Nejvýznamnější akce a počiny

Transkript

1 Pražský filharmonický sbor (PFS) Senovážné náměstí 23, Praha 1, ředitelka: PhDr. Eva Sedláková tel: , fax: v tis.kč Výše příspěvku v roce 2014: schválená provozní dotace provozní dotace po úpravách Vlastní příjmy z hlavní činnosti celkem: Celkové náklady PFS Hospodářský výsledek 307 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců: 76 Procento soběstačnosti: 29,6 Podíl příspěvku na provoz na celkových nákladech: 70,1 Počet koncertů v roce 2014 celkem 101 Počet koncertů v zahraničí 64 Počet koncertů v České republice 37 Praha 30 - z toho vlastních 3 ostatní města v ČR 7 Počet výkonů při nahrávání (frekvence) 7 Počet live nahrávek (TV + Rozhlas) 17 Počet nově nastudovaného repertoáru 38 Počet hostujících umělců celkem 187 sbormistři 1 dirigenti 27 sólisté 131 instrumentalisté 25 mluvené slovo 3 Počet spolupracujících orchestrů a menších vokálně-instrumentálních skupin 20 Nejvýznamnější akce a počiny Rok 2014 byl pro Pražský filharmonický sbor (PFS) rekordní v počtu veřejných vystoupení uskutečnil jich 101. V tuzemsku byly nejdůležitější a umělecky velice náročné především samostatné koncerty pořádané v rámci vlastního koncertního cyklu. První se uskutečnil v únoru a jeho program mj. obsahoval světové premiéry tří nových skladeb, jež zvítězily v předloňské skladatelské soutěži PFS. Druhý, červnový koncert pak přinesl výjimečnou dramaturgii v podobě souborného provedení všech čtyř kantát z Vysočiny jubilujícího skladatele Bohuslava Martinů. Tento koncert byl také jedním z příspěvků PFS k Roku české hudby.

2 Po celý rok úspěšně pokračovala spolupráce s Českou filharmonií, nejdůležitějším uměleckým partnerem sboru. Všechny společné koncerty se uskutečnily pod vedením jejího šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Mimo to sbor vystoupil i se všemi dalšími významnými pražskými orchestry (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Pražská komorní filharmonie) a s některými orchestry mimopražskými (Filharmonie Hradec Králové, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Plzeňská filharmonie). Během celého roku se PFS také účastnil nejvýznamnějších českých hudebních festivalů (např. Pražské jaro, Dvořákova Praha, Janáčkův máj, Smetanova Litomyšl). V rámci Pražského jara mj. koncertoval se dvěma špičkovými světovými orchestry: s Berlínskými filharmoniky a Mahlerovým komorním orchestrem. Koncert s Berlínskými filharmoniky a jeho šéfdirigentem sirem Simonem Rattlem byl jednoznačným vrcholem sezony. Obě tělesa společně provedla Beethovenovu Symfonii č. 9. V roce 2014 PFS reprezentoval Českou republiku v zahraničí ve větší míře než obvykle. Uskutečnil celkem devět zahraničních zájezdů. Počet zahraničních vystoupení tvoří v celkovém součtu všech veřejných vystoupení sboru v roce 2014 více než polovinu! V květnu sbor odcestoval na turné do Itálie a Švýcarska, kde spolu s Mahlerovým komorním orchestrem a slavným klavíristou Leifem Ove Andsnesem, který při této příležitosti účinkoval i v roli dirigenta, prováděl Beethovenovu Fantazii c moll. PFS tuto skladbu následně ve stejném uměleckém složení natočil pro významný label Sony Music. V červnu sbor účinkoval v Paříži, kde provedl kantátu Stabat mater Antonína Dvořáka (Orchestr francouzského rozhlasu, dirigent Jakub Hrůša). V červnu a červenci pak ještě dvakrát vystoupil na festivalu v německém Bad Kissingenu (Haydn Stvoření, Donizetti Nápoj lásky). Jako každé léto v posledních pěti letech následovaly dva významné evropské operní festivaly ve švýcarském St. Gallenu a rakouském Bregenzu. Na st. gallenském festivalu PFS několikrát uvedl Donizettiho operu Favoritka a účinkoval i na koncertě s Pucciniho skladbou Messa di Gloria. Na prestižním operním festivalu v Bregenzu PFS účinkoval především v bezmála třiceti představeních Mozartovy opery Kouzelná flétna. Vedle toho ale nastudoval a scénicky provedl ještě tři kratší opery: Slavík (Igor Stravinskij), Vlaštovka (Simon Laks) a Trans- Maghreb (Peter Herbert). V rámci tohoto festivalu sbor vystoupil ještě na koncertě, kde spolu s Vídeňskými symfoniky uvedl Brittenovo Válečné requiem (dirigent Philippe Jordan). Začátkem října PFS poprvé vystoupil s Německým symfonickým orchestrem Berlín na programu bylo náročné Cherubiniho Requiem d moll pro mužský sbor a orchestr. V říjnu a listopadu pak sbor absolvoval náročné třítýdenní turné po Mexiku a USA. Vedle převažujících samostatných koncertů tam vystupoval také s místními symfonickými orchestry. Na západním pobřeží USA se pak připojil k České filharmonii a pod vedením šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka obě tělesa společně provedla Dvořákovu kantátu Stabat mater. Koncem listopadu sbor odcestoval ještě do Mnichova, kde spolu s Mnichovským rozhlasovým orchestrem nahrál a koncertně provedl neznámou operu Maxe Brucha Lorelei. V posledních letech se PFS kromě vlastní umělecké činnosti věnuje také vzdělávání dětí a mladých umělců. I v roce 2014 tedy pokračoval oblíbený cyklus edukativních koncertů, stejně jako Akademie sborového zpěvu, která má za cíl zprostředkovat mladým zpěvákům, studentům českých středních a vysokých hudebních škol, praxi v profesionálním sboru a motivovat je k budoucím uplatnění v tomto oboru.

