Radostné a bohaté chvíle s MOHAWKY. VI.

Transkript

1 Radostné a bohaté chvíle s MOHAWKY. VI. Vítězslav Čermák Atana 2013

2 Rok Do Posledních pár výprav a pár příběhů. Někdo věčně hledá bohatství v penězích a jiný v radosti i strastech druhých. Co je lepší?

3 Polární výprava s míčky a vařením. Je tradičním podnikem skautského oddílu Mohawk. Nedaleko za Příbramí máme v lesích u Hájů své místečko a tam jsme uskutečnili v mrazivý sobotní den, 26. Ledna 2013, bitvu o poklad. Mnoho bojovníků Mohawků zůstalo z nejrůznějších příčin doma. Hlavní příčinou byla zřejmě zima a obavy maminek. V klubovně se scházíme v osm hodin, ti kteří trochu zapadli sněhem, mají šanci se do devíti dostat ke klubovně. Mezitím to časem zkoumají bratři Mohawkové nové funkce Makedo notebooku, který jim neuškodí a neohrozí jejich představivost a mozkové funkce. V devět hodin se od klubovny odpoutává, skupinka devíti Mohawků se štíty a míří směrem na Háje. Cestou se bojovník Fík pokouší plnit Orlí pero-poznávání deseti stromů nebo keřů. Na konci výpravy mu jich zbývá určit ještě šest. (když ty stromy nemají listí a jsou od sněhu). Pouť o délce 4 km, se ve sněhu zvládáme s přestávkami za necelé dvě hodinky.

4 V místě tradičních míčkových bojů, se nachází od lidí homo fujtablis vyhozená sedací souprava, inu pohodlí v lese je holt nutné. A nám sedačka poslouží. V následujícím čase před polednem budujeme dvě pevnosti, vzdálené od sebe 200 m. mezitím na místo tradičních bojů přichází i bojovník Plavčík, jak povídal tak mu jeho budík dopřál o několik desítek minut delší noc. Uskutečnili se čtyři kola bitvy o poklad. Každá bitva s míčky trvala okolo dvaceti minut. Vítězem se stal každý, neboť obě dvě skupiny dosáhli stejného vítězství a kdo byl zasažen běžel se oživit k sedačce. Nadešla chvíle pro uvaření Bramboračky ze skutečných surovin, téměř pět litrů polévky bylo snězeno a ještě pochybělo. Tak byla dobrá. Na závěr Polární výpravy kluci soutěží o zápis na Zlatou stuhu, plní se zvláštní úkol odhodlání, běžný kluk z města by se splnit tento úkol neodvážil. Mohawkům se povedl všem, i když někteří velmi váhali. Avšak Zlatá stuha je Zlatá stuha, tak překonali sami sebe a posunuli svojí hranici odvahy. Do klubovny se vracíme po sedmi hodinách pobytu v lese a jeho okolí. V klubovně přišel vhod horký čaj a valná hromada. Ukazujeme si i výrobu propletence z kůže a nahlížíme do Knihy Orlích per a mistrovství. Mužem výpravy se stal bojovník Plavčík a výprava získala čistou jedničku. Je mnoho činností pro děti kde hlavní slovo má technika a moderní uvolněný přístup k výchově. Takový výlet v mrazivém počasí do lesa a pobyt ve společenství vrstevníků, kteří nesdílejí pouze konzumní způsob života, je formováním osobnosti pro budoucí život. Naučit se staré a osvědčené

5 postupy vaření, táboření, oblékání a pohyb v zimním prostředí, je přínosnější než třeba vyťukání ssm zprávy. Tato činnost zaměřená na život v přírodě a s přírodou, se též vyučuje na určitých vysokých školách po celém světě. Avšak již téměř dospělí studenti, nedokáží tuto nauku plně akceptovat. Proč taky, vždyť stačí stisknout tlačítko a mají pohodlí. Atana

