MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Bakalářská práce

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Ústav demografie a aplikované statistiky Analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice Bakalářská práce Autorka práce: Kateřina Moudrá Vedoucí práce: PhDr.Dana Hübelová, Ph.D. Brno 2012

2 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně podle metod konzultovaných s vedoucím bakalářské práce a s využitím odborné literatury, kterou cituji a uvádím v seznamu literatury na konci bakalářské práce. V Brně dne 20. května

4 Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mojí bakalářské práce PhDr. Daně Hübelové, Ph.D. za odborné připomínky a rady, které mi po celou dobu zpracování mé bakalářské práce poskytovala a za vstřícnost a trpělivost při objasnění nejasností.

5 Abstrakt Moudrá, K. Analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice Bakalářská práce, Brno 2012 Tématem této práce je analýza sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech Analýza se bude zabývat všemi 14 kraji České republiky. Chtěla bych poukázat na rozdíly jednotlivých krajů z hlediska sňatečnosti a rozvodovosti, popřípadě i příčiny a důsledky vývoje těchto demografických jevů. Vybrané ukazatele budou zpracovány na základě analýzy časových řad a následně zobrazeny v grafech zachycujících výsledky analýzy. Z ročenek jednotlivých krajů vyplývá, že sňatečnost klesá a rozvodovost se neustále zvyšuje. V bakalářské práci bude počítána predikce vývoje sňatečnosti a rozvodovosti v České republice do roku Vzhledem k tomu, že bude predikce počítána jen za 5 let, tak lze očekávat, že trendová přímka bude téměř konstantní. Klíčová slova: demografie, sňatečnost, rozvodovost, územní statistické jednotky NUTS III., lineární trend

6 Abstract Moudrá, K. Analysis of marriage and divorce rate in The Czech republic Bachelor Thesis, Brno 2012 The topic of this thesis is the analysis of marriages and divorces in the Czech republic in The analysis will inquire into all 14 countries of the Czech republic. I would like to point out the differences between particular countries from the poin of view of marriages and divorces or the cause what lead the population to these step. Selected indicators will process according to linear trend and subsequently will depict in graphs showing results of analysis. From yearbook particular countries follows that marriages diminishes and divorces increases incessantly. In this bachelor thesis will be calculated the prediction of the trend marriageness and divorceness in the Czech republic till the year Whereas the prediction will be calculated only for 5 years, it can be expected that the trend line will be almost constant. Keywords: demography, marriages, divorces, territorial statistical units NUTS III., linear trend

7 Obsah: 1. ÚVOD Cíl práce LITERÁRNÍ PŘEHLED Demografie Demografické jevy a procesy Demografické jevy Demografické procesy Historie demografie v českých zemích Pojmy Sňatečnost Rozvodovost MATERIÁL A METODIKA Výpočet demografických ukazatelů Střední stav obyvatelstva Sňatečnost Rozvodovost Časové řady Trendové funkce Lineární trend Parabolický trend Exponenciální trend VÝSLEDKY A DISKUZE Hlavní město Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj... 33

8 4.6. Pardubický kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Vysočina Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj SROVNÁNÍ INDEXU ROZVODOVOSTI PREDIKCE SŇATEČNOSTI A ROZVODOVOSTI PRO ČESKOU REPUBLIKU ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 63

9 1. ÚVOD Pro demografii je charakteristické velké množství ukazatelů, které poskytují obyvatelstvu informace o demografické situaci v jednotlivých regionech České republiky. Hlavním tématem této práce bude sňatečnost a rozvodovost v České republice v letech Bakalářskou práci týkající se sňatečnosti a rozvodovosti jsem si zvolila hlavně díky mému zájmu o tuto tématiku, která se týká každého z nás. Dalším důvodem, který mě ve výběru tématu ovlivnil, je nalezení důvodů, které jednotlivé páry k daným krokům vedlo. Zajisté bude sňatečnost i rozvodovost ovlivněna zákony, které byly v průběhu zkoumaného období vydány, ale také z ekonomického hlediska. Některé páry neuzavírají manželství z důvodu finančních příspěvků, které ženy dostávají jako svobodné matky, což usuzuji z rozhovorů s lidmi z mého okolí. Další páry naopak uzavírají sňatky za účelem poskytnutí hypotéky ze strany banky. Dle mého názoru by se lidé neměli brát kvůli špatné finanční situaci, kterou se snaží vyřešit sňatkem s protějškem, který jim může zajistit finanční jistotu, protože to jsou přesně situace, které směřují v současnosti k rozvodům. Jednotlivé páry by se měly zamyslet, zda v tom druhém mohou nalézt oporu a prostředí vhodné pro výchovu dětí a svoji spokojenost Cíl práce Podstatou práce je analýza sňatečnosti a rozvodovosti ve 14 krajích České republiky, pro kterou budou shromážděna demografická data z ročenek, které jsou zveřejněny na internetových stránkách statistického úřadu. Hlavní cíle: analyzovat shromážděná data týkající se sňatečnosti a rozvodovosti v jednotlivých krajích České republiky pomocí časových řad, 9

10 srovnat vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v krajích České republiky na základě vyhodnocených výsledků. Vedlejší cíle: zvolit trendovou funkci, vyrovnat časové řady, znázornit výsledky do grafů, které budou sestaveny z výpočtů demografických ukazatelů, zhodnotit výsledky analýzy regionů v ČR. 10

11 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Demografie Pavlík et. al (1993) definuje demografii jako vědní obor, který se zabývá demografickou reprodukcí a předmětem demografického studia jsou lidské populace. Podle Kalibové (2001) se název demografie se skládá z řeckého slova démos, nebo-li lid a grafein, nebo-li psát a popisovat. Do demografických událostí můžeme zařadit narození, úmrtí, potrat, ale i sňatek, rozvod, nemoc apod., a to z toho důvodu, že také ovlivňují proces porodnost a úmrtnost. Srb, Kučera a Růžička (1971) formulují demografii jako vědu společenskou. U obyvatelstva, které je předmětem zájmu tohoto vědního oboru, je zkoumán pohyb, změny struktury a jeho vývoj. Obyvatelstvo můžeme definovat jako soubor jedinců, kteří mají individuální znaky. Pro obyvatelstvo je typický přirozený a mechanický pohyb a vývoj, který souvisí se změnou počtu, rozmístění a struktury obyvatelstva. Obyvatelstvo je charakteristické kvalitativními a kvantitativními znaky. Mezi kvalitativní znaky patří např. pohlaví, rodinný stav, sociální příslušnost, povolání a školní vzdělání. Kvantitativní znaky zahrnují např. tělesná váha, tělesná výška a věk. Koschin (2005) upozorňuje na nepřesnost termínu populace. Tento termín se používá ve dvou významech. První význam tohoto termínu určuje obyvatelstvo konkrétního území. Druhý význam zahrnuje především skupinu osob, v níž dochází k demografické reprodukci. S demografií úzce souvisí i vztahy ovlivňující reprodukci (sňatky a rozvody). Systém, který zahrnuje populaci, reprodukci i vztahy ovlivňující reprodukci nazýváme demografický systém. Pokud zohledníme i sociální systém, získáme demo sociální systém. 11

