KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA FOTBALISTKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA FOTBALISTKY"

Transkript

1 KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA FOTBALISTKY Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Autor práce: Vedoucí práce: B7401 Tělesná výchova a sport 7401R003 Rekreologie Jitka Skřivánková Mgr. Petra Čaplová, Ph.D. Liberec

2 THE COMPENSATORY EXERCISE FOR FEMALE SOCCER PLAYERS Bachelor thesis Study programme: Study branch: Author: Supervisor: B7401 Physical Education for Education 7401R003 Recreology Jitka Skřivánková Mgr. Petra Čaplová, Ph.D. Liberec

3

4

5 Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG. Datum: Podpis:

6 Poděkování V této části bych ráda poděkovala paní Mgr. Petře Čaplové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi byly uţitečné při psaní bakalářské práce. Dále bych chtěla vyjádřit své díky vyučujícím Katedry tělesné výchovy za vše, co mě během studia naučili. Můj dík patří i fyzioterapeutce Lence Kvasničkové, která mi pomohla s testováním. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mi byla oporou nejen během přípravy této bakalářské práce, ale i po celou dobu studia.

7 Anotace Hlavním cílem bakalářské práce je sestavit program kompenzačního cvičení vybraným fotbalistkám. V teoretické části je charakterizován ţenský fotbal, odlišnosti mezi muţem fotbalistou a ţenou fotbalistkou. Práce informuje o svalových dysbalancích, kompenzačním cvičení a jeho zařazení do tréninkového procesu. Metodika práce obsahuje svalové funkční testy zaměřené na vybranou skupinu hráček FC Mělník. Výsledky jsou ukazatelem vyskytujícího se zkrácení v dolní části těla. Stěţejním obsahem praktické části práce je konkrétní program kompenzačního cvičení vytvořený pro zmíněné hráčky, který by vedl ke znovuzískání svalové rovnováhy. Výše získané informace jsou doporučením při tvorbě cíleného kompenzačního programu v tréninkové jednotce pro praktické vyuţití trenéry fotbalu. Klíčová slova: Ţenský fotbal, kompenzační cvičení, svalové dysbalance, cílený program Summary The main purpose of this bachelor thesis is to create a compensatory training program for chosen female soccer players. The theoretical section focuses on female soccer as a sport, the difference between male and female soccer player. The thesis describes different kinds of muscle imbalances, various compensatory exercises, and a guidance to integrate those exercises into a training process. The methodology of this thesis includes muscle functional testing of chosen female FC Melnik soccer players.the results show poor mobility and flexibility of their lower body due to high physical activity and very low usage of compensatory exercises. Therefore, the following chapter is concrete, specific training program, created by the author of this thesis, that will help increase mobility and flexibility of those chosen female soccer players. Obtained information can and should be used to increase quality and balance of their training program and can make good use for soccer coaches, players, and teams. Keywords: female soccer, compensatory exercise, muscle imbalances, focused program

8 Obsah Úvod Cíl a dílčí úkoly práce Charakteristika ţenského fotbalu Počátky ţenského fotbalu v České republice Postavení české ţenské reprezentace ve světě Vybrané rozdíly mezi muţi a ţenami Zkrácené a ochablé svaly u fotbalistek Svalové dysbalance Dolní zkříţený syndrom Horní zkříţený syndrom Charakteristika kompenzačního cvičení Úkoly kompenzačního cvičení Členění kompenzačního cvičení Uvolňovací cvičení Protahovací cvičení Posilovací cvičení Kompenzační cvičení v tréninkovém procesu Obecná doporučení při sestavování cíleně zaměřeného kompenzačního programu Metodika práce Popis svalových testů Test 1: M. triceps surae Test 2: Flexory kolenního kloubu Test 3: M. iliopsoas Test 4: Adduktory kyčelního kloubu

9 6.2 Charakteristika vybraného souboru Vyšetření svalových skupin Vyhodnocení výsledků Program kompenzačního cvičení sestavený ze cviků uvolňovacích, protahovacích a posilovacích Uvolňovací cvičení Protahovací cvičení Posilovací cvičení Závěr Seznam pouţitých zdrojů

10 Seznam obrázků Obr. 1: Pohlavní odlišnosti ve vybraných antropometrických, morfologických a funkčních parametrech Obr. 2: Dolní zkříţený syndrom Obr. 3: Dolní zkříţený syndrom Obr. 4: Svalová dysbalance na dolní končetině Obr. 5: Horní zkříţený syndrom Obr. 6: Test 1: M. triceps surae Obr. 7: Test 2: Flexory kolenního kloubu Obr. 8: Test 3: M. iliopsoas Obr. 9: Test 4: Adduktory kyčelního kloubu Obr. 10: Uvolnění krční páteře, ZP Obr. 11: Uvolnění krční páteře, provedení Obr. 12: Uvolnění hrudní páteře, ZP Obr. 13: Uvolnění hrudní páteře, provedení Obr. 14: Uvolnění bederní páteře, ZP Obr. 15: Uvolnění bederní páteře, provedení Obr. 16: Uvolnění kyčelního kloubu, ZP Obr. 17: Uvolnění kyčelního kloubu, provedení Obr. 18: Uvolnění páteře v předozadním směru, ZP Obr. 19: Uvolnění páteře v předozadním směru, provedení Obr. 20: Protaţení šíjových svalů a svalu trapézového, ZP Obr. 21: Protaţení šíjových svalů a svalu trapézového, provedení Obr. 22: Protaţení páteře hlubokým ohnutým předklonem, ZP Obr. 23: Protaţení páteře hlubokým ohnutým předklonem, provedení Obr. 24: Protaţení flexorů kyčelního kloubu, ZP Obr. 25: Protaţení flexorů kyčelního kloubu, provedení Obr. 26: Protaţení napínače povázky stehenní, ZP Obr. 27: Protaţení napínače povázky stehenní, provedení Obr. 28: Protaţení bedrokyčlostehenního svalu, ZP Obr. 29: Protaţení bedrokyčlostehenního svalu, provedení Obr. 30: Protaţení zadních svalů dolních končetin, ZP Obr. 31: Protaţení zadních svalů dolních končetin, provedení Obr. 32: Protaţení zadní strany dolních končetin s pomocí gymnastického míče, ZP Obr. 33: Protaţení zadní strany dolních končetin s pomocí gymnastického míče, provedení Obr. 34: Protaţení zadní strany dolních končetin s pomocí gymnastického míče, cvik 1 Obr. 35: Protaţení zadní strany dolních končetin s pomocí gymnastického míče, cvik 2 Obr. 36: Protaţení zadní strany dolních končetin s pomocí gymnastického míče, cvik 3 Obr. 37: Posilování hlubokých svalů zádových, ZP Obr. 38: Posilování hlubokých svalů zádových, provedení 10

11 Obr. 39: Posilování dolních fixátorů lopatek, ZP Obr. 40: Posilování dolních fixátorů lopatek, provedení Obr. 41: Posilování břišních svalů s gymnastickým míčem, ZP Obr. 42: Posilování břišních svalů s gymnastickým míčem, cvik A Obr. 43: Posilování břišních svalů s gymnastickým míčem, cvik B Obr. 44: Posilování horní části břišních svalů, ZP Obr. 45: Posilování horní části břišních svalů, provedení Obr. 46: Posilování šikmých břišních svalů, ZP Obr. 47: Posilování šikmých břišních svalů, provedení Obr. 48: Posilování velkého hýţďového svalu, ZP Obr. 49: Posilování velkého hýţďového svalu, provedení Obr. 50: Posilování středního hýţďového svalu, ZP Obr. 51: Posilování středního hýţďového svalu, provedení Seznam tabulek Tab. 1: Vyšetření musculus triceps surae Tab. 2: Vyšetření musculus iliopsoas Tab. 3: Vyšetření flexorů kolenního kloubu Tab. 4: Vyšetření adduktorů kyčelního kloubu Tab. 5: Výsledky vyšetření musculus triceps surae Tab. 6: Výsledky vyšetření musculus iliopsoas Tab. 7: Výsledky vyšetření flexorů kolenního kloubu 11

12 Seznam použitých zkratek ATP CP DZS FIFA HZS LDK PDK TO UEFA ZP adenosintrifosfát kreatinfosfát dolní zkříţený syndrom Federation Internationale de Football Association (Mezinárodní fotbalová asociace) horní zkříţený syndrom levá dolní končetina pravá dolní končetina testovaná osoba Union of European Football Associations (Unie evropských fotbalových asociací) základní poloha 12

13 Úvod Pravidelné provádění kompenzačního cvičení je jednou z moţností jak sniţovat riziko negativních problémů. Těmi rozumíme funkční a později i strukturální vady hybného systému s bolestivými následky jako jsou například kloubní bolesti, svalové dysbalance, vertebrogenní potíţe, k nimţ dochází u velké části populace kvůli nedostatku pohybu. Obrovský pohybový deficit je negativním důsledkem dnešního ţivotního stylu u tzv. sedící populace, který se odráţí uţ u školní mládeţe ve špatném drţení a vzpřímené polohy těla. K jiţ zmíněným problémům mohou přispívat i nevhodně zvolené či nesprávně prováděné cviky. Pravidelnou sportovní přípravu ve fotbalu zahajují děti ve věku 6 8 let. Rozvoj pohybových schopností a dovedností v tomto věku, převáţně herním a kondičním tréninkem, představuje značné fyzické, často aţ jednostranné zatíţení. V současné době je pozorováno u řady fotbalistů s funkčními poruchami, které mohou vést ke sníţení úrovně herního výkonu, někdy dokonce k ukončení sportovní kariéry. Můţe také dojít k bolestivému a neefektivnímu pohybu. Optimální prevencí těchto poruch by měl být kvalitně vedený tréninkový proces, jehoţ obsahem, kromě rozvoje pohybových schopností a nácviku pohybových dovedností, by měla být optimální individuálně zaměřená kompenzace sportovního zatíţení, která především spočívá v uvolňovacích, protahovacích a posilovacích cvičeních. Jako kompenzační cvičení, je označován proměnlivý soubor jednoduchých cviků v jednotlivých cvičebních polohách. Jak jiţ z názvu vyplývá, jedná se o tělesná cvičení, která mají za úkol vyrovnávat negativní vlivy působící na organismus. Nejčastějším negativním vlivem pozorujeme jednostranné zatěţování ve sportovní přípravě. Kompenzace by měla mít funkci prevence před těmito negativními vlivy, nebo jiţ vzniklá oslabení organismu dle moţností napravovat. Výběr cviků by měl být určen cílové skupině. V mém případě jsem si zvolila fotbalistky, jelikoţ kompenzace a protahovací cvičení jsou v amatérském fotbale spíše zanedbávána. Vycházíme především z funkčního stavu hybného systému jedince. Pro správný efekt cvičení je důleţité kompenzační cvičení provádět vţdy přesným způsobem. Pozitivně ovlivňuje podpůrný pohybový systém. Působení vyrovnávacího cvičení se dá záměrně zacílit nejen na pasivní sloţku hybného systému, ale zejména pak na sloţku aktivní tj. tkáň svalovou. V bakalářské práci se zaměříme na sestavení programu kompenzačního cvičení pro fotbalistky, kterému bude předcházet vyšetření pomocí svalových funkčních testů zvolených pro dolní polovinu těla. Poté vybereme vhodné cviky pro vyrovnání svalových dysbalancí 13