3 Akademie sborového zpěvu a Edukativní program Činnost Sborové akademie Pražského filharmonického sboru lze, jako každoročně, i v kalendářním roce 2014 rozdělit na dvě části. V měsících leden až červen (v 79. koncertní sezóně PFS) se její čtyři členové ve složení soprán tenor baryton bas účastnili mnoha zajímavých rozsáhlých vokálně-instrumentálních projektů, které jsou páteří a hlavním přínosem celé Akademie. Jmenujme zde především natáčení Věčného evangelia Leoše Janáčka (SOČR, dir. T. Netopil kompletace ke Glagolské mši stejného autora, která se rovněž za přítomnosti členů Akademie nahrávala o rok dříve), koncert s Českou filharmonií (Verdi: Requiem, dir. M. Honeck) či dvojí provedení kantáty Antonína Dvořáka Svatební košile (Plzeňská filharmonie, dir. T. Brauner; Pražská komorní filharmonie, dir. J. Hrůša Pražské jaro). K tomu je nutno připočíst provedení kantáty Carla Orffa Carmina burana (SOČR, dir. O. Lenárd) či opětovné provedení Janáčkovy Glagolské mše (FOK, dir. M. Tang). Členové Akademie se zúčastnili rovněž dvou zahraničních zájezdů s Dvořákovým Stabat Mater (Paříž Orchestre Radio France, Bamberg Bamberger Symphoniker). Pravidelného konkursu do dalšího ročníku Akademie, jenž se konal v květnu 2014, se zúčastnilo osm zpěváků (pět žen, tři muži). Z nich byla vybrána jedna altistka a dva tenoristé, přičemž z minulé sezóny byla prodloužena smlouva basistovi, Akademie tedy nyní pracuje ve složení alt tenor tenor bas. Ve druhé polovině roku 2014 (právě probíhající jubilejní 80. koncertní sezóna PFS) čekalo zpěváky několik stěžejních děl světové sborové literatury, především Mozartovo Requiem (FBM Zlín, dir. W. Attanasi) a Symfonie č. 9. L. v. Beethovena (PKF, J. Bělohlávek). Velmi atraktivní nabídku představovala Druhá symfonie Vzkříšení Gustava Mahlera provedení na koncertu v Obecním domě (FOK, dir. Steen). Náplní Sborové akademie ovšem není jen sborová klasika, důležité místo zde má také hudba soudobá. Jedním z důkazů bylo nastudování a trojnásobné provedení kantáty Šalamounova píseň skladatele Juraje Filase (ČF, dir. J. Bělohlávek). Také letos se v rámci Akademie sborového zpěvu účastnili její členové Edukativního koncertu. Považujeme za velmi důležité a přínosné, že zde měli možnost poznat zcela jiný druh repertoáru, komorní, se kterým v běžném provozu sboru do styku nepřišli. V roce 2014 se sice uskutečnil vzhledem k časovému vytížení sboru jeden koncert, svým pojetím a vyzněním byl však patrně dosavadním vrcholem volného cyklu. Tematicky byl věnován jaru a jeho náplň tvořila hudba A. Dvořáka, J. Brahmse, W. A. Mozarta, skladba I. Božičeviče ze skladatelské soutěže PFS a P. Jurkoviče. O významu Akademie svědčí i fakt, že jeden její člen ze sezóny 2013/2014 byl v roce 2014 přijat za stálého člena sboru, čímž se ukazuje pravý smysl Akademie příprava zpěváků pro profesionální sborovou dráhu. Akademie sborového zpěvu představuje pro mladé talentované zpěváky se zájmem o kolektivní práci neopakovatelnou možnost systematické cílevědomé práce v profesionálním

