* Projev maďarského premiéra v Budapešti 28. února Kráceno, titulek a mezititulky jsou redakční. Z němčiny přeložil Aleš Valenta.

Transkript

1 duben / 2016 NEWSLETTER NEWSLETTER duben /2016 Aleš Valenta: Maďarký premiér k migrační krizi Viktor Orbán: Na těhování národů jme nebyli připraveni Václav Klau: Neplánované zápiky z cety do předvolebního Německa Jiří Weigl: Upozornění na tanovika IVK Václav Klau: Pan Kubek opět hrozí Marek Loužek, Petr Rožňák: Zpráva z dikue o knize Stěhování národů.r.o. DUBNOVÝ GRAF IVK mld. Kč Finanční vztahy ČR EU příjmy z EU platba do EU Zdroj: Minitertvo financí ČR Čaopi Ekonom č. 11/2016 uvedl v březnu užitečný, leč popletený graf vývoje plateb a příjmů do/z rozpočtu EU. My tento graf uvádíme právně. Od našeho vtupu do EU v roce 2004 do roku 2015 činily naše platby do unijního rozpočtu celkem 430 mld. korun, příjmy z rozpočtu EU pak 990 mld. Vývoj plateb a příjmů udává graf. Podíl celkových plateb k příjmům za 12 let činil 43 % (blíže viz článek Hany Lipovké Čitá pozice ČR vůči rozpočtu EU kutečně čerpáme lépe a radotněji? na www. intitutvk.cz ). Intitut Václava Klaue o.p.. Šárecká Praha 6 office@intitutvk.cz www. intitutvk.cz IVK Newletter Intitutu Václava Klaue Regitrace MK ČR E Periodicita: měíčník Datum vydání: Maďarký premiér k migrační krizi Na těhování národů jme nebyli připraveni* Viktor Orbán maďarký premiér Minulot Německa nelze změnit. Mokva by nemohla, i kdyby chtěla, potavit vobodu do centra vé politiky, protože imperativ udržet pohromadě rozáhlá území přebíjí všechny otatní intelektuální a hitorické úvahy. A proč chceme měřit Turecko naším citlivým politickým měřítkem, míto abychom uznali, že navzdory vému ilámkému základu mobilizuje mohutné energie ke vému pozápadnění? Nikoliv, arogantní a velkohubá, na morální převaze vytavěná politika, jež je tak lákavá a v západní čáti našeho kontinentu čato tak oblíbená (někdy také za velkou louží), to není naše politika, to není naše ceta, protože není v našem zájmu. Pilíři maďarké národní zahraniční politiky jou mír, polupráce, obchod, vzájemné invetice, regionální vy- * Projev maďarkého premiéra v Budapešti 28. února Kráceno, titulek a mezititulky jou redakční. Z němčiny přeložil Aleš Valenta. Dne 28. února 2016 pronel maďarký premiér v Budapešti významný projev, v němž zhodnotil uplynulý rok a zamylel e nad tím, co čeká Maďarko a Evropu v příštím období. Připojil několik hitorických reminicencí i ryze oobních reflexí; připomněl mj., že je jedním ze čtyř veteránů moderní maďarké politiky, v níž e jako polanec či minitr pohybuje již od roku Koncepce obáhlého projevu koreponduje Orbánovým výbušným politickým tylem. Nešetří expreivními výrazy, volně přechází od citace Bimarcka k emotivnímu popiu meziválečné maďarké politiky a náledně k výčtu hopodářkých úpěchů vé vlády. Charakteritickým ryem politiky Orbánova Svazu mladých demokratů (FIDESZ) je od konce devadeátých let ebevědomý patriotimu výrazným národním akcentem, zcela nepředtavitelný u kteréhokoli vůdčího politika dnešního Západu. Orbán důledně užívá pojmu národní zahraniční politika Maďarka, což je pro uši bruelkých úředníků a politiků, zvyklé jen na evropkou politiku, velmi dráavá hudba. Jako poeltví z jiného věta rezonují v úzkotlivě terilním protředí politické korektnoti odkazy k národní důtojnoti a tiíciletým dějinám Uher. Náleduje překlad zahraničně-politické čáti Orbánova projevu, pořízený z německého překladu ( přihlédnutím k anglické verzi), pokytnutého IVK maďarkým velvylanectvím v Praze. Vypuštěny byly pouze řečnické obraty typu dámy a pánové apod. Aleš Valenta n váženot a obrana našich zájmů. Vím, že je to těžší a komplikovanější než e nepozorován krýt v měkké, teplé a chlupaté náruči nějakého pohotinného tvora, ale je to jitě důtojnější našich tiíc a jedno to let tarých dějin v Karpatké kotlině. Ohrožení vobody Nyní bych měl vyvětlit, proč jem o tom všem mluvil. Stručně řečeno proto, že to vše je ohroženo. Ohrožena je těžce vydobytá finanční tabilita. Ohroženo je naše právě započaté hopodářké vyrovnávání e vypělejšími ekonomikami. Ohrožena je naše pečlivě budovaná národní zahraniční politika. Ohrožen je znovu doažený veřejný pořádek a bezpečí veřejného protoru, v němž nehrozí teroritické útoky. A ohrožena je také naše národní kultura, již jme ami dlouho obtížně znovu objevovali. Ano, není ohroženo jen to, co již exituje, ale také to, co může teprve vzniknout. Možnot mnoholibné budoucnoti. A také možnot evropké perpektivy pro naše děti, která e právě začala rozvíjet a rozšiřovat. Toto nebezpečí e nazývá: těhování národů. Jem převědčen, že i po to letech

