Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH 2008 AŽ 2012

Transkript

1 Výsledky odborné studie SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ KRAJŮ A KRAJSKÝCH MĚST ČR V LETECH AŽ 2012

2

3 Obsah Úvodní slovo... 4 Metodika a autorský tým... 5 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst... 6 Celkové hodnocení krajů a krajských měst ČR Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst ČR Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj

4 Úvodní slovo Letos oslavuje projekt MasterCard česká centra rozvoje již pět let od svého spuštění. To nám dává možnost poprvé bilancovat a porovnávat údaje z doby před pěti lety s těmi letošními. Výsledkem je studie socioekonomického vývoje krajů a krajských měst České republiky v letech až Zaměřili jsme se v ní na porovnání širokého spektra ukazatelů od vývoje míry nezaměstnanosti a průměrných mezd až po průměrnou plochu bytu či míru kriminality v daném regionu. Studii MasterCard česká centra rozvoje již od prvního ročníku připravují výzkumníci z Vysoké školy ekonomické v Praze ve spolupráci s MasterCard tak, aby byla zaručena její nezávislost, vysoká odborná hodnota a zároveň praktická využitelnost získaných dat. O výsledky studie MasterCard česká centra rozvoje se tak již tradičně podělíme nejen se zástupci krajů a krajských měst, ale předáme je také příslušným zástupcům vlády České republiky: Ministerstvu pro místní rozvoj, Ministerstvu financí a kanceláři premiéra České republiky, RNDr. Petra Nečase. Věříme, že pro všechny uvedené bude studie cenným zdrojem dat a zajímavých informací. Eva Kárníková ředitelka pro rozvoj obchodů MasterCard Europe v České republice a na Slovensku MasterCard česká centra rozvoje 2012

5 Metodika a autorský tým V rámci projektu MasterCard česká centra rozvoje 2012 byla realizována analýza zaměřená na zhodnocení socioekonomického vývoje krajů a krajských měst ČR. Tuto studii zpracoval řešitelský tým pracující se složení Ing. Milan Damborský, Ph.D., vedoucí řešitelského týmu, Prof. RNDr. René Wokoun, CSc., RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D., Ing. Nikola Krejčová a Ing. Taťána Hornychová, všichni pracovníci Střediska regionálních a správních věd při Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. 5

6 Socioekonomický vývoj krajů a krajských měst V rámci analýzy socioekonomického vývoje krajů se řešitelský tým zaměřil na období let až Cílem studie je zhodnotit socioekonomický vývoj krajů v uvedeném období. Do analýzy bylo zahrnuto všech 14 krajů, pro zhodnocení bylo využito celkem 12 indikátorů rozdělených do ekonomické a sociální oblasti. Do ekonomické oblasti bylo zařazeno následujících 5 ukazatelů: vývoj míry nezaměstnanosti, vývoj počtu stavebních ohlášení a povolení na 10 tis. obyv., vývoj podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných v národním hospodářství, vývoj počtu plátců DPH, vývoj počtu obchodních společností. Pro sociální oblast bylo využito 7 ukazatelů: vývoj počtu trestných činů na 1 tis. obyv., vývoj násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyv., vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, vývoj průměrných mezd, vývoj podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci, vývoj průměrné plochy bytu, vývoj vyplacených příspěvků na bydlení na 1 obyv. V návaznosti na analýzu krajů ČR bylo provedeno zhodnocení vývoje krajských měst, u nichž je však dostupnost informací podstatně horší. Pro zhodnocení bylo využito 7 následujících ukazatelů: vývoj míry nezaměstnanosti, vývoj počtu stavebních ohlášení s povolením na 10 tis. obyv., vývoj počtu plátců DPH, vývoj počtu obchodních společností, vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo, vývoj podílu uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci, vývoj průměrné plochy bytu. Zhodnocení vývoje krajských měst sleduje období, protože data za rok 2012 nejsou dostupná. MasterCard česká centra rozvoje 2012

