Souhrnná závěrečná zpráva

Transkript

1 Souhrnná závěrečná zpráva o činnosti Koordinačního týmu BESIP v ČR za rok 2012 V Praze dne 30. ledna 2013 Na základě podkladů krajských koordinátorů vypracoval: Milan Vaníček, koordinátor BESIP pro ČR Za pověřeného schválil: Mgr. Dalibor Sadovský, ředitel organizace V Praze dne.. podpis. Za zadavatele: Schválili a převzali: Bc. Roman Budský BA (HONS)vedoucí oddělení BESIP - MD V Praze dne.. podpis.

2 Obsah: Úvod Nehodovost v České republice Nehodovost v krajích v roce 2012 Nehody v krajích podle závažnosti Kalendář akcí v krajích v roce 2012 Hodnocení Týmu BESIP v roce 2012 Stručné hodnocení aktivit podle krajů Mediální činnost krajských koordinátorů Dopravní výchova Účast žáků 4. tříd na dopravní výchově Úspěšnost při zkouškách na průkaz cyklisty Stručné hodnocení dopravní výchovy podle krajů Dopravní soutěž mladých cyklistů Stručné hodnocení DSMC podle krajů Semináře a Aktivy BESIP Stručné hodnocení Aktivů BESIP podle krajů Výkaz o kontrolní činnosti dopravní výchovy na dětských dopravních hřištích Závěr, náměty a doporučení pro další činnost Seznam použitých zkratek Přílohy: Příloha č. 1: Vyúčtování rozpočtu za rok Příloha č. 2: CD se závěrečnými zprávami o činnosti jednotlivých krajských koordinátorů BESIP za rok 2012, přehled kontrolních činností, plány činností KK na rok 2013, Souhrnná zpráva o činnosti Koordinačního týmu BESIP za rok

3 Úvod Česká republika se svojí rozlohou km2 (údaj k ) řadí k menším státům Evropy. Svojí polohou, ale patří k těm nejvýznamnějším. Je průsečíkem a spojnicí tras ze západu na východ a ze severu na jih. Této poloze odpovídá i hustota silniční sítě 0,7 km na 1 km 2, což řadí Českou republiku na jedno z předních míst v Evropě. Kraj Dálnice Rychlostní Silnice I. Silnice II. Silnice III. Celkem silnice třídy třídy třídy Hl. m. Praha 10,6 33,6 9,4 29,6 0 Středočeský 194,2 152,1 662, , , ,6 Jihočeský 15,4 6,7 651, , , ,5 Plzeňský 109,2 424, , , ,7 Karlovarský 39,9 196,7 459, , ,1 Ústecký 52,6 12,3 479,0 898, , ,7 Liberecký 22,2 311,4 487, , ,6 Královéhradecký 16,8 444,2 892, , ,9 Pardubický 8,8 3,1 453,6 912, , ,0 Vysočina 92,5 427, , , ,4 Jihomoravský 134,5 25,8 422, , , ,7 Olomoucký 36,2 90,5 342,9 923, , ,0 Zlínský 16,6 16,4 342,2 512, , ,3 Moravskoslezský 59,5 33,3 643,7 822, , ,3 Celkem 751,29 435, , , , ,7 Tabulka č. 1: Délka silniční sítě v ČR v km Zdroj: ŘSD k 1/7/ III. třída II. třída I. třída Rychlostní silnice Dálnice Graf č 1. : Délka silniční sítě v ČR dle krajů v roce K ar lo va rs ký H l.m.p ra ha Zl ín sk ý Li be re ck ý Ú st ec K rá ký lo ve hr ad ec ký Pa rd ub ic ký O lo m ou M ck or ý av sk os le zs ký Vy so či na Ji ho m or av sk ý Pl ze ňs ký St ře do če sk ý Ji ho če sk ý 0

4 Km na silnic na 100Km ,11 60,94 61,97 62,23 63,27 67,91 69,17 75,03 76,60 78,67 79,30 79,64 87, ,83 0 Graf č 2. : Hustota silniční sítě v ČR podle krajů (km silnic na 100 km2) v roce 2012 Zdroj: ŘSD 4 70,79

