Infrastrukturní projekty v oblasti plynárenství

Transkript

1 XIII PODZIMNÍ KONFERENCE Asociace energetických manažerů Infrastrukturní projekty v oblasti plynárenství Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o. PRAHA 21. a Hotel ANGELO

2 Obsah prezentace 1. Energetické zdroje pro EU 2. Energetické zdroje pro ČR 3. Profil společnosti NET4GAS 4. Zajištění spolehlivosti dodávek plynu v případě omezení 5. Současné a budoucí přepravní cesty ZP do EU 6. Projekt Gazela 7. Projekty EEPR 8. Projekt MORAVA 9. Trh s plynem 10. Projekt GATRAC 2

3 1. Primární energetické zdroje EU v roce 2009 Jaderná energie; 12,5% Obnovitelné zdroje; 4,6% Kapalná paliva; 41,3% Pevná paliva; 16,1% Plynná paliva; 25,5% Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen

4 1. Zásobování EU zemním plynem v roce ,7% 28% 3,8% 4 Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

5 1. Porovnání nákladů na přepravu ZP v plynné a kapalné fázi (plynovody vs. LNG) USD / mm btu Gas pipeline - Offshore Gas pipeline - Onshore 4,0 3,0 2,0 LNG 1,0 0, km Source: Distrigas, IGU 5

6 1. Historická spotřeba ZP ve střední Evropě mld.rok Max. spotřeba ZP byla v r. 2008: 549,2 mld.rok 600,0 500,0 400,0 mld. rok 300,0 200,0 100,0 0, období Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

7 1. Výhled spotřeby a struktury dodávek ZP v EU Nepokryté Dodávky Projekty Dodávky mimo území EU Předpokládané Dodávky mimo dodávky z Norska území EU Vlastní produkce EU Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen

9 2. Primární energetické zdroje v České republice v roce 2009 Jaderná energie; 15,5% Obnovitelné zdroje; 4,5 % Kapalná paliva; 24,4% Pevná paliva; 39,0% Plynná paliva; 17,6% 9 Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

10 2. Vývoj složení primárních energetických zdrojů v ČR Jaderná energie a obnovitelnézdroje 8 % Jaderná energie a obnovitelné zdroje; 20 % Plynná paliva 16 % Plynná paliva 17,6 % Pevná paliva 38 % Kapalná paliva 17 % Pevná paliva 59 % Kapalná paliva 24,4 % 10 Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

11 2. Vývoj spotřeby ZP ve vztahu k jeho ceně v ČR Spotřeba plynu 1,2 zemního plynu (mil. m3) spotřeba Cena plynu 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 cena zem mního plynu (Kč/kWh) , , , Zdroj: ERÚ; ceníky STP 11

12 2. Předpokládaný vývoj spotřeby ZP v ČR Zdroj: Pačesova zpráva 12

13 2. Zdroje a spotřeba zemního plynu v ČR Zdroje Tuzemské ~ 1% Rusko ~ 70,0% Norsko ~ 29,0% Spotřeba ČR ~9,0 mld. m 3 denní maximum (leden 2006) 67,6 mil. m 3 13

15 3. Historie společnosti NET4GAS OBCHODNÍ JMÉNO ZMĚNA LOGO Tranzitní plynovod, národní podnik Tranzitní plynovod, koncernový podnik Transgas, odštěpný závod ČPP, odštěpný závod Transgas 1971 podpis mezivládní dohody o přepravě plynu 1977 přechod z trustového na koncernové uspořádání 1989 vznik státního podniku ČPP 1994 vyčlenění distribučních společností v rámci první vlny privatizace, začlenění podzemních zásobníků plynu Transgas, státní podnik Transgas, akciová společnost RWE Transgas, akciová společnost 1998 příprava na druhou vlnu privatizace 2001 vyčlenění zbytkového podniku ČPP Transgas, s. p sloučení RWE Energy CZ a Transgas, a.s. RWE Transgas Net, s.r.o vznik TSO (Transport System Operator), oddělení přepravy od obchodu s plynem NET4GAS, s.r.o rebranding, pokračující oddělení přepravy od obchodu s plynem 15

