LISTNATÉ DŘEVINY (1)

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA LESNICKÁ A ENVIRONMENTÁLNÍ LISTNATÉ DŘEVINY (1) Přehled dřevin v rámci systému rostlin krytosemenných (Lesnická dendrologie 2/1) Magnoliales Laurales Aristolochiales-Ranunculales-Hamamelidales Urticales-Fagales-Betulales-Juglandales Caryophyllales-Polygonales Paeoniales-Theales-Violales Tamaricales-Salicales-Ericales-Malvales Euphorbiales-Thymelaeales-Saxifragales (1 76) Doc. Ing. Ivan Musil, CSc. spolupráce RNDr. Jana Möllerová, CSc. Praha 2005

2 DOPORUČENÁ CITACE / RECOMMENDED CITATION: MUSIL, I. et MÖLLEROVÁ, J., Listnaté dřeviny. (Lesnická dendrologie 2.) [Broad-leaved trees and shrubs. (Forest dendrology 2.)] Česká zemědělská univerzita, Praha [Czech University of Agriculture, Prague], FLE: Listnaté dřeviny Přehled dřevin v rámci systému rostlin krytosemenných (Lesnická dendrologie 2) Doc. Ing. Ivan Musil, CSc., za spolupráce RNDr. Jany Möllerové, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze Určeno pro posluchače Fakulty lesnické a environmentální ČZU Publikace neprošla textovou ani jazykovou úpravou Ivan Musil, 2005 (1. ed.; 216 pp.) ISBN

3 Obsah Předmluva >> 11 Zkratky, značky a vysvětlivky >> 12 MAGNOLIOPHYTA ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ >> 13 Magnoliopsida - rostliny dvouděložné >> 14 Magnoliales-šácholanotvaré >> 15 Magnoliaceae šácholanovité >> 15 Magnolia - magnólie, šácholan >> 15 Liriodendron liliovník >> 15 Schisandraceae - klanopraškovité (Schisandra klanopraška) >> 15 Laurales vavř ínotvaré >> 16 Lauraceae vavřínovité >> 16 Laurus - vavřín či vavřínovník >> 16 Cinnamomum - skořicovník, kafrovník; Persea avokádo >> 16 Sassafras kašťa; Lindera linderovka >> 16 Endiandra; Ocotea >> 16 Calycanthaceae sazaníkovité >> 16 Calycanthus sazaník >> 16 Chimonanthus zimnokvět >> 16 Piperales pepřotvaré >> 16 Piperaceae pepřovníkovité (Piper pepřovník) >> 16 Aristolochiales podražcotvaré >> 16 Aristolochiaceae podražcovité >> 16 Aristolochia podražec >> 16 Ranunculales pryskyř níkotvaré >> 17 Ranunculaceae pryskyřníkovité >> 17 Clematis plamének >> 17 Berberidaceae dřišťálovité >> 18 Berberis dřišťál >> 18 Mahonia mahónie >> 18 xmahoberberis >> 18 Lardizabalaceae kokylovité >> 18 Decaisnea dakaisnea; Akebia akébie >> 18 Hamamelidales vilínotvaré >> 19 Hamamelidaceae vilínovité >> 19 Hamamelis vilín >> 19 Parrotia; Parrotiopsis; Corylopsis; Fothergilla; Disanthus >> 19 Altingiaceae >> 19 Liquidambar ambroň >> 19 Platanaceae platanovité >> 20 Platanus platan >> 20 Cercidiphyllales - zmarličníkotvaré >> 20 Cercidiphyllaceae - zmarličníkovité >> 20 Cercidiphyllum zmarličník >> 20 Urticales kopř ivotvaré >> 21 Ulmaceae jilmovité >> 21 Ulmus jilm >> 21 Celtis břestovec >> 23 Zelkova zelkova >> 23 Moraceae morušovníkovité >> 24 Morus morušovník >> 24 Maclura maklura >> 24 Broussonetia brusonécie či papírovník >> 24 Ficus fíkovník >> 24 Casuarinales přesličníkotvaré >> 24 Casuarinaceae přesličníkovité (Casuarina přesličník) >> 24 Fagales bukotvaré >> 25 Fagaceae bukovité >> 25 Fagus buk >> 25 Castanea kaštanovník >> 26 Quercus dub >> 26 3

4 Betulales bř í z o t v a r é >> 31 Betulaceae břízovité >> 31 Betula bříza >> 31 Alnus olše >> 34 Duschekia olšička (olše, křestice) >> 35 Carpinaceae habrovité >> 36 Carpinus habr >> 36 Ostrya habrovec >> 37 Corylaceae lískovité >> 37 Corylus líska >> 37 Juglandales oř ešákotvaré >> 39 Juglandaceae ořešákovité >> 39 Juglans ořešák >> 39 Carya ořechovec >> 41 Pterocarya - pterokarye, lapina >> 41 Caryophyllales hvozdíkotvaré >> 42 Cactaceae kaktusovité >> 42 Carnegiea, Cereus, Opuntia, Pereskia >> 42 Chenopodiaceae merlíkovité >> 42 Kochia bytel, Chenopodium merlík, Krascheninnikovia bělostník >> 42 Polygonales rdesnotvaré >> 43 Polygonaceae rdesnovité >> 4 3 Fallopia opletka >> 4 3 Paeoniales pivoň kotvaré >> 43 Paeoniaceae pivoňkovité >> 4 3 Paeonia pivoňka >> 4 3 Theales č ajovníkotvaré >> 44 Theaceae čajovníkovité >> 44 Thea čajovník, Camellia kamélie, Stewartia >> 44 Hypericaceae třezalkovité >> 44 Hypericum třezalka >> 44 Actinidiaceae aktinidiovité >> 44 Actinidia aktinidie >> 44 Violales violkotvaré >> 45 Cistaceae cistovité >> 45 Helianthemum devaterník >> 45 Rhodax devaterníček >> 45 Fumana devaterka >> 45 Cistus cist >> 45 Tamaricales tamaryškotvaré >> 46 Tamaricaceae tamaryškovité >> 46 Tamarix tamaryšek >> 46 Myricaria židoviník (židovník) >> 46 Salicales vrbotvaré >> 47 Salicaceae vrbovité >> 47 Chosenia koreanka >> 47 Salix vrba >> 47 stromové vrby statné >> 49 stromové vrby menší >> 51 keřové širokolisté vrby >> 52 keřové úzkolisté vrby >> 53 menší keřové vrby mokrých luk >> 54 menší horské keřové vrby kolem horní hranice lesa >> 55 drobné plazivé horské vrby nad horní hranicí lesa >> 55 spontánní kříženci vrb >> 56 významnější vrby nepůvodní v ČR včetně některých kříženců, resp. kultivarů >> 56 Populus topol >> 57 Populus bílé topoly (lindy a osiky) >> 58 Aigeiros černé topoly >> 61 Tacamahaca balzámové topoly >> 63 (Leucoides - velkolisté topoly; Turanga subtropické druhy >> 58) Ericales vřesovcotvaré >> 64 Ericaceae vřesovcovité >> 64 4

5 Erica vřesovec >> 64 Calluna vřes >> 64 Ledum rojovník >> 64 Andromeda kyhanka >> 65 Arctostaphylos medvědice >> 65 Rhododendron rododendron, pěnišník; azalka >> 65 Vacciniaceae borůvkovité či brusnicovité >> 66é Vaccinium borůvka, vlochyně; brusnice >> 66 Rhodococcum (= Vaccinium s. lato p.p.) brusinka (brusnice) >> 66 xrhodocinium - borsinka >> 66 Oxycoccus klikva >> 67 Pyrolaceae hruštičkovité >> 67 Chimaphila zimozelen >> 67 Empetraceae šichovité >> 67 Empetrum šicha >> 67 Malvales slézotvaré >> 68 Tiliaceae lípovité >> 68 (Grewia, Sparmannia; Elaeocarpus, Pentace >> 68) Tilia lípa >> 68 Malvaceae slézovité >> 71 Hibiscus - ibišek >> 71 Sterculiaceae >> 71 Triplochiton - obeche, Pterygota koto; Theobroma kakaovník, Cola kola >> 71 Bombacaceae >> 71 Gossypium bavlník; Ochroma balza; Adansonia baobab >> 71 Euphorbiales pryšcotvaré >> 72 Buxaceae zimostrázovité >> 72 Buxus zimostráz >> 72 Pachysandra tlustonitník >> 72 Sarcococca masoplod >> 72 Euphorbiaceae - pryšcovité >> 72 Andrachne homulinec, Securinega tvrdodřev, Daphniphyllum lýkovcovník >> 72 Codiaeum - kroton, Euphorbia pryšec; Manihot maniok; Hevea kaučukovník >> 72 Eucommiaceae eukomiovité (gumojilmovité) >> 72 Eucommia eukomie (gumojilm) >> 72 Thymelaeales vrabeč nicotvaré >> 73 Thymelaeaceae vrabečnicovité >> 73 Daphne lýkovec >> 73 Saxifragales lomikamenotvaré >> 74 Grossulariaceae meruzalkovité, rybízovité >> 74 Ribes - rybíz, meruzalka, srstka >> 74 Hydrangeaceae hortenziovité >> 75 Hydrangea hortenzie >> 75 Schizophragma schizofragma či klanostěnka >> 76 Philadelphaceae pustorylovité >> 76 Philadelphus pustoryl >> 76 Deutzia trojpuk >> 76 Crassulaceae tlusticovité >> 76 Hylotelephium (syn. Sedum) - rozchodník (rozchodníkovec) >> 76 Rosales rů žotvaré >> 77 Spiraeaceae tavolníkovité (syn. Spiraeoidae) >> 78 Spiraea tavolník >> 78 Physocarpus tavola >> 79 Exochorda hroznovec >> 79 Sorbaria tavolníkovec (jeřábník) >> 79 Amygdalaceae mandloňovité (syn. Prunoideae) >> 80 Prunus (s. str.) trnka, slivoň (švestka, slíva, myrobalán) >> 80 Cerasus třešeň, višeň >> 81 Padus střemcha, včetně sakury >> 83 Padellus - mahalebka >> 85 Laurocerasus bobkovišeň >> 85 Amygdalus mandloň >> 85 Armeniaca meruňka >> 86 5