7 Pro statistické hodnocení je v rámci vybrané oblasti vždy sestaven index. Index pracuje na bázi srovnávání hodnot daného regionu s nejpříznivější hodnotou (nejlepším regionem). Využívá se jednoduchého vzorce: I i P i =, I v kde P vyjadřuje procentní podíl i-tého regionu vůči nejlepšímu regionu (I). Nejlepší region tak dosahuje hodnoty 100 %. Tímto způsobem jsou získána j standardizovaná data pro další výpočet. u j = σ, j Dalším krokem při konstrukci MasterCard indexu je stanovení vah indikátorů. V daném případě byly pro hodnocení stanoveny hodnoty vah expertní metodou, upravené za využití směrodatné odchylky. Váhy jsou určeny tak, aby celková suma ni i vah jednotlivých indikátorů dosahovala hodnoty 100 %. P R i = i, IP ij * c ij, j=l Úprava za využití směrodatné odchylky se provádí využitím následujícího vzorce: u j vj = σ, j I =, i kde u představuje upravenou váhu indikátoru, P představuje expertně stanovenou váhu indikátorů, σ značí směrodatnou odchylku hodnot v rámci ni daného indikátoru a j představuje indikátor. i Tímto krokem je zrušena dominance indikátorů s vysokým rozptylem. Na tuto úpravu navazuje R dělení konstantou tak, aby celková suma i = P vah dosahovala ij * c ij, j=l znovu 100 %. Výsledkem je výsledná váha c. vj u j = σ, Závěrečnou částí sestavení indexu je stanovení bodů, j resp. hodnot indexu pro jednotlivé regiony. Tento výpočet je stanoven vzorcem: n R i = P ij * c ij, j=l kde R představuje hodnotu indexu. 7

8 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti představuje tradičně sledovaný ukazatel velmi flexibilně reagující na aktuální trendy v ekonomice. Ukazatel kvantifikuje nevyužité ekonomické zdroje. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent a na 20 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 1: Míra nezaměstnanosti v krajích ČR, vždy k příslušného roku (v %) Pořadí Kraj / 1. Moravskoslezský kraj 8,0 10,9 1,36 2. Ústecký kraj 9,3 12,8 1,37 3. Karlovarský kraj 6,3 9,6 1,52 4. Jihomoravský kraj 5,7 9,0 1,58 ČR 5,0 8,1 1,61 5. Pardubický kraj 4,5 7,3 1,62 6. Plzeňský kraj 3,7 6,1 1,64 7. Liberecký kraj 5,6 9,3 1,66 8. Zlínský kraj 5,0 8,6 1,72 9. Kraj Vysočina 4,6 8,1 1, Olomoucký kraj 5,6 10,0 1, Královéhradecký kraj 3,8 6,9 1, Středočeský kraj 3,6 6,7 1, Jihočeský kraj 3,5 6,8 1, Hl. m. Praha 2,0 4,1 2,08 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Nejnižší relativní nárůst nezaměstnanosti ve sledovaném období až 2012 byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji (1,36). Blízkou hodnotu zaznamenal také Ústecký kraj. Naopak nejvyšší relativní nárůst byl zaznamenán v Hl. m. Praze, kde nezaměstnanost vzrostla z 1,96 na 4,07 procenta. Za celou Českou republiku vzrostla nezaměstnanost 1,61krát. MasterCard česká centra rozvoje 2012

9 Tabulka č. 2: Míra nezaměstnanosti v krajských městech, data vždy za prosinec příslušného roku (v %) Pořadí Město 1. Ostrava 9,0 11,5 1,28 2. Jihlava 6,7 9,0 1,34 3. Karlovy Vary 6,2 8,4 1,35 4. Ústí nad Labem 9,9 14,2 1,43 5. Brno 6,4 9,2 1,44 6. Pardubice 4,2 6,3 1,50 7. České Budějovice 3,9 6,0 1,54 8. Zlín 4,4 6,8 1,55 9. Liberec 5,6 8,7 1, Plzeň 4,1 6,9 1, Hradec Králové 3,5 6,3 1, Olomouc 5,1 9,4 1, Hl. m. Praha 2,5 4,9 1,96 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Nejvyšší relativní nárůst ve sledovaném období zaznamenalo hlavní město Praha, kde se nezaměstnanost téměř zdvojnásobila (1,96). Naopak nejnižším růstem nezaměstnanosti se vyznačuje Ostrava (1,28). 9