12 2.2. Demografické jevy a procesy Demografické jevy Demografické jevy jsou zkoumány jako hromadné jevy populace. Událost se vyznačuje uskutečněním procesu. Mezi nejvýznamnější demografické jevy patří narození a úmrtí, které ovlivňuje demografické procesy porodnost a úmrtnost. Existují i další jevy, které s porodností a úmrtností úzce souvisí. Mezi tyto jevy můžeme zařadit sňatky,rozvody, dále ovdovění, nemoc a potraty. Popsané události jsou následně zpracovány do procesů porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti. [7] Demografické procesy Demografické procesy se vyznačují změnou stavu jedince. Demografické jevy a procesy spolu úzce souvisí, protože každý demografický proces na sebe váže demografickou událost: proces porodnost událost narození, proces úmrtnost událost úmrtí, proces potratovost událost potrat, proces sňatečnost událost uzavření manželství, proces rozvodovost událost rozvod, proces migrace událost stěhování. Demografické procesy jsou vyhodnocovány a porovnávány dle období, území, věku, pohlaví a příslušného státního občanství. [7] 2.3. Historie demografie v českých zemích Koschin (2005) uvádí, že demografie se v českých zemích začala prosazovat od 2. poloviny 18. století. Za zakladatele Ústavu pro antropologii a demografii je považován český antropolog Jindřich Matiegka ( ). Tento ústav byl zřízen na 12

13 filozofické fakultě české Karlo Ferdinandovy Univerzity. Zde se konaly od roku 1899 přednášky o demografii, které realizoval Jindřich Matiegka. Důležitým prvkem pro rozvíjení této vědy bylo zřízení Státního úřadu statistického, který byl založen v roce Další důležitou osobnosti v dějinách demografie byl Antonín Boháč ( ), který je považován za zakladatele české demografie. Do jeho demografické činnosti patřilo první a druhé československé sčítání lidu, přednášky na přírodovědecké fakultě a uspořádané zasedání Mezinárodního statistického institutu. Jak uvádí Kalibová (2001), nástupcem Antonína Boháčka byl Jaromír Korčák ( ). Práce Jaromíra Korčáka demografii obohatily a naplnily předpoklady pro její rozvoj. Na rozvoji české demografie se podílel i Boháčův spolupracovník František Fajfr ( ), který založil odborný časopis Demografie. Další významnou osobností je Zdeněk Pavlík, který dal podnět ke zřízení samostatné katedry demografie a geodemografie na Univerzitě Karlově v Praze Pojmy V demografii se používá mnoho demografických pojmů a definic. Mezi základní obecné pojmy můžeme zařadit např. porodnost, úmrtnost, potratovost, migraci, sňatečnost a rozvodovost. Analýzy v bakalářské práci se zaměřují na sňatečnost a rozvodovost. Z toho důvodu je potřeba si dané pojmy více konkretizovat Sňatečnost Historie dělí sňatečnost na tři etapy. První etapa od poválečného období do 60. let 20. století, kdy se uzavíralo stále více sňatků. Hlavním důvodem bylo snížení hranice zletilosti v roce 1945 z 21 let na 18 let a vyplácení novomanželských půjček. Druhá etapa měla trvání od 60. let minulého století do roku V roce 1973 byl uzavřen vysoký počet sňatků, z důvodu nahrazení zákona z roku 1948 novým zákonem o státní podpoře novomanželům. Podmínky pro získání této podpory splňovaly ¾ novomanželů. Od 80. let 20. století nastal pokles sňatečnosti, protože se z důvodu růstu cen upravily podmínky o novomanželských půjčkách. 13

14 Poslední etapa začala od 90.let minulého století a má trvání do současnosti. V této fázi klesá sňatečnost svobodných. Lidé upřednostňují společné soužití bez uzavření sňatku. [7] Kalibová (2001) uvádí, že sňatečnost je proces uzavírání sňatků dle zákonem stanovených pravidel. Není podmínkou,že tato demografická událost nastane u všech příslušníků zkoumané populace. V soužití jedinců různého pohlaví se rozlišují 2 druhy sňatků. První sňatek je nazýván sňatek svobodných. Sňatky dalšího pořadí jsou nazývány sňatky rozvedených a ovdovělých. První sňatek je chápán jako událost, která se nemůže opakovat. Intenzita sňatečnosti je ovlivňována mnoha faktory. Mezi základní faktory, které ovlivňují sňatečnost patří politická a hospodářská situace v zemi. Podle Koschina (2005) jsou podmínky pro uzavření sňatku následující: Plnoletost občan České republiky starší 18 let. Výjimku může stanovit soud v případě, že o to nezletilý požádá z důležitých důvodů (např. těhotenství partnerky). Pokrevnost sezdány nemohou být osoby v přímé linii. Pohlaví sňatek mohou uzavřít pouze dvě osoby různého pohlaví. Osoby, které mají stejné pohlaví mohou uzavřít pouze registrované partnerství, které není rovnocenné s uzavřením manželství. Rodinný stav sezdány mohou být osoby svobodné, ovdovělé a rozvedené. Při každém uzavření manželství se vyplňuje hlášení, které se zpracovává na statistickém úřadě. Toto hlášení obsahuje údaje o osobách, které manželství uzavřeli. Do osobních údajů zahrnujeme pohlaví, věk, rodinný stav, vzdělání, trvalé bydliště a státní občanství. Dále jsou zde obsaženy údaje o sňatku (datum uzavření manželství, pořadí manželství, atd.). Od roku 1971 jsou sňatky tříděny dle trvalého bydliště snoubence. Do té doby byly zařazeny dle trvalého bydliště snoubenky. 14

