PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ TÁBOR-ZAHRÁDKA

Transkript

1 PLÁN PÉČE O EVL/ZCHÚ TÁBOR-ZAHRÁDKA Dílčí plnění, část 1.1 zpracování plánu péče o navrženou EVL na základě zpracovaných podkladů, dle smlouvy o dílo uzavřené mezi Sdružením Jižní Čechy NATURA 2000 a Jihočeským krajem dne Rozsah prací vychází ze schválených metodik a upřesněných závěrů kontrolních dnů a výrobních výborů, které byly odsouhlaseny zástupci zhotovitele, odběratele, TDI i projektového manažera. Zpracoval: Mott MacDonald CZ, spol. s r.o., RNDr. Lukáš Šimek a kolektiv autorů V Litvínově:... za zhotovitele Ing. Jan Sixta, CSc.

2 Plán péče o přírodní památku Tábor - Zahrádka na období Návrh na vyhlášení 2

3 Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek 41 Přílohy 3

4 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:. přírodní památka Tábor - Zahrádka nařízení Jihočeský kraj Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Jihočeský Tábor Tábor Tábor Tábor Tábor Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Klokoty Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 696/834 ostatní plocha neplodná půda /686 ostatní plocha manipulační plocha /847 ostatní plocha manipulační plocha /857 ostatní plocha manipulační plocha /808 ostatní plocha neplodná půda /804 ostatní plocha manipulační plocha /800 ostatní plocha manipulační plocha /843 ostatní plocha manipulační plocha /654 ostatní plocha neplodná půda /839 ostatní plocha neplodná půda

5 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 696/829 ostatní plocha neplodná půda /819 ostatní plocha manipulační plocha /802 ostatní plocha neplodná půda /798 ostatní plocha manipulační plocha /779 ostatní plocha neplodná půda /781 ostatní plocha neplodná půda /809 ostatní plocha manipulační plocha /812 ostatní plocha manipulační plocha /775 ostatní plocha neplodná půda /785 ostatní plocha neplodná půda /772 ostatní plocha manipulační plocha /790 ostatní plocha neplodná půda /769 ostatní plocha neplodná půda /794 ostatní plocha neplodná půda /887 ostatní plocha neplodná půda /765 ostatní plocha manipulační plocha /778 ostatní plocha neplodná půda /771 ostatní plocha manipulační plocha /774 ostatní plocha neplodná půda /782 ostatní plocha neplodná půda /768 ostatní plocha neplodná půda /786 ostatní plocha neplodná půda /791 ostatní plocha neplodná půda /799 ostatní plocha manipulační plocha /795 ostatní plocha neplodná půda /803 ostatní plocha neplodná půda /883 ostatní plocha neplodná půda /854 ostatní plocha manipulační plocha /879 ostatní plocha neplodná půda /810 ostatní plocha manipulační plocha /873 ostatní plocha neplodná půda /877 ostatní plocha manipulační plocha /856 ostatní plocha neplodná půda /867 ostatní plocha neplodná půda /826 ostatní plocha manipulační plocha /898 ostatní plocha manipulační plocha /838 ostatní plocha manipulační plocha /861 ostatní plocha neplodná půda /814 ostatní plocha manipulační plocha

6 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v ZCHÚ (m 2 ) 696/858 ostatní plocha manipulační plocha /849 ostatní plocha manipulační plocha /845 ostatní plocha manipulační plocha /842 ostatní plocha manipulační plocha /832 ostatní plocha neplodná půda /865 ostatní plocha neplodná půda /869 ostatní plocha neplodná půda /876 ostatní plocha neplodná půda /770 ostatní plocha neplodná půda /878 ostatní plocha manipulační plocha /773 ostatní plocha manipulační plocha /777 ostatní plocha neplodná půda /780 ostatní plocha neplodná půda /811 ostatní plocha manipulační plocha /807 ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda /833 ostatní plocha manipulační plocha /823 ostatní plocha manipulační plocha /890 ostatní plocha manipulační plocha vodní plocha rybník /897 ostatní plocha manipulační plocha /824 ostatní plocha neplodná půda /815 ostatní plocha manipulační plocha /805 ostatní plocha manipulační plocha /796 ostatní plocha neplodná půda /793 ostatní plocha neplodná půda /792 ostatní plocha neplodná půda /787 ostatní plocha neplodná půda Celková výměra ZCHÚ: 28,4 ha Ochranné pásmo: Katastrální území: Klokoty Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 696/611 ostatní plocha manipulační plocha

7 Číslo parcely podle KN Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celková podle KN (m 2 ) Výměra parcely v OP (m 2 ) 696/649 ostatní plocha manipulační plocha /708 ostatní plocha neplodná půda /706 ostatní plocha neplodná půda /699 ostatní plocha manipulační plocha /700 ostatní plocha manipulační plocha /691 ostatní plocha manipulační plocha /712 ostatní plocha manipulační plocha /683 ostatní plocha manipulační plocha /872 ostatní plocha manipulační plocha /895 ostatní plocha manipulační plocha /674 ostatní plocha neplodná půda /885 ostatní plocha neplodná půda /881 ostatní plocha neplodná půda /868 ostatní plocha manipulační plocha /650 ostatní plocha neplodná půda /663 ostatní plocha manipulační plocha /657 ostatní plocha manipulační plocha /651 ostatní plocha manipulační plocha /644 ostatní plocha manipulační plocha /901 ostatní plocha manipulační plocha /648 ostatní plocha neplodná půda /893 ostatní plocha neplodná půda /766 ostatní plocha manipulační plocha /641 ostatní plocha manipulační plocha /638 ostatní plocha manipulační plocha /642 ostatní plocha manipulační plocha /767 ostatní plocha manipulační plocha /626 ostatní plocha manipulační plocha /616 ostatní plocha manipulační plocha /640 ostatní plocha manipulační plocha /637 ostatní plocha manipulační plocha /877 ostatní plocha manipulační plocha /898 ostatní plocha manipulační plocha /892 ostatní plocha manipulační plocha /899 ostatní plocha neplodná půda /243 ostatní plocha neplodná půda /903 ostatní plocha manipulační plocha Celková výměra OP: 9,73 ha 7