10 Počet stavebních ohlášení a povolení Počet stavebních ohlášení a povolení je ukazatelem, který vykresluje investiční aktivitu ekonomických subjektů v regionu. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent a v indexu rozvoje měst na 10 procent. Tabulka č. 3: Počet vydaných stavebních ohlášení a povolení v krajích ČR na 10 tis. obyvatel za měsíc Pořadí Kraj 2012/ 1. Ústecký kraj 6,74 6,15 0,91 2. Karlovarský kraj 8,65 7,60 0,88 3. Pardubický kraj 9,37 8,03 0,86 4. Liberecký kraj 8,17 6,85 0,84 5. Jihočeský kraj 11,99 9,92 0,83 6. Olomoucký kraj 7,43 5,91 0,80 7. Plzeňský kraj 11,37 8,88 0,78 8. Hl. m. Praha 6,29 4,88 0,78 9. Královéhradecký kraj 8,98 6,94 0,77 ČR 9,73 7,48 0, Moravskoslezský kraj 7,84 6,00 0, Středočeský kraj 15,03 11,34 0, Kraj Vysočina 11,68 8,78 0, Zlínský kraj 9,39 6,11 0, Jihomoravský kraj 11,08 7,08 0,64 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Jak je patrné z výše uvedené tabulky, počet vydaných stavebních ohlášení a povolení se ve všech krajích ČR snížil. K nejmenšímu propadu došlo v Ústeckém kraji (0,91). Nejhůře se v tomto ukazateli umístily kraje Jihomoravský s hodnotou 0,64 a Zlínský s 0,65. MasterCard česká centra rozvoje 2012

11 Tabulka č. 4: Počet vydaných stavebních ohlášení a povolení, data na úrovni okresů, přepočet na 10 tis. obyvatel Pořadí Město (data za okres) 1. Karlovy Vary 90,71 91,15 1,00 2. Liberec 85,62 79,39 0,93 3. Ústí nad Labem 85,11 77,51 0,91 4. Brno 70,47 63,39 0,90 5. České Budějovice 131,28 111,26 0,85 6. Ostrava 67,40 56,93 0,84 7. Olomouc 92,19 76,74 0,83 8. Zlín 98,71 80,78 0,82 9. Hl. m. Praha 76,78 62,06 0, Jihlava 160,89 122,79 0, Plzeň 87,94 66,76 0, Hradec Králové 101,02 74,23 0, Pardubice 111,76 80,55 0,72 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Všechny okresy s krajskými městy 1 zaznamenaly ve sledovaném období pokles počtu stavebních ohlášení a povolení, což naznačuje pokles ekonomické aktivity. Nejmenší pokles zaznamenal okres Karlovy Vary (faktická stagnace). Naopak největší pokles se projevil v okresech Pardubice (0,72) a Hradec Králové (0,73). 1 Data za okres lze v některých případech využít s ohledem na dominanci krajského města. 11

12 Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných je ukazatel, který odráží posun regionální ekonomiky směrem k ekonomice založené na znalostech. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 15 procent. Tabulka č. 5: Podíl vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných v krajích ČR (v %) Pořadí Kraj 1. Liberecký kraj 9,31 15,71 1,69 2. Ústecký kraj 7,85 12,12 1,54 3. Olomoucký kraj 13,72 18,63 1,36 4. Středočeský kraj 13,28 17,91 1,35 5. Moravskoslezský kraj 13,07 17,24 1,32 6. Pardubický kraj 12,81 16,70 1,30 7. Jihomoravský kraj 18,60 23,53 1,27 ČR 15,78 19,78 1,25 8. Plzeňský kraj 14,36 17,26 1,20 9. Jihočeský kraj 13,28 15,84 1, Hl. m. Praha 32,28 38,43 1, Karlovarský kraj 8,51 9,54 1, Královéhradecký kraj 14,52 16,14 1, Kraj Vysočina 12,83 14,14 1, Zlínský kraj 14,93 15,59 1,04 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Lze říci, že všechny kraje zaznamenaly relativní nárůst podílu vysokoškolsky vzdělaných na zaměstnaných. Ovšem Liberecký kraj dosáhl ve sledovaném období až nárůstu nejvyššího (1,69). Nejnižší relativní nárůst vysokoškoláků byl zjištěn ve Zlínském kraji (1,04). V České republice celkem vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných 1,25krát. MasterCard česká centra rozvoje 2012

