PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva. Diplomová práce

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Policie ČR, její charakteristika a místo v systému bezpečnostní správy státu Karel Košťál 2007/2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Policie ČR, její charakteristika a místo v systému bezpečnostní správy státu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. V Brně, dne 22. května 2008 Karel Košťál 1

2 Úvod Pro zdárné fungování každého lidského společenství je potřeba stanovit pravidla a meze lidského chování. Pomineme-li pravidla chování stanovené náboženskými normami a normami morálky, zůstává v každém společenství rozsáhlá materie norem právních. Regulace lidského chování pomocí právních norem byť není zcela dokonalá se postupem času ukázala jako nejuniverzálnější a nejefektivnější. Každá regulace lidského chování však potřebuje účinný mechanismus kontroly jejího dodržování, jinak ztrácí smysl. Postupně jak se vytvářely a vyvíjely státní útvary, vznikaly v jejich rámci i instituce, které zajišťovaly dohled nad dodržováním stanovených pravidel. Během historie se tak vytvořilo celé odvětví státní správy zajišťující ochranu bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku. Součástí bezpečnostní správy států je instituce přímo vykonávající dohled nad chováním osob na území státu. Pro tuto instituci se vžil obecný pojem policie. Institucí, která v České republice dohlíží na dodržování právního řádu, je Policie České republiky. Policie ČR je ozbrojeným bezpečnostním sborem, který se podílí na uskutečňování bezpečnostní politiky státu, a to zejména tím, že zajišťuje ochranu osob, majetku a veřejného pořádku. Policejní činnost je službou veřejnosti. Příslušníci policie jsou nadání rozsáhlými oprávněními, která často prolamují ústavně zaručená práva občanů. Ovšem tato oprávnění slouží k tomu, aby policie byla schopna plnit úkoly svěřené ji právním řádem a zajišťovat bezpečnost na území státu. Tato diplomová práce se věnuje právě tématu Policie ČR. Jejím cílem je popsat a vysvětlit vývoj, organizaci a činnost Policie ČR jako součásti veřejné správy státu. Policie ČR tvoří významnou součást bezpečnostní správy. Je složkou, která se nejvíce dostává do styku s širokou veřejností a z tohoto důvodu je také jednou z nejsledovanějších a nejvíce kritice podrobených složek veřejné správy. První kapitola práce stručně pojednává o historickém vývoji a souvislostech policejní správy a jednotlivých bezpečnostních sborů na našem území, a to od pádu rakousko-uherské monarchie, přes období tzv. První republiky, okupace a II. světové války, období vlády komunistické strany, až po současnost. Druhá kapitola se zaměřuje na současný bezpečnostní sbor - Policií ČR. Kapitola popisuje organizační strukturu Policie ČR, její úkoly a činnost. Na úkoly policie pak navazují práva a povinnosti policistů při výkonu služby, jejich oprávnění v souvislosti s plněním úkolů policie, používání donucovacích prostředků, používání zbraní a dalších prostředků. Další část 2

3 druhé kapitoly se věnuje zpracovávání osobních údajů Policií ČR, vztahům Policie ČR k jiným orgánům a osobám a mezinárodní policejní spolupráci. Třetí kapitola se věnuje služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jako speciálnímu pracovněprávnímu předpisu, vysvětluje speciální úpravu vztahů policistů ke službě u Policie ČR. Čtvrtá kapitola práce zpracovává organizaci a činnost obecních policií. Problematiku obecní policie jsem se rozhodl začlenit do své práce z důvodu, že obecní policie a Policie ČR mají obdobnou oblast činnosti a zaměření, obdobné jsou i pravomoci policistů a strážníků. Na druhou stranu rozdíly mezi oběma složkami jsou poměrně významné a je nutné se o nich zmínit. Jak Policie ČR, tak i obecní policie jsou důležitou součástí bezpečnostní správy České republiky. V závěru práce jsem si dovolil uvést několik zamyšlení nad současností Policie ČR. 3

4 1. Historie bezpečnostní správy Pro lepší pochopení současného systému bezpečnostní správy a Policie ČR je potřebné provést alespoň stručné ohlédnutí za vývojem policie a bezpečnostní správy v našem státě. Vývoj policie popisuji od roku 1918 tedy od vzniku ČSR. To ovšem neznamená, že by před tímto rokem na našem území neexistovaly žádné bezpečností složky. Naopak. Rakouskouherská monarchie měla velmi vyvinutý systém bezpečnostní správy, ale jeho popis by mohl být, vzhledem ke své obsáhlosti, samostatným tématem pro diplomovou práci z oboru historie. Historické ohlédnutí jsem rozdělil do čtyř částí, a to období let , období okupace a 2. světové války (tj. léta ), dále období let a nakonec období od roku 1989 do současnosti. I když obecný názor považuje období let za přetržku v kontinuitě vývoje českého státu a právní předpisy v tomto období vydané nejsou považovány za platné, rozhodl jsem se i tuto část naší historie do přehledu zařadit. Informace o historii policie jsem čerpal především z velmi pěkně zpracovaných publikací od Pavla Macka a Lubomíra Uhlíře Dějiny policie a četnictva I. III. díl (období tzv. První republiky a okupace a 2. světové války), z webových stránek Ministerstva vnitra (zejména období let ) a dalších pramenů. Období Po vzniku ČSR byl zákonem č. 11/1918 Sb. z. a n. (tzv. recepční normou) převzat policejní aparát rakousko-uherského systému, který stále na území nového státu existoval. Nadále tedy u nás fungovala jistá trojkolejnost policejní správy. Policejní správu prováděla na území ČSR policie státní, policie komunální a četnictvo. Státní a komunální policie prováděly bezpečnostní službu ve městech a obcích. Četnictvo pak vykonávalo bezpečnostní službu v terénu a v obcích, ve kterých nebyl zřízen státní policejní úřad, ani zde nefungovala policie komunální. Po vzniku ČSR bylo potřeba zcela nově vybudovat instituce, které nebylo možno převzít z bývalé rakousko-uherské monarchie. V roce 1929 byla z tohoto důvodu zřízena Všeobecná kriminální ústředna při policejním ředitelství v Praze (dále VKÚ). Hlavními úkoly VKÚ bylo zejména vedení ústředního přehledu zločinců, kteří působí 4