15 Rozvodovost Po druhé světové válce rozvodovost stoupala a příčinou bylo vydání nového zákona o rodině v roce 1963, kdy byl zrušen tzv. princip viny. V roce 1965 byla vydána novela, která umožňovala rozvod i bez souhlasu manžela nebo manželky, pokud spolu manželé minimálně 3 roky nežili. V roce 1999 přestala rozvodovost stoupat a počet rozvodů se začal snižovat. Příčinou snížení rozvodů byla novela zákona o rodině č. 91/1998 Sb., která upravila podmínky a přinesla podstatné změny, např. ztížila rozvody manželství s malými dětmi. Srb, Kučera a Růžička (1971) formulují rozvod jako právní zrušení manželského svazku. Do konce roku 1949 existovaly v ČSR dvě formy zrušení manželského svazku: rozvod (separatio) tzv. rozvod od stolu a lože, kdy manželství není zrušeno; rozluka (divortium) druhá forma zruší manželský svazek. Podle Koschina (2005) se v hlášení rozvodu uvádí osobní údaje, údaje o manželství a příčina rozvratu manželství. Hlášení o rozvodu připadá okresním soudům, které tato hlášení odesílají dvakrát měsíčně krajským soudům. Všechna hlášení zpracovává Český statistický úřad. V odborných vědách jsou sledovány rozvody z hlediska pohlaví i příčin: neuvážený sňatek, alkoholismus, nevěra, nezájem o rodinu, rozdílnost povah a názorů, zdravotní důvody, sexuální neshody a ostatní příčiny. [7] Kalibová (2001) uvádí, že intenzita rozvodovosti se mění v závislosti na věku. Úroveň rozvodovosti ovlivňuje doba uplynulá od uzavření sňatku a až potom věk při uzavření sňatku a rozvodu. 15

16 3. MATERIÁL A METODIKA Pro dosažení demografických výsledků a predikci sňatečnosti a rozvodovosti v České republice je nutné provést trendovou analýzu. Kraje České republiky se označují podle klasifikace územních statistických jednotek NUTS III. Klasifikace územních statistických jednotek slouží pro srovnatelnost statistických dat, která umožňuje porovnání jednotlivých krajů ČR mezi sebou, pro analytické potřeby a poskytování údajů v rámci EU. Na začátku této kapitoly je uveden postup při výpočtu demografických ukazatelů, které vyjadřují úroveň sňatečnosti a rozvodovosti. Dále charakterizuji počty obyvatel, počet mužů a počet žen z celkového počtu obyvatel, hrubou míru sňatečnosti a hrubou míru rozvodovosti a index rozvodovosti ve 14 krajích ČR: Hl. město Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Vysočina, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj. Údaje potřebné pro tuto analýzu jsou použity z internetových stránek statistického úřadu. Hlavním zdrojem pro shromáždění potřebných dat jsou ročenky každého kraje za posledních deset let, které obsahují střední stav obyvatelstva, sňatky a rozvody pro výpočet vybraných demografických ukazatelů. Důležité jsou i publikace významných autorů, kteří se specializují na demografii. Tyto publikace jsou zapůjčeny z Moravské zemské knihovny v Brně. Pro vyjádření míry sňatečnosti se používá ukazatel hrubá míra sňatečnosti a pro vyjádření míry rozvodovosti je to jednak hrubá míra rozvodovosti a dále index rozvodovosti. Zvolení vhodné trendové funkce, bude důležitým krokem v praktické části analýzy. Výsledky jsou zaznamenány do grafů, které znázorňují vývoj sňatečnosti a rozvodovosti za posledních 10 let v krajích České republiky. 16

17 3.1. Výpočet demografických ukazatelů V této části textu jsou znázorněny vzorce a postupy pro výpočet vybraných demografických ukazatelů, které vyjadřují míru sňatečnosti a rozvodovosti Střední stav obyvatelstva Za střední stav obyvatelstva označujeme počet obyvatel v daném okamžiku za polovinu zkoumaného období, tzn. k 30.6, respektive k 1.7 daného roku. Podle Klufové et al. (2010) se střední stav obyvatelstva vyjadřuje tímto vzorcem: S t = S + t 1 S t Sňatečnost Kalibová (2001) uvádí, že hrubá míra sňatečnosti (hms) udává počet sňatků (S) na 1000 obyvatel středního stavu (P) v ročním vymezení. hms = S P Rozvodovost Kalibová (2001) uvádí, že hrubá míra rozvodovosti (hmro) se vypočítá jako podíl rozvodů (R) na 1000 obyvatel středního stavu (P). hmro = R P.1000 Pro úroveň rozvodovosti můžeme použít i další ukazatel, index rozvodovosti (ir). Index rozvodovosti je definován jako poměr počtu rozvodů a počtu sňatků ve sledovaném roce. R ir =.100 S 17

18 3.2. Časové řady Podle Hindlse et al. (2007) se časovou řadou rozumí věcně a prostorově srovnatelná data, která jsou seřazena dle času od minulosti k přítomnosti. Druhy časových řad členíme: a) Podle časového hlediska: intervalové časové řady zaměřují se na intervalové ukazatele, okamžikové časové řady zaměřují se na okamžikové ukazatele. b) Podle periodicity: roční časové řady (dlouhodobé), krátkodobé časové řady čtvrtletní, měsíční a týdenní intervaly. c) Podle sledovaných ukazatelů: časové řady primárních ukazatelů, časové řady sekundárních ukazatelů. d) Podle způsobu vyjádření údajů: časové řady naturálních ukazatelů hodnoty v naturálních jednotkách, časové řady peněžních ukazatelů hodnoty v peněžních jednotkách Trendové funkce Hindls et al. (2007) uvádí, že trendové funkce slouží k analýze časových řad. Lineární, parabolický a exponenciální trend patří mezi funkce jednoduché, které jsou typické svou neomezeností růstu, což je zapříčiněno chybějící asymptotou. 18