13 Počet plátců DPH Počet plátců DPH představuje ukazatel odrážející primárně vývoj v podnikatelském sektoru. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta, v indexu rozvoje měst na 15 procent. Tabulka č. 6: Počet daňových subjektů registrovaných k DPH v krajích ČR na 1 tis. obyvatel Pořadí Kraj 1. Hl. m. Praha 77,76 87,08 1,12 2. Moravskoslezský kraj 32,90 34,80 1,06 ČR 45,83 47,40 1,03 3. Jihomoravský kraj 47,62 48,98 1,03 4. Kraj Vysočina 40,66 41,38 1,02 5. Plzeňský kraj 43,22 43,92 1,02 6. Jihočeský kraj 45,65 46,26 1,01 7. Olomoucký kraj 38,72 39,10 1,01 8. Ústecký kraj 33,40 33,56 1,00 9. Středočeský kraj 46,52 46,62 1, Zlínský kraj 42,26 42,15 1, Karlovarský kraj 36,91 36,77 1, Pardubický kraj 42,60 42,33 0, Královéhradecký kraj 46,99 46,01 0, Liberecký kraj 43,63 41,90 0,96 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Generálního finančního ředitelství) Nejvyšší relativní nárůst počtu plátců DPH byl ve sledovaném období až zjištěn v Hlavním městě Praze (1,12), přičemž v dalších 6 krajích tento ukazatel též vzrostl. Úbytek plátců DPH naopak zaznamenal Liberecký kraj (0,96), dále Královéhradecký (0,98) a Karlovarský kraj a Zlínský kraj (oba 1,00). Údaje za celou Českou republiku vykazují mírný nárůst (1,03). 13

14 Tabulka č. 7: Počet daňových subjektů registrovaných k DPH na 1 tis. obyv. v krajských městech Pořadí Město 1. Hl. m. Praha 77,76 87,08 1,12 2. Ostrava 42,49 46,77 1,10 3. Brno 65,53 68,64 1,05 4. České Budějovice 90,27 94,33 1,04 5. Plzeň 57,93 60,49 1,04 6. Olomouc 75,02 77,76 1,04 7. Jihlava 77,49 80,15 1,03 8. Karlovy Vary 85,10 87,42 1,03 9. Ústí nad Labem 47,85 48,99 1, Pardubice 67,93 68,72 1, Zlín 79,48 79,50 1, Hradec Králové 88,01 86,43 0, Liberec 67,46 66,14 0,98 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Generálního finančního ředitelství, data podle FÚ sídlících v krajských městech) Nejvyšší nárůst počtu plátců DPH ve sledovaném období zaznamenalo hlavní město Praha (nárůst o 12 procent), dále Ostrava (10 %) a Brno (5 %). Naopak Liberec a Hradec Králové zaznamenaly pokles počtu subjektů registrovaných k DPH. MasterCard česká centra rozvoje 2012

15 Počet obchodních společností Počet obchodních společností představuje indikátor s obdobnou informací jako počet plátců DPH; odráží vývoj v podnikatelském sektoru. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta a v indexu rozvoje měst na 15 procent. Tabulka č. 8: Počet obchodních společností v krajích ČR Pořadí Kraj 1. Hl. m. Praha ,27 ČR ,17 2. Moravskoslezský kraj ,15 3. Karlovarský kraj ,15 4. Středočeský kraj ,14 5. Plzeňský kraj ,14 6. Jihomoravský kraj ,13 7. Olomoucký kraj ,12 8. Pardubický kraj ,12 9. Jihočeský kraj , Ústecký kraj , Kraj Vysočina , Královéhradecký kraj , Zlínský kraj , Liberecký kraj ,06 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Nejvyšší relativní nárůst počtu obchodních společností byl ve sledovaném období až zjištěn v Hlavním městě Praze (1,27). V ostatních krajích tento ukazatel též vzrostl, ale v žádném kraji tento růst nedosáhl hodnoty ČR jako celku. 15

16 Tabulka č. 9: Počet obchodních společností v krajských městech Pořadí Město 1. Hl. m. Praha ,26 2. Karlovy Vary ,19 3. Ostrava ,17 4. Olomouc ,15 5. Plzeň ,15 6. Brno ,14 7. Pardubice ,13 8. Jihlava ,12 9. České Budějovice , Ústí nad Labem , Hradec Králové , Liberec , Zlín ,97 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Obdobnou situaci jako u vývoje plátců DPH lze zaznamenat také u vývoje počtu obchodních společností. Nejvyšší nárůst počtu zaznamenalo hlavní město Praha. Také v ostatních krajských městech počet obchodních společností vzrostl s výjimkou města Zlín, kde došlo mezi roky a k poklesu. MasterCard česká centra rozvoje 2012