2 e budou vyučovat evropké a maďarké dějiny. Nepodtupuji žádné velké riziko, když říkám, že rok 2015 bude v evropkých učebnicích dějepiu rokem, který i budou muet budoucí žáci zapamatovat jako počátek nové éry. Rok 2015 ukončil dobu, v níž jme mohli považovat obranu a bezpečnot Evropy za zaručenou, protože jme věřili, že závií jen na Evropě. Již před rokem při tejné příležitoti jme upozornili na to, že začalo novodobé těhování národů. Byli jme otře kritizováni; naši přátelé, pojenci i odpůrci ná tejnou měrou zeměšňovali a uráželi. Maová migrace je však dne hitorickou kutečnotí. Nikdo, kdo má zdravý rozum, to dne nepopírá. Proč právě my? Přeněji řečeno: Proč to rozpoznali jako první právě Středoevropané? Může to mít různé příčiny, nad dokonce více najednou. Snad dějinné bouře a otřey. Snad úporné zápay po pádu komunimu. Snad zkušenot, že muíme být na tráži, protože e vždy může přihodit něco, jak e také čato talo, co naše plány nečekaně a nenapravitelně zhatí. Druhé a třetí deetiletí 21. toletí budou toletími těhování národů. Natala epocha, na niž jme nebyli připraveni. My, Středoevropané, i když kráčíme vpřed, tak ča od čau přiložíme ucho na koleje, zda není odněkud lyšet podezřelý hluk, z něhož bychom vytušili nebezpečí, rachot vlaku jedoucího mimo jízdní řád a přivážejícího zlé čay. Na Západě vypadalo uplynulých let jinak, docela jinak hopodářký růt, předvídatelná budoucnot, dobře prošlapané cety, tabilní koleje, polehlivé jízdní řády. Nám e to někdy jeví jako vět nů. Svět, v němž e míí ideologie, přání a kutečný život. Blahobytný, jitý, přátelký vět, kde e rozpouští to, co je jednoznačné a kde zanikají hranice. Kde e tírají hranice mezi národy, kulturami, mužem a ženou, dobrem a zlem, vatým a profánním, vobodou a odpovědnotí, dobrou vůlí a činem. Kde plývá to, co je, tím, co by mělo být. Jako kdyby myl pro kutečnot oněměl a vytratil e. Náš myl pro kutečnot je naproti tomu otrý a chladný, jako třízlivý rozum nebo únorový vítr. Naučili jme e, že kutečnot je to, co nezmizí, ani když na ni nemylím. Proto vycházíme vždy ze kutečnoti, a proto i kutečnot nepleteme e ny. Nová epocha Druhé a třetí deetiletí 21. toletí budou toletími těhování národů. Natala epocha, na niž jme nebyli připraveni. Domnívali jme e, že něco takového e mohlo tát jen ve vzdálené minuloti nebo v učebnicích dějepiu. Přitom e v náledujících letech může vydat na cetu do Evropy více lidí, než kolik jich žije v té či oné evropké zemi. Je nejvyšší ča podívat e kutečnoti do očí! Nejvyšší ča oddělit to, co exituje, od toho, co bychom rádi, aby bylo. Je ča odhodit iluze, vznešené teorie, ideologie a ny, které jou jako fata morgana. Je kutečnotí, že v mnoha evropkých zemích e pod povrchem již dlouhou dobu poklidnou vytrvalotí buduje vět paralelních polečnotí. Skutečnotí je, že tímto větem, v ouladu řádem věcí, je zatlačován náš vět a ním také my, naše děti a naši vnuci. Skutečnotí je, že ti, kdož em přicházejí, nepomýšlejí ani v nejmenším na NOVINKA to, aby převzali náš způob života, protože považují ten vůj za cennější, ilnější a životachopnější, než je náš. Proč by e ho tedy měli vzdávat? Skutečnotí je, že těmito lidmi nelze nahradit pracovní ílu, jež chybí v západoevropkých továrnách. Fakta ukazují, že po celé generace zůtává nezamětnanot mnohem vyšší někdy několikanáobně vyšší mezi těmi, kdo e narodili mimo Evropu. Skutečnotí je, že evropké národy nebyly chopny integrovat ani ony velké počty cizinců, kteří em v průběhu deetiletí přicházely potupně. Jak by to mohly zvládnout v případě tak obrovkých ma? Skutečnotí je, že nepopiratelné demografické problémy tárnoucí a vymírající Evropy nemůžeme vyřešit pomocí mulimkého věta, aniž ztratíme náš způob života, naši bezpečnot a naši identitu. Skutečnotí je, že pokud nezačneme rychle jednat, tak už nebude možné zvládnout napětí mezi tárnoucí Evropou a mladým mulimkým větem, mezi ekulární, nevěreckou Evropou a náboženky tále horlivějším mulimkým větem, mezi Evropou, jež nedokáže zamětnat vlatní vzdělanou mládež, a nedotatečně vzdělaným ilámkým větem. A to ne v nějakém odlehlém koutě věta, odkud nám nehrozí nebezpečí, ale zde v rdci Evropy. Na naše brány zabušily dějiny. Hranice Evropy, evropká kultura a bezpečnot jejích občanů e ocitly v obležení. Pro evropké elity ještě není pozdě, aby pochopily lova generála de Gaulla: Politika muí tavět na kutečnoti. Umění politiky počívá právě v tom, že v zájmu IVK nabízí borník č. 24/2016 Boom čeké ekonomiky: anomálie, nebo trvalý trend?, do něhož připěli Petr Dufek, Karel Dyba, Helena Horká, Stanilava Janáčková, Svatopluk Kapounek, Zuzana Kučerová, Hana Lipovká, Aleš Michl, Marek Rojíček, Petr Sklenář, Jan Skopeček, Mirolav Ševčík a Eva Zamrazilová. Předmluvu napal Martin Slaný. 126 tran, 100 Kč. objednávky na: 2

