Svalová soustava. spolu s kostrou tvoří pohybovou soustavu zajišťuje pohyb jednotlivých částí těla (hlavy, krku, )

Transkript

1 Svalvá sustava splu s kstru tvří phybvu sustavu zajišťuje phyb jedntlivých částí těla (hlavy, krku, ) ksterní svalstv zajišťuje phyb celéh těla (lkmce) hladké svalstv zajišťuje phybvu aktivitu vnitřních rgánů těla ksterní svalstv tvří 40 % hmtnsti těla, hladké svalstv 3 % hmtnsti u člvěka přibližně 643 svalů u člvěka 3 typy svalů: 1. Ksterní (příčně pruhvaný) vládány vůlí splu s kstmi a šlachami dpvídá za všechny frmy vlníh phybu (chůze, ) zapjuje se též d autmatických reakcí (reflexy) 2. Hladký sval způsbuje phyby vnitřních rgánů jeh phyb nezávisí na činnsti naší vůle, tzn. není pd vědmu kntrlu mzku, ale je dpvědný např. za trávicí prcesy, kde např. pdmiňuje kntrakce střev (peristaltiku), které psuvají ptravu, neb phyby mčvéh měchýře základní stavební jedntku je jednjaderná vřetenvitá buňka 3. Srdeční sval tvří strukturu srdce stavba bdbná jak u ksterníh svalu, ale svalvá vlákna jsu krátká, tlustá a tvří hustu síť spjenu můstky kntrakce srdce jsu výsledkem impulsů vysílaných z tkání uvnitř srdce, následkem těcht impulsů je krev přečerpávána d krevních cév Stavba ksterníh svalu základní stavební jedntku ksterníh svalu jsu svalvá vlákna průměr mikrmetrů, délka 0,5-20 cm jsu mnhjaderná, vznikla z více svalvých buněk rzpuštěním přepážek snpečky svalvých vláken spjených řídkým vazivem (vaziv bsahuje cévy a nervy)

2 snpce - spjení snpečků sval (musculus) - subr všech snpců navzájem spjených vazivem svalvá pvázka - tenký vazivvý bal na pvrchu svalu svalvé bříšk (svalvá hlava) - nejširší část svalu na bu kncích přechází sval ve šlachy (zajišťují pevné připjení svalu ke kstem) mezi myfibrilami je glykgen (uhlhydrát, "zásba svalvéh paliva") a mitchndrie (v nich se živiny spalují za přítmnsti kyslíku, vzniká tak energie, která se uskladňuje v pdbě ATP) ke každému svalvému vláknu vede nervvé vlákn, které v případě ptřeby uvádí sval d phybu vůlí vládaný phyb je vyvlán vzruchy vysílanými z mzkvé kůry k pačné straně těla, míchu dlů a prstřednictvím mtrických nervů ke ksterním svalům v cytplazmě svalvéh vlákna jsu pdélně ulženy myfibrily jsu tvřeny myzinem - dvjlmná bílkvina a aktinem - jednlmná bílkvina) => pd mikrskpem vytvářejí pruhvaný vzhled sarkmery - válcvité úseky myfibrily, které umžňují smršťvání svalu

3 Svalvý stah (kntrakce): mtricku jedntku tvří mtrický neurn, nervsvalvá plténka a příslušná svalvá vlákna; prtže neurn má hdně nervvých zaknčení, může inervvat více svalvých vláken nervsvalvá plténka - míst, kde se kncvá vlákna mtrickéh neurnu připjují ke svalvému vláknu 1. P mtrickém nervvém vlákně přichází pdnět (elektrický impuls) pr svalvý stah 2. Jakmile nervvý vzruch dspěje na knec nervvéh vlákna, způsbí vylití mediátru (acetylchlin) d štěrbiny nervsvalvé plténky 3. Djde ke vzniku akčníh ptenciálu na svalvém vlákně a k uvlnění Ca 2+ z bimembrán endplazmatickéh retikula => svalvý stah (zkrácení myfibrily) - myzin se nasuvá na aktin => nastala zvýšená kncentrace Ca 2+ intů mezi aktinem a myzinem 4. Dchází ke štěpení mlekul ATP za přítmnsti Ca 2+ Natažení svalu aby mhl sval relaxvat, musí se uvlnit enzymy, které acetylchlin neutralizuje Ca 2+ inty se vážu zpět d bimembrán endplazmatickéh retikula vazby mezi myzinem a aktinem se uvlní Svalvá únava nastává při namáhavé a dluhtrvající práci mžné příčiny: vyčerpání zdrjů energie (ATP) nahrmadění zpldin metablismu (kyseliny mléčné) nedstatek kyslíku (útlum činnsti mzkvé kůry) => zmenšvání až vymizení stahů svalvá únava je pr rganismus chranu; bjeví se dříve než djde k vyčerpání energetické rezervy => chrání rganismus před pškzením dstranění únavy - dpčinek (pasivní - klid, masáž, výživa; aktivní - zaměstnání jiných svalvých skupin) atrfie - úbytek svalvé hmty