5 na celém území ČSR, dále zločinců specialistů, zvlášť nebezpečných zločinců, a to včetně sbírání informací o těchto osobách a spolupráci při výcviku bezpečnostních orgánů. 1 Státní policie existovala na území ČSR v podobě státních policejních úřadů. Šlo o dvě policejní ředitelství, a to v Praze a Brně a dvě policejní komisařství, v Plzni a Moravské Ostravě. Vláda byla zmocněna ke zřizování dalších policejních ředitelství a komisařství zákonem č. 165/1920 Sb. z. a n. 2 V čele policejních ředitelství stáli policejní ředitelé, v čele policejních komisařství správci policejních komisařství. Jim byl podřízen potřebný personál zejména uniformovaná policie (Sbor uniformované stráže bezpečnosti SUSB) a policie neuniformovaná (Sbor neuniformované stráže bezpečnosti SNSB). 3 Agenda vykonávaná státními policejními úřady byla různorodá. Jednalo se zejména o dohled nad zachováváním veřejné bezpečnosti a pořádku, dohled nad záležitostmi spolků, shromáždění a tisku, dohled nad divadly včetně povolování veřejných produkcí. Dále pak státní policejní úřady vykonávaly službu dopravní a zbrojní. Státní policejní úřady vznikaly postupně tam, kde to bylo potřebné, a také podle finančních možností zřizovatele (tj. ČSR). Podle rozsahu a charakteru úkolů jimi plněných to byla buď policejní ředitelství, policejní komisařství (popřípadě expozitury těchto úřadů) a pohraniční policejní komisařství. Koncem dvacátých let již bylo těchto policejních úřadu kolem třiceti, avšak jejich činnost nebyla nijak zvlášť koordinována. Koordinace a spolupráce mezi jednotlivými policejními úřady a státní policejní správy vůbec přichází až v době nárůstu nacistické hrozby. Ke sjednocování napomohlo vládní nařízení č. 51/1936 Sb. z a n. Na jeho základě pak policejní úřady vznikaly podle potřeby a bez ohledu na souhlas obcí, takže v roce 1938 přesáhl počet policejních úřadů sto. 4 Města a obce si mohla ustanovit vlastní bezpečnostní službu, tzv. komunální policii (v dnešní terminologii obecní policii). Komunální policie se řídily obecnými předpisy platnými pro policii státní, a zároveň předpisy lokálními, které byly označovány jako směrnice, instrukce nebo policejní řády. 5 Během období tzv. První republiky začal být patrný ústup komunálních policií ve prospěch policie státní. 1 Macek, P. Základy teorie policejně bezpečnostní činnosti. 1. vydání. Praha: Police History, 2004, s Historie policie a četnictva [citováno 14. dubna 2008]. Dostupný z: zákona č. 230/1922 Sb., o sborech stráže bezpečnosti. 4 Historie policie a četnictva [citováno 14. dubna 2008]. Dostupný z: 5 Macek, P. Základy teorie policejně bezpečnostní činnosti. 1. vydání. Praha: Police History, 2004, s

6 Třetí a nejpočetnější bezpečnostní složkou na území ČSR bylo četnictvo. Četnictvo bylo vojensky organizovaný strážní sbor podléhající vojenským trestním zákonům a soudům 6 určený k tomu, aby na území ČSR udržoval veřejný pořádek a bezpečnost. 7 Četnictvo spadalo do působnosti Ministerstva vnitra. 8 V čele četnictva stál generální velitel četnictva. Struktura četnictva vypadala následovně. Nejvyšší jednotkou byla zemská velitelství, níže stála oddělení v jednotlivých zemích a nakonec okresní velitelství, kterým podléhaly jednotlivé četnické stanice. 9 Generální velitel četnictva byl do své funkce jmenován prezidentem republiky, a to z četnických důstojníků správních. Generální velitel četnictva byl odpovědný Ministerstvu vnitra za dodržování vojenského pořádku a kázně v četnictvu, dále informoval Ministerstvo vnitra o všech poznatcích, které zjistil, prováděl kontrolu podřízených důstojníků a stanic, řídil výcvik četnických důstojníků, jejich povyšování, přemísťování nebo penzionování, povoloval sňatky, apod. 10 Zemská četnická velitelství byla zřízena v každé zemi (tj. nejvyšší politické správní oblasti ČSR). Jejich sídla byla v Praze, Brně, Opavě, Bratislavě a Užhorodu. V čele zemského četnického velitelství stál zemský četnický velitel. Zemský velitel velel četnictvu v zemi, měl na starosti vojenské, hospodářské a správní záležitosti četnictva, prováděl kontrolu podřízených četníků, zajišťoval osobní záležitosti četníků (dovolené, výcvik, povolení k sňatku), ručil za správné hospodaření s finančními prostředky a materiálem. atd. 11 Četnická oddělení zahrnovala území dvou a více okresů. V čele těchto jednotek stáli správní četničtí důstojníci. V jednom obvodu četnického oddělení bylo vždy několik okresních četnických velitelství (vždy jedno na okres). V jejich čele stál výkonný četnický důstojník, popřípadě vrchní strážmistr, který byl vojenským představeným všech četnických stanic v okrese. 12 Výkonnými orgány československého četnictva byly četnické stanice. Četnické stanice tvořily nejnižší organizační článek četnictva. Jejich obvod působnosti zpravidla 6 12 zákona č. 299/1920 Sb., o četnictvu. 7 1 zákona č. 299/1920 Sb., o četnictvu. 8 3 zákona č. 299/1920 Sb., o četnictvu. 9 Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s

