Plán péče. Přírodní památka Na cvičišti na období

Transkript

1 REGINÁLNÍ PRACVIŠTĚ JIŽNÍ MRAVA Plán péče Přírodní památka Na cvičišti na období (návrh na vyhlášení) Mikulov,

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje Evidenční číslo: - Kategorie ochrany: přírodní památka Název území: Na cvičišti Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: - rgán, který předpis vydal: - Číslo předpisu: - Datum platnosti předpisu: - Datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území Kraj: 116 Jihomoravský kraj kres: 3704 Břeclav bec s rozšířenou působností: 6211 Mikulov bec s pověřeným obecním úřadem: Mikulov bec: Mikulov Katastrální území: Mikulov na Moravě Vymezení přírodní památky je uvedeno v příloze č. M1a - rientační mapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti a v příloze č. M1b - rtofotomapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti. 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Mikulov na Moravě číslo parcely podle KN druh pozemku podle KN způsob využití pozemku podle KN číslo listu vlastnictví celková výměra parcely KN (m 2 ) výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 6909 ostatní plocha zeleň ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha zeleň ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace chranné pásmo: Katastrální území: Mikulov na Moravě číslo parcely podle KN druh pozemku podle KN způsob využití pozemku podle KN číslo listu vlastnictví celková výměra parcely KN (m 2 ) Celkem výměra parcely v P (m 2 ) 3661/12 ostatní plocha zeleň /13 ostatní plocha zeleň /23 ostatní plocha jiná plocha /56 ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha jiná plocha ostatní plocha zeleň ostatní plocha zeleň ostatní plocha ostatní komunikace

3 číslo parcely podle KN druh pozemku podle KN způsob využití pozemku podle KN číslo listu vlastnictví celková výměra parcely KN (m 2 ) výměra parcely v P (m 2 ) Celkem Vymezení katastrálních parcel Přírodní památky Na cvičišti a ochranného pásma je uvedeno v příloze M2 - Katastrální mapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky - - P plocha v ha Způsob využití pozemku vodní plochy - - zamokřená plocha - trvalé travní porosty - - orná půda - - rybník nebo nádrž - vodní tok - ostatní zemědělské - - pozemky ostatní plochy 54,4972 2,5601 neplodná půda - zastavěné - - plochy a nádvoří plocha celkem 54,4972 2,5601 ostatní způsoby využití ZCHÚ plocha v ha 54,4972 Celková výměra Přírodní památky činí 54,4972 ha. V souladu s 37 odst. 1 zákona je vyhlášeno ochranné pásmo jako sousední území tvořené pozemky parc.č. 3661/12, 3661/13, 3661/23, 3661/56, 7143, 7144, 8074, 8077 v k.ú. Mikulov o celkové výměře 2,5601 ha. Území Přírodní památky a její P jsou zakresleny v příloze č. M2 - Katastrální mapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti. 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ZCHÚ Národní park: - Chráněná krajinná oblast: Pálava Jiný typ chráněného území: - Natura 2000 Evropsky významná lokalita CZ , Milovický les Ptačí oblast: CZ , Pálava Vymezení PP, EVL a Ptačí oblasti Pálava je uvedeno v příloze č. M1a - rientační mapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti. 1.6 Kategorie IUCN IV. řízená rezervace - 3 -

4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Plán péče o Přírodní památku Na cvičišti na období Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Společenstva vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na mozaiku převládajících nelesních biotopů (zejména suché trávníky a raná sukcesní stádia) a fragmentárních porostů dřevin Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. Ekosystémy název ekosystému T3.4D - Širokolisté suché trávníky, bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce B. Druhy rostlin podíl plochy v ZCHU (%) 20,00 popis biotopu společenstva zapojené a mezernaté trávníky v mozaice s ruderální vegetací a křovinami název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení* popis biotopu druhu hlaváček jarní (Adonis vernalis) hlaváček letní (Adonis aestivalis) čistec roční (Stachys annua) kamejka lékařská (Lithospermum officinale) stabilizovaná populace C2 širokolistý suchý trávník v severozápadní části lokality vzácný výskyt C3 pole, úhory, narušovaná místa vzácný výskyt C2 úhor, narušovaná místa několik málo desítek C2 širokolistý suchý trávník *kategorie dle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012): C2 silně ohrožený, C3 ohrožený, C4a vyžadující další pozornost C. Druhy živočichů název druhu bourovec trnkový (Eriogaster catax) strnad luční (Miliaria calandra) pěnice vlašská (Sylvia nisoria) okáč medyňkový (Hipparchia fagi) zdobenec měnlivý (Gnorimus variabilis) bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) majky (Meloe sp.) (z území dosud známy 3 druhy M. proscarabaeus, M. violaceus a M. decorus aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kolísavá početnost na vhodných biotopech hojně relativně hojně stupeň ohrožení S, N2000 VU, K, N2000 VU, S, N2000 popis biotopu druhu stráně s roztroušenými křovinami (hloh, trnka) otevřené biotopy, roztroušené keře na stepních lokalitách lemová společenstva, hustší křoviny vzácně VU, - narušované plochy vzácně EN, S dutiny listnatých stromů jednotlivě VU, otevřené biotopy s obnaženou půdou hojně otevřené biotopy, častěji narušované V tabulkách hlavního předmětu ochrany jsou uvedeny druhy zařazené do soustavy Natura 2000 jako evropsky významné druhy, vybrané druhy definované vyhláškou č. 395/1992 Sb. a druhy, které se na - 4 -

5 území CHK Pálava vyskytují pouze na několika málo místech. Aktuální početnosti druhů byly stanoveny z botanických a zoologických šetření prováděných pracovníky Správy CHK Pálava, u některých druhů též z mapování druhů pro soustavu Natura 2000 a z údajů získaných od externích pracovníků. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo P, se kterými je ZCHÚ v překryvu V území jsou z pohledu EVL Milovický les (CZ ) zastoupeny přírodní stanoviště 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) v různé míře zachovalosti. Z evidovaných druhů pak motýl bourovec trnkový (Eriogaster catax). Z pohledu P Pálava (CZ ) je v území předmětem ochrany pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio) a jejich biotopy. Za potravou sem zalétá včelojed lesní (Pernis apivorus) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) hnízdící v navazujících lesních komplexech Milovického lesa (bora Klentnice a bora Bulhary). A. Typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) B. Druhy rostlin a živočichů název druhu pěnice vlašská (Sylvia nisoria) ťuhýk obecný (Lanius collurio) bourovec trnkový (Eriogaster catax) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) podíl plochy v území (%) popis biotopu typu přírodního stanoviště 31,00 zapojené a mezernaté trávníky, místy více či méně degradované, v mozaice s ruderální vegetací (X7A, X7B) a křovinami (K3). celkem 31,00 aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ stupeň ohrožení popis biotopu druhu relativně hojně VU, S lemová společenstva, roztroušené keře na stepních lokalitách relativně hojně NT, lemová společenstva, roztroušené keře na stepních lokalitách kolísavá početnost CR, S stráně s roztroušenými křovinami (hloh, trnka) zálety za potravou VU, lesní biotopy 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany tohoto zvláště chráněného území je zachování mozaiky biotopů s převahou bezlesí a současně zajištění dostatečné rozlohy ploch v raných stádiích sukcese

