Moc zákonodárná : Máme dva typy volebního práva: Aktivní volební právo- právo volit má každý státní občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.

Transkript

1 Moc zákonodárná : Hlavní úkolem moci zákonodárné je tvorba právních předpisů a zákonů. Parlamentu příslušejí i jiné úkoly vyplývající z kontrolní funkce zákonodárné moci ve vztahu k moci výkonné. Máme dva typy volebního práva: Aktivní volební právo- právo volit má každý státní občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Pasivní volební právo- právo být volen, má do Poslanecké sněmovny každý státní občan České republiky, který dosáhl věku 21 let, u senátorů se vyžaduje dosažení věkové hranice 40 let. Česká republika je podle naší Ústavy svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, v němž je lid zdrojem veškeré státní moci, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Výkonem zákonodárné moci v ČR je na základě čl. 15 Ústavy ústava pověřen Parlament ČR, tvořený dvěma komorami: a) dolní komora- Poslanecká sněmovna. b) horní komora- Senát. Česká republika tedy patří k státům s tzv. bikamerálním parlamentním systémem (má dvě komory) na rozdíl od jednokomorových parlamentních systémů- viz Slovensko Poslanecká sněmovna- tvoří ji 200 poslanců, na základě zákona č. 247/1995 SB. Ministerstvo vnitra. Jsou voleni poměrným většinovým systémem na období 4 let. Poměrný volební systém- občané odevzdávají volení hlasy pro kandidátní listiny jednotlivých politických stran, nikoliv pro jednotlivé kandidáty. svůj mandát získávají v závislosti na počtu hlasů, které strana v konkrétním volebním obvodu získá. Stejně tak na pořadí, na němž se na kandidátní listině nacházejí (příp. preferenčním hlasům). Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, přímého a rovného volebního práva. Všeobecné- každý občan smí volit, bez ohledu na původ, pohlaví, náboženství, rase. Přímé- volíme jednoho uchazeče. rovné- každý hlas má stejnou váhu. tajné- nesmí být zjistitelné, kdo koho volil. Mandát poslance ªvzniká jeho zvolením, zaniká uplynutím volebního období, vzdáním se, ztrátou volitelnosti, rozpuštěním Poslanecké sněmovny či vznikem neslučitelnosti jeho funkce - 1 -

2 s funkcí jinou (volbou dosavadního poslance prezidentem ČR či jeho jmenováním soudcem Ústavního soudu). Poslanci vykonávají svůj mandát osobně a nezávisle na pokynech stran, za něž do sněmovny kandidovali. Jejich mandát je tedy volný. Poslanci mají poslaneckou imunitu- nemohou být trestně stíhání během výkonu jejich mandátu (jen za předpokladu, že vysloví souhlas dolní komora Parlamentu, příp. on sám dá ke svému trestnímu stíhání své svolení). Stíhání poslanců- nevysloví-li PS souhlas, je jeho postih pro předmětný trestní čin navždy vyloučen. Pokud jde o přestupky poslanci se pouze zodpovídají v rámci disciplinárního řízení dolní komoře parlamentu, nikoli správním orgánů či policii.! Je-li poslanec přistižen při páchání trestného činu, musí s jeho zadržením vyslovit svůj souhlas do 24 hodin předseda PS. V opačném případě musí být zadržený poslanec ihned propuštěn na svobodu. Senátoři- tvoří ho 81 senátorů voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, přímého a rovného volebního práva podle zásad většinového volebního systému (voliči volí jednotlivé kandidáty) na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. volby probíhají ve dvou kolech- 1. První kolo- zvolen ten z kandidátů, který získá více než 50 % všech odevzdaných a platných hlasů ve svém volebním obvodu. Nestane-li se tak, postoupí dva nejúspěšnější kandidáti do druhého kola, v němž zvítězí ten z nich, kdo získá více hlasů. = ke zvolení v 1. kole je nutné dosáhnout absolutní většiny, zatímco ve druhém kole stačí již jen většina relativní, tedy prostá. Mandát- volný, na vnějších příkazech nezávislý jako mandát poslance. Vzniká a zaniká stejným způsobem jako mandát poslance jen s výjimkou rozpuštění příslušné komory, je nemožné (Senát plní funkci ústavní pojistky). Imunitu používají senátoři ve stejném rozsahu jako poslanci. Orgány a funkcionáři obou komor jsou: -předsedové a místopředsedové té či oné komory, -výbory specializující se na jednotlivá odvětví politického a veřejného života, - stálé komise obou komor, - dočasné vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny a poslanecké kluby. PS ze zákona ustanovuje povinně organizační, mandátový a imunitní,rozpočtový, petiční, volební výbor a výbor pro evropské záležitosti. Vedle těchto má další osm výborů- pro obranu a bezpečnosti, zahraniční, hospodářský, zemědělský... Senát- ze zákona výbor organizační, mandátový a imunitní, další 7- pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, ústavněprávní, pro záležitosti EU

