Plán péče. Přesyp u Malolánského

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Přesyp u Malolánského (ve smyslu vyhlášky č. 64/2011 Sb.) na období

2 2

3 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1. Základní identifikační údaje Evidenční číslo: 727 Kategorie ochrany: Přírodní památka Název území: Přesyp u Malolánského Druh právního vyhlašovacího předpisu: Usnesení č. 132 Vydal: Rada Okresního národního výboru v Pardubicích Datum platnosti a datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Pardubický Pardubice Pardubice Lány u Dašic Lány u Dašic (kód 67910) - DKM 1.3. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Lány u Dašic (kód 67910) Výměra Číslo Číslo parcely Číslo Plocha listu parcely Druh podle parcely parcely v vlastnictví podle pozemku DKM podle PK ZCHÚ DKM (ha) Vlastník 397 0, ,41 lesní. poz. 227 Voříšek Karel, Kostěnice 140, Kostěnice, Burianová Eliška, Chorušická 470/16, Praha 8, Čimice, /32; Petras Martin 407/1 Ing., Na Březince 1370/21, Praha-Smíchov, /16; Petras Michal MUDr., 407/2 1, /2 407/3 0,78 lesní. poz. 51 Mládežnická 876/2, Karlovy Vary, Rybáře, /16; Vácha Luboš, Rinkaby 20, Tävelsas 35595, Švédsko - 5/32; Votlučková Františka, adresa neznámá - 2/16; Voves Jiří MUDr., Na Fufernách 7, Sušice II, /32; Voves Václav Ing., Lazaretní 1173/22, Plzeň, Doubravka, / , ,90 lesní. poz. 85 Loučná - Dašice, a.s.palackého 485, Dašice, , ,48 lesní. poz. 85 Loučná - Dašice, a.s.palackého 485, Dašice, Celkem - - 2, Do ochranného pásma 50 m zasahují pozemky: sever: 429/3; východ: za současného stavu vyhlášení jsou to pokračování parcel vlastního ZCHÚ; jih: 429/4; západ za cestou: 390/1, 390/2, 390/3, 390/5, 390/6, 390/8, 394/1, 394/2, 394/3, 406/2, 415/2, 436/4 (pole) Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha Způsob využití pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 2,57 Ochranné pásmo je vodní plochy podle 37 odst.1 - zákona č. 114/1992 zamokřená plocha - Sb. území do rybník nebo nádrž - vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. vodní tok - trvalé travní porosty - 3

4 orná půda - zahrada - ovocný sad - ostatní plochy - neplodná půda - zastavěné - plochy a nádvoří plocha celkem 2,57 ostatní způsoby využití - Celková plocha: podle usnesení z r. 1982: 2,65 ha podle současného KN 2,57 ha podle digitalizace 2,57 ha Katastrální mapka na ortofotu 4

5 1.5. Překryv s jinými chráněnými územími Národní park: Chráněná krajinná oblast: Jiný typ chráněného území: Natura ptačí oblast: Natura evropsky významná lokalita: není není není není není 1.6. Kategorie IUCN Kategorie III Přírodní památka: Definice: Oblast obsahující jeden či více specifických přírodních jevů s velmi vysokou nebo jedinečnou hodnotou díky své neobvyklosti, reprezentativním či estetickým kvalitám a přírodovědnému významu. Cíle managementu: - chránit nebo uchovat na věčné časy specifické jedinečné přírodní jevy díky jejich přírodnímu významu, jedinečné či reprezentativní kvalitě anebo duchovnímu významu; - v rozsahu, přiměřeném předchozímu cíli, poskytovat možnosti pro výzkum, vzdělávání, popularizaci a uvědomování veřejnosti; - eliminovat a poté zabraňovat exploataci nebo jiným způsobům využívání, které by byly v rozporu s důvodem vyhlášení; - poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Dle usnesení ONV z r. 1982: K ochraně psammofilní flóry na písečném přesypu, zvláště druhu ostřice pískomilná (Carex pseudobrizoides) Hlavní předmět ochrany současný stav V současnosti je možné definovat předmět ochrany na základě původního záměru a podle současného stavu takto: Ochrana populace kriticky ohroženého druhu rostliny - ostřice pískomilné včetně jejího biotopu Cíl ochrany Základním cílem péče je ochrana a zlepšení stavu populace ostřice pískomilné. Této ochraně a podpoře musí být zcela podřízeny všechny záměry a opatření na daném biotopu. S tím souvisí výrazné utlumení až zamezení běžného lesnického hospodaření. 5