6 Persica broskvoň >> 86 Malaceae jabloňovité (syn. Maloideae, Pomoideae, Pyroideae) >> 87 Sorbus jeřáb >> 88 Pyrus hrušeň >> 93 Malus jabloň >> 94 Crataegus hloh >> 95 Cotoneaster skalník >> 100 Mespilus mišpule >> 101 Cydonia kdouloň >> 101 Chaenomeles kdoulovec >> 102 Pyracantha hlohyně >> 102 Aronia temnoplodec (incl. "černoplodý jeřáb") >> 102 Amelanchier muchovník >> 102 Rosaceae (sensu stricto) růžovité (syn. Rosoideae) >> 103 Rosa růže >> 103 Rubus ostružiník, maliník, ostružinec, ostružiníček >> 111 Rhodotypos - růžovec >> 115 i Kerria zákula >> 115 Dasiphora (Potentilla p.p.) mochnovec >> 116 Dryas dryádka >> 116 Acaena acéna (bedrnička, plazilka, osténkatka) >> 116 Fabales bobotvaré (syn. Leguminosae luštinaté, Viciales - vikvovité) >> 117 Caesalpiniaceae sapanovité >> 117 Gleditsia dřezovec >> 117 Gymnocladus nahovětvec >> 118 Cercis zmarlika >> 118 Ceratonia - rohovník >> 118 Caesalpinia sapan, Haematoxylon, Afzelia, Guibourtia, Guilandina >> 118 Papilionaceae (alter. Fabaceae) motýlokvěté (bobovité) >> 119 Robinia akát, trnovník >> 120 Sophora jerlín >> 123 Cladrastis křehovětvec, žlutník >> 123 Laburnum štědřenec (syn. Cytisus p.p.) >> 124 +Laburnocytisus >> 124 Colutea žanovec >> 124 Amorpha netvařec >> 125 Caragana čimišník >> 125 Sarothamnus janovec (syn. Cytisus p.p.) >> 125 Spartium vítečník >> 126 Lembotropis čilimníkovec (syn. Cytisus p.p.) >> 126 Ulex hlodáš >> 126 Genista kručinka >> 126 Genistella kručinečka (syn. Genista p.p.) >> 127 Corothamnus kručinkovec (syn. Cytisus p.p.) >> 127 Chamaecytisus čilimník >> 127 Coronilla čičorka >> 128 Dorycnium bílojetel >> 128 Ononis jehlice >> 129 Astragalus kozinec >> 129 Wisteria vistárie >> 129 Mimosaceae citlivkovité >> 129 Acacia kapinice, Mimosa citlivka, Albizia >> 129 Rutales r o u t o t v a r é >> 130 Anacardiaceae ledvinovníkovité >> 130 Rhus škumpa >> 130 Cotinus - ruj >> 131 Anacardium - ledvinovník, Mangifera - mangiva, Pistacia pistácie (řečík), Schinus, Schinopsis >> 130 Simaroubaceae simarubovité >> 131 Ailanthus pajasan >> 131 Rutaceae routovité >> 132 Phellodendron korkovník >> 132 Euodia evódie (ampák) >> 132 Oryxa, Zanthoxylum >> 132 6

7 Ptelea křídlatec >> 133 Ruta routa >> 133 Poncirus citronečník; Citrus citroník >> 133 Chloroxylon, Fagara, Feronia, Murraya, Amyris >> 133 Sapindales m ý d e l n í k o t v a r é >> 134 Aceraceae javorovité >> 134 Dipteronia dipteronie >> 134 Acer javor >> 134 Negundo (syn. Acer p.p.) javorovec >> 142 Hippocastanaceae jírovcovité >> 142 Aesculus jírovec >> 142 Staphyleaceae klokočovité >> 144 Staphylea klokoč >> 144 Sapindaceae mýdelníkovité >> 145 Koelreuteria svitel >> 145 Litchi liči >> 145 Polygalales vítodotvaré >> 145 Polygalaceae vítodovité >> 145 Polygaloides (syn. Polygala p.p.) zimostrázek >> 145 Cornales dř í n o t v a r é >> 146 Cornaceae dřínovité >> 146 Cornus dřín >> 146 Swida (syn. Cornus p.p.) svída >> 147 Cynoxylon dřínovec >> 148 Araliaceae aralkovité >> 149 Hedera břečťan >> 149 Acanthopanax, Kalopanax, Fatsia >> 149 Aucubaceae aukubovité (Aucuba aukuba) >> 149 Davidiaceae davidiovité (Davidia davidie) >> 149 Nyssaceae tupelovité (Nyssa tupela) >> 149 Celastrales jesencotvaré >> 150 Celastraceae jesencovité >> 150 Euonymus brslen >> 150 Celastrus jesenec či zimokeř >> 151 Aquifoliaceae cesmínovité >> 151 Ilex cesmína >> 151 Rhamnales ř e š e t l á k o t v a r é >> 152 Rhamnaceae řešetlákovité >> 152 Rhamnus řešetlák >> 152 Frangula krušina >> 153 Ceanothus - ceanótus či latnatec, zpododěr >> 153 Paliurus trnovec; Zizyphus cicimek >> 153 Vitaceae révovité >> 153 Vitis réva >> 154 Parthenocissus loubinec >> 155 Oleales olivovníkotvaré (olivotvaré) >> 156 Oleaceae olivovníkovité >> 156 Chionanthus, Phillyrea, Fontanesia, Forestiera, Abeliophyllum >> 156 Fraxinus jasan >> 156 Ligustrum ptačí zob >> 160 Syringa šeřík >> 161 Forsythia zlatice, forzýtie >> 162 Jasminum jasmín >> 163 Olea olivovník >> 163 Santalales s a n t á l o t v a r é >> 165 Loranthaceae ochmetovité >> 165 Loranthus ochmet >> 165 Viscaceae (syn. Loranthaceae [sensu lato] p.p.) jmelovité >> 166 Viscum jmelí >> 166 Santalaceae - santálovité (Santalum) >> 167 Elaeagnales h l o š i n o t v a r é >> 168 Elaeagnaceae hlošinovité >> 168 Shepherdia šeferdie >> 168 7