3 Poslanecké kluby: PK může na základě Jednacího řádu PS založit skupina alespoň 10 poslanců. 1 SK může založit na základě jednacího řádu Senát skupina alespoň 5 senátorů. 2 Způsob hlasování v obou komorách Parlamentu ČR: - Zasedání obou komor Parlamentu je stále, schůze veřejné. - Pravidla jednání upravují zákon č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákon č. 107/1995 Sb. o jednacím řádu Senátu. - Poslanecké sněmovna a Senát jsou usnášeníschopné při dosažení kvóra (jedna třetina všech poslanců resp. senátorů), tedy 67 poslanců a 27 senátorů. - Při schvalování zákonů příp. ústavních zákonů používají obě komory Parlamentu ČR tři druhy hlasovacích většin: většina relativní neboli prosté, většiny absolutní a většiny kvalifikované. - Prostá neboli relativní většina: rovná se většině přítomných zákonodárců a zpravidla postačuje ke schválení běžných zákonů (tvoří výraznou většinu všech schvalovaných zákonů). Návrh zákona může být přijat, hlasuje-li pro něj min. 34 poslanců, příp. 14 senátorů - Absolutní většina: většina všech poslanců příp. senátorů, tedy 101 poslanců, příp. 41 senátorů. Používá se v případě nutnosti přehlasovat zamítavé stanovisko Senátu, resp. prezidentské veto, dále u vybraných zákonů respektive usnesení týkajících se národní bezpečnosti či nasazení české armády v zahraniční, v příp. zákona o rozpočtu, hlasování o důvěře vlády. - Kvalifikovaná většina: - tj. třípětinová většina neboli většiny 120 poslanců - v Senátu za účelem dosažení téhož cíle postačuje v souladu s čl. 39 odst. 4 Ústavy třípětinová většina přítomných senátorů - Použití: změna ústavy, vyslovení souhlasu s mezinárodními smlouvami, které přenášení část suverenity ČR na mezinárodní organizace. 1 PK: ČSSD, ODS, KDU-ČSL, KSČM 2 SK- ČSSD, ODS, KLUB OTEVŘENÉ DEMOKRACIE, KLUB NEZÁVISLÝCH - 3 -

4 Kontrolní pravomoci PS: - Lze je rozdělit do dvou hlavních kategorií: a) pravomoci zákonodárné b) pravomoci kontrolní. - Pravomoci kontrolní: Poslanecké sněmovna má k dispozici tři nástroje, jejichž prostřednictvím výkon vládní moci kontroluje. 1. institut vyslovení důvěry, resp. nedůvěry vlády 2. institut vyšetřovacích komisí 3. institut interpelací - Otázku vysvětlení důvěry musí vláda v některých případech nastolit ze zákona sama, jindy z vlastního rozhodnutí- politické důvody. Hlasování o nedůvěře iniciují zpravidla poslanci sami- chtějí-li vládu donutit k určitému rozhodnutí, k odstoupení Podle čl. 68 odst. 3 Ústavy musí nově sestavená vláda po volbách požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry do 30-ti dnů od svého jmenování. Nezíská-li důvěru, vysloví se pro její vládní program méně než 101 poslanců, musí o důvěru požádat napodruhé prezidenta ČR jmenovaný kandidát na předsedu vlády. Nezdaří-li se ani tento druhý pokus, navrhuje třetího kandidáta na premiéra předseda PS. Institut vyslovení nedůvěry vládě mohou poslanci využít kdykoliv, ale musí přesvědčit alespoň 50 poslanců, aby tento návrh podpořila. Má-li být vyslovena nedůvěra vládě, musí ji podpořit alespoň 101 poslanců. Vyšetřovací komise: sněmovna je zřizuje, má-li podezření, zdali vláda ve své působnosti postupovala v souladu se zákonem, příp. zdali nakládala řádně se svěřenými rozpočtovými prostředky. Výsledek vyšetřování má zpravidla pouze morální, příp. politický význam. Interpelace: právo poslanců klást předsedovi i jednotlivým členům vlády ústní, příp. písemné dotazy týkající se politické agendy. Povinnosti členů vlády na tyto dotazy náležitým způsobem reagovat. Dotaz poslance členům vlády se žádostí o vysvětlení věci. Buď bezprostředně v průběhu zasedání poslanecké sněmovny či jejich výborů nebo písemně, zpravidla do 30 dnů, po obdržení dotazu