5 1.1 Nehodovost v ČR v roce 2012 V roce 2012 zaznamenala Policie ČR dopravních nehod. I přes nárůst počtu DN o 6 267, to je 8,3 % je toto 4. nejnižší počet od roku Nárůst byl ještě zaznamenán i u počtu těžce zraněných. Naopak pokles je zaznamenán v počtu usmrcených a v počtu lehce zraněných. Tato číslo mohlo ovlivnit několik významných faktorů. Je to především stav komunikací, povětrnostní vlivy, (v únoru tuhé mrazy, řidiči moc nevyjížděli, i přesto došlo k většímu počtu DN, ale s menšími následky) stav vozového parku a v neposlední řadě i povinnost oznamovat DN až od Kč (v případě, že je DN bez zranění). Událost Počet nehod Usmrceno Těžce zraněno Lehce zraněno Hmotné škody Počet Rozdíl proti roku 2011 (+/-) ,42 mil 247,3 mil Tabulka č. 2: Základní ukazatele nehodovosti v ČR v roce 2012 Zdroj: PČR Rozdíl proti roku 2011 (+/-) v % 8,3-3,7 0,3-3,4 5,3 Oproti roku 2011 sice došlo k nárůstu DN, ale při dopravních nehodách zemřelo o 26 osob méně než v roce Počet usmrcených osob v důsledku DN má stále klesající tendenci. Bohužel za poslední dva roky narostl počet těžce zraněných o 9,3 % (v roce 2011 to byl nárůst o 9 % oproti roku 2010 a v roce 2012 o 0,3 % oproti roku 2011). Příčinou toho může být rychlá a účinná první pomoc a kvalitní traumacentra. Otázkou potom zůstává, s jakou kvalitou života pacient odchází a zda přežije více jak 24 hodin po DN. O počtu zemřelých nad 24 hodin, kde příčinou byla DN, vypovídají statistiky pojišťoven. Hlavní příčina DN Nesprávný způsob jízdy Nepřiměřená rychlost Nedání přednosti Předjíždění Počet Rozdíl proti roku 2011 (+/-) Tabulka č. 3: Nejčastější příčiny DN Zdroj: PČR Rozdíl proti roku 2011 (+/-) v % 6,4 8,2 6,2-2,7 Nejčastější příčinou DN, jak vyplývá z tabulky č. 3 je nesprávný způsob jízdy, dále pak nepřiměřená rychlost, nedání přednosti a nesprávné předjíždění. V letošním roce bude proto nutné se na tyto příčiny více zaměřit v kampaních a více je komunikovat v kampaních. 5

6 Hlavní příčiny DN Nepřiměřená rychlost Nesprávné předjíždění Nedání přednosti v jízdě Nesprávný způsob jízdy Graf č 3. :Hlavní příčiny dopravních nehod Zdroj: PČR 6

7 2. Nehodovost v jednotlivých krajích V tabulce č. 4 je celkový přehled o počtu DN a jejich následcích v jednotlivých krajích. I přes celkový nárůst počtu DN celorepublikově ( , viz tab. č. 2), je ve většině krajů zaznamenán pokles zemřelých v důsledku DN. Kraj Počet DN Hl. m. Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Kraj Vysočina Zlínský Počet usmrcených 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti 2011+/ v % , , , , , , , , , , ,4 Počet těžce zraněných 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti 2011+/ v % , , , , , , , , ,7 Počet lehce zraněných 2012 Rozdíl Rozdíl oproti oproti /v% , , , , , , , , , , , , , ,14 Tabulka č. 4: Počet dopravních nehod a jejich následků v jednotlivých krajích v roce 2012 Kraj Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Ústecký Jihočeský Liberecký Hl. m. Praha Karlovarský Středočeský Plzeňský Královéhradecký Jihomoravský Vysočina Zlínský Celkem Počet nehod (2012) Rozdíl proti roku 2011 (+/-) Rozdíl proti roku 2011 (+/ -) v % Tabulka č. 5: Počet dopravních nehod, porovnání s r ,9 3,1 4,0 6,0 6,4 6,6 6,7-7,1 7,1 11,1 11,4 12,3 26,9 50,2 8,5

8 V tabulce č. 5 je uveden přehled DN v porovnání s rokem Ve všech krajích, kromě Karlovarského je nárůst počtu DN. Největší absolutní nárůst je v hl. m. Praze, následují kraje Zlínský, Jihomoravský, Středočeský a Kraj Vysočina. Největší relativní nárůst je ve Zlínském kraji, kde se zvýšil počet DN o 50,2 %, dále následuje Kraj Vysočina (26,9 %) a Jihomoravský (12,3 %). Procentuálně je změna je znázorněna v grafu č. 4. Graf č 4.: Změny počtu nehod v ČR dle krajů (2011/2012) 8