6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Lokalita leží u obce Malolánské, v lese asi 1 km SZ od silnice Zminný-Lány u Dašic. Jedná se o nevýrazný přesyp vátého písku, který není zase tolik vysoko nad hladinou podzemní vody, což dokládají některé vlhkomilnější druhy zasahující do lokality a především mírně zamokřovaná půda v porostu na druhé straně cesty, což je jen o 2-3 m nižší poloha Přírodní poměry GEOMORFOLOGIE: Geomorfologické členění (DEMEK a kol. 2006): VI Česká tabule, VIC Východočeská tabule, VIC-1 Východolabská tabule, VIC-1C Pardubická kotlina, VIC-1C-6 Dašická kotlina. Nadmořská výška: 225 m n.m. GEOLOGIE: pleistocénní až holocenní naváté písky na křídovém slínovcovém podloží. FYTOGEOGRAFICKÉ ČLENĚNÍ (SKALICKÝ 1988): České termofytikum / 15. Východní Polabí / 15c. Pardubické Polabí BIOREGION (CULEK 1996): Pardubický PŮDA: Jde o půdní subtypy: regozem arenická, a kambizem arenická. KLIMATICKÉ POMĚRY: Klimatická oblast (Atlas podnebí ČSSR 1958): A3 - teplá oblast; okrsek suchý s mírnou zimou. Klimatická oblast (Quit 1971): mírně teplá T 2 - dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrné roční srážky jsou 600 mm, srážky ve vegetačním období mm. Průměrná roční teplota 8 o C, průměrná teplota ve vegetačním období o C. Charakteristiky T2 Počet letních dnů Počet dnů nad 10 C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu 8-9 Prům. teplota v říjnu 7-9 dnů srážek nad 1 mm Úhrn srážek ve veg.době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

7 Přehled o flóře a fauně EKOSYSTÉMY název ekosystému L7.4 Acidofilní doubravy na písku podíl plochy v ZCHÚ (%) 100 popis ekosystému acidofilní doubrava s psamofilní vegetací zde na přechodu do L7.1 Suché acidofilní doubravy BOTANIKA Údaje z lokality nejčastěji uvádějí FALTYS, FALTYSOVÁ (1987, 1988, 2003). Ti dále citují Procházku (1977). Lokalitu dále navštěvuje ŘEPKA (2006). Napěstovanou Carex pseudobrizoides na zahradě má HÁJEK, A. CHKO Broumovsko (ústní sdělení 2011) V roce 2011 provedla zběžný botanický inventarizační průzkum PRAUSOVÁ s excerpcí údajů viz příloha. Mapka rozšíření populace ostřice pískomilné MYKOLOGIE Z lokality údaje nejsou známy. ZOOLOGIE V r zde byl proveden v rámci managementu na konci léta hrubý ornitologický soupis lokality s okolím. V roce 2011 zde provedl průzkum entomofauny KOPECKÝ - viz přílohy. Díky (ne)hospodaření je většina ZCHÚ porostlá zapojeným borovým lesem s podrostem dalších dřevin a keřů v různých stádiích rozpadu. To vyhovuje některým náročnějším saproxylofágním a mykofágním druhům, jako je například lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) zařazený dle vyhl. 166/2005 Sb. do seznamu druhů vyžadujících územní ochranu v zájmu ES (NATURA 2000) a chráněný dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožený a řazený v kategorii ohrožený dle Červeného seznamu bezobratlých ČR (FARKAČ, KRÁL & ŠKORPÍK 2005). Zajímavým nálezem ojedinělého druhu myrmekofilního brouka je výskyt mršníka (Hetaerius ferrugineus) u mravence otročícího (Formica fusca). Z rodu Formica, který je vyjmenovaný celý ve vyhl. 395/1992 Sb. 7

8 v kategorii ohrožený, žije rozptýleně po celé ZCHÚ spolu s mravencem otročícím F. fucsa i mravenec lesní (Formica polyctena). V jarních měsících (2011) bylo také pozorováno několik matek čmeláka ze skupiny čmeláka zemního (Bombus sp. terrestris X lucorum), které jsou ve vyhlášce 395/1992 Sb. zahrnuty v kategorii ohrožený (celý rod Bombus). Obvyklé spektrum saproxylofágního hmyzu typické pro toto stádium lesa, doplňuje několik nenáročných psamofilních druhů vytlačených sukcesí na prosluněný okraj v okolí písčité cesty v jihozápadním cípu ZCHÚ. Výskyt lesáka rumělkového ( PP - červeně, ochr. pásmo - růžově, místo nálezu - mřížka) KOPECKÝ 2011 PŘEHLED VÝSKYTU OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN A ŽIVOČICHŮ název druhu česky CÉVNATÉ ROSTLINY ostřice pískomilná kolenec jarní paličkovec šedavý HMYZ vědecký název Carex pseudobrizoides Spergula morisonii Corynephorus canescens aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ několik kolonií viz mapka výskytu u přístupové cesty nyní nenalezen lesák rumělkový Cucujus cinnaberinus nižší stovky kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a podle červeného seznamu 8 C1 C4a R 2 C3, NATURA autor, popis biotopu druhu a další poznámky PRAUSOVÁ 2011, ŘEPKA 2006, FALTYS 1988 Vytrvalá rostlina rostoucí vzácně v prosvětlených písčitých borech. PRAUSOVÁ 2011, FALTYS 1988 Jednoletá rostliny rostoucí na výslunných kamenitých svazích, písčinách, suchých pastvinách a světlých borech. Vyhledává kyselé, na živiny a humus chudé půdy. FALTYS 1988 Vytrvalá, hustě trsnatá rostlina rostoucí na otevřených trávnících písčin, při okrajích písčitých borů, v pískovnách a kolem cest, v pásmu od nížin po pahorkatiny. KOPECKÝ 2011 Ke svému vývoji vyžaduje dostatečný počet padlých či zlomených stromů v souvislých lesních porostech. Larvy se vyvíjejí v hnijícím vlhkém, černohnědě zabarveném lýku pod uvolněnou borkou padlých či zlomených listnatých stromů nebo ulomených silných větvích. Larvy i imaga se živí hnijícím lýkem, larvy jsou příležitostně dravé. Vývoj trvá minimálně dva roky, dospělci brouci se líhnou na konci léta či na podzim, přezimují a na jaře se páří a kladou vajíčka.