17 Počet trestných činů na 1 tis. obyvatel Počet trestných činů na 1 tis. obyvatel je ukazatelem, který zobrazuje celkový pocit bezpečí občanů. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta. Tabulka č. 10: Počet trestných činů na obyvatel v krajích ČR, vždy 1. pololetí Pořadí Kraj / 1. Ústecký kraj 21,15 17,25 0,82 2. Středočeský kraj 17,69 14,50 0,82 3. Liberecký kraj 18,35 15,12 0,82 4. Karlovarský kraj 15,47 12,78 0,83 5. Zlínský kraj 9,24 7,76 0,84 6. Královéhradecký kraj 11,75 9,99 0,85 7. Plzeňský kraj 13,46 11,63 0,86 8. Jihočeský kraj 13,26 11,51 0,87 9. Hl. m. Praha 33,78 29,50 0,87 ČR 16,89 14,94 0, Pardubický kraj 10,43 9,23 0, Jihomoravský kraj 14,31 12,99 0, Olomoucký kraj 12,39 11,73 0, Kraj Vysočina 9,14 9,14 1, Moravskoslezský kraj 16,32 16,90 1,04 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Policie ČR) Z výše uvedené tabulky je patrné relativní snížení počtu trestných činů a tím i celkové kriminality ve většině krajů. Hodnota tohoto ukazatele stagnovala v kraji Vysočina a nepatrně rostla v Moravskoslezském kraji (1,04). K nejvyššímu relativnímu snížení počtu trestných činů došlo v Ústeckém, Středočeském a Libereckém kraji (0,82). Přičemž ve sledovaném období až 2012 dosahuje tento ukazatel pro Českou republiku hodnoty 0,88. 17

18 Počet násilných a mravnostních trestných činů Dalším o něco konkrétnějším sledovaným ukazatelem je vývoj násilné a mravnostní kriminality dle počtu trestných činů tohoto druhu na 1 tis. obyvatel. Podobně jako předchozí ukazatel kvantifikuje stupeň bezpečí v regionu s tím, že se zaměřuje pouze na závažnější trestné činy. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 7,5 procenta. Tabulka č. 11: Počet násilných a mravnostních trestných činů na 1 tis. obyvatel v krajích ČR, vždy 1. pololetí Pořadí Kraj / 1. Ústecký kraj 1,66 1,46 0,88 2. Hl. m. Praha 1,11 1,02 0,92 3. Královéhradecký kraj 0,81 0,76 0,94 4. Liberecký kraj 1,53 1,47 0,96 5. Olomoucký kraj 1,06 1,10 1,04 6. Pardubický kraj 0,74 0,77 1,05 ČR 1,01 1,06 1,05 7. Středočeský kraj 0,88 0,95 1,08 8. Jihočeský kraj 1,11 1,21 1,09 9. Moravskoslezský kraj 1,27 1,39 1, Plzeňský kraj 0,77 0,92 1, Jihomoravský kraj 0,75 0,90 1, Karlovarský kraj 1,06 1,29 1, Zlínský kraj 0,56 0,74 1, Kraj Vysočina 0,57 0,76 1,33 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat Policie ČR) Oproti celkové kriminalitě, která se téměř ve všech krajích snižovala, je patrný nárůst násilné a mravnostní kriminality v přepočtu trestných činů na obyvatel. Největšího snížení relativního počtu trestných činů bylo dosaženo v Ústeckém kraji (0,88). Naopak největší nárůst kriminality je pozorován v kraji Vysočina (1,33). Hodnoty za Českou republiku jako celek ve sledovaném období až 2012 mírně vzrostly. MasterCard česká centra rozvoje 2012

19 Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo patři mezi tradiční sociální ukazatele. Jeho hodnota je ukazatelem možnosti nezaměstnaných vrátit se mezi zaměstnané. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a na 10 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 12: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo v krajích ČR, vždy k příslušného roku Pořadí Kraj / 1. Karlovarský kraj 3,3 11,8 3,64 2. Ústecký kraj 6,8 25,4 3,74 3. Liberecký kraj 2,9 11,0 3,82 4. Jihočeský kraj 1,8 8,3 4,68 5. Moravskoslezský kraj 3,5 17,4 4,93 ČR 2,0 11,1 5,66 6. Pardubický kraj 1,2 7,6 6,13 7. Hl. m. Praha 0,5 3,3 6,21 8. Královéhradecký kraj 1,7 10,6 6,23 9. Olomoucký kraj 3,7 23,6 6, Středočeský kraj 1,3 9,1 7, Zlínský kraj 2,3 16,0 7, Kraj Vysočina 2,7 19,4 7, Plzeňský kraj 0,9 6,8 7, Jihomoravský kraj 2,2 19,8 8,93 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Nejnižší relativní nárůst počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo je v Karlovarském kraji (3,64). V těsném závěsu se umístily kraje Ústecký a Liberecký. Naopak nejvyšší relativní nárůst počtu uchazečů je v Jihomoravském kraji, kde hodnoty vzrostly z 2,2 na 19,8 uchazeče, tedy 8,93krát. Ani další kraje nedosahují příliš dobrých hodnot a většina jich je ve sledovaném období až 2012 pod celorepublikovým průměrem (5,66). 19