19 Lineární trend Hindls et al. (2007) uvádí, že lineární trend patří mezi nejčastěji užívané funkce. Významnost tohoto trendu spočívá v situacích, kdy potřebujeme zjistit, jakým směrem časová řada bude směřovat. Trendová přímka má tvar: T = b 0 + b 1 t, kde b 0 a b 1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, 3,..., n je časová proměnná. Parametry b 0 a b 1 můžeme určit ze soustavy normálních rovnic: y t =nb 0 + b 1 t, y t t = b 0 t + b 1 t 2. Pokud se suma t = 0, tak je i průměr nulový a soustava normálních rovnic bude zjednodušena: b 0 = n y t b 1 t = 2, t y t, Parametr b 0 je můžeme počítat jako aritmetický průměr, když použijeme časovou proměnnou t a parametr b 1 udává, jaký přírůstek hodnoty T, je shodný s jednotkovým přírůstkem proměnné t. 19

20 Parabolický trend Přímka parabolického trendu má podobu: T = b 0 + b 1 t + b 2 t 2, kde b 0, b 1, b 2 jsou opět neznámé parametry a t = 1, 2, 3,..., n je časová proměnná. Parabolický trend patří také do často používaných funkcí. Parametry b 0, b 1, b 2 můžeme určit, když vyřešíme tři normální rovnice: y t = nb 0 + b 1 t + b 2 t 2, y t t = b 0 t + b 1 t 2 + b 2 t 3, y t t 2 = b 0 t 2 + b 1 t 3 + b 2 t 4. Pokud platí podmínka, kdy se suma t = 0, tak je i průměr nulový a soustava normálních rovnic bude opět zjednodušena: b 0 =, 4 (, 2 t y t t 4,, 2 n t t ) y t 2, 2 t b 1 t = 2, t y, t b 2 = n, 2 (, 2 y t t t 4,, 2 2 n t t ) y t 20

21 Exponenciální trend Přímka exponenciálního trendu má tento tvar: T t = b 0 b 1 t nebo T t = e γ + δt kde parametry b 0 a b 1 neznámé parametry a t = 1, 2, 3,..., n je časová proměnná. Pokud je základ přirozeného logaritmu e = 2, , tak parametry b 0 a b 1 mají tuto podobu: γ b = e 0 δ b = e 1 Aby jsme mohli odhadnout parametry, je potřeba použít metodu linearizující transformace, kterou provedeme logaritmickou transformací funkce: log T t = log b 0 + t log b 1, pak sestavíme dvě normální rovnice a jejich řešením získáme odhady parametrů b 0 a b 1 : log y t = n log b 0 + log b 1 t, t log y t = log b 0 t + log b 1 t 2. 21

22 4. VÝSLEDKY A DISKUZE Kraje České republiky se podle klasifikace územních statistických jednotek označují NUTS III. V České republice máme 14 krajů: Praha, Středočeský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj. [8] Obrázek č. 1: Kraje České republiky (zdroj: Hlavní město Praha Od roku 2001 se Praha člení na 22 správních obvodů a 57 městských částí s vlastními volenými orgány. Praha je centrem politiky, mezinárodních vztahů, vzdělávání, kultury,ekonomiky a zároveň největším městem České republiky. Rozloha města činí 496 km 2. 22

23 Počet obyvatel k byl Počet mužů v roce 2001 byl a ročně stoupal o několik tisíc až v roce 2010 se dostal na hodnotu přibližně mužů. [8] Populace žen je o několik desítek tisíc vyšší než populace mužů. V roce 2001 počet žen činil přibližně V prvních 3 letech sledovaného období byl počet žen téměř konstantní a postupně byl zaznamenán nárůst, který v roce 2010 činil žen. Jak můžeme vidět v grafu 1, největší počet sňatků na obyvatel byl zaznamenán v roce 2007, kdy byl počet sňatků a hrubá míra sňatečnosti byla 5,9. Nejnižší počet sňatků na obyvatel byl v roce Hrubá míra sňatečnosti byla 4,8, tj sňatků. Časová řada hrubé míry sňatečnosti ve zkoumaném období má klesající lineární trend. Sňatečnost v hlavním městě Praha je vyjádřena podle trendu, který má tvar: T = 5,506 0,076t, a parametr b 0 = 5,506 a parametr b 1 = 0,076. Sňatečnost v hlavním městě Praha Počet sňatků na obyvatel 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 1: Sňatečnost v hlavním městě Praha hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 23

24 V grafu 2 je zobrazena rozvodovost v hlavním městě Praha. Největší počet rozvodů na obyvatel byl v roce V tomto roce bylo zaznamenáno rozvodů. Hrubá míra rozvodovosti byla 3,5. Nejnižší počet rozvodů na obyvatel byl v roce 2009, a to rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 2,5. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má ve zkoumaném období klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,112 0,092t, a parametr b 0 = 3,112 a parametr b 1 = 0,092. Rozvodovost v hlavním městě Praha Počet rozvodů na obyvatel 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 2: Rozvodovost v hlavním městě Praha Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2001, kdy dosáhl 64 %, což bylo zapříčiněno tím, že z sňatků se párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2009, z důvodu nízkého počtu rozvodů, což bylo uvedeno v předchozím grafu. 24

25 Index rozvodovosti v Praze Index rozvodovosti (%) index rozvodovosti Graf č. 3: Index rozvodovosti v Praze 4.2. Středočeský kraj Středočeský kraj se rozkládá kolem hlavního města Prahy. Jeho rozloha činí km 2. Kraj se člení na 12 okresů s 10 okresními městy. Do roku 2010 bylo v kraji zaznamenáno obcí. [8] Počet obyvatel k byl V roce 2001 činil počet mužů a stoupl až na hodnotu, která v roce 2010 tvořila mužů. Počet mužů a žen zde není tak odlišný, jako například v Praze. Počet žen se pohybuje od roku 2001 do roku 2010 od do žen. V grafu 4 sňatečnost ve Středočeském kraji je zobrazeno, že největší nárůst počtu sňatků na obyvatel byl v roce V tomto roce se počet sňatků vyšplhal na sňatků a hrubá míra sňatečnosti byla 5,6. Největší pokles byl zaznamenán v roce 2010, kdy počet sňatků byl a hrubá míra sňatečnosti 4,5. 25

