S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

Transkript

1 S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků 1 V zákoně č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb. se 1 až 12 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 17 zrušují. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o České televizi 2 V zákoně č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 304/2007 Sb. a zákona č. 384/2008 Sb., 10 včetně nadpisu zní: 10 Financování České televize (1) Finančními zdroji České televize jsou zejména: a) pravidelný daňový příjem z výnosu daně z přidané hodnoty v celkovém ročním úhrnu ve výši Kč, b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti. (2) Správce daně převádí daňový příjem podle odstavce 1 písm. a) na účet České televize v pravidelných každý měsíc se opakujících splátkách ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního daňového příjmu. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o Českém rozhlasu 3 V zákoně č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona č. 36/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 135/1997 Sb., zákona č. 192/2002 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., 10 včetně nadpisu zní:

2 Financování Českého rozhlasu (1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména: a) pravidelný daňový příjem z výnosu daně z přidané hodnoty v celkovém ročním úhrnu ve výši Kč, b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti. (2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu. (3) Správce daně převádí daňový příjem podle odstavce 1 písm. a) na účet Českého rozhlasu v pravidelných každý měsíc se opakujících splátkách ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního daňového příjmu. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty 4 V 54 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 302/2008 Sb., se písmeno w) včetně poznámky pod čarou č. 38 zrušuje. Dosavadní písmena x) a y) se označují jako w) a x). ČÁST PÁTÁ Změna autorského zákona 5 V 23 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb. a zákona č. 168/2008 Sb., se slova 50 % výše poplatku za jeden přístroj stanovenou zvláštním zákonem 1b). včetně poznámky pod čarou č. 1b nahrazují slovy 22 Kč za jeden rozhlasový přijímač a 67 Kč za jeden televizní přijímač.. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o poštovních službách 6 V 20 odst. 1 zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 95/2005 Sb., se poznámka pod čarou č. 11 zrušuje.

3 - 3 - ČÁST SEDMÁ Přechodná a závěrečná ustanovení 7 Neuhrazené závazky vzniklé podle zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 304/2007 Sb. a zákona č. 7/2009 Sb. s účinností tohoto zákona nezanikají. ČÁST OSMÁ Účinnost 8 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.

4 - 4 - D ů v o d o v á z p r á v a I. Obecná část Rozhlasové a televizní poplatky mají svůj prapůvod v koncesionářském poplatku, který byl do českého prostředí zaveden v roce 1923 zákonem o telegrafech na jehož základě bylo vydáno vládní nařízení, které určilo podmínky pro zřizování, udržování a provoz telegrafů. Tehdy si stát osvojoval veškerou moc nad oblastí telegrafního vysílání a to nejen nad samotným aktivním vysíláním, ale také nad příjmem telegrafního signálu. Občané si tak mohli požádat o koncesi zvláštní ústupek, přiznání práva na jehož základě mohli používat rozhlasový přijímač. V prvních letech museli žádost podávat přímo na ministerstvu pošt a telegrafů, později jak se fenomén rozhlasových přijímačů rozšiřoval, bylo možné získat koncesi na poště. Za tento ústupek, který stát poskytnul občanům se musel platit zmíněný koncesionářský poplatek, který byl považován za určitou platbu za luxus. V roce 1955 se jako reakce na televizní vysílání doplnil rozhlasový poplatkový řád o nový institut, kterým se stal televizní poplatek. V té době však stále platilo, že k přijímání jak rozhlasového tak i televizního vysílání bylo potřeba zvláštní povolení. S postupným rozšiřování povědomí o právu na informace, byla v roce 1964 novým telekomunikačním zákonem odstraněna povinnost získat povolení k užívání rozhlasových a televizních přijímačů. I nadále zůstala zachována povinnost platit rozhlasové a televizní poplatky, avšak nyní již bez konkrétního protiplnění. Když byl v roce 1991 schválen nový zákon o České televizi a nový zákon o Českém rozhlase, a byla tak nahrazena státní televize a rozhlas novými institucemi veřejnoprávního charakteru, pevně se v zákonech stanovilo, že rozhlasové a televizní poplatky jsou zdrojem financování těchto institucí. Rozhlasové a televizní poplatky jsou v současnosti již naprostým přežitkem, jehož jedinou funkcí je zajištění financování České televize a Českého rozhlasu. Tyto instituce působí vedle komerčních stanic a jejich úkolem je zajišťování veřejnoprávní obsahu jako je např. poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů a další podobné cíle. Prosazování těchto cílů je v zájmu budování demokratické společnosti a jako takové by jejich prosazování mělo být zájmem státu. V České republice však jako pozůstatek minulosti má tento cíl povahu břemene, které je kladeno na občany a stát se tak zbavuje své odpovědnosti za zajištění demokratického vývoje a svobodného šíření názorů. Občané tak ve 21. století musí platit rozhlasové a televizní poplatky za to, aby mohli získávat informace prostřednictvím rozhlasu a televize stejně jako to museli činit jejich předkové ve dvacátých letech minulého století, kdy se právo na informace jako základní lidské právo teprve utvářelo. Přitom rozhlasový a televizní poplatek musí platit i ti občané, kteří žijí mimo dosah signálu veřejnoprávních médií, případně ti, kteří o obsah veřejnoprávních médií nemají zájem. Navíc televizní či rozhlasový přijímač je dnes již běžnou součástí života, stejně jako osobní počítače, ale i mobilní telefony či různé druhy domácího spotřebního zboží za něž se však zcela přirozeně žádné poplatky platit nemusí. Vedle výše uvedených aspektů je nutné zmínit i aspekt ekonomický. V dobách kdy rozhlasové a televizní poplatky platila jen úzká skupina občanů, která za odvedený poplatek dostávala individuální protiplnění v podobě televizního či rozhlasového povolení, mají selektivní zpoplatněné služby smysl. Občan pak dostane za zaplacený poplatek konkrétní protiplnění. V době, kdy je jasně deklarováno, že k vlastnictví rozhlasového a televizního

