Smejkalovo repetitorium duševního vlastnictví

Transkript

1 Smejkalovo repetitorium duševního Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským (autorský zákon, AutZ) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Za dílo souborné se považuje databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem. Fotografie, která je původní ve smyslu věty prvé, je chráněna jako dílo fotografické. Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav. Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiná databáze ( 88), je-li souborem nezávislých děl nebo jiných prvků, který je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je dílem souborným. správní v Praze 1

2 Dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě. Autorem je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného jako celku je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených. tedy nikdy ne právnická osoba! Vznik práva autorského (1) Právo autorské k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě. žádná registrace!...problémy s dokazováním, kdo je autor (notářská úschova, výpovědi svědků, časové razítko) OSOBNOSTNÍ PRÁVA Autor má právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla. Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Osobnostních práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a smrtí autora zanikají. Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. správní v Praze 2

3 Majetková práva Autor má právo své dílo užít a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem. Majetkových práv se autor nemůže vzdát; jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí. Majetková práva jsou předmětem dědictví. Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, resp. po smrti posledního ze spoluautorů (vždy od prvého dne roku následujícího). Volná užití Za užití díla podle tohoto zákona se nepovažuje užití pro osobní potřebu; to neplatí pro zhotovení rozmnoženiny počítačového programu či elektronické databáze nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou. Bezúplatné zákonné licence Citace Do práva autorského nezasahuje ten, kdo: a) cituje ve svém díle v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů, b) zařadí do svého samostatného díla vědeckého, kritického, odborného nebo do díla určeného k vyučovacím účelům, pro objasnění jeho obsahu, drobná celá zveřejněná díla, c) užije zveřejněné dílo v přednášce výlučně k účelům vědeckým nebo vyučovacím či k jiným vzdělávacím účelům; správní v Praze 3

4 vždy je však nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. Úřední a zpravodajská licence Do práva autorského nezasahuje ten, kdo v odůvodněné míře dílo užije a)k úřednímu účelu na základě zákona, b)při zpravodajství o aktuální události, při které je takové dílo provozováno, vystaveno nebo jinak užito, Úřední a zpravodajská licence c)převezme do periodického tisku či jiného hromadného sdělovacího prostředku články s obsahem časového významu o věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku, či jejich překlad; takové převzetí není přípustné, je-li výslovně zapovězeno. Ochrana práva autorského Žaloba: a) určení svého autorství, b) zákazu ohrožení svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy, c) sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní, správní v Praze 4

5 d) odstranění následků zásahu do práva, zejména 1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo pomůcky podle 43 z obchodování nebo jiného užití, 2. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo pomůcky podle 43, e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména 1. omluvou, 2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání. + Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno; výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem. Licenční smlouva Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. (1) Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní. (2) V případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil. správní v Praze 5

6 (3) V případě nevýhradní licence je autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí licence třetím osobám. (4) Nevýhradní licence získaná nabyvatelem před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak. (5) Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná, ledaže nabyvatel výhradní licence k uzavření takové smlouvy udělí písemný souhlas. Smlouva vyžaduje písemnou formu, poskytuje-li se licence jako výhradní. Zaměstnanecké dílo Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto práv autor. Počítačové programy správní v Praze 6

7 Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární. Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny. ZVLÁŠTNÍ PRÁVO POŘIZOVATELE DATABÁZE Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Pořizovatel databáze je fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost pořídí databázi, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Zvláštní práva k databázi přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany. Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze. Je-li však v této době databáze zpřístupněna, zaniká zvláštní právo pořizovatele databáze za 15 let od prvního takového zpřístupnění. Každý nový kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad do databáze spočívající v doplnění, zkrácení či jiných úpravách má za následek nový běh trvání práva. správní v Praze 7

8 USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ Ustanovení tohoto zákona se vztahují na díla autorů a umělecké výkony výkonných umělců, kteří jsou státními občany České republiky, ať byly vytvořeny nebo zveřejněny kdekoli. Na díla a umělecké výkony cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti vztahují se ustanovení tohoto zákona podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů České republiky, a není-li jich, je-li zaručena vzájemnost. Není-li splněna žádná z podmínek uvedených v odstavci 2, vztahuje se tento zákon na díla autorů a výkony výkonných umělců, kteří nejsou státními občany České republiky, byla-li poprvé v České republice zveřejněna, anebo má-li zde autor či výkonný umělec bydliště. SANKCE Trestní zákon TRESTNÍ ZÁKON zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů 152 trestního zákona Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi správní v Praze 8