9 mravenec lesní mravenec otročící čmelák zemní Formica polyctena Formica fusca Bombus sp. (terrestris X lucorum) nižší desítky hnízd nižší desítky hnízd 3 3 jednotlivě 3 KOPECKÝ 2011 Mravenec lesní menší preferuje suchá stanoviště v teplejších oblastech. Početné kolonie zakládá v listnatých i jehličnatých lesích (většinou na jejich okrajích). KOPECKÝ 2011 Je to jeden z nejhojnějších mravenců, žijících především na stinných místech na nekultivovaných půdách i v zahradách. Hnízdo buduje hlavně v zemi, někdy pod kameny, ale často i ve starých pařezech nebo pod kůrou. Nejsou-li na lokalitě kameny, staví kupky. KOPECKÝ 2011 Kolonie (hnízda) si staví tento druh pod zemí v hloubce cca 1,5 metru. Kolonie čítají od 200 do 800 jedinců. Na rozdíl od včel přezimují pouze oplodněné samice, která na jaře zakládá novu kolonii. Vysvětlivky: 1 - kriticky ohrožený, 2 - silně ohrožený, 3 ohrožený - podle vyhlášky 395/1992 Sb. C1 - taxon kriticky ohrož., C2 - taxon silně ohrož., C3 taxon ohrož., C4 vzácnější taxon vyžadující další pozornost (C4a - méně ohrož., C4b - dosud nedostatečně prostudované); R - regionálně významný; CR - kriticky ohrožený, EN - (silně) ohrožený, VU - zranitelný (ohrožený), NT - téměř ohrožený, DD - druh, o němž jsou nedostatečne udaje - podle Červených seznamů IUCN-AOPK ; NATURA - evropsky významné druhy zařazené do seznamu (vyhl. 166/2005 Sb. a nařízení vlády 51/2004 Sb.) 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti a současnosti Plochu chráněného území tvoří rozpadající se borový porost s přibývajícím keřovým a bylinným patrem. Od doby objevu ostřice pískomilné (jako zcela nového druhu rostliny do té doby na území České republiky neznámého) se situace na lokalitě zhoršuje. V podstatě odsud vymizely světlomilné pískomilné druhy, v literatuře o území odtud udávané. Stanoviště těchto druhů je nyní mimo v lesním lemu u cesty severozápadně od chráněného území směrem k obci Veska. Ostřice pískomilná je světlomilný druh, který ve své domovině roste na písečných dunách. Se zahušťováním podrostu dochází k sílícímu zastínění, které má za následek oslabování její populace. Dosavadní lesní (ne)hospodaření na lokalitě přímo populaci ostřice zatím neohrožovalo. V r došlo k žádosti na provedení plánované (podle LHO) mýtní těžby v porostních skupinách 69Bi10 a 69Bi13. Přímo v nejhodnotnější části, co se týče výskytu ostřice. Na základě posudků od R. Řepky a AOPK krajský úřad tuto těžbu zamítl. Neprováděly se zde ani tzv. nahodilé těžby a z lesnického hlediska zanedbaný porost se vyvíjí přirozeným způsobem k acidofilní doubravě (pomístný podrost dubu zimního (Quercus petraea) a letního (Quercus robur). Díky zanedbanosti je zde velký počet osvětlených souší, jež byly osídleny ohroženým druhem hmyzu lesákem rumělkovým. Vlastní borový porost je nyní velmi prořídlý a plný souší a příliš už lokalitu nestíní. V podrostu se však velmi výrazně rozšířil stínící dub červený (Quercus rubra) a expanzivně lokalitu zarůstá ostružiník (Rubus). Případné standardní lesnické hospodaření, tedy holoseč a výsadba v hustém sponu nebo naorání a přirozená obnova borovicí by biotop zcela přeměnilo (naorání, buřeň a zavřený zápoj mladé borové kultury). MYSLIVOST S ohledem na charakter ochrany zde škody zvěří okusem nehrají zásadní roli. REKREACE A SKLÁDKY Přestože je území poblíž extravilánu tří obcí a v poměrně malém lesním komplexu není lokalita v podstatě rekreací ohrožena. Není třeba přeceňovat vliv pohybu lidí po lokalitě. Ohrožením jsou však skládky podél přístupové cesty Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Plán péče pro PP Přesyp u Malolánského na období , MORAVEC, FALTYS (2004). Lesní hospodářská osnova: LHO Pardubice (kód ) B i, j, k10 9