3 ideálu dokážeme jednat jen na bázi reality. Realita je povahy hitorické, kulturní, demografické a geografické. Snad ještě není příliš pozdě pochopit, že realita neomezuje vobodu. Přitom, jak nyní vidíme, jde o to, že proti kutečnoti nelze klát vobodu, ale nanejvýš politické delirium a opojení politickou drogou. Marně budujeme náš vět z přání po nejvznešenějších ideálech, neboť pokud tento vět netojí na půdě reality, pak může zůtat jen nem. Z odporu k realitě e nezrodí ani individuální, ani polečenké štětí, nýbrž jen fiako, zklamání, zahořklot, a nakonec cynimu a ebezničení. Snad právě proto bloudí po bruelkých ulicích tolik nešťatných liberálních politiků, oplývajících vznešenými myšlenkami. Ať e nám to líbí nebo ne, migrace národů nevznikají nikdy přirozenou cetou. Když velké may hledají novou vlat, pak to nevyhnutelně vede ke konfliktům, neboť chtějí obadit taková míta, kde již žijí jiní lidé, kteří e zde zabydleli a chtějí bránit vůj domov, vou kulturu a vůj životní způob. V Budapešti, Varšavě, Praze a Bratilavě jen těžko chápeme, jak e vůbec mohlo tát, že někdo, kdo přichází z jiného kontinentu a z jiné kultury, může být do Evropy vpuštěn bez jakékoli kontroly. Na naše brány zabušily dějiny. Hranice Evropy, evropká kultura a bezpečnot jejích občanů e ocitly v obležení. Jakkoli kritická ituace nepovzbuzuje diferencované myšlení a ještě méně citlivot, otva e můžeme na migranty zlobit. Většina z nich je ama obětí. Obětí zhroutivší e vlády v jejich vlati, obětí chybných mezinárodních rozhodnutí, obětí pašeráků lidí. Dělají to, o čem e domnívají, že je v jejich vlatním zájmu. Problém počívá v tom, že my Evropané neděláme to, co je v našem zájmu. K popiu toho, co e v Bruelu odehrává, neexituje vhodnější pojem než aburdní. Je to, jako kdyby kapitán lodi, který míto aby e pokuil odvrátit bezprotředně hrozící rážku jiným plavidlem, řeší problém, které záchranné čluny by měly být nekuřácké. Jako kdybychom namíto ucpávání trhlin dikutovali o tom, kolik vody má do které kabiny natéci. Maová migrace Maovou migraci lze docela dobře zatavit. Evropa je polečentvím půl miliardy lidí, což je více než Američanů a Ruů dohromady. Situace Evropy, doažený tupeň jejího technologického, trategického a hopodářkého rozvoje umožňuje e bránit. Je již tak dot špatné, že Bruel není chopen zorganizovat obranu Evropy, ale ještě mnohem horší je, že nemá ani v úmylu to udělat. V Budapešti, Varšavě, Praze a Bratilavě jen těžko chápeme, jak e vůbec mohlo tát, že někdo, kdo přichází z jiného kontinentu a z jiné kultury, může být do Evropy vpuštěn bez jakékoli kontroly. Jak mohl být v naší civilizaci odbourán přirozený a základní intinkt, jímž je ochrana našich rodin, našeho domova, naší vlatní půdy? Přitom je co bránit. Evropa je polečentvím křeťankých, vobodných a nezávilých národů: polečné kořeny, polečné hodnoty, polečné dějiny, vzájemná odkázanot v geografickém a geopolitickém mylu; rovnoprávnot mužů a žen, voboda a odpovědnot, vobodná hopodářká outěž a olidarita, hrdot a pokora, pravedlnot a milordentví, to jme my. To je Evropa! Evropa je Hellada a ne Perie, Řím a ne Kartágo, křeťantví a ne chalífát! Pokud toto říkáme, není v tom žádné pořadí, ale jen rozdíl. Říci, že exituje vébytná evropká civilizace, ještě neznamená, že je lepší nebo horší. Znamená to jen tolik, že my jme takoví, a vy jte onací. Před několika lety e zdálo, že tyto myšlenky jou nám všem zřejmé, že v této věci mezi námi panuje hoda. Zdálo e, že věci mají řád. Zdálo e, že v hlavách a rdcích vůdčích evropkých politiků zavládl řád, jemuž jme i my mohli přitakat. Jeden po druhém prohlašovali, že multikulturalimu je mrtev. Před několika lety jme ještě mohli věřit, že tito politici pochopili, že jejich země nejou chopny integrovat may přitěhovalců. Ale rok 2015 vše změnil a doavadní dorozumění e zhroutilo. Rychlotí gravitace jme byli vrženi do chaou, z něhož jme e chtěli ovobodit. Bez jakéhokoli varování ná jednoho rána probudil hala vítací kultury. Slyšíme od vůdčích evropkých politiků, že muíme pomáhat. Z nejvyšších mít jme nabádáni, abychom byli olidární a pomáhali. To je přece amozřejmé. Ani my nemáme míto rdce kámen. Ale nemáme ani míto mozku kámen. A známe také nejdůležitější záadu humanitární pomoci: když budeme pomáhat zde, oni přijdou em, ale když budeme pomáhat tam, pak tam zůtanou. Ale míto přihlédnutí k tomuto poznatku začali být lidé, žijící v chudších a nešťatnějších čátech věta, z Bruelu nabádáni, aby přišli do Evropy a vůj vlatní život vyměnili za něco jiného. Polovina věta, nebo NOVINKA IVK nabízí borník č. 25/2016 IVK v roce třetím, který přináší výběr textů polupracovníků Intitutu Václava Klaue ve třetím roce jeho půobení. Do borníku připěli Václav Klau, Jiří Weigl, Ladilav Jakl, Ivo Strejček, Martin Slaný, Jan Skopeček a další autoři. Texty pokrývají témata maové migrace, EU a eurozóny, mezinárodní politiky, domácí politiky, ekonomických a hitorických témat. Předmluvu napal Filip Šebeta. 274 tran, 100 Kč. objednávky na: 3

