Krizový plán při výskytu šikany, kyberšikany SLŠ Žlutice, příspěvková organizace

Transkript

1 Krizový plán při výskytu šikany, kyberšikany SLŠ Žlutice, příspěvková organizace Co to je šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a opakované užití fyzických a psychických útoků jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Nově se může realizovat i prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, především prostřednictvím internetu a mobilu kyberšikana. Odpovědnost školy: Podle 29 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou školy a školská zařízení povinny zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů v průběhu všech vzdělávacích a souvisejících aktivit a současně vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku rizikového chování. Podle trestního zákona může šikanování naplňovat skutkovou podstatu trestných činů vydírání, omezování osobní svobody, útisku, ublížení na zdraví, loupeže, násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, poškozování cizí věci, znásilnění, kuplířství apod. Pedagogický pracovník, kterému bude znám případ šikanování a nepřijme v tomto ohledu žádné opatření, se vystavuje riziku trestního postihu pro neoznámení, případně nepřekažení trestného činu, popř. nadržování či schvalování trestného činu, v krajním případě i podněcování, účastenství na trestném činu. Přímé varovné signály šikanování mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, nadávky, ponižování, hrubé žerty na jeho účet. Kritika žáka, výtky na jeho adresu, zejména pronášené nepřátelským až nenávistným, nebo pohrdavým tónem. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil.

2 Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem. Skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout. Nepřímé varovné signály šikanování mohou být např.: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmových sportech bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. Při přestávkách vyhledává blízkost učitelů. Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, nešťastně, stísněně, mívá blízko k pláči. Stává se uzavřeným. Jeho školní prospěch se někdy náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Jeho věci jsou poškozené nebo znečištěné, případně rozházené. Odmítá vysvětlit poškození a ztráty věcí nebo používá nepravděpodobné výmluvy. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. POZNÁMKA: (Zejména je třeba věnovat pozornost nově zařazeným do třídy, neboť přizpůsobovací konflikty nejsou vzácností!) Rodiče žáků by si měli všímat především těchto možných signálů šikanování: Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Nechuť odjíždět do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo). Dítě odkládá odjezd z domova, případně je na něm možno i pozorovat strach. Ztráta chuti k jídlu. Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně. Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad. Zmínky o možné sebevraždě. Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Dítě žádá o peníze, přičemž udává nevěrohodné důvody (například opakovaně říká, že je ztratilo), případně doma krade peníze.

3 Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresivní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěžuje na neurčité bolesti břicha nebo hlavy, možná zvrací, snaží se zůstat doma. Své zdravotní obtíže může přehánět, případně i simulovat (manipulace s teploměrem apod.). Dítě se vyhýbá docházce do školy. Dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku. Základní formy šikany: Verbální šikana, přímá a nepřímá psychická šikana (součástí je i kyberšikana, děje se pomocí ICT technologií). Fyzická šikana, přímá a nepřímá (patří sem i krádeže a ničení majetku oběti). Smíšená šikana, kombinace verbální a fyzické šikany (násilné a manipulativní příkazy). Může přerůst ve skupinovou trestnou činnost. Kyberšikana tzn. zneužívání internetu, mobilních telefonů nebo jiných informačních a komunikačních technologií např. fyzické napadení oběti spojené s natáčením videozáznamu, vyvedení oběti z rovnováhy spojené s natáčením videozáznamu, provokování a napadání uživatelů v diskuzních fórech, odhalování cizích tajemství, pomlouvání s využitím internetu a mobilních telefonů, vydírání s pomocí informačních a komunikačních technologií, obtěžování a pronásledování oběti spojené s kyberšikanou, krádež identity, zneužití cizí identity ke kyberšikaně, rozesílání textových zpráv, fotografií nebo videa se sexuálním obsahem (podrobnější informace na webu školy viz články výchovného poradenství a metodiků prevence. Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů a dalších účastníků. Strach vytváří obvykle prostředí solidarity agresorů i postižených. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. Existuje rozdíl mezi vyšetřováním počátečních a pokročilých stádií šikanování.