8 Hranice ochranného pásma EVL Tábor - Zahrádka je stanovena uzavřeným geometrickým polygonem. Příloha č.m2: Katastrální mapa s hranicemi ZCHÚ a jeho OP 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v ha lesní pozemky vodní plochy 4,71 zamokřená plocha trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky rybník nebo nádrž 4,71 vodní tok ostatní plochy 23,69 97,31 neplodná půda 10,88 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 28,4 97,31 ostatní způsoby využití 12,8 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se nepřekrývá se CZ Tábor-Zahrádka Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN Navrhujeme zařazení do kategorie IV řízená rezervace.. 8

9 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ návrh do připravovaného zřizovacího předpisu Předmětem ochrany navrhované přírodní památky Tábor - Zahrádka je soubor přírodních biotopů (např. neprioritní naturový biotop T1.1 Mezofilní ovsíkové louky), 4 extenzivní rybniční nádrže a desítky periodických vodních ploch s výskytem zvláště chráněných i kriticky ohrožených živočichů (obojživelníků a korýšů) a s výskytem významných druhů rostlin. Dále je posláním přírodní památky ochrana druhů a stanovišť EVL Hlavní předmět ochrany ZCHÚ A ekosystémy název ekosystému Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) 0.60 Jedná se o T1.1 mezofilní ovsíkové louky.které jsou na velmi malé ploše 0.00 ( ha) V5 Vegetace parožnatek se vyskytuje na velmi malé ploše jednoho z rybníků B. druhy název druhu Listonoh letní Triops cancriformis Škeble rybničná Anodonta cygnea čolek obecný Čolek horský Ichthyosaura alpestris = Mesotriton alpestris = Triturus alpestris aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ. Populace je sice nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě stabilní. (tisíce jedinců různých věkových kategorií, Nebývale silná stabilní populace nicméně jejich početnost klesá, což pravděpodobně souvisí s rychlou sukcesí po ukončení vojenské činnosti, v jejímž důsledku dochází k zániku desítek drobných osluněných vodních ploch, Na lokalitě dříve relativně běžný (Fischer-in verb). Lze předpokládat výskyt menší populace. Naposledy zaznamenán v roce stupeň ohrožení KO / CR SO / VU SO / NT SO / NT popis biotopu druhu Korýš osidluje tůně, menší nádrže, i periodického charakteru. V PP se vyskytuje hojně na cestě v ochraném pásmu( dp 11), výskyt potvrzen i v rámci cesty na dp 13. Pravděpodobně se také v rámci zkoumané plochy postupně šíří..zjištěna v bezejmenném rybníku v PP EVL. K rozmnožování využívá nejrůznější vodní nádrže s vodní či litorální vegetací. Rozmnožování bylo potvrzeno v Zahrádeckém rybníku, ve Studeném rybníku, v zanikajících nádržích v JZ cípu zkoumané plochy a v tůních mimo PP Rozmnožuje se v nádržích nebo tůních zarostlých vegetací, ale postačují mu také jen vysychavé kaluže apod.rozmnožoval se v zarůstajících tůních v ploše bývalého výcvikového prostoru mimo EVL terestrická stanoviště - vlhčí partie bezlesí i plochy již porůstající dřevinami. Na území PP takové biotopy ve značné nabídce také může osidlovat 9

10 název druhu Čolek velký Triturus cristatus Kuňka obecná Bombina bombina Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus Skokan hnědý Rana temporaria Skokan ostronosý Rana arvalis Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae = Rana lessonae aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Na lokalitě dříve relativně hojný (Fischer-in verb), aktuálně spíše sporadicky/ předpokládat nižších stovek jedinců. Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. populaci lze označit za velmi početnou, vitální a perspektivní. Stabilní, poměrně početná populace Na lokalitě spíše vzácný (desítky jedinců). populace je pravděpodobně stabilizovaná, i když nepříliš početná. Pravděpodobně vyšší desítky jedinců. Pravděpodobně nižší stovky adultů. stupeň ohrožení popis biotopu druhu SO / EN Rozmnožuje se v nádržích nebo tůních zarostlých vegetací nižších a středních poloh. Výskyt v zarůstajících osluněných tůních v ploše bývalého výcvikového prostoru, především v plochách mimo EVL Jejich úbytek pravděpodobně souvisí s rychlou sukcesí po ukončení vojenské činnosti, v jejímž důsledku mizí vhodné terestrické a zejména vodní biotopy. SO / EN v periodických i stálých drobných vodních plochách na celém území bývalého cvičiště (tedy zejména mimo EVL). Problém však představuje skutečnost, že většina zjištěných pulců, juvenilních a subadultních jedinců kuněk nebyla nalezena ve vodních nádržích, které jsou součástí ZCHÚ, ale v periodických i stálých drobných vodních plochách vytvořených pojezdem vojenské techniky celým územím bývalého cvičiště (tedy mimo ZCHÚ) Rozmnožování bylo potvrzeno v Zahrádeckém a ve Studeném rybníku u tohoto druhu lze tedy předpokládat reprodukční vazbu na místní vodní nádrže - / NT pouze v rybníku Studený, lze jej ale předpokládat i v menších tůních, Zahrádeckém rybníku, či nádržkách v JZ cípu zkoumaného území. Jako terestrická stanoviště využívá tento druh vlhčí partie lokality a jejího širšího okolí. KO / EN. Rozmnožování bylo doloženo jak ve vodní nádrži (rybník Studený), tak v okolních tůních. Lze jej předpokládat i v Zahrádeckém rybníku a v nádržkách v JZ cípu lokality. Jako terestrická stanoviště využívá tento druh vlhčí partie lokality a jejího širšího okolí Rozmnožování v rybníce Studený, tak v okolních tůních. SO / VU Jsou vázáni (stanovištně) jak na vodní nádrže v ZCHÚ, tak na desítky drobných tůní v celém zkoumaném území. V nádržích i tůních se rozmnožují, v nádržích zřejmě část místní populace i zimuje. Skokan zelený Pelophylax esculentus = Rana kl. esculenta Ropucha obecná Bufo bufo Rosnička zelená Hyla arborea Ještěrka obecná Lacerta agilis Minimálně vyšší stovky adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Min. vyšší stovky, spíše nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Dříve na lokalitě velmi hojná (Fischer in verb) populace až vyšších stovek jedinců, samotnou plochu EVL (PP) pak vyšších desítek jedinců. SO / NT O / LC SO / NT SO / NT stanovištně vázáni jak na vodní nádrže v EVL, tak na desítky drobných tůní v celém zkoumaném území Rozmnožování bylo potvrzeno ve všech vodních nádržích v EVL (drobné tůně tento druh k reprodukci většinou nevyužívá). Velký počet pulců (i metamorfujících jedinců) byl zaznamenán v četných tůních v areálu bývalého vojenského cvičiště. druh vázaný na sušší partie lokality. Využívá okraje cest, ekotony, popř. taková místa, kde nachází dostatek úkrytů i míst ke slunění 10

