Školní vzd lávací program pro základní a gymnaziální vzd lávání 1) Vzd láním k prosperit

Transkript

1

2 1. Identifika ní údaje Školní vzd lávací program pro základní a gymnaziální vzd lávání 1) Motiva ní název: Vzd lávací program : Studijní forma vzd lávání : Vzd láním k prosperit nižší a vyšší stupe víceletého gymnázia, ty leté gym. a gymnázium se sportovní p ípravou denní P edkladatel: Název školy: Gymnázium a St ední odborná škola, Jilemnice, Tkalcovská 460, p ísp vková Adresa školy: Jilemnice, Tkalcovská 460 Jméno editele: Koordinátor tvorby ŠVP: Ji í Šorm, Mgr. Milada Junková, Mgr. Kontakty: Tel.: , 259, Fax: reditel@gymjil.cz WWW: I O: REDIZO: IZO: Z izovatel: Název: Liberecký kraj Adresa: U Jezu 642/2a, Liberec 2 Kontakty: Tel.: WWW: Platnost dokumentu od: razítko školy. podpis editele 1) Školní vzd lávací program je zpracován podle Rámcového vzd lávacího programu pro základní a gymnaziální vzd lávání. 1

3 2. Charakteristika školy Právní forma: p ísp vková organizace I O : RED-IZO: Druh školy: gymnázium a st ední odborná škola Datum za azení do rejst íku: Cílová kapacita školy: 600 žák Cílový po et t íd: 20 t íd Cílová skupina: nižší a vyšší stupe víceletého gymnázia, ty leté gym. a gymnázium se sportovní p ípravou Po et t íd v ro nících: 1 Sou ásti školy: Gymnázium (budova se dv ma p ístavbami) St ední odborná škola U ební pavilon (odlou ené pracovišt ) Domov mládeže (t i budovy - odlou ená pracovišt ) Pedagogický sbor : stabilizovaný s tém stoprocentní aprobovaností, ítající kolem šedesáti ped. pracovník (u itel, trenér a vychovatel DM). Pr m rný v k ped. sboru je 39 let. Dlouhodobé projekty: Globe (Global Learning and Observations to Benefit the Environment) je dlouhodobý mezinárodní program, který nabízí student m prost ednictvím praktických m ení a pozorování provád ných v okolí školy, poznávat p írodu kolem sebe a získávat k ní kladný vztah. vícedenní exkurze - tematicky zam ené exkurze pro žáky gymnázia v rámci výuky jednotlivých p edm t. Cílem exkurzí je propojit výuku s praxí kurzy LVVZ lyža ský výchovn -vzd lávací kurz je po ádán v zimních m sících žáci se u í zvládat lyža ské b žecké a sjezdové techniky, snowboard. Kurz trvá 1 týden. seznamovací kurzy pro studenty 1. ro ník n kolikadenní kurz poznávání regionu setkávání s významnými osobnostmi v regionu herec Stanislav Zindulka, spisovatelka Marie Kubátová Spolupráce s rodi i a jinými subjekty: Školská rada, výbor SRPDŠ, rodi ovské sch zky, PPP Semily, výchovný poradce školy, M stský ú ad Jilemnice, M stská knihovna Jilemnice, Krkonošské muzeum Jilemnice, Spole enský d m Jilm Jilemnice, Sportovní centrum Jilemnice, Sokol Jilemnice, CVLK Liberec Umíst ní školy: Výuka probíhá ve t ech budovách vzdálených od sebe do 10 min. ch ze. V budoucnu by se m la výuka koncentrovat do jedné budovy. Výhodou je dostupnost sportovních za ízení, léka ského zabezpe ení, kulturního za ízení,... Vybavení školy: Škola má 3 u ebny ICT, odbornou u ebnu fyziky, laborato chemie, laborato biologie, 2 u ebny hudební a výtvarné výchovy, multimediální u ebnu, 9 multimediálních sad s dataprojektorem, 8 t íd je vybaveno novým nábytkem. Stravování žák poskytuje EUREST za ízení školního stravování s.r.o. snídan a ob dy, v budov školy pak celodenn bufet možnost zakoupení drobného ob erstvení. Pro internátní možnost stravování formou plné penze. Hygienická stránka odpovídá b žným pravidl m WC, sprchy pro sportovce a trenéry. Volný as mohou studenti trávit v prázdných t ídách nebo ve studovn. 2