26 Trendová přímka sňatečnosti ve Středočeském kraji je mírné klesající. Trendová přímka má tvar: T = 5,068 0,047t, a parametr b 0 = 5,068 a parametr b 1 = 0,047. Sňatečnost ve Středočeském kraji Počet sňatků na obyvatel Graf č. 4: Sňatečnost ve Středočeském kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu V grafu č. 5 můžeme vidět velký pokles počtu rozvodů na obyvatel v roce 2009 oproti dalším zkoumaným rokům, kdy počet rozvodů byl a hrubá míra sňatečnosti byla 2,8. Naopak největší počet rozvodů na obyvatel byl v roce Počet rozvodů v daném roce byl a hrubá míra sňatečnosti byla 3,4. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má ve zkoumaném období klesající lineární trend. Trendová přímka má tvar: T = 3,148 0,018t, a parametr b 0 má hodnotu 3,148 a parametr b 1 má hodnotu 0,

27 Rozvodovost ve Středočeském kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,500 3,400 3,300 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 5: Rozvodovost ve Středočeském kraji Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2010 a dosahoval až 72 %, což bylo zapříčiněno tím, že z sňatků se párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2007 a tvořil 55 %. Index rozvodovosti ve Středočeském kraji Index rozvodovosti (%) index rozvodovosti Graf č. 6: Index rozvodovosti ve Středočeském kraji 27

28 4.3. Ústecký kraj Tento kraj se rozkládá na severozápadě České republiky. Hranice na severozápadě kraje tvoří současně i státní hranice s Německem. Rozloha kraje činí km 2. Kraj se dělí na sedm okresů: Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem. Tyto okresy se dále člení na 354 obcí. Od roku 2003 vzniklo 16 správních obvodů obcí s rozšířenou působnosti. Největším městem je Ústí nad Labem. [8] V Ústeckém kraji se k počet obyvatel vyšplhal na Počet mužů v roce 2001 tvořil a do roku 2010 stoupla hodnota na mužů. Populace žen se v těchto letech pohybovala mezi a žen. V Ústeckém kraji byla zaznamenána nejvyšší hrubá míra sňatečnosti v roce V tomto roce byl počet sňatků 5006 a hrubá míra sňatečnosti byla 5,4. Nejnižší hrubá míra sňatečnosti byla v roce 2010, a to 4,4. Počet sňatků v tomto roce byl sňatků, tedy o 1337 sňatků méně než v roce Časová řada ve zkoumaném období má klesající lineární trend a její tvar je: T = 5,209 0,057t, a parametr b0 má hodnotu 5,209 a parametr b1 má hodnotu 0,057. Sňatečnost v Ústeckém kraji Počet sňatků na obyvatel 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 7: Sňatečnost v Ústeckém kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 28

29 Hrubá míra rozvodovosti v Ústeckém kraji je nejvyšší v roce 2004 a byla 4,1. Počet sňatků v roce 2004 byl sňatků. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla v roce 2010 a to 3,1 rozvodů na obyvatel. V tomto roce bylo zaznamenáno rozvodů. Rozdíl mezi rokem 2004 a 2010 byl 790 sňatků. Lineární trend má klesající charakter. Trendová rovnice má tvar: T = 3,601 0,093t, a parametr b 0 má hodnotu 3,601 a parametr b 1 má hodnotu 0,093. Rozvodovost v Ústeckém kraji Počet rozvodů na obyvatel 4,500 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 8: Rozvodovosti v Ústeckém kraji Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003 a tvořil 78 %. V tomto roce se z sňatků se párů rozvedlo. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce Z sňatků se rozvedlo párů. 29

30 Index rozvodovosti v Ústeckém kraji Index rozvodovosti (%) 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 9: Index rozvodovosti v Ústeckém kraji 4.4. Liberecký kraj Liberecký kraj se nachází na severu České republiky. Kraj se skládá z okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily. Je tvořen 10 správními obvody obcí s rozšířenou působností. Rozloha kraje činí km 2. [8] Počet obyvatel k byl Vývoj počtu žen se pohyboval ve zkoumaných letech mezi a žen. Počet mužů tvořil na začátku zkoumaného období a na konci zkoumaného období se vyšplhal na mužů. V grafu č. 10 je zřejmé, že hrubá míra sňatečnosti byla nejvyšší v roce V daném roce bylo zaznamenáno 5,9 sňatků na obyvatel. Celkový počet sňatků byl sňatků. Hrubá míra sňatečnosti byla nejnižší v roce 2010, a to 4,4 sňatků na obyvatel. Počet sňatků v roce 2010 byl sňatků. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším počtem sňatků za zkoumané období byl 636 sňatků. 30

31 Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 5,2456 0,0725t, a parametr b 0 má hodnotu 5,2456 a parametr b 1 má hodnotu 0,0725. Sňatečnost v Libereckém kraji Počet sňatků na obyvatel 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 10: Sňatečnost v Libereckém kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2006, a to 3,6 rozvodů na obyvatel. V tomto roce bylo zaznamenáno rozvodů. Nejnižší počet rozvodů byl rozvedených párů v roce Hrubá míra rozvodovosti na konci zkoumaného období byla 3. Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem rozvodů ve zkoumaném období byl 197 rozvodů. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,3616 0,0329t, a parametr b 0 má hodnotu 3,3616 a parametr b 1 má hodnotu 0,

32 Rozvodovost v Libereckém kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,700 3,600 3,500 3,400 3,300 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 11: Rozvodovost v Libereckém kraji Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003, a to 73 %. V daném roce bylo zaznamenáno z sňatků rozvodů. Nejnižší byl v roce 2007 a 2008, kdy byly hodnoty téměř stejné a index rozvodovosti byl 59 %. V roce 2007 se z sňatků párů rozvedlo a v roce 2008 se z sňatků rozvedlo párů. Index rozvodovosti v Libereckém kraji Index rozvodovosti (%) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 12: Index rozvodovosti v Libereckém kraji 32

33 4.5. Královéhradecký kraj Kraj sousedí se Středočeským, Libereckým a Pardubickým krajem. Kraj se rozkládá na rozloze km 2. [8] Počet obyvatel ke konci roku 2010 byl obyvatel. Z toho počet mužů ke konci zkoumaného období byl a počet žen byl Počet sňatků na obyvatel byl největší v roce 2007, kdy hrubá míra sňatečnosti byla 5,4. Počet sňatků v roce 2007 byl sňatků. Nejnižší byla hrubá míra sňatečnosti v roce 2009, a to 4,4 sňatky na obyvatel. Počet párů, které uzavřely sňatek byl Rozdíl mezi nejmenším a největším počtem sňatků byl 543 sňatků. Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,8846 0,0496t, a parametr b 0 má hodnotu 4,8846 a parametr b 1 má hodnotu 0,0496. Sňatečnost v Královéhradeckém kraji 6,000 Počet sňatků na obyvatel 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 13: Sňatečnost v Královéhradeckém kraji 33