11 název druhu Ještěrka živorodá Zootoca vivipara Slepýš křehký Anguis fragilis Užovka obojková Natrix natrix Potápka malá Tachybaptus ruficollis Moták pochop Circus aeruginosus Bekasina otavní Gallinago gallinago Chřástal vodní Rallus aquaticus Kopřivka obecná Anas strepera Čírka obecná Anas crecca Čírka modrá Anas querqudula Slavík modráček středoevropský Luscinia svecica cyanecula aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nalezeni pouze dva jedinci. Nelze vyloučit přítomnost stovek jedinců Plochu EVL, (PP) by mohly využívat desítky jedinců. předpokládat výskyt minimálně vyšších stovek jedinců. V samotné ploše EVL, (PP) lze předpokládat výskyt až nižších stovek jedinců. Pravděpodobně velmi hojná minimálně nižší desítky jedinců. stupeň ohrožení SO / NT SO / LC O / LC popis biotopu druhu Rovněž vyhledává otevřené terény, ale je poněkud vlhkomilnější než její příbuzná.její populace je vázána na stejné plochy, jako je tomu u ještěrky obecné (tedy bezlesí vzniklé vojenskou činností). Druh má širokou ekologickou valenci výskyt je vázán na plochy s nezapojenými porosty keřů, které v ZCHÚ rychle mizí (Fišer 2011) a také mělčiny, podmáčená stanoviště. Užovka se soustřeďuje do blízkosti vod nebo alespoň lokalit s bujnější pobřežní vegetací. v rámci zkoumané plochy převážná část populace může být přitom vázána na bližší okolí vodních nádrží. Hojně na cestě v ochraném pásmu( dp 11), výskyt potvrzen i v rámci cesty na dp 13. Populace je sice nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě stabilní. 1-2 páry, O / VU Hnízdí pravidelně na rybníce Zahrádecký Zahrádecký rybník, O / VU bezejmenný rybník (hnízdí). V roce 2011 možné SO / EN hnízdění ve východní části EVL. Pravděpodobně SO/ VU hnízdí Druh pravděpodobně hnízdí, Pravidelný výskyt na jaře. Pravděpodobně hnízdní výskyt v letech Pykal, Bednářová, Fišer (2002) K hnízdění vyhledává vodní nádrže či mokřady s bujnou pobřežní vegetací Hnízdí pravidelně na rybníce Zahrádecký, bezejmenný či Studený. Podmáčené luční biotopy, není vázaná na litorál. Osidluje podmáčená i sušší luka. Vyžaduje hustou litorální vegetacikmde se skryje a zároveň najde potravu. Zahrádecký - velmi příhodné potravní a hnízdní podmínky O/ VU Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy.stálý výskyt, rybníky mají vhodné prostředí O/ CR Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy Pravidelný výskyt na jaře může znamenat později hnízdní výskyt. O/ CR Vyhledáví stojaté v odní plochy s dostatkem potravy Pravidelný výskyt zaznamenáván na ryb. Zahrádecký hnízdí 1-5 párů SO/ EN Vyhledává biotop s dostatkem husté,také i loňské vegetace. Na území v loňských porostech rákosin apod. Ťuhýk obecný Lanius collurio Pravděpodobně hojný druh v celém bezlesí. Jahelka (2002), Fischer (2011 O / NT Vázán na biotop nesouvislých keřů, lada. 11

12 Poznatky uvedené v této tabulce i doprovodném textu jsou založené téměř výhradně na aktuálních datech, které přináší inventarizační výzkumy připravené k účelu vyhlášení lokality za ZCHÚ. Jedná se o práce Fischera (2012a,b,c) a Fišera (2011). Přehled dalších zvláště chráněných druhů identifikovaných inventarizačními průzkumy v ZCHÚ společně s podrobnějším popisem o biotopových nárocích a podmínkách výskytu na této lokalitě je uveden v kapitole Předmět ochrany EVL s kterým je navrhované ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště podíl plochy v ZCHÚ (%) 3140 Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio- Centaureion nemoralis) 6510 Tvrdé oligo-mezotrofní vody s bentickou vegetací parožnatek Vegetace vysokých ostřic popis biotopu typu přírodního stanoviště 0.60 Jedná se mezofilní ovsíkové louky, které jsou zde na velmi malé ploše 0.00 ( ha) V5 Vegetace parožnatek se vyskytuje na velmi malé ploše jednoho z rybníků 4.26 M1.7 - Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae na velkých plochách B. evropsky významné druhy a ptáci název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Kuňka obecná Až nižší tisíce adultů. Bombina bombina Jeden z dominantních druhů na lokalitě. stupeň ohrožení SO / EN popis biotopu druhu Zřejmě zejména na periodických i stálých drobných vodních plochách na celém území bývalého cvičiště (tedy zejména mimo EVL). je místní populace reprodukčně, potažmo existenčně do značné míry závislá (mimo hranice ZCHÚ i plánované PP) 1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany přírodní památky je ochrana ekosystému drobnějších eutrofních rybníků a sekundárního bezlesí s drobnými vodními plochami s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů, zejména obojživelníků (včetně evropsky významné kuňky obecné a čolka velkého), se zvláštním zřetelem na pozastavení vývojových procesů v ekosystémech antropogenních lad (bývalého vojenského cvičiště) vhodným managementem, protože zachování vývojového stádia ekosystému lad a bezlesí je potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území. 12