4 Škola má dv t locvi ny a dále pronajímá halu od M sta Jilemnice a sokolovnu od Sokola. 3. Charakteristika ŠVP Zam ení školy : Gymnázium všeobecné (osmileté) Gymnázium všeobecné ( ty leté) Gymnázium se sportovní p ípravou ( ty leté) Technické lyceum ( ty leté) Profil absolventa : absolvent si odnáší dobrý všeobecný p ehled o poznatcích ze základních obor lidského v d ní a m že navázat další studium má dobré komunikativní dovednosti jazykové a mediální je schopen samostatn pracovat, ešit úkoly a sebekriticky hodnotit svou práci má pozitivní vztah ke vzd lávání a sportovním aktivitám je tolerantní, zodpov dný, uctivý k ostatním a má slušné vystupování umí vhodnou formou prezentovat výsledky své práce a své názory umí samostatn používat moderní informa ní technologie k získávání informací chrání své zdraví, dokáže pomoci druhým a podílí se na ochran životního prost edí Organizace p ijímacího ízení Organizace p ijímacího ízení je zve ej ována na webových stránkách školy ( v požadovaném termínu. P ijímací ízení do ty letého a osmiletého cyklu studia se sestává z: hodnocení prosp chu z eského jazyka, matematiky a celkového prosp chu za poslední t i hodnocená období ústního pohovoru výstupního hodnocení (zapo ítávají se také pomocné body za umíst ní v olympiádách a p edm tových sout žích) sou ástí p ijímacího ízení pro studijní obor gymnázium se sportovní p ípravou jsou i testy t lesné zdatnosti pokud budou žáci ZŠ povinn testováni spole ností CERMAT, pak tyto testy budou sou ástí p ijímacího ízení Organizace maturitní zkoušky Organizace maturitních zkoušek bude zve ejn na na webových stránkách školy v souladu s Výchovné a vzd lávací strategie: spole né postupy na úrovni školy, uplat ované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cílen utvá í a rozvíjí klí ové kompetence žák Zabezpe ení výuky žák se speciálními vzd lávacími pot ebami Vzd lávání žák se sociálním znevýhodn ním ve spolupráci s PPP zajistí škola podmínky pro vzd lávání 3

5 škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje škola zajistí žák m se spec. vzd lávacími pot ebami individuální p ístup škola zohlední míru postižení p i hodnocení výsledk vzd lávání škola disponuje fondem u ebnic pro sociáln znevýhodn né žáky Vzd lávání žáku se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodn ním škola povolí žáku studium podle individuálního studijního plánu, pokud to zdravotní stav vyžaduje škola zajistí individuální p ístup žák m se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodn ním škola zohlední míru postižení p i hodnocení výsledk vzd lávání škola nemá bezbariérový p ístup škola poskytuje služby logopedického asistenta Zabezpe ení výuky žák mimo ádn nadaných škola podporuje ú ast žák na olympiádách a sout žích u itelé pracují individuáln mimo vyu ování s nadanými žáky p i vysokém nadání žáka je škola se žákem pracovat podle individuálního vzd lávacího plánu Za len ní pr ezových témat pro nižší stupe gymnázia: vychází z u ebních osnov jednotlivých vyu ovacích p edm t. Forma realizace pr ezových témat je uskute ována projekty, ast ji integrací do jednotlivých vyu ovacích okruh. Forma realizace je dopl ována aktuální nabídkou kulturních, spole enských a sportovních akcí (koncerty, divadelní p edstavení, výstavy, exkurze, sout že, kurzy,...) Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznávání prima M, F sekunda M, F tercie M, F kvarta F Sebepoznání a sebepojetí prima Tv sekunda Tv, Vv tercie Vv Seberegulace a sebeorganizace sekunda M, Ov tercie Tv kvarta Tv, M Psychohygiena prima Ov sekunda Ch tercie Tv kvarta Tv Kreativita prima Hv tercie M kvarta M Sociální rozvoj Poznávání lidí prima Ov sekunda Nj tercie Ov kvarta Ov 4

6 Mezilidské vztahy prima Ov sekunda Nj tercie Ov, D kvarta Ov, D Komunikace prima Aj, M, Tv sekunda Nj, M, Hv, Tv tercie M kvarta M Kooperace a kompetice prima M, Tv sekunda M, Tv tercie Tv Morální rozvoj ešení problém a rozhod. doved. prima Tv sekunda M, Tv tercie M, Tv, Ov kvarta M, Tv, Ov Hodnoty, postoje, praktická etika tercie Ov kvarta Ov Výchova demokratického ob ana Ob anská spole nost a škola prima OV, Vv sekunda Vv tercie Vv kvarta Vv Ob an, ob anská spole nost a stát sekunda Ov tercie Ov, D kvarta Ov, D Formy participace ob. v polit. život tercie Ov kvarta Ov Principy demok. jako formy vlády sekunda D tercie D kvarta D Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a sv t nás zajímá prima j, Vv sekunda j, Vv, Ch tercie Aj, Ov, Ch, Vv kvarta Aj, Ov, Ch, Vv Objevujeme Evropu a sv t prima Z, ICT sekunda Z, ICT tercie Ov kvarta Ov Jsme Evropané prima D, Hv sekunda D, Hv tercie D, Hv, Bi, Z kvarta D, Hv 5