8 Elaeagnus hlošina >> 168 Hippophaë rakytník >> 169 Dipsacales ště t k o t v a r é >> 170 Sambucaceae bezovité >> 170 Sambucus - bez >> 170 Caprifoliaceae zimolezovité (syn. Loniceraceae) >> 172 Viburnum kalina, tušalaj >> 172 Lonicera zimolez >> 175 Symphoricarpos pámelník >> 179 Weigela vajgelie (weigelie) >> 179 Diervilla diervila (zanice) >> 180 Kolkwitzia kolkvicie (kolkwitzie) >> 180 Linnaea zimozel >> 180 Dipelta dipelta; Abelia - abélie >> 180 Gentianales hoř c o t v a r é >> 181 Apocynaceae toješťovité >> 181 Vinca barvínek >> 181 Nerium - oleandr; Rauwolfia; Strophanthus >> 181 Rubiaceae mořenovité >> 181 Cinchona chinovník; Coffea kávovník >> 181 Asclepiadaceae klejichovité >> 181 Periploca svidina >> 181 Scrophulariales krtič n í k o t v a r é >> 182 Bignoniaceae trubačovité >> 182 Catalpa katalpa >> 182 Campsis křivouš (trubač) >> 183 Scrophulariaceae krtičníkovité >> 184 Paulownia paulovnie, pavlovnie >> 184 Veronica; Hebe; Penstemon >> 184 Solanaceae lilkovité >> 185 Lycium kustovnice >> 185 Solanum lilek >> 185 Buddlejaceae budlejovité (komulovité) >> 186 Buddleja budleja (komule) >> 186 Lamiales hluchavkotvaré >> 187 Labiatae (altern. Lamiaceae) pyskaté (hluchavkovité) >> 187) Teucrium ožanka >> 187 Thymus mateřídouška >> 187 Lavandula levandule >> 188 Rosmarinus rozmarýn >> 188 Salvia šalvěj >> 188 Hyssopus yzop >> 188 Verbenaceae sporýšovité >> 188 Vitex drmek >> 189 Callicarpa krásnoplodka >> 189 Caryopteris ořechokřídlec >> 189 Clerodendrum blahokeř >> 189 Tectona týk; Gmelina >> 189 Asterales hvě z d n i c o t v a r é >> 189 Compositae (altern. Asteraceae) složnokvěté (hvězdnicovité) >> 189 Chrysanthemum chryzantéma >> 189 Santolina svatolina či santolína >> 189 Artemisia pelyněk >> 189 Argyranthemum - kopretinovec >> 189 Senecio starček >> 189 Baccharis bakcharis, pomíšenka >> 189 Liliopsida - rostliny jednoděložné >> 190 Palmales (altern. Arecales) p a l m o t v a r é (arekotvaré) >> 191 Palmae - palmovité (altern. Arecaceae arekovité; syn. Principes) >> 191 Livistona; Sabal; Trachycarpus; Washingtonia; Phoenix; Roystonea; Areca; Caryota >> 191 Corypha; Metroxylon; Lodoicea; Chamaedorea >> 191 Chamaerops (palma) žumara >> 192 Phoenix palma (datlová; datlovník) >> 192 8

9 Cocos palma (kokosová; kokosovník) >> 192 Elaeis - palma (olejná) >> 192 Calamus - rotan >> 192 Graminales (altern. Poales) t r á v o t v a r é (lipnicotvaré) >> 193 Gramineae trávy (altern. jméno Poaceae - lipnicovité >> 193 Bambusoideae - bambusovníkové (syn. Bambusaceae) >> 193 Bambusa bambusovník >> 193 Melocanna; Dendrocalamus >> 193 Sasa sasa >> 194 Arundinaria rákosovec >> 194 Sinarundinaria čínský rákosovec >> 194 Phyllostachys listoklasec >> 194 Pleioblastus mnohopučka >> 194 Shibataea šibatovka >> 194 Chimonobambusa >> 194 Thamnocalamus >> 194 Liliales liliotvaré >> 195 Yucca juka (Agavaceae - agávovité, resp. Liliaceae [sensu lato] - liliovité) >> 195 Ruscus ruskus, listnatec (Asparagaceae chřestovité, resp. Ruscaceae - listnatcovité) >> 195 Smilax smilax, přestup (Smilacaceae - přestupovité, resp. Liliaceae [sensu lato]) >> 195 Aloë aloe (Asphodelaceae asfodelovité, resp. Liliaceae [sensu lato]) >> 195 Dracaena dračinec (Agavaceae) >> 195 Cordyline dračinka (Agavaceae) >> 195 Literatura >> 196 Rejstřík >> 199 Příloha 1. Terminologický slovníček >> 204 Příloha 2. Vybrané listnaté dřeviny srovnání stanovištních nároků v podmínkách Německa (DB, DBZ, DBČ; BK, KL, JS; LP, OL, topoly) >> 210 Přirozený výskyt lesních dřevin a jejich porostů v rámci fytogeografických oblastí ČR (FGO) a vegetačních stupňů aktuální vegetace (VS a.v.); orientační přehled (tabulka) >> 215 9

10 10

11 Předmluva Druhá část nově koncipované Lesnické dendrologie podává stručnější přehled "listnatých dřevin" (dále jen LD-2) botanicky přesněji stromů, keřů, keříků, polokeřů a dřevitých lián zahrnutých do rámce systému rostlin krytosemenných. Výběr zde uvedených taxonů vychází především z dendroflory České republiky (Květena ČR 1-7[-8]) z dřevin u nás původních, autochtonních i z dřevin cizích, alochtonních, u nás jen častěji nebo méně často pěstovaných (a tedy k nám introdukovaných). Informace o jednotlivých taxonech jsou v LD-2 zaměřeny především na stručnou celkovou charakteristiku, na poznámky k jejich ekologii a rozšíření - a na případné využití z hlediska lesnického, krajinářského, dřevařského apod. Tento stručnější, spíše orientační celkový přehled listnatých dřevin (přednostně těch, které lze pěstovat v mírném klimatickém pásmu) je určen především pro posluchače Lesnické a environmentální fakulty ČZU v Praze (dále jen FLE). Je však k dispozici i všem dalším zájemcům o dřeviny - včetně těch, kteří svá studia absolvovali již dříve a potřebují jakési repetitorium z hlediska současného dendrologického poznání. Nedílnou studijní součástí LD-2 musí být i Dendrologické srovnávací tabulky (DST, návody do cvičení - pomůcka pro určování dřevin; LD-4 - MUSIL et al., 2003), neboť tam jsou přehledně uvedeny potřebné morfologické (i další) údaje o jednotlivých taxonech, které v LD-2 již úmyslně uváděny nejsou nebo jsou jen stručněji naznačeny. LD-2 je převážně u rodů a čeledí doplněna zjednodušenými určovacími klíči, které prakticky navazují na klíč čeledí (event. i jiných taxonů) uvedený na počátku DST (LD-4). Podobně jako u Jehličnatých dřevin (LD-1) a DST je i pro LD-2 základním pramenem dokončovaná Květena ČR (ČSR) 1-7 (HEJNÝ et SLAVÍK [eds.], , SLAVÍK [ed.], , SLAVÍK et ŠTĚPÁNKOVÁ [eds.], 2004), doplněná Klíčem ke květeně ČR (KUBÁT et al., 2002). Z dalších použitých děl jmenujme především práce Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků (KOBLÍŽEK, 2000), Dřeviny České republiky (ÚRADNÍČEK, MADĚRA et al., 2001), Textbook of Dendrology (HARLOW et al., 1996), Silvics of North America (BURNS et HONKALA [tech. coord.], 1990), Древесные растения Азиатской России (KOROPAČINSKIJ et VSTOVSKAJA, 2002), Zahradnický slovník naučný (MAREČEK [hl. koord.], ), obecněji známá díla Rehderova, Krüssmannova - a řada dalších (viz oddíl Literatura). Bohužel, dva základní prameny (Květena ČR na straně jedné - a Klíč ke květeně ČR na straně druhé) zvolily odlišný taxonomický přístup k hodnocení řady taxonů. Zatímco Klíč ke květeně ČR dává mnohdy přednost taxonům šířeji pojatým, Květena ČR zvolila opačný přístup. To se ovšem odrazilo i ve vědeckých jménech a částečně i ve jménech českých u řady taxonů, jak na to bylo upozorněno již v LD-4 (str , příp. DST str ). I když přístup autorů "Klíče" se dá označit z hlediska aplikované lesnické dendrologie většinou za výhodnější a "přijatelnější", s ohledem na rozpracované dílo LD jsme se i v LD-2 nejčastěji přidrželi nomenklatury použité v Květeně ČR s tím, že případná odlišná jména taxonů v "Klíči" jsou v LD-2 uvedena jako synonyma, nebo jména alternativní. Abychom ušetřili místo (i čas), používáme v textu převážně zkratkovitě upravené informace jak větné tak i slovní (viz vysvětlivky zkratek a značek). Dosavadní pracovní záměr předpokládá, že hospodářsky významné stromové dřeviny budou podrobněji zpracovány ještě ve třetím díle Lesnické dendrologie (LD-3), který by měl poskytovat hlubší informace o dřevinách - stromech, především pro rozšířenou "postgraduální" potřebu oboru lesního inženýrství. Tento díl na své nové zpracování teprve čeká (pořadí prací na jednotlivých částech LD bylo určováno potřebami výuky). Autoři jsou si vědomi, že i přes jejich největší snahu objeví pozorní čtenáři v textu jistě řadu nedopatření či opominutí; za případná upozornění na tyto nedostatky budou čtenářům vděčni. Brno Doc. Ing. Ivan Musil, CSc. 11

