji motivaci plnit rychleji studijní povinnosti Zavedení finanční spoluúčasti by vedlo k tomu, že e bych trval/a na zavedení hodnocení vyučuj ujícíchch a přednp ednášek (pokud zavedeno není) nebo bych je bral/a vážněji v než dnes (pokud zavedeno je). Zavedení finanční spoluúčasti by vedlo k přílip liš velké komercionalizaci a ztrátě akademické nezávislosti oboru, který studuji

30 Posuzované implikace zavedení různých forem finanční spoluúčasti Přímé školné Odložené školné Absolventská daň Kvalitnější vzdělání Zájem o uplatnění Překážka pro studium Plnění stud. povinností Větší důraz na hodnocení Příliš komercionalizace

31 Hypotetické reakce na zavedení přímého školného Kč s možností půjčky podle sociálního původu Celkem Nekv. dělník Kval. dělník Samostatný Odborník % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zaplatil by z vlastního příjmu Vzal by si půjčku Zaplatil by s přispěním rodičů Nestudoval by

32 Hypotetické reakce na zavedení přímého školného Kč s možností půjčky podle sociálního původu Celkem Nekv. dělník Kval. dělník Samostatný Odborník % 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Zaplatil by z vlastního příjmu Vzal by si půjčku Zaplatil by s přispěním rodičů Nestudoval by

33 Závěry: náklady a zdroje financování studia Průměrné celkové (přímé i nepřímé) měsíční výdaje spojené se studiem na veřejné škole činí Kč, na soukromé škole Kč Od rodičů dostanou studenti veřejných i soukromých škol zhruba jen polovinu celkových výdajů Studenti veřejných škol si v průměru vydělají Kč měsíčně, studenti soukromých škol Kč

34 Závěry: náklady a zdroje financování studia Studenti si vydělávají bez ohledu na sociální původ (pro studenty z chudších rodin představuje výdělek poněkud větší část jejich rozpočtu) Tři čtvrtiny studentů si vydělávají příležitostným způsobem Pobírání stipendia uvádí jen 1,5 % studentů Možnost získat půjčku by uvítalo téměř 40 % studentů

35 Závěry: spoluúčast Finanční spoluúčast v jedné ze tří forem by akceptovala těsná většina studentů (52 %) Nejpřijatelnější se jeví odložené školné (závazek vůči škole splácený kontingenčním způsobem) Rozdíly v ochotě přijmout spoluúčast mezi studenty rozdílného sociálního původu nejsou velké: od 55 % u studentů z rodin odborníků a podnikatelů po 42 % u studentů z rodin kvalifikovaných dělníků

36 Závěry: spoluúčast Přímé školné představuje nejméně přijatelnou variantu spoluúčasti Přímému školnému studenti v největší míře připisují všechny pozitivní efekty (kvalita vzdělání, plnění studijních povinností, větší důraz na hodnocení přednášek a učitelů) Přímé školné současně vyvolává největší obavy o vytváření bariér v přístupu ke vzdělání a tlak na komercionalizaci studia

37 Závěry: spoluúčast Odložené školné vyvolává nejmenší sociální obavy Odložené školné je nejvíce spojováno s růstem zájmu studentů o budoucí uplatnění (nepřímý tlak na kvalitu poskytovaného vzdělání) Odložené školné má nejpříznivější poměr mezi očekávanými pozitivními a negativními efekty Absolventská daň vyvolává podobné postoje, působí podobně, ale vyvíjí menší přímý tlak na kvalitu poskytovaného vzdělání

38 Závěry: spoluúčast S hypotetickým zavedením přímého školného ve výši Kč by se 76 % studentů vypořádalo buď z vlastního příjmu nebo, s přispěním rodičů nebo půjčkou Rozdíly mezi studenty rozdílného sociálního původu nejsou veliké (odborníci 79 %, dělníci 64 %)

39 Závěry: spoluúčast S hypotetickým zavedením přímého školného ve výši Kč by se 24 % studentů vypořádalo buď z vlastního příjmu nebo s přispěním rodičů, dalších 30 % s pomocí půjčky, 46 % by se rozhodlo studium ukončit Hypotetické přímé školné ve výši Kč by způsobilo ukončení studia u 70 % studentů

40 Shrnutí: Naprostá většina občanů chápe vysokoškolské studium jako investici, ze které má prospěch společnost i jedinec Spoluúčast na financování studia nevyvolává v očích většiny občanů ani studentů negativní postoje Podle studentů vysokých škol je odložené školné nejpřijatelnější formou spoluúčasti K financování studia je zapotřebí usnadnit zaměstnávání studentů a vytvořit účinný systém finanční pomoci (spoření, půjčky, granty)

41 Děkuji za pozornost