9 2.1 Dopravní nehody dle závažnosti Nejsledovanějším a také nejvýznamnějším srovnávacím ukazatelem je počet usmrcených osob při dopravních nehodách. I přestože došlo k poklesu zemřelých při DN absolutně o 26 osob, je v některých krajích značný nárůst. Největší nárůst je ve Středočeském kraji, kde při DN zahynulo celkem 110 osob, to je o 13 více jak v roce 2011, což představuje nárůst 13,4 %. Nárůst obětí DN oproti roku 2011 je zaznamenán také v Plzeňském kraji o 7 osob (15,6 %), v Kraji Vysočina o 6 osob (18,2 %), Jihočeském a Ústeckém kraji Naproti tomu stojí Jihomoravský kraj, kde je největší absolutní pokles a to o 17 osob. Největší relativní pokles obětí DN je v Karlovarském kraji -47,6 %, což je -10 osob. Celkový přehled o změnách v počtu zemřelých oproti roku 2011 znázorňuje graf č. 5. Graf č. 5: Změny počtu zemřelých v ČR dle krajů (2011/2012) Provedeme-li porovnání krajů i v dalších ukazatelích týkajících se závažných následků dopravních nehod, tedy vedle počtu usmrcených i těžce a lehce zraněných, je složité mezi jednotlivými kraji nalézt shodnost trendu. Pouze Karlovarský kraj vykazuje v loňském roce jak nejmenší počet zemřelých, tak nejmenší počet těžce zraněných a lehce zraněných osob. To je dáno rozlohou kraje, a z toho vyplývajícího nejnižšího počtu DN na území kraje. U ostatních krajů je složité nalézt shodnost trendu. Porovnání je v grafu č. 6, resp. v grafu č. 7 9

10 Graf č. 6: Změny počtu těžce zraněných v ČR dle krajů (2011/2012) Graf č. 7: Změny počtu lehce zraněných v ČR dle krajů (2011/2012) 10

11 Porovnáme-li kraje z pohledu délky silniční sítě (měřeno jako součet dálnic, rychlostních silnic a silnic I. až III. třídy dle dat ŘSD vyjma Hl. m. Prahy), tak nejlepší hodnoty vykazuje Karlovarský kraj. Toto je dáno nízkým počtem usmrcených. Příznivě vychází poměr počtu zemřelých osob při DN k délce všech komunikací je také v Kraji Vysočina, dále Plzeňském a Libereckém kraji. Graf č. 8: Počet usmrcených při dopravních nehodách na 100 km silnic v ČR dle krajů Na druhém konci je Moravskoslezský kraj, který je s celkovou délkou komunikací ve druhé polovině krajů, ale s počtem zemřelých se řadí na třetí místo Středočeský a Jihočeský kraj. Oba poslední kraje mají jednu z nejdelších silničních sítí, ale také největší počet usmrcených. Specifická je situace v Praze, kde je naprosto odlišná struktura silniční sítě (chybí silnice III. třídy a podíl hlavních silnic je minimální) a Praha není součástí přehledu, byť se v grafu č. 8 objevuje, neboť porovnání by bylo neobjektivní. Dalším hodnoceným ukazatelem je počet usmrcených osob na počet obyvatel příslušného kraje. Tento ukazatel patří mezi nejužívanější, což je dáno i dostupností dat a je tedy často využíván pro mezinárodní srovnávání. Hodnoty tohoto ukazatele (tedy počet usmrcených osob při DN na obyvatel) vyjadřují míru rizika obyvatel žijících v daném regionu, kde mohou být usmrceni při dopravní nehodě. Tato hodnota však výrazně klesá při rozdílné míře vyspělosti, resp. motorizace jednotlivých zemí. V případě krajů ČR je z pohledu motorizace možné pokládat jednotlivé kraje jako srovnatelné. 11

12 Jak vyplývá z grafu č. 9 poměr počtu usmrcených osob při DN na počet obyvatel je nepříznivější v Praze, dále v Karlovarském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Naopak nejhorší situace je v Jihočeském, Královéhradeckém a Plzeňském kraji. Meziročně došlo k poklesu usmrcených osob při DN na tis. obyvatel proti roku 2011 ve většině krajů. Nejlepších hodnot dosahují Karlovarský, Jihomoravský a Zlínský kraj. Naopak k nárůstu došlo v Plzeňském kraji, Kraji Vysočina a Středočeském kraji Graf č. 9: Počet usmrcených při dopravních nehodách na obyvatel dle krajů v roce