4 Chemické slžení svalu anrganické látky % vdy, inty Ca 2+, K +, Na + rganické látky - bílkviny - aktin a myzin (stah svalu), myglbin (je t svalvá bílkvina, která bsahuje slžku "hem" pr vázání kyslíku), glukóza, glykgen (zdrj ATP), ATP, kreatinfsfát (význam pr energetický metablismus) Názvslví svalů 1. Pdle funkce: hybače natahvače přitahvače dtahvače svěrače rzvěrače 2. Pdle směru svalvých snpců: svaly přímé svaly šikmé svaly příčné 3. Pdle krajiny, kde leží: např. sval spánkvý, prsní, čelní 4. Pdle pčtu hlav: dvjhlavý trjhlavý čtyřhlavý 5. Pdle tvaru: sval dluhý, sval krátký, sval plchý, sval kružní (kruhvý), deltvý, ksčtverečný, pilvitý, trapézvý, vřetenvitý 6. Pdle vzájemné činnsti: svaly se navzájem dplňují => jeden phyb je způsben více svaly synergisté - svaly, které splupracují (pdílejí se na jednm určitém phybu) antagnisté - svaly, které způsbují pačný phyb, tj. pracují prti sbě (dvjhlavý, trjhlavý) Svalvá činnst sval plní svu funkci tím, že vyvíjí tažnu sílu => jeden knec musí být pevný (fixvaný) =>na druhém knci se pak prjeví tah čast svaly pracují v páru: kntrakce jednh svalu půsbí prti kntrakci druhéh svalu - kntrakce druhéh svalu může vracet phybvanu část těla d půvdní plhy

5 např. dvjhlavý sval pažní (biceps) hýbá při stahu klub a přitahuje kst lketní ke ksti pažní (přitm se druhý sval pasivně natahuje) prt se biceps značuje jak hybač relaxace (uvlnění) bicepsu dvluje, aby se předlktí vrátil d půvdní plhy (gravitační silu) jestliže držíme paži v hrizntální plze, musí se předlktí d půvdní plhy vrátit silu tent phyb způsbuje jeh antagnista = trjhlavý sval pažní (triceps) - natahvač Šlachy spjují aktivní část svalu s částí těla (většinu kstí), kteru má uvést d phybu jsu tvřeny pjivvu tkání, která svazuje snpce svalvých vláken dhrmady spjují se a pkračují mim sval jak velmi pevné a nepružné prvazce mají velmi mál nervvých zaknčení na jednm knci se frmují ze svalvéh bříška, na druhém knci jsu pevně spjeny s cílvu kstí většinu se nacházejí tam, kde je větší mnžství klubů a kde se phybují na relativně malém prstru šlachy na ktníku a na zápěstí jsu uzavřeny v pchvách, takže se mhu phybvat hladce a bez tření neb nebezpečí dírání šlachvá pchva - bal s dvjitu stěnu => izlace, chrana, mazání šlachy prstr mezi dvěma vrstvami šlachvé pchvy je vyplněn tekutinu, p níž tyt vrstvy lehce klužu Svaly hlavy v bličeji, začínají na ksti neb v kůži, upínají se d kůže dávají bličeji výraz 1. Čelní sval - příčné vrásky, svrašťuje čel, vytahuje bčí nahru 2. Týlní sval - začíná na šupině týlní ksti; vyrvnává vrásky na čele 3. Kruhvý sval ční - zavírá ční štěrbinu (svěrač), tvří pdklad víček 4. Sval tvářvý (trubačský) - pdklad tváře 5. Velký sval lícní (sval smíchu) - zdvíhá ústní kutek 6. Sval bradvý 7. Svaly phybující rty a nsními křídly 8. Sval smíchvý 9. Zevní sval žvýkací