7 Multikulturní výchova Kulturní diference prima Ov sekunda Ov, Hv, Nj tercie Hv kvarta Hv, Nj, Fj Lidské vztahy prima ICT, Vv sekunda ICT, Ov, Fj tercie Vv kvarta Nj Etnický p vod prima ICT sekunda ICT tercie D kvarta Z, D Multikulturalita prima j, Aj, Ov sekunda j tercie j kvarta j, Vv Princip sociálního smíru a solidarity tercie D, Fj kvarta D Environmentální výchova Ekosystémy prima Z kvarta Bi Základní podmínky života prima Bi sekunda Ch tercie Ch Lidské aktivity a problémy živ. prost edí prima Z tercie Ov, F kvarta Ov, F, Bi, Ch, Fj Vztah lov ka k prost edí sekunda Hv tercie Z kvarta Bi Mediální výchova Kritické tení a vnímání med. sd lení prima j sekunda j tercie Ov, ICT kvarta Ov, ICT Interpret. vztahu med. sd lení a reality sekunda Ov tercie ICT, Vv kvarta ICT, Vv Stavba mediálních sd lení prima Ov tercie j kvarta j Vnímání autora mediálních sd lení prima Hv tercie j kvarta j Fungování a vliv médií ve spole nosti tercie ICT, Hv kvarta ICT, Hv Tvorba mediálního sd lení tercie j, ICT kvarta j, ICT Práce v realiza ním týmu prima Vv 6

8 Za len ní pr ezových témat pro vyšší stupe víceletého gymnázia, ty leté gym. a gymnázium se sportovní p ípravou: vychází z u ebních osnov jednotlivých vyu ovacích p edm t. Forma realizace pr ezových témat je uskute ována projekty, ast ji integrací do jednotlivých vyu ovacích okruh. Forma realizace je dopl ována aktuální nabídkou kulturních, spole enských a sportovních akcí (koncerty, divadelní p edstavení, výstavy, exkurze, sout že, kurzy,...) Osobnostní a sociální výchova Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti 1. ro ník, kvinta j, Nj, ZSV, Hv, Vv, sport 2. ro ník, sexta j, Nj, Hv, Vv, TSP, Tv, sport 3. ro ník, septima j, Aj, AK, sport 4. ro ník, oktáva j, Aj, TSP, AK, sport Seberegulace, organiza ní dovednosti a efektivní ešení problém 1. ro ník, kvinta Nj, ZSV, Hv, Vv, Tv, sport 2. ro ník, sexta Nj, Hv, sport 3. ro ník, septima Ajr, Nj, Ch, TSP, Tv, sport 4. ro ník, oktáva Ajr, Nj, Tv, ChS, sport Sociální komunikace 1. ro ník, kvinta j, Aj, ZSV, ICT, Hv, Vv, sport 2. ro ník, sexta j, Hv, Vv, sport 3. ro ník, septima j, Aj, TSP, sport 4. ro ník, oktáva j, Aj, Nj, sport Morálka všedního dne 1. ro ník, kvinta j, Nj, ZSV, sport 2. ro ník, sexta j, Aj, Nj, ZSV, sport 3. ro ník, septima j, D, ICT, TSP, sport 4. ro ník, oktáva j, AK, D, sport Spolupráce a sout ž 1. ro ník, kvinta Hv, Vv, sport 2. ro ník, sexta Aj, Hv, Vv, Tv, sport 3. ro ník, septima Nj, TSP, sport 4. ro ník, oktáva Aj, Nj, AK, sport Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Globaliza ní a rozvojové procesy 1. ro ník, kvinta Hv 2. ro ník, sexta Hv 3. ro ník, septima Nj, sport 4. ro ník, oktáva ZS, sport Globální problémy, jejich p í iny a d sledky 1. ro ník, kvinta Ch 3. ro ník, septima Nj, Ch, ChS 4. ro ník, oktáva ChS Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce 2. ro ník, sexta ZSV 3. ro ník, septima AK 4. ro ník, oktáva Nj, ZS, AK Žijeme v Evrop 1. ro ník, kvinta j, Aj, D, ZSV 2. ro ník, sexta j, Aj, Nj, D, ZSV, Z 3. ro ník, septima j, Aj, D, HiS, sport 4. ro ník, oktáva j, D, ZS, sport Vzd lávání v Evrop a ve sv t 2. ro ník, sexta Nj, ZSV 7