16 3. Ekonomické ukazatele za r Finanční indikátory v mil CZK Tržby celkem EBITDA Provozní zisk Zisk před zdaněním Zisk po zdanění Investice 350 Počet zaměstnanců ( )

17 3. Přepravní soustava NET4GAS RWE Transgas Net zajišťuje přepravu zemního plynu v ČR a jeho tranzit odběratelům v dalších zemích. Tranzitní soustava zahrnuje plynovody vysokého tlaku a pět kompresních stanic o instalovaném výkonu 297 MW. Místy vstupu a výstupu jsou 4 hraniční předávací stanice (dvě na území ČR a, dvě na území Německa). Technické údaje Tranzitní síť km Vnitrostátní přepravní soustavu tvoří plynovody velmi vysokého tlaku. Prostřednictvím 86 vnitrostátních předávacích stanic je zemní plyn dodáván regionálním plynárenským společnostem. 17 Vnitrostátní přepravní síť km 5 kompresních stanic 297 MW 4 HPS ( v ČR -Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny) (v SRN Waidhaus, Olbernhau)

18 3. Přepravní soustava mil m 3 /d SAYDA PŘEPRAVNÍ SOUSTAVA 2010 OLBERNHAU 35 mil m 3 /d 35 mil m 3 /d HORA SV. KATEŘINY cz cz 18 mil m 3 /d HRANIČNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE KOMPRESOROVÁ STANICE HOSPOZÍN cz DISTRIBUČNÍ MÍSTO 40 mil m 3 /d PŘEDÁVACÍ STANICE cz KOUŘIM cz AVERAGE DELIVERY OF THE CZECH REPUBLIC 25 mil m 3 /d KRALICE N. O. 93 mil m 3 /d WAIDHAUS cz 93 mil m 3 /d 30 mil m 3 /d 70 mil m 3 /day 180 mil m 3 /d 30 mil m 3 /d ROZVADOV VESELÍ N. L. HOSTIM MALEŠOVICE BŘECLAV LANŽHOT 25 mil m 3 /d 18

20 4. Zásobování České republiky v případě výpadku dodávek plynu ze zahraničí Rozvinutá síť PZP > 6 PZP společností RWE Gas Storage > 2 PZP pronajaté (Uhřice, Láb SK) Vysoká úroveň přepravní sítě > Flexibilní přepravní soustava > Severní a jižní větev > Obousměrný provoz soustavy Diverzifikace dodávek ZP > 67,5 % dodávek z Ruska > 31,5 % dodávek z Norska Parametry PZP (včetně pronajatých) Parametry tranzitní sítě > Pracovní objem (mil. m 3 ): 3001 > Max. těž. výkon (mil. m 3 ): 46,7 > Max. vtlač. výkon (mil. m 3 ): 32,8 > Celková délka tranzitní sítě: 3642 km > 5 kompresních stanic > 2 HPS Pronajaté PZP

21 4. Podzemní zásobníky plynu posilují spolehlivost a bezpečnost dodávek Přehled podzemních zásobníků Zásobníky RWE GS Dolní Dunajovice Tvrdonice kapacita Štramberk 2,5 mld.m3 Třanovice (zvýšení od 0,5 0,7 mld.m3) Lobodice Háje Pronajaté zásobníky RWE Transgas Uhřice (0,18 mld.m3) kapacita Láb (Slovensko) 0,68 mld.m3 Ostatní zásobníky na území ČR Dolní Bojanovice (MND): kapacita 0,57 mld.m3 Dambořice (MND):ve výstavbě 0,4-0,5 mld.m3 Plánované zásobníky na území ČR: kavernový zásobník Rožná: kapacita 0,18 mld.m3 Investor (Česká plynárenská) Břeclav: kapacita 0,1 0,3 mld.m3 Investor (Česká naftařská společnost) 21 * při 15 C PZP Háje suma kapacit v PZP v ČR je 3,25 mld.m3 suma kapacit ve výstavbě cca. 1,43 mld.m3 celková plánovaná kapacita cca mld.m3 PZP Dolní Dunajovice Řožná Podzemní zásobník RWE GS Pronajatý podzemní zásobník RWE Transgas PZP Lobodice PZP Uhřice Cizí podzemní zásobník MND GS Hraniční předávací stanice Plánovaný podzemní zásobník PZP Dambořice Břeclav PZP Tvrdonice PZP Láb PZP Třanovice PZP Štramberk PZP Dolní Bojanovice