9 Trestní zákon (1) Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. PŘESTUPKOVÝ ZÁKON zákon č. 200/1990 Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Přestupkový zákon 32 odst. 1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi, Za přestupek lze uložit pokutu do Kč. NEKALÁ SOUTĚŽ HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ Co to je nekalá soutěž? Fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé (dále jen soutěžitelé ), mají právo svobodně rozvíjet svou soutěžní činnost v zájmu dosažení hospodářského prospěchu a sdružovat se k výkonu této činnosti; jsou však povinny přitom dbát právně závazných pravidel hospodářské soutěže a nesmějí účast v soutěži zneužívat. Zneužitím účasti v hospodářské soutěži je nekalé soutěžní jednání (dále jen nekalá soutěž ) a nedovolené omezování hospodářské soutěže. Nedovolené omezování hospodářské soutěže upravuje zvláštní zákon (zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů). správní v Praze 9

10 NEKALÁ SOUTĚŽ Nekalou soutěží je * jednání v hospodářské soutěži, * které je v rozporu s dobrými mravy soutěže * a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. NEKALÁ SOUTĚŽ Nekalou soutěží je zejména: a) klamavá reklama. b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, mohou se proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Nekalá soutěž Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. 150 Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži 151 Porušování průmyslových práv Kdo neoprávněně zasáhne do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán Práva průmyslová správní v Praze 10

11 Předmětem práva průmyslového se rozumí souhrn práv k nehmotným statkům, které jsou průmyslově využitelné, a které jsou buď výsledkem tvůrčí činnosti (např. práva k objevu, vynálezu, průmyslovému vzoru), nebo jde o tzv. netvůrčí práva (např. práva k obchodnímu jménu, k ochranné známce, k označení původu výrobků). Tvůrčí práva průmyslového Tvůrčími právy průmyslového se rozumí: patentové právo, vzorové právo (právo užitných vzorů a právo průmyslových vzorů), právo topografií polovodičových výrobků, právo k biotechnologickému vynálezu, šlechtitelské právo, právo zdravotnických a rostlinolékařských metod, zlepšovatelské právo, jiná tvůrčí práva průmyslového nepožívající zákonné ochrany (např. objevitelské právo, právo ke know-how, právo k doménovému jménu apod.). Vynálezy Vynálezy Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Za vynálezy se nepovažují zejména a)objevy, vědecké teorie a matematické metody; b)estetické výtvory; c)plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, jakož i programy počítačů; d)podávání informací. Vynálezy Patenty se neudělují: a)na vynálezy, jejichž využití by se příčilo veřejnému pořádku nebo dobrým mravům; to nelze vyvodit pouze z toho, že využití vynálezu je zakázáno právním předpisem; b)na odrůdy rostlin a plemena zvířat nebo v zásadě biologické způsoby pěstování rostlin či chovu zvířat; toto ustanovení neplatí pro mikrobiologické způsoby a výrobky těmito způsoby získané; Novost Vynález je nový, není-li součástí stavu techniky. Stavem techniky je vše, k čemu byl přede dnem, od něhož přísluší přihlašovateli právo přednosti ( 27), umožněn přístup veřejnosti písemně, ústně, využíváním nebo jiným způsobem. předuveřejnění! správní v Praze 11