6 10. Spánkvý sval

7 Svaly krku 1. Zdvihač hlavy - začíná na rukjeti ksti hrudní a klíční; upíná se na bradavkvém výběžku ksti spánkvé; zvedá bličej a táčí hlavu d stran 2. Pdkžní sval - brání tvření kžních řas při phybech hlavy 3. Nadjazylkvé svaly - tvří dn dutiny ústní, zvedají hrtan 4. Pdjazylkvé svaly - tvří dn dutiny ústní Svaly trupu 1. Svaly hrudníku 1. Velký sval prsní - zdvihá žebra; pmcný dýchací sval; přitahuje paži k hrudníku 2. Malý sval prsní - pd velkým; účast při vdechu 3. Sval pdklíčkvý - přitahuje ramena 4. Přední sval pilvitý - začíná na žebrech, upíná se na lpatce, ddaluje lpatku, zdvihá žebra => dýchací sval 5. Vnější (zvedají žebra) a vnitřní (pkles žeber) mezižeberní svaly 6. Bránice - plchý sval, dděluje dutinu hrudní a břišní; střed tvří plchá šlacha; tvry pr artu, jícen, dlní dutu žílu, dýchací sval 2. Svaly břicha 1. Přímý sval břišní - pdélně rzdělen vazivvu přepážku, vdrvně rzdělen 3 příčkami šlach; umžňuje předkln; břišní lis 2. Zevní a vnitřní šikmý sval břišní - účastní se předklnu a rtace trupu; břišní lis 3. Příčný sval břišní - v nejhlubší vrstvě svalů; účast v břišním lisu 4. Čtyřhranný bederní sval - pdél páteře, napřimuje páteř; uklání trup 3. Svaly zad 1. Sval trapézvý (kápvitý) 2. Sval rmbický - pd kápvitým, přitahuje lpatku 3. Širký sval zádvý 4. Vzpřimvač páteře - pdél páteře ve vnitřní vrstvě => rtace trupu; napřímení páteře Svalstv knčetin 1. Svaly hrní knčetiny 1. Deltvý sval 2. Dvjhlavý sval pažní (biceps) - 2 začátky (hlavy); hýbá paži v lketním klubu => flexr 3. Trjhlavý sval pažní (triceps) - jedna hlava začíná na lpatce, 2 hlavy na pažní ksti; natahuje paži => extenzr 4. Svaly předlktí - více svalů v něklika vrstvách => phyby předlktí, ruky, prstů 1. hřbet - natahvače - zápěstí ruky 2. dlaňvá strana - hybače zápěstí, ruky 5. Svaly ruky leží puze na dlaňvé straně 1. 4 svaly palcvé - dtahují, přitahují, hýbají palec a umžňují jeh pzici 2. Svaly malíkvé - hyb, dtažení, přitažení malíčku

8 3. Mezikstní svaly - mezi zápěstními kstmi (přitahují a dtahují prsty) 4. Červvité svaly - phybují prsty 2. Svaly dlní knčetiny 1. Sval bedrkyčelní (vnitřní sval) - hýbá a vytáčí stehna ven, předklání trup 2. Hýžďvé svaly - velký, střední, malý - vzpřimují pstavu, stupání, skákání 3. Čtyřhlavý sval stehenní - 1 hlava začíná na pánvi, 3 hlavy na ksti stehenní; upíná se k drsnatině hlenní ksti; jeh šlacha uzavírá čéšku; natahuje klen 4. Dvjhlavý sval stehenní - upíná se na lýtkvu kst 5. Krejčvský sval (dluhý sval stehenní) - nejdelší v těle 6. Sval plblanitý - hyb a rtace klena 7. Sval plšlašitý - hyb a rtace klena 8. Svaly bérce přední strana - natahvače nhy (sval přední hlenní) zadní strana 9. Svaly nhy hybače bérce a chdidla trjhlavý sval lýtkvý - chůze, vzpřímený pstj sval chdidlvý hybače prstů