5 - 5 - přístroje není potřeba žádného povolení, občan za zaplacení poplatku nedostává žádné konkrétní protiplnění, rozšíření televizních nebo alespoň rozhlasových přijímačů je plošné v rámci 99% domácností, ale jejich samotné vlastnictví je zatíženo zvláštním rozhlasovým a televizní poplatkem, má tento poplatek povahu jen další daně. Přitom náklady na proces inkasa rozhlasových a televizních poplatků jsou např. ve srovnání s náklady na správu daní trojnásobně vyšší. Předmět úpravy návrhu zákona: Navrhuje se zrušit institut rozhlasových a televizních poplatků a dále pak přenést odpovědnost za financování veřejnoprávních médií na stát. To vše při zachování nezávislosti České televize a Českého rozhlasu. Soulad s ústavním pořádkem České republiky: Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Soulad s mezinárodními závazky České republiky a právem Evropských společenství: Návrh není v rozporu s mezinárodními dohodami, jimiž je Česká republika vázána. Navrhovaný zákon je v souladu s právními předpisy Evropských společenství. Ekonomický dopad: Návrh má dopad na státní rozpočet ve výši 7,8 mld. Kč/rok. Zároveň však o tuto částku klesne zatížení poplatníků rozhlasových a televizních poplatků. K dalším úsporám pak dojde i na straně České televize a Českého rozhlasu. Ti na administraci výběru rozhlasových a televizních poplatků ušetří cca 430 mil. Kč/rok. Další úspory pak budou na straně poplatníků za platby poštovními poukázkami a bankovní poplatky za příkazy k úhradě. II. Zvláštní část K části první Zrušením dotčených ustanovení se navrhuje zrušit institut rozhlasových a televizních poplatků. K části druhé Navrhuje se změnit způsob financování České televize, kdy jedním z příjmů, kterými je Česká televize financována jsou televizní poplatky. Tento příjem se navrhuje nahradit mandatorním výdajem z inkasa daně z přidané hodnoty. Tento výdaj, který na účet České televize bude pravidelně v měsíčních splátkách poukazovat správce daně, bude každoročně představovat částku ve výši 5,8 mld. Kč. Což je částka, která odpovídá současnému příjmu České televize z televizních poplatků. Česká televize tím získá své pravidelné financování, které nebude zatěžovat občany pravidelnými poplatky a náklady spojenými s jejich platbou a Česká televize ušetří na administrativně nákladném výběru poplatků cca 250 mil. Kč za rok. Ušetřené prostředky pak může investovat do zkvalitnění vysílaných pořadů.