13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ZCHÚ Tábor Zahrádka leží v území mezi obcemi Zahrádka (jižně od ní) a Táborem, respektive jeho místní částí Klokoty (severozápadním směrem) v centu dnes již většinou bývalého vojenského cvičiště (tankondrom, pojezd kolovou vojenskou technikou,...). Viz mapa 1. Lokalita zahrnuje pouze malou část těchto biologicky nesmírně hodnotných ploch ZCHÚ tvoří pouze 4 místní rybníky (Zahrádecký, Studený, Pochytil a jeden bezejmenný rybník) a jejich bezprostřední okolí (větší část z odborného i ochranářského pohledu mnohem cennějšího území bývalého cvičiště tak leží nepochopitelně mimo jeho hranice) (Fischer 2012a,b ). Celková výměra ZCHÚ je 30,0786 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí m n. m. ( Bližší popis aktuální podoby ZCHÚ i okolních ploch je uveden v kap Na portálu ochrany přírody ( jsou o lokalitě uvedeny následující informace (mírně upraveno): Jedná se o soustavu čtyř malých, nebeských, extenzivně obdělávaných rybníků s rozsáhlými litorálními porosty na některých z nich (Zahrádecký rybník). Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travinobylinných porostů vojenského cvičiště. Lokalita leží v ploše vojenského cvičiště zsz. od Tábora (2,5 km od centra města). Horninovým podkladem je biotiticko-pyroxenický melanokratní drobnozrnný syenit táborského typu. Horninový podklad je překryt deluviálními sedimenty a na dnech rybníků sedimenty vodních nádrží. Lokalita je vymezena ve velmi mírně zvlněném terénu plošiny nad pravým břehem zaříznutého údolí Lužnice, s širokými a plochými terénními depresemi, zčásti vyplněnými menšími rybníky. Ve většině rybníků jsou vyvinuty poměrně široké lemy litorálních porostů rákosin (M1.1 - Typhetum latifoliae, T. angustifoliae) a vysokých ostřic (M1.7 - Caricetum gracilis, Phalaridetum arundinaceae. Na litorální porosty navazují většinou souvislé porosty mokřadních vrbin (K1 - Frangulo- Salicetum cinereae), pod hrázemi některých rybníků jsou vyvinuty iniciální mokřadní olšiny (L1 - sv. Alnion glutinosae). Zbytek plochy lokality je pokryt mozaikou travinobylinné mezofilní až mokřadní vegetace, silně degradované v důsledku nekosení a ruderalizované dominantní třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), a křovinnými porosty s převahou vrby popelavé (Salix cinerea). Z významnějších druhů lze jmenovat chrastavec rolní (Knautia arvensis), starček přímětník (Senecio jacobaea), zdravínek jarní pozdní (Odontites vernus serotinus), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), jetel rolní (Trifolium arvense), jetel pochybný (T. dubium), svízel syřišťový (Galium verum), zeměžluč okolíkatou (Centaurium erythraea), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides). Místy jsou vytvořeny mělké periodické a vysýchající tůňky s žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica), bahničkou mokřadní (Eleocharis palustris), orobincem širokolistým (Typha latifolia), kalužníkem šruchovým (Peplis portula). Na dvou východních rybnících s bohatými litorálními porosty (Studený a Zahrádecký) je doloženo hnízdění pestrého spektra vodních a mokřadních ptáků: např. moták pochop (Circus aeruginosus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), čírka modrá (Anas querquedula) - výskyt v hnízdní době. Na otevřených, místy podmáčených plochách v okolí rybníků hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago) a bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), v doprovodných porostech křovin se pravidelně vyskytuje slavík obecný (Luscinia 13

14 megarhynchos). Na rybnících také početné populace některých druhů obojživelníků - rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana kl. esculenta). V poslední době byl na lokalitě zjištěn výskyt listonoha letního (Triops cancriformis, druh uvedený v červeném seznamu jako kriticky ohrožený). Jedná se o regionálně významnou lokalitu kuňky obecné (Bombina bombina). Nejpočetnější rozmnožování druhu na rybníce bylo zpravidla dokladováno na Studeném rybníku, který není hospodářsky využíván. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů V rámci průzkumu ZCHÚ Tábor Zahrádka a navazujících ploch bývalého vojenského cvičiště byl v průběhu let 2011 a 2012 zaznamenán výskyt celkem deseti druhů obojživelníků (všechny druhy byly nalezeny rovněž na ploše plánované PP). Jedenáctý druh čolek horský byl na lokalitě nalezen ještě v roce 2010 (Fischer in verb) a jeho výskyt lze tak považovat také za prokázaný. Ze zjištěných druhů je dle platné legislativy (vyhláška 395/1992 Sb.) 10 zařazeno mezi druhy zvláště chráněné (1 x KO, 8 x SO, 1 x O) a všechny figurují v příslušném červeném seznamu (Brejšková et al. 2005). Všechny zjištěné druhy se na lokalitě (ve smyslu jejího širšího vymezení tedy včetně navazujících ploch bývalého vojenského cvičiště) úspěšně rozmnožují a jejich populace jsou na ni zcela existenčně vázány. Jako terestrické biotopy využívají zjištěné druhy pravděpodobně převážně plochy bývalého cvičiště a navazující lesní stanoviště (v případě některých druhů i území přilehlých lidských sídel). Populace převážné většiny zjištěných druhů vázané na zkoumané území jsou početné (viz odhady početností v tabulce) a pravděpodobně dlouhodobě relativně stabilní, jak uvádí Fischer (2012) ve svém IP ve srovnání s vlastními dřívějšími daty. Druh česky Druh latinsky Kategorie ochrany (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) Odhad početnosti populace Čolek obecný Lissotriton vulgaris = SO / LC Min. vyšší stovky (spíše tisíce) Triturus vulgaris Čolek horský Ichthyosaura alpestris = Mesotriton alpestris = Triturus alpestris jedinců SO / NT Na lokalitě dříve zaznamenáván relativně běžně (Fischer in verb), v letech 2011 a 2012 nepotvrzen. Stále lze předpokládat výskyt menší populace tohoto druhu. Naposledy zaznamenán v roce Čolek velký Triturus cristatus SO / EN Na lokalitě dříve relativně hojný (Fischer in verb), aktuálně zjišťován spíše sporadicky. I tak lze předpokládat výskyt alespoň nižších stovek jedinců. Kuňka obecná Bombina bombina SO / EN Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus SO / NT Pravděpodobně nižší stovky jedinců. Skokan hnědý Rana temporaria - / NT Na lokalitě spíše vzácný (desítky jedinců). Skokan ostronosý Rana arvalis KO / EN Pravděpodobně vyšší desítky jedinců. Skokan krátkonohý Pelophylax lessonae = Rana lessonae Skokan zelený Pelophylax esculentus = Rana kl. esculenta SO / VU SO / NT Pravděpodobně nižší stovky adultů. Minimálně vyšší stovky adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. 14