13 3. Kalendář akcí v kraji za rok 2011 V této části souhrnné zprávy je vyhodnocena účast koordinačního týmu na akcích, kde bylo možné prezentovat bezpečnost silničního provozu. Uvedeny jsou akce, kterých se krajští koordinátoři BESIP buď aktivně účastnili, nebo se podíleli na jejich přípravě a organizaci. Mnoho dalších akcí bylo podpořeno materiálně, především reflexními prvky. Souhrn je zpracován na základě Závěrečných zpráv krajských koordinátorů za rok Akce jsou rozděleny podle převažujícího charakteru, tzn. akce pro děti, akce pro řidiče, pro veřejnost atd. V roce 2012 vykazuje opět nejvyšší počet akcí Liberecký kraj a to i díky tomu, že kraj má vlastní Tým Silniční bezpečnosti, který sám organizuje mnoho akcí, kterých se zúčastňuje i krajský koordinátor pro Liberecký kraj. Na druhém pólu je Karlovarský kraj, ale to je dáno rozlohou a počtem obyvatelstva. Z grafu č. 9 lze sledovat zaměření akcí v jednotlivých krajích. Po výměně krajského koordinátora došlo ke zlepšení a zvýšení aktivity došlo ve Středočeském kraji. Jinak je počet akcí ve všech krajích přibližně stejný a odlišnosti jsou dány rozlohou jednotlivých krajů, počtem obyvatelstva a také aktivitou dalších složek podílejících se na prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu organizovat různé akce. Přehled a složení akcí viz graf 10. Bohužel tak jako v roce 2011, tak i v loňském roce je ve většině krajů absence kurzů bezpečné jízdy a škol bezpečné jízdy. Toto je dáno místními podmínkami, kdy, v regionu není žádný autodrom, polygon nebo kluzná plocha, kde by se tyto akce daly pod dohledem zkušených instruktorů pořádat. Na tyto aktivity se budeme chtít v letošním roce více zaměřit i vzhledem k velkému počtu DN zaviněných mladými řidič, kdy tyto budeme chtít do těchto škol bezpečné jízdy zapojit. Podrobný přehled a popis akcí podle jednotlivých krajů je přílohou této zprávy na CD. Graf č. 10: Počty dopravně bezpečnostních akcí dle krajů v ČR v roce

14 3.1 Stručné hodnocení Týmu BESIP Další aktivitou, která pomohla zvýšit počet akcí, na kterých byla prováděna prevence v oblasti bezpečnosti silničního provozu, byl Tým BESIP. Jeho provoz zajišťovalo v roce 2012 oddělení BESIP CSPSD na základě zadaní BESIP MD. Tento multimediální projekt byl založen na interaktivitě a přímém kontaktu s návštěvníky. Na základě výběrového řízení byla vybrána firma (CIMTO, s. p.), která zajišťovala personální obsazení Týmu BESIP. Tým BESIP se od dubna 2012 zúčastnil 48 akcí v 41 městech ve všech krajích České republiky vyjma kraje Libereckého, který využívá Tým Silniční bezpečnosti zřízený KÚ LK. Tyto akce navštívilo cca osob. Poprvé se Tým BESIP představil v Českých Budějovicích, kde se v částečně provizorních podmínkách prezentoval na Mobil Salonu. Během dalších akcí v měsíci dubnu se podařilo stabilizovat personální obsazení na postech hostesek/hostesů a to díky spolupráci s Dopravní fakultou Jana Pernera z Univerzity v Pardubicích a nastavit činnost jednotlivých stanovišť Týmu BESIP tak, aby odpovídala požadavkům na moderní pojetí komunikace a prezentace a pro návštěvníky byla zdrojem nejenom zábavy, ale hlavně poučení. Od května 2012 začal Tým BESIP používat i vlastní vozidlo IVECO s nástavbou pro převoz veškerého vybavení, byl doplněn o automobilový trenažér a dětské autosedačky pro komunikaci a prezentaci zádržných systémů. Účast na jednotlivých akcích byla koordinována vedoucím Týmu BESIP a krajským koordinátorem BESIP příslušného kraje, kde se akce konala. Prezentace probíhala na několika stanovištích. Centrem mobilního výstavního systému je stan 6 x 3m, kde si dospělí návštěvníci mohli vyplnit testy, děti se zábavnou formou seznámit s dopravními značkami. Za správně vyplněné testy si návštěvníci odnesli malé dárky v podobě reflexních předmětů. V případě, že je test vyplněn chybně, proškolený pracovník provedl rozbor a vysvětlil, kde a proč je chyba. O toto stanoviště bylo na všech akcích velký zájem. Po stranách tohoto stanu byly dva menší stany 3 x 3 m, kde byly umístěny auto a moto trenažéry vybavené softwarem pro krizové situace. Návštěvník si tak mohl bez následků vyzkoušet řešení krizových situací v silničním provozu a to bez hmotných následků. Tato stanoviště jsou pro osoby starší 15ti let a pro držitele řidičských průkazů. Personál v případě potřeby opět probere s návštěvníkem problematickou situaci a ukáže, jak by se měla správně řešit. Na dalším stanovišti si návštěvníci mohli vyzkoušet stav opilosti za pomocí tzv. Alkobrýlí. I o toto stanoviště byl vždy velký zájem a návštěvníci při chůzi s Alkobrýlemi po malé překážkové dráze zjišťovali, jak alkohol omezuje motoriku, prostorové vnímání a reakční dobu člověka po požití alkoholických nápojů. Posledním stanovištěm byla prezentace dětských autosedaček, kde se návštěvník dozví jak vybrat správnou autosedačku, jak ji upevnit a především jak správně do autosedačky upevnit dítě. Celá expozice byla doplněna informačními bannery k jednotlivým komunikačním tématům, kde návštěvníci získali zajímavé informace. K dispozici byly i dva panely s reflexními materiály, kde se příchozí mohli seznámit s těmito materiály a personál jim v případě zájmu podal odborné informace. Provoz Týmu BESIP byl podpořen i firmami ze soukromé sféry, které zdarma zapůjčili některé prostředky a pomůcky pro názornou prezentaci (motocyklový simulátor, dětské autosedačky). Na konci roku bylo zahájeno jednání s dalšími firmami, tak abychom mohli rozšířit prezentaci v oblasti bezpečnosti silničního provozu o další názorné ukázky. 14