34 V grafu č. 14 můžeme vidět, že hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2002 a pak v roce V roce 2002 byla hrubá míra rozvodovosti 3,3 rozvodů na obyvatel a rozvedlo se párů. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla v roce V tomto roce byl počet rozvodů na obyvatel 2,7 a počet rozvodů byl Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,0486 0,0308t, a parametr b 0 má hodnotu 3,0486 a parametr b 1 má hodnotu 0,0308. Rozvodovost v Královéhradeckém kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 14: Rozvodovost v Královéhradeckém kraji Index rozvodovosti byl nejnižší v roce 2008, a to 55 %. Z celkového počtu sňatků se párů rozvedlo. Nejvyšší index rozvodovosti byl 67 %, který byl zaznamenán v roce 2004, kdy se z sňatků párů rozvedlo. 34

35 Index rozvodovosti v Královéhradeckém kraji Index rozvodovosti (%) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 15: Index rozvodovosti v Královéhradeckém kraji 4.6. Pardubický kraj Ve východní části čech můžeme nalézt Pardubický kraj. Rozkládá se na rozloze km 2. [8] K se počet obyvatel pohyboval kolem Počet mužů se ve zkoumaném období pohyboval mezi a muži. Počet žen na začátku zkoumaného období byl žen a na konci zkoumaného období vzrostl na žen. Největší počet sňatků v Pardubickém kraji byl v roce Hrubá míra sňatečnosti byla 5,4 a počet sňatků Nejmenší počet sňatků byl v roce 2010, kdy hrubá míra sňatečnosti byla 4,2 a počet sňatků Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem sňatků ve zkoumaném období činil 599 sňatků. 35

36 Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,7821 0,0486t, a parametr b 0 má hodnotu 4,7821 a parametr b 1 má hodnotu 0,0486. Sňatečnost v Pardubickém kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 16: Sňatečnost v Pardubickém kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Rozvodovost v Pardubickém kraji byla největší v roce Počet rozvodů byl a hrubá míra rozvodovosti byla 2,9 rozvodů na obyvatel. Počet rozvodů v roce 2010 se vyznačuje nejnižší hrubou mírou rozvodovosti, která byla 2,5. Počet rozvedených párů v daném roce byl Rozdíl mezi rokem 2004 a 2010 byl 182 rozvodů. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2,7014 0,0339t, a parametr b 0 má hodnotu 2,7014 a parametr b 1 má hodnotu 0,

37 Rozvodovost v Pardubickém kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 17: Rozvodovost v Pardubickém kraji V grafu č. 18 je index rozvodovosti nejvyšší v roce Z celkového počtu sňatků se 63 % párů rozvedlo, tj rozvodů. Nejnižší byl index rozvodovosti v roce 2007, a to 51 %. Z celkového počtu sňatků se rozvedlo párů. Index rozvodovosti v Pardubickém kraji Index rozvodovosti (%) 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 18: Index rozvodovosti v Pardubickém kraji 37

38 4.7. Olomoucký kraj Tento kraj se nachází ve střední části Moravy, ale zasahuje i do severní části Moravy. Rozloha kraje zaujímá 5 266, 64 km 2. [8] K bylo zaznamenáno obyvatel. V roce 2001 byl počet mužů a do roku 2010 počet mužů vzrostl na Počet žen v roce 2001 byl žen. V roce 2010 byl zaznamenán pokles počtu žen na žen. Hrubá míra sňatečnosti v Olomouckém kraji byla nejvyšší v roce Počet sňatků byl a hrubá míra sňatečnosti byla 5,2. V roce 2010 byla nejnižší hrubá míra sňatečnosti a její hodnota dosahovala 4,2 sňatků na obyvatel. V daném roce se uzavřelo sňatků. Rozdíl mezi rokem 2007 a 2010 byl 650 sňatků. Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,696 0,0232t, a parametr b 0 má hodnotu 4,696 a parametr b 1 má hodnotu 0,0232. Sňatečnost v Olomouckém kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 19: Sňatečnost v Olomouckém kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 38

39 V grafu č. 20 je vidět velké kolísání hrubé míry rozvodovosti. Největší počet rozvodů je v roce 2006, kdy bylo zaznamenáno rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 3,1. Nejnižší počet rozvodů byl v roce V tomto roce bylo rozvodů a 2,7 rozvodů na obyvatel. Rozdíl mezi největším a nejmenším počtem byl 262 rozvodů. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2,9269 0,0087t, a parametr b 0 má hodnotu 2,9269 a parametr b 1 má hodnotu 0,0087. Rozvodovost v Olomouckém kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 Graf č. 20: Rozvodovost v Olomouckém kraji hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2010 a nejnižší v roce Z celkového počtu sňatků v roce 2010 se 68 % párů rozvedlo, tj rozvodů. V roce 2007 se z sňatků rozvedlo párů. 39

40 Index rozvodovosti v Olomouckém kraji Index rozvodovosti (%) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 21: Index rozvodovosti v Olomouckém kraji 4.8. Moravskoslezský kraj Kraj se nachází na severovýchodě České republiky. Zahrnuje okres Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a město Ostrava. Moravskoslezský kraj se dělí na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, které jsou tvořeny 299 obcemi a 41 městy. Rozloha činí km 2. [8] K byl počet obyvatel Počet mužů v roce 2001 byl mužů. V roce 2010 byl zaznamenán pokles mužů na Populace žen v roce 2001 byla žen. Do roku 2010 počet žen klesl na žen. Hrubá míra sňatečnosti, která byla 5,4 v roce 2007, tvořila nejvyšší hodnotu ve zkoumaném období. Počet dvojic, které uzavřely sňatek bylo Nejnižší počet sňatků byl v roce 2010, a to sňatků. Hrubá míra sňatečnosti v tomto roce byla 4,4. Rozdíl mezi nejmenším a největším počtem sňatků byl sňatků. 40