14 u dolních končetin. Práce je orientována na posilování svalových skupin s fázickou převahou a na protahování u zkrácených svalových skupin. 14

15 1 Cíl a dílčí úkoly práce Hlavním cílem bakalářské práce je navrhnout a sestavit program kompenzačního cvičení hráčkám fotbalového klubu v Mělníku, které by mělo napomoci k vyrovnání jejich svalových dysbalancí v oblasti dolní poloviny těla. Pro splnění hlavního cíle práce, bylo třeba stanovit následující dílčí úkoly: Prostudování odborných publikací a textů o problematice ţenského fotbalu, svalových dysbalancích, kompenzačním cvičení a jeho zařazení do tréninkového procesu. Specifické odlišnosti mezi hráčkami a hráči. Pouţítí testovacích cviků orientovaných na dolní polovinu těla, na základě kterých je pak navrţen zacílený kompenzační program. Výběr vhodných cviků uvolňovacích, protahovacích a posilovacích. Sestavení cíleně zaměřeného kompenzačního programu. 15

16 2 Charakteristika ženského fotbalu Fotbal je jedním z nejoblíbenějších sportů nejen v České republice, ale i ve světě. V posledních několika letech narůstá počet ţen a dívek, které se začínají o tento sport zajímat a stávají se aktivními hráčkami. Fotbalová asociace FIFA uvádí, ţe v roce 2000 bylo registrovaných hráček na celém světě kolem 2,7 milionu a neregistrovaných dalších 19,2 milionu. Pro rok 2006 se tato čísla zvýšila a dohromady se jednalo o 26 milionů, z toho bylo 4,1 milionu registrovaných a 21,9 milionu neregistrovaných hráček (Kunz, 2007). Vyústěním neustále narůstajícího počtu hráček je zakládání nových ţenských fotbalových týmů, asociací a organizování řady utkání, turnajů na národní i mezinárodní úrovni apod. Určitý progres lze sledovat i ve výzkumné oblasti, kdy se stále více autorů začíná zaměřovat na hráčky fotbalu ve výkonnostní oblasti (Mujika et al., 2009). Mnoţství těchto studií je v porovnání s muţským fotbalem stále zanedbatelné. Proto mnohé výsledky a zjištění uvedené ve výzkumech Orloff et al. (2008) provedených na hráčích, se velice často interpretují i na hráčky. Tento trend můţeme pozorovat i v praxi, kdy dochází k aplikování stejných tréninkových metod a postupů u ţen jako u muţů. Trenéři si obvykle neuvědomují anatomické, morfologické, fyziologické a funkční odlišnosti mezi pohlavími a objem, frekvenci či intenzitu zatíţení hráčkám nepřizpůsobují na základě pohlavních specifik (Vaidová, Zahálka, 2013). 2.1 Počátky ženského fotbalu v České republice V roce 1928 se ţenský fotbal objevil i u nás. První fotbalové utkání ţen v Československé republice bylo sehráno v roce 1936 v Brně. Největší rozkvět přišel pak v 50. letech minulého století, kdy téměř nikdo neuvaţoval o tom, ţe by ţeny natoţ dívky mohly hrát fotbal. Platilo všemi uznávané pravidlo, ţe fotbal je výhradně muţský sport. Organizovaně se u nás začal hrát ţenský fotbal od roku 1966 na praţské Slavii. Zde se utvořilo druţstvo, které celé čtyři roky neprohrálo jediné utkání a to i na mezinárodní scéně. Ještě v roce 1966 vypsal časopis Mladý svět 1. ročník turnaje ţenského fotbalu O srdce mladého světa, k němuţ se přihlásilo 32 druţstev. Druhého ročníku se zúčastnilo 46 druţstev a třetího ročníku uţ krásných 64 druţstev. V roce 1971 byl Svaz dívčí kopané oficiálně ustanoven. Koncem tohoto roku bylo v Českém svazu kopané registrováno 2171 hráček. Po rozdělení Československé republiky vznikl Českomoravský fotbalový svaz, který se stal zřizovatelem a organizátorem všech tříd fotbalových soutěţí, včetně ţen. V roce 1972 FIFA legalizovala ţenský fotbal (fotbal trénink, online, cit ). 16

17 2.2 Postavení české ženské reprezentace ve světě Za největší úspěchy českého ţenského fotbalu můţeme povaţovat probojování se do první výkonnostní divize Evropy. Mezi nejlepší výkony české ţenské reprezentace patří účast v play-off finálového turnaje v roce 2005 a 2009 na evropském šampionátu. Dalším významným úspěchem je, ţe od letošního roku máme zastoupení dvou týmů (Sparta Praha, Slavia Praha) v nejvýznamnější evropské klubové soutěţi UEFA Women s Cup (women s euro, online, cit ). 2.3 Vybrané rozdíly mezi muži a ženami Obecně platí, ţe patrnější fyzické rozdíly se začínají projevovat uţ v pubertě. Vlivem muţských pohlavních hormonů (především testosteronu) se zvyšuje mnoţství svalové hmoty a tím i svalové síly u muţů. Aerobní kapacita při intenzivní fyzické činnosti se u ţen vyčerpá rychleji, a proto ţeny přechází dříve na anaerobní laktátový způsob hrazení energie. Transport kyslíku v krvi je vzhledem k menší výkonnosti kardiorespirace a vlivem působení ţenských pohlavních hormonů u ţen menší. Výkonnost ţen je asi o čtvrtinu niţší. Nejvíce se to projevuje u silových výkonů, kdy ţena dosahuje % muţských hodnot (Vlachovský, 2009, str. 15). V rychlostních a vytrvalostně rychlostních výkonech, je to v rozmezí % (Vlachovský, 2009, str. 15). V jediné obratnosti 106 %, je na tom ţena lépe, neţ muţ (Vlachovský, 2009, str. 15). Lze říci, ţe trénovaná ţena dosahuje zhruba (kromě obratnostních výkonů) hodnot netrénovaných muţů (Havlíčková, 2004). Hormonální systém u ţen díky vylučování menších hodnot testosteronu při hypokinetickém způsobu ţivota sniţuje moţnost vybudování svalové hmoty. Rozdíly se promítají do různých specifik v tréninku ţen. Ţeny jsou hůře vybaveny k rychlostně silové pohybové činnosti (např. skoky, vrhy, hody apod.) a naopak v případě rychlostní a aerobně vytrvalostní činnosti nejsou rozdíly od muţů tak velké. Díky níţe postavenému těţišti těla mají na rozdíl od muţů větší schopnost zvládat pohybové aktivity, kde základem je rovnováha. Ţeny mohou zvětšovat své silové schopnosti, aniţ by došlo k výraznému růstu svalové hmoty (Klimková, 2005). V technické a taktické přípravě nejsou významnější rozdíly. Poţadavky na provedení co moţná nejlepšího výkonu jsou kladeny na hráčky ve stejné výši jako na hráče. Existují studie, které porovnávají technickou dovednost kopu do míče, provedení vybraných herních situací, riziko zranění, nebo na srovnání výkonnosti, kterou se zabývá (Mujika et al., 2009). U hráček lze počítat s lepší schopností snímat rytmus cvičení a s lepší orientací (Shan, 2009). Sportovní výkonnost hráček se v posledních letech významným způsobem zvyšuje a jejich 17