20 Tabulka č. 13: Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo ve městech, vždy za prosinec příslušného roku Pořadí Město 1. Zlín 5,56 7,99 1,44 2. Pardubice 2,31 4,49 1,94 3. Liberec 3,21 6,81 2,12 4. České Budějovice 2,26 5,34 2,37 5. Ústí nad Labem 7,39 17,91 2,42 6. Karlovy Vary 2,78 7,74 2,78 7. Ostrava 3,50 11,47 3,28 8. Olomouc 7,94 29,74 3,75 9. Jihlava 4,02 18,88 4, Hradec Králové 1,16 5,78 4, Plzeň 0,99 5,19 5, Brno 4,23 25,57 6, Hl. m. Praha 0,71 4,36 6,17 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Počet evidovaných uchazečů na 1 volné pracovní místo zaznamenal ve všech krajských městech ve sledovaném období zásadní nárůst. Více než šestkrát vzrostl ve dvou největších městech (Praze a Brně). Relativně nejnižší nárůst zaznamenalo město Zlín (1,44). MasterCard česká centra rozvoje 2012

21 Průměrné mzdy Výše průměrných mezd se řadí mezi tradičně sledované ukazatele. Výše mezd je odrazem produktivity práce. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent. Tabulka č. 14: Průměrné mzdy v Kč v krajích ČR, vždy 1. q příslušného roku Pořadí Kraj / 1. Olomoucký kraj ,10 2. Královéhradecký kraj ,10 3. Plzeňský kraj ,09 4. Kraj Vysočina ,09 5. Karlovarský kraj ,08 6. Jihomoravský kraj ,08 7. Jihočeský kraj ,08 8. Ústecký kraj ,08 9. Pardubický kraj , Hl. m. Praha , Moravskoslezský kraj , Zlínský kraj , Liberecký kraj , Středočeský kraj ,04 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Tabulka znázorňuje růst průměrných mezd ve všech krajích. Nejvyšší relativní nárůst tohoto ukazatele je zaznamenán v Olomouckém a Královéhradeckém kraji (1,10). Ve sledovaném období až 2012 došlo k nejnižšímu relativnímu nárůstu průměrných mezd ve Středočeském kraji, tam dosahuje ukazatel hodnoty 1,04. 21

22 Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci Na rozdíl od míry nezaměstnanosti, která je spíše ekonomickým ukazatelem, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti záležitostí spíše sociální. Dlouhodobá nezaměstnanost je společensky značně nebezpečný jev (mj. dochází ke ztrátě pracovních návyků). Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a na 20 procent v indexu rozvoje měst. Tabulka č. 15: Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci v krajích ČR (v %), prosinec příslušného roku Pořadí Kraj 1. Moravskoslezský kraj 39,7 42,2 1,06 2. Ústecký kraj 38,0 42,9 1,13 3. Jihomoravský kraj 30,3 37,0 1,22 ČR 28,8 36,2 1,26 4. Zlínský kraj 29,5 37,5 1,27 5. Karlovarský kraj 31,1 39,7 1,28 6. Pardubický kraj 23,6 32,7 1,39 7. Olomoucký kraj 27,0 38,2 1,41 8. Vysočina 25,5 36,0 1,41 9. Plzeňský kraj 22,5 32,9 1, Jihočeský kraj 19,1 28,2 1, Liberecký kraj 24,6 36,4 1, Hl. m. Praha 16,6 25,2 1, Středočeský kraj 22,0 33,5 1, Královéhradecký kraj 16,3 27,8 1,71 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) MasterCard česká centra rozvoje 2012