4 sboru zejména při provádění vrcholných skladeb naší i světové sborové literatury v koprodukci s našimi nejlepšími orchestry a dirigenty. V podmínkách (nejen pražských) je v tuto chvíli nezastupitelná. Ekonomika a vnitřní uspořádání organizace Schválený rozpočet byl v průběhu roku několikrát upraven až na konečnou výši příspěvku na provoz tis.kč, z nichž byly tis.kč určeny na nákup letenek pro sbor do USA v rámci projektu Rok české hudby Oproti roku 2013 se podařilo zvýšit tržby z koncertní činnosti o 35,5%. Přitom tržby ze zahraničního působení sboru stouply o 40,2% (z tis.kč na tis.kč), proti předchozímu roku jsme v roce 2014 zaznamenali i růst tuzemských tržeb a to o 23% (z tis.kč na tis.kč). Celkové náklady se proti roku 2013 zvýšily o tis.kč, tj. o 22,6%. Nejpodstatnější růst nákladů je: a) na cestovné ( tis.kč) v souvislosti se zahraničním angažmá sboru (Bregenz, St. Gallen, Mexiko, USA) b) na mzdové náklady a sociální pojištění ( tis.kč) Za rok 2014 tedy Pražský filharmonický sbor vykazuje kladný hospodářský výsledek ve výši 306,7 tis.kč. Propagace a zpracování fondů Propagační kampaně Pražského filharmonického sboru v roce 2014 měly za cíl oslovit co nejširší spektrum posluchačů, přivést nové návštěvníky na koncerty PFS a v neposlední řadě také posilovat a šířit jeho dobré jméno, které Pražský filharmonický sbor provází nejen v České republice, ale i zahraničí. Pro tyto účely jsme využívali rozličné marketingové a PR nástroje inzerce v tištěných a elektronických médiích, rozhlasové spoty, internetové bannerové kampaně, outdoorové a indoorové kampaně, letáky, elektronická komunikace prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí a newsletterů, spolupráce s médii. Přes navýšení objemu reklamy a inzerce se podařilo výrazně snížit náklady na tisk a grafiku. Pro jubilejní 80. sezonu vznikly nové fotografie sboru a jednotlivých hlasových skupin. Byly pořízeny v moderním prostředí Vysoké školy ekonomické v Praze (Rajská budova) a celkově tak působí svěžím dojmem. Pražský filharmonický sbor každoročně vydává dvojjazyčnou brožuru s podrobným přehledem všech plánovaných vystoupení sboru v dané koncertní sezoně (září srpen). Brožura je k dispozici v tištěné i elektronické podobě. Letos poprvé je také na webových stránkách a na profilu na Facebooku v interaktivní podobě.