18 výkony se stále přibliţují k těm muţským. Rozdíl výkonnosti se za posledních 40 let sníţil zhruba o 6 % (Vlachovský, 2009, str. 17). Zatímco o tréninku muţů nalezneme spoustu informací, poznatků a dlouholetých zkušeností, o tréninku ţen je podloţených informací podstatně méně. Většinou trénink ţen je pouhým kopírováním tréninku muţů, bez ohledu na existující zvláštnosti. Přitom právě nerespektování zvláštností obou pohlaví můţe být příčinou řady problému, v tomto případě právě svalových dysbalancí (Klimková, 2005). Je důleţité začít respektovat tyto zvláštnosti jiţ od kategorie starších ţáků. Po dobu školního věku, obzvláště do 12 let, nejsou významnější rozdíly mezi chlapci a dívkami. Proto je naprosto běţné, ţe v tomto ţákovském věku hrají obě pohlaví dohromady za jeden tým. Trenéři při plánování přípravy a vedení tréninkové jednotky u dívek tohoto věku by měli respektovat především věkové zvláštnosti svých svěřenkyň. Tato specifika jsou patrná ve sféře psychiky a v oblasti tělesného rozvoje. Nerovnoměrnost vývoje mezi hráčkami můţe zahrnovat v krajním případě do jednoho ţákovského druţstva kalendářně sice stejně staré hráčky, ale biologicky se lišící aţ o pět let. Cílem tréninku je v tomto období získání vztahu ke sportu, rozvoj rychlosti a explozivní síly a osvojení potřebného mnoţství dovedností. V průměru největší rozdíly mezi chlapci a dívkami jsou od roku. V tomto věku uţ dochází k rozdílům fyzickým i psychickým a je třeba brát v úvahu přístup trénování. Klíčovým milníkem je 14 rok ţivota, kdy dívky mohou hrát za ţenské ligové týmy. Dochází ke značným rozdílům mezi oběma pohlavími. Trenér musí volit k těmto zvláštnostem odpovídající formy, metody a prostředky. Nerespektování odlišností mezi chlapci a dívkami by v tomto věku mohlo vést aţ k poškození organismu hráčky (Fajfer, 2005). Fyzická výkonnost bývá více či méně ovlivněna menstruačním cyklem. Nadměrný energetický výdej má zřejmě významný vliv na prepubertální stav. Bylo dokázáno, ţe u sportujících dívek se menarche objevuje později. Vyšší sportovní výkonnost později dospívajících dívek můţe být způsobena menšími rozdíly v jejich tělesné stavbě vzhledem k muţům. Tyto dívky mají delší končetiny, uţší boky a méně tělesného tuku. Menarche se hlásí několik dní předem nejen změnou psychických stavů, ale retencí vody, otoky a bolestmi zejména v podbřišku. Intenzivní dlouhodobá zátěţ můţe vyvolat zvýšenou sekreci androgenů. Co se týká doby těhotenství, tak na jeho počátku je moţná fyzická zátěţ nízké aţ střední intenzity. Ovšem během těhotenství by ţeny měly zanechat závodní činnosti, a to i přesto, ţe by v prvních měsících mohly podávat lepší výkony. Od 5. měsíce by neměly trénovat vůbec. Po normálním porodu by se měly ke cvičení vrátit po šestinedělí, a za půl roku mohou absolvovat plné tréninkové zatíţení (Havlíčková, 2004). 18

19 Hráči a hráčky se liší v mnoha morfologických, antropometrických a funkčních parametrech. Odlišnosti v tréninku jsou podmíněny genetickými rozdíly anatomické, fyziologické a psychologické povahy, z nichţ plynou pro sport důleţité motorické předpoklady. Pro větší přehlednost je uvedeno porovnání některých z těchto ukazatelů vzhledem k pohlaví podle Havlíčkové (1999) a Bartůňkové (2006) na obrázku 1. Ukazatel Muži Ženy Tělesná výška vyšší niţší Tělesná hmotnost vyšší niţší Hmotnost orgánů, svalstva a kostí vyšší niţší Trup kratší delší Pánev uţší a vyšší širší a niţší Ramena širší uţší Procento tělesného tuku niţší vyšší Svalstvo v % hmotnosti 42 % 36 % Svalová síla relativní/absolutní stejná/větší stejná/menší Kloubní pohyblivost menší větší Svalový tonus vyšší niţší Srdeční výkon větší menší Maximální tepová frekvence stejná event. niţší stejná event. vyšší Kapacity plic (totální, vitální) větší menší Ventilační hodnoty (klidové, maximální) vyšší menší Aerobní kapacita (VO2 max) větší menší Anaerobní alaktátová kapacita (ATP + CP) větší menší Anaerobní laktátová kapacita (glykolýza) větší menší Obr. 1: Pohlavní odlišnosti ve vybraných antropometrických, morfologických a funkčních parametrech Zdroj: ceskakinantropologie, online, cit Poţadavky na provedení co moţná nejlepšího výkonu jsou kladeny na hráčky ve stejné výši jako na hráče. Ţeny se však od muţů liší v řadě charakteristik. Proto by i poţadavky, například na jejich kondiční připravenost, měly být do určité míry odlišné. Často však dochází k transferu závěrů získaných ze studií provedených na hráčích fotbalu na jejich ţenské protějšky. Nedochází k uváţení pohlavních odlišností, jakými jsou například antropometrické charakteristiky, díky kterým lze popsat tělesné proporce a posoudit jejich vliv na dané pohybové činnosti, určit biologický věk, predikovat tělesný vývoj nebo hodnotit účinek sportovní přípravy na sloţení těla jedince nebo úroveň svalové síly (Shan, 2009). 19

20 2.4 Zkrácené a ochablé svaly u fotbalistek Z nadměrného zatíţení dolních končetin při hře fotbalu dochází u hráček ke značnému zkrácení tonických svalů. Nejvíce zkrácené svaly: prsní svaly (m. pectoralis major et minor), vzpřimovač trupu, především bederní a krční část (m. erector spinae), čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum), bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas), přímá hlava stehenního svalu (m. rectus femoris), napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae), dvouhlavý sval stehenní (m. biceps femoris), pološlašitý sval (m. semitendinosus), poloblanitý sval (m. semimembranosus), (Diviš, 2013). Díky zvýšené pozornosti právě na dolní končetiny, dochází k zanedbávání svalů v horní polovině těla (Diviš, 2013). Nejvíce ochabované svaly: dolní fixátory lopatek, o střední a dolní hlava trapézového svalu (m. trapezius), o pilovitý sval přední (m. serratus anterior), o rombické svaly (mm. rhomboidei), hýţďové svaly (mm. glutei), břišní svaly (mm. abdominis), (Diviš, 2013). U fotbalistek dochází také k nerovnováhám v oblasti krku. Kdy zkrácená a hyperaktivní horní hlava trapézového svalu vytahuje ramena společně se zdvihačem lopatky k uším. Důraz je proto kladen na posilování dolních fixátorů lopatek, protahování prsních svalů a posílení hlubokých flexorů krku. Zařazení kompenzačních cviků do tréninkové jednotky bývá bohuţel zanedbáváno. Důvodem je neznalost a neinformovanost trenérů, časová tíseň při trénování. V nejlepším případě, by měla kompenzační cvičení být součástí tréninku v kaţdém sportu (Votík, 2005). 20

21 3 Svalové dysbalance V současné době se často setkáváme u fotbalistů někdy dříve, někdy později, s určitými vertebrogenními bolestmi (vycházejícími z páteře), které jsou určitým ukazatelem vzniku funkčních poruch, které mohou vést až ke snížení úrovně herního výkonu či někdy dokonce k ukončení sportovní kariéry. Co je příčinou těchto poruch? Většinou jde, stručně řečeno, o nedostatečně kompenzovanou jednostrannou či případně neadekvátní tréninkovou zátěž. Jejím následkem je zkracování určitých svalových skupin, které nedovolí správné posilování protihráčských svalových skupin, které zákonitě nedostatečnou svalovou aktivitou dále ochabují. Postupně vznikající svalová nerovnováha (dysbalance) pak může být příčinou vzniku funkčních poruch (Bursová, Votík, Zalabák, 2003, str. 6). Svalová dysbalance je nepříznivý stav, kdy dochází ke zkracování tonických (posturálních) svalů a k ochabování svalů fázických. Prohlubující se stav svalové nerovnováhy má určující vliv na tvar a posléze i na stavbu páteře jako celku. Tento negativní vliv se časem projeví, jako degenerativní změna struktury páteře. Druhotně vzniká řada dalších poruch (poruchy pohybových vzorců, pokles výkonnosti, unavitelnost, bolesti, zranění), které se projevují i ve funkcích vnitřních orgánů. Jedním z typických příznaků tohoto stavu je omezení hybnosti některých úseků páteře (blokáda), které je kompenzováno zvyšováním hybnosti úseků jiných (fotbal trénink, online, cit ). U fotbalistů a tím pádem i u fotbalistek dochází nejčastěji ke svalovým dysbalancím v oblasti kyčelního kloubu a bederní páteře. Projevuje se u nich dolní zkříţený syndrom. Pokud nenastane cílená kompenzace cvičením, páteř na tuto změnu poloh začne reagovat zvětšením hrudní kyfózy, zvednutím ramen a předsunem hlavy. Posléze vzniká v návaznosti i horní zkříţený syndrom (Bursová, Votík, Zalabák, 2003, str. 6) V případě funkční nerovnováhy mají vždy převahu svaly s převážnou činností tonickou na úkor aktivity svalů s převážnou činností fázickou, jejichž zapojování v jednotlivých pohybových programech je reflexně tlumeno. Dalším negativním důsledkem svalové dysbalance bude zvýšení rizik sportovních úrazů a neekonomický a neefektivní tréninkový proces s neadekvátním sportovním výkonem. Typickým projevem svalové dysbalance jsou chybné hybné stereotypy a horní (cervikobrachiální) a dolní (lumboischiadický) zkřížený syndrom (Bursová, 2005, str. 22). 21

22 3.1 Dolní zkřížený syndrom Dolní zkříţený syndrom (dále jen DZS) je patologickým stavem v oblasti pánve. Jedná se o ochabnutí hlubokých břišních svalů, především příčného svalu břišního. Jeho funkci pak přebírají povrchové břišní svaly. Flexory kyčle přebírají i funkci břišních svalů při flexi v kyčli, protoţe jsou fylogeneticky starší a dominantnější. Jelikoţ se jedná o svaly tonické, dochází zde ke znatelnému zkracování. Na druhé straně těla je pak problém, ţe pánev je zavěšena pouze na bederní část zádového svalstva (Diviš, 2013). Obr. 2: Dolní zkříţený syndrom Zdroj: Mario Buzek, Trenér fotbalu A UEFA licence, 2007 Fázické hýţďové svalstvo sniţuje svou činnost, tedy ochabuje. Jeho antagonista, flexor kyčle (bedrokyčlostehenní sval) přebírá jejich funkci, pohyb kyčelního kloubu do flexe. Postupně dochází k vychýlení pánve (bederní hyperlordóza) a k patologii krokového mechanismu, kde právě hýţdě vypadávají z pohybového vzorce zanoţování. Při tomto vzorci převládá činnost beder a hamstringů s tendencí ke zkracování na úkor svalů hýţďových, které se zapojují jen při větším odporu. Napínač stehenní povázky, jehoţ funkce jsou flexe (přednoţení), abdukce (unoţení) a vnější rotace stehna (tato poloha dolní končetiny je ve fotbalu vyuţívána při přihrávce placírkou ). Své dominantní postavení upevňuje tím, ţe přebírá při unoţování funkci hýţďového svalu (střední a malá hlava), uvádí Diviš (2013). Svaly s tendencí ke zkracování (DZS): bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas), bederní část vzpřimovače, čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum), přímá hlava stehenního svalu (m. rectus femoris), 22