6 - 6 - K části třetí Navrhuje se změnit způsob financování Českého rozhlasu, kdy jedním z příjmů, kterými je Český rozhlas financován jsou rozhlasové poplatky. Tento příjem se navrhuje nahradit mandatorním výdajem z inkasa daně z přidané hodnoty. Tento výdaj, který na účet Českého rozhlasu bude pravidelně v měsíčních splátkách poukazovat správce daně, bude každoročně představovat částku ve výši 2 mld. Kč. Což je částka, která odpovídá současnému příjmu Českého rozhlasu z rozhlasových poplatků. Český rozhlas tím získá své pravidelné financování, které nebude zatěžovat občany pravidelnými poplatky a náklady spojenými s jejich platbou a Český rozhlas ušetří na administrativně nákladném výběru poplatků cca 180 mil. Kč za rok. Ušetřené prostředky pak může investovat do zkvalitnění vysílaných pořadů. K části čtvrté až šesté Navrhuje se promítnutí změn souvisejících se zrušením institutu rozhlasových televizních poplatků do jednotlivých právních předpisů v nichž se existence tohoto institutu projevovala. K části sedmé Navrhuje se přechodné ustanovení, které z důvodů posílení právní jistoty deklaruje právo České televize a Českého rozhlasu vymáhat po poplatnících neuhrazené poplatky za období, kdy byla povinnost platit poplatky podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. K části osmé Účinnost zákona se navrhuje k 1. lednu v.r. v.r. v.r.

7 Znění některých ustanovení zákonů s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů 1 Předmět úpravy Tento zákon stanoví předmět poplatků, poplatníka, základ, výši a způsob placení rozhlasových a televizních poplatků a evidenci poplatníků. Rozhlasový poplatek slouží k financování veřejné služby Českého rozhlasu 1). Televizní poplatek slouží k financování veřejné služby České televize 2). 2 Předmět poplatků (1) Rozhlasový poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "rozhlasový přijímač"). Toto zařízení se považuje za rozhlasový přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. (2) Televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. (3) Ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového i televizního vysílání se platí rozhlasový poplatek i televizní poplatek. (4) Rozhlasovému nebo televiznímu poplatku nepodléhají a) telekomunikační zařízení vyrobená výhradně k technické kontrole rozhlasového a televizního vysílání, b) rozhlasové nebo televizní přijímače, které tvoří součást sbírek muzejní povahy zapsaných v centrální evidenci sbírek 3), c) televizní přijímače, které jsou užívány výlučně pro účely soudního řízení. 3 Poplatník (1) Poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží 4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

8 (2) Poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží 4) nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. (3) Je-li rozhlasový nebo televizní přijímač příslušenstvím dopravního prostředku, poplatníkem je provozovatel dopravního prostředku. (4) Jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě 5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. (5) Práva a povinnosti právnické osoby, stanovené tímto zákonem, se vztahují na organizační složku státu a územního samosprávného celku obdobně. 4 Osvobození od rozhlasového a televizního poplatku (1) Od rozhlasového a televizního poplatku jsou osvobozeni a) osoby jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána 6), b) cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu 7), c) provozovatel vysílání ze zákona, d) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, e) držitelé licence 8) opravňující k rozhlasovému vysílání, jde-li o rozhlasový poplatek, f) držitelé licence 8) opravňující k televiznímu vysílání, jde-li o televizní poplatek, g) osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou 9), pokud jsou osaměle žijící; osvobozeny jsou tyto osoby rovněž v případě, kdy žijí společně v jedné domácnosti, h) školy zapsané ve školském rejstříku podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). (2) Od rozhlasového a televizního poplatku je dále osvobozena fyzická osoba, a) jde-li o jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima 10),