23 Z tabulky je zřejmé, že podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci se zvýšil ve všech krajích. Nejméně však v Moravskoslezském kraji, kde se podíl téměř nezměnil (1,06). Ovšem k nejvyššímu relativnímu zvýšení došlo v Královéhradeckém kraji (1,71). Většina krajů se pohybuje pod celorepublikovým průměrem, který ve sledovaném období až dosahuje hodnoty 1,26. Tabulka č. 16: Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci ve městech (v %), prosinec příslušného roku Pořadí Město 1. Ostrava 42,74 44,98 1,05 2. Karlovy Vary 37,42 41,31 1,10 3. Brno 35,25 40,55 1,15 4. Ústí nad Labem 40,92 47,57 1,16 5. Pardubice 15,48 21,52 1,39 6. Zlín 23,89 34,67 1,45 7. Plzeň 19,85 29,77 1,50 8. Hl. m. Praha 16,71 25,15 1,51 9. České Budějovice 15,60 24,31 1, Liberec 22,31 35,65 1, Jihlava 21,17 35,22 1, Hradec Králové 14,92 25,92 1, Olomouc 18,70 37,01 1,98 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Podíl uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů o práci ve sledovaném období vzrostl ve všech krajských městech. Ve městě Olomouc se tento podíl téměř zdvojnásobil (1,98). Naopak Ostrava vykazuje nejmenší nárůst (1,05). 23

24 Vývoj velikosti plochy nových bytů Vývoj velikosti plochy nových bytů byl zvolen jako indikátor životní úrovně obyvatel. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent a v indexu rozvoje měst na 10 procent. Tabulka č. 17: Obytná plocha bytů v m 2 na 1 byt dokončený v krajích ČR Pořadí Kraj 1. Liberecký kraj 71,0 83,2 1,17 2. Vysočina 75,8 84,9 1,12 3. Plzeňský kraj 71,5 79,1 1,11 4. Karlovarský kraj 84,7 93,5 1,10 5. Moravskoslezský kraj 76,4 81,3 1,06 6. Olomoucký kraj 72,5 76,8 1,06 7. Pardubický kraj 75,6 79,9 1,06 8. Jihočeský kraj 75,7 79,3 1,05 9. Zlínský kraj 84,3 87,1 1,03 ČR 76,0 78,2 1, Královéhradecký kraj 75,5 77,2 1, Jihomoravský kraj 74,9 73,5 0, Středočeský kraj 83,6 81,2 0, Hl. m. Praha 66,8 64,0 0, Ústecký kraj 90,3 79,7 0,88 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Nejvyšší relativní nárůst velikosti nových bytů byl zaznamenán v Libereckém kraji (1,17). Naopak Ústecký kraj je regionem s největším relativním poklesem velikosti nových bytů (0,88). Údaj za Českou republiku celkem ve sledovaném období až je 1,03, což znamená nepatrný nárůst. MasterCard česká centra rozvoje 2012

25 Tabulka č. 18: Obytná plocha bytů v m 2 na 1 byt dokončený ve městech Pořadí Město (data za okres) 1. Jihlava ,28 2. Liberec ,20 3. Karlovy Vary ,14 4. Zlín ,14 5. Olomouc ,07 6. Hradec Králové ,06 7. Ostrava ,05 8. Plzeň ,04 9. České Budějovice , Hl. m. Praha , Pardubice , Ústí nad Labem , Brno ,89 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Většina okresů s krajskými městy 2 zaznamenala ve sledovaném období nárůst obytné plochy na 1 dokončený byt. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v okresech Jihlava (1,28), Liberec (1,20). Naopak poklesem velikosti se vyznačuje okres Brno-město (0,89). 2 Data za okres lze v některých případech využít s ohledem na dominanci krajského města ve vymezeném území. 25