23 napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae). U fotbalistek jde o nejvíce problematické svalové partie, často přispívají ke zraněním vznikajících při hře, jestliţe není kladena zvýšená pozornost na jejich protahování. Svaly s tendencí k ochabování (DZS): hýţďové svaly (mm. glutei), břišní svaly (mm. abdomini), (Diviš, 2013). Obr. 3: Dolní zkříţený syndrom Zdroj: Petr Tlapák, Tvarování těla pro muţe a ţeny, 2014 Tato funkční porucha (DZS) vzniká u mnoha fotbalistek i fotbalistů. Dochází ke zkrácení bederního vzpřimovače, tím se nesprávně posilují břišní svaly a pohyb budou nahrazovat flexory kyčelního kloubu. Při zkrácení flexorů kyčelního kloubu se budou nesprávně posilovat hýţďové svaly a pohyb nahrazuje bederní vzpřimovač. V ţivotě sportovce dochází v důsledku přetěţování některých svalových partií k jejich zvýšené únavě a v krajním případě i k úrazům typu natrţení nebo přetrţení svalu, coţ má na sportovní kariéru negativní vliv (Votík a spol., 2003). 23

24 Obr. 4: Svalová dysbalance na dolní končetině Zdroj: Blanka Hošková, Kapitoly z didaktiky zdravotní tělesné výchovy, 2007 S DZS u fotbalistek jsou spojené i dysbalance dolních končetin, kde je největší problém zkrácení svalů na zadní straně stehen tzv. ischiokrurální svaly. Všechny tyto svaly mají začátek na kosti sedací, jsou velice silné, a proto s nimi mají často fotbalistky problémy. Zkrácené svaly dolní končetiny: napínač stehenní povázky (m. tensor fasciae latae), přímá hlava čtyřhlavého svalu stehenního (m. rectus femoris), ischiokrurální svalstvo, o dvouhlavý sval stehenní (m. biceps femoris), o sval poloblanitý (m. semimembranosus), o sval pološlašitý (m. semitendinosus), adduktory, trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae). Ochabující svaly dolní končetiny: krátké hlavy čtyřhlavého svalu stehenního (m. qudratus femoris vastus lateralis, intermedius, medialis), hýţďové svaly (mm. glutei), svaly na přední straně holeně a natahovače prstů. Zařazením kompenzačního cvičení se dají výše zmíněné tendence odbourávat, při důsledném dodrţování cviků (Diviš, 2013). 24

25 3.2 Horní zkřížený syndrom Horní zkříţený syndrom (dále jen HZS) je stav svalové nerovnováhy v oblasti ramen a krku. Protihráčské dvojice jsou v tomto případě dolní fixátory lopatek a prsní svaly, hluboké flexory krku a krční část vzpřimovače páteře spolu s horní hlavou trapézového svalu. Zkracující se svaly (HZS): prsní svaly (m. pectoralis major et minor), sval trapézový, horní hlava (m. trapezius), krční část vzpřimovače páteře, zdvihač lopatky (m. levator scapulae). Ochabující svaly v (HZS): dolní fixátory lopatek, o svaly rombické (mm. rhomboidei), o sval trapézový, střední a dolní hlava (m. trapezius), o pilovitý sval přední (m. serratus anterior), o horní vlákna širokého svalu zádového (m. latissimus dorsi), hluboké flexory krku, o dlouhý sval krku (m. longus colli), o dlouhý sval hlavy (m. longus capitis), (Diviš, 2013). V tomto patologickém stavu (HZS) dochází k současnému ochabování dolních fixátorů lopatek a ke zkracování prsních svalů na přední straně hrudníku. Dochází k protrakci ramen tzn. protlačování ramen dopředu. Této poloze napomáhá, ţe vzpřimovač páteře v hrudní oblasti ochabuje, coţ vede k vyhrbení. Hrudní koš se hroutí a sniţuje se kvalita dýchání. Pokud dochází ještě ke zkrácení v krční části vzpřimovačů páteře, svaly se zkracují ještě více pro dosaţení záklonu hlavy. Ochablé flexory krku se nezapojují a tím vzniká předsun hlavy. Horní hlava trapézového svalu, která má tonickou převahu svalových vláken, přechází aţ v hyperaktivní (má tendenci se zapojovat do funkce jiných svalů), zvedá ramena a tím umocňuje záklon a předsun hlavy a následně zhroucený hrudní koš, říká Diviš (2013). 25

26 Obr. 5: Horní zkříţený syndrom Zdroj: Petr Tlapák, Tvarování těla pro muţe a ţeny,

27 4 Charakteristika kompenzačního cvičení Jak se jiţ nastínilo v úvodu, kompenzační cvičení jsou cíleně zaměřená tělesná cvičení, která pozitivně ovlivňují podpůrně pohybový systém. V tréninkovém procesu se především jedná o aktivní sloţku tedy svaly. I kdyţ většina fotbalistek výrazně nezapojuje horní část těla, měly by se právě na tuto část těla (pletenec ramenní, břišní svaly) soustředit. Zaměřujeme se nejen na protahovací cvičení, ale také na posilovací a uvolňovací. V současné době je kompenzační cvičení chápáno hlavně ve smyslu vyrovnávacím, říká Marta Bursová (2005). Poţadovanou pozitivní funkci se specifickým účinkem však mohou tato cvičení plnit pouze tehdy, stanou-li se součástí celoţivotního pohybového procesu a při dodrţování zásad, zejména pravidelnosti, účelovosti, trvalosti, přiměřenosti a racionálnosti. Měli bychom si uvědomit zodpovědnost vůči našemu zdraví, volit moudře jednotlivá cvičení a příliš nespoléhat na pasivní vnější pomoc poskytovanou druhými osobami (vyuţití masáţí, manuální terapie, vodoléčby, léků, které odstraňují bolest, ale ne příčinu). V ţádném případě bychom určité svalové skupiny neměli pouze protahovat nebo posilovat. Obzvláště se protahují fázické svalové skupiny po výrazně nadměrné zátěţi a posilují tonické svalové skupiny ovlivňující svojí silovou úrovní sportovní výkony. Podmínkou efektivního výsledku je dodrţování posloupnosti jednotlivých cvičení, kdy se na první místo zařazuje cvičení protahovací po důsledném uvolnění a teprve potom posilování skupin s opačnou funkcí = antagonistů (Bursová, 2005). 4.1 Úkoly kompenzačního cvičení Přispívají k harmonickému tělesnému rozvoji organismu. Přirozená pohybová aktivita zejména u dětí v raném dětství do 3 let, vychází z potřeb samotného dítěte. Pohyb významně formuje osobnost dítěte nejen po stránce motorické, biologické, ale i psychické a sociální. S přibývajícím věkem je pohyb více ovlivněn sociálním prostředím (např. televize, počítač), kterým je tlumen a můţe vést k udrţování statických (sedící populace) poloh aţ k nedostatku pohybu. Na druhé straně se můţeme setkávat s jednostranným sportovním zatíţením vedoucímu aţ k přetíţení, coţ můţe vést k poškození tělesného a duševního zdraví. Zabraňují nefyziologickým změnám v hybných stereotypech a zapojování jednotlivých svalových skupin. Na kaţdém pohybovém projevu se podílí celá řada svalových skupin, která v konkrétním pohybu utváří určitý funkční celek. Řízené zapojování jednotlivých svalů v průběhu pohybů je automatické a do určité míry se nedají přeučit. Při správném provedení 27

28 pohybu se zapojují svalové skupiny, které se na pohybu mají mechanicky realizovat. Naopak při nesprávném pohybu se mohou zapojovat i svalové skupiny, které nemají k vykonávanému pohybu ţádný vztah, výsledkem je niţší výkon. Období pro úpravu a fixaci základních hybných stereotypů je kolem 5 6 roku. S kalendářním věkem schopnost přebudovávat stereotypy klesá. Za další také napomáhají pozitivně ovlivňovat i funkční stav vnitřních orgánů, které mají optimalizovat funkci jednotlivých vnitřních systémů (metabolismu, vyměšování, dýchacímu systému, srdečně-cévnímu systému, krevnímu a míznímu oběhu). Předchází vzniku svalové dysbalance (fotbal trénink, online, cit ). 4.2 Členění kompenzačního cvičení Podle fyziologického účinku na pohybový aparát a účelové zaměření rozdělujeme kompenzační cvičení na uvolňovací, protahovací a posilovací. Nutností efektivního výsledku je dodrţování posloupnosti jednotlivých cvičení, kdy zařazujeme na prvním místě protahovací cvičení po důsledném uvolnění a teprve na místě druhém posilování svalových skupin s opačnou funkcí (antagonistů). Pokud bychom nedodrţovali dané pořadí, pak dojde k tzv. paradoxní reakci, kdy zkrácený sval reflexně vyvolává útlum svého oslabeného antagonisty, coţ můţe vést aţ k zapojování hyperaktivních svalových skupin (Votík a spol., 2003) Uvolňovací cvičení Většinou zahajují rozcvičení, ve kterém nemůţe chybět lehké a nenásilné procvičování páteře všemi směry a uvolňování jednotlivých ztuhlých kloubů. Zařezujeme sem komíhání končetin a krouţivé pohyby. Nikdy se nesnaţíme dosahovat krajních poloh násilně a s velkým úsilím. Tyto cviky provádíme pomalu, dbáme na kvalitní dodýchávání a krajní polohy pohybů by nám měly být příjemné. Vyvarujeme se rychlých a švihových pohybů (fotbal-trenink, online, cit ) Protahovací cvičení Protahovacím cvičením cíleně ovlivňujeme délku svalu u tonických svalových skupin, coţ jsou svaly s tendencí ke zkracování. Vlastní zkrácení svalu je způsobeno zvýšeným klidovým napětím svalu (hypertonií), které právě protahováním sniţujeme a následně zvyšujeme pohyblivost a pruţnost. Při protaţení bychom měli dosahovat krajních poloh a postupně zvyšovat rozsah pohybu. Cvičení provádíme po dokonalém zahřátí (alespoň 5 10 min s nízkou intenzitou kolem % maximální tepové frekvence) a uvolnění protahovaných kloubních struktur. V úvodní části by mělo cvičení trvat minut. V závěrečné části je doba cvičení kratší, 5 10 minut v rámci uvolnění. Po i během 28