41 Časová řada hrubé míry sňatečnosti má mírně klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,7508 0,0022t, a parametr b 0 má hodnotu 4,7508 a parametr b 1 má hodnotu 0,0022. Sňatečnost v Moravskoslezském kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 22: Sňatečnost v Moravskoslezském kraji Nejvyšší míra rozvodovosti byla v roce 2004, kdy hodnota byla 3,5 sňatků na obyvatel. Počet rozvedených dvojic byl Naopak nejnižší míra rozvodovosti byla zjištěna v roce 2009, a to 2,8 rozvodů na obyvatel. Počet rozvodů tvořil 3 488, tedy o 905 rozvodů méně než v roce Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,1907 0,0589t, a parametr b 0 má hodnotu 3,1907 a parametr b 1 má hodnotu 0,

42 Rozvodovost v Moravskoslezském kraji Počet rozvodů na obyvatel 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 23: Rozvodovost v Moravskoslezském kraji Index rozvodovosti byl nejnižší v roce Z celkového počtu sňatků v daném roce se 57 % párů rozvedlo, tj rozvodů. Nejvyšší index rozvodovosti byl v roce V tomto roce se z párů, které uzavřely sňatek, párů rozvedlo. Index rozvodovosti v Moravskoslezském kraji Index rozvodovosti (%) 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 24: Index rozvodovosti v Moravskoslezském kraji 42

43 4.9. Zlínský kraj Vznik Zlínského kraje má počátky ve sloučení okresů Zlín, Kroměříž, Uherské hradiště a Vsetín. Od se člení na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 25 územních obvodů pověřených obcí. Jeho rozloha činí km 2. [8] Počet obyvatel k byl Počet žen v roce 2001 byl V roce 2010 byl zaznamenán pokles počtu žen na žen. Počet mužů ve zkoumaném období klesl z na mužů. V grafu č. 25 je největší počet sňatků v roce Počet dvojic, které uzavřely manželství bylo zaznamenáno a hrubá míra sňatečnosti byla 5 sňatků na obyvatel Zlínského kraje. Nejmenší počet sňatků byl zjištěn v roce 2003, kdy se vzalo párů a hrubá míra sňatečnosti dosáhla 4,2 sňatků na obyvatel. Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,6028 0,024t, a parametr b 0 má hodnotu 4,6028 a parametr b 1 má hodnotu 0,024. Sňatečnost ve Zlínském kraji Počet sňatků na obyvatel 5,200 5,000 4,800 4,600 4,400 4,200 4,000 3,800 Graf č. 25: Sňatečnost ve Zlínském kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 43

44 Největší počet rozvodů byl 1 618, který byl zaznamenán v roce 2006 a hrubá míra rozvodovosti byla 2,7 rozvodů na obyvatel. Nejnižší byla hrubá míra rozvodovosti v roce 2005, kdy její hodnota byla 2,4 rozvodů na obyvatel. Počet rozvodů v roce 2005 byl 1 420, což bylo o 198 rozvodů méně než v roce Časová řada hrubé míry rozvodovosti má rostoucí lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2, ,0045t, a parametr b 0 má hodnotu 2,5597 a parametr b 1 má hodnotu 0,0045. Rozvodovost ve Zlínském kraji Počet rozvodů na obyvatel 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 Graf č. 26: Rozvodovost ve Zlínském kraji hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu V roce 2003 byl nejvyšší index rozvodovosti, který dosahoval skoro 64 %. Z celkového počtu sňatků se párů rozvedlo. V roce 2002 byla naopak zjištěn nejnižší index rozvodovosti 49 %, což znamená, že z celkového počtu sňatků v daném roce se rozvedlo párů. 44

45 Index rozvodovosti ve Zlínském kraji Index rozvodovosti (%) 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 27: Index rozvodovosti ve Zlínském kraji Jihomoravský kraj Kraj je tvořen 7 okresy: Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jihomoravský kraj zaujímá rozlohu km 2. Centrem tohoto kraje je Brno, které leží na soutoku řeky Svratky a Svitavy. [8] K byl počet obyvatel Počet žen v roce 2001 činil a do roku 2010 vzrostl na žen. Počet mužů také ve zkoumaném období vzrostl z na mužů. V grafu č. 28 byl největší počet sňatků v roce 2007, kdy bylo zjištěno sňatků, což bylo o sňatků více než v roce 2010, kdy se vzalo párů. Hrubá míra sňatečnosti v roce 2007 byla 5,5 sňatků na obyvatel a v roce 2010 byla 4,4 sňatky na obyvatel. 45

46 Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,9637 0,0346t, a parametr b 0 má hodnotu 4,9637 a parametr b 1 má hodnotu 0,0346. Sňatečnost v Jihomoravském kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 28: Sňatečnost v Jihomoravském kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Největší počet rozvodů byl v roce 2010, a to rozvodů. Hrubá míra rozvodovosti dosahovala hodnoty 3 rozvody na obyvatel. V roce 2009 byla nejnižší hrubá míra rozvodovosti a její hodnota byla 2,6 rozvodů na obyvatel a počet rozvodů byl V roce 2010 byl počet rozvodů větší o 501 rozvodů než v roce Časová řada hrubé míry rozvodovosti má rostoucí lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2, ,0145t, a parametr b 0 má hodnotu 2,8387 a parametr b 1 má hodnotu 0,

47 Rozvodovost v Jihomoravském kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,200 3,100 3,000 2,900 2,800 2,700 2,600 2,500 2,400 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 29: Rozvodovost v Jihomoravském kraji Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2006, a to 52 %. Z celkového počtu sňatků se párů rozvedlo. Nejvyšší byl index rozvodovosti v roce V tomto roce se z celkového počtu sňatků 69 % párů rozvedlo, což bylo rozvodů, tj. o 452 rozvodů více než v roce Index rozvodovosti v Jihomoravském kraji Index rozvodovosti (%) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 30: Index rozvodovosti v Jihomoravském kraji 47

48 4.11. Vysočina Tento kraj je charakteristický svou členitostí a vyšší nadmořskou výškou a řídkým osídlením. Velkou část území zaujímá Českomoravská vrchovina. Kraj je tvořen 5 okresy, 15 správními obvody obcí s rozšířenou působností. Rozloha kraje Vysočina tvoří km 2. [8] K byl počet obyvatel Počet žen v roce 2001 byl žen. Do roku 2010 se počet žen zvýšil na žen. Populace mužů byla tvořena v roce 2001 z mužů. Do roku 2010 se počet mužů vyšplhal až na mužů. V grafu č. 31 byla nejvyšší míra sňatečnosti v roce 2002, kdy hodnota dosahovala 5 rozvodů na obyvatel a počet sňatků byl Nejnižší míra sňatečnosti byla v roce Hodnota byla 4,2 sňatků na obyvatel a počet sňatků dosáhl Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,6811 0,0644t, a parametr b 0 má hodnotu 4,6811 a parametr b 1 má hodnotu 0,0644. Sňatečnost na Vysočině Počet sňatků na obyvatel 5,200 5,000 4,800 4,600 4,400 4,200 4,000 3,800 Graf č. 31: Sňatečnost na Vysočině hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 48