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území Přírodní památky Na cvičišti se nachází asi 2 km severovýchodně od města Mikulov. Lokalita je ohraničena ze severozápadu silnicí II. třídy Mikulov-Milovice a ornou půdou, ze severovýchodu oborním plotem bora Bulhary, z jihovýchodní strany vinicemi a z jižní strany ornou půdou. Většinová část rozlohy tohoto areálu (asi 2/3) je začleněna do Evropsky významné lokality (EVL) Milovický les. Celé navrhované území bylo od 50tých let 20. století využíváno jako prostor vojenského "Cvičiště B". Území tvoří mírné svahy orientované severovýchodně a převažující jihozápadní svahy. Nacházejí se zde druhově chudá lesostepní lada, stepní lada v pokročilém stadiu sukcese, s lemovými společenstvy a roztroušenými teplomilnými křovinami. Níže položená místa pozemku pokrývají prostorově omezené formace měkkých luhů. kraj území podél silnice vedoucí do Milovic pokrývají dřevinné liniové porosty. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí m n.m. rograficky náleží území do Milovické pahorkatiny, kterou tvoří paleogenní flyš překrytý z velké části pleistocenní spraší. Většinu zkoumaného území z geologického pohledu pokrývají spraše a sprašové hlíny. Snížená místa pozemku jsou tvořena fluviálními a deluviofluviálními kvartérními sedimenty, dále pak marinními jíly a vápenci třetihorního stáří. Půdní reakce je neutrální až zásaditá. Území patří podle klimatické klasifikace do teplé a suché klimatické oblasti. Průměrný dlouholetý úhrn srážek je pro stanici Mikulov 571 mm, z toho 367 mm připadá na vegetační období. Maximum srážek spadne v červenci, minimum většinou v lednu. Měsíční úhrny srážek podléhají rok od roku značným výkyvům. V měsících únor, březen, duben, říjen a listopad se vyskytují případy, kdy nebyly zjištěny žádné měřitelné srážky. Průměrné trvání sněhové pokrývky je vymezeno daty a Úhrnně však sněhová pokrývky leží pouze 30 dní a dosahuje maximálně výšky 15-25cm. Průměrná roční teplota je 9,6 C. Za vegetační období (duben až září) dosahuje teplota průměru 16,1 C. Nejteplejším měsícem je červenec (19,6 C), nejchladnějším leden (-1,5 C). Mezoklima území je ovlivněno orientací svahů. Svahy jsou orientovány severovýchodně a jihozápadně. Dle mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová 1997) se ve východní části lokality nachází Mahalebková anebo dřínová doubrava (Pruno mahaleb-quercetum pubescentis, Corno-Quercetum), v západní části lokality se pak nachází Sprašová doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur (Quercetum pubescenti-roboris) Botanický význam území Vegetace je tvořena mozaikou širokolistých suchých trávníků svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, vysokých mezofilních a xerofilních křovin a ruderální bylinnou vegetací mimo sídla. Ve dvou terénních sníženinách, ve vlhčích letech ovlivněných stojatou vodou, se nachází porost dřevin, který má ve své zachovalejší části charakter silně degradovaného údolního jasanovo-olšového luhu. Podél silnice Mikulov-Milovice se nachází vysázený porost trnovníku akátu. Místy se nachází výsadby ovocných dřevin. Dominantu širokolistých suchých trávníků zde tvoří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), srha laločnatá (Dactylis glomerata), místy rovněž sveřep vzpřímený (Bromus erectus), v nižší vrstvě se zpravidla vyskytuje kostřava žlábkatá (Festuca rupicola). Místy jsou rovněž porosty degradovány ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Z druhů charakteristických pro širokolisté suché trávníky se na lokalitě dále nachází např. řebříček chlumní (Achillea collina), hlaváček jarní (Adonis vernalis), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ostřice chabá (Carex flacca), ostřice Micheliova (Carex michelii), pupava obecná (Carlina vulgaris), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), čilimník zelenavý (Chamaecytisus virescens), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), svízel syřišťový (Galium verum), chrastavec rolní (Knautia arvensis), hrachor širolistý (Lathyrus latifolius), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), černýš hřebenitý (Melampyrum cristatum), jehlice trnitá (nonis spinosa), smldník jelení (Peucedanum cervaria), jitrocel prostřední (Plantago media), pryskyřník mnohokvětý (Ranunculus polyanthemos), šalvěj luční (Salvia pratensis), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), - 6 -