10 Rozhodnutí o kategorizaci lesů KÚ Pardubického kraje (52/99-LHP z r. 1999) - (členěno podle parcel) - les zvláštního určení v 1. zónách CHKO a v přírodních rezervacích a v přírodních památkách ( 8/2a lesního zákona) Současný stav chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 17 - Polabí Lesní hospodářský plán/osnova LHO Pardubice (kód ) B i7,i10, i13, j10, k10 Výměra LHO v ZCHÚ (ha) 2,65 ha Období platnosti LHO Organizace lesního hospodářství odborný lesní hospodář dle evidence ORP Pardubice Přehled výměr a zastoupení lesních typů Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní Výměra Podíl Název LT Přirozená dřevinná skladba LT (ÚHUL 2005) typ (ha) (%) 1S6 SVĚŽÍ DOUBRAVA NA PÍSCÍCH ostružiníková DB 80, LP 10, (BO, BŘ, HB) 10, BB 1, S7 SVĚŽÍ DOUBRAVA NA PÍSCÍCH na dunách DB 80, BO 10, (LP, BŘ, HB) 10 1, , Poznámky: JV = javor klen a mléč; DB = dub letní a zimní; LP = lípa srdčitá a velkolistá; JL = jilm horský a habrolistý; Stav lesnické typologie: revize mapování 2011, MIKESKA, ÚHÚL, pob. Hradec Králové. Mapka lesnická typologická na ortofotu 10

11 Porovnání dřevinných skladeb (%) SM JD BO VJ BKS O.J jehl. BK DBZ DBL DBČ JV BB BŘ HB LP TR JS AK O.L list. Přirozená dřevinná skladba: Současná dřevinná skladba: Poznámky: Přirozená druhová skladba je odvozena vážením z lesních typů. Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů (vyhl. 64/2011 Sb.) Stupně přirozenosti lesních porostů 1. Les původní 2. Les přírodní 3. Les přírodě blízký 4. Les kulturní (přírodě vzdálený) 5. Les nepůvodní Skladba dřevin Přípustné způsoby ovlivnění lesních porostů 1. (%) mýtní těžba jednotlivých stromů (toulavá t.) před více než 100 lety, 2. odvoz odumřelého dříví před více než 50 lety, 3. pastva domácích zvířat nebo chov spárkaté zvěře v minulosti, přičemž tyto vlivy na druhovou skladbu, strukturu a texturu dřevinné složky jsou v současnosti zanedbatelné obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na méně než 1/4 plochy (v současnosti ne), mýtní těžba s následnou sekundár. sukcesí lesa v minulosti, 2. zásahy sledující cíle ochrany přírody v minulosti (v současnosti ne), 3. odvoz odumřelého dříví v posledních 50 letech (v současnosti ne) obnovní (těžba, umělá obnova) a výchovné zásahy sledující hospodářské cíle v minulosti na více než 1/4 plochy (v současnosti ne), 2. v současnosti pouze zásahy sledující cíle ochrany přírody (zásahy managementové), 3. nahodilá těžba živých stromů (BO, SM) nalétnutých kůrovci a odvoz tohoto dříví v současnosti Les s významným zastoupením přirozené dřevinné skladby, ale dosud produkčně hospodářsky využívaný Les s významným zastoupením nepůvodní dřevinné skladby a nadále hospodářsky využívaný Barva v mapě zelená 0 hnědá 0 žlutá 10 modrá 80 červená 5 Zastou pení % 1. přítomnost stanovištně a geograficky nepůvodních dřevin v % 2. přítomnost všech hlavních geograficky a stanovištně původních druhů dřevin, tj. druhů s předpokládaným původním zastoupením více než 20%, v zastoupení nejméně 1% Mapka přirozenosti lesních porostů 11