9 b) žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 2,15násobek životního minima osob žijících v této domácnosti 10). Při zjišťování příjmů se postupuje podle zvláštního zákona 10). (3) Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 1 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž důvod pro toto osvobození vznikl. Účinky nově vzniklého nároku na osvobození podle odstavce 2 nastávají prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž poplatník oznámí čestným prohlášením provozovateli vysílání ze zákona, nebo jiné osobě, kterou provozovatel vysílání ze zákona určí (dále jen "pověřená osoba"), okolnosti odůvodňující osvobození; účinky tohoto osvobození končí posledním dnem měsíce, v němž zanikly okolnosti odůvodňující toto osvobození, nejpozději však uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne, kdy nastaly účinky nároku na osvobození. Fyzická osoba, na kterou se osvobození podle odstavce 2 vztahuje, je povinna na výzvu provozovatele vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osoby písemně doložit kopií rozhodnutí nebo oznámení úřadu státní sociální podpory 11) okolnosti prokazující osvobození. 5 Základ poplatků (1) Poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače a televizní poplatek z jednoho televizního přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového nebo televizního přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. (2) Rozhlasový poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti 12) s poplatníkem rozhlasového poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v 8 odst. 2. Televizní poplatek neplatí fyzická osoba žijící ve společné domácnosti 12) s poplatníkem televizního poplatku, který splnil oznamovací povinnost uloženou v 8 odst. 2. (3) Poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem 13), platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1. (4) Poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače. (5) Poplatník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, která je podnikatelem 13) a v rámci podnikání vyrábí, opravuje nebo prodává rozhlasové nebo televizní přijímače, neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek z těchto rozhlasových nebo televizních přijímačů; má-li taková osoba provozovny určené k výkonu této činnosti, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z počtu rozhlasových nebo televizních přijímačů, který odpovídá počtu těchto provozoven. Tím není dotčena povinnost platit poplatky podle odstavců 1 až 4. (6) Změny v základu rozhlasového nebo televizního poplatku jsou účinné od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k těmto změnám došlo.

10 6 Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Placení poplatků 7 (1) Poplatník platí rozhlasový nebo televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby. (2) Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. (3) Je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. (4) Poplatník může po dohodě s provozovatelem vysílání ze zákona, popřípadě pověřenou osobou zaplatit rozhlasový nebo televizní poplatek předem za více kalendářních měsíců nebo čtvrtletí, nejdéle však za 1 kalendářní rok. (5) Odhlásí-li se poplatník z evidence poplatníků nebo sníží-li poplatník počet evidovaných rozhlasových nebo televizních přijímačů, zaplatí rozhlasový nebo televizní poplatek v původní výši rovněž za měsíc, v němž k takové změně došlo. Případné přeplatky provozovatel vysílání ze zákona, popřípadě pověřená osoba vrátí. Evidence poplatníků 8 (1) Správcem 14) evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je provozovatel vysílání ze zákona. Provozovatel vysílání ze zákona vede evidenci poplatníků, pokud k tomu nezmocní pověřenou osobu, která je v takovém případě zpracovatelem 14) evidence poplatníků. (2) Poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na osoby osvobozené od rozhlasového nebo televizního poplatku podle 4 odst. 1 a poplatníky, kteří podle 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek. (3) Poplatník je v oznámení podle odstavce 2 dále povinen uvést a) jméno, popřípadě jména, příjmení, místo trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu a datum narození, jde-li o fyzickou osobu,

11 b) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání, identifikační číslo a předmět podnikání, jde-li o fyzickou osobu, která je podnikatelem, c) obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo, identifikační číslo a předmět činnosti, jdeli o právnickou osobu, d) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o organizační složku státu nebo územního samosprávného celku. (4) Poplatník podle 5 odst. 3 a 4 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet rozhlasových nebo televizních přijímačů, které jsou základem rozhlasového nebo televizního poplatku, a adresu, kde jsou umístěny. (5) Poplatník podle 5 odst. 5 je v oznámení podle odstavce 2 povinen vedle údajů uvedených v odstavci 3 uvést počet a adresu provozoven určených k výrobě, opravě nebo prodeji rozhlasových nebo televizních přijímačů. (6) Poplatník je povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech uvedených v odstavcích 3 až 5 do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala. (7) Je-li poplatníkem fyzická osoba, u které nastaly účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle 4 odst. 2, je povinna oznámit zánik okolností odůvodňujících osvobození do 15 dnů ode dne jejich vzniku. (8) Z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, b) byl osvobozen podle 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti 12) a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. (9) Provozovatel vysílání za zákona je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněn zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. (10) Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům 15) je povinen na požádání sdělit provozovateli vysílání ze zákona, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům předá do 30 dnů ode dne doručení žádosti vedle adresy odběrného místa následující údaje: jméno, popřípadě jména a