6 Indiánský den v Leštině V sobotu šestnáctého dne měsíce silné zimy proběhl Indiánský den v Leštině u Zábřeha na Moravě. Jedenáct Mohawků přijelo na Indiánský den rovněž, nemohli jsme si takovou událost nechat ujít. Z Příbrami jsme odjížděli v pátečním odpoledni, pár minut před odjezdem se hoši věnovali Makedu což je stavebnice, díky níž lze předělat kartónový papír na nejrůznější výrobky. Vznikla Mohawská televize i s moderátorem. Indiánský den byla akce pro více jak 200 dětí a jejich rodiče, navazovala na výtvarnou soutěž Indiáni očima dětí - pro školky a školy, na Zábřežsku. Indiánského dne se také aktivně účastníme. Jako drobně spolupořádající skautský oddíl, jsme mněli i svůj program a výstavu z naší kmenové tvorby i činnosti. Indiánský den byl věnován tvůrčím dílnám a děti nejrůznějšího věku si mohly vyzkoušet vyrobit mnoho drobných a užitečných předmětů. Korálkovalo se na stávku a mnohokrát se stalo, že dítko této činnosti neznalé, korálkování uchvátilo a za několik minut již vytvářelo krásné náramky a náhrdelníky. Na dalších stanovištích mohli děti plést různobarevné copánky, vytvořit si gumové razítko, postavit model týpka, vymalovat obrázek, namalovat si svůj motiv na Březovou placku, vyrazit do kůže vybraný indiánský vzor a mnoho dalších indiánských činností si vyzkoušet. U každého stanoviště se návštěvníkům věnovali bratři a sestry ze skautských oddílů Shawnee a Mohawk, znalí těchto technik i dovedností. Celá akce se nejen konala v Sokolovně, ale i na místním hřišti, kde probíhali pohybové hry a projížďky na koních. Součástí Indiánského dne byla výstava z činnosti skautského oddílu Shawnee, ze Zábřeha na Moravě. Návštěvníci si mohli prohlédnout různé knihy a tiskoviny s Indiánskou tématikou. Pro děti bylo rovněž připraveno kolo Štěstí, na každém stanovišti za svou činnost získávali žeton, který mohly na kole Štěstí proměnit v hodnotnou výhru knihu, nůž, kšiltovku, hračku, materiál na cokoliv a další. Zde byla nepřetržitá fronta a kdo nemněl štěstí, šel vyrábět dál, aby získal další žeton na kolo Štěstí. Celá akce byla velmi vydařená, v odpoledních hodinách proběhlo vyhodnocení výtvarné soutěže Indiáni očima dětí-, diplomy a ceny předali slavnostně skoro 40 dětem za umístění v soutěži: ředitelka ZŠ Leština Jana Řeháková, ředitel 2.ZŠ Pavel Nimrichtr, zástupce DDM Zábřeh Richard Baksevanidis a ředitel Zábřežské kulturní Zdeněk David. všem díky za pomoc a účast! Kmen Mohawk, byl následně povzbuzen ve své další činnosti zástupci společenství Midewiwinu, Staly jsme se tak již rovnocennými partnery oddílů a kmenů, které se věnují Indiánské tématice a hlavně ji obratně přibližují mladé generaci. U Mohawků se stále něco činí. Indiánského dne se účastnili bojovníci : Javor, Fík, Failon, Meldon, Cola, Plavčík, Mahtarin, Kanyatara, tatínek Fíka Pavel a Atana. Tuto výpravu hodnotili kluci jako velmi vydařenou a přínosnou. Atana

7 Fotografovali Mája, Meldon a Atana Více na :

8

9 Dobrodružství ve Sněhovém království u hrobky Dobrodružný a vydařený víkend ( ), ve Sněhovém království u Schwarzenberské hrobky, prožil 19. skautský dívčí oddíl Berušky a 4. chlapecký oddíl Mohawk, ze Svazu skautů a skautek ČR. Páteční večer po příjezdu na Hájenku se věnoval zabydlování a tvorbě otopu do Hájenky. Jelikož v místnostech bylo jen trochu k zátopu. A tak náčelnictvo popadlo, pili, sekery a vydalo se do prázdného dřevníku. Po chvilce v jeho útrobách nalezlo pět dvoumetrových polen. Tak se pily měli do čeho zakousnout. Promrzlé podkrovní pokojíky se zanedlouho proměnily v útulné světničky s malými skautskými obyvateli. Večerní pohodu v nadcházejícím víkendu doplňovalo nepřetržité sněžení a v jídelně lahodná večeře. Sobotní ráno v obou oddílech začalo rozcvičkou, Mohawkové jak už je zvykem využili sníh ke koulovačce, svlečení půl těla. Po ranní sobotní snídani se vydáváme na dřevo k nedaleké hromadě. Po chvilce se vracíme s nákladem a na dvoře Hájenky kluci i holky, dřevo nařezali i naštípali do požadované podoby. Řezalo se i Kaprem, což je oblouková velmi zubatá pila, toto umění za nedlouho zvládli i sedmiletí.

10 Naplnila se kamna i sedm beden. Velký Dík patří tatínkovi jedné z dívek, jenž nám v noci dovezl tři pytle plné dřeva. A tak se v neděli nemuselo opět řezat a štípat dřevo. Zakrylo se také okýnko nade dveřmi, takže komfort byl 100%. Po poledním sobotním klidu, věnovaný četbě a uzlování, odcházíme na hru s názvem Hon na uprchlíka. Naším úkolem je jít po stopách Kanyatary a včas jej chytit, než se dostane zpět do Hájenky. Hra se sice tak moc nevydařila, protože se všechny stopy v zárodku rozšlapali a potom se nevědělo kam se Kanyatara poděl, za to se vydařilo sáňkování a bobování za Hájenkou. Soutěže v jízdě na sebe nenechali čekat. Následovalo sněhové bludiště vytvořené skautkami. A kdo zvítězil? Každý. Večerní čas byl věnován zahájení nové etapové hry ALVAREZ, Mohawkové se pro první úkol vydali zasněženým lesem na určené místo ukázané v mapě. Předtím podnikli velké přípravy, museli si zabalit a vzít sebou vše potřebné. Na pouti uspěli a vrátili se s důkazem. Den byl zakončen četbou z knížky a společným zpíváním.