12 Podnikový vynález ( 9) (1) Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen "pracovní poměr") k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno. (2) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, je povinen zaměstnavatele o této skutečnosti neprodleně písemně vyrozumět a předat mu podklady potřebné k posouzení vynálezu. Podnikový vynález ( 9) (3) Neuplatní-li zaměstnavatel ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění podle ustanovení odstavce 2 vůči původci právo na patent, přechází toto právo zpět na původce. Zaměstnavatel i původce jsou v této lhůtě povinni zachovávat vůči třetím osobám o vynálezu mlčenlivost. (4) Původce, který vytvořil vynález v pracovním poměru, na nějž zaměstnavatel uplatnil právo na patent, má právo vůči zaměstnavateli na přiměřenou odměnu. Pro její výši je rozhodný technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosažený jeho možným využitím nebo jiným uplatněním, přičemž se přihlíží k materiálnímu podílu zaměstnavatele na vytvoření vynálezu a k rozsahu pracovních úkolů původce. Dostane-li se již vyplacená odměna do zjevného nepoměru s přínosem dosaženým pozdějším využitím nebo jiným uplatněním vynálezu, má původce právo na dodatečné vypořádání. Práva spojená s vynálezem Doba platnosti patentu (1) Patent platí dvacet let od podání přihlášky vynálezu. (2) Za udržování patentu v platnosti je majitel povinen platit každoročně poplatky podle zvláštního právního předpisu. zákon č. 173/2002 Sb. o poplatcích za udržování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů udržovací poplatky za patent: rok Kč, rok Kč, 9. rok Kč, 10. rok Kč, každý další rok o Kč více, až 20. rok Kč Práva spojená s vynálezem Zánik patentu Patent zanikne, jestliže: a)uplyne doba jeho platnosti; b)majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udržování patentu v platnosti; c)majitel patentu se ho vzdá; v tomto případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu. Práva spojená s vynálezem Zrušení patentu (má zpětnou účinnost ode dne počátku jeho platnosti). Úřad patent zruší, zjistí-li se dodatečně, a) že vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti; b) že vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit; Práva spojená s vynálezem c)že předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu nebo že předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo bylli rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen; d)že majitel patentu na něj nemá právo podle 8; zrušení v tomto případě Úřad provede na návrh oprávněné osoby ( dle rozhodnutí soudu - 29). správní v Praze 12

13 Poznámka k soudnímu řízení Soudní řízení v oblasti práv duševního probíhá v 1. stupni před krajskými soudy - 9 občanského soudního řádu: odst. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně: b) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, Poznámka k soudnímu řízení Soudní řízení v oblasti práv duševního probíhá v 1. stupni před krajskými soudy - 9 občanského soudního řádu, odst. (3): Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně: k) ve věcech ochrany hospodářské soutěže, l) ve sporech o ochranu práv porušených nebo ohrožených nekalým soutěžním jednáním46) a z porušení nebo ohrožení práva na obchodní tajemství, m) ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, n) ve sporech z práv k obchodní firmě, o) ve sporech o nárocích vycházejících z průmyslového, o nárocích z ohrožení a porušení práv z průmyslového a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva z průmyslového, Převod patentu a licence 14 Poskytnutí licence (1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen "licenční smlouva"). (2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku ( 69). ŘÍZENÍ O UDĚLENÍ PATENTU 15 Převod patentu Patent se převádí písemnou smlouvou, která nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku. Přihláška vynálezu Možnosti přihlášení u nás a v zahraničí: a) česká přihláška, b) národní přihláška v jiném státě, c) mezinárodní přihláška, d) evropská patentová přihláška. Licenční smlouva k předmětům průmyslového 508 Základní ustanovení (1) Licenční smlouvou k předmětům průmyslového opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového (dále jen právo ) a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty. (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu. správní v Praze 13