22 4. Zásobování České republiky v případě výpadku dodávek plynu ze zahraničí Zásoby zemního plynu v podzemních zásobnících na začátku těžebního období 3,0 bcm na konci těžebního období 0,3 0,5 bcm Maximální těžební kapacita na začátku těžebního období 46,7 mcm/day V závislosti na datu výpadku může být Česká republika zásobována z podzemních zásobníků v rozmezí od 10 do 60 dnů. Výpadek ke dni 1. říjen 1. leden 1. duben 1. červenec 60 dní 40 dní 15 dní 45 dní (vztaženo na průměrné denní teploty nad +5 C) Akumulace plynu v přepravní soustavě se pohybuje v rozmezí od 115 do 145 mil. m 3 v závislosti na přepravních podmínkách. Využitelná akumulace systému se pohybuje v rozmezí od 0 do 30 mil. m 3. 22

24 5. Současné cesty ruského plynu na evropský trh Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu Hlavní předávací místa na ruských hranicích 24

25 5. Od r Nord Stream/Opal/Gazela bude v provozu. Třetí přepravní cesta ruského plynu na evropský trh. Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu Nové plynovody Hlavní předávací místa na ruských hranicích 25

26 5. Dodávky ZP jižní cestou z oblasti Kaspického moře Tok plynu v Rusku Hlavní přepravní toky Dodávky plynu Plánované plynovody Hlavní předávací místa na ruských hranicích 26

27 5. Budoucí plánované projekty 1 MET 2 Transmed 3 GALSI 4 Medgaz 1 5 TGL 6 Green Stream

29 6. Projekt Gazela Plynovod Gazela je propojením mezi Brandovema Rozvadovem. Česká Republika získá připojení k plynovodu NordStream, kterým bude do Evropy proudit ruský plyn. NEL Nord Stream OPAL délka 166 km dimenze DN 1400 přepravní kapacita mld. m 3 za rok plánovaná výstavba 2010 až 2012 plánované náklady 400 mil. Gazelle 29

30 6. Projekt Gazela Výběrová řízení na dodavatele trubního materiálu ukončeno. Probíhájí VŘ na ostatní technologie Orobíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. V říjnu 2010 plánované položení základního kamene v Brandově. Uvedení plynovodu do provozu v roce

31 6. Projekt Gazela HPS Brandov 1 2 Propojení do stávající sítě N4G na 5 místech 1. Brandov 2. Jirkov 3. Sviňomazy 4. Přimda 5. Rozvadov RU Rozvadov

33 7. Evropský program oživení energetiky (EEPR)- European Energy Programme for Recovery Seznam projektů 1. Posílení zpětného průtoku ze západu na východ 2. Plynovod Česká republika Polsko 3. Zvýšení flexibility propojení podzemních zásobníků plynu do tranzitní soustavy Zvýšení flexibility dodávek ZP do Evropy Connection to Austria, CZ- Oberkappel(AT) Pipeline Hub Baumgarten Baumgarten(AT) -Břeclav(CZ) Slovak-Hungary Interconnection pipeline Informace o projektech 1. Všechny projekty musí být dokončeny do konce roku Očekáváme financování 50 % z grantů programu Europen Energy Programme for Recovery (EEPR) 33