15 3.2 Stručné hodnocení aktivit podle krajů V první polovině roku byla dokončena kampaň,,být viděn, v rámci které se do MŠ rozvážely reflexní vestičky pro děti, reflexní vesty pro dospělé a zastavovací terčíky. Tato kampaň měla přispět k větší bezpečnosti nejmladších účastníků silničního provozu. V současné době je již většina mateřských školek vybavena reflexními vestičkami. Na jaře ještě v některých krajích také pokračovala formou besed a seminářů kampaň Senior v dopravě, která se na sklonku roku 2011 setkala s velkým ohlasem. V některých krajích nebyly tyto aktivity zahrnuty pod besedy, ale byly pojímány jako semináře pro seniory ve spolupráci s PČR, MP a byly zde prezentovány i další oblasti bezpečnosti. Tak jako v minulých letech, tak i v roce 2012 se krajští koordinátoři pravidelně zúčastňovali kontrol nákladních vozidel prováděných MEJ CSPSD a PČR. Při těchto kontrolách aktivně prováděli prevenci v oblasti bezpečnosti silničního provozu mezi řidiči profesionály. Bohužel v loňském roce došlo opět k výměně vedení v oddělení BESIP MD a tak v první polovině roku nebylo mnoho celostátních kampaní, které by mohli krajští koordinátoři v rámci krajů komunikovat. Hl. město Praha počet akcí í mají stoupající tendenci, akce zaměřeny víceméně rovnoměrně na všechny účastníky silničního provozu, v přehledu nejsou uvedeny žádné besedy, tyto jsou nahrazeny semináři a uvedeny pod jinými aktivitami. Prezentuje se zde nejenom bezpečnost v silničním provozu, ale bezpečnost seniorů doma, na ulici apod. Tyto semináře jsou pořádány ve spolupráci s PČR a MP. Jihočeský kraj počet akcí lehce pod celostátním průměrem, absence akcí pro řidiče, jinak akce zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu, oproti jiným krajům větší počet KBJ a ŠBJ, využívána plocha v AMK, kde má sídlo i krajský koordinátor. Jihomoravský kraj po výměně KK v roce 2011 došlo ke stabilizaci a v roce 2012 bylo realizováno velké množství akcí, se zaměřením na všechny účastníky silničního provozu, chybí pouze KBJ a ŠBJ. Zde je nutné zlepšit činnost a pokusit se zapojit Brněnský autodrom. Karlovarský kraj počet akcí odpovídá rozloze a počtu obyvatel kraje, akce zaměřeny všechny účastníky silničního provozu, opět chybí KBJ a ŠBJ, dobrá spolupráce s MP, při zapojení do akcí zaměřených na kontroly cyklistů. Královéhradecký kraj opět zlepšení v účasti na akcích, v přehledu chybí některé aktivity, např. besedy, ty jsou však uvedeny jako akce pro veřejnost, přesto nutno zvýšit aktivitu krajského koordinátora. Liberecký kraj tradičně nadprůměrný počet akcí, na všech vysoká návštěvnost, účast KK na kampaních Libereckého kraje, akce zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu, odráží se dobrá spolupráce s KÚ, PČR a dalšími složkami. 15