26 Vyplacené příspěvky na bydlení Vývoj vyplacených příspěvků na bydlení na jednoho obyvatele je indikátorem sociálního vývoje na trhu bydlení. Váha tohoto indikátoru v celkovém indexu socioekonomického rozvoje krajů byla stanovena na 5 procent. Tabulka č. 19: Vyplacený příspěvek na bydlení na 1 obyv. v krajích ČR Pořadí Kraj 1. Ústecký kraj 354,70 801,02 2,26 2. Jihomoravský kraj 176,11 442,98 2,52 3. Moravskoslezský kraj 283,56 768,61 2,71 ČR 155,25 441,84 2,85 4. Zlínský kraj 109,94 315,91 2,87 5. Středočeský kraj 68,19 197,58 2,90 6. Karlovarský kraj 217,22 641,51 2,95 7. Jihočeský kraj 108,01 320,61 2,97 8. Pardubický kraj 101,33 317,48 3,13 9. Plzeňský kraj 73,46 231,48 3, Olomoucký kraj 134,72 424,63 3, Kraj Vysočina 83,26 263,79 3, Liberecký kraj 164,63 526,75 3, Královéhradecký kraj 103,68 338,21 3, Hl. město Praha 107,57 447,31 4,16 Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 (na základě dat ) Z výše uvedené tabulky je patrné, že hodnoty ukazatele vyplacených příspěvků na bydlení na jednoho obyvatele ve sledovaném období až se výrazně zvýšily. Nejnižší relativní nárůst tohoto ukazatele byl zaznamenán v Ústeckém kraji (2,26). Ovšem většina krajů se umístila pod celorepublikovým průměrem (2,85). Největší relativní nárůst byl zjištěn v Hlavním městě Praze, kde se hodnota ukazatele znásobila více než čtyřikrát (4,16). MasterCard česká centra rozvoje 2012

27 27

28 Celkové hodnocení krajů a krajských měst ČR Pro sledované období ( až 2012) dle stanovených ukazatelů zaznamenal největší socioekonomický posun v relativním vyjádření Ústecký kraj, který dosáhl dle stanoveného indexu hodnoty 94,29 %. O 4 % méně dosáhl Liberecký kraj (90,29 %). Následuje s malým rozdílem Moravskoslezský kraj. Ústecký, Moravskoslezský a také čtvrtý v pořadí, Karlovarský kraj, lze označit za kraje ekonomicky podprůměrné. Z toho by se dalo usuzovat, že dochází ke konvergenci (tj. ekonomicky slabší kraje dohánějí ty silnější). Opak však naznačuje Kraj Vysočina a Zlínský kraj na předposledním a posledním místě dle stanoveného indexu socioekonomického vývoje. Kraje hl. m. Praha, Jihočeský, Pardubický, Plzeňský a Středočeský, které lze v rámci ČR pokládat za socioekonomicky nadprůměrné, se umístily ve středu tabulky. Tabulka č. 20: Index socioekonomického vývoje až 2012, kraje Pořadí Kraj 2012/ 1. Ústecký kraj 94,29 % 2. Liberecký kraj 90,29 % 3. Moravskoslezský kraj 90,14 % 4. Karlovarský kraj 89,84 % 5. Pardubický kraj 88,37 % 6. Hl. m. Praha 87,38 % 7. Olomoucký kraj 87,36 % 8. Plzeňský kraj 87,19 % 9. Jihočeský kraj 86,52 % 10. Středočeský kraj 86,00 % 11. Jihomoravský kraj 85,99 % 12. Královéhradecký kraj 85,44 % 13. Kraj Vysočina 84,26 % 14. Zlínský kraj 83,16 % Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje 2012 MasterCard česká centra rozvoje 2012

29 Mezi krajskými městy dosáhla nejpříznivějšího vývoje dle stanovených indikátorů Ostrava následovaná Karlovými Vary a moravskou metropolí Brnem. Velmi příznivého celkového výsledku dosáhlo také čtvrté v pořadí město Ústí nad Labem. Naopak v dolní části tabulky se umístil Hradec Králové. Postavení tohoto města v celkovém hodnocení však nelze vnímat negativně, neboť Hradec Králové patří mezi města s nejlepším socioekonomickým prostředím a kvalitou života, a potvrzuje se tak skutečnost, že růst a rozvoj jsou obtížnější pro města s vyšší úrovní než pro města zaostávající. V obdobné situaci se nachází také např. Plzeň, Pardubice, České Budějovice či hl. m. Praha. Tabulka č. 21: Index socioekonomického vývoje až, města Pořadí Kraj 2012/ 1. Ostrava 93,01 % 2. Karlovy Vary 92,26 % 3. Brno 87,19 % 4. Ústí nad Labem 87,17 % 5. Jihlava 85,94 % 6. Hl. m. Praha 85,17 % 7. České Budějovice 84,83 % 8. Liberec 84,51 % 9. Pardubice 84,12 % 10. Zlín 83,45 % 11. Plzeň 82,91 % 12. Olomouc 81,15 % 13. Hradec Králové 78,35 % Zdroj: MasterCard česká centra rozvoje