4 Postup při vyšetřování šikany: Pedagogický pracovník, který se dozví o nevhodného chování a jednání žáka nebo je jeho svědkem, informuje příslušného třídního učitele. Třídní učitel učiní řádná opatření ve své třídě, informuje školního metodika prevence, s kterým konzultuje další kroky ve třídě. Informuje zákonné zástupce. Školní metodik prevence informuje ředitele školy a vede dokumentaci případu. Provádí šetření případu. Šetření případu neprovádějí nekompetentní osoby (týká se i šetření na praxi šetření i zde vedou školní metodici prevence ve spolupráci s ostatními pedagog. pracovníky). Při opakovaných a závažných proviněních je svolána výchovná komise, která se koná ve vzájemné spolupráci třídního učitele, školního metodika prevence, výchovného poradce, vedení školy, případně i se zákonnými zástupci žáků. Ředitel školy rozhoduje o dalším postupu, informuje zákonné zástupce o výsledku jednání, v případě závažných přestupků informuje či přizve příslušné organizace OSPOD, PČR. Důležité kroky: 1. Zvážit, zda jsem kompetentní osoba pro šetření šikany, zda mám dostatek vědomostí, zda na vše stačím. 2. Vždy informovat školního metodika prevence (dále ŠMP). 3. ŠMP předá informace řediteli školy. 4. Postupovat podle metodického doporučení, výslechy svědků, obětí, opatření k zajištění bezpečnosti šikanovaného. 5. Je nutné došetření činu a udělení trestů. 6. Standardní práce třídního učitele se třídou ve spolupráci se ŠMP (sociometrie). Metody vyšetřování šikanování: A. Situace, které škola zvládne řešit vlastními silami (počáteční stadia šikanování): 1. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili, a s oběťmi individuálně mimo třídu vždy zápis o rozhovoru, podpisy zúčastněných.

5 2. Nalezení vhodných svědků nutné zápisy s podpisy. 3. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí a agresorů) vždy zápisy s podpisy. 4. Zajištění ochrany obětem. 5. Rozhovor s agresory, případně jejich konfrontace (zápisy s podpisy). B. Situace, kdy škola potřebuje pomoc z venku pokročilá šikana s neobvyklou formou (např. výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídní lynčování): 1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti. 2. Domluva pedagogických pracovníků se školním metodikem prevence na spolupráci a postupu vyšetřování. 3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. 4. Pokračující pomoc a podpora oběti. 5. Nahlášení policii. 6. Vlastní vyšetřování. Vyšetřování by mělo zodpovědět některé konkrétní otázky, jako např.: Kdo je obětí? Kdo je původcem šikany? Šikanuje jeden, nebo více násilníků? Pod jakou záminkou se šikana děje? Kde se šikana odehrává? Kdy a jak často se šikana děje? Jak dlouho šikana trvá? Jaké formy a způsoby má šikanování? Do jaké míry je oběť aktuálně ohrožena? Výchovná opatření: Dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). V případě potřeby mu zprostředkovat péči PPP, SVP nebo jiných odborníků (psychologové, psychiatři, psychoterapeutové). Potrestání agresorů - běžná výchovná opatření:

6 Napomenutí a důtka třídního učitele, důtka ředitele, podmíněné vyloučení a vyloučení ze studia na střední škole. Snížení známky z chování. Převedení do jiné třídy v rámci možností, nikdy nepřevádíme do jiné třídy oběť. Potřeba pracovat s celým třídním kolektivem (mlčící většina). Náprava šikanování - potřebná spolupráce vedení školy, ŠMP, VP a dalších pedagogických pracovníků jak s rodinou oběti, tak i s rodinou agresora - (taktní přístup, zachování důvěrnosti informací). Rady pro žáky: Obrať se na učitele, vychovatele, kterému důvěřuješ. Může ti skutečně pomoci, bude ti věřit a neprozradí tě. Svěř se svým rodičům nebo kamarádům. Obrať se ve škole na výchovného poradce, školního metodika prevence nebo na Linku bezpečí telefon , Jak se bránit kyberšikaně: Ukončete nekomunikujte s útočníkem, nemstěte se. Blokujte zamezte útočníkovi přístup (kontaktujte poskytovatele služeb, zablokujte si přijímaní útočníkových zpráv nebo hovorů), změňte svou virtuální identitu. Oznamte oznamte útok dospělým či odborníkům, schovejte si důkazy pro vyšetřování (např. zprávy, videozáznamy, odkazy na weby, blogy). Pokud víte o kyberšikaně, nebuďte nevšímaví. Podpořte oběti, poraďte jim, co mají dělat, pomozte jim kyberšikanu nahlásit. Ve Žluticích dne Vypracovala: Bc. Eva Hovorková hlavní vychovatelka