7 nepřesahoval 4 až 5 obcí. 13 Četníci zařazení na četnických stanicích, vykonávali tzv. četnickou službu, která byla rozdělena na dvě části: službu obyčejnou, která patřila k základním povinnostem četníka a byla vykonávána bez zvláštních pokynů a službu zvláštní, která se vztahovala k výkonu zvláštních vrchnostenských nařízení a asistencí, které byly nařízeny úřady k tomu určenými, popřípadě eskortování vězňů. 14 Dalšími organizačními jednotkami četnictva bylo Ústřední četnické pátrací oddělení a četnické pátrací stanice. Ústřední četnické pátrací oddělení bylo zřízeno v roce 1922 jako vyvrcholení snah četnictva o samostatnost v oblasti kriminalistiky. Oddělení bylo stejně jako celé četnictvo podřízeno Ministerstvu vnitra. Úkolem oddělení bylo vedení daktyloskopické služby četnictva, podávání znaleckých posudků a jednotné řízení pátrací služby. 15 Četnické pátrací stanice byly zřízeny v roce 1928 u některých okresních velitelství (převážně v sídlech krajských soudů). Četnické pátrací stanice měly z úkoly vypátrat a zajistit pachatele trestných činů spáchaných v jejich obvodě, zajišťovat důkazní prostředky, provádět hlídkovou službu, ve výjimečných případech vypomáhat místním četnickým stanicím ve svém obvodu ve výkonu bezpečnostní služby, apod. 16 Četnictvo také provozovalo na celém území ČSR letecké hlídky. Během prvních dvaceti let existence samostatného československého státu doznala původní rakouská organizační struktura četnického sboru rozsáhlých změn. Byly zavedeny nové činnosti, technické prostředky, kterými disponovaly nově zavedené specializované útvary na jednotlivých stupních četnické organizace. Tyto specializované útvary působily na větších územních obvodech a doplňovaly výkon služby četnických stanic. Jejich činnost umožnilo a ulehčilo zavedení spojovacích a dopravních prostředků (automobily, motocykly, letadla, telefon, apod.), čímž se zvýšila operativnost a akceschopnost četnického sboru. Specializované útvary byly zřizovány zemskými velitelstvími často pouze dočasně. To byl případ např. kontrolních pohraničních stanic (14 stanic pro provádění výhradně pasové kontroly na hranicích s Německém 12 a s Rakouskem 2), 17 polního četnictva, četnických 13 Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Historie policie a četnictva [citováno 14. dubna 2008]. Dostupný z: 15 Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s

8 pohotovostních oddílů (zřizovány ve městech s převahou německého obyvatelstva 18 ). 19 Další speciální útvary byly zřízeny trvale. Šlo o četnické silniční kontrolní stanice, četnické letecké hlídky a jak bylo uvedeno výše také četnické pátrací stanice. Nová republika se samozřejmě aktivně zapojila do mezinárodní spolupráce v oblastech bezpečnostní politiky. Na úseku kriminální policie byla tato spolupráce realizována prostřednictvím Mezinárodní komise kriminální policie (MKKP). MKKP byla založena v roce 1923 na mezinárodním kriminalistickém kongresu ve Vídni. Jejím úkolem bylo vytvořit a zajistit přímou spolupráci států a jejich bezpečnostních složek, protože dosavadní spolupráce pomocí diplomatického zprostředkování nebyla dostatečně rychlá a pružná. MKKP přijala zásadu, že zločin obecného práva je skutek, který je za zločin souhlasně označován v právních řádech smluvních států. 20 Dále se ČSR aktivně podílela na vzniku mezinárodní organizace Interpol. 21 Období Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 se bezpečnostní složky dostaly do sféry vlivu německé okupační správy a německých bezpečnostních složek. Protektorát byl autonomní součástí Německé říše, měl vlastní státní správu, bezpečnostní složku i vojsko. České státní správě však byla nadřízena německá okupační správa v čele s říšským protektorem. Po celou dobu okupace působily v Protektorátu německé složky bezpečnostní správy (pořádková policie Schupo, kriminální policie Kripo, tajná policie Gestapo, informační služba SD). Během okupace byly provedeny četné změny v protektorátních bezpečnostních sborech. Podstatné bylo zejména zrušení SNSB. Neuniformovanou složkou policie zůstala pouze policie kriminální. Veškerá činnost v oblasti politické policie byla podřízena německé okupační správě. V roce 1942 došlo k podstatné reorganizaci protektorátní bezpečnostní správy za účelem sjednocení struktury mezi protektorátní a okupační správou. Na základě této reformy vznikly dvě nové složky: protektorátní uniformovaná policie a protektorátní neuniformovaná policie. V roce 1944 byly obě složky sloučeny do tzv. protektorátní policie. 18 Celkem 10 měst: Děčín, Frývaldov, Hlučín, Cheb, Chomutov, Krnov, Most, Německé Jablonné,Teplice Šanov, Trutnov 19 Macek, P. Uhlíř, L. Dějiny policie a četnictva II.: Československá republika ( ). Praha: Police History, 1999, s Macek, P. Základy teorie policejně bezpečnostní činnosti. 1. vydání. Praha: Police History, 2004, s viz část práce s názvem Mezinárodní spolupráce Policie ČR 8

9 Období Po obnovení ČSR se již organizace bezpečnostní správy nevrátila k předválečnému systému. V roce 1945 se základem nové státotvorné činnosti v osvobozeném Československu stal tzv. Košický vládní program (přijat ). Dne 17. dubna 1945 schválila vláda hlavní zásady pro vytvoření nového bezpečnostního aparátu země. V dubnu 1945 nastoupil do čela Ministerstva vnitra komunistický politik Václav Nosek. Směr výstavby nového bezpečnostního sboru formuloval nový ministr vnitra do tří hlavních bodů. 1. ponechat stávající složky bezpečnostní správy ve výkonu služby (samozřejmě bez nacistů a kolaborantů), vzhledem k tomu, že je prozatím není možné nahradit nově vycvičenými orgány. 2. podchytit ozbrojenou masu obyvatelstva a snažit se urychleně doplnit personál bezpečnostní služby. 3. vytvořit speciální pohotovostní jednotky jako zálohy do pohraničních oblastí. 22 Zajímavostí poválečné organizace bezpečnostní správy bylo vytvoření Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti. Ten byl vytvořen během léta roku Důvod pro zřízení Pohotovostního pluku byla především činnost nacistických skupin "wehrwolf" (vlkodlaků). Tyto oddíly, sestavené převážně z bývalých příslušníků jednotek SS a Hitlerjugend, prováděly na území obnoveného Československa sabotážní a diverzní akce. Velitelé Pohotovostního pluku 1 Národní bezpečnosti byli většinou důstojníci armády a příslušníci bývalého četnictva. Vzhledem k úkolům Pohotovostního pluku a hlavně rychlé potřebě nasazení, prošli jeho příslušníci intenzívním výcvikem a již na konci července 1945 zaujali pozice v celém severním a severozápadním pohraničí. 23 Hlavním úkolem pluku bylo zabezpečit a střežit obnovenou státní hranici. 24 Obnovená republika uváděla v život nové orgány veřejné správy - národní výbory a začala zajišťovat svoji vnitřní bezpečnost způsobem, který odpovídal Košickému vládnímu programu. Dne 30. června 1945 vzniknul nový bezpečnostní sbor - Sbor národní bezpečnosti (SNB), který navázal na bezpečnostní sbory předválečného Československa. 25 Systém SNB se skládal ze dvou částí, a to Veřejné bezpečnosti (VB), která zajišťovala pořádkovou a kriminální službu, a Státní bezpečnosti (StB) zajišťující funkci politické policie a zpravodajskou službu. Základním článkem nového systému se staly stanice SNB, které byly podřízeny okresním a zemským velitelstvím SNB. Na vrcholu systému stálo hlavní velitelství SNB. Systém SNB byl ministrem vnitra Noskem odpočátku budován jako opora Komunistické strany a jejím mocenským záměrům. Rozsáhlá personální opatření a čistky v SNB, které měly za následek likvidaci nepolitičnosti této bezpečnostní složky, 22 Historie policie a četnictva [citováno 14. dubna 2008]. Dostupný z: 23 Přibližně na oblouku vymezeném městy Trutnov, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Tachov Historie policie a četnictva [citováno 15. dubna 2008]. Dostupný z: 25 Historie policie a četnictva [citováno 15. dubna 2008]. Dostupný z: 9