12 příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu odběratele, který je fyzickou osobou, jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo podnikání a identifikační číslo odběratele, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, obchodní firmu nebo název, právní formu, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je právnickou osobou, název, sídlo a identifikační číslo odběratele, který je organizační složkou státu nebo územního samosprávného celku. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům je oprávněn požadovat po provozovateli vysílání ze zákona úhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v přímé souvislosti se splněním jeho žádosti. Provozovatel vysílání ze zákona může takto získané údaje užít pouze za účelem a způsobem uvedeným v odstavci 9. (11) Provozovatelé vysílání ze zákona jsou oprávněni předávat si navzájem údaje z evidence poplatníků za účelem jejich zjištění nebo ověření. (1) Poplatník, který 9 Přirážka k poplatkům a) nesplnil oznamovací povinnost podle 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, b) při plnění oznamovací povinnosti podle 8 odst. 4 nepravdivě uvedl nižší počet rozhlasových nebo televizních přijímačů nebo neoznámil zvýšení jejich počtu, c) při plnění oznamovací povinnosti podle 8 odst. 5 nepravdivě uvedl nižší počet provozoven, d) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit rozhlasový nebo televizní poplatek, e) uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného odhlášení z evidence poplatníků, je povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši Kč v případě, že tak učinil v souvislosti s placením rozhlasového poplatku. Pokud tak učinil v souvislosti s placením televizního poplatku, je povinen zaplatit České televizi kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud poplatník splnil všechny své povinnosti včetně zaplacení dlužných rozhlasových nebo televizních poplatků ještě před tím, než byl provozovatelem vysílání ze zákona vyzván k zaplacení přirážky. (3) Poplatník, který ve stanovené lhůtě nesplnil povinnost podle 8 odst. 7 nebo některou z povinností uložených v 8 odst. 8, a současně přestal platit rozhlasový nebo televizní poplatek, je povinen zaplatit provozovateli vysílání ze zákona přirážku ve výši Kč za každý rozhlasový nebo televizní přijímač, ze kterého je povinen platit rozhlasový nebo televizní poplatek. 10 Vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům

13 Nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 11 Pověřená osoba (1) Provozovatel vysílání ze zákona může smlouvou pověřit jinou osobu výkonem činností podle tohoto zákona, pokud si je provozovatel vysílání ze zákona nezajišťuje sám. (2) Pověřená osoba je povinna poukázat poplatníky zaplacené rozhlasové poplatky Českému rozhlasu a poplatníky zaplacené televizní poplatky České televizi. Pověřená osoba je dále povinna předávat provozovateli vysílání ze zákona údaje z evidence, kterou pro něj vede na základě pověření podle odstavce 1, a poskytovat mu součinnost nezbytně nutnou pro jeho postup podle 9 a 10. Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 12 Ustanovení přechodná a závěrečná (1) Účinky osvobození od rozhlasového a televizního poplatku podle 2 odst. 4 zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb., zanikají uplynutím 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. (2) Oznamovací povinnost podle 8 odst. 2 až 5 se považuje za splněnou, pokud před dnem účinnosti tohoto zákona byl poplatník přihlášen k evidenci podle dosavadních právních předpisů. (3) Držitel poštovní licence 16) je pověřenou osobou až do uplynutí doby 3 měsíců ode dne, kdy mu provozovatel vysílání ze zákona písemně sdělí, že uzavřel smlouvu s pověřenou osobou podle 11 odst. 1, popřípadě že činnosti pověřené osoby bude vykonávat sám. Odměna držitele poštovní licence za vedení evidence poplatníků a za vybírání rozhlasových a televizních poplatků se stanoví podle zvláštních právních předpisů 17). (4) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů 14), pokud není stanoveno jinak. 1) Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. 3) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 4) 129 občanského zákoníku.