7 hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), čičorka pestrá (Securigera varia), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) a violka srstnatá (Viola hirta). Při inventarizaci v roce 2014 bylo zaznamenáno na území navrhované PP přesně 300 druhů rostlin, z toho je celkem 37 taxonů zařazeno mezi ohrožené a 3 taxony mezi chráněné Zoologický význam území: Území je zoologicky velmi cenné. Zásadní roli ve stávající druhové pestrosti území sehrálo jeho využívání v minulosti. Pojezdy těžkou technikou, budování zákopů, krytů a další terénní úpravy, požáry a střelba vedly k periodickému a prostorově rozrůzněnému narušování povrchu půdy. Výsledkem byla koexistence velkého množství druhů přizpůsobených na různě disturbované a různě sukcesně staré biotopy. Pestrá mozaika biotopů různého sukcesního stáří a různě disturbovaných ploch umožňovala přežívat druhům, které v okolní krajině již nenacházely vhodné biotopy (intenzivně zemědělsky využívaná krajina, chráněná území s bezzásahovým nebo uniformním managementem). Upuštění od těchto aktivit (r. 2000) znamenalo nežádoucí posun sukcese směrem k zapojeným trávníkům a zarůstání ploch křovinami. Pro uchování přírodního bohatství PP Na cvičišti je nutné neprodleně obnovit disturbanční management v co nejširším měřítku (pojezdy těžkou technikou, strhávání svrchní vrstvy půdy, pyromanagement, apod.). Výsledky výzkumů na opuštěných vojenských cvičištích ČR ukazují, že již několik let po odchodu armády dochází k poklesu druhové diverzity území a mizí především nejcitlivější druhy, vázané na raná sukcesní stádia. Zoologické průzkumy území se dosud soustředily především na dvě skupiny živočichů - denní motýly a ptáky. V prvém případě bylo zaznamenáno 68 druhů denních motýlů. To představuje bezmála polovinu všech denních motýlů ČR. hrožených druhů bylo nalezeno celkem 15. Bohatá společenstva motýlů zahrnují druhy vázané na specifické biotopy, jako např. stepi s porosty nízkých křovin (ostruháček kapinicový (Satyrium acaciae), bourovec trnkový (Eriogaster catax)), stepi s nezapojeným trávníkem či pravidelně narušované plochy (modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis), okáč medyňkový (Hipparchia fagi)) či řídké lesy a lesní lemy (okáč pýrový (Pararge aegeria), okáč ovsový (Minois dryas)). Celkem zde bylo zaznamenáno 13 druhů modrásků, 9 druhů soumračníků či 14 druhů okáčů. Průzkum ornitofauny prokázal přítomnost 40 druhů ptáků. Mezi ochranářsky významné patří druhy vázané na křoviny (např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), pěnice vlašská (Sylvia nisoria)), dále strnad luční (Emberiza calandra), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), druh který je vázaný na plochy s obnaženou půdou, podobně jako ubývající skřivan polní (Alauda arvensis). Vyskytuje se zde moudivláček lužní (Remiz pendulinus), včelojed lesní (Pernis apivorus) zde nachází bohaté zdroje potravy (blanokřídlý hmyz). Ve stromech hnízdí strakapoud velký (Dendrocopos major) nebo krutihlav obecný (Jynx torquilla). Narušované plochy s odhaleným půdním povrchem poskytují útočiště také řadě druhů samotářských vosiček a včel, na kterých parazitují další druhy blanokřídlých nebo majkovití brouci. Významné je také zastoupení druhů hmyzu, vázaných na přítomnost mrtvého či odumírajícího dřeva (např. dutinové druhy zlatohlávek skvostný (Protaetia aeruginosa) či zdobenec měnlivý (Gnorimus variabilis) nebo lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus)). Z obojživelníků jsou zde přítomny druhy vykazující menší vazbu na vodní prostředí (skokan štíhlý (Rana dalmatina), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha zelená (Bufo viridis) a obecná (Bufo bufo)). Plazy zastupuje kromě běžné ještěrky obecné (Lacerta agilis) také vzácnější slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca) NATURA 2000 V letech 2002 a 2011 proběhlo podrobné mapování biotopů soustavy Natura Z níže uvedených přehledných tabulek sestavených z výsledků těchto mapování při srovnání vývoje jednotlivých typů biotopů na předmětném území je zřejmý trend vývoje lokality. Ten lze stručně zhodnotit jako posun ke kvalitnějšímu biotopu T3.4D a postupující sukcese, tj. šíření křovin K3 a náletových dřevin X12 na úkor ruderálních porostů X7 a polí X2. Realizace speciálních opatření a managementové zásahy uvedené v kap. 3 mají docílit také řízeného potlačování sukcese a podpoření raných stádií ve prospěch obnovy ekosystémů a některých předmětů - 7 -

8 ochrany ZCHÚ (kap. 1.7). Plán péče o Přírodní památku Na cvičišti na období Přehled biotopů vymezených v rámci segmentů NATURA2000 při mapování území z r kód a název biotopu podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu K3 - Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny 30,00 husté, zapojené křoviny vysoké 2-5 metrů, kromě plošných porostů často liniové T3.4D - Širokolisté suché trávníky, bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce 29,20 zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité, případně sveřepu vzpřímeného, v nižší vrstvě s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté X7 - Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 27,90 porosty ruderální s dominancí invazních druhů (bez chebdí, zlatobýl obecný, třtina křovištní) X2 - Intenzivně obhospodařovaná pole 5,50 dříve trvale obhospodařovaná pole v pokročilém stadiu sukcese s převahou třtiny křovištní L2.4 - Měkké luhy nížinných řek 2,80 světlé, zpravidla třípatrové porosty tvořené dominantní vrbou bílou, místy s příměsí vrby křehké a topolu černého, řídčeji jasanu ztepilého a topolu bílého X9B - Lesní kultury s nepůvodními dřevinami 2,10 zapojené dřeviny pravděpodobně dosazené (topol černý, topol bílý) X12 - Nálety pionýrských dřevin 2,10 spontánní nálety dřevin na nelesní půdě (hloh obecný, růže šíková, jasan ztepilý, trnovník akát apod.) X13 - Nelesní stromové výsadby mimo sídla 0,20 extenzivní ovocné sady se zapojeným podrostem travním podrostem a porostem náletoých dřevin M1.1 - Rákosiny eutrofních stojatých vod 0,20 jednoduchá jedno až dvou vrstevná vegetace s převahou bahenních travin (rákos, ostřice apod.) celkem 100,00 Přehled biotopů vymezených v rámci segmentů NATURA2000 při mapování území z r kód a název biotopu K3 - Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny T3.4D - Širokolisté suché trávníky, bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce X7 - Ruderální bylinná vegetace mimo sídla podíl plochy v ZCHÚ (%) popis biotopu 40,00 zapojené a rozvolněné křoviny vysoké až 4 metry s podílem dřevin, plošné i liniové porosty 31,00 zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité, případně sveřepu vzpřímeného, v nižší vrstvě s výrazným zastoupením kostřavy žlábkaté 19,30 porosty ruderální vegetace s místy převažujícími invazními druhy (bez chebdí, zlatobýl obecný, třtina křovištní) X12 - Nálety pionýrských dřevin 6,00 spontánní nálety dřevin (hloh obecný, růže šíková, jasan ztepilý, trnovník akát apod.) 2,50 zapojené dřeviny pravděpodobně dosazené (topol černý, topol bílý) 1,00 dříve obhospodařovaná pole, nyní louky sečené mechanizací X9B - Lesní kultury s nepůvodními dřevinami X5 - Intenzivně obhospodařované louky X1 - Urbanizovaná území 0,20 okolí bývalé vojenské učebny, která slouží jako zázemí pro prováděnou pastvu hospodářských zvířat celkem 100, A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu hlaváček jarní (Adonis vernalis) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu v ZCHÚ stabilizovaná populace širokolistý suchý trávník v severozápadní části lokality - 8 -