10 počátkem roku 1948 přímo vyvolaly vládní krizi a následně umožnily komunistický převrat. 26 SNB a zejména StB se stávají významnou oporou nového režimu. StB se aktivně podílí na likvidaci všech odpůrců režimu a jeho reforem, na rozsáhlých perzekucích obyvatelstva (zejména členů ostatních politických stran než, inteligence, ale i bojovníků proti nacismu a nepohodlným členům komunistické strany). První změna v systému SNB nastala v roce 1949, kdy došlo ke zrušení zemí a tyto byly nahrazeny kraji. Tím došlo ke změně organizační struktury SNB, kdy byly zavedeny krajské správy a jim podřízena okresní oddělení. Území okresů bylo rozděleno na tzv. okrsky obsazené okrskovými zmocněnci. 27 Během období mezi léty 1950 až 1968 došlo v bezpečnostní správě republiky k mnoha změnám a reformám. Některé byly úspěšné jiné nikoliv. Je zde velmi patrná snaha vlády, komunistické strany a vedoucích pracovníků SNB kopírovat a přebírat vzory a metody fungování bezpečnostní správy ze SSSR. Často neuvážené a nesystémové změny vedly k mnoha nedostatkům a chybám ve fungování bezpečnostní správy. Na přelomu 50. a 60. let podstatně ovlivnila činnost SNB územní reorganizace státního území. Namísto devatenácti původních krajů, rozdělených na 306 okresů, bylo nově vytvořeno deset krajů se 108 okresy a hlavní město Praha s deseti obvody. V souvislosti s touto změnou bylo vytvořeno deset krajských správ Ministerstva vnitra a v rámci každé z nich z nich správa Veřejné bezpečnosti. Zůstala však zachována městská správa VB v Praze i se svými obvodními odděleními. Na jednotlivých okresech vznikla okresní oddělení Ministerstva vnitra a v jejich působnosti oddělení VB. Přesun činností VB do okresních měst mělo negativní dopad na výkon služby hlavně v tom, že se vzdalovala od potřeb obyvatelstva. Počínaje byla zřizována oddělení VB, jako základní organizační článek bezpečnostní správy. Jejich úkolem bylo zabezpečování veřejného pořádku, ochrany života, zdraví a majetku občanů, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a další. 28 V roce 1966 došlo ke zrušení krajských a okresních správ Ministerstva vnitra a na místo nich byly zřízeny krajské správy SNB a okresní oddělení VB. K další změně v systému SNB dochází v letech Ústavním zákonem č. 143/1968 vzniká československá federace. Otázky vnitřního pořádku a bezpečnosti státu se dostávají do společné působnosti ČSSR a obou republik. 26 Milan Churaň a kol. Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století II. díl. 2. vydání. Praha: Libri, 1998, s Macek, P. Základy teorie policejně bezpečnostní činnosti. 1. vydání. Praha: Police History, 2004, s Historie policie a četnictva [citováno 14. dubna 2007]. Dostupný z: 10

11 Období po roce 1989 Po roce 1989 dochází v Československu k rozsáhlým změnám. Celkem čtyřicet let trvající vláda komunistické strany se hroutí a republika se navrací k ideálům demokracie. V návaznosti na změnu politického klimatu bylo nutno změnit i právní předpisy. Z ústavy ČSSR byl vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ, houfně se rušily předpisy, které již nevyhovovaly nové době. Sbor národní bezpečnosti je zrušen a nahrazen Policií. Bohužel v euforii ze znovunabyté svobody dochází k útlumu činnosti bezpečnostních složek státu. Policie je politickými špičkami zanedbávána, rozsáhlými prověrkami příslušníků je oslabována její činnost. Otevřením hranic a zjednodušením migrace obyvatel, bouřlivým rozvojem soukromého podnikání zažívá republika nebývalý nárůst kriminality, a to i v oblastech, které dříve zůstávaly trestnou činností téměř nedotčeny. Objevují se nové způsoby páchání trestné činnosti (organizovaný zločin, rozsáhlé hospodářské trestné činy, daňové trestné činy, podvody). Pachatelé trestných činů využívají k jejich páchání nových způsobů a metod, které jsou jim novým režimem zpřístupněny. Obecný nedostatek financí se projevuje i u policie. Šetří se všude, bohužel i na nepravých místech. Vzhled služeben a technické vybavení policie ustrnulo na mrtvém bodě a vládní představitelé i policie samotná musí stále dohánět rozdíly a odstraňovat nedostatky, které se během prvních let po revoluci nastřádaly. Veškeré tyto faktory tak postupně oslabují důvěru k policii ze strany občanů. 11

12 2. Současnost Policie ČR V prvé řadě by bylo vhodné zmínit se o významu pojmu policie. Pojem policie měl v historii mnoho významů. Původně pochází z řeckého slova politea, což znamenalo spořádaný stav města 29, ale pojem policie během svého vývoje přibíral další významy. Na počátku pojem policie zahrnoval veškerou státní činnost, později pak znamenal jen určitou část činnosti sátu státní správu. V období tzv. policejního státu (na našem území např. Bachovský absolutismus v letech 1848 až 1858) zahrnoval pojem policie pouze tzv. vnitřní správu. 30 Nakonec se obsahem pojmu policie stává ochrana veřejné bezpečnosti a pořádku realizovaná činností správních orgánů. 31 Policie České republiky (dále jen policie) byla založena zákonem č. 283/1991 Sb., o Policii ČR (dále jen ZPČR), jako ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky podřízený Ministerstvu vnitra. Policie není podle stanoviska pléna Nejvyššího soudu 32 právnickou osobou. Policie nemá ani způsobilost být účastníkem soukromoprávního soudního řízení. Tuto způsobilost má místo ní stát. 33 Policie ovšem může být účastníkem soudního řízení podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, vzhledem k tomu, že toto řízení přezkoumává rozhodnutí všech orgánů veřejné správy, bez ohledu na to, jestli je orgán právnickou osobou nebo není. Policie není ani organizační složkou státu podle 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. 34 Hlavním cílem činnosti policie je ochrana vnitřního pořádku a bezpečnosti. Policie vykonává tzv. pořádkový dozor a zásahovou činnost prováděnou formou bezprostředních zásahů nebo faktických pokynů. Příslušníci policie jsou pro zdárné plnění úkolů svěřených policii vybaveni specifickými pravomocemi a možností používat donucovacích prostředků, popřípadě zbraně. 35 Policie je při své činnosti vázána právními předpisy (Ústavou, ústavními zákony, zákony, vyhláškami a nařízeními), mezinárodními smlouvami, které Česká republika uzavřela, a vlastními interními předpisy. 29 Jurníková, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 5. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Jurníková, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 5. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Jurníková, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 5. doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2006, s Stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. Plsn 2/ Mates, P. a kol. Policejní právo: právní předpisy s komentářem. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s, 2007, s Mates, P. a kol. Policejní právo: právní předpisy s komentářem. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s, 2007, s Mates, P. a kol. Policejní právo: právní předpisy s komentářem. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s, 2007, s

13 Kapitola o současnosti Policie ČR je rozdělena do několika částí. První část se zaměřuje na organizaci a řízení policie. Jsou zde charakterizovány jednotlivé útvary, organizační složky policie a jednotlivé služby existující v policii. Druhá část kapitoly pojednává o úkolech svěřených policii v ZPČR. Na úkoly policie navazuje třetí část, která popisuje oprávnění policistů při plnění svěřených úkolů, donucovací prostředky a používání zbraní policisty. Další části se věnují policejním celám a zpracovávání informací pro účely policie. Vzhledem k tomu, že policie není izolovanou institucí, je v závěru pojednáno o vztazích mezi policií a dalšími orgány státní správy, policií a veřejností a vztazích policie se zahraničím. Organizace a řízení policie Jako orgány bezpečnostní správy vystupují: Ministerstvo vnitra, Policejní prezidium Policie ČR, útvary policie působící na celém území ČR, útvary policie s územně vymezenou působností. Ministerstvo vnitra je nadřízeným orgánem policie a za činnost policie je odpovědno vládě. Policejní prezidium je vrcholným orgánem Policie ČR. V jeho čele stojí policejní prezident. Z dikce zákona vyplývá, že policejní prezidium není útvarem policie, byť se někdy označuje jako policejní útvar sui generis. 36 Útvary policie zřizuje ministr vnitra na návrh policejního prezidenta. Útvary policie s celostátní působností jsou: Kriminalistický ústav Praha, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Správa kriminální policie a vyšetřování (SKPV), Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, Národní protidrogová centrála SKPV, Útvar speciálních činností SKPV, Útvar zvláštních činností SKPV, Útvar pro ochranu ústavních činitelů, Letecká služba Policie ČR, Služba cizinecké a pohraniční policie a nakonec Útvar rychlého nasazení (URNA). Útvary s územně omezenou působností pak jsou: krajské správy, Správa hl. města Prahy, okresní ředitelství, Městská ředitelství v Brně, Ostravě, Plzni, Obvodní ředitelství pro Prahu I, II, III, IV a jednotlivá obvodní (v Praze místní) oddělení policie. Struktura policie je zákonem rozdělena na tzv. služby. Tyto služby jsou pak součástí jednotlivých útvarů policie s územně omezenou působností. Rozdělení jednotlivých služeb je interní záležitostí policie a vůči veřejnosti vystupuje policie vždy jako celek. Každá osoba má právo obrátit se na jakýkoliv policejní orgán, a tento má povinnost v mezích 36 Mates, P. a kol. Policejní právo: právní předpisy s komentářem. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s, 2007, s

14 své působnosti pomoc poskytnout. 37 Služby policie jsou: pořádková policie, služba kriminální policie a vyšetřování, služba dopravní policie, služba správních činností, ochranná služba, služba cizinecké a pohraniční policie, služba rychlého nasazení, služba železniční policie a letecká služba. 38 Pro získáni informací ohledně organizační struktury a jednotlivých služeb policie jsem mimo jiné využil přehledu umístěného na internetových stránkách Ministerstva vnitra. 39 Policejní prezidium Policejní prezidium řídí veškerou činnost policie mimo zákonem stanovených výjimek. Policejní prezidium nezasahuje do činnosti policistů, kteří jsou povolání k plnění úkolů na Ministerstvu vnitra (např. Inspekce ministra vnitra vyšetřující trestné činy policistů). V čele Policejního prezidia stojí policejní prezident jmenovaný a odvolávaný ministrem vnitra a odpovědný mu z titulu své funkce. 40 Policejní prezident je představeným všech policistů 41 mimo těch, kteří jsou určeni pro plnění úkolů Ministerstva vnitra. 42 Policejní prezident má tři náměstky, a to náměstka pro uniformovanou policii, náměstka pro trestní řízení a náměstka pro ekonomické záležitosti. Policejní prezident na ně může převést pravomoci, které se týkají výše uvedených oblastí. Takové převedení pravomocí jej ovšem nezbavuje odpovědnosti vůči ministru vnitra. Současným (jaro 2008) policejním prezidentem je plk. Mgr. Oldřich Martinů, náměstkem pro trestní řízení plk. JUDr. Jiří Houba, náměstkem pro uniformovanou policii plk. Mgr. Ing. Ivan Bílek a náměstkem pro ekonomické záležitosti plk. Mgr. Tomáš Kužel. Policejní prezidium je rozděleno na několik odborů, oddělení a ředitelstev, která řídí jednotlivé oblasti činnosti policie. Jedna se o: Hospodářskou správu, Hudbu Hradní stráže a Policie ČR, Odbor mezinárodní policejní spolupráce, Odbor služební kynologie a hipologie, Odbor vnitřní kontroly, Oddělení speciálních potápěčských činností a výcviku, Operační oddělení, Oddělení centrálních nákupů, Preventivně informační skupina, Ředitelství služby zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů odst. 3 ZPČR odst. 6 ZPČR 41 Mates, P. a kol. Policejní právo: právní předpisy s komentářem. 4. vydání. Praha: Linde Praha, a.s, 2007, s odst. 5 ZPČR 14

15 dopravní policie, Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie, Ředitelství služby správních činností policie. 43 Útvary s působností na celém území ČR Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování (dále ÚOOZ) vznikl v lednu 1995 ze zaniklé Ústřední kriminální policie a Národní drogové informační služby a je policejním útvarem s působností na celém území ČR. Odhalováním a vyšetřováním organizovaného zločinu se podílí na udržování bezpečnosti a veřejného pořádku v republice. Hlavním důvodem vzniku ÚOOZ byl prudký nárůst organizovaného zločinu na počátku 90. let. Česká republika se po roce 1989 stala díky své geografické poloze a mírné vízové politice mostem do západní Evropy pro různé skupiny organizovaného zločinu. Mezi hlavní oblasti trestné činnosti, kterými se ÚOOZ zabývá, patří zejména násilná trestná činnost, nelegální obchod se zbraněmi a štěpnými materiály, organizované převaděčství, obchod s lidmi, nelegální obchod s omamnými a psychotropními látkami, padělání peněžních prostředků, cenných listin a dokladů a v posledních letech i boj proti terorismu. 44 Vývoj organizovaného zločinu od počátku 90. let do současnosti má přes úspěchy ÚOOZ při jeho odhalování stále stoupající tendenci. Česká republika se postupně stala cílovou zemí pro působení organizovaného zločinu (oblast obchodu s omamnými a psychotropními látkami, obchodu s lidmi, padělání, obchodu se zbraněmi atd.). Došlo k rozšíření sfér vlivů jednotlivých zločineckých uskupení na našem území. V případech, kdy se policii podaří rozbít zločineckou strukturu jedné organizace, na uvolněné místo okamžitě nastupuje další. Na základě dosavadního vývoje lze předpokládat, že i v dalším období bude pokračovat současný trend sílícího tlaku organizovaného zločinu na našem území Prezentace Policie ČR [citováno 11. dubna 2008]. Dostupné z: 44 Prezentace Policie ČR Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování [citováno 10. dubna 2008]. Dostupný z: 45 Prezentace Policie ČR Útvar pro odhalování organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování [citováno 10. dubna 2008]. Dostupný z: 15

16 Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování Na přelomu let 1994 a 1995 byla vytvořena Národní protidrogová centrála (dále NPC), která se stala součástí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV. V lednu 2001 byla NPC na základě rozkazu policejního prezidenta vyjmuta z organizační struktury ÚOOZ a stala se samostatnou jednotkou, která je působí především v oblasti odhalování a dokumentování organizované drogové kriminality v ČR. NPC spolupracuje s Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky a dalšími ústředními orgány státní správy, zároveň se podílí na prevenci drogové kriminality a na vzdělávání policistů v oblasti drogové kriminality. 46 V čele NPC stojí ředitel a dva jeho zástupci. NPC se člení na dvě hlavní oddělení, a to I. oddělení pro přírodní drogy a II. oddělení pro syntetické drogy. Dále pod NPC patří šest expozitur (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem), které jsou výkonnými jednotkami NPC. Struktura NPC samozřejmě obsahuje několik podpůrných skupin určených pro zajištění fungování NPC. 47 Útvar rychlého nasazení Útvar rychlého nasazení (URNA) je specifickým policejním útvarem určeným zejména pro boj s terorismem. Jeho působnost je na celém území České republiky. URNA je přímo podřízena policejnímu prezidentovi. Policejní prezident se souhlasem ministra vnitra rozhoduje o tom, kdy bude jednotka vysílána. URNA provádí služební zákroky proti teroristům, únoscům, dále proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti a pachatelům zvlášť závažných úmyslných trestných činů. Příslušníci útvaru jsou vybaveni speciální policejní technikou, včetně odpovídajících prostředků pro rychlý přesun. Příslušníci jsou vybírání na základě přísných kritérií a jsou vycvičeni pro plnění úkolů při mimořádných akcích. Výcvik URNY je zaměřen tak, aby splňoval všechny požadavky, které vycházejí z úkolů útvaru. Útvar rychlého nasazení musí být schopen zasáhnout během krátké doby kdekoliv na území ČR. Organizace URNY je rozdělena do tří sekcí: Sekce rychlého nasazení, která v sobě zahrnuje tři zásahové skupiny a jednu skupinu výcvikovou, Sekce speciálních služeb, kam patří odstřelovači, spojaři, dokumentaristé, vyjednávači, řidiči a Sekce administrativně 46 Prezentace Policie ČR Národní protidrogová centrála Služby kriminální policie a vyšetřování [citováno 18. dubna 2008]. Dostupný z: 47 Struktura NPC [citováno 10. dubna 2008]. Dostupný z: 16

17 logistická skládající se ze sekretariátu, právníka, personální, organizační a materiálové skupiny. 48 Letecká služba Policie ČR Hlavní pilíře činnosti letecké služby Policie ČR spočívají v pohotovostním zajišťování policejních akcí na záchranu života nebo zdraví osob, popřípadě pro odvrácení hrozícího nebezpečí, v pátrání po pohřešovaných osobách a po nebezpečných pachatelích závažných trestných činů. Letecká služba provádí průzkumné lety, které jsou spojeny s ostrahou státních hranic, s pátráním po odcizených vozidlech a sledováním plynulosti dopravy ve městech a na hlavních silničních tazích. Letecká služba Policie se svými vrtulníky provozuje také leteckou záchrannou službu. Dále se podílí na realizaci transplantačního programu. Provádí záchranné a přepravní lety při velkých přírodních katastrofách a v jiných krizových situacích. Vrtulníky letecké služby Policie ČR jsou rovněž využívány při vyhledávání důkazů o trestné činnosti ve volném terénu, v odlehlých oblastech, v rekreačních oblastech a nad vodními plochami, včetně pořizování dokumentace potřebné k vyšetřování trestných činů. 49 Kriminalistický ústav Je zcela specifickým a vysoce odborným pracovištěm Policie České republiky. Jeho sídlo je v Praze. Zaměstnává špičkové odborníky z různých oborů. Jednotlivá oddělení Kriminalistického ústavu provádějí odborné expertizy v oblasti daktyloskopie, mechanoskopie, balistiky, mikrobiologie, antropologie, chemické analýzy apod. pro účely vyšetřování trestné činnosti. 48 Prezentace Policie ČR Útvar rychlého nasazení [citováno 13. dubna 2008]. Dostupný z: 49 Prezentace Policie ČR Letecká služba Policie České republiky [citováno 13. dubna 2008]. Dostupný z: 17

18 Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV (dále ÚOKFK) byl zřízen dne 15. března 2003 jako útvar Policie ČR s působností na celém území České republiky. 50 ÚOKFK vznikl jako nástupce dvou útvarů policie, a to Úřadu finanční kriminality a ochrany státu SKPV a Útvaru pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti SKPV. Důvodem pro vznik ÚOKFK byla nutnost vytvoření specializované a odborně zdatné policejní složky zaměřené na boj s nejzávažnějšími formami korupce a závažné hospodářské a finanční kriminality. V roce 2006 došlo k reorganizaci ÚOKFK s cílem zefektivnit a zkvalitnit dosavadní činnost útvaru. Útvar v rámci své působnosti odpovídá především za plnění úkolů policie při odhalování, prověřování a vyšetřování trestných činů v oblasti korupce a finanční kriminality. 51 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu služby kriminální policie a vyšetřování Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (dále ÚDV) vznikl v roce 1995 sloučením Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování činnosti StB a Střediska dokumentace protiprávnosti komunistického režimu. Od 1. ledna 2002 je ÚDV součástí služby kriminální policie a vyšetřování. 52 ÚDV se podílí na odhalování a stíhání trestných činů mezi léty , které nebyly ve své době z politických důvodů pravomocně rozhodnuty. Kromě vyšetřovací činnosti ÚDV je neméně důležitá i jeho činnost dokumentační spočívající zejména ve shromažďování a vyhodnocování materiálů a dokumentů z období vlády KSČ. ÚDV se podílí na provádění bezpečnostních prověrek ve smyslu zákona o ochraně utajovaných skutečností. Výsledky šetření ÚDV tvoří důležitý podklad pro vydání osvědčení Národního bezpečnostního úřadu. 53 Sídlem ÚDV je Praha, ale pro zefektivnění činnosti bylo zřízeno detašované pracoviště v Brně. 50 Nařízení Ministerstva vnitra č. 71/2001, kterým se stanoví organizace Policie České republiky 51 Prezentace Policie ČR Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV [citováno 16. dubna 2008]. Dostupný z: 52 zákon č. 283/1991 Sb., o Policii ČR 53 Prezentace Policie ČR, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV[citováno 11. dubna 2008]. Dostupné z: 18

19 Útvary policie s územně omezenou působností Útvary s územně omezenou působností tvoří: Správa hl. města Prahy Správy jednotlivých krajů Městská ředitelství (Brno, Ostrava, Plzeň) Okresní ředitelství Obvodní ředitelství pro Prahu I, II, III, IV. Jednotlivá obvodní ( v Praze místní) oddělení policie Vrcholnými útvary jsou krajské správy a Správa hl. města Prahy. Jim podřízena jsou městská ředitelství, okresní ředitelství a obvodní ředitelství pro Prahu I, II, III, IV. Nejníže v hierarchii útvarů stojí obvodní oddělení policie. V útvarech policie s územně omezenou působností pak působí jednotlivé služby policie. Služby Policie ČR Pořádková služba Služba pořádkové policie tvoří jeden ze základních pilířů policie. Příslušníci policie zařazeni ke službě pořádkové policie, jsou v přímém kontaktu s veřejností. Rozsah a charakter činnosti služby pořádkové policie je v prakticky univerzální a zasahuje do celého spektra činností policie. Služba pořádkové policie je díky své univerzálnosti, určitou základnou pro výběr policistů do jiných specializovaných a odborných služeb policie. 54 Vzhledem k důležitosti služby pořádkové policie bych se chtěl na její činnost zaměřit podrobněji. Základními výkonnými články služby pořádkové policie jsou Obvodní oddělení Policie ČR. Obvodní oddělení vykonávají svoji činnost na úseku správy pořádkové policie těmito způsoby: dozorčí službou, obchůzkovou službou, hlídkovou službou, procesní činností a preventivní činností. Nepřetržitá dozorčí služba zajišťuje akceschopnost obvodního oddělení policie. Činnost dozorčího oddělení navazuje na činnost operačního střediska okresního (městského nebo obvodního) ředitelství policie. Dozorčí služba zajišťuje nepřetržitý styk základních 54 Prezentace Policie ČR, Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie [citováno 12. dubna 2008]. Dostupný z: http: // 19

20 útvarů policie se státními orgány a organizacemi a je obvykle prvním místem, kam se obracejí se svými stížnostmi, žádostmi nebo oznámením občané. Obchůzková služba, kterou policisté vykonávají v určených územních oblastech obvodního oddělení, je zaměřena především na dohled nad dodržováním veřejného pořádku, na ochranu bezpečnosti osob a jejich majetku, předcházení a zabraňování páchání trestné činnosti, odhalování trestných činů a přestupků, pátrání po osobách a věcech a provádění prvotních opatření na místě činu. Narozdíl od obchůzkové služby je hlídková služba pořádkové policie vykonávána v určitých úsecích nebo na určených stanovištích, a to za účelem ochrany bezpečnosti osob a jejich majetku, předcházení porušování veřejného pořádku a zakročení proti osobám, které se dopouštějí protiprávního jednání. Policisté určení k hlídkové službě řeší přestupky a dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu a v případě jeho porušení činí příslušná opatření. Ve větších městech se pro plnění úkolů hlídkové služby zřizují speciální Oddělení hlídkové služby. Ve statutárních městech existují tzv. Pohotovostní pořádkové odbory nebo Pohotovostní motorizované jednotky, které posilují výkon hlídkové služby, zajišťují plnění úkolů z výjezdů na oznámení na linku 158 (popřípadě linku 112). Dále tyto jednotky provádějí výjezdy v reakci na signály centralizované ochrany objektů. Procesní činnost služby pořádkové policie je zajišťována zejména plněním úkolů policie na úseku trestního, přestupkového a správního řízení a dalších administrativní činností (výkon spisové služby, hlásná služba, vkládání dat do informačních systémů atd.). Služba pořádkové policie vyvíjí preventivní činnost v boji proti protiprávnímu jednání osob, a to ve spolupráci s dalšími orgány a organizacemi (orgány činné v trestním řízení, správní orgány, obecní úřady, obecní policií apod.). 55 Činnost obvodních oddělení policie a zejména jejich hlídková činnost jsou nezbytným základem veškeré policejní práce. Je smutným faktem, že právě výkon hlídkové činnosti je u Policie ČR v současnosti zanedbáván. Právě nedostatek policistů v ulicích je jedním z faktorů nedůvěry občanů v dnešní policii. Policista, který je uzavřen v budově obvodního oddělení, je pro většinu občanů nedostupný právě v momentě, kdy byl opravdu potřebný. Dalšími výkonnými jednotkami služby pořádkové policie jsou pořádkové jednotky krajských správ, okresních ředitelství a Pořádková jednotka Policie ČR Správy hlavního města Prahy. Tyto speciální pořádkové jednotky mimo obecných úkolů pořádkové policie, 55 Prezentace Policie ČR, Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie [citováno 12. dubna 2008]. Dostupný z: http: // 20

21 jak jsou uvedeny výše, provádějí za účelem obnovení veřejného pořádku zákroky těžkooděnců pod jednotným velením. Dále se podílejí se na výkonu služby v případech mimořádných událostí, přírodních katastrof, průmyslových havárií, popřípadě plnění úkolů Integrovaného záchranného systému, 56 dále tyto jednotky posilují výkon hlídkové služby v rámci mimořádných bezpečnostních opatření. Vězeňsko-eskortní oddělení Policie ČR poskytuje služby pro jiné útvary policie v souvislosti s prováděním ostrahy policejních cel, převozem osob omezených na svobodě, apod. Následující výkonné jednotky služby pořádkové policie jsou určeny pro dohled nad dodržováním veřejného pořádku ve specifických oblastech. Poříční oddělení zajišťují ochranu veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku na významných vodních plochách a vodních tocích. Dále dohlíží na dodržování řádu plavební bezpečnosti a zákona o vodách. Oddělení jízdní policie se podílí na ochraně veřejného pořádku zejména v okrajových a těžko dostupných oblastech, v parcích, atd. Jízdní policie vypomáhá při konání velkých shromáždění osob např. fotbalových utkáních, demonstracích, pochodech, ale i při pátrání po osobách a věcech Speciální jednotkou pražské služby pořádkové policie je Oddělení METRO. Oddělení METRO se zabývá ochranou veřejného pořádku, bezpečnosti a majetku ve vlacích stanicích pražského metra. 57 Služba železniční policie Služba železniční policie náleží z organizačního hlediska pod službu pořádkové policie a pod Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie. Služba železniční policie plní podobné úkoly jako služba pořádkové policie, ale se zaměřením na úsek železniční dopravy a přepravy. Příslušníci služby železniční policie vykonávají hlídkové a obchůzkové služby v prostorách a objektech Českých drah a.s., doprovází důležité zásilky, odhalují a objasňují trestnou činnost v souvislosti s železniční dopravou, provádějí úkony v trestním a přestupkovém řízení. Služba železniční policie má dvě základní výkonné a organizační jednotky, a to: Oddělení železniční policie a Oddělení doprovodu vlaků. Oddělení železniční policie plní 56 zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systém, ve znění pozdějších předpisů 57 Prezentace Policie ČR, Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie [citováno 12. dubna 2008]. Dostupný z: http: // 21

22 úkoly policie na úseku ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti osob a majetku v železniční dopravě, dále plní úkoly v trestním a přestupkovém řízení a provádí pátrání po osobách nebo věcech. Oddělení doprovodu vlaků spolupůsobí při zajišťování bezpečnosti a plynulosti železničního provozu, provádí doprovody vlaků a důležitých zásilek. Mezi speciální úkoly Oddělení doprovodu vlaků patří asistence a ochrana jaderného materiálu při jeho přepravě po železnici. 58 Služba dopravní policie Služba dopravní policie dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu, šetří dopravní nehody a projednává přestupky v blokovém řízení 59 nebo ve správním řízení 60 v oblastech svěřené jí zákonem. Službu dopravní policie řídí Ředitelství služby dopravní policie, které je součástí Policejního prezidia České republiky. Ředitelství služby dopravní policie řídí nižší stupně dopravních inspektorátů na krajské a okresní úrovni. Okresní (popř. městské) dopravní inspektoráty se dělí do dvou skupin. První skupina dopravních inspektorátů se zabývá dohledem nad bezpečností a plynulostí silničního provozu. Druhá skupina pak řeší dopravní nehody. Do 30. června 2001 existovala ještě třetí skupina dopravních inspektorátů, která se zabývala evidencí vozidel a související agendou. Od 1. července 2001 na základě zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, však tato agenda přešla do působnosti orgánů obcí s rozšířenou působností. Důvodem pro tuto změnu byl přesun agendy evidence vozidel od Ministerstva vnitra pod Ministerstvo dopravy. 61 Služba kriminální policie a vyšetřování Služba kriminální policie a vyšetřování (dále SKPV) plní úkoly zejména při odhalování a vyšetřování závažné trestné činnosti, provádí pátrání po osobách a věcech, zjišťuje totožnost neznámých mrtvol, spolupracuje s ostatními orgány veřejné správy na odhalování příčin provozních havárií, výbuchů, požárů, apod. Dále zjišťuje podmínky a příčiny páchání trestné činnosti a podílí se na jejich odstraňování, vede kriminalistické 58 Prezentace Policie ČR, Ředitelství služby pořádkové policie a služby železniční policie [citováno 12. dubna 2008]. Dostupný z: http: // a násl. zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích a násl. zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích 61 Prezentace Policie ČR, Ředitelství služby dopravní policie [citováno 12. dubna 2008]. Dostupný z: 22