15 Druh česky Druh latinsky Kategorie ochrany Odhad početnosti populace (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) Ropucha obecná Bufo bufo O / LC Min. vyšší stovky, spíše nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Rosnička zelená Hyla arborea SO / NT Až nižší tisíce adultů. Jeden z dominantních druhů na lokalitě. Listonoh letní Triops cancriformis KO / CR Hojně na cestě 2, výskyt potvrzen i v rámci cesty 4. Populace je sice nepříliš početná (odhadem vyšší desítky jedinců, ale zřejmě sta-bilní. Pravděpodobně se také v rámci zkoumané plochy postupně šíří. Škeble rybničná Anodonta cygnea SO / VU Nebývale silná stabilní populace zjištěna v bezejmenném rybníku v ZCHÚ (tisíce jedinců různých věkových kategorií). Ještěrka obecná Lacerta agilis SO / NT Dříve na lokalitě velmi hojná (Fischer vlastní údaje), v rámci realizovaných průzkumů zaznamenávána v mnohem nižších početnostech. Lokalitu jako celek může i tak díky její rozloze obývat populace až vyšších stovek jedinců, samotnou plochu EVL, potažmo PP pak vyšších desítek jedinců. Ještěrka živorodá Zootoca vivipara SO / NT V průběhu realizovaných průz-kumů byli nalezeni pouze dva jedinci. Početnost populace tak nelze odhadnout. Nicméně díky rozloze a charakteru zkoumané lokality nelze vyloučit přítomnost stovek jedinců tohoto druhu. Plochu EVL, potažmo PP by mohly využívat desítky jedinců. Slepýš křehký Anguis fragilis SO / LC V průběhu realizovaných průz-kumů byli nalezeni pouze dva jedinci. Početnost populace tak nelze odhadnout. Nicméně díky rozloze a charakteru zkoumané lokality a díky skrytému způsobu života tohoto druhu lze před-pokládat výskyt minimálně vyšších stovek jedinců. V samotné ploše EVL, potažmo PP lze předpokládat výskyt až nižších stovek jedinců. Užovka obojková Natrix natrix O / LC Pravděpodobně velmi hojná v rámci zkoumané plochy se může jednat minimálně o nižší desítky jedinců. Značná část populace může být přitom vázána na bližší okolí vodních nádrží. Potápka malá Tachybaptus ruficollis O / VU 1-2 páry, Zahrádecký rybník. Moták pochop Circus aeruginosus O / VU Zahrádecký rybník, Studený ryb-ník, bezejmenný rybník (hnízdí). Bekasina otavní Gallinago gallinago SO / EN Občasná pozorování. V roce 2011 pozorováni 2 jedinci ve východní části ZCHÚ. 15

16 Druh česky Druh latinsky Kategorie ochrany Odhad početnosti populace (vyhláška MŽP 395/1992 Sb. / červený seznam) Kopřivka obecná Anas strepera O/ VU druh pravděpodobně v lokalitě hnízdí, stálý výskyt, rybníky mají vhodné prostředí Čírka obecná Anas crecca O/ CR Pravidelný výskyt na jaře může znamenat i později hnízdní výskyt Čírka modrá Anas querqudula O/ CR Pravidelný výskyt zaznamenáván v letech ,pravděpodobně hnízdní) Výskyt- Pykal, Bednářová, Fišer (2002) Labuť velká Cygnus olor LC v území hnízdí 1 pár na rybníku Zahrádecký (nález obsazeného hnízda Chřástal vodní Rallus aquaticus SO/ VU Pravděpodobně hnízdí, velmi příhodné potravní podmínky Slavík modráček středoev. Luscinia svecica cyanecula SO/ EN Na území hnízdí 1-5 párů v uschlých loňských porostech Ťuhýk obecný Lanius collurio O / NT Pravděpodobně hojný druh v ce-lém bezlesí. Jahelka (2002), Fischer (2011 Vydra říční Lutra lutra SO / VU Trus hojně nalézán na Zahrá-deckém a Bezejmenném rybníku. Použité zkratky: CR kriticky ohrožený druh, EN ohrožen, VU zranitelný, NT téměř ohrožený, LC málo dotčený; SO silně ohrožený, O ohrožený Poznámka: V případě druhů obojživelníků a plazů zjištěných v letech (2010) 2011 a 2012 se jedná o přehled podle IP )(Fischer 2012a,b) s odhadem početnosti jejich místních populací založený na posouzení početnosti na celé jím zkoumané ploše bývalého cvičiště, nikoliv pouze na ploše vyhlášené EVL (tu v zásadě nelze v rámci odhadů početnosti jednoduše vyčlenit populace zjištěných druhů jsou vázány na lokalitu jako celek).většina údajů o ptácích je z výzkumů Fišera (2011). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Vzhledem ke skutečnosti, že zájmy státní ochrany přírody a prostředí se mohly začít uplatňovat teprve od roku 2006 v souvislosti s vyhlášením území bývalého cvičiště za ZCHÚ, nedošlo dosud k žádnému praktickému opatření typu managementu ve prospěch ochrany území. Území ZCHÚ bylo v nedávné historii (přibližněv letech ) velmi výrazně ovlivňováno specifickou aktivitou, tím že sloužilo k výcviku vojsk. Tehdejší antropické vlivy do krajiny v okolí rybníků byly zejména frekventované pojezdy vojenských vozidel a opuštění dřívějšího zemědělského hospodaření na okolních polích a a lukách. Tím vznikl v mozaice nabídky prostředí nový prvek opakovaného rozrušování povrchu terénu spojený se 16