9 Multikulturní výchova Základní problémy sociokulturních rozdíl 1. ro ník, kvinta j, Aj, Z, Hv 2. ro ník, sexta D, ZSV, TSP 3. ro ník, septima Ajr, Bi, HiS 4. ro ník, oktáva Ajr, Bi, ZS, BiS, AK Psychosoc. aspekty interkulturality 4. ro ník, oktáva Nj Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z r zného kulturního prost edí 1. ro ník, kvinta Nj, ZSV, Vv 2. ro ník, sexta Hv 3. ro ník, septima Aj 4. ro ník, oktáva Nj, ZS Environmentální výchova Problematika vztah organism a prost edí 1. ro ník, kvinta Aj, Nj, Bi 2. ro ník, sexta Bi 3. ro ník, septima Ajr, Bi 4. ro ník, oktáva Ajr, Bi, BiS, ZS, AK lov k a životní prost edí 1. ro ník, kvinta Aj, D, Ch, Hv, Tv 2. ro ník, sexta Nj, Ch, Bi, Fy, Z, Hv 3. ro ník, septima j, Nj, Bi, Fy, ChS 4. ro ník, oktáva Ch, Bi, BiS, ZS, ChS Životní prost edí regionu a eské republiky 1. ro ník, kvinta Aj 2. ro ník, sexta Bi, Ch 3. ro ník, septima Bi, AK 4. ro ník, oktáva Bi, ChS, ZS, BiS, AK Mediální výchova Média a mediální produkce 1. ro ník, kvinta Nj, ZSV, Tv 2. ro ník, sexta ICT 3. ro ník, septima Tv, HiS Mediální produkty a jejich významy 1. ro ník, kvinta Aj 2. ro ník, sexta Aj, j, Nj 3. ro ník, septima j, HiS, AK 4. ro ník, oktáva AK Uživatelé 3. ro ník, septima Ajr, Nj 4. ro ník, oktáva Ajr Ú inky med. produkce a vliv médií 1. ro ník, kvinta D, ZSV, Hv 2. ro ník, sexta ZSV, Hv 3. ro ník, septima Ajr, Nj 4. ro ník, oktáva Ajr, D Role médií v moderních d jinách 2. ro ník, sexta ZSV 3. ro ník, septima Ajr, AK 4. ro ník, oktáva Aj, Nj, D, Ajr, AK 8

10 4. U ební plán Výrazné odd lení nižšího a vyššího stupn gymnázia; vý et povinných vyu ovacích p edm t s jejich asovými dotacemi pro jednotlivé ro níky; uvedení asových dotací pro volitelné p edm ty v jednotlivých ro nících; celkové po ty hodin v jednotlivých ro nících a celkové po ty hodin za nižší a vyšší stupe. U ební plán zpracován v P íloze U ební osnovy název vyu ovacího p edm tu charakteristika vyu ovacího p edm tu vzd lávací obsah vyu ovacího p edm tu U ební osnovy zpracovány v P íloze Hodnocení žák a autoevaluace školy Hodnocení je provád no výhradn klasifikací. Pravidla a kritéria pro hodnocení prosp chu žák jsou sou ástí Školního ádu. Pravidla a kritéria pro hodnocení chování žák jsou sou ástí Školního ádu. 7. Vlastní hodnocení školy Vlastní hodnocení školy je provád no v t íletých cyklech. Autoevaluace zpracována v P íloze. 2 9

11 Vzd lávací oblasti 1.O 2.O 3.O 4.O J a literatura 15 2 eský jazyk a literatura J Jazyk a jazyková Cizí jazyk 12 1 Anglický jazyk AJ 4(4) 3(3) 3(3) 3(3) 13(13) komunikace Další cizí jazyk 7 N mecký/francouzský jazyk NJ/FJ 2(2) 2(2) 3(3) 7(7) Matematika a její aplikace 15 2 Matematika a její aplikace M Informa ní a komunika ní technologie Informa ní a komunika ní technologie IVT 1(1) 1(1) 1(1) 2(2) 5(5) D jepis D jepis D lov k a spole nost 11 2 Výchova k ob anství 1 Výchova k ob anství OV lov k a p íroda Um ní a kultura Fyzika 1 Fyzika F Chemie 1 Chemie Ch P írodopis Biologie Bi Zem pis Zem pis Z Hudební výchova Hudební výchova HV 10 Výtvarná výchova Výtvarná výchova VV lov k a zdraví T lesná výchova T lesná výchova TV 3(3) 2(2) 3(3) 2(2) 10(10) 10 Výchova ke zdraví lov k a sv t práce 3 1 Celková povinná asová dotace Pozn.: Vzd lávací obory 1) Tu n vytišt né údaje jsme povinni dodržet. Minim. asová dotace 2) Ve vzd lávací oblasti Um ní a kultura si žák v 1. a 2. ro níku volí bu 2 h HV a 1 h VV nebo opa n, ve 3. a 4. ro níku pokra uje pouze v p edm tu, který m l v tší hodinovou dotaci. 3) Nebude-li po et zájemc o jeden z dvojice volitelných p edm t dostate ný, bude t ída rozd lena na 2 skupiny jednoho z t chto p edm t. T ída se nap. m že d lit na dv skupiny NJ. 4) Vzd lávací obsah vzd l. oboru Výchova ke zdraví se realizuje v rámci p edm t TV (1.O a 3.O) a Bi (4.O) ) Vzd lávací obsah vzd l. oboru lov k a sv t práce (nap.práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií a Sv t práce) se realizuje v rámci p edm t F (1.O), Ch (2.O), IVT (3.O) a OV (4.O). 6) íslo v závorce udává, kolik hodin bude d lených. Nap. 5(1) znamená, že z 5 hodin bude 1 d lená. U ební plán pro ro ník osmiletého studia Dispon. asová dotace P esun asové dotace Gymnázium a SOŠ Jilemnice P r e z o v á t é m a t a P edm t Zkratka p edm tu 3(3) asová dotace t ída 3(3) 2(2) 2(2) celkem 10(10)