12 Zkratky, značky a vysvětlivky A = andreceum (androeceum), soubor tyčinek v květu adult. = adultní (lat.) - dospělý, zralý AE = směr aplikované ekologie AF = Fakulta agrobiologie ČZU v Praze Afr. = Afrika agg. = aggregatum souborný druh (druh sensu lato), komplex; zahrnuje druhy drobné (druhy s. stricto, mikrospecies) alter. = alternativní, alternativa Am. = Amerika angl. = anglicky AK, ARB = Arboretum FLE ČZU (Kostelec n. Čer. lesy) As. = Asie auct. = auctorum - podle různých autorů Austr. = Austrálie a.v. = aktuální vegetace ČR cf. = confer (lat.) - srovnej co = kolinní (pahorkatinný) VS a.v. (část T [a okraj M]) cv. = dříve oficiální alternativní označení pro kultivar (kulturní varietu, odrůdu), resp. pro jeho epiteton; (dnes jsou povoleny pouze jednoduché uvozovky n. jednoduché svislé čárky - vše jen nahoře [ Xxx n. 'Xxx', např. Populus nigra Italica či P. n. 'Italica']) C1 = kriticky ohrožené taxony (CR) viz Klíč (2002) C2 = silně ohrožené taxony (EN) viz Klíč (2002) část. = částečně ČZU = Česká zemědělská univerzita v Praze d 1,3 = výčetní průměr kmene ve výšce 1,3 m nad zemí DI = obor dřevařského inženýrství dl. = dlouhý Ev. = Evropa ex = (lat.) z, ze; (pokud ten, kdo informaci uveřejnil není totožný s autorem jemuž je informace připsána, uvádí se jeho jméno za "ex"; používá se hlavně při úplných citacích jmen autorů botanických taxonů) f. = forma (hierarchická úroveň vnitrodruhového taxonu) FGO = regionálně fytogeografická oblast ČR (T, M, O) FLE = Fakulta lesnická a environmentální ČZU v Praze G = gyneceum (gynoeceum), soubor plodolistů v květu hl. = hlavně in = (lat.) v; (pokud ten, kdo informaci uveřejnil není totožný s autorem informace, uvádí se jeho jméno za "in") j. = jižní; J.Am. = Jižní Amerika juv. = juvenilní (lat.) - týkající se mladého věku jv. = jihovýchodní jz. = jihozápadní KČR = Květena České republiky 1-7(-8), od roku 1988 KI = obor krajinného inženýrství Klíč = Klíč ke květeně ČR (2002; KUBÁT et al.) kult. = kulturní; v kultuře lat., latin. = latinsky l. c. = loco citato (latin.), (již) citované místo LI = obor lesního inženýrství M = mezofytikum; oblast zonální vegetace a květeny temperátního pásma (oblast opadavého listnatého lesa) M.As. = Malá Asie ml. = mladý mo = montánní (hornatinný) VS a.v. (dolní část O) MZLU = Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně n. = nebo něm. = německy O = oreofytikum; oblast extrazonální horské vegetace a květeny obv. = obvykle oj. = ojediněle P = perigon, okvětí p. p. = pro parte - zčásti PEF = Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze pla = planární (nížinný) VS a.v. (dolní část T) pravd. = pravděpodobně přibl. = přibližně r. = rok, roky roztr. = roztroušeně rus. = rusky s. = severní S.Am. = Severní Amerika sbalp = subalpínský (klečový) VS a.v. (horní část O) sbmo = submontánní (podhorský, vrchovinný) VS a.v. sec. = secundum (lat.) - podle s. l. = sensu lato [senzú látó] (lat.) - v širokém smyslu sl. = slabě slov., sloven. = slovensky sp. = species (druh); za názvem rodu označuje blíže neurčený druh příslušného rodu sp. div. = species diversae (lat.), různé druhy spco = suprakolinní (kopcovinný) VS a.v. (část M) spmo = supramontánní (středohorský, oreální či smrkový) VS a.v. (střední část O) spp. = species (druhy); za názvem rodu označuje blíže neurčené druhy příslušného rodu s. s., s. str. = sensu stricto [senzú striktó] (lat.) - v úzkém smyslu, v užším vymezení ssp. = viz více doporučovanou zkratku subsp. stř. = střední subsp. = subspecies - poddruh (hierarchická úroveň vnitrodruhového taxonu) sv. = severovýchodní syn. = synonymum (řec.) - slovo stejného n. podobného významu sz. = severozápadní ŠLP = školní lesní podnik (obv. ŠLP v Kostelci nad Černými lesy, součást ČZU Praha) T = termofytikum; oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny v rámci temperátního pásma (? pla + TF = co) Technická fakulta ČZU v Praze v. = východní var. = varietas [čti: varijetás] - odrůda, varieta (hierarchická úroveň vnitrodruhového taxonu) vč. = včetně vel. = velký větš. = většinou VS = vegetační stupeň (aktuální vegetace ČR) vys. = vysoký vz. = vzácně z. = západní zř. = zřídka zvl. = zvláště x = (krát); označení hybridnosti, křížení + = (u vědeckých jmen:) označení chiméry, tj. organismu tvořeného tkáněmi geneticky rozdílného původu; vzniká jako důsledek roubování nebo jako somatická mutace - či abnormálním rozchodem chromozómů v jedné buňce a v buňkách z ní vzniklých + = i další; (za jednotkou SI:) a více ± = více či méně = samčí; také m. = samičí; také ž. I-XII (I.-XII.) = čísla měsíců (obv. doba květu) 2n, 2n = diploidní počet chromozómů somatických buněk 12

13 Oddělení (divisio): MAGNOLIOPHYTA ROSTLINY KRYTOSEMENNÉ (syn. Angiospermophyta, Angiospermophytina, Angiospermae) angl.: angiosperms, flowering plants; něm.: e Bedecktsamer; rus.: pokrytosemennye Kvetoucí rostliny (včetně dřevin) většinou eustélické stavby s centrálním či středním válcem stonku (stélé), zahrnujícím soustavu vodivých pletiv různého uspořádání - včetně pletiv mechanických; u druhotně tloustnoucích druhů se postupně vyvíjí sekundární skladba stonku. - Řidčeji se vyskytuje stavba ataktostélická, bez druhotného tloustnutí (ataktostélé jednoděložných rostlin má cévní svazky uzavřené, roztroušené; centrální dřeň chybí). Příslušníci "krytosemenných" jsou charakterizováni jako ta část semenných rostlin, jejichž vajíčka či semena (na rozdíl od "nahosemenných") nejsou přímo přístupná pylovým zrnům ale jsou uzavřena do modifikovaného listu zvaného plodolist čili karpel, příp. do více modifikovaných listů - plodolistů; ty pak srůstají do pestíku, rozlišeného na semeník (s vajíčky), bliznu a někdy i čnělku. Do oddělení - divisio (= kmen - phylum) rostlin krytosemenných jsou řazeny vedle většiny bylin všechny dřeviny, které v technické praxi obvykle označujeme - botanicky ne zcela přesně - jako "listnaté". Nepatří sem však některé taxony s vysloveně plochým listem, jaký mají např. jinan či jihoafrická welwičie - a naopak se tu můžeme setkat s taxony nesoucími listy čárkovité až přímo "jehlicovité" jako je tomu např. u tamaryšků, židoviníků, vřesů, vřesovců a šich - nebo dokonce s druhy svým habitem "jehličnaté" dřeviny nápadně připomínající - jako např. rod přesličník (Casuarina, domovem hl. na ostrovech jv. Asie a v australské oblasti). Nenajdeme tu rovněž cykasy (ty patří mezi rostliny nahosemenné) - ale můžeme se zde setkat s velkou, vzhledově často značně podobnou skupinou palem (což jsou vývojově mnohem mladší semenné rostliny ze třídy jednoděložných, z nichž mnohé mají listy od cykasů na první pohled jen velmi obtížně rozeznatelné). Dřevo krytosemenných stromů, keřů, polokeřů a lián je heteroxylární - kromě tracheid (cévic) má již také tracheje (cévy); jen vzácně je ještě bez nich (tzv. homoxylární dřevo). Nejstarší spolehlivé doklady o výskytu skupiny krytosemenných rostlin jsou z druhohor ze střední jury, tedy z období přibližně před 125 milióny let. Mnoho současných rodů (genera) tu bylo již před 50 milióny let, ve třetihorním útvaru zvaném eocén. (HARLOW et al., 1996) Porovnání rostlin nahosemenných a krytosemenných Rostliny nahosemenné semena "nahá" (např. jehličnaté; také cykasy, jinany) pouze dřeviny nemají (pravé) květy mají šištice; jednopohlavná ( nebo ) šištice (strobilus) je tvořena tyčinkami (mikrosporofyly - ) nebo plodolisty (megasporofyly - ) vajíčka volně na plodolistu, přímo přístupná pylu, tzn. nikoli prostřednictvím čnělky, blizny, semeníku; (plodolist - zde semenná šupina vyrůstající v paždí šupiny podpůrné [šupina squama]); endosperm pouze primární (tvoří se před oplozením) ve dřevě tracheidy cévice (tracheje chybí s výjimkou rodů Ephedra, Gnetum, Welwitschia) Rostliny krytosemenné semena umístěna v plodech (např. bukovité, pryskyřníkovité atd.; také palmy) dřeviny i byliny mají květy; květ (flos, anthos) je souborem přeměněných listů obsahujícím květní obal a tyčinky a/nebo plodolisty; květ někdy bývá různě redukován vajíčka (ovulum) ukryta v semeníku (ovarium); pylové zrno (= samčí výtrus kvetoucích rostlin granum pollinis) - resp. jeho pylová láčka (sipho) musí prorůst bliznou (stigma) ev. i čnělkou (stylus); endosperm sekundární, triploidní (tzv. dvojí oplození) ve dřevě hl. tracheje cévy, řidčeji též tracheidy cévice Dnes je v oddělení krytosemenných popsáno na rodů, přibližně s druhy bylin a dřevin. Jsou členěny do dvou tříd (classis) - na rostliny dvouděložné a jednoděložné. 13