17 vznikem menších i větších prohlubní ve kterých se mohla několik měsíců (případně trvale) držet voda. Vytvářelo se tak prostředí kolonizované společenstvy iniciálních stádií sukcese a malých nádrží, tůněk, v zatopených prohlubních vytvořených težkými vozidly. Na historických snímcích cvičiště je patrný vysoký stupeň odlesnění a vznik jakési antropogenní stepi, která v okolní krajině neměla obdobu. Z ptačích druhů zde můžeme předpokládat usídlení lindušek lučních, strnadů obecných, pěnic pokřovních a pěnic hnědokřídlých. Tehdejší charakter prostředí zřejmě vyhovoval více druhům obojživelníků, kteří se zde pravděpodobně také úspěšně rozmnožovali. V současné době v důsledku zastavení činnosti armády dochází k sukcesivnímu vývoji krajiny cvičiště směrem k redukci ploch bez souvislých porostů dřevin. Mnohé z maloplošných trvalých nádrží jsou již významně zastíněné vyššími dřevinami, případně zanášené produkty eroze a sedimentačními procesy. Nejen tento přirozený proces vývoje společenstev je problémem spojeným se zachováním významu lokality jako regionálně významného území pro výskyt a rozmnožování obojživelníků. Fischer (2012a,b) totiž přináší poznatek, založený na dlouhodobější znalosti celé lokality bývalého cvičiště, který se týká biologické cennosti okolního prostoru, který obklopuje současně vymezenou a chráněnou plochu ZCHÚ Tábor Zahrádka. Ze zjištěných 11 druhů obojživelníků se v rybničních nádržích ZCHÚ prokazatelně rozmnožuje 9 z nich a kromě druhů, jako je ropucha obecná, skokan zelený a skokan krátkonohý, je zde úspěšnost přežívání larev ostatních druhů velmi nízká, v případě bezejmenného rybníka dokonce kromě pulců ropuch zřejmě nulová (soudě podle výsledků opakovaných odlovů pulců, Fischer 2012a). Na základě zjištěných výsledků lze tedy konstatovat, že z pohledu obojživelníků (včetně předmětu ochrany kuňky obecné) představuje zkoumaná plocha lokalitu, jejíž význam jako celku přesahuje hranice regionu, nicméně pokud by bylo nutné hodnotit pouze význam samotné ZCHÚ, lze minimálně spekulovat o tom, že v případě degradace či zničení okolních stanovišť (což lze v případě jejich nezařazení do plochy plánované PP předpokládat), bude významně nižší u všech druhů lze předpokládat výrazný pokles početnosti. V případě čolka horského, možná i čolka velkého či skokana ostronosého, zřejmě dokonce i úplný zánik jejich místních populací (Fischer 2012a).. b) lesní hospodářství Vlastníci pozemků zřejmě z důvodu současné nemožnosti využívat pozemky jiným způsobem volí řešení výsadbou dřevin. Pokud budou výsadby prováděny uvážlivě a na vhodných místech, které stanoví plán péče o ZCHÚ, lze je respektovat. V některých případech by bylo vhodné omezit stávající keřové porosty a nahradit je výsadbou vyšších dřevin (Fišer 2012a). Tento postup je ale v tomto návrhu PP vázán na variantu rozšíření plochy území pro vyhlášení ZCHÚ. Jestliže se plocha území ale nerozšíří není doporučeno v ZCHÚ zakládat hospodářský les, respektive les vysazovat, pouze je možné nechat přirozenou obnovou lesní porost vzniknout (viz.3.1.1c ). c) zemědělské hospodaření Na území vymezené ZCHÚ se zemědělské hospodaření na pozemcích do nedávné doby neuplatňovalo, ale právě v posledních letech se vlastníci pozemků pokoušejí své pozemky 17

18 zhodnocovat, což se začíná v malé míře projevovat hned v bezprostředním okolí ZCHÚ a jeho OP. d) rybníkářství a rybářství Centrálními lokalitami EVL a navrhovaného ZCHÚ je menší skupina nebeských rybníků, které spolu blízce sousedí. V posledních letech jsou rybářsky obhospodařovány jen dva z nich, ostatní zůstávají bez obnovovaných obsádek, což z hlediska životních podmínek pro veškerou biotu je zcela jistě přínosné. e) myslivost Přímý vliv myslivosti na území ZCHÚ spočívá zejména ve vysazování tzv. mysliveckých, chovných kachen divokých. Vypouštění kachen je zcela nepřijatelné zejména v EVL a ZCHÚ, protože to narušuje přirozené poměry mezi populacemi kachen žijícími divoce, nadbytečně přispívá k eutrofii rybníka (přikrmování atd.) a do určité míry jsou oportunistickými predátory drobných živočichů až do velikosti několika cm dlouhých larev obojživelníků. f) negativní vlivy lidské činnosti V rámci realizovaných průzkumů, dlouhodobé znalosti lokality a jejího vývoje byly dále uvedenými autory (Fischer, 2012a,b, Fišer 2011) identifikovány následující faktory, které mají nebo by v budoucnu mohly mít negativní vliv na místní populace obojživelníků a plazů, popř. na populace dalších zvláště chráněných či vzácných druhů živočichů: 1) nedostatečné vymezení ZCHÚ Centrum plánované PP Tábor Zahrádka tvoří 4 místní vodní nádrže, z nichž v případě Zahrádeckého a Studeného rybníka se jedná o nádrže velmi významné z hlediska chráněných společenstev i druhů. Na druhou stranu do PP a jejího ochranného pásma nejsou z větší části zahrnuty velmi hodnotné plochy v širším okolí nádrží, které jsou také zásadní z hlediska výskytu ohrožených druhů místní fauny, zejména čolků velkých, čolků horských a listonohů letních. Kromě významných terestrických biotopů se na tomto území nacházejí minimálně vyšší desítky mělkých tůní různého charakteru, které mají z pohledu dlouhodobého udržení populací několika druhů obojživelníků, včetně populace listonoha letního na lokalitě zcela zásadní význam (Fischer 2012a). Prakticky pouze v těchto tůních byla zaznamenána vyšší koncentrace pulců, juvenilních a subadultních jedinců kuněk obecných a rosniček zelených, je na ně vázána místní populace listonohů (větší část cesty s jejich výskytem je alespoň zahrnuta do ochranného pásma PP)). Na bezlesí v okolí PP jsou také vázány významné části místních populací plazů, tyto plochy představují terestrická stanoviště obojživelníků a nacházejí se zde pravděpodobně i významná zimoviště obojživelníků a plazů. Vzhledem k životním nárokům zkoumaných skupin živočichů a vazeb jejich populací na jednotlivé části zájmového území tak nelze současné vymezení lokality považovat za dostatečné (lze jej označit max. za jakousi základní a 18