16 Moravskoslezský kraj v roce 2012 nárůst počtu akcí, akce opět rozloženy na všechny účastníky silničního provozu, chybí pouze KBJ a ŠBJ. Vzhledem k velké hustotě nákladní dopravy poměrně velká účast KK na akcích zaměřených na řidiče profesionály. Olomoucký kraj opět vysoký počet akcí zaměřených na všechny účastníky silničního provozu, v kraji také absence KBJ a ŠBJ, KK se často zúčastňuje akcí s CSPSD MEJ zaměřených na řidiče profesionály. Pardubický kraj velmi dobře hodnocena spolupráce s KÚ, PČR, MP a odbory školství při pořádání akcí, kladně hodnoceno používání promo prostředků a využití Týmu BESIP v kraji. Počet akcí odpovídá rozloze kraje a počtu obyvatel. Plzeňský kraj v kraji dobrá a úzká spolupráce s KÚ PČR a MěÚ jednotlivých obcí. Akce rovnoměrně rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. Pozitivně jsou hodnoceny besedy pro seniory, kde byla značná účast. Značný zájem ze strany provozovatelů LTD o aktivity BESIP na těchto táborech. Středočeský kraj v první polovině roku menší účast na akcích, zlepšení nastalo po výměně krajského koordinátora, což se odrazilo v druhé polovině roku, kdy došlo k nárůstu počtu akcí. V roce 2013 nutno najít prostory a partnery pro pořádání KBJ a ŠBJ v kraji. Ústecký kraj akce opět zaměřeny na všechny účastníky silničního provozu a rovnoměrně rozloženy do celého roku. V loňském roce proběhlo v Ústeckém kraji CF DSMC, které bylo velmi dobře připraveno, ve spolupráci s KÚ a PČR velmi kvalitní akce na D8 zaměřená na řidiče profesionály, které se zúčastnila i Německá dálniční Policie. Kraj Vysočina v loňském roce došlo v kraji k výměně KK, tato skutečnost neměla vliv na počet akcí, nový krajský koordinátor se dobře zapojil do činnosti. Absolvoval i mnoho besed, které byly kladně hodnoceny. Akce poměrně dobře rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. Zlínský kraj v kraji opět vysoký počet akcí, které jsou vcelku rovnoměrně rozloženy na všechny účastníky silničního provozu. V kraji absence KBJ a ŠBJ. Velmi pozitivní hodnocení od pořadatelů akcí vystoupení Týmu BESIP. Na podzim pomoc při organizace CF DSMC pro neslyšící, kterého se zúčastnili i družstva z Polska a ze Slovenska. 3.2 Mediální činnost krajských koordinátorů Pro větší popularizaci a zviditelnění činnosti, jak samostatného oddělení BESIP MD, tak krajských koordinátorů v oblasti bezpečnosti silničního provozu napomáhají mediální výstupy v různých mediích na všech úrovních. Komunikaci a prezentaci BESIP na celostátní úrovni zajišťuje tiskové oddělení MD a oddělení BESIP MD. V jednotlivých krajích pak prezentují svojí činnost krajští koordinátoři BESIP v regionálních mediích a přispívají tak k zviditelnění činnosti BESIP v krajích. Na úrovní krajů se snaží prezentovat jak celostátní kampaně převedené do podmínek kraje, tak regionální akce, vyjadřují se k aktuálním problémům v oblasti bezpečnosti silničního provozu v krajích. V některých případech však byla regionální prezentace publikována na celostátní úrovni a to především televizi, kdy celostátní televize převzala příspěvek od regionální příspěvek. 16

17 Níže je uveden rámcový počet mediálních výstupů v jednotlivých krajích včetně témat, která se prezentovala. Hlavní město Praha Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Informace o DSMC, anonce na akce Informace o DV, problematika viditelnosti Jihočeský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Zimní výbava a příprava na zimní období Komentář k nehodovosti v kraji, Problematika mladých řidičů a motorkářů Počet výstupů 9 Prezentovaná témata Problematika cyklistů, jízda v protisměru na dálnici, senioři v dopravě, aktuality K BESIP Počet výstupů Prezentovaná témata Drogy a návykové látky, zimní pneumatiky, nehodovost v kraji Jihomoravský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Kraj Vysočina Periodikum Noviny Rádio Televize Menší počet mediálních výstupů je dán tím, že od září 2012 pracuje nový krajský koordinátor a není tak ještě znám mezi novináři a údaje za I. pololetí neměl k dispozici. Královéhradecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Zimní pneumatiky, informace o DSMC viditelnost chodců, kontroly cyklistů Liberecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Anonce akcí, problematika BESIP kampaně v kraji, mladí řidiči Moravskoslezský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Komentáře k problematice BESIP, informace a živé vstupy z akcí Informace k DSMC, zimní provoz 17