49 Nejnižší počet rozvodů byl rozvodů v roce Hrubá míra rozvodovosti byla 2,2. Nejvyšší byl počet rozvodů v roce V tomto roce bylo zaznamenáno rozvodů a hrubá míra rozvodovosti byla 2,6 rozvodů na obyvatel. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má rostoucí lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2, ,0195t, a parametr b 0 má hodnotu 2,409 a parametr b 1 má hodnotu 0,0195. Rozvodovost na Vysočině Počet rozvodů na obyvatel 2,700 2,600 2,500 2,400 2,300 2,200 2,100 2,000 Graf č. 32: Rozvodovost na Vysočině hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu V grafu č. 33 byla nejvyšší index rozvodovosti v roce 2010 a dosahoval 59 %. Z sňatků se párů rozvedlo. Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2002 a dosahoval 45 %. Z celkového počtu oddaných párů, který byl se párů rozvedlo. 49

50 Index rozvodovosti na Vysočině Index rozvodovosti (%) 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 33: Index rozvodovosti na Vysočině Jihočeský kraj Nachází se na jihozápadě České republiky. Jeho rozloha zaujímá km 2. Je tvořen 17 správními obvody obcí s rozšířenou působností a 37 správními obvody obcí s pověřeným úřadem. [8] K bylo zaznamenáno obyvatel. Počet mužů v roce 2001 byl mužů. Do roku 2010 počet mužů vzrostl na mužů. Počet žen rovněž vzrostl ve zkoumaném období z na žen. Největší počet uzavřených sňatků byl sňatků v roce 2007 a hodnota hrubé míry sňatečnosti dosáhla 5,4 sňatků na obyvatel. Nejnižší počet sňatků byl sňatků v roce 2009 a hrubá míra sňatečnosti byla 4,5. Počet sňatků oproti roku 2007 byl nižší o 578 sňatků. 50

51 Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,899 0,0422t, a parametr b 0 má hodnotu 4,899 a parametr b 1 má hodnotu 0,0422. Sňatečnost v Jihočeském kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 34: Sňatečnost v Jihočeském kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu Nejvyšší hrubá míra rozvodovosti byla v roce 2003 a hodnota dosahovala 3,1 rozvodů na obyvatel. Počet párů, kteří se v daném roce rozvedly byl Nejnižší byla hrubá míra rozvodovosti v roce Hodnota byla 2,5 rozvodů na obyvatel a počet rozvodů byl 1 627, což byl nejmenší počet rozvodů za zkoumané období. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 2,9331 0,035t, a parametr b 0 má hodnotu 2,9331 a parametr b 1 má hodnotu 0,

52 Rozvodovost v Jihočeském kraji Počet rozvodů na obyvatel 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 Graf č. 35: Rozvodovost v Jihočeském kraji hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Nejnižší index rozvodovosti byl v roce 2007 a jeho hodnota byla 47 %. Z celkového počtu sňatků se párů rozvedlo. Naopak nejvyšší index rozvodovosti byl 68 % a z celkového počtu sňatků se párů rozvedlo. Index rozvodovosti v Jihočeském kraji Index rozvodovosti (%) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 index rozvodovosti Graf č. 36: Index rozvodovosti v Jihočeském kraji 52

53 4.13. Plzeňský kraj Území se rozprostírá na km 2 a kraj se tak považuje za třetí největší v České republice. [8] Počet obyvatel k byl Počet žen na začátku zkoumaného období činil žen. Počet žen v průběhu zkoumaného období vzrostl a v roce 2010 bylo zaznamenáno žen. U mužů bylo od roku 2001 do roku 2004 zaznamenáno kolísání, ale od roku 2005 až do roku 2010 počet mužů vzrůstal a na konci zkoumaného období bylo zaznamenáno mužů. Nejmenší počet sňatků byl v roce 2009, a to sňatků a nejnižší hrubá míra sňatečnosti dosáhla 4,4. Nejvyšší hrubá míra sňatečnosti byla v roce 2001 a hodnota byla 5,3 sňatků na obyvatel. Počet sňatků v roce 2001 byl sňatků. Rozdíl mezi rokem 2009 a 2001 byl 414 sňatků. Časová řada hrubé míry sňatečnosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 4,9711 0,0769t, a parametr b 0 má hodnotu 4,9711 a parametr b 1 má hodnotu 0,0769. Sňatečnost v Plzeňském kraji Počet sňatků na obyvatel 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0,000 Graf č. 37: Sňatečnost v Plzeňském kraji hrubá míra sňatečnosti trendová přímka spojnice trendu 53

54 Hrubá míra rozvodovosti byla nejvyšší v roce 2003, a to 3,4 rozvody na obyvatel. V tomto roce byl i největší počet rozvádějících se párů, který byl rozvodů. Nejnižší hrubá míra rozvodovosti byla zaznamenána v roce Hodnota tvořila 2,6 rozvodů na obyvatel a nejmenší počet rozvodů ve stejném roce byl rozvodů. Časová řada hrubé míry rozvodovosti má klesající lineární trend. Rovnice trendové přímky má tvar: T = 3,0334 0,0517t, a parametr b 0 má hodnotu 3,0334 a parametr b 1 má hodnotu 0,0517. Rozvodovost v Plzeňském kraji Počet rozvodů na obyvatel 4,000 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 hrubá míra rozvodovosti trendová přímka spojnice trendu Graf č. 38: Rozvodovost v Plzeňském kraji Index rozvodovosti byl nejvyšší v roce 2003 a dosáhl 72 %, kde z celkového počtu párů, které uzavřely sňatek se dvojic rozvedlo. Naopak nejnižší byl index rozvodovosti byl v roce 2006 a dosáhl 56 %, kde se z sňatků rozvedlo dvojic. 54