19 minimalistickou variantu, nezajišťující ale v dostatečné míře komplexní ochranu biotopu, proto ani populací zjištěných druhů živočichů (Fischer 2012a). 2) Ukončení vojenské činnosti a absence náhradního managementu Předchozí vojenská činnost udržovala lokalitu z pohledu zájmových skupin živočichů ve zcela optimálním stavu (údržba bezlesí, vytváření nových tůní a kaluží a údržba těch starých). Díky vojenské činnosti zde postupně vzniklo (a dlouhodobě se udržovalo) mimořádně příznivé stanoviště pro celou řadu vzácných organismů (otevřená nepravidelně disturbovaná plocha s roztroušenými křovinami, mokřinami a desítkami až stovkami drobných vodních ploch v různé fázi sukcese). Lze konstatovat, že pouze díky těmto skutečnostem dosáhly populace předmětu ochrany i ostatních zájmových druhů stávajících parametrů. Ukončení vojenské činnosti znamená nejen postupnou degradaci stanoviště v důsledku nastupující přirozené sukcese, ale i jeho enormní ohrožení zájmy vlastníků místních pozemků na jejich ekonomické využití. Pokud se nepodaří situaci na lokalitě jako celku poměrně rychle stabilizovat a zahájit zde náhradní management, může dojít k velmi vážnému poškození zcela unikátní populace předmětu ochrany i populací řady dalších vzácných druhů organismů (Fischer 2012a). 3) Zapojování porostů keřovitých vrb v okolí nádrží a vodních ploch Rychle postupující rozrůstání porostů keřovitých vrb, které, zejména v případě rybníku Studený, po celém obvodu vrůstají do mělkých partií nádrže, zastiňují ji a rychle zmenšují její výměru. Zastíněné partie vodních ploch, popř. části již zarostlé vrbami, jsou přitom z pohledu obojživelníků zcela neatraktivní. Akutně zde hrozí zánik veškerých mělkovodních částí obou nádrží (výhledově ale v případě absence údržby území stejná situace hrozí i u obou dalších rybníků v ZCHÚ). Stejná situace byla zaznamenána i v případě celé řady drobných tůní jak v ZCHÚ, tak v okolních plochách. Rozrůstání křovin a dřevin navíc výrazně mění charakter bezlesí a výrazně snižuje jeho atraktivitu jako terestrického stanoviště pro obojživelníky i jako významného biotopu plazů (Fišer 2012). 4) Chov (vysazování) nežádoucích druhů ryb Ve vodních plochách v ZCHÚ i jejím okolí byl zaznamenán výskyt nežádoucích a pro předmět ochrany nebezpečných druhů ryb. Jedná se o okouna říčního (Perca fluviatilis), zjištěného hojně v bezejmenném rybníku, střevličku východní (Pseudorasbora parva), zjištěnou v Zahrádeckém rybníku, karase stříbřitého (Carassius gibelio), který byl zřejmě v záměně za kapra masově vysazen do bezejmenné nádrže a odtud unikl i do zatopeného brodu a především o sumečka rodu Ameiurus sp, jehož početný výskyt (včetně úspěšného rozmnožování) byl zjištěn jak v bezejmenném rybníku, tak především v bývalém brodu pod jeho hrází (blíže viz Fischer 2012b). Všechny uvedené druhy ryb mohou představovat jak významné potravní konkurenty larev obojživelníků (v případě čolků a kuněk i adultů), tak velmi nebezpečné predátory jejich vývojových stádií (v případě sumečků a okounů i subadultů, popř. adultů, Fischer 2012a). 5) Odvodňování pozemků okolo severní hranice ZCHÚ V severní části, za hranicí ZCHÚ (severně o cesty), se nacházejí dosud částečně podmáčené lokality s velmi nízkým stupněm zarůstání dřevinami. Tyto lokality jsou vhodné např. pro bekasinu otavní, zjištěn zde byl rákosník zpěvný. Jejich vysušování sníží podíl vhodných míst 19

20 pro výskyt bekasiny a území zaroste dřevinami. Jeho hospodářské využití i po odvodnění je silně problematické (Fišer 2012). 6) Silné zarůstání lokality dřevinami Porovnáním spektra ptáků zjištěných zde Jahelkou v roce 2002 se současným druhovým zastoupením ukazuje, že lokalita silně zarůstá a stává se pro některé druhy málo atraktivní (vymizel např. bramborníček hnědý, stehlík obecný a koroptev polní, tedy druhy vyžadující rozvolněné porosty dřevin). Zarůstáním území keřovitými vrbami a dalšími dřevinami dochází jednak k zastínění a likvidaci desítek drobných tůní postupným zazemněním, dále v bylinném podrostu začínají rychle převládat konkurenčně silné druhy, jako je např. třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), které silně snižují biologickou hodnotu daného území (snižuje se i atraktivita těchto ploch pro plazy, popř. jako terestrických stanovišť obojživelníků (Fischer 2012b). 7) Nevhodné výsadby dřevin V ZCHÚ se začínají plošně vysazovat dřeviny do volných ploch nebo do ploch vyčištěných od náletových keřů (zatím zjištěno pouze jižně od ryb. Zahrádecký). Používán je dub letní, ale také např. smrk ztepilý či borovice lesní. Souvislejší výsadby nejsou v těchto plochách žádoucí a z hlediska ptáků jsou cenné rozvolněné porosty se spíše solitérními dřevinami. Na severním okraji území, mimo vlastní ZCHÚ, jsou realizovány výsadby zřejmě klonů topolu pro účely výroby paliva (Fišer 2012, Fischer 2012b).. 8) Chov kachen pro myslivecké účely Na téměř všech rybnících, s výjimkou ryb. Studený, byly zjištěny budky či zařízení pro přikrmování kachen divokých. Chov těchto kachen v chráněném území není žádoucí z důvodu křížení těchto ptáků geneticky nepůvodních a s pozměněným způsobem chování s domácí populací kachny divoké. Je vysoce pravděpodobné i vysoké riziko predace na hnízdech v těchto budkách. Navíc poměrně cenné litorální porosty a potravní nika rybníků jsou využívány nepřiměřeně velkou populací těchto uměle odchovaných kachen na úkor dalších volně žijících a vzácnějších druhů kachen a dalších druhů živočichů těchto lokalit (Fišer 2012). 9) Zavážení tůní a zaplavených terénních depresí stavební sutí. Prozatím se sice jedná o spíše ojedinělý jev, který byl zaznamenán v plochách mimo ZCHÚ, nicméně tímto způsobem dochází k likvidaci cenných stanovišť pro obojživelníky, popř. listonohy (Fischer 2012b). 10) Tlak na využívání bezlesí k zemědělským a jiným účelům V souvislosti s navrácením pozemků v ZCHÚ i jejím okolí původním vlastníkům lze očekávat tlak na jejich zemědělské (v malé míře se zde již pokusy o umístění políček objevují) a komerční využití. To by znamenalo v krajním případě (pole, zástavba) v podstatě zánik ZCHÚ i okolních nesmírně biologicky hodnotných ploch a tak i snížení početnosti (případně zánik) místních populací celé řady zjištěných druhů obojživelníků a plazů. Na druhou stranu je možné navrhnout vlastníkům pozemků způsoby hospodaření, které by managementu ZCHÚ prospívaly a přinesly určitý užitek i jim samotným (kap.3.1.1). 20