4 přinejmenším polovina Evropy, i každý večer doma v kuchyni láme hlavu, co e to děje, co e za tím krývá. Zakrátko bude každá evropká rodina mít vé vlatní vyvětlení. Ani já nejem výjimkou. Mám dojem, že v Bruelu a některých dalších evropkých hlavních mětech e politické a duchovní elity definují jako větoobčané, v protikladu k národně mýšlející většině lidí. Mám dojem, že jou i toho vědomy. A protože neexituje naděje, že by jim jejich vlatní národy porozuměly, už e ani nepokoušejí nimi hovořit. Jak e u ná říkávalo: Vědí to, odváží e a udělají to. A to znamená, že kutečný problém neleží mimo Evropu, ale v ní amé. Budoucnot Evropy není na prvním mítě ohrožena těmi, kteří em chtějí přijít, nýbrž oněmi politickými, hopodářkými a duchovními vůdci, již e pokoušejí Evropu proti vůli jejích obyvatel přetvořit. Touto cetou vznikla nejbizarnější koalice mezi pašeráky lidí, občankoprávními aktivity a evropkými politickými špičkami cílem dopravit do Evropy cíleně miliony migrantů. Ani my nemáme míto rdce kámen. Ale nemáme ani míto mozku kámen. A známe také nejdůležitější záadu humanitární pomoci: když budeme pomáhat zde, oni přijdou em, ale když budeme pomáhat tam, pak tam zůtanou. Až do dnešního dne jme bez kontroly a bez výběru vputili tovky tiíc lidí ze tátů, nimiž jme ve válečném tavu a na jejichž území e na válečných akcích podílejí také členké táty Evropké unie. Nemáme nejmenší šanci zjitit, kteří z nich předtavují nebezpečí. Ani dne netušíme, kdo je terorita, kdo kriminálník, kdo je hopodářký imigrant a komu jde kutečně o život. Pro toto jednání je těžké najít jiné lovo než šílentví. Muíme zatavit Bruel V maďarké lidové píni e říká, že jarní větřík vzedme vody; a vzedmou e nejpíše také proudy přitěhovalců. Jou před námi týdny a měíce plné únavy a nervozity. Tlak na naši hranici tále rote. Bruelká nechopnot způobuje tále větší chao. Balkánké země e ocitly v kleštích: z jihu jou Řeky potrkávány tiíce lidí, které ze everu přitahuje zpěv německých irén. Muíme e připravit na všechny eventuality. Balkánkým zemím, které ve kutečnoti chrání hranice Evropy, pokytujeme peronál, pohraniční tráž, technické protředky, troje. Dokud e udrží, ubráníme náze naše hranice. Víme to již od čaů Hunyadiho v 15. toletí. Věříme v náš úpěch, ale to netačí; muíme také zeílit naše vlatní obranné linie. Obrana již polykala 85 miliard forintů, přičemž e můžeme polehnout jen na ná amé, na náš rozpočet. Polal jem na hranice nové vojenké jednotky a pověřil jem minitry obrany a vnitra, aby připravili výtavbu obranných linií na maďarko-rumunké hranici. Policité a vojáci zatím pracovali znamenitě, budiž jim za to dík! Také nyní e zavázali, že učiní vše, čeho jou chopni a co je v lidkých ilách. Nyní by to však nemuelo tačit. Země očekává výledek, to jet polehlivě chráněnou hranici. Naši vrcholní vojenští, policejní a protiteroritičtí úředníci muejí tento úkol vyřešit. Kdyby to mělo být nutné, ochráníme celou naši hranici od Slovinka až po Ukrajinu. Naučíme Bruel, pašeráky lidí i migranty, že Maďarko je uverénní země: na jeho území lze vtoupit jen tehdy, NABÍZÍME jou-li dodržovány naše zákony a jou-li repektovány příkazy našich pořádkových il. Obrana naší jižní hranice netačí, muíme být přítomni také na jiném bojišti. Naštětí e nejedná o bitevní pole vojenké, nýbrž diplomatické. Bruelká nechopnot způobuje tále větší chao. Muíme zatavit Bruel. Jeho předtavitelé i vzali do hlavy, že mezi ná povinně, ze zákona rozdělí přitěhovalce, kteří em byli dopraveni. Nazývají to povinnými oídlovacími kvótami. Jedno takové nešťatné, nepravedlivé, nelogické a protiprávní rozhodnutí, týkající e migrantů, již bylo přijato, a to navzdory uneení Rady evropkých přededů vlád. Bruelští úředníci nechali evropkým parlamentem přijmout zákon, jenž obchází a popírá národní uverenitu, zatupovanou miniterkými přededy. Toto rozhodnutí zpochybňujeme a před Soudním dvorem EU bojujeme o to, aby bylo anulováno. S jídlem rote chuť, zřejmě nejen v Maďarku, ale také v Bruelu. Proto nyní chtějí vybudovat pro každého přitěhovalce a každou členkou zemi závazný, tálý a trvalý rozdělovací ytém. Muíme zatavit Bruel. Jeho předtavitelé i vzali do hlavy, že mezi ná povinně, ze zákona rozdělí přitěhovalce, kteří em byli dopraveni. Upořádejme referendum Je zřejmé, že v Unii jou dva tábory: federalité a toupenci uverenity. Federalité Evropký kontinent, potažmo celá západní civilizace je v oučané době konfrontována krizí nevídaného rozahu. Vše navědčuje tomu, že migrační katatrofa, která e na tarý kontinent valí ze zemí rozvráceného Blízkého východu a everní Afriky, bude v příštích měících a letech dramaticky nabývat na íle. Oproti všem vážným varováním zůtávají evropké elity vůči tomuto problému zcela netečné a pokračují ve vém běžným občanům nijak nepropívajícím ummitování, které paradoxně poouvá jednotlivé evropké země blíže a blíže vážnému dramatu nedozírnými a hlavně nevratnými důledky. Čím byla tato migrační krize způobena? Potřebuje vůbec Evropa migranty z jiných větů a proč je jejich zvaní k nám hluboce amorální? Proč e vrcholným byrokratům z EU tato krize vlatně hodí? A co by e mělo tát, aby nedošlo na nejhorší? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v knize Václava Klaue a Jiřího Weigla Stěhování národů.r.o. podtitulem Stručný manuál k pochopení oučané migrační krize (2015). Tuto mimořádnou publikaci, která vychází ve zcela mimořádnou dobu, vydává nakladateltví Olympia a vými krebami ji doplnil známý čeký krelíř Jiří Slíva. 90 tran, 199 Kč. objednávky na: 4

5 chtějí vytvořit Spojené táty evropké a závazné oídlovací kvóty, toupenci uverenity i přejí Evropu vobodných národů a nechtějí o kvótách ani lyšet. Takto e závazné oídlovací kvóty taly základem a ymbolem naší doby. Jou důležité amy o obě, avšak pojuje e v nich vše, z čeho máme trach, co nechceme a co by mohlo polek evropkých národů rozdělit. Nemíme připutit, aby e Bruel povýšil nad zákon. Nemíme doputit, aby e důledky jeho ztřeštěné politiky rozšířily na ty, kteří dodržují všechny dohody a zákony tak, jak jme to činili my. Nemíme dovolit, aby bruelští úředníci ná nebo kohokoliv jiného nutili nét hořké plody jejich pomýlené politiky. Nechceme a nebudeme do Maďarka dovážet žádnou kriminalitu, žádný terorimu, žádnou homofobii či antiemitimu. V Maďarku nebudou žádné čtvrti, kde neplatí zákon, nebudou zde žádné nepokoje či povtání přitěhovalců, žádné zapálené uprchlické tábory ani zde nebudou jakéi bandy podnikat hon na naše ženy a dcery. V Maďarku budou takové pokuy v zárodku zadušeny a potretány. Tón užívaný vůči Maďarku je příkrý, hrubý a agreivní. Nevzdáme e našeho práva rozhodovat ami o tom, kým chceme žít a kým ne. Proto muíme odrazit ty, kteří vytupují myšlenkou evropkých kvót, a také je odrazíme. Není odvahy bez rizika, zní otřepaný budapešťký vtip, a my muíme vkutku ebrat veškerou odvahu. Muíme ji mít, neboť k větší lávě evropké demokracie muíme čelit cenzuře, vydírání a výhrůžkám. Knihy maďarkého minitra pravedlnoti jou tahovány z belgických knihkupectví, tik některých členkých tátů EU šíří očividné lži. Tón užívaný vůči Maďarku je příkrý, hrubý a agreivní. Kromě toho nám vyhrožují finančními ankcemi. Říkají, že ná podporují a my jme nevděční. Uvažují jako onen naivní kněz, kterého poproili, aby pomáhal při odtraňování majetkových rozdílů. V pořádku, řekl, rozdělíme i práci. Vy přemluvíte bohaté, aby dávali dary, a já přemluvím chudé, aby je přijímali. Tak i to předtavují. Skutečnotí však je, že i navzájem nedlužíme ani haléř. Maďarko otevřelo po 45 letech komunimu vé brány západním firmám zeláblé, vykrvácené, konkurencenechopné, trádající nedotatkem kapitálu. Propěch z toho měli všichni. Stejné peníze, které em polala Evropká unie, i odtud odnely západní firmy. Jme vyrovnáni, není nic, co bychom i mohli vzájemně vyčítat. Nemíme přijímat bez porady lidmi a proti jejich vůli rozhodnutí, která záadním způobem poznamenají jejich život. Proto upořádáme v Maďarku lidové hlaování. Konečně jak odolat bruelkým manévrům oídlovacími kvótami? Navrhuji, abychom e opřeli o základní pramen evropké demokracie, o vůli lidu. Je-li pravda, že lidé nechtějí nebo dokonce odmítají dnešní šílenou přitěhovaleckou politiku Bruelu, pak bychom měli vytvořit protor pro jejich hla a jejich mínění. Evropká unie koneckonců počívá na pilířích demokracie. To znamená, že nemíme přijímat bez porady lidmi a proti jejich vůli rozhodnutí, která záadním způobem poznamenají jejich život. Proto upořádá- NABÍZÍME me v Maďarku lidové hlaování. Nejde přitom o již rozhodnuté a Maďarkem před oudem napadnuté kvóty, které jou již minulotí. Při referendu půjde o budoucnot: Povoláme maďarké občany do pole proti závazným oídlovacím kvótám nového evropkého přitěhovaleckého ytému, které přijdou na pořad v březnu. Jme převědčeni o tom, že Bruel ani ve vém oučaném tavu nemůže ignorovat vé vlatní ideály. Nemůže e obrátit proti lidu Evropy. Evropká unie e nemí tát něčím à la Sovětký vaz. My, Maďaři, Evropu ani při veškeré její laboti, úpadku a kolíání nezapřeme a neoputíme ji ani při jejím nynějším záchvatu závratě. Jme občany téže Evropká unie e nemí tát něčím à la Sovětký vaz. hitorické a duchovní Evropy jako Karel Veliký, Leonardo, Beethoven, král Ladilav Svatý, Imre Mádách nebo Béla Bartók. Naše Evropa je založena na křeťankých základech a my