29 tréninkového zatíţení, bychom měli kompenzovat přetěţované svaly kvůli únavě. Urychlujeme tím proces regenerace po zátěţi. A také jako prevence úrazů z funkčních poruch. Soustředíme se na pomalé, uvědomělé a koordinované provedení, při kterém dodrţujeme správné dýchání, aby došlo k okysličení a uvolnění svalu. Samotné strečinkové programy sestavujeme se zřetelem k celkovému funkčnímu stavu hybného systému, velikosti zkrácení svalů, velikosti zátěţe, sportovnímu zaměření a efektivitě cvičení. Pokud bychom neprováděli protahovací cvičení, uţ po 48 hodinách dochází ke zkracování svalů a ztrátě jejich pruţnosti, tím se zvyšuje pravděpodobnost zranění (nataţení, natrţení, přetrţení). Jestliţe začínáme s protahováním, které provádíme 1 2 denně, viditelné výsledky zaznamenáme nejdříve po 4 týdnech pravidelného cvičení (Bursová, 2005) Posilovací cvičení Posilují se svalové skupiny s tendencí k oslabení, tzn. s převahou fázických svalových vláken. Má-li být posilování dostatečně účinné a vést ke zvýšení silové úrovně, pak je nutné posilovat intenzivněji alespoň 2 3 za týden. Hlavním úkolem je zvýšit funkční zdatnost oslabených svalových skupin. Cvičení provádíme v hlavní části tréninkové jednotky a to se zaměřením na svalové skupiny ovlivňující svojí silovou úrovní vlastní sportovní výkon. Počet opakování závisí na subjektivních pocitech a vyspělosti jedinců. Především u sportovně talentované mládeţe se můţeme setkat s chybami v posilovacím tréninku, jejichţ následkem je pozvolné poškozování hybného systému, vznik svalové nerovnováhy a následná stagnace nebo sniţování kvalitního výkonu. Mezi nejčastější chyby při posilování patří, nadměrný objem cviků nad hranici svých moţností a poté dochází k přetíţení nebo chronickému přetěţování. Zacílení posilovacího účinku a nedostatečná přesnost. U sportů jako volejbal, tenis a hokej dochází k jednostrannému asymetrickému zatěţování bez dostatečné kompenzace. Další chybou bývá, nedostatečné posilování svalových skupin, které se na velikosti výkonu přímo nepodílejí (u fotbalistů to jsou např. dolní fixátory lopatek), píše Bursová (2005). 4.3 Kompenzační cvičení v tréninkovém procesu Kompenzační cvičení, jako součást kaţdodenního usilovného tréninku, potřebuje odpovídající motivaci s vysokým emočním nábojem, který můţe ovlivňovat vůli, aktivovat vnímání, myšlení a soustředění mladých hráček při procesu motorického učení. Tréninkové cíle by měly být dosaţitelné, atraktivní a významné jak pro jedince, tak i pro tým. Je důleţité od mala učit děti vnímat pohyb zevnitř a tím dokázat korigovat odezvu vlastního 29

30 těla na pohybovou zátěţ. V tréninkovém procesu bychom měli motivovat vztah k vlastnímu tělu, péči o svalovou rovnováhu a optimální drţení těla a napomoci tím k postupnému zvyšování motorické výkonnosti bez bolestivých změn pohybového aparátu. U fotbalistek se často setkáváme svertebrogenními bolestmi, které jsou ukazatelem vzniku funkčních poruch, jenţ mohou vést aţ ke sníţení úrovně herního výkonu, někdy i k ukončení sportovní kariéry. Příčiny poruch nedostatečně kompenzovaná jednostranná tréninková zátěţ, neadekvátní tréninková zátěţ nedostatečně připraveného dětského organismu (nedostatečná všestranná průprava, funkční poruchy pohybové soustavy ), nevhodně volené a nesprávně prováděné cviky a mnoho dalších. Úkolem trenérů by mělo být, se zmíněným příčinám vznikajících poruch vyvarovat (fotbaltrenink, online, cit ). Zkracováním a přetěţováním určitých svalových skupin (hyperaktivních), které neumoţní správné posilování antagonistických svalových skupin (hypoaktivních), vzniká svalová nerovnováha. Mezi dysbalance vyskytující se u fotbalistek, které můţeme sledovat z několika pohledů, patří: odstávající lopatky, ramena a hlava vysunutá vpředu, zvýrazněné kontury vzpřimovačů v oblasti přechodu bederní a hrudní páteře, povolená břišní stěna, hloubka bederní lordózy 3 5 cm, hloubka krční lordózy 2,5 3 cm, (fotbal trénink, online, cit ). Jestliţe se zařadí individuálně zvolené kompenzační cvičení při náročné jednostranné zátěţi, je větší pravděpodobnost oddálení aţ zabránění vzniku bolestivých poruch hybného systému. Není-li tomu tak, pak pohyby jsou neekonomické. Dochází k opakovaným zraněním, které vedou ke sniţování sportovního růstu a nakonec k předčasnému zanechání sportovní kariéry. Ve sportovním tréninku se provádějí výhradně pohyby spouštěné. Jsou to rychle prováděné pohyby, které centrální nervový systém nastartuje, ale jiţ není schopen v dané rychlosti zpracovávat informace přicházející ze svalů a kloubů, aby mohl průběţné pohyby opravovat. Naopak řízené pohyby při kompenzačních cvičení učí sportovce vyuţívat zpětnou vazbu při kontrole a korekci průběhu pohybu. Učí soustředění se na jednoduché protahovací a posilovací cviky prostřednictvím proprioreceptorů uloţených ve svalech a napomáhají tak zvyšovat vnímání v průběhu koordinačně náročných sportovních dovedností. Říkáme tomu 30

31 schopnost naslouchání vlastnímu tělu, vnímání odezvy organismu na fyzickou zátěţ můţe předcházet únavovým stavům či dlouhodobému přetrénování. Záměrná koncentrace spojená s vnitřním klidem současně napomáhá zmírňovat stresové situace v soutěţi a tak plní funkci duševního uvolnění po velké psychické zátěţi při utkání či náročném tréninku (Bursová, 2005). Ve všeobecné průpravné části tréninkové jednotky zařazujeme zejména cviky uvolňovací a cviky zaměřené na kvalitu posturální funkce. Poté následuje speciální rozcvičení (dorozcvičení), které připravuje organismus na konkrétní sportovní výkon (u fotbalu myšleno utkání), musí obsahovat jak účelová protahovací cvičení, tak i cvičení posilovací. Protahovací (strečinková) cvičení tonických svalových skupin jsou v této části tréninku intenzivnější. Doba výdrţe protaţení je kratší (kolem s) a nejlépe bez vyuţití postizometrické relaxace. Na druhou stranu v závěrečné části tréninku má strečink relaxační a tlumivý účinek k oddálení únavy. Při klidném uvolněném dýchání je minimální doba výdrţe v protahované poloze delší (kolem 90s). Efektivnosti účinku protaţení dosahujeme prodlouţením doby protahované fáze podle individuální délky výdechu tak, aby byla co nejdelší. Obvykle protahujeme i fázické svaly, které byly v průběhu tréninku nadměrně zatíţeny. Posilovací cvičení zařazujeme aţ v závěru všeobecného rozcvičení. Jejich úkolem je nabuzení ochabovaných svalových skupin, coţ napomáhá jejich aktivaci (Bursová, 2005). 31

32 5 Obecná doporučení při sestavování cíleně zaměřeného kompenzačního programu Odkaz, dle Marty Bursové v její knize Kompenzační cvičení, 2005, str. 36. Cviky volit s ohledem na svaly tonické nebo fázické. Zvýšenou pozornost věnovat motor-hold systému (drţícímu) a to především u dětí a sportovně talentované mládeţe. Učit se účelnému svalovému napětí a uvolnění především velkých svalových skupin. Vytvářet si pohybovou a smyslovou představu správného drţení těla v jednotlivých cvičebních polohách a prováděných pohybech. Kaţdý cvik začínat a končit ve správné základní poloze. Dbát na přesné a vědomé provádění jednotlivých cviků, důsledně a trpělivě opravovat jejich průběh. Posilovací a protahovací účinek zefektivníme vědomou korekcí pomocí subjektivních pocitů zevnitř. Cvičit od nízkých poloh k vyšším (lehy, vzpory klečmo, sedy, kleky, stoje), od jednodušších ke sloţitějším vţdy s ohledem na kalendářní věk a výkonnostní úroveň. Cvičení provádět pomalu, tahem, soustředěně a vědomě (pro přesné provedení). Rychlé, švihové pohyby pouţívat jen při dokonalém zvládnutí daného pohybu (nepouţívat je při protahovacím cvičení). Zvolit optimální počet opakování vzhledem k obtíţnosti cviku, momentální únavy a soustředění na vlastní cvičení. Přínos jednotlivých cviků umocníme hlubokým dýcháním (výdech u začátečníků a dětí nejlépe hlasitě). Pro zpestření cvičení vyuţívat různé cvičební pomůcky např. posilovací gumy s různým stupněm pruţnosti, velké míče, overbally, tyče (rolony), obruče, plastové lahve s vodou atd. výrazně zvyšují fyziologickou, psychickou a didaktickou hodnotu vlastního cvičení). 32