9 název druhu okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu v ZCHÚ dvě až tři desítky okrajová část porostu dřevin kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis) nevelká populace širokolistý suchý trávník Přehled zvláště chráněných druhů rostlin, vyskytujících se na území PP je uváděn na základě dat uložených v databázích APK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků APK ČR, Správy CHK Pálava. 2.1.B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu v ZCHÚ chrobák pečlivý (Copris lunaris) kudlanka nábožná (Mantis religiosa) strnad luční (Miliaria calandra) bourovec trnkový (Eriogaster catax) jednotlivě K pasené plochy hojně K stepní plochy jednotlivé páry K na celém území kolísavá početnost S stráně s roztroušenými křovinami (hloh,) ještěrka obecná (Lacerta agilis) hojně S otevřené biotopy krutihlav obecný (Jynx torquilla) jednotlivě hnízdí S hnízdí v dutinách stromů lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) vzácně S vlhčí místa, padlé kmeny topolů a jiných listnáčů ohniváček černočárný (Lycaena dispar) nehojně S zamokřené louky, ruderály, bezlesé biotopy pačmelák cizopasný (Psythirus rupestris) hojně S otevřené biotopy pěnice vlašská (Sylvia nisoria) relativně hojně S lemová společenstva, roztroušené keře na stepních lokalitách ropucha zelená (Bufo viridis) slepýš křehký (Anguis fragilis) skokan štíhlý (Rana dalmatina) užovka hladká (Coronella austriaca) včelojed lesní (Pernis apivorus) jednotlivě S otevřené biotopy jednotlivě S okraje porostů jednotlivě S celá plocha PP jednotlivě S otevřené biotopy zálety za potravou S otevřené biotopy - 9 -

10 název druhu zdobenec měnlivý (Gnorimus variabilis) zlatohlávek huňatý (Tropinota hirta) batolec červený (Apatura ilia) bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) čmeláci (Bombus sp.) chrobák ozbrojený (dontaeus armiger) chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) krajník hnědý (Calosoma inquisitor) lejsek šedý (Muscicapa striata) majky (Meloe sp.) moudivláček lužní (Remiz pendulinus) otakárek fenyklový (Papilio machaon) otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) prskavci (Brachinus sp.) ropucha obecná (Bufo bufo) slavík obecný (Luscinia megarhynchos) strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) střevlík (Carabus ulrichii) svižník (Cicindela sp.) ťuhýk obecný (Lanius collurio) veverka obecná (Sciurus vulgaris) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu v ZCHÚ vzácně S dutiny listnatých stromů hojně S otevřené biotopy běžně vlhčí části PP jednotlivě otevřené biotopy s obnaženou půdou hojně vzácně hojně nehojně nehojně hojně jednotlivě hnízdí hojně hojně běžně jednotlivě jednotlivě hnízdí zálety za potravou relativně hojně hojně jednotlivě hnízdní nehojně otevřené biotopy otevřené biotopy otevřené biotopy okraje lesa, skupiny stromů lesní biotopy otevřené biotopy, častěji narušované vlhčí části PP celá plocha PP celá plocha PP otevřené biotopy celá plocha PP okraje lesa, křoviny lesní biotopy na celém území otevřené biotopy s obnaženým povrchem otevřené biotopy s křovinami lesy, skupiny stromů

11 název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb. popis biotopu druhu v ZCHÚ zlatohlávek skvostný (Cetonischema aeruginosa) nehojně dutiny listnatých stromů zlatohlávek tmavý (xythyrea funesta) hojně otevřené biotopy žluva hajní (riolus oriolus) jednotlivě okraje lesa, skupiny stromů Přehled zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se na území PP je uváděn na základě dat uložených v databázích APK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků APK ČR, Správy CHK Pálava. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) chrana přírody Nařízením vlády č. 208/2012 Sb., byla část území zahrnuta do evropsky významné lokality Milovický les (CZ ), která je zařazena do evropského seznamu. Nařízením vlády č. 682/2004 Sb., bylo území zahrnuto do Ptačí oblasti Pálava (CZ ). Území přírodní památky je od roku 1976 součástí Chráněné krajinné oblasti Pálava. Roku 1986 bylo území CHK Pálava zahrnuto do celosvětové sítě biosférických rezervací UNESC, a stalo se součástí Biosférické rezervace Pálava, která byla roku 2003 rozšířena o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje a přejmenována na Biosférickou rezervaci Dolní Morava. b) Zemědělské hospodaření Dle historických pramenů bylo území součástí městského lesa, který kardinál Dietrichstein věnoval v 17. století měšťanům. d té doby bylo území využíváno zemědělsky. Postupně zde na úkor lesa začaly vznikat sady, vinice, záhumenky. Dle historických map z II. (Františkova) vojenského mapování ( ), část lokality v minulosti sloužila jako pole, část jako pastvina a území bylo až do konce II. světové války využíváno zemědělsky. Vyskytovaly se zde sady, pole a vinice, severní část pozemku nejblíže Milovickému lesu patrně pokrýval suchý stepní trávník, který byl využíván jako pastvina. Z ortofotosnímků z roku 1953 je patrný úbytek zemědělsky využívaných pozemků ve prospěch travinných společenstev ve srovnání se stavem při II. vojenském mapování. Z tohoto ortofotosnímku je patrné dřívější mnohem menší zastoupení dřevin na lokalitě ve srovnání se současností, ty se nacházely především v terénních sníženinách a podél cest. Zarůstání lokality zřejmě započalo po příchodu armády (zřejmě již v 50-tých letech). Na základě leteckých snímků z roku 2003 a vrstvy mapování biotopů z roku 2002 je zřejmé, že až 70 % území v tomto období tvořily keřové a ruderální porosty. Po skončení armádní činnosti v r byly některé části areálu udržovány nepravidelnou sečí (Výzkumné plochy zahradnické fakulty Mendlovy univerzity v Lednici, prostředky krajinotvorných programů MŽP) a zemědělskou činností (myslivecké sdružení) celkově v malém plošném rozsahu. V r a 2009 byly odstraněny nežádoucí nárosty dřevin v severní části území a překoseny zarůstající travní plochy. d roku 2010 probíhá spolupráce se společností Moravská krajina (dříve o.s. Manner), která má na této lokalitě pronajato a zaregistrováno v registru LPIS cca 40 ha a provozuje zemědělské hospodaření za podpory dotací MZe. V současnosti (stav v roce 2015) je jižní část území cyklicky přepásána nepřetržitě po celou vegetační sezónu pomocí stáda ovcí (cca 55 ks), koz (cca 25 ks), po jednom kusu je ve stádu zastoupena kráva, poník a osel. Část lokality, především severní část území a plochy bývalých mysliveckých políček, je rovněž kosena za účelem zajištění sena pro toto stádo. Negativní vlivy: Při okolní zemědělské činnosti (ošetřování a hnojení polí a vinohradů) zasahují rezidua ochranných prostředků a úlety pesticidů při nepříznivých klimatických podmínkách a plošné aplikaci také předmětné území a území EVL. Uživatelé vinic a orné půdy v okolí území periodicky