11 Nedělní ráno přineslo dalších deset centimetrů sněhu. A ranní rozcvička Mohawků byla o to zajímavější. Dopolední čas využíváme k cestě na Myší louku, opět se konají sněhové radovánky se vším všudy. Jedny zelené Kanyatarovi boby nevydrželi nápor bobování a odešli do věčných lovišť. Rovněž přišla ke slovu skautská praxe, a to rozdělání ohně na sněhu. Kupodivu se dobře vedlo všem družinám a ohně u Orlické přehrady zapláli. Po návratu, balíme, uklízíme a ve tři hodiny odpoledne opouštíme Hájenku. Výprava dostala název Sněhová a známku jedničku. Mužem výpravy se z řad Mohawků stal bojovník Samotář. Nutno podotknout, že tato výprava byla první klanovou výpravou klanu Hnědého Medvěda. Atana

12 Krokodýlí výprava do lesoparku na Litavce u Baníku. Pošmourné sobotní ráno , přineslo drobný déšť. Ale pro osm Mohawků to nepředstavovalo žádný problém. Krokodýlí výprava byla dobrovolnou akcí, při níž se spojili dovednost, zábava a práce v jeden celek. Tou prací se rozumí vysbírání čtyř plných pytlů odpadků z lesoparku na Litavce. K nim se přidala i jedna deka a pneumatika. Sešli jsme se v devět hodin dopoledne u fotbalového stadionu Baník. Cestou si ukazujeme místo startu pro splnění Orlího pera běh na 2,5km, bez přechodu do chůze. A jdeme až k místu obratu, ten je od startu vzdálen 1250m. bojovníci Fík, Failon a Titton toto OP ještě nemají. Ostatní hoši se k nim přidali a běželi s nimi. Po tomto úvodu následuje pokus o zdolání Orlího pera nes předmět o svojí váze na vzdálenost 100m. Tento na první pohled jednoduchý úkol se nikomu nezdařil. Tak příště. Začínáme sbírat odpadky do pytlů, bojovník Titton nalezl pneumatiku a hned ji prohlásil za svou manželku. Také, s ním delší dobu cestovala. Na Tittona opět čekala voda, začal s tím už na Ivančeně kdy po vzájemné strkanici skončil v potoce, zde v lesoparku vstoupil do menší bažinky a

13 do botek se již valila voda. A tak se sušil u ohně. Jeho pneumatika se stala netradičním kotlíkovým závěsem. Příprava oběda byla spojená se sběrem odpadků, kdo nekuchtil, sbíral. Po lahodné krmi přišla ke slovu soutěž o cenné body. Někomu se dařilo víc jinému míň, ale každý mněl svůj zisk. Bojová hra o pevnostní věže se rozhořela o několik chvilek později. Bojovalo se do vyčerpání zásob míčků a do okamžiku našeho odchodu k Pecováku. Což je rybník na Vysoké peci. Zde byl drobný výklad o historii tohoto vodního díla a i nedalekého dolu. Lesoparkem vedla i Příbramská lanovka na Březové hory, která dopravovala vytěženou horninu do úpravny. Toto naši Mohawkové zatím nevěděli. Během výpravy jsme se seznámili i s Jarní přírodou, najít zpívajícího ptáka podle jeho hlasu není lehké. Na zpáteční cestě se dostalo i k slíbenému krmení Krokodýlů. Úkol spočíval v přebrodění se bosou nohou Litavkou na druhý břeh. Voda nebyla zase tak studená a tak kdo nalezl, odvahu uskutečnil tento počin.

14 Odměnou bylo dětské hřiště a cenná kartička do Alvareze. Po návratu do klubovny, roztápíme kamna, odpočíváme a pořádáme kvíz ve skautských znalostech. Známka výpravy je 1mínus, to za ten déšť a mužem výpravy se stal bojovník Plavčík. Volba proběhla na třikrát. Po dvakrát se sešli tři kandidáti na muže výpravy. Dobrovolné sobotní výpravy se účastnil: Fík, Failon, Plavčík, Titton, Cola, Imnu, Daník a Atana. Atana

15 A to pro tuto chvilku všechno. Co bude, dál ukáže čas. Hrajme, dovádějme a učme se žít pod sluncem naší planety. Atana WAR CHIEF OF THE MOHAWK