33 6 Metodika práce Vyšetření odhalující zkrácení svalů bylo provedeno dle Jandy (2004) a jeho svalových funkčních testů. Jedná se o změření pasivního rozsahu pohybu v kloubu. Aby bylo vyšetření co nejpřesnější, musíme zachovávat přesné výchozí polohy, fixace a směr pohybu. Dle zásady nemá být testovaný sval stlačen. Síla, kterou působíme ve směru vyšetřovaného rozsahu, nemá jít přes dva klouby. Celé vyšetření provádíme pomalu a stále stejnou rychlostí, ve směru poţadovaného pohybu. Pro vlastní vyšetření byly vybrány čtyři svalové skupiny v oblasti dolních končetin: musculus triceps surae, musculus iliopsoas, flexory kolenního kloubu a adduktory kyčelního kloubu. Testování bylo provedeno na obou končetinách. Pro hodnocení úrovně funkčního stavu byla pouţita třístupňová kvalitativní škála: Stupeň 0: Nejde o zkrácení (cvik je proveden bez obtíţí, svaly neoslabeny). Stupeň 1: Malé zkrácení (cvik je proveden s mírnými obtíţemi, svaly mírně oslabeny). Stupeň 2: Velké zkrácení (cvik proveden s obtíţemi/neproveden, svaly značně oslabeny). Sval je zkrácen, pokud v něm cítíme tah a současně nesplňuje poţadovaný rozsah pohybu do krajní polohy. Po zjištění výsledků jsme byli schopni navrhnout program kompenzačních cviků podle Votíka, Bursové a Zalabáka (2003), cíleně zaměřených na korekci svalových oslabení u vybraných fotbalistek. 6.1 Popis svalových testů Test 1: M. triceps surae Obr. 6: Test 1: M. triceps surae Zdroj: Vladimír Janda, Svalové funkční testy, 2004 Poloha: Vleţe na zádech, netestovaná dolní končetina flektována, chodidlo na podloţce, testovaná dolní končetina v extenzi, dolní polovina bérce mimo stůl. 33

34 Drţení: Rukou stejné strany vytvoříme mezi dlaní a malíkem úhel 90, z dorzální strany přiloţíme ruku na bérec a postupně ji suneme tak, abychom ji zaklínili za patu. Předloktí je v prodlouţení bérce, ramena uvolněna. Druhá ruka se opírá o nárt, palec je přesně rovnoběţně podle zevní hrany chodidla. Fixace: Neprovádí se. Tah: Hlavní tah je za patu distálním směrem. Palec druhé ruky vede nohu lehkým souměrným tlakem a brání vybočování nohy. Hodnocení: Hodnotíme velikost dosaţené dorzální flexe. Podle třístupňové kvalitativní škály. 0: Nejde o zkrácení v kloubu hlezenním je moţné dosáhnout alespoň 90 postavení. 1: Malé zkrácení v kloubu hlezenním chybí do 90 postavení 5. 2: Velké zkrácení v kloubu hlezenním chybí do 90 postavení více jak Test 2: Flexory kolenního kloubu Obr. 7: Test 2: Flexory kolenního kloubu Zdroj: Vladimír Janda, Svalové funkční testy, 2004 Poloha: Leh na zádech, horní končetiny podél těla. Netestovaná dolní končetina je flektována v kyčelním i kolenním kloubu, chodidlo na podloţce. Testovaná dolní končetina spočívá na podloţce v nulovém postavení. Fixace: Vyšetřující fixuje pánev na testované straně. Pohyb: Vyšetřující uchopí testovanou extendovanou dolní končetinu tak, ţe pata vyšetřovaného spočívá v loketním ohbí vyšetřujícího (aby se zabránilo rotaci dolní končetiny) a dlaň vyšetřujícího, která spočívá na ventrální straně bérce, vykonává tlak, kterým zajišťuje 34

35 stálou extenzi v kolenním kloubu (ne tlak na patelu!). Takto uchopenou dolní končetinou provádí vyšetřující flexi v kyčelním kloubu. Hodnocení: Hodnotíme rozsah flexe v kloubu kyčelním. Vyšetření ukončujeme v okamţiku, kdy začneme cítit tendenci k flexi v kolenním kloubu testované končetiny, nebo pohyb pánve (tzn. sklápění pánve nazad), nebo kdyţ dojde k bolesti svalstva na dorzální straně stehna. 0: Nejde o zkrácení flexe v kloubu kyčelním 90. 1: Malé zkrácení flexe v kloubu kyčelním v rozmezí : Velké zkrácení flexe v kloubu kyčelním je menší neţ Test 3: M. iliopsoas Obr. 8: Test 3: M. iliopsoas Zdroj: Vladimír Janda, Svalové funkční testy, 2004 Poloha: Leh na zádech s pánví na stole a vyloučením anteverze a zešikmením pánve. Netestovaná dolní končetina je pevně přitaţena k břichu tak, aby byla zcela vyrovnána bederní lordóza. Přitaţení se provádí lépe za koleno, poněvadţ je delší páka. Jestliţe je však koleno při takto dosaţené flexi bolestivé, je lépe fixovat pod kolenem. Vyšetřovanou dolní končetinu uvede vyšetřující pasivně a šetrně do takové polohy, aby končetina volně visela. Fixace: Je provedena přitaţením kolena nevyšetřované končetiny k trupu. Mimoto ještě vyšetřující pomáhá končetinu u trupu přidrţovat, aby v ţádné fázi vyšetřování nedošlo k lordotizaci bederní páteře. Hodnocení: Hodnotíme podle postavení stehna, bérce a podle deviace pately. Dále podle moţnosti stlačení stehna do hyperextenze, bérce do flexe a stehna do hyperaddukce. 0: Nejde o zkrácení stehno v horizontále bez deviací, bérec visí při relaxovaném koleni kolmo k zemi, patela je nepatrně posunuta laterálně. Na zevní ploše stehna je jen 35

36 nepatrná prohlubeň. Při tlaku na distální třetinu stehna do hyperextenze je moţno stlačit stehno lehce pod horizontálu, při tlaku na dolní třetinu bérce směrem do flexe je moţné lehce zvětšit flexi v kloubu kolenním. 1: Malé zkrácení v kyčelním kloubu je lehké flekční postavení zkrácený m. iliopsoas. 2: Velké zkrácení v kyčelním kloubu je výrazné flekční postavení, při tlaku na distální plochu stehna směrem do hyperextenze není moţné dosáhnout horizontálního postavení stehna zkrácený m. iliopsoas Test 4: Adduktory kyčelního kloubu Obr. 9: Test 4: Adduktory kyčelního kloubu Zdroj: Vladimír Janda, Svalové funkční testy, 2004 Poloha: Vleţe na zádech při okraji stolu vyšetřované končetiny, nevyšetřovaná dolní končetina v extenzi v kloubu kolenním a v abdukci v kyčelním kloubu. Fixace: Je zajištěna pomocí mírně abdukované nevyšetřované dolní končetiny. Navíc vyšetřující fixuje pánev na straně vyšetřované. Pohyb: Vyšetřující uchopí testovanou, v kolenním kloubu extendovanou dolní končetinu tím způsobem, ţe pata vyšetřovaného spočívá v loketním ohbí vyšetřujícího (aby se zabránilo případné zevní rotaci v kyčelním kloubu) a dlaň vyšetřujícího, která spočívá na ventrální straně bérce, vykonává tlak, kterým zajišťuje stálou extenzi v kolenním kloubu. Takto uchopenou dolní končetinou provádí vyšetřující pasivně abdukci v kloubu kyčelním, a to v maximálním moţném rozsahu. V okamţiku dosaţené maximálně moţné abdukce provede vyšetřující pasivně lehkou flexi v kolenním kloubu (10 15 ) vyšetřované dolní končetiny a poté se pokusí zvětšit rozsah pohybu. 36

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, její důsledky, svaly zkrácené a oslabené Hlavním důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování

Více

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené

Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Svalová dysbalance, svaly zkrácené a oslabené Důsledkem svalové dysbalance je to, že namísto vyváženého zatěžování kloubů a vyváženého tvaru těla dochází k nerovnoměrnému zatěžování kloubů a k vadnému

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD A TRUPU sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy, napomáhá vzpažení horní vlákna zvednutí lopatky střední vlákna přitažení lopatky k páteři

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU. Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ PRO HRÁČE FOTBALU Nikola Soukupová KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ soubor cviků, které jsou zacílené na jednotlivé oblasti pohybového systému (klouby, vazy, šlachy, svaly). záměrně působí na zlepšení

Více

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6

Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Oslabení pohybové soustavy 1 / 6 Obsah OSLABENÍ POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 SVALOVÉ DYSBALANCE... 2 Svalová dysbalance v rámci horního zkříženého syndromu... 3 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého

Více

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1

Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Název: Autor: Kompenzační cvičení Marta Bursová Formát: 17x24 cm, 196 stran Datum vydání: 23.08.2005 ISBN: 80-247-0948-1 Anotace Jedinečná publikace předkládá všem kondičním, výkonnostním i vrcholovým

Více

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová

ABC BRANÍK STREČINK. Autor Ivana Králová ABC BRANÍK STREČINK Autor Ivana Králová Strečink ve fotbale a jeho význam: - kompenzační prostředek, který v rámci regenerace při pravidelné aplikaci pozitivně ovlivňuje negativní vlivy jednostranného

Více

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice

1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Základní pozice 1) Vyšetření flexorů (ohybačů) šíje Ležíme na podložce, dolní končetiny pokrčíme, chodila máme opřené o zem. Paže jsou volně podél těla. Vyšetřovaná osoba provede pomalu a plynule flexi (předklon) hlavy

Více

Testování svalových dysbalancí

Testování svalových dysbalancí Testování svalových dysbalancí Testování zkrácených a oslabených svalů nám dává informaci o stavu našeho pohybového systému. Testování se provádí pomocí jednoduchých testovacích cviků určených pro konkrétní

Více

AC SPARTA PRAHA STREČINK

AC SPARTA PRAHA STREČINK AC SPARTA PRAHA STREČINK Význam strečinku: Zvyšování výkonnosti (projevuje se ve zvyšování efektivnosti prováděných pohybů) Udržování pružnosti svalů a šlach Předcházení svalové nerovnováze (protažení

Více

Lidská páteř (aneb trocha anatomie)

Lidská páteř (aneb trocha anatomie) Zdravá záda a správné dýchání doma i ve škole Dagmar Dupalová, Kateřina Neumannová, Martina Šlachtová -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Přehled svalů a svalových skupin

Přehled svalů a svalových skupin Přehled svalů a svalových skupin SVALY ZAD sval trapézový (kápovitý) m. trapezius funkce: extenze hlavy (záklon hlavy), napomáhá vzpažení horní vlákna elevace lopatek (zvednutí lopatek) střední vlákna

Více

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce

KOMPENZAČNÍ PROGRAM. Seminární práce KOMPENZAČNÍ PROGRAM Seminární práce Trenérská škola II.ročník Vypracoval: Zbyněk Mařák Specializace : Lední hokej Datum: 16.5.2011 1 OBSAH 1. Lední hokej 2. Kompenzační cvičení 2.1. Kompenzační cvičení:

Více

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly

Obsah ÚVOD. Definice fitness. Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi. Historie kulturistiky. Definice síly. Druhy síly Obsah ÚVOD Definice fitness Vliv kulturistiky na současnou fitness praxi Historie kulturistiky Definice síly Druhy síly Rozložení svalstva na těle Velikost zatížení Počet opakování cviků a počet sérií

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - protahovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Špatné držení těla Celkově vzato, křížový syndrom souvisí s naším většinou sedavým stylem života a špatnými

Více

Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení

Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení Téma: Diagnostika svalů s tendencí ke zkrácení Anotace: Materiál podporuje praktickou část výuky. Je zaměřen na zopakování učiva o svalech, které se zkracují. Seznamuje žáky s pohybovými testy, jak rozpoznat

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!!