12 využívají k průjezdu zemědělské techniky středovou cestu, která je součástí lokality. Tyto průjezdy je nutné regulovat příp. řízeně koordinovat, zejména s ohledem na zachování obslužných cest pro zajištění managementu (pastva, sečení, speciální opatření a pod.). c) Myslivost Území je součástí honitby MS Turold Mikulov. V minulosti došlo ke zřízení 3 políček o rozloze 0,6ha, 2,5ha a 1,4ha pro zajištění krmiva pro zvěř (kukuřice, řepa). Jsou zde také vybudována 2 myslivecká zařízení sloužící k lovu i přikrmování zvěře. Ze zvěře se zde pravidelně vyskytuje srnec obecný, prase divoké, zajíc polní a bažant obecný. Negativní vlivy: Příležitostně, zejména pak před zimou, jsou budována vnadiště, která jsou spojena se zvýšením trofie území. To vede ke zvýšenému výskytu nežádoucích ruderálních druhů rostlin. K tomuto jevu dochází i v okolí přikrmovacích zařízení. Z minulosti přetrvává výskyt nežádoucích zemědělských plodin na bývalých políčkách pro zvěř. d) Rekreace a sport Území leží mimo turistické trasy a není rekreací a turismem dotčeno. Terénní konfigurace láká příležitostné zájemce motokrosu a jízdy na čtyřkolce. Dříve bylo území nepravidelně využíváno vč. opuštěných vojenských objektů k provozování airsoftových sportů (paintball). Negativní vlivy: Tyto aktivity, pokud jsou provozovány řízeně a po vzájemné dohodě všech stran, nemají negativní vliv. e) Jiné způsoby využívání Po 2. světové válce se pozemek využíval jako vojenské cvičiště až do roku Pravidelnými disturbancemi v podobě pojezdu a manipulace těžkou mechanizací spolu s vytvořenými zákopy a periodickými lokálními požáry vznikla mozaika biotopů s vysokým podílem ploch v rané fázi sukcese. Dalšími pozůstatky armádní činnosti byly opuštěné vojenské objekty, které byly v r odstraněny v rámci podpory PŽP. Negativní vlivy: Na lokalitě se roztroušeně nacházejí drobné armádní stavby, pozůstatky zbraní, terčů, rozvodů, zemních bunkrů, ostnatých drátů, munice atd. Nejspíše z důvodu snadné dostupnosti a opuštěnosti areálu se vyskytují na různých místech také černé skládky. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán města Mikulov, Urbanistické středisko Brno s. r.o., Brno, 09/2001 Plán péče o CHK Pálava na období , Ministerstvo životního prostředí ČR, Rozhodnutí o uznání honitby Turold Mikulov, 1993 Rozhodnutí o uvedení honitby Turold Mikulov do souladu se zákonem, 2003 Nařízení vlády č. 682/2004 Ptačí oblast Pálava (CZ ) Nařízení vlády č. 208/2012 Sb., EVL Milovický les (CZ ) 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o nelesních pozemcích V přírodní památce jsou vymezeny celkem čtyři dílčí plochy: Přehled dílčích ploch číslo plochy označení plochy rozloha (ha) charakteristika plochy 1 Suchý trávník s mozaikou dřevin 2 Fragmenty měkkého luhu 40, ,1% 6, ,3% Dvě rozsáhlé plochy s mozaikou širokolistých suchých trávníků a roztroušených dřevin v různých stádiích sukcese, místy s výskytem ruderální vegetace (třtina, zlatobýl, chebdí) Různorodé porosty vzrostlých stromů a náletových dřevin druhově blízké měkkému luhu a s diagnostickými druhy dubohabřin; údolní sníženiny s

13 3 Bývalá pole a liniové porosty 4 krajový porost dřevin 6, ,3% 1,2623 2,3% vysokou hladinou podzemnívody a mokřadní vegetací Tři různě velké plochy dřívějších polí obhospodařované v minulosti myslivci (kukuřice, řepa) lemované liniovými porosty dřevin různého složení, políčka částečně formovaná jako úhory, travnaté plochy s převahou nežádoucích a invazních druhů rostlin (třtina, zlatobýl) Druhově různorodý porost dřevin při okraji lokality podél silnice Mikulov- Milovice, který vytváří přirozenou bariéru a odděluje část území; v porostu se místy vyskytují nežádoucí dřeviny (akát, pajasan) Dílčí plochy jsou zakresleny v mapové příloze M3 Mapa dílčích ploch a objektů na území Přírodní památky Na cvičišti Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Na charakteru zájmového území se do značné míry podepsalo jeho dlouhodobé využívání armádou. Pravidelnými disturbancemi v podobě pojezdu těžkou mechanizací popř. střelbou, občasnými řízenými požáry (část areálu sloužila jako cvičná plocha přechodu hořícího území) vznikala pestrá mozaika biotopů s vysokým podílem ploch v rané fázi sukcese. Právě na takové plochy (nezapojený drn, plošně obnažený povrch půdy apod.) jsou vázána společenstva organismů, která v současnosti patří mezi nejohroženější a nejvíc postižené vymíráním (např. samotářské včely, některé druhy motýlů apod.). Je žádoucí, aby takovéto plošky byly v území zachovány (resp. byly periodicky obnovovány) v dostatečné míře i nadále, má-li si území zachovat svou biologickou hodnotu. Dříve provedené zásahy a činnosti jsou zhodnoceny v kapitole 2.2. Další péče o území bude prováděna v souladu s tímto plánem péče realizací opatření uvedených v kap v souladu se zásadami uvedenými v kap Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při odstraňování nežádoucích nárostů dřevin je prioritním zájmem zachování populace bourovce trnkového, kdy bude zachována dostatečná rozloha vhodných dřevin (cca 25% plochy původních druhů dřevin z dotčené plochy) ponechaných bez zásahu ve formě soliterů či roztroušených fragmentů dřevin. Při managementových opatřeních prováděných za účelem potlačení nežádoucích druhů rostlin, spočívajících v opakované intenzivní pastvě a seči v jednom roce, může docházet ke krátkodobé kolizi s druhovou ochranou. V daném případě je prioritním zájmem potlačování nežádoucích druhů rostlin. Za předpokladu dodržování Rámcových zásad péče o území (viz. Kap ) nelze předpokládat kolize zájmů ochrany území