14 Třída (classis) Magnoliopsida - rostliny dvouděložné Syn.: Dicotyledonopsida, Dicotyledonae angl.: dicots; něm: Zweikeimblättrige, Zweisamenlappige; rus.: dvudoľnye Dřeviny (pouze druhotně tloustnoucí!) - i byliny. Stromy, keře, polokeře nebo dřevité liány jsou zastoupeny ve všech podtřídách rostlin dvouděložných (HARLOW et al., 1996). Cévní svazky ve stonku jsou otevřené, uspořádané převážně v kruhu (tzv. eustélé), s kambiem a druhotným tloustnutím, často s větvenými lodyhami. Zárodky (embrya) rostlin mají 2 dělohy, jsou však i výjimky. Listy obv. se zpeřenou či dlanitou žilnatinou. Květy nejčastěji 5četné, zř. 4četné, obv. se zeleným kalichem (K - calyx) a jinak zbarvenou korunou (C - corolla). Primární kořen se zpravidla mění ve vytrvalý hlavní kořen. Dvouděložné se člení přibližně do 75 řádů s 360 čeleděmi; ty mají celkem 10 tisíc rodů se 210 tisíci druhy rostlin. Konkrétní počty však závisí jak na "stavu poznání" tak také na taxonomickém pojetí použitých taxonů v daném případě především na velikosti řádů (ordo), čeledí (familia), rodů (genus) i druhů (species). Počátky jejich vývoje sahají zřejmě hlouběji do minulosti, než počátky vývoje rostlin jednoděložných (HENDRYCH, 1977). Porovnání rostlin dvouděložných a jednoděložných Rostliny dvouděložné (např. bukovité, pryskyřníkovité atd.) byliny i dřeviny druhotně tloustnoucí, často s větevnatými lodyhami; stromy a keře mají sekundární xylem (dřevo); dřeviny jsou zastoupeny ve všech podtřídách rostlin dvouděložných primární kořen v zárodku se zpravidla mění ve vytrvalý, větvený hlavní kořen cévní svazky otevřené, s kambiem; uspořádány jsou kruhovitě, kol centrální dřeně listy obv. se zpeřenou či dlanitou žilnatinou květy obv. 5četné, zř. 4četné (obv. s kalichem a korunou [K + C]) embryo má 2 dělohy (jsou i výjimky) vývojově starší; asi 210 tisíc druhů rostlin ve 360 čeledích, uspořádaných do 75 řádů Rostliny jednoděložné (např. liliovité, šáchorovité, lipnicovité [trávy], také palmy) vzácně dřeviny druhotně netloustnoucí, obv. s nevětvenými lodyhami; jinak převažují byliny; dřeviny jsou zastoupeny jen ve 3 podtřídách rostlin jednoděložných (chybí v podtřídě Alismidae): Arecidae (palmy); Commelinidae (podčeleď bambusovníkové bambusy); vzácně také v podtřídě Liliidae (v čeledích agávovité, listnatcovité, chřestovité, přestupovité, asfodelovité, kosatcovité, zázvorníkovité, banánovité [samotný rod banán však obsahuje pouze byliny!]) hlavní kořen záhy zaniká; nahrazují jej kořeny adventivní (druhotné) cévní svazky uzavřené, rozloženy roztroušeně; centrální dřeň chybí listy podlouhlé až čárkovité, někdy eliptické; žilnatina větš. rovnoběžná n. souběžná (árón ji má dlanitou); palmy listy dlanitě n. zpeřeně trhané květy obv. 3četné (obv. jen s okvětím [P perigon, perigonium]) embryo má 1 dělohu vývojově mladší; asi 40 tisíc druhů rostlin v 60 čeledích, uspořádaných do 20 řádů 14

15 Magnolia / Liriodendron / Schisandra Řád: Magnoliales - šácholanotvaré Vývojově jeden z nejpůvodnějších řádů, celkem s 8 čeleděmi; zde jen Magnoliaceae (a v poznámce Schisandraceae). Čeleď 1: Magnoliaceae šácholanovité (tab. L-1 1 ; KČR-1: [A. Skalická]) Opadavé (i vždyzelené) dřeviny s jednoduchými, střídavými listy. Plody měchýřky nebo nažky v souplodích připomínajících šišku. Dřevo již jen heteroxylární. 12 rodů (ca 200 druhů) v mírném a subtropickém pásmu j. As. a obou Amerik (na jih až po Brazílii). U nás pěstovány jen odolnější druhy, především z rodů Magnolia a Liriodendron, používané v okrasném zahradnictví. - Čeleď nemá žádného zástupce v původní flóře ČR. 1a Listy celistvé, zašpičatělé; plody měchýřky Magnolia magnólie, šácholan b Listy se 4-6 laloky, uťaté či vykrojené; plody nažky Liriodendron - liliovník Rod 1. Magnolia L. - magnólie, šácholan (slov. magnólia; angl. magnolia; tab. L-1) Stromy a keře vesměs s krásnými květy i olistěním. Plody měchýřky v šišticovitém souplodí (šách, šácha [zastarale] = šiška či jehněda). Pupeny velké s 1(-2?) šupinami. Ca 75 druhů. Velké listové jizvy s jednotlivě rozloženými listovými stopami (podobné jizvy platanů mají stopy v 5 skupinách). (1) Magnolia acuminata (L.) L. - magnólie špičatolistá. Stromový druh 20(-35) m vys., d 1,3 0,9(-1,8) m. Květy nenápadné (IV-V); pro svá okurkovitá souplodí bývá označována jako "okurková magnólie" (angl.: cucumbertree; něm.: Gurkenmagnolie). Používá se jako podnož - ale i jako solitéra v sadovnictví. Východní část S.Am. (tam lesnicky i dřevařsky významná dřevina). (2) Magnolia x soulangeana SOULANGE-BODIN - magnólie Soulangeova (= M. denudata x liliiflora). Keř, řidčeji stromek až 5 m vys., s popelavě šedou borkou a zelenavě plstnatými pupeny. Velké bílé až tmavě červené květy se rozvíjejí před listy (IV-V). Hybrid vyšlechtěný ve Francii kolem roku 1820, dnes v řadě kultivarů. Nejčastěji pěstovaná magnólie v zahradách a parcích. Snáší městské ovzduší. U nás od roku (3-7) Magnolia stellata (SIEB. et ZUCC.) MAXIM. - magnólie hvězdovitá (keř až 4 m vys., kvete před olistěním; okvětní lístky bílé, úzké, četné [12-30]), M. kobus DC. - m. japonská (až 10 m vys., okvětní lístky bílé, u báze narůžovělé, opakvejčité, v počtu 6; obě pocházejí z v.as.). - Šácholany s velkými květy: M. obovata THUNB. (v.as.), M. tripetala (L.) L. (S.Am.). - Ve městech subtropických oblastí bývá pěstována nápadná vždyzelená a stromovitá M. grandiflora - m. velkokvětá (jv. USA; southern magnolia; evergreen m.); listem se podobá fíkovníku pryžodárnému Ficus elastica, pěstovanému často v našich obytných prostorech. Rod 2. Liriodendron L.- liliovník (slov. ľaliovník; angl. yellow-poplar, tuliptree; tab. L-1) Stromy s pupeny krátce stopkatými, smáčklými (tzv. "kachní zobák"), krytými 2 velkými šupinami (palisty); listy "lyrovité" (?), na vrcholu vykrojené či uťaté, se 4-6 laloky. 2 druhy. Americký taxon je ceněnou okrasnou dřevinou. (1) Liriodendron tulipifera L. - liliovník tulipánokvětý. Strom m vys.; květy (VI- VII) zelenožluté, velké; šišticovitá souplodí z křídlatých nažek, rozpadavá. - Jv. část S.Am., kde v lužních lesích bývá až 50 m vys., s výčetním průměrem až 2 m. Má kvalitní měkké dřevo. U nás častá parková solitéra, vhodná do městského prostředí. Zdařilé lesní výsadby v luzích j. Moravy. (Řecky leirion = lilie!) Poznámka. Jako zvláštnost se u nás občas v kultuře na chráněných místech pěstuje liána z příbuzné čeledi Schisandraceae z rodu Schisandra klanopraška, schizandra (S. chinensis), obsahující látky s povzbuzujícími účinky, hlavně v plodech. 1 Všechny takto uvedené tabulky jsou k dispozici v Dendrologických srovnávacích tabulkách (LD 4). 15