12 2.5. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další postup Dosavadní lesní (ne)hospodaření na lokalitě přímo populaci ostřice neohrožuje. Ostřice pískomilná je sice světlomilným druhem, ale některé porosty ostřice přežívají v částečném zástinu i v místech bohatšího podrostu. Mají sice sníženou plodnost, ale pravděpodobně hlavním mechanismem přežívání této rostliny je vegetativní šíření dlouhými šlahouny těsně pod zemí. V blízkém okolí je známo dalších 5 mikrolokalit této ostřice, které nejsou chráněny a je nutno provést jejich revizi a ochranu (Faltys 2004). Na území České republiky není známá žádná další lokalita výskytu (kromě polykormonu v Labských pískovcích), než těchto 6 mikrolokalit. Provedením těžby porostu by došlo k ovlivnění podmínek stávající populace ostřice pískomilné nástupem pasekového stadia s ostružiníkem a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos), narušením populace přibližováním dřeva nebo dokonce naoráním a nakonec zastíněním následnou kulturou. Prosvětlování zbylého borového porostu spolu s eutrofizací stanoviště působí na zvýšenou růstovou aktivitu ostružiníku a jiných pasekových druhů a rovněž dubu červeného a akátu (Robinia pseudoacacia). V r byla na lokalitě provedena likvidace akátu. Tento zásah bez opakování nemá požadovaný efekt a navíc se ukazuje, že nejvíce stínící a likvidační účinky na populaci ostřice má dub červený, střemcha pozdní (Prunus serotina) a ostružiník. Uvedenou lokalitu je nutno udržovat v podstatě nelesnickým cíleným managementem - odstraňováním dubu červeného, akátu a ostružiníku (vytrhováním) a podél cesty v JZ části i pomístně obnažováním písku pro podporu psamofilní entomofauny i flory. Podle konkrétního chování populace ostřice pískomilné na lokalitě by se dalo usuzovat, že vedle světlomilnosti závisí její vitalita i na určitém dosahu vlhkosti. Jednak se masivně nachází ve společnosti třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) a jednak lze tušit dosah v písku vzlínající spodní vody, neboť hned za cestou je patrná vlhká bezkolencová doubrava a výškový rozdíl duny je cca 1-2 m Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vzhledem k jednoznačnému vymezení předmětu ochrany a vzhledem k nárokům dalších možných předmětů ochrany - lesáka rumělkového, mravenců rodu Formica a čmeláků Bombus nemělo by zde dojít ke kolizi mezi zájmy ochrany konkrétních druhů. Mapka lesnická na ortofotu 12

13 3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o les Jak už bylo zmíněno a jak vyplývá z dosavadního vývoje, současného stavu a potenciálu lokality je nejdůležitější prioritou zlepšení a podpora populace ostřice pískomilné. Ukazuje se, že zde nelze praktikovat klasické lesnické hospodářské způsoby včetně naplno výběrného, a proto nejjednodušší bude pokračovat v principu téměř lesnické bezzásahovosti. Les je natolik malý a borovice natolik nekvalitní, že celková ztráta na produkci dřeva ve vztahu k nákladům nemusí být příliš podstatná. Celkovému záměru a cíli by měla být podřízena i tzv. nahodilá těžba. Tedy vlastně bez nahodilé těžby, tak jak se tomu dělo doposud. Vzhledem k tomu, že záměrem je řídký porost není mít obavu z obnovy. Stávající staré borové porosty svým značně prořídlým zápojem nejsou ohrožením předmětu ochrany, nýbrž mohutně se rozvíjející podrost především utlačuje ostružiník, dub červený, akát případně krušina a bez, místy střemcha pozdní. V místech nejstarších skupin je patrný podrost dubu letního. Dub letní zastiňuje málo podobně jako borovice a na rozdíl od totální likvidace dubu červeného je ho nutno ponechávat jako budoucí porost a spíše ho podporovat na hodně prořídlých místech spolu s náletem borovice. Borovici lesní lze jednotlivě dosazovat pouze na světliny s nástupem pasekové vegetace v řídkém sponu. Optimální by bylo využít místního náletu domácích dřevin (s ochranou proti zvěři) a důsledně odstraňovat akát, dub červený, vejmutovku (Pinus strobus) a střemchu pozdní a dále ostružiník (vytrháváním) a třtinu křovištní (vytrháváním). (V úvahu by stála i pastva koz, která zde v minulosti nemusela být vyloučena. Ta by však vyžadovala citlivý, experimentální postup, aby nedošlo naopak k devastaci.) Pro podporu psamofilních organismů je vhodné provézt obnažení písku odstraněním vegetace v uzoučkém pásu podél cesty na JZ ovšem kromě míst s výskytem osřice pískomilné viz mapka opatření. Při realizaci jednotlivých opatřeních dle plánu péče je nezbytné brát zřetel na stanovištní a životní nároky zjištěných ochranářsky významných druhů!!! Mapka zásahů: červený šraf odstranění DBČ, AK a ostružiníku; žlutě obnažení písku mimo výskyt ostřice pískomilné 13