14 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání A. Péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice pro péči o nelesní pozemky (dílčí plochy č. 1 4) v přírodní památce, definované v kapitole 2.5, jsou formulovány jako obecné zásady péče o rostliny a živočichy, kteří se na těchto plochách aktuálně nachází. a) Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu pastva hospodářských zvířat Vhodný interval 1x ročně Minimální interval 1x za 3 roky Prac. nástroj/hosp. zvíře ovce, koza, kůň, skot apod. Kalendář pro management celoročně Upřesňující podmínky dlouhodobá extenzivní pastva, případně krátkodobé intenzivní přepasení stepních ploch a míst po vyřezávkách s vymezením bezzásahových částí; případné uplatnění zimní pastvy na vhodných lokalitách za účelem narušení drnu, odstranění stařiny a potlačení výmladnosti, pastva s nutným příkrmem senem z lokalit s obdobným druhovým složením rostlin Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky sečení 1x ročně 1x za 2 roky křovinořez, ručně vedená sekačka, těžká mechanizace IV - X mozaiková nebo pruhová seč s vymezením bezzásahových ploch (min. 30% z plochy zásahu) a s následným odklizením pokosené hmoty Typ managementu narušování půdního povrchu Vhodný interval občasně dle potřeby Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře traktor (orba, vláčení), těžká kolová a pásová (vojenská) technika, pastva (zimní, těžkých zvířat), kultivátor, vertikutátor, řízené odstřely trhavin apod. Kalendář pro management celoročně Upřesňující podmínky narušení povrchu půdy a úhorováním, tj. lokální narušení drnu a půdního povrchu orbou, podmítkou, s ponecháním části území ladem atpod. Typ managementu odstraňování dřevin, redukce křovin Vhodný interval průběžně dle potřeby Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře křovinořez, pila Kalendář pro management IX III Upřesňující podmínky při plošných vyřezávkách ponechávat vhodné druhy soliterních dřevin (např. ovocné stromy, duby, jilmy, lípy, hlohy, dříny apod. ) či jejich skupiny (cca 10-25% z plochy zásahu) po seříznutí pařízku na úroveň terénu neprodleně aplikovat vhodný prostředek proti výmladnosti dřevin na řeznou plochu Typ managementu vypalování Vhodný interval občasně (při nahromadění stařiny) Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře plynový hořák Kalendář pro management XI III (případně dle potřeby)

15 Upřesňující podmínky na vhodných místech za vhodných klimatických podmínek a za předpokladu, že tento typ managementu bude prováděn v rámci platné legislativy, pokusně je možné vypalovat i mimo uvedený termín Typ managementu potlačení šíření a výskytu nežádoucích druhů rostlin Vhodný interval jednorázově, opakovaně Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře motorová pila, křovinořez, herbicid (postřikovač, knotový aplikátor), ruční vytrhávání Kalendář pro management I-XII (celoročně) Upřesňující podmínky odstraňování geograficky a stanovištně nepůvodních invazních druhů dřevin (akát, pajasan, javor jasanolistý apod.) a bylin (třtina křovištní, zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský, slunečnice topinambur, hvězdnice kopinatá, hvězdnice novobelgická apod.) vždy nutno použít herbicid na řeznou plochu u odstraňovaných dřevin, u výmladků a semenáčů dřevin provádět šetrnou aplikaci herbicidu na list (i opakovaně) u rostlin provádět šetrnou aplikaci herbicidu na listovou plochu, v případě mechanických postupů (sečení, vytrhávání) je vhodné načasovat provedení zásahu do vegetačního období před vymetáním semen, ideálně takový postup několikrát opakovat v průběhu sezony kombinace opakované intenzivní seče a pastvy hospodářských zvířat s dalšími technickými opatřeními např. orba, stržením drnu atpod. Typ managementu tvorba a obnova tůní, regulace vodního režimu Vhodný interval jednorázově Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře bagr, stavební mechanizace, ruční nářadí Kalendář pro management IX XII Upřesňující podmínky tůně vytvářet v místech přirozené akumulace vody dle standardů APK ČR, stávající tůně a vodní plochy udržovat v dobrém stavu sanace pramenišť, úpravy koryt vodotečí atpod. Typ managementu výsadba a údržba vhodných druhů dřevin Vhodný interval jednorázově, dle potřeby Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční nářadí, zálivka, individiuální a skupinové oplocenky Kalendář pro management I-XII (celoročně) Upřesňující podmínky výsadba a údržba vhodných druhů dřevin a doprovodných liniových dřevin podpoření druhové skladby dřevin na vhodných místech cíleným výběrem a dosadbou (např. topol, vrba, lípa, habr, dub, ovocné dřeviny apod.) výmladkové hospodaření na vhodných dřevinách (JS, TP, VR,...), založení a údržba vrb řezem na hlavu Typ managementu odstranění ekologické zátěže Vhodný interval jednorázově, dle potřeby Minimální interval --- Prac. nástroj/hosp. zvíře ruční nářadí, odnos či odnos materiálu Kalendář pro management I-XII (celoročně) Upřesňující podmínky likvidace černých skládek, sběr a likvidace materiálů po odchodu armády (např. zbytky munice, drátů, betonových překážek...) apod. úprava obslužných cest a terénních nerovností - pouze lokálně a jen na nezbytných místech b) Zásady péče o rostliny