16 Laurus / Calycanthus / Chimonanthus / Aristolochia Řád: Laurales - vavř ínotvaré Čeledí 11, zde pouze Lauraceae, Calycanthaceae. Čeleď 1: Lauraceae vavřínovité. Aromatické stromy a keře (vzácně byliny) tropů až subtropů všech kontinentů. Plody peckovice nebo bobule. - Ca 32 (45?) rodů s 2200 druhy. (1) Laurus nobilis L. - vavřín či vavřínovník pravý (syn. v. vznešený, v. ušlechtilý; angl. laurel). Vždyzelený keř nebo stromek 2-5 m vys., domácí v tvrdolesích ve v. Středozemí; u nás jen ve kbelících pro výzdobu slavnostních sálů. "Laurem věnčení" bývali v antice vítězové, vládcové a vojevůdcové, což se ve středověku přeneslo i na básníky, umělce a učence (laureát; také bakalář: bacca laureus = vavřínová bobule). List se používá i jako koření - tzv. "bobkový list". Cinnamomum - skořicovník, kafrovník. - Jv.As. Persea gratissima GAERT. - ovoce avokádo, "hruška aligátorů" (syn. P. americana MILL.). - Stř.Am. (tropy). U nás zřejmě možno venku pěstovat druhy rodů Sassafras (sasafras, kašťa) a Lindera (linderovka). Komerčně je využíváno např. dřevo rodů Endiandra (Oriental walnut of eastern Australia možná náhrada za Juglans nigra), Ocotea (British Guianan greenheart hlavně na lodní konstrukce a South African stinkwood v nábytkářství a jako kvalitní stavební dříví). Čeleď 2: Calycanthaceae sazaníkovité (tab. L-1 - pozn. 2; KČR-1: 350 [A. Skalická]) Opadavé dřeviny s jednoduchými, vstřícnými listy. Plody nažky. 2 rody se 6 druhy. - S.Am., v.as., Austrálie. (1) Calycanthus floridus L. - sazaník květnatý (slov. kalykant). Opadavý keř vys. do 3 m, s nahými pupeny, tmavými červenohnědými květy ([V-]VI-VII?) a silně vonnou kůrou (viz zlomené, i suché větévky). V dendrologických sbírkách a občas i v parcích; vhodný spíše na teplá stanoviště s dobrou, přiměřeně vlhkou půdou. - S.Am. (2) Chimonanthus praecox (L.) LINDL. - zimnokvět časný; keř kvetoucí vonnými žlutými květy (I-III). Vzácně v dendrologických sbírkách. - Čína Z řádu Piperales, z čeledi Piperaceae, se v tropech a subtropech pěstuje dřevitá ovíjivá liána Piper nigrum - pepřovník černý, původem z jv.as. až Indie. Jeho bobule se používají jako koření černý nebo bílý pepř. (Za stejným nebo podobným účelem se pěstují některé další taxony rozsáhlého rodu Piper, do něhož se dnes řadí na 650 druhů [POSPÍŠIL et al., 1989]). Řád: Aristolochiales podražcotvaré Keře, často liány (také byliny), někdy i parazitní. 3 čeledi, zde pouze Aristolochiaceae. Čeleď: Aristolochiaceae podražcovité. (tab. L-2; KČR-1: [A. Skalická]) Dřevité liány (keře s ovíjivými stonky); také byliny. Plody nažky. Čeleď obsahuje asi 10 rodů se 400 druhy; zde pouze rod jeden (ca se 350 převážně tropickými či subtropickými druhy). (1) Aristolochia durior HILL podražec velkolistý (slov. vlkovec v.; angl. Dutchman s pipe). Opadavá liána dorůstající délky 5-10 m. Listy srdčité, cm dl. Květy zygomorfní, s prohnutou okvětní trubkou, dlouze stopkaté, málo nápadné (V-VII). S.Am. (v. část); u nás dosti často pěstovaný druh (zahradní altány, krytí mříží, sloupů aj.; v areálu ČZU v Praze před rektorátem). Poznámka ke květní biologii podražce velkolistého. Uvnitř okvětní trubky vyrůstají chlupy (trichomy) skloněné šikmo dovnitř; ty umožňují hmyzu do květu vstoupit, nikoli jej opustit. Teprve až dozraje pyl navštíveného květu a vypadá na uvězněného "opylovače", chlupy zavadnou a hmyz může květ opustit a navštívit jiný. 16

17 Clematis Řád: Ranunculales pryskyř níkotvaré Čeledí 9; zde pouze Ranunculaceae a Berberidaceae. Čeleď 1: Ranunculaceae pryskyřníkovité- (tab. L-2; KČR-1: [403-] [B. Křísa]) Dřeviny především popínavé (hl. však byliny). Plody nažky. Čeleď obsahuje asi 30 rodů s 1500 druhy. Rod 1. Clematis L. - plamének (slov. plamienok; angl. clematis; tab. L-2) Dřevnaté liány často i dosti vysoko se pnoucí (většinu rodu však tvoří normálně rostoucí byliny ale i keře) - se vstřícnými, zpeřenými listy. Květy se 4(-8)četným okvětím (toto okvětí bývá někdy považováno za kalich [s chybějící korunou]) v mnohokvětých vidlanech, vzácněji jednotlivé (např. C. viticella). Jednotlivé druhy kvetou v létě nebo na podzim. Celkem asi 380 druhů (včetně bylinných). V ČR (pravděpodobně) autochtonní 1 dřevitý druh (C. vitalba), často také zplaňující a to i v místech, kde zřejmě původní není. V okrasném zahradnictví ceněny kultivary (je jich několik set) s velkými, nejčastěji modrými květy, odvozené především od dřevitých taxonů C. montana (Himálaj, Čína), C. viticella, C. x jackmanii (= C. lanuginosa x C. viticella). 1a Květy jednotlivé; nažky s přívěskem lysým (4) C. viticella (květy růžové až fialové, 3-5 cm šir.; listy 2x zpeřené) (Květy fialově purpurové, modré n. karmínové, 8-14 cm široké, listy 1x zpeřené C. x jackmanii) (Květy bílé [kultivary i růžové a lilákové]; lístky na rozdíl od předchozích pilovité C. montana) b Květy v mnohokvětých vidlanech; nažky s přívěskem chlupatým 2 2a Okvětní lístky (P) po obou stranách hustě běloplstnaté 3 b Okvětní lístky (P) jen na spodním okraji s plstnatě chlupatým lemem (2) C. flammula 3a Okvětní lístky bílé až nazelenalé; (T[-M]) (1) C. vitalba b Okvětní lístky žlutavé (3) C. orientalis (1) Clematis vitalba L. - plamének plotní. 2 Liána 6-12 m dl. List složen ze 3-5 řapíčkatých lístků, které posléze opadají; úponkovité řapíky vytrvávají (jimi se pnoucí rostliny přichycují); květenství bílá až zelenavě bílá (VI-IX); okvětní lístky po obou stranách hustě běloplstnaté; nažky 3-4 mm dl., se zakřiveným chlupatým 2-4 cm dl. přívěskem. Ekologie. Lužní lesy, bažinaté olšiny, podél vodních toků; druhotně křoviny porostních pláštů. ČR. Hojně nebo vzácněji v T(-M), avšak původní pravděpodobně jen na j. Moravě, jinde pouze zplanělý (i v areálu ČZU v Praze a jeho okolí). Celkové rozšíření. J. a stř.ev., s.afr., M.As., Kavkaz. Užití. V zahradnické kultuře již po několik století. S ohledem na rychlý růst vhodný spíše do větších prostorů. (2) Clematis flammula L. - plamének palčivý. Okvětní lístky bílé, na spodní straně s chlupatým lemem; VIII-X; voní po hořkých mandlích. Středozemí, Turecko, Írán. Často pěstován v zahrádkách, ve Středozemí i jako zelenina. (3) Clematis orientalis L. plamének východní. Květenství žlutá; VIII-IX. - Středozemí až Stř.As. (4) Clematis viticella L. plamének vlašský. Květy jednotlivé, růžové až fialové; VI-VIII. - J. a jv.ev. až Kavkaz; u nás často pěstován (v několika kultivarech) - a jen vzácně zplaňuje v T i M. 2 Jména taxonů v ČR domácích (tj. původních, planě rostoucích, autochtonních) jsou podtržená! - Jména taxonů o jejichž původnosti na území dnešní ČR jsou pochybnosti, nebo jména taxonů u nás již (v současné době) vyhynulých, jsou podtržená čárkovaně. 17