18 Olomoucký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Činnost BESIP v kraji, kontroly cyklistů poutání nákladů, bezpečnost na R 46 Pardubický kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Problematika BESIP, senioři v dopravě, Cyklisté, informace k DSMC info o akcích s bezpečnostní tématikou Plzeňský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Problematika BESIP, informace k DSMC komentáře k dopravním nehodám v kraji informace o akcích Počet výstupů 1 Prezentovaná témata Moje první cesta do školy Středočeský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Absence mediálních výstupů ve Středočeském kraji je dána výměnou krajského koordinátora a nemá ještě tolik kontaktů a není ještě tak znám mezi novináři. Ústecký kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Nehodovost v kraji, akce BESIP, zimní pneumatiky, cyklisté Informace o CF DSMC Karlovarský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Viditelnost chodců, informace ke DSMC, příprava na zimní provoz, dětské autosedačky Zlínský kraj Periodikum Noviny Rádio Televize Počet výstupů Prezentovaná témata Informace o BESIP, cesta na dovolenou viditelnost, senioři v dopravě 18

19 4. Dopravní výchova Tato část zprávy je věnována dopravní výchově (DV) na školách, je zde porovnání mezi kraji vzhledem k účasti škol a dětí na pravidelné dopravní výchově na základě tzv. Tematického plánu (TP), vydaného Ministerstvem dopravy. Žáci 4. tříd základních škol by měli během školního roku absolvovat 5 hodin teoretické a 5 hodin praktické přípravy na dětském dopravním hřišti. Tato výuka je realizována různými subjekty pod záštitou krajských koordinátorů BESIP. Kraj Počet škol v kraji Jihočeský 225 Jihomoravský 455 Karlovarský 110 Královéhradecký 251 Liberecký 208 Moravskoslezský 451 Olomoucký 299 Pardubický 250 Plzeňský 197 Středočeský 522 Ústecký 282 Vysočina 249 Zlínský 251 Hl. m. Praha 194 Celkem Tabulka č. 6: Účast škol na DV Počet zapojených škol absolutně v% 50,7 82,4 79,1 64,9 93,8 69,6 81,3 64,4 82,2 53,8 56,6 78,3 86,5 78,9 71,5 Počet Počet zapojených žáků žáků do DV 4.tříd absolutně v% , , , , , , , , , , , , , , ,0 Procentuálně je účast základních škol s žáky 4. tříd zobrazena v grafu č. 11. Kraje jsou seřazeny podle procentuální účasti zapojení škol v r. 2012, včetně porovnání s rokem Není zde však zohledněno případné slučování či rozdělování jednotlivých základních škol, velikost školy, či jednáli o malotřídku na prvním stupni. Z grafu č. 11 vyplývá, že se opět podařilo zapojit do DV více škol a meziroční nárůst je cca o 2,6%. Pravidelně nejvyšší počet škol zapojených do DV dle TP je v Libereckém a Zlínském kraji. Největší nárůst škol zapojených do dopravní výchovy v loňském roce je v Jihomoravském a v Pardubickém kraji. Naopak nejnižší účast je v Jihočeském kraji a to i přes téměř 3% nárůst počtu zapojených škol. Tato situace opakuje každoročně, je to dáno hlavně rozlohou kraje a hustotou osídlení i větším počtem malotřídních škol, kde se do DV zapojují nepravidelně. V loňském roce zaznamenal pokles Středočeský kraj. Tato situace je ovlivněna rozlohou kraje a počtem DDH. Nový KK se bude snažit v letošním roce tuto situaci zlepšit. 19

20 Graf č. 11:Procentuální účast škol na dopravní výchově dle TP MD ve školním roce 2011/2012 dle krajů 4.1 Účast žáků 4. tříd na dopravní výchově Nejnižší účast žáků 4. tříd na dopravní výchově vykazuje Karlovarský kraj a dále kraje Pardubický Ústecký. Tato čísla víceméně kopírují i nižší zapojení škol v uvedených krajích. Velmi vysokou účast žáků 4. tříd ze zúčastněných škol, stejně jako v roce 2011, vykazuje Liberecký a Zlínský kraj. Z počtu žáků, kteří přišli na pravidelnou dopravní výuku, jich následně nejvíce skládalo zkoušky na průkaz cyklisty překvapivě v Pardubickém kraji. Vysoké procento účasti na zkouškách vykazují Kraj Vysočina a v Ústeckém kraji. 20