14 etáž hospodářský soubor dřeviny zast. dřevin % naléhavost stupeň přirozenosti Přírodní památka Přesyp u Malolánského Plán péče na období Podrobný popis porostů a výčet navrhovaných zásahů a činností v území T1: Popis lesních porostů a výčet navrhovaných zásahů a opatření v nich označení porostní skupiny výmě ra (ha) LT LT (%) věk poznámka doporučený zásah 69Bi ,00 1S BO hlavní prořídlá etáž - možnost holoseče na 1 výšku stromu v SZ okraji DB 2 s výsadbou BO bez naorání DBČ 1 - jinak ponechat bez zásahu neprovádět nahodilou KR 58 60/ střední etáž a řídká těžbu - pouze managementové zásahy v režii KÚ sloužící BR 25 spodní etáž a keře 10 k podpoře ostřice likvidace dubu červeného a DBČ 10 ostružiníku DB 5 TR 1 JVX 1 JS + 69Bi ,39 1S BO prořídlá kmenovina - ponechat bez zásahu neprovádět nahodilou na duně s podrostem AK, DBČ a DB a keři velká plocha ostřice pískomilné DB 2 BR 2 AK 3 DBC 1 KR 2 69Bi7č 7 0,20 1S DB dubová kmenovina 69Bj10č 10 0,80 1S6 1S7 69Bk ,38 1S6 1S BO 5 BR 3 KR 5 (část sk 7) v Z okraji s hustým podrostem keřů krušina, bez hroznatý těžbu - pouze managementové zásahy v režii KÚ sloužící k podpoře ostřice likvidace dubu červeného, akátu a ostružiníku - případně obnažení písku v JZ okraji - ponechat bez zásahu neprovádět nahodilou těžbu - pouze managementové zásahy v režii KÚ sloužící k podpoře ostřice likvidace keřového patra a ostružiníku 233 BO prořídlá kmenovina - ponechat bez zásahu neprovádět nahodilou s podrostem - zčásti mimo PP největší plocha ostřice pískomilné DB 2 DBC 1 BR 3 KR 5 AK 1 těžbu - pouze managementové zásahy v režii KÚ sloužící k podpoře ostřice likvidace dubu červeného, akátu a ostružiníku - případně obnažení písku v JZ okraji 233 BO prořídlá kmenovina - ponechat bez zásahu neprovádět nahodilou s podrostem velká plocha ostřice pískomilné DB 2 DBC 1 BR 2 KR 5 AK + těžbu - pouze managementové zásahy v režii KÚ sloužící k podpoře ostřice likvidace dubu červeného, akátu a ostružiníku - případně obnažení písku v JZ okraji Poznámky: Označení a členění porostu odpovídá současnému platnému LHP, ale jsou provedeny podstatné opravy v popisu - doplnění a opravy v zastoupení dřevin a doplnění podrostu a aktualizace věku. Vylišení porostních skupin v LHP je členěno prakticky pouze podle převládajícího věku a nepodchycuje úplnou druhovou, vertikální, horizontální ani stanovištní strukturu porostů a obsahuje chyby, jak v zastoupení dřevin tak i v zákresu. Mnoho porostních skupin se skládá z naprosto odlišných částí. V LHP nejsou podchyceny všechny vtroušené dřeviny, ani nálet a podrost, a ani věková diferenciace v rámci porostní skupiny. Každou porostní skupinu je proto třeba posuzovat podle konkrétních částí a stanovišť přímo v terénu. Stupně naléhavosti jednotlivých zásahů jsou podle následujícího členění: 1 - stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2 - stupeň - zásah vhodný, 3 - stupeň - zásah odložitelný Zabezpečení starých stromů a kostry výstavků v PP Na základě zkušeností se způsobem provádění těžeb v ZCHÚ je třeba upozornit, že je nutné do budoucna ponechat rovnoměrnou kostru starých stromů či skupinek stromů po celé ploše min 30 % v každém případě do rozpadu. Týká se to i ponechávání min 30% vývratů a padlých stromů

15 Geograficky nepůvodní dřeviny Na území rezervace se nacházejí jedinci trnovníku akátu, borovice vejmutovky, borovice banksovky, dubu červeného, střemchy pozdní a javoru stříbrného co nejdříve vytěžit Zásady opatření v lesích z pohledu zoologického a mykologického Jelikož se jedná o biotop s potenciálem psamofilních druhů entomofauny, které však vyžadují obnažené písčiny, či jen řídce porostlé osluněné duny, na jejich podporu by bylo nutné v místech mimo výskyt ostřice pískomilné, především podél JZ cesty v okraji provést pomístné obnažení písku. Vzhledem ke značné eutrofizaci stanoviště by však tyto zásahy musely být pravidelně opakované. KOPECKÝ 2011: Ke zlepšení suchých psamofilních společenstev, které hostí vzácné živočichy, navrhuji realizovat opatření spočívající v prosvětlení porostů v jiho-západním cípu ZCHÚ a jeho přiléhajícím ochranném pásmu podél písčité cesty z Malolánského do Veské. Toto navržené opatření viz mapa níže, je možné realizovat jen v případě, pokud není v kolizi s hlavním předmětem ochrany. Rozpadající se bory také tvoří vhodný biotop pro lesáka rumělkového, který zde nalezl, trochu překvapivě, (borovice není doposud zmíněna v literatuře jako jeho živná rostlina) vhodný biotop. Současnou vitalitu jeho populace zajistí bezzásahový režim porostů borovic, jak tomu je doposud. Navrhované opatření (prosvětlení porostu) k podpoře psamofilního hmyzu (žlutá mřížka) KOPECKÝ Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je zde podle 37 odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic ZCHÚ. S ohledem na rozšíření ostřice pískomilné, ale i lesáka rumělkového i za hranicí platně vyhlášené PP je význam ochranného pásma právě v SV části zásadní. Především zásady uvedené v tabulce T1 platí pro celý porost 69Bj10. Poté je nutno přehlásit ZCHÚ na celé dotčené parcely. 15