12 eský jazyk a literatura Charakteristika vyu ovacího p edm tu eský jazyk je vyu ován s asovou dotací 5, 4, 4, 4 hodiny v jednotlivých ro nících. Vzd lávací obor eský jazyk a literatura je sou ástí oblasti Jazyk a jazyková komunikace, která zaujímá st žejní postavení ve výchovn vzd lávacím procesu. Dobrá úrove jazykové kultury pat í k podstatným znak m všeobecné vysp losti absolventa základního vzd lávání. Jazykové vyu ování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umož ují správn vnímat r zná jazyková sd lení, rozum t jim, vhodn se vyjad ovat a ú inn uplat ovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Dovednosti získané ve vzd lávacím oboru eský jazyk a literatura jsou pot ebné nejen pro kvalitní jazykové vzd lání, ale jsou d ležité i pro úsp šné osvojování poznatk v dalších oblastech vzd lávání. Užívání eštiny jako mate ského jazyka v jeho mluvené i písemné podob umož uje žák m poznat a pochopit spole ensko-kulturní vývoj lidské spole nosti. P i realizaci daného vzd lávacího oboru se vytvá ejí p edpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci u í interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v r zných komunika ních situacích a aby se um li orientovat p i vnímání okolního sv ta i sebe sama. Vzd lávací obsah vzd lávacího oboru eský jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro p ehlednost je rozd len do t í složek: Komunika ní a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzd lávací obsah jednotlivých složek vzájemn prolíná. Komunika ní a slohová výchova Žáci se u í vnímat a chápat r zná jazyková sd lení, íst s porozum ním, kultivovan psát, mluvit a rozhodovat se na základ p e teného nebo slyšeného textu r zného typu vztahujícího se k nejr zn jším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ro nících se u í posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu. Jazyková výchova Žáci získávají v domosti a dovednosti pot ebné k osvojování spisovné podoby eského jazyka. U í se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k p esnému a logickému myšlení, které je základním p edpokladem jasného, p ehledného a srozumitelného vyjad ování. P i rozvoji pot ebných znalostí a dovedností se uplat ují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, nap. dovednosti porovnávat r zné jevy, jejich shody a odlišnosti, t ídit je podle ur itých hledisek a dospívat k zobecn ní. eský jazyk se tak od po átku vzd lávání stává nejen nástrojem získávání v tšiny informací, ale i p edm tem poznávání. Literární výchova Žáci poznávají prost ednictvím etby základní literární druhy, u í se vnímat jejich specifické znaky, postihovat um lecké zám ry autora a formulovat vlastní názory o p e teném díle. U í se také rozlišovat literární fikci od skute nosti. Postupn získávají a rozvíjejí základní tená ské návyky i schopnosti tvo ivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatk m a prožitk m, které mohou pozitivn ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