16 Na celém území je k ochraně druhů rostlin žádoucí: - prioritní a cílená likvidace invazních a expanzivních druhů rostlin (trnovník akát, pajasan žláznatý, bez chebdí, třtina křovištní, zlatobýl obrovský, aj.), - odstraňování nepůvodních druhů keřů, např. žanovec měchýřník, hlošina úzkolistá, - pravidelná seč a pastva hospodářských zvířat a potlačování křovinné vegetace jednotlivých dílčích ploch jako základní opatření k zachování hodnotných přírodních společenstev, - na vybraných plochách opakovaná (i v rámci jednoho roku) pastva a sečení k potlačení nežádoucích druhů rostlin, - za účelem podpory vzácných druhů plevelů v území (např. silenka noční, hlaváček letní, čistec roční) je rovněž možné maloplošné ekologické zemědělství (do 1-2 ha), část ploch je však nezbytné ponechat každoročně jako úhor, pro tyto účely je nutné zvolit botanicky méně hodnotné plochy (např. dílčí plocha č. 3), ze zemědělských plodin jsou pro tyto účely vhodné obiloviny (mimo kukuřici), doporučit lze rovněž okopaniny a zeleninu. - dlouhodobá podpora a zvyšování zastoupení podílu vhodných dřevin, např. dubů, jeřábu břeku, jilmu habrolistého a ovocných dřevin, - ošetřování ploch, na nichž bylo provedeno odstranění křovin v následujících letech až do jejich postupného převedení na stanovištně s odpovídajícími hodnotnými bylinnými společenstvy, - realizace speciálních opatření (narušení či stržení drnu, pyromanagement, reintrodukce králíků apod.). c) Zásady péče o živočichy - vytvářet plochy, na nichž bude pravidelným narušováním (vhodné jsou pojezdy těžkou technikou, stržení drnu, lokální vypalování atp.) blokována sukcese, jež by bránila vzniku zapojeného porostu za účelem vytvoření biotopu pro méně kompetičně zdatné druhy rostlin (např. plevelová společenstva) a pro druhy živočichů, vyžadující ke svému vývoji plochy s obnaženou půdou - disturbanční management by měl být mozaikovitý (nikdy by neměl zasáhnout celou nebo větší část plochy PP), ale měl by probíhat pravidelně (na lokalitě by měl být vždy přítomen dostatek ploch v iniciálním stádiu sukcese), - důležitá je také pastva, zejména pastva těžšího dobytka, žádoucí je také reintrodukce králíků (ve spolupráci s místním mysliveckým sdružením), - kosení by mělo být užíváno jen jako nástroj pro potlačování invazních druhů rostlin a jako prostředek k získání sena pro pasený dobytek, - ponechávat při pastvě (či doplňkovém kosení) porostů alespoň 1/3 plochy bez zásahu, upřednostňovat nepravidelnou mozaikovitou seč, popř. ponechávání neposečených pásů o vhodné šířce, - chránit části obhospodařovaných ploch s výskytem bobovitých a dalších živných rostlin např. instalací vnitřních ohradníků, oplůtků apod., - k podpoře populací obojživelníků a vodních bezobratlých je vhodné budovat mělké tůně, - k podpoře saproxylického hmyzu je vhodné ořezávat vhodné druhy dřevin "na hlavu" (ideálně založit vrbovnu), při rozsáhlejší těžbě pak část dřeva větších dimenzí ponechávat na místě k zetlení, - ponechávat při odstraňování rozsáhlých porostů dřevin ze stepních ploch vždy jednotlivé keře či menší skupinky keřů (cca 25% plochy původních druhů dřevin z dotčené plochy) jako hnízdní nabídku pro křovinné ptáky a pro zachování populace bourovce trnkového, - odstraňování dřevin provádět převážně v období vegetačního klidu ( běžného roku), - zachovat terénní nerovnosti (např. nezarovnávat bývalé zákopy apod.), naopak při vhodné příležitosti obnovovat ty stávající a vytvářet nové (vznikají kolmé stěny, využitelné pro blanokřídlé), - při odstraňování nežádoucích dřevin budou ponechávány solitery (i odumřelé) ovocných a jiných vhodných druhů stromů (duby, jilmy...), - ponechávat na okrajích rezervace, sousedících se zemědělskými pozemky, rozvolněná lemová společenstva vhodných druhů dřevin

17 označení plochy nebo objektu Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Plán péče o Přírodní památku Na cvičišti na období T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Název 1 Trávník s mozaikou dřevin výměra (ha) 40, ,1% stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Dvě rozsáhlé plochy s mozaikou širokolistých suchých trávníků a roztroušených dřevin v různých stádiích sukcese, místy s výskytem ruderální vegetace (třtina, zlatobýl, chebdí) Dlouhodobý cíl péče: Zajištění podmínek existence stanovišť a druhů na ně vázaných. Dostatečně pestrá mozaika ploch s různou mírou sukcese. Potlačení šíření a výskytu invazních druhů. Redukce křovin ve prospěch nelesních společenstev. Likvidace ekologické zátěže lokality. doporučený zásah naléhavost termín provedení pastva hospodářských zvířat s délkou doby pastvy dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, včetně možnosti celoroční / zimní pastvy strojní a ruční sečení s odklizením posečené hmoty formou mozaikové seče potlačení šíření a výskytu nežádoucích druhů rostlin kombinací opakované intenzivní seče a pastvy hospodářských zvířat s technických opatření např. orbou, stržením drnu atpod. lokální narušení půdního povrchu a terénní úpravy technickými zásahy, pojezdem těžké techniky, řízeným odstřelem výbušnin apod. likvidace nežádoucích druhů dřevin a redukce křovin včetně ošetření pařízků proti výmladnosti, s ponecháním soliterů nebo vybraných skupin dřevin bez zásahu vypalování některých částí ploch za vhodných klimatických podmínek a za předpokladu, že tento typ managementu bude prováděn v rámci platné legislativy. výsadba a údržba vhodných druhů dřevin a doprovodných liniových dřevin odstranění ekologické zátěže (černé skládky, armádní materiál apod.) dočasné využití zachovalých vojenských objektů pro zemědělskou činnost (zázemí pro pastvu, uskladnění sena apod.) interval provádění 1 celoročně 1x za 1 3 roky 1 IV X 1x za 1 3 roky 1 IV XI každoročně 1 celoročně 1x za 1 10 let 2 X III 1x za 1 5 let 2 XI II 1x za 1 5 let 2 IX-XI 1x za 1 10 let II-IV 3 celoročně dle nutnosti 3 celoročně dle nutnosti