5 Kontrolně kreační pravomoci Senátu: Kontrolní pravomoci senátu ČR jsou poměrně omezené. Senát postrádá nejen pravomoc PS vyslovovat vládě svou důvěru resp. nedůvěru, ale nemůže ani umožnit vznik vyšetřovacích komisí. Disponuje významnými kontrolně-kreačními pravomocemi ve vztahu k moci soudní. Bez odpovídajícího spolupůsobení nelze jmenovat soudce Ústavního soudu. (Podmínkou pro to, aby se někdo stal soudce Ústavního soudu je i skutečnost, že senát vysloví s kandidátem navrženým do Ústavního soudu prezidentem republiky svůj souhlas. Nestane-li se tak, je prezident nucen předložit senátu jiného kandidáta.) - za mimořádných okolností disponuje senát specifickými kontrolními mechanismy i ve vztahu k ostatním složkám moci. - může např. podat na prezidenta republiky ústavní žalobu pro spáchání velezrady. Spolu s Poslaneckou sněmovnou sdílí jednu z nejvýznamnějších pravomocí: pravomoc volby prezidenta republiky. - má též pravomoc přijímat zákonodárná opatření Zákonodárná opatření senátu- mimořádně jen v situaci, kdy je PS rozpuštěna a jen ve věcech, které nesnesou odklad a zároveň mohou být upravovány pouze zákonem. Zákonodárný proces: Cílem legislativního procesu je tvorba nových, příp. novelizace dosavadních právních předpisů. - tvorba práva se pohybuje od výchozího bodu de lege ferenda do cílového de lege lata. De lege ferenda je možné popsat jako stav sílícího povědomí veřejnosti a politických aktérů, nutnost upravit určitou oblast mezilidských vztahů přesnými zákonnými pravidly stav předzákonného presktiptivního diskurzu. Zákonodárná iniciativa- pokud chceme dosáhnout svého cíle, tedy vzniku nového zákonamusí vyústit v zákonodárnou iniciativu- předložení zákonného návrhu prostřednictvím kvalifikovaného subjektu zákonodárným orgánů za účelem zahájení legislativního procesu. Návrh nového zákona muže v podstatě podat každý občan pomocí petičního práva, ale tento návrh bude působit jen jako určitý podnět do diskuze, není ovšem možné, aby nastartoval legislativní proces. subjekty zákonodárné iniciativy- a) vláda b) poslanec, skupina poslanců, senát, zastupitelstvo kraje K tomu, aby se PS začala návrhem zákona zabývat, je nutné, aby ho předložily subjekty zákonodárné iniciativy (tedy subjekty, které jsou ze zákona oprávněny iniciovat legislativní proces)

6 Dříve než vláda předloží návrh zákona PS probíhá na úrovni jednotlivých ministerstev připomínkové řízení- účelem je analyzovat do jaké míry se návrh zákona může dotknout určité politické agendy. Návrh zákona, který prošel připomínkovým řízení je následně jako oficiální vládní návrh zákona předložen PS k dalšímu projednání. Dalším subjektem jsou: poslanec, skupina poslanců, senát, zastupitelstvo kraje- jejich zákonodárná iniciativa působí spíš podpůrně (nedisponují tolika úředníky a experty jako vláda)

7 Počet obyvatel České republiky: Občané s platným pobytem na území České republiky: k k k průměr: muži: ženy: součet: průměrný počet obyvatel ČR v letech 2001 a

8 Tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra džunglového. Vyskytuje ve především v okolí ústí řeky Gangy, Indii. Pes je nejlepším přítelem člověka. Užijete si s ním hodně legrace, ale i starostí. Když si pejska přivedete domů musíte ho naučit různé povely, co smí a co naopak ne. Slon africký je největší suchozemský savec, který dorůstá výšky až 4m. Vysktuje se roztroušeně v celá Africe. Obývá poměrně rozmanité prostředí. Slony můžeme nalézt v deštných pralesích, na savách a vystupují až do horských oblastí do 5000 m. n. m

9