14 5) Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. 6) Například vyhláška č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, ve znění sdělení č. 37/1999 Sb., vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. 7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 8) 12 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb. 9) Příloha k vyhlášce č. 207/1995 Sb., kterou se stanoví stupně zdravotního postižení a způsob jejich posuzování pro účely dávek státní sociální podpory, kapitola IV. - Smyslové orgány, oddíl A - Zrak, oddíl B - Sluch a ústrojí rovnováhy, ve znění vyhlášky č. 156/1997 Sb. 10) Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. 11) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 12) 115 občanského zákoníku. Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi 10 Financování České televize (1) Finančními zdroji České televize jsou zejména: a) televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, 3d) pravidelný daňový příjem z výnosu daně z přidané hodnoty v celkovém ročním úhrnu ve výši Kč, b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti. (2) Správce daně převádí daňový příjem podle odstavce 1 písm. a) na účet České televize v pravidelných každý měsíc se opakujících splátkách ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního daňového příjmu.

15 3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb. Zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu 10 Financování Českého rozhlasu (1) Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména: a) rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu, 3d) pravidelný daňový příjem z výnosu daně z přidané hodnoty v celkovém ročním úhrnu ve výši Kč, b) příjem z vlastní podnikatelské činnosti. (2) Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu. (3) Správce daně převádí daňový příjem podle odstavce 1 písm. a) na účet Českého rozhlasu v pravidelných každý měsíc se opakujících splátkách ve výši jedné dvanáctiny celkového ročního daňového příjmu. 3d) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty 54 Finanční činnosti (1) Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) převod cenných papírů, b) přijímání vkladů od veřejnosti, c) poskytování úvěrů a peněžních půjček, d) platební styk a zúčtování, e) vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků, f) poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků, g) otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu, 34) h) obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu, 35)

16 i) směnárenská činnost, j) operace týkající se peněz, k) dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu, l) organizování regulovaného trhu s investičními nástroji, 36) m) přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka, 36) n) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet, 36) o) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného, 36) p) obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj, 36) s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů, q) upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů, 36) r) vedení evidence investičních nástrojů, 36) s) vypořádání obchodů s investičními nástroji, 36) t) obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka, u) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring, v) obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu, 37) w) vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků, 38) x) w) výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva, y) x)sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u). (2) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo peněžní půjčky může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr nebo peněžní půjčku. (3) Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.

17 34) 682 obchodního zákoníku. 35) 692 obchodního zákoníku. 36) Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů. 37) Zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů. 38) Zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) 23 Provozování rozhlasového či televizního vysílání Provozováním rozhlasového či televizního vysílání díla se rozumí zpřístupňování díla vysílaného rozhlasem či televizí pomocí přístroje technicky způsobilého k příjmu rozhlasového či televizního vysílání. Za zpřístupňování díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vysílání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, přísluší autorům odměna, která v úhrnu za všechny kolektivní správce nesmí přesáhnout 50 % výše poplatku za jeden přístroj stanovenou zvláštním zákonem 1b) 22 Kč za jeden rozhlasový přijímač a 67 Kč za jeden televizní přijímač. Za provozování rozhlasového a televizního vysílání se podle 18 odst. 3 nepovažuje zpřístupňování díla pacientům při poskytování zdravotní péče ve zdravotnických zařízeních. 1b) Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) 20 (1) O udělení poštovní licence rozhoduje Úřad na základě písemné žádosti podané na výzvu Úřadu zveřejněnou v Poštovním věstníku (dále jen "výzva"). K žádosti musí být připojeny doklady prokazující splnění podmínek podle 21 odst. 1 písm. a) a c) a návrh poštovních podmínek podle 21 odst. 1 písm. b). Ve výzvě Úřad uvede základní služby, na které se vztahuje poštovní povinnost, a další služby, které musí držitel poštovní licence zajišťovat podle zvláštních právních předpisů. 11) (2) Na udělení poštovní licence není právní nárok.

18 (3) Úřad může udělit poštovní licenci na období nejvýše pěti let. Období, na které je poštovní licence udělována, nesmí ani zčásti zasahovat do období, na které byla udělena jiná poštovní licence. 11) Například zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění zákona č. 135/1997 Sb.