34 7. Posílení zpětného toku západvýchod a) Zvýšení kapacity HPS Hora Sv. Kateřiny b) Rekonstrukce potrubí v rozdělovacím uzlu Hospozín c) Rekonstrukce potrubí v kompresní stanici Kralice nad Oslavou d) Rekonstrukce potrubí v rozdělovacím uzlu Malešovice e) Rekonstrukce potrubního systému haly I. v kompresní stanici Břeclav, která umožňuje stlačení a dopravu plynu z České republiky na Slovensko f) Rekonstrukce HPS Lanžhot pro dopravu ze západu na východ

35 7. Zvýšení flexibility přepravní soustavy 2. Česko polský propoj (PZP Třanovice Skorczów) Společný projekt s Polskem 10 km dlouhý plynovod DN500 PN63 na území ČR 22 km plynovodu a předávací stanice na polské straně Cílem je propojit soustavy s možností oboustranné přepravy 3. Zvýšení flexibility připojení PZP Tvrdonice k přepravní soustavě 3,2 km dlouhý plynovod DN 1000 propojující PZP Tvrdonice a kompresní stanici Břeclav

37 8. Projekt Morava (Základní údaje) Celkem: ca. 210 km Odhadované náklady: 215 mil EUR (DN 900) *) Konečný rozměr potrubí bude stanoven bilančním výpočtem kapacit dle požadavků trhu

39 9. Trh s plynem v EU Historická struktura trhu s plynem Současný přístup VÝROBA + PŘEPRAVA + DISTRIBUCE + USKLADŇOVÁNÍ + OBCHOD VÝROBA PŘEPRAVA DISTRIBUCE SPOTŘEBA OBCHOD USKLADŇOVÁNÍ 39

40 9. Podíl dovozu zemního plynu dle obchodních společností v roce 2009 Limius 1,57% Vemex 7,33% UET 0,67% Energie Bohemia 0,58% Česká plynárenská 0,34% Wingas 0,05% MND 0,20% Conte 0,04% LAMA 0,03% SPP CZ 0,02% RWE 89,17% Zdroj: Bilanční centrum

41 9. Podíl obchodu s plynem podle prodeje zákazníkům v roce 2009 MND 0,07% E.ON 4,05% Vemex 7,25% Pražská plynárenská 13,20% Wingas 0,05% Limius 1,55% Česká plyn. 0,44% Energie Bohemia 0,26% UET 0,48% Bohemia Energy 0,19% Lama 1,17% Conte 0,06% Lumen 0,05% SPP CZ 0,0005% Pragoplyn 0,83% RWE 70,37% Zdroj: Bilanční centrum

43 10. GATRAC: Sdružené přeshraniční produkty VP VTP Přímé propojení mezi jednotlivými body VP Sdružené produkty na zákl. jediné smlouvy( podobné lístkům na vlak ) Možnost zarezervovat u každého zúčastněného TSO na zákl. metodiky FCFS (kdo projeví zájem jako první) První produkt: Pevná denní kapacita Rezervace možná jeden a více dní předem* Žádné renominace Rezervace možné od [ ] Krok směrem k další integraci krátkodobých trhů s plynem * Více dní předem s cílem umožnit rezervace přes víkend a svátky a sladit období pro rezervaci kapacity s obchodovacími časy na spotovém trhu s plynem na EEX

44 10. Rozšíření GATRAC II v blízké budoucnosti VP Gaspool VP NCG VTP Lanžhot current scope of cooperation possible future routes

45 10. Cíl: N4G křižovatka pro krátkodobý trh s plynem ve střední Evropě VP Gaspool VP NCG VTP VP PL VP SK Od roku 2012 bude český trh prostřednictvím sedmi sousedních TSO přímo napojen na čtyři (dnes jsou tři) a později možná pět sousedních trhů Po zprovoznění polské přípojky bude mít N4G možnost oboustranné spolupráce se šesti ze sedmi TSO Prostřednictvím eustream bude možná také spolupráce s OMV Gas CEGH Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy

46 Děkuji za pozornost Jan Nehoda jednatel, NET4GAS, s.r.o.