14 UŽITNÉ VZORY Patentová ochrana nemusí být vždy jedinou vhodnou formou ochrany jedinečných technických řešení. Pro předměty s nižší vynálezeckou úrovní, popř. menšího ekonomického významu, je možné zvolit si pro svůj vynález jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu tzv. užitným vzorem. Užitným vzorem jsou nová, průmyslově využitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Z uvedeného je zřejmé, že podmínky ochrany užitného vzoru se od ochrany patentem liší jen požadavkem na úroveň řešení. I UžVz má být nový = není součástí stavu techniky rozdíl je v přístupu Úřadu: VYNÁLEZ: provádí se předběžný a úplný průzkum UŽ. VZOR: pouze tzv. průzkum způsobilosti k zápisu užitného vzoru do rejstříku, nikoliv ale průzkum stavu techniky (novost a úroveň řešení) a lze namítat proti zapsanému vzoru. Pokud jde o právo na ochranu užitným vzorem a náležitosti přihlášky užitného vzoru, platí obdobné zásady jako v případě patentové přihlášky. Základní rozdíl spočívá v řízení o přihláškách užitných vzorů. Řízení je zde založeno na tzv. registračním principu, kdy Úřad zkoumá jen splnění základních podmínek pro ochranu a zapíše užitný vzor do rejstříku, aniž by zkoumal, zda předmět přihlášky je z hlediska novosti a tvůrčí úrovně způsobilý k ochraně. Na rozdíl od patentové ochrany k zápisu užitného vzoru může dojít velmi rychle, zpravidla za tři až čtyři měsíce po podání přihlášky. Za určitých podmínek je možné dokonce z původní přihlášky vynálezu odbočit na přihlášku užitného vzoru při zachování původní priority. Doba ochrany užitného vzoru však trvá čtyři roky, ale na žádost jeho majitele může být prodloužena dvakrát o tři roky. Maximální doba platnosti užitného vzoru je tedy 10 let. Ochrana jako UžVz je ideální pro předměty s kratší životností, protože účinky zápisu užitného vzoru jsou stejné jako účinky patentu. Tím, že užitný vzor se zapisuje do rejstříku bez průzkumu novosti a úrovně řešení, je také ochrana oproti patentu slabší a postavení jeho majitele méně jisté. Výhodou je, že poplatky, za užitný vzor jsou řádově mnohem nižší. správní v Praze 14

15 PRŮMYSLOVÉ VZORY Ochrana průmyslového vzoru zápisem do rejstříku je určena pro řešení designérská. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení. Jde o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku, nikoliv např. o jeho technickou nebo konstrukční podstatu. Výrobkem je průmyslově nebo řemeslně vyrobený prostorový nebo plošný předmět. Grafika sama o sobě, bez spojení s konkrétním výrobkem, průmyslovým vzorem není. Ne každý průmyslový vzor je možné chránit. Průmyslový vzor lze chránit, je-li nový a má-li individuální povahu. Nový je, nebyl-li přede dnem podání přihlášky nebo přede dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti shodný průmyslový vzor. Za takové zpřístupnění se nepovažuje případ, když byl průmyslový vzor zpřístupněn původcem nebo jeho právním nástupcem během 12 měsíců přede dnem podání přihlášky. Průmyslové vzory se považují za shodné, jestliže se liší pouze nepodstatně. Průmyslový vzor má individuální povahu, jestliže celkový dojem, který vyvolává u informovaného uživatele, se liší od celkového dojmu, který u něj vyvolává průmyslový vzor zpřístupněný přede dnem podání přihlášky. Vedle základních požadavků pro ochranitelnost průmyslových vzorů jsou ještě další, v aplikaci méně frekventované. Viz dále - a zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů. O zápis průmyslového vzoru do rejstříku se žádá přihláškou průmyslového vzoru. Přihláška průmyslového vzoru musí obsahovat údaje o přihlašovateli, projev jeho vůle o zápis průmyslového vzoru do rejstříku a vyobrazení průmyslového vzoru, které dává jednoznačnou představu o vzhledu výrobku. Vyobrazení průmyslového vzoru je nejdůležitější přílohou přihlášky a jeho provedení je třeba věnovat velkou péči, neboť jen ono definuje předmět ochrany a rozsah této ochrany. Vyobrazení může mít formu fotografie nebo výkresu. Přihláška může být podána jako jednoduchá, tzn. že zápis do rejstříku je požadován pro jeden průmyslový vzor, nebo jako hromadná, tj. že v přihlášce je požadován zápis dvou nebo více průmyslových vzorů. Průmyslové vzory obsažené v hromadné přihlášce musí patřit do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Viz Lokarnská dohoda z 8. října 1968 ustanovující Mezinárodní třídění pro průmyslové vzory (32 tříd a 223 podtříd, abecední seznam výrobků sestává z cca 7000 položek). správní v Praze 15