13 Kompetence k u ení rozvíjí u žák dovednosti pot ebné k osvojování u iva, p edkládá žák m možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzd lávání v jiných oblastech, vede žáky k systematickému vedení a ukládání informací, vede žáky k aplikaci nau ených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování, seznamuje žáky s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími s probíraným u ivem. Kompetence k ešení problém vede žáky k tomu, aby samostatn nalézali pravidla, kterými se ídí probírané mluvnické jevy, vede žáky k tomu, aby um li nalézat chyby v textu a od vodnit správné ešení. Kompetence komunikativní vede žáky ke správné formulaci obsahu sd lení v rámci probíraných žánr, nabízí žák m dostatek p íležitostí k porozum ní probíraných literárních text, pomocí literárního i gramatického u iva rozši uje slovní zásobu žák, vede žáky ke správné, srozumitelné stavb v tných celk, k vypráv ní. Kompetence sociální a personální vytvá í p íležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé t ídy, vede žáky k tomu, aby dokázali požádat o pomoc. Kompetence ob anské seznamuje žáky s naším slovesným d dictvím a vysv tluje jim jeho význam, podporuje v žácích pot ebu literárního projevu, recitace, etby. Kompetence pracovní vede žáky k dodržování hygienických pravidel pro tení a psaní, vede žáky k p íprav a udržování jejich u ebního prostoru. Jazyk a jazyková komunikace P edm t:: eský jazyk a literatura Období: Prima - Kvarta Žák: O ekávané výstupy seznámí se se základními literárními druhy a žánry; te s porozum ním a dokáže p evypráv t text a najít hlavní myšlenku; vyvodí z textu charakteristické znaky daného literárního žánru; uvede p íklad charakteristika literárních, druh (lyrika, epika, drama); rozlišení poezie a prózy; antický mýtus (báje); epos; bajka; pohádka; pov st U ivo Ro ník Pr ezová témata Prima Sekunda Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech TO - Evropa a sv t nás zajímá

14 ecké drama; Starý zákon; Nový zákon charakterizuje st edov kou literaturu na našem území i ve sv t ; dokáže uvést p íklad literárního díla daného období staroslov nské písemnictví; cyrilometod jská misie; vznik esky psané literatury; literatura p edhusitská a husitská Prima Sekunda Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech TO - Evropa a sv t nás zajímá porozumí pojm m renesance, humanismus,baroko; seznámí se s hlavními p edstaviteli a díly v daném období renesance, humanismus a baroko v eské a sv tové literatu e Prima Sekunda Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech TO - Evropa a sv t nás zajímá vymezuje období národního obrození v eských zemích; má p ehled o základních dílech první poloviny 19. století národní obrození romantismus po átky realismu Sekunda Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech TO - Evropa a sv t nás zajímá orientuje se v literatu e 2. poloviny 19. století spisovn vyslovuje eská a b žn užívaná cizí slova rozlišuje p íklady v textu, dokládá nejd ležit jší zp soby obohacování slovní zásoby a zásady tvo ení eských slov, rozpoznává p enesená pojmenování, zvlášt ve frazeologických spojeních literatura 2. poloviny 19. století realismus zvuková stránka jazyka; výslovnost a p ízvuk zp soby obohacování slovní zásoby; stavba slova Sekunda Prima Sekunda Prima Sekunda samostatn pracuje s Pravidly eského pravopisu, se SS a dalšími jazykovými p íru kami seznámení s jazykovými p íru kami Prima Sekunda správn t ídí slovní druhy, tvo í spisovné tvary slov a v dom je používá ve vhodné komunika ní situaci; ur í mluvnické kategorie jmen a sloves uv domí si pojem v tná melodie, rozpozná v ty podle postoje mluv ího ur ování slovních druh, mluvnické významy a tvary jmen a sloves; stup ování p ídavných jmen a p íslovcí druhy v t podle postoje mluv ího Prima Sekunda Prima Sekunda

15 rozlišuje v ty jedno lenné a dvoj lenné, dokáže rozpoznat základní a rozvíjející v tné leny v ty jedno lenné a dvoj lenné; v tné leny Prima Sekunda ovládá pravidla psaní malých a velkých písmen zásady psaní malých a velkých písmen Prima Sekunda vysv tlí pravidla shody p ísudku s podm tem rozlišuje spisovný jazyk, ná e í a obecnou eštinu a zd vodní jejich užití odlišuje ve teném nebo slyšeném textu fakta od názor a hodnocení, ov uje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informa ními zdroji shoda p ísudku s podm tem; základy interpunkce ve v t rozvrstvení národního jazyka, jazyk spisovný a nespisovný, obecná eština, za azení eštiny do slovanských jazyk kritické tení p edloženého textu (analytické, hodnotící) Prima Sekunda Prima Sekunda Multikulturní výchova TO - multikulturalita Prima Sekunda Mediální výchova TO - kritické tení a vnímání mediálních sd lení, pravidla komunikace, vedení diskuse a dialogu dorozumívá se kultivovan, výstižn, jazykovými prost edky vhodnými pro danou komunika ní situaci rozlišení a vhodné užití formálního a neformálního stylu Prima Sekunda vyvodí charakteristické znaky, vyhledá v tisku p íklady a samostatn vytvo í dané slohové útvary odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodn užívá spisovné jazykové prost edky vzhledem ke svému komunika nímu zám ru vyhledává klí ová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvo í otázky a stru né poznámky, výpisky nebo výtah z p e teného textu; samostatn p ipraví a s oporou o text p ednese referát vymezí pojmy vypravování a popis, rozpozná jejich charakteristické rysy, pracuje s textem dokáže v textu najít a rozlišit obrazná pojmenování a tropy zpráva, oznámení, dopis, , objednávka rozlišení r zných komunika ních prost edk, komunikace verbální a neverbální výtah a výpisky, tení s porozum ním vypravování, popis obrazná pojmenování a tropy Prima Sekunda Prima Sekunda Prima Sekunda Prima Sekunda Tercie