jme hrdi na to, že e ukutečnilo rozšíření vobody ducha a člověka. Lidé mýšlí o Evropě čato odlišně. Jedni ní pojují ideál vobody, rovnoti a bratrtví, jiní i předtaví Svatou trojici, vlat, rodinu, další pak budoucí říši víry, láky a naděje. Ale žádný z ná nemůže chtít, lhotejno ke kterému měru e hláíme, aby naše Evropa padla na kolena před maovým přílivem lidí, kteří e záměrně vypravili naším měrem, bojovným odhodláním proadit vé morální předtavy a vé zvykloti. Nevěříme, že Evropa je odouzena k tomuto oudu. Nevěříme, že Evropa odhodí vé tiícileté hodnoty. Nevěříme tomu a říkáme, že Maďarko na této cetě neudělá ani jeden jediný krok. n Intitut Václava Klaue nabízí knihu Stanilavy Janáčkové Lek a bída měnové politiky. Měnová politika podle autorky není všemocná. V poledním období jme vědky elhávání jejích tradičních nátrojů a hledání nouzových řešení. První čát knihy vyvětluje podtatu měnové politiky. Druhá čát přináší něco z dějin měnové politiky. Třetí čát zkoumá finanční krizi z roku 2008 a evropkou dluhovou krizi. Čtvrtá čát dikutuje nová dilemata a meze měnové politiky. Závěr e zamýšlí nad bídou měnové politiky. 108 tran, 100 Kč. objednávky na: 5

6 Neplánované zápiky z cety do předvolebního Německa Václav Klau Zápiky z cet píši již mnoho let, ale píše z exotických zemí. Tentokráte muím udělat výjimku. I když Německo exotickou zemí být pomalu začíná. Německo e opět talo bojištěm Evropy. Za poledních to let nikoli poprvé. Je to mutné, nečekali jme to, ale je to tak. Právě to mě ale motivuje tam v oučanoti jezdit. Totální terilita tarých politických Německo e opět talo bojištěm Evropy. Za poledních to let nikoli poprvé. Právě to mě ale motivuje tam v oučanoti jezdit. Totální terilita tarých politických tran dotala naštětí alternativu, kterou je mladá politická trana AfD, Alternative für Deutchland, alternativa pro Německo. Stále ještě má všechny chyby politických začátků, ale nadějí je. dá nazývat demokracií, byť už bruelkým diktátem poškozenou. Prvním problémem e ukázalo být to, že po domluvení termínů několika akcí nebylo dlouhou dobu jané, kde e budou konat. Tomu jme z počátku vůbec nerozuměli. Vyvětlení e ukázalo být proté, jakmile e v rozbouřeném Německu oznámilo míto předvolební akce AfD, byl opakovaně vytvořen tlak, aby majitel objektu álu, haly, hotelu akci zrušil. Majitelé těchto objektů čato vůj před- Akce, kterých jem e zúčatnil (můj polední projev je v němčině na cz), navštívily tovky lidí lidí klidných, zdvořilých, naproto decentně e chovajících. Lidí, kteří jou tejně jako já nepokojeni exitující ituací v Německu, zejména dnešní obří migrační vlnou. Neklid byl před budovami, kde agreivně vytupovala extrémní levice. V Bádenku Württemberku byla den před vytoupením zničena všechna okna v ále, kde měla vytoupit Frauke Petry, přededkyně AfD tran dotala naštětí alternativu, kterou je mladá politická trana AfD, Alternative für Deutchland, alternativa pro Německo. Stále ještě má všechny chyby politických začátků, ale nadějí je. Proto jem vytoupil na několika předvolebních mítincích této trany. Se vými zážitky e chci podělit těmi, kteří je chtějí lyšet. Mám pocit, že ve rovnání Německem žijeme v docela normální politické ituaci. Stále ještě v něčem, co e chozí přílib odřekli. Měli kutečný trach. Dlouho proto nebylo známo, kde e akce koná, k mému naprotému šoku dokonce ani ve kterém mětě. Znal jem dopředu pouze adreu hotelu, kde budu bydlet. Při poledních dvou akcích to bylo známo až tři dny předem. Pořadatelé pak volávají účatníky pře internet plakáty jou politickou konkurencí a zejména levicovými anarchity okamžitě zničeny. v celém Německu. Když jem tam byl druhý den a o několik ulic dále při velmi pozorném dohledu policie, byl všude klid. Mluvím o mětech Willingen-Schwenningen a o Donauchingen. V tom poledně zmíněném mě zaujal uprchlický tábor e třemi tiíci migrantů, umítěných v bývalých francouzkých kaárnách, kde byly několik deetiletí ubytováni vojáci jedné z vítězných mocnotí druhé větové války. Při hodině a půl trvající beedě redakční radou regionálních Neckarquelle jem pochopil, že má v projevech opakovaná věta, že jou lidé v Evropě a Německu tak manipulováni, indoktrinováni, regulováni, jako jme byli my v pozdní éře komunimu, je plně oprávněná. Dodával jem, že nemluvím o padeátých letech. Publikum vždy ilně aplaudovalo, ale mítní novináři tomu nechtěli rozumět. Přece taky muím vidět ty děti ve člunech v Egejkém moři. Snažil jem e jim vyvětlit, že to neříká nic o tom, proč a odkud utíkají. V Porýní-Falcku (druhá ze tří německých polkových zemí, kde e teď konají zemké parlamentní volby) to bylo velmi podobné. Rozdíl byl v tom, že pár minut po 6