16 Získaná ochrana zabezpečuje vlastníku výlučné právo užívat průmyslový vzor, bránit třetím osobám užívat jej bez jeho souhlasu, poskytnout souhlas s užíváním průmyslového vzoru jiným osobám (licence) nebo na ně právo na průmyslový vzor převést. Užíváním průmyslového vzoru se rozumí zejména výroba či uvedení na trh výrobku, ve kterém je průmyslový vzor ztělesněn nebo na kterém je aplikován. Ochrana zapsaného průmyslového vzoru trvá 5 let ode dne podání přihlášky průmyslového vzoru. Vlastník průmyslového vzoru může dobu ochrany opakovaně obnovit, a to vždy o 5 let, až na celkovou dobu 25 let. (Poplatky rostou z 0 Kč vždy o Kč.) OCHRANNÉ ZNÁMKY Ochrannou známkou je označení schopné grafického znázornění, tvořené zejména slovy, písmeny, číslicemi, barvou, kresbou nebo tvarem výrobku či jeho obalu, určené k rozlišení výrobků nebo služeb. Přihlášku ochranné známky k zápisu do rejstříku může podat jak fyzická, tak i právnická osoba. Úřad průmyslového provede formální průzkum, zda má přihláška zákonem předepsané náležitosti, a poté i věcný průzkum, při němž zjišťuje, zda předmětem přihlášky není označení, které je nezpůsobilé k zápisu do rejstříku. Touto nezpůsobilostí se rozumí např. shodnost s jinou dříve zapsanou ochrannou známkou, druhové nebo popisné označení, klamavé nebo nepravdivé označení apod. Zápisem do rejstříku získává majitel ochranné známky výlučné právo tuto známku používat. Platnost zápisu trvá 10 let, tuto dobu však majitel může proti zaplacení poplatku prodloužit podáním žádosti o obnovu zápisu vždy o dalších 10 let. Právní úprava Ochrannou známkou může být za podmínek stanovených tímto zákonem jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. jsou vyloučena z ochrany např. označení zvuková nebo čichová (ale!). správní v Praze 16

17 Právní úprava Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou a) zapsány v rejstříku ochranných známek vedeném Úřadem průmyslového ( národní ochranné známky ), b) s účinky pro Českou republiku zapsány v rejstříku vedeném Mezinárodním úřadem duševního na základě mezinárodní přihlášky ve smyslu Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek nebo Protokolu k Madridské dohodě ( mezinárodní ochranné známky ), Právní úprava Na území České republiky požívají ochrany ochranné známky, které jsou c) zapsány v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství (NAŘÍZENÍ RADY ES č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství) ( ochranné známky Společenství ), d) na území České republiky všeobecně známé (dále jen všeobecně známé známky ) ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového (dále jen Pařížská úmluva ) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního. Práva z ochranné známky Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Své právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku. OCHRANA TOPOGRAFIÍ POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ V polovodičovém průmyslu je pro vyrobení integrovaného obvodu s požadovanou funkcí základním řešením rozmístění obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu a jejich propojení. Takové řešení, respektive jeho znázornění, má povahu tvůrčího díla, které musí být chráněno proti pirátskému kopírování a neoprávněnému obohacování. Tomu slouží zápis určité topografie polovodičových výrobků do státního rejstříku. K zápisu topografie polovodičového výrobku do státního rejstříku může dojít jen na základě přihlášky podané u Úřadu. Právo na ochranu topografie mohou uplatnit jen občané České republiky nebo osoby, které mají na bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace (WTO). Ostatní jen za podmínky vzájemnosti. Řízení o přihlášce provádí Úřad na základě registračního principu, nezkoumá tedy materiální podmínky ochrany. Zápis lze napadnout výmazem. Úřad vede rejstřík topografií, do něhož zaznamenává všechny rozhodné údaje a který je veřejně přístupný. správní v Praze 17

18 Vymezení pojmů OCHRANA ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ A OZNAČENÍ PŮVODU Označením původu je název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle zákona. Vymezení pojmů Zeměpisným označením je název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby. Obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh. Právní úprava Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů ZÁPOČTOVÝ TEST cca 17 otázek polovina AutZ, polovina práva průmyslová a nekalá soutěž odpovědi jako v autoškole: jedna, více, všechny, žádná bez pomůcek pozor na přesné formulace (dvojité zápory, důležitá slova) PODEPSAT SE ČITELNĚ, uvést SKUPINU opravný termín bude POUZE JEDEN! správní v Praze 18