21 11) Rybářské obhospodařování 1) Zahrádecký rybník Na základě aktualizačních průzkumů a složení obsádek v letech 2011 a 2012 (blíže Fischer 2012b) lze konstatovat, že aplikovaný způsob hospodaření (jak početnost, tak druhové a věkové složení záměrně nasazených obsádek a harmonogram výlovu) byl v roce 2011 (2012) v souladu s nároky zjištěných druhů obojživelníků. Problematický je ale zjištěný výskyt střevličky východní (zaznamenána po výlovu 2011, v roce 2010 dle informací hospodařícího subjektu masově). Jakákoliv případná změna způsobu obhospodařování ve smyslu změn druhového složení obsádek (s výjimkou na přechod k chovu lína), posunu jejich věkové struktury ve směru ke starším kategoriím, zvyšování početnosti, popř. změny ve způsobu případného přikrmování (nebylo zjištěno) či harmonogramu výlovů by představovala pro místní populaci předmětu ochrany významné riziko. V rybníku Zahrádecký byla naměřena vysoká koncentrace amonných iontů, 4,6 mg/l. Koncentrace byla naměřená v podzimním období při nižší teplotě a neutrálním ph, takže nebyla překročena limitní koncentrace pro toxický volný amoniak. Je třeba zjistit zdroj takto vysokých koncentrací, které v nepříznivých podmínkách mohou ohrozit přirozený vodní biotop (Svoboda a Svobodová 2011). 2) rybník Studený V letech 2011 a 2012 (a pravděpodobně i v letech předešlých) nebyla tato nádrž hospodářsky využívána (nebyl zde ani zaznamenán výskyt ryb, i když přítomnost menší obsádky je pravděpodobná). Případná obnova hospodářského využití nádrže by, snad s výjimkou rozumně dimenzovaného chovu lína, měla za následek razantní zhoršení současného stavu. 3) rybník Pochytil V letech 2011 a 2012 (a pravděpodobně i v letech předešlých) nebyla tato nádrž hospodářsky využívána (byl zde zaznamenán jen sporadický výskyt plůdku lína). Případná obnova hospodářského využití nádrže by, snad s výjimkou rozumně dimenzovaného chovu lína, měla za následek další zhoršení současného stavu (způsobeného zástinem nádrže). 4)bezejmenný rybník Nádrž byla v roce 2008 (informace vlastníků) nasazena údajně plůdkem kapra. Při výlovu v roce 2011 (blíže viz Fischer 2012b) byl ale zjištěn početný výskyt (vyloveno 800 ks) zhruba tříletých karasů stříbřitých (kapr byl vyloven pouze jediný). Na základě této skutečnosti lze dovozovat, že zde došlo k záměně obou druhů, a do nádrže byl omylem vysazen tento nepůvodní invazní druh. Navíc byl při výlovu zjištěn výskyt dalších nežádoucích druhů, jako je okoun říční (Perca fluviatilis) a především sumeček americký. V důsledku zmiňovaného druhového složení rybí obsádky byla nádrž v tomto období pro většinu druhů obojživelníků zcela neatraktivní (prakticky zde nebyly zaznamenáni). Pokračování v podobném trendu by znamenalo další degradaci ZCHÚ (Fischer 2012a,b). 21

22 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Omezení nebo podmínky ochrany uplatňované podle jiných právních předpisů nejsou známy. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Zahrádecký rybník Katastrální plocha 2,3 ha Využitelná vodní plocha 1,03 ha Plocha litorálu 1.27 ha Průměrná hloubka cca 0,35 m Maximální hloubka 1,7 m Postavení v soustavě Nebeský první nad dalšími rybníky Manipulační řád Ne Hospodářsko provozní řád ne Způsob hospodaření jednohorkové, (K0 K1) Intenzita hospodaření Extenzivní Výjimka k aplikaci látek znečišťujících ne vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků ne III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír ---- Správce rybářského revíru --- Zarybňovací plán --- Průtočnost doba zdržení neprůtočný Zahrádecký rybník je největší z vodních nádrží v ZCHÚ. Plocha celé nádrže se pohybuje odhadem kolem 2 ha, z toho ale aktuálně téměř polovinu tvoří partie zarostlé litorální emerzní (místy i submerzní) vegetací. V porostech střídavě dominují bultovité ostřice (Carex cf. acuta), zblochan vodní (Glyceria maxima), orobinec širolistý (Typha latifolia) a orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), dále se hojně vyskytuje skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), vtroušeně pak sítina rozkladitá (Juncus effusus) nebo chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Ze submerzních druhů je místy hojná bublinatka jižní (Utricularia australis) a z obojživelných se pak vyskytuje např. rdesno obojživelné (Persicaria amphibia) nebo žabník jitrocelový (Plantago alisma-aquatica). Litorální porosty mají velmi zajímavou strukturu (střídání hustých porostů emerzních druhů s mezernatými řidšími očky s převahou druhů submerzních) a po většině obvodu nádrže zcela přirozenou zonaci: směrem od břehu porosty vrbiny obecné (Lysimachia vulgaris) bultovité porosty vysokých ostřic, místy vtroušeně s chrasticí rákosovitou či sítinou rozkladitou porosty zblochanu vodního (zde v mezernatějších porostech i bublinatka jižní), místy porosty rdesna obojživelného porosty orobinců (v dominanci se střídá orobinec širolistý a úzkolistý), vtroušeně se skřípincem jezerním volná vodní hladina. Místy (zejména při jihovýchodním pobřeží) ale až ke břehu dosahují souvislé porosty keřovitých vrb (Salix cf. cinerea, Salix cf. aurita), které již ojediněle vrůstají do mělkých partií rybníka a degradují tak jeho litorální zóny. Nádrž má písčité dno se slabou vrstvou sedimentu, pouze místy (směrem do středu nádrže a loviště) s mocnější vrstvou bahnitých usazenin. Rybník nebyl evidentně nikdy v minulosti vyhrnován (je zde zachován pozvolný plynulý přechod na souš, nejsou zde patrny žádné známky po valech z vyhrnutého materiálu. Hráz je porostlá řadou vzrostlých stromů. (Fischer 2012b) 22