16 formuluje ústn i písemn dojmy ze své etby, návšt vy divadelního nebo filmového p edstavení a názory na um lecké dílo reflexe etby Tercie Mediální výchova TO - stavba mediálních sd lení rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, sv j názor doloží argumenty aspekty um lecké literatury Tercie Kvarta Mediální výchova TO - stavba mediálních sd lení porovnává r zná ztvárn ní téhož nám tu v literárním, dramatickém a filmovém zpracování, dokáže charakterizovat hlavní postavy, najít hlavní myšlenku díla, výstižn formuluje vlastní názor na etbu vyhledává informace v r zných typech katalog, v knihovn i v dalších informa ních zdrojích seznámí se se základními díly eské a sv tové literatury orientuje se v um leckých sm rech, seznámí se s díly autor tohoto období, te s porozum ním, zaujme vlastní názor na etbu, dokáže charakterizovat hlavní postavy, najít hlavní myšlenku díla, výstižn formuluje vlastní názor na etbu orientuje se v um leckých sm rech, seznámí se s díly autor tohoto období, te s porozum ním, zaujme vlastní názor na etbu, dokáže charakterizovat hlavní postavy, najít hlavní myšlenku díla, výstižn formuluje vlastní názor na etbu tená ský zážitek internet a CD-ROM jako zdroj informací; knihovna jako kulturní a literární centrum odraz 1. a 2. sv tové války v eské a sv tové literatu e eská a sv tová literatura 1. poloviny 20. století eská a sv tová literatura 2. poloviny 20. století Tercie Tercie Tercie Tercie Tercie vysv tlí pojem v ta jednoduchá a pojem souv tí, dokáže je vyhledat v textu, ur it spojovací výrazy, osvojí si zásady interpunkce; dokáže ur it v tné leny a druhy vedlejších v t a vztahy mezi sou adn spojenými v tami; v domosti uplat uje syntax v tné leny a jejich druhy- prohloubení u iva souv tí sou adné a pod adné Tercie

17 sou adn spojenými v tami; v domosti uplat uje v syntaktickém rozboru textu dokáže zapsat e p ímou se správnou interpunkcí, p evede e p ímou na nep ímou a naopak; ovládá zásady po ádku slov ve v t a dokáže rozlišit mluvnický a slovní zápor zvládá užití a výslovnost p ejatých slov; sklo uje jména p ejatá a cizí jména vlastní druhy vedlejších v t významový pom r mezi sou adn spojenými v tami interpunkce složité souv tí p ímá a nep ímá e po ádek slov ve v t mluvnický a slovní zápor seznámí se s tvo ením a používáním p echodník p echodníky slova p ejatá, jejich výslovnost a pravopis Tercie Tercie Tercie samostatn pracuje s Pravidly eského pravopisu, se SS a dalšími jazykovými p íru kami rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru rozlišuje subjektivní a objektivní sd lení a komunika ní zám r partnera v hovoru odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodn užívá spisovné jazykové prost edky vzhledem ke svému komunika nímu zám ru zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu využívá poznatk o jazyce a stylu ke gramaticky i v cn správnému písemnému projevu a k tvo ivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvo ivému psaní na základ vlastních dispozic a osobních zájm dokáže vytvo it proslov a výklad na dané téma samostatná práce s vhodnými jazykovými p íru kami Tercie - Kvarta subjektivn lad ný popis Tercie - Kvarta Mediální výchova TO - vnímání autora mediálních sd lení formulace otázek na dané téma a aktivní vstup do rozhovoru eština národní jazyk ech rozlišení r zných komunika ních situací a vhodné zvolení komunika ních prost edk, p im ené reakce na danou komunika ní situaci pravidla komunikace, vedení diskuse a dialogu zpracování úvahy na dané téma, uplatn ní vlastních zkušeností, názor a postoj výklad Tercie Tercie Kvarta Tercie Kvarta Tercie Kvarta Mediální výchova TO - tvorba mediálního sd lení Tercie Kvarta