18 Berberis / Mahonia / xmahoberberis Decaisnea / Akebia Čeleď 2: Berberidaceae dřišťálovité. (tab. L-2; KČR-1: /-482/ [V. Zelený]) Opadavé i vždyzelené keře (také byliny). Listy střídavé, na rubu s vystouplou žilnatinou. Květenství hrozen nebo lata. Plod bobule (nebo tobolka). Entomogamní rodů, ca 670 druhů; v ČR domácí pouze jeden druh. 1a Trnitý keř; listy jednoduché; květy v nicích hroznech; plody červené bobule 1. Berberis - dřišťál b Beztrnný keř; listy lichozpeřené (Ilex cesmína má listy nedělené!); květy ve vzpřímených hroznech; plody tmavě modré ojíněné bobule 2. Mahonia mahónie Rod 1. Berberis L. - dřišťál (slov. dráč; angl. barberry; tab. L-2) Keře se žlutým dřevem; plod bobule. Ca 500 druhů, v Ev. pouze 4, v ČR autochtonní jen jeden. (1) Berberis vulgaris L. - dřišťál obecný (dráč). Keř až 3 m vys. V úžlabí 1-7dílných trnů vyrůstají brachyblasty. Listy opadavé, eliptické, s nepravidelně osténkatě zubatým okrajem; květy zlatožluté (IV-V); bobule elipsoidní, ca 1 cm dl., červené. Ekologie. Světlomilný, teplomilný. Suché výslunné svahy, okraje listnatých lesů, zejména na písčitohlinitých vápnitých substrátech. ČR. Dosti hojný v T, roztroušený až ojedinělý v M: pla-co-spco(-sbmo). Celkové rozšíření. Stř. a j. Ev.; z. okraj As. (s. okraj M.As., Kavkaz, s. Írán). Užití. Hodí se např. do živých plotů. Často se pěstuje červenolistý kultivar Atropurpurea. Tvrdé žluté dřevo se používá v řezbářství. "Dřišťálky" bohaté vitamínem C jsou vhodné do kompotů. Dřišťál obecný je mezihostitelem dvoubytné rzi travní (Puccinia graminis), napadající i obiloviny. Ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století byl proto (spolu s mahónií) huben; v době od roku 1939 bylo u nás zlikvidováno na keřů. Později se však zjistilo, že dřišťál obecný není hlavní příčinou masového výskytu rzi na obilovinách (výskyt pšeničné "formy" rzi travní není na něm u nás zcela běžný [výskyt jiných "forem" ano]). (2) Berberis thunbergii DC. - dřišťál Thunbergův pochází z Japonska. Je podobný předešlému, má však list celokrajný! Často se pěstuje jeho červenolistý kultivar pojmenovaný rovněž Atropurpurea. Uvádí se, že tento druh není hostitelem rzi škodící na obilovinách (proto v sadovnických výsadbách se s ním setkáváme mnohem častěji [i v areálu ČZU Praha], než s domácím dřišťálem obecným). Pěstuje se také řada stálezelených druhů: B. julianae (modré bobule, listy úzce eliptické, kožovité, ostnitě pilovité), B. gagnepainii (listy úzce kopinaté, vykrajovaně ostnitě zubaté se zvlněným okrajem) aj. Rod 2. Mahonia NUTT. - mahónie (slov. mahónia; angl. Oregon grape; tab. L-2) Ca 110 druhů; v ČR jen pěstované. (1) Mahonia aquifolium (PURSH) NUTT. - mahónie cesmínolistá. Vždyzelené beztrnné keře se žlutým dřevem a lýkem; dorůstají do výšky 2 m. Listy lichozpeřené (na rozdíl od cesmíny!), kožovité, na okraji ostnité. Květy citrónově žluté (V-VII), ve vzpřímeném hroznovitém květenství. Plod modrá bobule. S.Am. - U nás otužilá, nenáročná dřevina; snáší městské prostředí. S druhem Berberis vulgaris tvoří mahónie cesmínolistá sterilního mezirodového křížence xmahoberberis neubertii (netrnité větvičky s jednoduchými, zřídka i 3četnými listy). (2) Mahonia bealei, s ozdobným, velmi dekorativním listem, pochází z v. As. U nás občas v kultuře. Poznámka. Z příbuzné čeledi Lardizabalaceae kokylovité se u nás (ne příliš často) pěstují: Decaisnea fargesii FRANCH. dakaisnea (dekénea) Fargesova; opadavý vzpřímený keř 2-3(-5) m vys., s listy střídavými, lichozpeřenými, s květy v převislých latách, s kalichem žlutavě zeleným (korunovitě zbarveným); VI; plody jedlé, válcovité měchýřky (± podobné lusku), 5-10 cm dl., modravé a ojíněné, se semeny v bělavé dužnině; Čína; u nás vhodný taxon pro chráněné polohy - jako okrasná solitéra. Akebia quinata (HOUTT.) DECNE akébie (akebie) pětičetná; opadavá liána pnoucí se 6-12 m vys., s letorosty fialově nachovými; listy 5četné; květní kalich 3četný, purpurově hnědý (korunovitě zbarvený); V; plody jedlé, dužnaté měchýřky, 4-9 cm dl., světle fialové, ojíněné; v. As.; popínavá okrasná dřevina. 18