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ !!!!!!!!!! DÝCHÁNÍ BĚHEM CVIČENÍ!!!!!!!!!! KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ = soubor jednotlivých cviků v jednotlivých cvičebních polohách, které můžeme účelně modifikovat s využitím různého náčiní (švihadlo, ručník, polštář apod.) a nářadí (žebřiny, židle,

Více

Strečink a cvičení s míčem

Strečink a cvičení s míčem Strečink a cvičení s míčem Strečink pro hráče ledního hokeje Strečink je účinná metoda pro zlepšení pohyblivosti svalů a vazivových tkání, snižuje riziko poranění, zmenšuje svalovou bolestivost po tréninku,

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz

Svalové dysbalance. Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz Svalové dysbalance Pavel Hráský, hrasky@ftvs.cuni.cz FLEXORY-ohybače: dvojhlavý sval pažní flexe loketního kloubu sval bedrokyčlostehenní flexe kyčelního kloubu EXTENZORY natahovače, napínače trojhlavý

Více

BROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu

BROŽURA CVIKŮ. Cyklista biomechanické a kineziologické aspekty pohybu ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva BROŽURA CVIKŮ Příloha k bakalářské práci Cyklista biomechanické a kineziologické

Více

Doporučené cviky po svalových skupinách

Doporučené cviky po svalových skupinách Horní část těla prsní sval Dolní část těla lýtkové svaly - šíjové svaly (trapéz. sval) - svaly ramene - svaly paží a zápěstí - hamstringy (zadní str. st.) - dolní část trupu - quadriceps (přední strana

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení uvolňovací a dechová Označení materiálu: Datum

Více

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu

POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu . CERVIKOKRANIÁLNÍ PŘECHOD POLOHA: vzpřímený sed (je možná opora zad o židli), prsty jedné ruky přiloží na bradu POHYB: bradu tlačí ke krku, tím provádí vyrovnání extenčního postavení CC přechodu a flekčního

Více

Závěrečná práce licence C. Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin

Závěrečná práce licence C. Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin Závěrečná práce licence C Kompenzační cvičení zaměřené na oblast beder a dolních končetin Mgr. Lucie Štvánová 30.11.2016 Úvod Svoji závěrečnou práci jsem zaměřila na kompenzační cvičení bederní oblasti

Více

AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE. nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře. = větší riziko poranění zadního svalu stehenního

AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE. nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře. = větší riziko poranění zadního svalu stehenního AC SPARTA PRAHA ANTEVERZE PÁNVE nadměrné prohnutí v oblasti bederní páteře = větší riziko poranění zadního svalu stehenního = větší riziko poranění tkání v oblasti třísel = bolesti v bederní části páteře

Více

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken.

Pohyby se provádějí plynule, tahem bez trhání a švihu. Vedený pohyb je účinný a zabrání možnému poškození svalových vláken. Kalanetiku pod názvem The Callanetics Excercise Method uvedla do světa v roce 1980 Callan Pinckneyová. Tato velmi individuální a specifická metoda využívá přesné polohy těla k izolování specifických svalových

Více

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE.

DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE. DĚTSKÁ NEMOCNICE BRNO CVIČENÍ S OVERBALLEM MANUÁL PRO DOMÁCÍ CVIČENÍ DĚTÍ S VADNÝM DRŽENÍM TĚLA A STRUKTURÁLNÍMI VADAMI PÁTEŘE Kolektiv DRHO Brno 2016 Cvičební jednotka s využitím overballu 1. Protažení

Více

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Stavba a funkce svalových skupin trupu a končetin. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Svaly hrudníku MM.THORACIS 1./ Svaly pletence HK Deltový sval M. DELTOIDEUS - upažení, předpažení, rozpažení - udržuje

Více

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK

STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK STRUKTURA CVIČEBNÍCH JEDNOTEK Školení instruktorů gymnastiky II. třídy Miroslav Zítko PŘI OPTIMÁLNÍCH PODMÍNKÁCH BY MĚLA CJ S GYMNASTICKOU NÁPLNÍ TUTO STAVBU: ROZCVIČENÍ (příprava hybného systému na další

Více

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Co nás trápí, co nás bolí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Co nás trápí, co nás bolí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Funkční poruchy hybného systému jsou jednou znejčastějších příčin bolestí pohybového aparátu. Nejedná se jen obolesti bederní a krční páteře, ale ioporuchy

Více

Tréninková jednotka. základní a hlavní organizační forma SpT

Tréninková jednotka. základní a hlavní organizační forma SpT Tréninková jednotka základní a hlavní organizační forma SpT je základní a hlavní organizační forma sportovního tréninku. V plánování a stavbě tréninku představuje časově nejkratší úsek s tradičním dělením

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO FAKULTA SPORTOVNÍCH STUDIÍ (Katedra podpory zdraví) KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ VE FOTBALE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Kateřina Kapounková Vypracoval: Miroslav Kamiš

Více

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU

2. ZÁSADY SESTAVOVÁNÍ POSILOVACÍHO PROGRAMU 8. lekce Tématický plán: Teorie - Svalová síla, zásady rozvoje a tvorba posilovacích programů. Praxe - Cvičení na stanovištích s náčiním - činky, plné míče. Doporučená literatura 1. SVALOVÁ SÍLA Úroveň

Více

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness

FITNESS posilovna. Diagnostika ve fitness FITNESS posilovna práce na téma Diagnostika ve fitness David Tomšík (UČO: 200488) RVS CŽV MASARYKOVA UNIVERZITA v Brně Fakulta sportovních studií 1 Obsah 1 Úvod...2 2 Metody získávání dat...2 2.1 Vstupní

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Roman Grmela, Ph.D. Název materiálu: Kompenzační cvičení - posilovací Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

Rozcvičení ve volejbale

Rozcvičení ve volejbale Rozcvičení ve volejbale Každá tréninková jednotka, příprava na utkání by měla být zahájena kvalitním rozcvičením. Jeho hlavním cílem je připravit organismus hráče na následující zatížení a zároveň slouží

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK. Mgr. Ivana Sahánková KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ a STREČINK Mgr. Ivana Sahánková Kompenzační cvičení HLUBOKÝ STABILIZAČNÍ SYSTÉM často nazývaný jako,,core svalová souhra zajišťující stabilizaci páteře při statickém zatížení a doprovází

Více

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu.

Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. PŘÍTAHY Stejně jako kliky jsou přítahy cvičení, které lidstvo používá už tisíciletí. Kliky a přítahy jsou jako jin a jang pro správnou funkci trupu. Táhnout a tlačit. Přítahy jsou jedny z nejobávanějších

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PEDAGOGICKÁ KATEDRA TĚLESNÉ A SPORTOVNÍ VÝCHOVY PŘÍPRAVA A KOMPENZACE KRITICKÝCH SVALOVÝCH SKUPIN NA ÚROVNI VÝKONNOSTNÍHO FOTBALU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jakub Diviš Tělesná

Více

Zdravotní tělesná výchova Obsah

Zdravotní tělesná výchova Obsah Zdravotní tělesná výchova Obsah Odborné učiliště Chelčického 2, Praha 3 zpracoval: Mgr. Milan Kubic 1 Zdravotní tělesná výchova ZTV vychází ze tří na sebe navazujících fází: - Fáze dechová - Fáze pohybová

Více

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval

Zdravotní TV. Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní TV Mgr. Jan Veverka a PaedDr. Jaroslav Dobýval Zdravotní tělesná výchova forma tělesné výchovy určená pro zdravotně oslabené jedince (z hlediska zdravotnické klasifikace se jedná o III. zdravotní

Více

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D.

ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH. PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. ZÁKLADY SÍLY MLÁDEŽE V LH PhDr. RADIM JEBAVÝ, Ph.D. VÝZNAM A CÍL SILOVÉ PŘÍPRAVY V HOKEJI Síla je základní pohybovou schopností, bez které není možný žádný pohyb. Snížení rizika zranění. OBECNÉ ZÁSADY

Více

Baterie protahovací verze 2017

Baterie protahovací verze 2017 Baterie protahovací verze 2017 Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument

Více

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz.