21 Graf č. 12: Procentuální účast žáků 4. tříd na DV v porovnání a podílem absolventů zkoušky na průkaz cyklisty ve školním roce 2011/2012 dle krajů 4.2 Úspěšnost při zkouškách na průkazy cyklistů Tento ukazatel srovnání mezi jednotlivými kraji je orientační a úspěšnost při skládání zkoušek je dána přístupem jednotlivých lektorů při hodnocení testů a i samotném předávání průkazů. V průběhu roku došlo na některých DDH k personálním změnám v průběhu roku a tedy odlišnému přístupu k výuce a ke zkouškám. Z hlediska hodnocení kvality a rozsahu dopravní výchovy není úspěšnost při zkouškách rozhodujícím ukazatelem. Přesto nám graf č. 13 nabízí základní porovnání o přísnosti či benevolenci jednotlivých lektorů. Pro porovnání jsou kraje seřazeny podle procentuální úspěšnosti v roce 2011/12, včetně srovnání úspěšnosti oproti předchozímu školnímu roku. Zde je vidět relativně nízká úspěšnost ve Středočeském, Karlovarském a v Plzeňském kraji. U některých krajů došlo i k propadu oproti roku 2011, což může být zapříčiněno právě výměnou lektorů, ale také přístupem dětí a zvládnutí látky. 21

22 Graf č. 13: Procentuální úspěšnost při skládání závěrečných zkoušek na průkaz cyklisty v rámci dopravní výchovy ve školním roce 2010/2011 dle krajů 22

23 4.3 Stručné hodnocení dopravní výchovy podle krajů Hlavní město Praha DDH na velmi dobré úrovni, nejsou však ve všech pražských obvodech, to se projevuje na vytíženosti stávající DDH, které mají velkou spádovost. V roce 2012 bylo otevřeno nové DDH na Praze 8. V Praze je velmi dobrá spolupráce s MP Praha, vyučují DV na 3 DDH. Hřiště na Praze 2, v objektu Muzea policie ČR má vysokou spádovost, využívají ho školy na Praze 1, 2 a některé okrajové části a dojíždějí sem i děti z okresu Praha západ. V letošním roce by se měl začít stavět DDH na Praze 15 v areálu ZŠ Veronské náměstí. Jihočeský kraj V roce 2012 vyšší účast na DV, nárůst počtu žáků 3. tříd, na některých hřištích problémy s provozovatelem DDH (např. v Písku, nedodávají harmonogramy, pozdě fakturují). Na některých DDH nejsou vykazovány zkoušky na průkaz cyklisty, někde malá účast na těchto zkouškách. Krajský koordinátor zjistí a předloží důvody. Jinak je v JK zapojení škol do dopravní výchovy stále jedno z nejnižších v ČR z důvodu rozlohy kraje a dostupnosti DDH jednotlivými školami. Jihomoravský kraj v loňském roce se podařilo navýšit počet subjektů, které zajišťují dopravní výchovu, bylo otevřeno nové DDH Veselí nad Moravou. Velký nárůst zapojených škol v Brně, MP Brno uzavřela smlouvu s BESIP CSPSD o zajištění výuky dopravní výchovy. Teorii učí přímo na školách, šetří tím náklady na dopravu dětí na DDH. Karlovarský kraj v každém okrese DDH, přesto je místy delší dojezdová vzdálenost, od jara 2013 bude výuku teorie na ZŠ v Ostrově zajišťovat MP Ostrov, na DDH do Karlových Varů bude zajištěna doprava pouze na praxi a zkoušky, snížení nákladů. Královéhradecký kraj situace v DV víceméně stejná, stále chybí kvalitní DDH v Hradci Králové. Jinak jsou učebny vybaveny základními pomůckami, zapojení škol ovlivněno počtem DDH v kraji a tím i spádovostí škol na jednotlivá DDH. Nižší číslo zapojení škol do DV je dáno i tím, že více jak 25% škol má maximálně 5 žáků ve třetích třídách. V HK se provádí teorie, není však dokončena praktická část a zkoušky, nevyhovující prostoty DDH. Liberecký kraj i v roce 2012 DV na velmi dobré úrovni, počet zapojených škol se výrazně nezměnil, Liberecký kraj významně přispívá na DV, především na technické vybavení jednotlivých DDH. Moravskoslezský kraj nižší počet ZŠ i žáků, nižší úspěšnost u zkoušek na průkaz cyklisty, to je dáno absencí kontinuální výuky, 10 hodin DV podle TP MD nestačí, děti se nenaučí pravidla provozu, v některých okresech stále DDH chybí. Olomoucký kraj chybí DDH na Šumpersku, nově bylo otevřeno DDH v Hranicích na Moravě, čímž se zlepšilo i zapojení škol tohoto regionu do DV. Pardubický kraj výpadek na DDH v Hlinsku z důvodu rekonstrukce školy, v Chrudimi proběhla výměna lektora, což se projevilo na zvýšení návštěvnosti DDH a v kvalitě výuky DV na tomto dopravním hřišti. V loňském roce otevřeno nové DDH v Lanškrouně a Přelouči a nový lektor na DDH ve Vysokém Mýtě. V kraji byl v loňském roce nárůst počtu zapojených škol o 5 %. 23