7 Lékaři, nebo píše pan Kubek opět hrozí Každý z ná e oobně týká řadou lékařů, mediálně známých i zcela neznámých, vyoce potavených i řadových. Práce je baví, plně e v ní realizují, lecco je na našem zdravotnictví trápí, lecco těší. Nebojují o vyšší platy, ani nechtějí emigrovat. Nikdo z nich v náhodné debatě ještě nikdy nezmínil Lékařkou komoru. Nic od ní nechtějí, jen je obča obtěžuje. Proč e pan Kubek chová jinak? Protože není lékař (ač vzděláním a povoláním ano), ale je hlavně politik a papaláš. Proč chce leto pro lékaře růt platů o 10 %, když HDP porote jen o 2,5 % až 3 %. Proč žádá přerozdělení vytvořeného produktu ve propěch lékařů? Na úkor koho? mém vytoupení, ve chvíli kdy mluvila Frauke Petry, začaly houkat požární irény a všichni lidé mueli urychleně vyklidit ál i hotel. Byl to amozřejmě planý poplach (což jem zažil několikrát při volebních kampaních u ná doma na počátku devadeátých let), ale akce, na kterou přijeli lidé z daleka, byla zničena. Mělo e přitom jednat o hlavní předvolební akci a o vyvrcholení celé kampaně AfD před nedělními volbami. Rozelal jem o tom několik SMS reakce byly např. to je válka, ale i Welcome Germany Hezky mi ještě v noci napal Milan Knížák: To je mi líto, ale je to dobrodružtví. Jme Tebou, vojáku protievropankých il. Salutuje M. K. Mimochodem při této zničené akci vedle mě eděl přededa AfD Porýní-Falcko, Uwe Junge, 58letý plukovník Bundewehru. Čili není to tak jednoduché, kdo v AfD je. Akci uváděl přededa mítní pobočky v Neuwied ( obyvatel), učitel němčiny a dějepiu na mítním gymnáziu. Odpolední procházka tímto mětem, velmi nevýrazným amé pěší zóny, ale bez ve válce zničeného hitorického centra, velmi prázdná poválečná architektura byla v mnohem poučná. Je to měto emigrantů, ale už těch minulých. Jou UPOZORNĚNÍ NA STANOVISKA IVK Vážení čtenáři Newletteru IVK, Uveďme několik základních dat. Od roku 2000 do roku 2014 vzrotly veřejné výdaje na zdravotnictví o 96 %, platy lékařů o 164 %, ale HDP Čeké republiky jen o 80 %. Jou tedy lékaři a celé zdra votnictví dikriminováni oproti otatním zamětnaným lidem v ČR? Je nějaká profee, která má platy vyšší než průměr EU a proto by ji bylo možné a právné při brzdit? Proč pan Kubek rovnává platy v ČR a Německu a přepočítává je platným nominálním měnovým kurzem? Proč nepoužívá přepočet jak to dělají všechny eriózní domácí i mezinárodní intituce pomocí parity kupní íly (PPP), která tak enormní rozdíl v platech neukazuje? To znamená korekci o cca 56 % (oproti nominálnímu kurzu NABÍZÍME tam amé libanonké, arabké, aijké retaurace a kavárny, amý kebab, naproto neourodé protředí. Pocit beznaděje pro každého, kdo není fanatickým toupencem multikulturalimu je naprotý. (Němci ai bydlí na předmětích, žádného jem tam neviděl.) Výledky voleb budou v každém případě poučné. Budou výpovědí o Německu. Po přerušené předvolební akci jem v hotelu v televizi viděl pořad o připravovaných volbách v Turecku. Jakýi vyoký předtavitel OSN tam říkal, ze OSN muí volby v Turecku kontrolovat. Možná by e OSN měla podívat i do Německa. dovolujeme i Vá upozornit, že od dubna 2016 Intitut Václava Klaue uveřejňuje každý den vá krátká tanovika k aktuálnímu dění v politice či ekonomice u ná i ve větě. K dipozici Vám jou na webových tránkách IVK ( a jejich pravidelné hrnutí každou obotu na facebookových tránkách IVK (facebook.com/intitutvk). Jako pozvánku čtenářům zveřejňujeme již publikované Stanoviko IVK ke dni Jiří Weigl 27,28 korun za euro, je PPP 17,48). Je-li tedy plat u ná Kč a v Německu (hypoteticky) eur, neznamená to, že je tam Od roku 2000 do roku 2014 vzrotly veřejné výdaje na zdravotnictví o 96 %, platy lékařů o 164 %, ale HDP Čeké republiky jen o 80 %. plat čtyř či pětináobný. Je zhruba jen méně než trojnáobný. Rozdíl zůtává. Je způoben jinou produktivitou práce a jinou ekonomickou úrovní země. Opravdu je nad IQ dr. Kubeka toto pochopit? Václav Klau n Intitut Václava Klaue nabízí knihu Tomáše Břicháčka Unie blízká i vzdálená (2014). Evropká unie je blízká a všudypřítomná, pokud jde o půobení na naše životy, ale zároveň je i vzdálená, pokud jde o možnot občanů podílet e v ní na politickém rozhodování. Na této dichotomii taví Tomáš Břicháček vou knihu nejen názvem, ale celkovou tavbou a argumentací. První čát knihy vyvětluje, co chápe autor unií blízkou. Druhá čát načrtává unii vzdálenou. Třetí čát dikutuje aktuální otázky. Vynikající přípěvek k výročí deeti letům člentví ČR v EU. 198 tran, 100 Kč. objednávky na: 7