18 2 Fragmenty měkkého luhu 3 Bývalá pole a liniové porosty 6, ,3% 6, ,3% Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Různorodé porosty vzrostlých stromů a náletových dřevin druhově blízké měkkému luhu a s diagnostickými druhy dubohabřin; údolní sníženiny s vysokou hladinou podzemnívody a mokřadní vegetací Dlouhodobý cíl péče: Zajištění podmínek existence stanovišť a druhů na ně vázaných. Potlačení šíření a výskytu invazních druhů. Podpora vhodných druhů dřevin a zajištění péče o ně vhodnými výchovnými zásahy. Likvidace ekologické zátěže lokality. Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Tři různě velké plochy dřívějších polí obhospodařované v minulosti myslivci (kukuřice, řepa) lemované liniovými porosty dřevin různého složení, políčka částečně formované jako úhory, travnaté plochy s převahou nežádoucích a invazních druhů rostlin (třtina, zlatobýl) Dlouhodobý cíl péče: Zajištění podmínek existence stanovišť a druhů na ně vázaných. Potlačení šíření a výskytu invazních druhů. Dostatečně pestrá mozaiky ploch s různou mírou sukcese. Likvidace ekologické zátěže lokality. odstranění nežádoucích dřevin vyřezáním s ošetřením pařízků proti výmladnosti 1 IX III 1x za 1 5 let podpoření druhové skladby dřevin na vhodných 1 celoročně 1x za 1 5 let místech cíleným výběrem a dosadbou (např. topol, vrba, lípa, habr, dub,...) regulace vodního režimu, možnost vytvoření vodních 2 VI-IX 1x za 1 5 let ploch (sanace prameniště, úprava koryta, realizace soustav tůní atpod.) prosvětlení porostu vhodnými výchovnými zásahy 2 IX - III 1x za 1 10 let výmladkové hospodaření na vhodných dřevinách (JS, TP, VR,...), založení a údržba vrb řezem na hlavu odstranění ekologické zátěže (černé skládky, armádní materiál apod.) pastva hospodářských zvířat s délkou doby pastvy dle výšky, hustoty a zapojení travního porostu, včetně možnosti celoroční / zimní pastvy strojní a ruční sečení s odklizením posečené hmoty formou mozaikové seče likvidace nežádoucích druhů dřevin a redukce křovin včetně ošetření pařízků proti výmladnosti, s ponecháním soliterů nebo vybraných skupin dřevin bez zásahu vypalování některých částí ploch za vhodných klimatických podmínek a za předpokladu, že tento typ managementu bude prováděn v rámci platné legislativy. úhorování, tj. lokální narušení drnu a půdního povrchu orbou, podmítkou, ponechání části území ladem atpod. možnost extenzivního produkčního hospodaření pěstováním zemědělských plodin (zelenina, pícniny, okopaniny, obilí apod.) příp. založení ovocného sadu v režimu ekologického hospodaření 2 celoročně 1x za 5 10 let 3 celoročně dle nutnosti 1 celoročně 1x za 1 5 let 1 IV X 1x za 1 5 let 2 X III 1x za 1 5 let 2 XI II 1x za 1 10 let 2 celoročně 1x za 1 3 let 3 celoročně 1x za 1 10 let

19 4 krajový porost dřevin 1,2623 2,3% Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Druhově nestabilizovaný porost dřevin při okraji lokality podél silnice Mikulov-Milovice, který vytváří přirozenou bariéru a odděluje část území; v porostu se místy vyskytují nežádoucí dřeviny (akát, pajasan) Dlouhodobý cíl péče: Zajištění podmínek existence stanovišť a druhů na ně vázaných. Potlačení šíření a výskytu invazních druhů. Podpora vhodných druhů dřevin a zajištění péče o ně vhodnými výchovnými zásahy. Likvidace ekologické zátěže lokality. Pozn.: stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý, 2. stupeň - zásah vhodný, 3.stupeň - zásah odložitelný. výsadba a údržba vhodných druhů dřevin a doprovodných liniových dřevin odstranění ekologické zátěže (černé skládky, armádní materiál apod.) likvidace nežádoucích dřevin a redukce křovin včetně ošetření pařízků proti výmladnosti, s ponecháním soliterů nebo vybraných skupin dřevin bez zásahu podpoření druhové skladby dřevin na vhodných místech cíleným výběrem a dosadbou (např. topol, vrba, lípa, habr, dub,...) výmladkové hospodaření na vhodných dřevinách (JS, TP, VR,...) odstranění ekologické zátěže (černé skládky, armádní materiál apod.) 3 IX-XI II-IV 1x za 1 10 let 3 celoročně dle nutnosti 1 X III 1x za 1 5 let 2 celoročně 1x za 1 5 let 3 celoročně 1x za 1 10 let 3 celoročně dle nutnosti M3 - Mapa dílčích ploch Přírodní památky Na cvičišti

20 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a přehledu činností K zabezpečení zvláště chráněného území před rušivými vlivy je v souladu s 37 odst. 1 zákona vymezeno ochranné pásmo (P) Přírodní památky Na cvičišti jako sousední území tvořené pozemky 3661/12, 3661/13, 3661/23, 3661/56, 7143, 7144, 8074, 8077 v k.ú. Mikulov o celkové výměře 2,5601 ha. Na území takto vymezeného ochranného pásma je dle 37, odst. 2 zákona nezbytný souhlas APK ČR ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků a ke změnám kultury pozemků. Dále zde platí obecná omezení vyplývající z ustanovení 26 zákona a všechna další obecná ustanovení. Část vymezeného P na jižní straně lokality, pozemky KN 7143 a 7144 k.ú. Mikulov na Moravě, je rekultivovanou plochou po bývalém vojenském objektu učebny, s možností jejího dalšího využití jako zázemí pro chov hospodářských zvířat za účelem zajištění managementu na území ZCHÚ. Návrh obecných zásahů v P: - odstraňovat nepůvodní a invazní druhy rostlin, - udržovat a redukovat zapojenost keřového porostu, - prosvětlit okolí ovocných dřevin, - omezit používání hnojiv a herbicidů, - možnost využít část plochy jako zázemí pro chov hospodářských zvířat. chranné pásmo Přírodní památky Na cvičišti je zakresleno v mapové příloze M1b - rtofotomapa Přírodní památky Na cvičišti a M2 - Katastrální mapa s vyznačením území Přírodní památky Na cvičišti. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - zaměření a vytyčení hranic území, - umístění hraničníků, pruhového značení hranic a značení MZCHÚ, - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, jejich přeznačení a následná průběžná údržba, - průběžná kontrola hraničních tabulí a instalace (přeznačení památky) a následná údržba. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Neuvažuje se o rekreačním využívání území veřejností, je zvažována možnost vymezení části území pro paintballové a airsoftové sporty, pohyb čtyřkolek a podobné sportovní aktivity. Tyto činnosti však musí probíhat řízeně, tj. pouze na k tomu vyhrazených částech, v daném termínu a se stanovenou intenzitou. Pro zajištení disturbance území a zároveň za účelem propagace ochrany přírody je možné příležitostně předvádět kolovou a pásovou vojenskou techniku v pohybu. Za předpokladu, že toto předvádění bude probíhat ve vyhrazeném území a v jasně stanoveném termínu je možné povolit i účast veřejnosti. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Pozemek může být využíván jako ukázková plocha prováděné zemědělské činnosti zaměřené na chov užitkových zvířat. Území přírodní památky je možné vhodným způsobem využívat ke vzdělávání především tím, že se pro území zajistí: