Jihovýchodní Evropa, státy bývalé Jugoslávie

Transkript

1 Jihovýchodní Evropa, státy bývalé Jugoslávie

2 JUGOSLÁVIE Oficiální název: od r Socialistická federativní republika Jugoslávie Bývalý stát v jihovýchodní Evropě, na balkánském poloostrově; Rozloha: 255,8 tis. km2, Počet obyvatel: 23,8 mil. (1990); Správní členění: 6 republik - Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Makedonie, Srbsko, Slovinsko a 2 autonomní oblasti v rámci Srbska (Vojvodina a Kosovo). Hlavní město: Beograd (Bělehrad), 1,2 mil. obyv. (1991) Úřední jazyky: srbochorvatština, slovinština a makedonština Měnová jednotka: 1 dinár = 100 par Nejvyšší hora: Triglav 2864 m Nejnižší místo: Jaderské moře 0 m Nejdelší řeka: Dunaj km

3 Historie Na území Jugoslávie se nacházely malé státy, které se v 15. stol. ocitly pod tureckou nadvládou (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie) a pod nadvládou habsburské dynastie (Chorvatsko, Slovinsko). V 19. stol. získaly Srbsko a Černá Hora samostatnost. Budováni společného státu začalo v r vyhlášením Království Srbů, Chorvatů a Slovinců; v r byl změněn název státu na Království Jugoslávie. Na zač. 2. svět. Války se Jugoslávie postavila na stranu fašistických států, avšak v dubnu 1941 ji okupovala německá armáda. Odbojové hnutí pod vedením komunistů osvobodilo skoro celou zemi. Vrchním velitelem partyzánských oddílů a později národněosvobozenecké armády byl J. Broz-Tito. V r rozhodla Protifašistická rada národního osvobozeni Jugoslávie vytvořit z osvobozené Jugoslávie federaci svobodných a rovnoprávných národů. První poválečný parlament svrhl dne monarchii a vyhlásil Lidovou federativní republiku Jugoslávie. V r přijala název Socialistická federativní republika Jugoslávie. Po válce došlo v Jugoslávii k h1ubokým společensko-hospodářským (zemědělská reforma, znárodnění průmyslu) a politickým přeměnám. Začátkem padesátých let vznikaly různé formy veřejné samosprávy. Jugoslávská ústava z r a zákon o sdružené práci z r (tzv. malá ústava) se staly základem jugoslávské samosprávy a urči1y základní formy veřejné samosprávy (pracovní organizace v místě bydliště, místní jednoty v místě bydliště, společenské organizace). Po r. 1980, po smrti J. Broze- Tita, začaly vznikal odstředivé tendence, které ještě zesílily v r Slovinsko a Chorvatsko už nechtěly být dále členem federace ovládané Srby. Učinily některé kroky, které by umožnily vystoupení z federace a vznik samostatných států. V prosinci 1990 se Slovinci vyslovili v referendu pro samostatnou republiku. V květnu 1991 totéž udělali Chorvati. Dne vyhlásily obě republiky nezávislost. Federální vláda, ve snaze nepřipustit rozpad Jugoslávie, zahájila vojenskou operaci. Začala válka mezi federální armádou a oddíly národní gardy, nejdříve ve Slovinsku, později v Chorvatsku. Zprostředkovatelské snahy EHS byly bezvýs1edné. Snahy po osamostatnění se objevily také v Makedonii (vyhlášení samostatnosti v r. 1991) a později v Bosně a Hercegovině (vyhlášení samostatnosti v r. 1992). Pro zachování federace se vyslovilo Srbsko a Černá Hora. V lednu 1992 uznaly členské státy EHS a mnoho jiných nezávislost Slovinska a Chorvatska. V dubnu 1992 vyhlásilo Srbsko a Černá Hora vznik Jugoslávské federativní republiky. Viz: Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Jugoslávie, Makedonie,Slovinsko. Srbsko a Černá Hora bylo soustátí, které vzniklo přeměnou Svazové republiky Jugoslávie v roce Země měla obyvatel. Soustátí zaniklo 5. června 2006, kdy na jeho území vznikly dva samostatné státy, Srbsko a Černá Hora.

4

5 Reliéf a Podnebí: Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, polje, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy. Hospodářství: Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem. V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro). Průmysl strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní.

6 BOSNA A HERCEGOVINA Bosna a Hercegovina se nachází ve vnitrozemí na západě Balkánského poloostrova. Území země je převážně hornaté, někde s vápencovými krasovými masivy, jeskyněmi a ponornými říčkami. Na severu je podnebí drsnější horské, na jihu teplejší středomořské.

7 Státní zřízení: přechodná vláda Hlavní město: Sarajevo, 581 tis. obyv. Úřední jazyk: bosenština, chorvatština, srbština Měnová jednotka: 1 bosenská marka (BHM)= 100 feniků Národnostní složení: Bosňané 49%, Srbové 28%, Chorvaté 16% Náboženství: islám 61%, pravoslavné 28%, katolcké 11%

8 ČERNÁ HORA Evropský stát v jihovýchodní části na Balkánském poloostrově, spadá k takzvané středozemní oblasti. Pobřeží Černé Hory podél Jaderského moře dosahuje délky 293 km, kde kvalitní pláže zaujímají 73 km

9 Státní zřízení: republika Hlavní město: Podgorica obyv. Rozloha: 13,815 tis. km2 Počet obyvatel: Hustota obyv. na km2: 45 Úřední jazyk: srbština (černohorština) Měnová jednotka: 1 euro centů Správní členění: 20 opšin Národnostní složení: Černohorci 62%, Srbové 10%, Albánci 6,6%, Muslimové 14,6%, Chorvati 1% Náboženství: pravoslavné 70%, římskokatolické 12%, islám 9%

10 CHORVATSKO Chorvatská republika se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Pobřeží Jaderského moře je převážně skalnaté s mnoha ostrovy, vápencová pohoří dále ve vnitrozemí se mohou chlubit krasovými jeskyněmi. Podnebí je zde teplé středomořské a tomu odpovídá i rostlinstvo. V zemi se nachází 7 národních parků, mj. Kornatské ostrovy a Plitvická jezera s vodopády.

11 Státní zřízení: republika Hlavní město: Zagreb (Záhřeb), 779 tis. obyv. Rozloha: km2 Počet obyvatel: 4,4 mil. Hustota obyv. na km2: 78 Úřední jazyk: chorvatština Měnová jednotka: 1 kuna (HRK) = 100 lip Správní členění: 21 okresů (žup) Národnostní složení: Chorvaté 89,6%, Srbové 4,5%,Muslimové 0,47%, Maďaři 0,37%, Albánci 0,34%, Slovinci 0,24%, Češi 0,24% Náboženství: římskokat. 77%, pravoslav. 11%, islám 1,28%

12 MAKEDONIE Makedonie se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Povrch země je převážně hornatý s četnými jezery v mezihorských kotlinách. Podnebí je mírně kontinentální, rostlinný kryv tvoří lesy a louky. Stát leží v zemětřesné oblasti.

13 Státní zřízení: republika Hlavní město: Skopje, 452 tis. obyv. Rozloha: km2 Počet obyvatel: 2 mil. Hustota obyv. na km2: 77 Úřední jazyk: makedonština Měnová jednotka: makedonský denár (MKD) Správní členění: 123 obšin Národnostní složení: Makedonci 64%, Albánci 25%, Turci 4%, Rómové 3%, Srbové 2% Náboženství: pravoslavné 67%, islám 30%

14 SLOVINSKO Slovinská republika leží v jižní Evropě, převážně ve vnitrozemí, jen s velmi krátkým pobřežím Jaderského moře. Na severozápadě země na její území zasahují Alpy, navazují nížiny podél řek a na jihu krasová území. Podnebí je tu mírné středoevropské, více než polovinu území zabírají lesy.

15 Státní zřízení: republika Hlavní město: Ljubljana (Lublaň), 325 tis. obyv. Rozloha: km2 Počet obyvatel: 2 mil. Hustota obyv. na km2: 99 Úřední jazyk: slovinština Měnová jednotka: 1 euro centů (do r slovinský tolar(sit)= 100 stotinek) Správní členění: 192 obcí Národnostní složení: Slovinci 83,06%, Srbové 1,98%, Chorvati 1,81%, Bosňané 1,1%, Muslimové 0,53%, Maďaři 0,32%, Albánci 0,31% Náboženství: katolické 57,8%, pravoslavné 2,3%, islám 2,4%

16 SRBSKO Srbsko, největší republika bývalé Jugoslávie, leží v jistém smyslu ve středu Balkánu a hraničí vedle Černé Hory se sedmy státy. Jeho součástí jsou dříve autonomní oblasti Vojvodina na severu Kosovo na jihu.

17 Státní zřízení: republika Hlavní město: Beograd (Bělehrad), 1,7 mil. obyv. Rozloha: Srbsko 88,361 tis. km2 Počet obyvatel: 10,2 mil. - Srbsko , Kosovo , Vojvodina Hustota obyv. na km2: 115 Úřední jazyk: srbština Měnová jednotka: 1 srbský dinár (RSD)= 100 para Správní členění: Srbsko je složeno ze 3 oblastí: Srbsko (56,0 tis. km2), Vojvodina (21,5 tis. km2) a Kosovo (10,2 tis. km2) Národnostní složení: Srbové 66%, Albánci 17%, Maďaři 3,5% Náboženství: 85% pravoslavní, 5,5% katolíci, 3,2% muslimové, 1% protestanti

18 RUMUNSKO Státní zřízení: republika Hlavní město: Bukurešť Rozloha: km2 Počet obyvatel (2006): Úřední jazyk: rumunština Správní členění: 40 žup a obvod hl. města Národnostní složení: Rumuni 90 %, Maďaři 7 %, Romové 2 %, Němci Náboženství: pravoslavní 87 %, katolíci 5 %

19 Povrch Uvnitř karpatského oblouku je Transylvánská plošina, uzavřená na západě pohořím Apuseni (1 848 m nad m. m.). Na jihu podél Dunaje rozsáhlá Valašská nížina, na západě zasahuje z Maďarska Velká uherská nížina. Pobřeží Černého moře je krátké a nízké s lagunovými jezery a deltou Dunaje. Celé Rumunsko patří k povodí Dunaje; hlavní přítoky Alt, Argeş, Ialomiţa, Siret a Prut. Podnebí Podnebí je slabě kontinentální, v horách studené, u pobřeží středomořského typu. Roční srážky v horách mm, v dolním Podunají kolem 400 mm. V nížinách vegetace stepního typu, v horách listnaté a smíšené lesy, výše horské louky. Obyvatelstvo Obyvatelstvo tvoří zejména. Rumuni (89,5 %), menšiny Maďarů (7 %, v Transylvánii), Romů (2 %), Němců, Ukrajinců. Náboženství pravoslavné (87 %), římskokatolické (5 %). Přirozený úbytek obyvatel 0,2 % ročně (1998). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost asi 3 % (1992). Urbanizace 55 % (1997).

20 Průmysl Průmyslově zemědělský stát v procesu transformace na tržní ekonomiku. Hrubý domácí produkt USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracuje 37,5 % v zemědělství, 32 % v průmyslu (1997). Obdělává se 41,4 % území, 20,4 % plochy pokrývají louky a pastviny, 28 % lesy. Nejvýznamnější je průmysl hutnický, petrochemický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní. Dopravní síť v nížinách hustá, přes Karpaty vedou mezinárodní dopravní trasy. Hlavní přístav Constanţa. Námořní loďstvo 2,7 mil. BRT (1993). Zemědělství V zemědělství převažuje rostlinná výroba. Pěstuje se kukuřice (12,1 mil. t, 1998, 2. místo v Evropě), pšenice (5,2 mil. t), brambory, cukrová řepa, ječmen, slunečnice a ovoce. Chov ovcí (9,7 mil. kusů, 1997), prasat, skotu. Těžba dřeva. Těží se ropa (6,7 mil. t), zemní plyn, černé a hnědé uhlí, rudy železa a zinku, bauxit, soli.

21 BULHARSKO Státní zřízení: republika Hlavní město: Sofie Rozloha: km2 Počet obyvatel (2006): Úřední jazyk: bulharština Správní členění: 28 provincií Národnostní složení: Bulhaři 85 %, Turci 9 %, Romové 3 % Náboženství: pravoslavní 85 %, muslimové 13 %

22 Povrch Území Bulharska je z větší části hornaté především na jihovýchodě a v centrální části (Stará Planina/Balkán). K nejvyšším pohořím patří Rila (Musala 2925 m) s četnými horskými jezery (například Sedm rilských jezer, Ribni jezero), Vitošin a Rodopy bohaté na krasové útvary. Severní část Bulharska tvoří Podunajská nížina, tok Dunaje je přirozenou hranicí s Rumunskem. Další důležitou řekou je Marica procházející napříč celou zemí, ta se řadí k úmoří Egejského moře. Její údolí se nachází mezi horskými pásmy Balkánu a Rodop ve středu Bulharska. Podél černomořského pobřeží se táhne Thrácká nížina s občasnými mokřadami. Podnebí Bulharsko leží v pásmu mírného kontinentálního podnebí, které se výrazně projevuje v jeho severní části. Na jihu a na východě jsou patrné vlivy středomořského podnebí, charakteristického teplými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami. Množství srážek je přiměřené, což je asi 650 mm srážek za rok. To však ale v horkých létech nestačí, proto je nutné přistoupit k zavlažování.

23 Zemědělství Zemědělství je významnou složkou ekonomiky. Převažuje rostlinná výroba, soustředěná zejména v Hornothrácké nížině a v Podunají. K nejvýznamnějším plodinám patří zelenina (okurky, rajčata, papriky ), ovoce, vinná réva, slunečnice, tabák, cukrová řepa, bavlna, pšenice a kukuřice. Významné je speciální pěstování růží na vonné oleje a chov bource morušového. Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí, skotu a prasat. Rybolov je významný pro domácí spotřebu. Průmysl Průmyslovým odvětvím dominuje potravinářství, metalurgie, textilní a chemická výroba a zpracování tabáku. Hnědé uhlí se spaluje v tepelných elektrárnách, které se na výrobě elektrické energie podílejí zhruba z 50%. Významná je jaderná energetika. Vzrobí 40% elektrické energie.

24 ALBÁNIE Státní zřízení: republika Hlavní město: Tirana Rozloha: km2 Počet obyvatel (2006): Úřední jazyk: albánština Správní členění: 12 krajů Národnostní složení: Albánci 95 %, Řekové 3 % Náboženství: muslimové 70 % pravoslavní 20 %, katolíci 10 %

25 Povrch Hornatý terén Albánie přispěl k její izolaci v rámci Evropy. Dinárská soustava vrcholí hraničním pohořím Prokletije a masivem Korab. Na jih z Řecka zasahuje pohoří Pindos. Pobřežní nížina je zejména na severu močálovitá. Řeky Drina, Shkumbin, Seman a Vjosa s přítoky člení hlubokými údolími povrch země do řady úzkých pohoří. Podnebí je středomořského typu, v horských polohách mnohem drsnější.

26 Hospodářství Albánie je nejzaostalejší zemí Evropy. Zemědělství zaměstnává téměř polovinu pracujících, ale v zemi převážně mladých lidí je obrovská nezaměstnanost. Pěstuje se pšenice, kukuřice, cukrovka, zelenina, víno, tabák a olivy. Chovají se ovce, kozy a skot; důležitý je rybolov. Bohaté nerostné zdroje poskytují chromovou, ferro-niklovou a měděnou rudu, ropu, uhlí a asfalt. Slabý průmysl tvoří rafinerie, malé hutě a chemičky, textilní a potravinářské závody. Převážně venkovská země má katastrofální infrastrukturu, která omezuje rozvoj ekonomiky. Vynikající perspektivu má cestovní ruch.