16 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Značení hranice existuje a je viditelné. Jsou zde i tabule se státním znakem a informační tabulí na většině přístupových míst Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Platné vyhlášení ZCHÚ svou hranicí zabírá jen části dotčených parcel a nikoli celé, jak uvádějí předchozí plány péče a jak se domnívá AOPK. Vzhledem k výskytu populace ostřice pískomilné a vzhledem ke zjednodušení administrativy a nutnosti zaměřit hranice PP lze doporučit přehlášení PP na celé dotčené parcely. Místo 2,65 ha by pak ZCHÚ mělo plochu 4,57 ha. V rámci zařízení LHPO bude nutné znovuvyhlášení lesa zvláštního určení ( 8/2a lesního zákona) státní správou lesů (KÚ Pardubického kraje) na pozemky tohoto ZCHÚ. (Pokud nebude možné zabezpečit plnění předmětu ochrany přírody v minimálních požadavcích, které vyplývají z plánu péče, dohodou s vlastníkem (správcem), je z dlouhodobého hlediska nejefektivnějším řešením výkup nebo směna pozemků.) Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Omezení místních negativních vlivů, zejména skládek odpadků a pohybu po rezervaci nebude nutné pro malý význam zatím řešit Návrhy na vzdělávací využití území I toto ZCHÚ má svůj vzdělávací a výzkumný význam i s ohledem na blízkost obcí. Bylo by vhodné umístit u JZ vstupní cesty naučnou tabuli s popisem smyslu zásahů a významu tohoto ZCHÚ s přiblížením biotopu a historie s fotografiemi a obrázky Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany a území Detailní průzkumy dávají více informací a podkladů pro dostatečnou argumentaci k cílům a zásahům a především ke konkrétnímu omezení či vyloučení hospodářského, mysliveckého či rekreačního využívání. Vzhledem k charakteru biotopu lze doporučit provést aktuální zoologické průzkumy měkkýšů a zejména obratlovců, a dále a mykologický průzkum. Zásadní bude trvalý monitoring stavu a vývoje populace ostřice pískomilné v návaznosti na prováděné zásahy a opatření. To samé by mělo probíhat na ostatních mikrolokalitách v okolí, která uvádí Faltys (2004) 16

17 4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (prací) Jedná se o lesy v majetku drobných vlastníků a břemeno vyplývající z předpisů o ochraně přírody a tedy i z (ne)hospodaření v lesích zvláštního určení z titulu ochrany přírody, je nutno vyřešit. Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené opatření Odstraňování dubu červeného, bezu, akátu, střemchy pozdní, ostružiníku a třtiny křovištní (cca 2 x 1,5 ha) C e l k e m (Kč) Možnosti financování z popudu vlastníků: a) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) řeší i environmentální lesnické otázky: Opatření II.2.3. Lesnicko-environmentální platby podopatření II.2.3 Zlepšování druhové skladby lesních porostů. Na zvýšený podíl MZD oproti minimálnímu podílu, jež ukládá lesní zákon, lze využít právě tento dotační titul (nařízení vlády č. 53/2009 Sb.). b) Finanční podpora pro lesní hospodářství v rámci operačního programu Životní prostředí Z pohledu lesnictví je stěžejní prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny a v jejím rámci zejména oblasti podpory 6.2 a 6.3, jejichž cílem je zlepšení přírodních poměrů v lesích podporou tvorby bohatě strukturovaných lesních porostů jako předpokladu pro zvýšení odolnosti lesů v budoucnu. Podpora v rámci OP ŽP je poskytována formou nevratné dotace, s maximální hranicí podpory 90 % z celkových způsobilých výdajů. c) Náhrada za ztížení lesního hospodaření se řeší podle 58 zákona č. 114/1992 v úplném znění č. 460/2004 a podle prováděcí vyhlášky 335/2006 Sb. (doslovná citace): Pokud vlastníku lesního pozemku vznikne nebo trvá v důsledku omezení vyplývajícího z ochrany přírody ve ZCHÚ újma, má nárok na její finanční náhradu. Finanční náhradu poskytne z prostředků státního rozpočtu příslušný orgán ochrany přírody na základě písemného uplatnění nároku vlastníka lesního pozemku, jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku. Nárok na finanční náhradu zaniká, pokud uplatnění nároku nebylo příslušnému orgánu ochrany přírody doručeno do 3 měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala. d) Orgán ochrany přírody může dle 69 zákona poskytnout vlastníkovi nebo nájemci pozemku finanční příspěvek, za předpokladu, že se tito zdrží určité činnosti nebo provedou dohodnuté práce ( 68 odst. 2 zákona) v zájmu zlepšení životního prostředí. e) Náklady na ochranu obnovy dřevin přirozené skladby proti srnčí a černé zvěři a náhrady za škody na přirozené obnově by měly být požadovány od nájemce honitby Použité podklady a zdroje informací Seznam literatury: CULEK, M. [ed.] (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. 244 s. VULTERIN, Z. (1964): Chráněná území východních Čech. - KSSPPOP Pardubice, nepag. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [EDS.] 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FALTYSOVÁ, H., BÁRTA F. A KOL. (2002): Pardubicko. In: Mackovčin, P. A Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 316 pp. DEMEK, J. [ed.] (2006): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha. 17