8 Prezident Václav Klau a výkonný ředitel IVK Jiří Weigl 15. března 2016 na tradičním etkání v pražkém Autoklubu předtavili útlou knížečku, leč myšlenkově nemírně bohatou, kterou napali před koncem minulého roku, a kterou byť možná nechtěně díky krelíři Slívovi nazvali Stěhování národů.r.o. Jde o vkutku Stručný manuál k pochopení migrační krize, který by neměl uniknout pozornoti všech, kterým není lhotejná budoucnot země, v níž žijeme. Volba termínu konání této akce nebyla náhodná. 15. březen je den, na který bychom nikdy neměli zapomenout. Dne e zdá, že hitorie e opakuje v nových převlecích. Dne tejně jako tenkrát je pro naši budoucnot klíčové to, co e děje v Německu. Opět hledíme na Západ obavami. Václav Klau načrtl neradotnou budoucnot, která před námi tojí. Vylíčil přerod Evropy do ociálního tátu, převrat Evropy národních tátů do Evropy zglajšaltované a beztvaré rozmazanými kompetencemi, poun ideologický (opuštění tradičních evropkých hodnot ve propěch multikulturalimu) a ambice nových Evropanů vytvářet novou Evropu. Merkelovké pozvání (vítací kultura) byla polední kapkou v tomto proceu. Příčiny organizovaného těhování národů Václav Klau vidí píše v cílové detinaci, tj. v Evropě, než v rozháraných poměrech na Blízkém východě či jihu. Arabký vět vytvořil migrační potenciál. Ekonomové však dobře vědí, že nabídka ama o obě netačí. Po migrantech, aby mohli migrovat, muí být i poptávka. Poptávku dne ačkoli to její předtavitelé úporně popírají - zajišťuje Evropká unie. Národní táty e taly překážkou pro realizaci velkých vizí nové Evropy a globálního vládnutí. Imigrací i Evropa za ohromné peníze a polečenké náklady nevytvoří předpoklad nového oživení a harmonie, ale naopak těžko zvládnutelné antagonimy. Všechny velké ociální experimenty v dějinách e rychle proměnily v děivé katatrofy. Evropká unie migrační krizi zjevně nezvládla. Jiří Weigl ukázal, že migrace hýbe Evropou, Německem i Čekem. Lepší pontánní reklamní kampaň i ani autoři nemohli vymylet. Běh událotí činí knihu tále aktuální. Evropká veřejnot je manipulována. Individuální migrace je přirozená: azyl jako ochrana před pronáledováním je v pořádku. Něco jiného je maová migrace jako těhování celých národů, které přicházejí v proudech, milionech. S tím azylové zákonodártví nepočítalo. Člověku v tíni lze pomoci, národu v tíni nikoli. Proimigrační lobby útočí podle Weigla na city. Uprchlíci i nikoli náhodou vybírají ZPRÁVA Z DISKUSE Stěhování národů.r.o. tři měíce po jejím vydání nejbohatší a nejociálnější tát na větě. Povinnotí demokraticky zvolených politiků je hájit zájmy občanů. Politika je o zájmech, ne o citech a emocích. Evropští politici hrají divadlo, přitom ledují vé vlatní cíle. Juncker a Merkelová tvrdí, že migrace je nezatavitelná, azylová technologie louží k tomu, aby uprchlíci byli vyelektováni a poléze přerozděleni po Evropě. Těmito byrokratickými mechanimy však vůbec není možné agendu zpracovat. Útěcha, že e ná migrace netýká, je mylná. Hrozba je jiná: naši partneři v EU a bruelké truktury nám chtějí vnutit vou vůli. Hrozba je reálná a nelze poléhat na to, že čeká vláda e bude chovat tejně odvážně jako například maďarký premiér. Jen ignorant a zalepenec přehlíží fakt, že dříve anebo později organizátoři dne nejvýnonějšího obchodu na větě objeví, donuceni okolnotmi, everní cetu do vyněného ráje. V náledující dikui Václav Junek kritizoval dlouholeté narušení námořní hranice z jihu, které dlouho nikoho nezajímalo. Alexandr Tomký upozornil na měšování křeťankého milordentví politikou: milordentví je oobní ctnot, oběť; politikou muí ouhlait většina lidí. Podle Ivo Strejčka je Německo evropká velmoc, která chce vnucovat vou vůli otatním: co e děje v Německu, bychom měli pozorně 8 ledovat. Podle Žarko Jonanoviče, který e účatnil některých akcí AfD v Německu, je ituace v Německu napjatá až militantní, účatníky demontrací kontroluje policie a dochází ke špehování. Kamil Janáček ukázal, že intelektuálové ve Francii začínají být proti přijímání imigrantů. Podle Václava Klaue žádné lodi nepomohou, když v Evropě exituje štědrý ociální ytém. V Německu e odehrává záadní politická bitva. Zabetonovaná politika v Německu exprezidentovi připomíná naši Národní frontu před litopadem Úpěch AfD v nedávných zemkých volbách je však mimořádný. Jiří Weigl předvídá, že vznikne evropký průměrný tandard pro uprchlíky, které povede k tomu, že pro migranty bude výhodné přetěhovat e do ČR, Polka a na Slovenko. Na beedě v Autoklubu, kvěle moderovanou Václavem Klauem, k tématu natolik závažnému, nebyla přítomna ani veřejnoprávní Čeká televize, ani další média. Redaktoři ai mají plno práce prouprchlickou propagandou a čapími hnízdy. Na autogramiádě autorů tručného manuálu v Knihcentrum v Olympii v Brně (podobně jako jinde) bylo plno, celý dlouhý zátup lidí čekajících dychtivě na autorký podpi. Marek Loužek, Petr Rožňák Předplatné na rok 2016 Předplatné IVK zahrnuje pravidelný newletter, borníky a otatní publikace, pozvánky na emináře. Základní cena předplatného je 660 Kč. Studentké předplatné 330 Kč. predplatne@intitutvk.cz n