19 Hamamelis Fothergilla / Parrotia / Parrotiopsis / Corylopsis / Disanthus / Liquidambar Řád: Hamamelidales vilínotvaré Pouze dřeviny. Čeledi 4, zde jen Hamamelidaceae, Platanaceae. Čeleď 1: Hamamelidaceae vilínovité (tab. L-3; KČR-1: [V. Zelený]) Keře n. menší stromy, se střídavými celistvými listy. Plod zdřevnatělá tobolka. Vesměs okrasné dřeviny. Ca 25 rodů (asi 100 druhů S.Am., As.); některé zajímavé svým odkvětem mimo vegetační období (tj. především v zimě). V ČR pomístně pěstované v parcích. 1a Listy celokrajné (na okraji ploché, báze srdčitá [listy podobné zmarlice n. zmarličníku ty poslední jsou však vstřícné]; na podzim se barví až karmínově červeně; opadavý keř 2-3[-4] m vys.; květy fialové [X]; vzácně pěstovaný, monotypický rod; v. As.)... Disanthus cercidifolius dvoukvětec či disantus zmarlikolistý b Listy pilovité, zubaté n. vroubkované, (často i letorosty pokryté hvězdovitými trichomy; řapíky kratší než 3 cm) a Květy v hustých koncových vzpřímených klasech (III-V); listy hrubě zubaté (S.Am.)... Fothergilla - fotergila b Květy obv. v úžlabních svazečcích n. v převislých hroznech a Květy v převislých hroznech (III-IV); listy (pilovité) s velkými nápadnými palisty (v. As.)... Corylopsis - lískovníček b Květy ve svazečcích; listy bez nápadných palistů a Květy s velkými bílými listeny (V), zároveň s rašícími listy (ty mělce zubaté; monotypický rod; oblast Himálaje) Parrotiopsis jacquemontiana parrotiovka Jacquemontova b Květy bez bílých listenů, před rašením listů a Korunní lístky čárkovitě pentlicovité (IX-XI nebo I-III); žlutá borka se neodlučuje v plátcích; listy nepravidelně zubaté (S.Am., v. As.)... (1) Hamamelis - vilín b Korunní lístky chybějí (kvete III-IV); borka odlupčivá v plátcích; listy v horní 1/2 hrubě vroubkovaně zubaté (monotypický rod; Zakavkazí, Írán)... Parrotia persica parrotie perská Rod 1. Hamamelis L. - vilín (slov. hamamel; angl. witch-hazel; tab. L-3) Pupeny stopkaté, nahé. Listy krátce řapíkaté, nesouměrné, na podzim často nápadně zbarvené (do červena n. do žluta); poněkud se podobají lísce - jsou však hvězdovitě chlupaté. Korunní lístky pentlicovité, rozestálé, obvykle žluté. Kvetou většinou v bezlistém stavu na podzim, v zimě nebo časně na jaře! Semena (po 2 v tobolce) dozrávají v následujícím podzimu či zimě a jsou z plodu vystřelována (!). - Anemogamní i entomogamní. Poznámka. Řecká slova hama a mélon znamenají "současně" a "jablko": v době květu jsou na keři i loňské plody. Ca 6 druhů v S.Am. a v.as. - Vilíny se dají množit i řízky (VI). 1a Listy oboustranně měkce chlupaté, na bázi zřetelně srdčité (keř 3-4 m vys.; odkvět I-III; Čína; snad nejhezčí z vilínů; v kultuře několik kultivarů)... H. mollis v. měkký b Listy alesp. na líci lysé či olysávající; na bázi klínovité a Kvete na podzim, po opadu listů (n. i těsně před ním); listy na rubu světle zelené, lesklé... (1) H. virginiana b Kvete v zimě n. v předjaří a Listy hrubě chobotnatě zubaté; C lístky 1-1,5 cm dl. (výběžkatý keř 1-2 m vys.; USA)... H. vernalis v. jarní b Listy mělce zubaté; C lístky ca 2 cm dl a Listy na bázi mělce srdčité; C lístky jen na konci zvlněné (H. japonica x H. mollis)... H. x intermedia v. prostřední b Listy na bázi klínovité; C lístky ± celé zvlněné (keř 2-3 m vys.; Japonsko)... H. japonica v. japonský U obou tabulek použito práce J. Koblížka (KOBLÍŽEK, 2000). (1) Hamamelis virginiana L. - vilín viržinský. Keř až 5 m vys. Kvete žlutě - na podzim, obv. až v bezlistém stavu (IX-XI). Plody dozrávají v následujícím roce; semena jsou "vystřelována" do vzdálenosti až 4 m. Daří se na hlubších živných půdách - nevápenných. Vých. část USA. V zimě a brzy na jaře (I-III) kvetou např. americký v. jarní H. vernalis, čínský v. měkký H. mollis, v. japonský H. japonica (viz výše uvedenou určovací tabulku). Vyšlechtěna je řada kultivarů. Vz. se pěstují druhy rodů Fothergilla, Parrotia, Parrotiopsis, Corylopsis, Disanthus (viz určovací tabulku u popisu čeledi) Z příbuzné čeledi Altingiaceae se zřídka pěstuje menší severoamerický strom Liquidambar styraciflua L. - ambroň západní, angl. American sweetgum (listy cm široké, podobné javorovým - jsou však střídavé; na podzim se barví karmínově). - V M.As. roste teplomilnější L. orientalis a. východní (listy jen 4-8 cm široké). Z pryskyřičných exudátů kůry ambroní se získává balzám storax používaný ve farmacii, v parfumerickém průmyslu - a také jako žvýkací guma (sweet gum). 19

20 Platanus / Cercidiphyllum Čeleď 2: Platanaceae - platanovité (tab. L-4; KČR-1: [V. Zelený]) 1 rod s ca 10 druhy; S.Am., Eurasie. - Anemogamní. Rod 1. Platanus L. - platan (slov. platan; angl. plane-tree [sycamore]; tab. L-4) Stromy se silným válcovitým kmenem a rozložitou korunou. Borka tenká, odlupující se v charakteristických nepravidelných šupinách či tenkých plátech, odkrývajících světlejší šedozelenou kůru (tzv. tygrování); staří jedinci mají borku na bázi kmene tmavě šedou, rozpukanou. Listy dlanitoklanné až dlanitodílné, připomínající některé javory. Dřevo tvrdé, těžké, s nažloutlou bělí a světle hnědým jádrem, podobné dřevu bukovému; málo trvanlivé. Květy směstnány v jednopohlavných kulovitých strboulech na dlouhých stopkách. Kulovité plodenství je tvořeno kyjovitými oříšky (nažkami?), na bázi s věnečkem chlupů. Letorosty se střídavými, čihovitými pupeny krytými jedinou šupinou. Pupen je kompletně ponořen do duté báze řapíku; po opadu listu se objeví podkovovitá až prstencovitá listová jizva (s listovými stopami v 5 skupinách), která obklopuje celou bázi pupenu. 1a Borka se v dolní části kmene odlupuje v malých šupinách; čepel 3laločná; plodenství na stopkách po 1(- 2); oříšky na vrcholu polokulovité, se zbytkem čnělky jen asi 1-2 mm dl. proto plodenství neježatá; (S.Am.)... (2) P. occidentalis b Borka se v dolní části kmene odlupuje větš. v nepravidelných plátech; čepel 5-7laločná; plodenství na stopkách větš. po 2 (jen zř. ve větším počtu), se zbytkem čnělky asi 2-5 mm dl. proto plodenství ježatá a Listová čepel větš. 5klanná, asi do 1/2 členěná; stř. lalok o málo delší než široký; rub dospělého listu obv. chlupatý jen na řapíku a na hlavních žilkách; plodenství po (1-)2(-3), obv. 2,5-3,5 cm šir (1) P. hispanica (= P. x hispanica, syn. P. acerifolia) b Listová čepel větš. 5-7klanná, často do 1/2 i hlouběji členěná; stř. lalok více než 2x delší než široký; rub dospělého listu obv. celkově chlupatý; plodenství po (1-)3-4(-7), obv. 1,5-3 cm šir.; (v. Středozemí) (3) P. orientalis (1) Platanus hispanica MILL. - platan javorolistý (syn. P. acerifolia, P. hybrida). Pokládán za křížence P. occidentalis x P. orientalis, nebo za přímého potomka třetihorních platanů. Pěstuje se často jako solitéra n. alejový strom. Dorůstá až 40 m. Odolává znečištěnému prostředí měst, snáší seřezávání. Dává přednost hlubší čerstvé půdě s dostupnou hladinou podzemní vody. Starší výsadby na Břeclavsku upozorňují i na jeho potenciální možnosti v produkčních lužních lesích. Odkvět V. Chmýří z rozpadávajících se plodenství působí někdy alergii. Kultivar Platanus hispanica Sutneri má bíle panašovaný list (vysazen je např. v pražské Stromovce). (2) Platanus occidentalis L. - platan západní (angl. sycamore, American planetree). Strom až 37(-50) m vysoký; původní na říčních aluviích v. části S.Am.; záplavy ve vegetační době snáší až po dobu 2 týdnů. U nás občas v teplejších oblastech pěstovaný, především v parcích a v městské zeleni. - V. V USA se využívá jeho pařezová výmladnost (v mládí) při tvorbě dřevní biomasy (štěpky) na zemědělsky připravovaných plantážích s krátkou dobou rotace (4-10[-25] let) v tzv. "short rotation forestry" nebo "silvicultural biomass farms" (se špičkovými výnosy v nejkratších rotacích až 32 m 3.ha -1.rok -1 ). (3) Platanus orientalis L. - platan východní. Původem z v. Středozemí, u nás velmi zřídka pěstovaný - namrzá. Ve své domovině se dožívá vysokého věku a dorůstá velkých rozměrů (výška 25-35[-50] m, d 1,3 1,5-3[-5] m). Staří jedinci mívají borku na bázi kmene rozpukanou, tmavě šedou. - V. Planě roste od Balkánského poloostrova přes M.As., Krétu, Kypr, Blízký východ, Kavkaz, jižní Zakavkazí (tam např. v úzkých dolinách menších řek, společně s Juglans regia a Celtis caucasica) do Střední Asie. Z Azerbajdžánu bývá popisován jedinec starý údajně 2000 let (?), s obvodem kmene 27 m (d 1,3 8,6 m). V jz. části USA, podél vodních toků nebo na srázných svazích, rostou další 2 (u nás prakticky neznámé) druhy P. wrightii (angl. Arizona sycamore) a P. racemosa (California sycamore) Z řádu Cercidiphyllales, z čeledi Cercidiphyllaceae, se občas u nás pěstuje dekorativní opadavý dvoudomý strom zmarličník japonský Cercidiphyllum japonicum SIEB. et ZUCC. (slov. cercidovec japonský; angl. Japanese katsura tree). Často bývá vícekmenný; ve své vlasti až 30 m vys., u nás podstatně nižší; listy vstřícné, srdčité; květy bezobalné, v nenápadných červených květenstvích (IV-V). (Nezaměňovat s velmi vzácně pěstovanou dřevinou s podobným [avšak] střídavým listem z rodu Disanthus - dvoukvětec [D. cercidifolius z čeledi Hamamelidaceae] - nebo s poněkud častěji pěstovanými druhy rodu Cercis zmarlika [čeleď Caesalpiniaceae, řád Fabales], s listy rovněž velmi podobnými ale střídavými!) 20