5 Propagace samostatných koncertů První samostatný koncert Pražského filharmonického sboru v roce 2014 se uskutečnil 6. února v kostele svatých Šimona a Judy v Praze. Za účelem propagace byly připraveny a distribuovány reklamní letáky a plakáty, koncert jsme také komunikovali prostřednictvím sociálních sítí a vlastních webových stránek. Posluchači na koncertě pak měli možnost zakoupit si tištěný koncertní program či aktuální CD. Velká propagační kampaň byla uspořádána před dalším samostatným koncertem ze sborového cyklu plánovaným na 5. června 2014 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Kampaň zahrnovala outdoorovou reklamu ve formě CLV, rozhlasovou kampaň na rádiu Classic FM a ČRo Vltava, inzerci v tisku, internetové bannery, komunikaci na sociálních sítích, využití direct mailingu a další. Z oblasti public a media relations jsme využili možnosti mediálních soutěží o vstupenky. Novináře jsme informovali prostřednictvím tiskových zpráv doplněných dalšími materiály vhodnými pro média a určenými ke zveřejnění. Posluchači na koncertě pak měli možnost zakoupit si tištěný koncertní program či aktuální CD. Zahraničí Účast Pražského filharmonického sboru na zahraničních koncertech a festivalech je výbornou příležitostí pro posílení dobrého jména PFS. Velký mediální ohlas mělo první hostování PFS v Mexiku a zájezd do Spojených států Amerických, kde PFS vystupoval na samostatných koncertech na východním i západním pobřeží. Účast PFS na hudebních festivalech ve švýcarském St. Gallenu a v rakouském Bregenzu byla využita pro mediální zpravodajství. Rozsáhlá reportáž o působení Pražského filharmonického sboru v Bregenzu byla publikována na hudebním serveru Opera Plus, který je mediálním partnerem PFS. Spolupráce s Českou televizí V roce 2014 vysílala Česká televize dokument s názvem Harmonie lidských hlasů. Celovečerní dokumentární film (65 min.) sleduje průběh zkoušek i samostatného koncertu Pražského filharmonického sboru. S Českou televizí jsme spolupracovali již v době příprav a diskutovali jsme dramaturgii celého pořadu. Elektronická databáze Mimo průběžné zpracovávání databáze současných koncertů je elektronická databáze ve fázi závěrečné kontroly celého systému, která započala zhruba v první polovině roku Nutné opravy se týkají převážně nových poznatků (např. opravy názvů titulů dle nových katalogů v češtině / v jazyku autora, katalogová čísla apod.), či z nově nabyté zkušenosti dle opravených autorit systému. Jedná se o nevelké chyby, nebo rozdíly, které je ovšem nutno ujednotit z hlediska gramatiky, grafiky, použití potřebných jazyků, sjednotit zápis jmen účinkujících, pořadatelů apod. Často to vyžaduje druhotnou kontrolu v katalozích na

6 internetu či zápis opravovat podle daných a platných autorit. Všechny tyto zdánlivě drobné nedostatky a rozdíly by mohly v budoucnu celý systém učinit nespolehlivým a v důsledku špatně funkčním. Právě opravy autorit si vyžadují značný čas, jde o několik tisíc dat a jedno každé je nutno samostatně manuálně zpracovat. I v roce 2014 pokračovaly práce na elektronické databázi nahrávek Pražského filharmonického sboru, která dosud zpracována vůbec nebyla. Jde o časově velmi náročnou činnost. Podklady do databáze jsou získávány z archivu fyzických nahrávek PFS a dále především od jednotlivých nahrávacích společností a vydavatelů.