18 charakterizuje vybraného literárního hrdinu na základ vlastní etby proslov charakteristika literárních postav Tercie Kvarta v mluveném a psaném projevu p ipraveném i improvizovaném vhodn užívá verbálních i nonverbálních i paralingválních prost edk e i využívá znalostí o jazyk. norm p i tvorb vhodných jazyk. projev podle komunika ní situace orientuje se v textu a dokáže pracovat s informacemi, vyhledávat je a zpracovávat je rozlišuje základní prost edky zvukové stránky jazyka a dokáže je používat stylistika funk ní styly, slohové postupy a útvary podle zám ru mluv ího jazyk a komunikace, norma a kodifikace, kultura jazyka a e i informatika a racionální studium textu zvuková stránka jazyka Tercie Kvarta Tercie Kvarta Tercie Kvarta Tercie Kvarta orientuje se v nejstarších literárních památkách nejstarší literární památky Tercie Kvarta Multikulturní výchova antická literatura TO - multikulturalita seznámí se s nejd ležit jšími díly daného období st edov ká literatura Tercie Kvarta Multikulturní výchova TO - multikulturalita

19 Anglický jazyk Charakteristika vyu ovacího p edm tu Anglický jazyk je vyu ován v prvním až tvrtém ro níku nižšího gymnázia s asovou dotací 4, 3, 3, 3 hodin. Hodiny jsou d lené. Jeho obsahem je napl ování o ekávaných výstup vzd lávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tématických okruh pr ezových témat Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání. Cílem je poskytnout žák m nástroj komunikace p i kontaktu s lidmi z r zných ástí sv ta, ale i pro práci s po íta em, internetem atd. Proto klademe d raz na rozvoj komunika ních dovedností, kterým pod izujeme i výuku gramatické ásti vzd lávacího p edm tu. Výuka probíhá vždy v celém ro níku najednou. Žáci jsou rozd leni do skupin podle dosažené úrovn. V ro níku tak bývá více skupin na anglický jazyk, než je kmenových t íd. V prvním ro níku nižšího gymnázia je asová dotace ty i hodiny týdn, ve druhém, t etím a tvrtém ro níku jsou to t i hodiny týdn. Cílem p edm tu anglický jazyk je zopakovat i poskytnout žák m základ slovní zásoby a b žných konverza ní frází, na jednoduchých textech budovat tená ské dovednosti a na nich pak schopnost psát. Zejména v po átcích up ednost ujeme induktivní zp sob výuky p ed výukou deduktivní. Neu íme tedy nejd íve pou ky, ale ponecháváme žák m prostor, aby si z text íkadel, jednoduchých básni ek a podobn sami odvodili, jak vyjád it jiné v ty. Gramatiku u íme teprve tehdy, když jsou p íslušné pojmy zvládnuty v p edm tu eský jazyk a literatura (nap. asování sloves). Pozd ji pracují žáci ve v tší mí e s autentickými texty, konverzují spolu anglicky ve v tších celcích. V souvislosti s probíraným zem pisným a d jepisným u ivem se žáci seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí. Angli tinu používají p i práci s internetem i v ástech jiných vyu ovacích p edm t.ve vyu ovacím p edm tu anglický jazyk využíváme pro utvá ení a rozvoj klí ových kompetencí. Na konci základního vzd lávání: Kompetence k u ení žák chápe d ležitost komunikovat anglicky pro další studium i praktický život, propojuje probraná témata a jazykové jevy, vyhledává samostatné nástroje k odstra ování problém p i komunikaci v angli tin. Kompetence k ešení problém žák eší jednoduché problémové situace v cizojazy ném prost edí, se snaží o odstran ní zábran mluvit anglicky s cizím lov kem, se u í opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba. Kompetence komunikativní žák rozumí jednoduchému sd lení v anglickém jazyce, formuluje jednoduché myšlenky anglicky, rozumí promluv i p im enému textu v anglickém jazyce, využívá dovedností osvojených v anglickém jazyce k navázání kontaktu i vztahu. Kompetence sociální a personální

20 žák v jednoduchých situacích vyžádá a poskytne pomoc, radu, dodržuje v anglicky mluvícím prost edí zásady slušného chování, se podílí v anglicky hovo ící skupin na jednoduchém úkolu. Kompetence ob anské žák získává p edstavy o zvycích v anglicky mluvících zemích a porovnává je se zvyky našimi, se u í srovnávat ekologické a environmentální otázky týkající se anglicky mluvících zemí a eské republiky. Kompetence pracovní žák samostatn pracuje s dvojjazy ným a výkladovým slovníkem, využívá anglického jazyka k získávání informací z r zných oblastí. Oblast: Jazyk a jazyková komunikace P edm t:: Anglický jazyk Období: Prima - Kvarta O ekávané výstupy U ivo Ro ník Pr ezová témata Žák: vyslovuje a te foneticky správn v p im eném rozsahu slovní zásoby. rozumí jednoduchým pokyn m a v tám, adekvátn na n reaguje. ísla (1-100), základní fonetické zna ky slovní zásoba z tématických celk pozdravy a rozlou ení, p edstavování se, vyjád it souhlas a nesouhlas, sd lení záliby, reakce na pokyny Prima Osobnostní a sociální výchova TO sociální rozvoj - komunikace rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova. abeceda (spelling) etba z autentických text