18 KOLEKTIV (1958): Atlas podnebí ČSSR. Ústřední správa geodezie a kartografie. Praha. KOLEKTIV (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrom. ústav a Univerzita Palackého. Praha-Olomouc. 255 s.. PLESNIK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů české republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: PROCHÁZKA, F. et al (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin ČR (stav v r. 2000). Příroda, Praha: 166 s. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný, S. et Slavík, B. [eds.]: Květena ČSR 1: Academia, Praha. VRŠKA T., HORT L. (2003): Základní kriteria a parametry pro hodnocení přirozenosti lesních porostů. Metodika AOPK ČR, Brno. Vyhláška MŽP ČR č. 64/2011, o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. DOKUMENTACE PP (tzv. rezervační kniha ZCHÚ ): FALTYSOVÁ H., FALTYS V. (1987): Inventarizační průzkum vegetačního krytu. MÜLLER, M. (1993): Plán péče pro PP Přesyp u malolánského MORAVEC, F.- FALTYS, V. (2003): Plán péče pro PP Přesyp u Malolánského na období další dokumentace, jež je součástí DOKUMENTACE PP [Depon. In: Krajský úřad Pardubického kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Pardubice]. Lesní hospodářská osnova: LHO Pardubice (kód ) B i, j, k10 Revize typologického mapování ÚHÚL pobočka Hradec Králové Materiály soustavy Natura 2000 AOPK - internet Vlastní šetření 2011 a odborné konzultace Seznam používaných zkratek PP přírodní památka, AOPK ČR - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, KÚ - krajský úřad, ORP - obec s rozšířenou působností, OP - ochranné pásmo, LHC - lesní hospodářský celek, LHP - lesní hospodářský plán, LHO - lesní hospodářská osnova, LHPO - lesní hospodářský plán a osnova, LHK lesní hospodářská kniha, KN katastr nemovitostí, DKM digitální katastrální mapa, MZD meliorační a zpevňující dřeviny (příloha č. 4 vyhl. č. 83/1996 Sb), ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, ZCHÚ zvláště chráněné území, OkÚ okresní úřad, MZe ministerstvo zemědělství, MŠK - ministerstvo školství a kultury; Seznam mapových listů a) Katastrální mapa: DKM Lány u Dašic b) Státní mapa odvozená 1:5000: PARD 6-0, 6-1 c) Základní mapa České republiky 1:10 000: d) Základní mapa České republiky 1:50 000: e) Čtverec síťového mapování: Plán péče zpracoval jméno: Ing. Miroslav Mikeska Ph.D. lesnictví, typologie, materiály, mapy a GIS, fotodokumentace RNDr. Romana Prausová Ph.D. inventarizace cévnatých rostlin a excerpce zdrojů Mgr. Tomáš Kopecký - průzkum psammofilní entomofauny datum:

19 5. Přílohy Přílohy do rezervační knihy: 1. Botanický průzkum (PRAUSOVÁ 2011) 2. Entomologický průzkum (KOPECKÝ 2011) 3. Výpis z LHO Fotodokumentace 19

20 Jedna z tabulí spolu s informačním textem střední část patrná expanze podrostu. Tabule s informačním textem na JZ okraji patrná expanze podrostu. 20

21 Za JZ okrajem PP podél cesty k Vesce je duna téměř bez podrostu Porost ostřice pískomilné na duně v J části s odrůstajícím akátem 21

22 Z dřevin nejvíce zastiňuje dub červený Vitalita ostružiníku spíše roste 22

23 Nejvitálnější porost ostřice pískomilné na duně ve střední části Řídký porost ostřice pískomilné v JZ části 23

24 Optimální porost ostřice pískomilné ve střední části s vitální kapradí osténkatou a částečně zastíněný, prozrazuje zároveň na dosah určité vlhkosti Horní patro BO se samovolně rozpadá v popředí dub červený 24

25 Horní patro BO se samovolně rozpadá nastupuje podrost Nezvykle velké množství souší BO vyhovuje lesáku rumělkovému. 25

26 Keřové patro expanduje velmi intanzivně Podrost listnáčů postupně přirozeně nahrazuje borovici lesní 26

27 V porostní skupině dubu letního (69Bi7) je souvislé keřové patro V porostní skupině dubu letního (69Bi7) je souvislé keřové patro 27