Člověk a společnost. 10.Dělení svalů a jejich činnosti. Dělení svalů a jejich činnosti. Vytvořil: Jméno tvůrce. www.isspolygr.cz. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: Jméno tvůrce Strana: 1 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace na ISŠP Číslo projektu Číslo

Více

DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU

DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU DIAGNOSTIKA POHYBOVÉHO APARÁTU HODNOCENÍ POSTURÁLNÍHO STEREOTYPU DLE MATHIASE Vyšetřovaný se vzpřímeně postaví, předpaží do 90 a setrvá takto 30 sekund. Jestliže se postoj podstatně nezmění, jde o správné

Více

Baterie protahovací. Regionální akademie Pardubického kraje

Baterie protahovací. Regionální akademie Pardubického kraje Baterie protahovací Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 30.9.2016 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je majetkem

Více

Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy. Kompenzační cvičení v MG. Martina Šťastná

Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy. Kompenzační cvičení v MG. Martina Šťastná Závěrečná práce - trenérství MG II. třídy Kompenzační cvičení v MG Martina Šťastná Obsah 1. Úvod... 2 2. Stav dosavadních poznatků... 3 2.1. Seznámení s tematikou, definice základních pojmů... 3 3. Následky

Více

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ

KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ. Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ KOMPENZAČNÍ CVIČENÍ Mgr. BARBORA KRAJSOVÁ Bc. MICHAELA DARSOVÁ ÚVOD Vlivem nerovnoměrné zátěže pohybového aparátu vznikají u hokejistů svalové dysbalance a poruchy držení těla skolióza, bederní hyperlordóza,

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Kompenzační pohybová abeceda Úvod Tato publikace je určena všem, kteří nejsou lhostejní ke svému zdraví, chtějí předcházet zdravotním potížím a udržet si pocit dobrého zdraví a svěžesti. Vychází z dlouholetých

Více

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová

Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Posaďte se, prosím. MUDr. Vlasta Rudolfová Současná civilizace je charakteristická nedostatečnou pohybovou aktivitou. ICHS obesita DM hemoroidy ICHDK bolesti zad stoupá počet profesí se sedavým charakterem

Více

Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura

Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 3. lekce Tématický plán: Teorie - Tělesná zdatnost. Držení těla Praxe - Rozvoj pohyblivosti a síly paží. Příklad povinné rozcvičky Doporučená literatura 1. TĚLESNÁ ZDATNOST Tělesná zdatnost v moderním

Více

PŘÍLOHY. 1. Vybraná kompenzační cvičení. 1) Protažení horní části m. trapezius

PŘÍLOHY. 1. Vybraná kompenzační cvičení. 1) Protažení horní části m. trapezius PŘÍLOHY 1. Vybraná kompenzační cvičení 1) Protažení horní části m. trapezius Výchozí polohou tohoto cviku je sed skřižmo pokrčmo, krční páteř je vytažená a brada tlačena dorsálním směrem. Ruka protahované

Více

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou

CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. Spouštějte nohy, dokud nejsou Cviky a protažení TRICEPSOVÉ KLIKY CVIČTE SPRÁVNĚ Pohyb provádějte vždy v plném rozsahu. VYHNĚTE SE Nepřiměřeně rychlému cvičení. 2 Položte ruku na každou tyč, odtlačte se a úplně natáhněte paže. 1 Postavte

Více

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ

Více

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této knize. MUDr. Kamil Ramík STREČINK Jednoduché protažení

Více

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se.

CVIČENÍ PRO MUŽE. Plynulost pohybu dbejte na to, aby byl pohyb plynulý, spíše pomalý než rychlý. Cvik provádějte tahem, ne švihem a neodrážejte se. CVIČENÍ PRO MUŽE Tréninkový plán vychází z potřeby zpevnit svalový korzet v průběhu úvodních 3 měsíců. Ve 4. A 5. měsíci se změní trénink ze zpevňovacího na kruhový, který zvyšuje vytrvalost. Zvýšený podíl

Více

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha.

BŘICHO. Svinutí páteře neboli crunch. Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. Svinutí páteře neboli crunch Cvik na přímý sval břišní. Skvělý cvik ke spálení tuků a získání plochého a svalnatého břicha. 4 série po 0 cvicích Nekřižte prsty za hlavou, abyste nestlačovala krční svaly.

Více

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná 11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného

Více

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_05_01 Tématický celek: Člověk Autor: Mgr. Andrea Teplá Datum: září 2011 Anotace:

Více

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu...

Seznam obrázků Obr. 1 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... 6 Obr. 2 Svalová dysbalance v rámci dolního zkříženého syndromu... Funkční poruchy pohybové soustavy 1 / 8 Obsah FUNKČNÍ PORUCHY POHYBOVÉ SOUSTAVY... 2 HYBNÝ STEREOTYP... 2 POSTURÁLNÍ STEREOTYP... 3 Fyziologická postura ve vzpřímeném stoji... 3 Vybrané patologie posturálních

Více

Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II

Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II STREČINK I. Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: březen 2014 Třída: kvinta osmiletého

Více

Manuál držení těla. Regionální akademie Pardubického kraje

Manuál držení těla. Regionální akademie Pardubického kraje Manuál držení těla Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 18. 12. 2016 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je majetkem

Více

MUDr.Vlasta Rudolfová

MUDr.Vlasta Rudolfová Hrudní páteř MUDr.Vlasta Rudolfová a kolektiv Rokycany 1998 Ilustrace Bohuš Zoubek 1 Cvičení pro hrudní páteř. Cviky v leže na zádech 1. Leh na zádech, pokrčená kolena, celá páteř na podložce, obě lopatky

Více

Běžné denní aktivity hráče

Běžné denní aktivity hráče Běžné denní aktivity hráče Regionální akademie Pardubického kraje Vypracoval: Radek Baťa Dis., Mgr. Tomáš Hák V Pardubicích 31.8 2017 Kontakt: bata.radek@seznam.cz, tomashak@seznam.cz Tento dokument je

Více

Cvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ. Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval

Cvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ. Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval Cvičební jednotka, tělovýchovná chvilka v MŠ Mgr. Jan Veverka & PaedDr. Jaroslav Dobýval Specifika pohybových aktivit dětí v MŠ tělesná a pohybová aktivita je prostředkem osvojování POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ

Více

POPULARITA BADMINTONU

POPULARITA BADMINTONU BADMINTON ÚVOD dynamická hra rychlé změny směru rychle se rozšiřující mezi veřejností badminton = hra pro kaţdého ( hobby ) vhodné jako rekreační sport pro širokou populaci prevence zdraví POPULARITA BADMINTONU

Více

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti základní definice ZATÍŽENÍ záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti (v úrovni dovedností, schopností

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy:

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova. Ročník: 5. Očekávané výstupy: Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Tělesná výchova Ročník: 5 Očekávané výstupy: Žák by měl: - zařazovat do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti

Více

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této

Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této Velké poděkování patří Střední škole oděvní, služeb a podnikání p.o., Příčná 1108, Ostrava-Poruba, v jejímž ateliéru byly foceny fotky uvedené v této knize. MUDr. Kamil Ramík STREČINK Jednoduché protažení

Více

6 věcí které jste nevěděli o břišních svalech

6 věcí které jste nevěděli o břišních svalech 6 věcí které jste nevěděli o břišních svalech Není žádné překvapení, že výraz six pack hledá na googlu měsíčně 1,2 milionů lidí, to stejné platí u slov pevné břicho, břišní svaly a několika dalších spojeních.

Více

Pro výběr vhodných cvičebních tvarů je důležité znát umístění a funkci jednotlivých svalů:

Pro výběr vhodných cvičebních tvarů je důležité znát umístění a funkci jednotlivých svalů: Oblast bederní Uvolňování, protahování v oblasti bederní páteře a posilování břišních svalů vhodnými cviky a ve správné posloupnosti je důležitou prevencí bolesti zad. Bederní páteř a křížobederní přechod

Více

Rekondice a regenerace

Rekondice a regenerace Rekondice a regenerace VY_32_INOVACE_166 AUTOR: Mgr. Andrea Továrková ANOTACE: Prezentace slouží jako didaktická pomůcka při výuce tématického celku reedukace pohybu. KLÍČOVÁ SLOVA: Pohybový režim, pohybový

Více

Záda (vzpřimovače trupu)

Záda (vzpřimovače trupu) Strečink - Je možné provádět denně před i okamžitě po tréninku nejméně však 3x týdně nejlépe 2-3 hodiny po posledním tréninku dne (svaly již nejsou tak zakyselené a nejsou ještě zcela vystydlé, pokud ano,

Více

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku.

Anatomie I přednáška 6. Svaly hrudníku. Svaly krku. Anatomie I přednáška 6 Svaly hrudníku. Svaly krku. Pohyby v kloubech -při jejich popisu vycházíme ze základní polohy kloubu (základní anatomický postoj) Zmenšení nebo zvětšení úhlu mezi pohybujícími se

Více

Protahování patří k posilování jako k fotbalistovi umění ovládat míč a číst hru

Protahování patří k posilování jako k fotbalistovi umění ovládat míč a číst hru Cílem programu je zpevnit břišní, hýžďové a zádové (mezilopatkové svaly). Tyto svaly rády ochabují. Tato cvičení jsou určeny předstupně anebo doplňkem k posilování na strojích a s činkami, plyometrii,

Více

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21

Mimosezónní tréninkový plán 2015. Nadhazovači a poziční hráči 16-21 Mimosezónní tréninkový plán 2015 Nadhazovači a poziční hráči 16-21 1. 2. týden 1. týden tempo 1:0:1 sec odpočinek 1 min mezi okruhy počet opakování : 2 Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek Sobota Neděle

Více

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy

Krční páteř. Pohyby v kloubu. Anatomie. Martin Vanko rukověť ke zkoušce z anatomie v Norman s academy Krční páteř Pohyby v kloubu 1. Flexe mm. scaleni, m. sternocleidomastoideus, mm. praevertebrales 2. Extenze (dorzální flexe) m. trapezius (pars superior), m. splenius capitis et cervicis, m. erector spinae,

Více

Variace Svalová soustava

Variace Svalová soustava Variace 1 Svalová soustava 21.7.2014 16:15:35 Powered by EduBase BIOLOGIE ČLOVĚKA SVALOVÁ KOSTERNÍ SOUSTAVA Stavba a funkce svalů Sval ( musculus ) hybná, aktivní část pohybového aparátu, kosterní sval

Více

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy

Dechové techniky. Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dechové techniky Dechová cvičení a harmonizace Typy dýchání svalstvo, polohy Dýchání (respirace, ventilace) Pohybovou osu dýchání tvoří pánev páteř hlava. Dýchací pohyby slouží k ventilaci plic a současně

Více

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.)

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 361/2007 Sb. (Zapracovaná změna provedená NV č. 68/2010 Sb. a změna č. 93/2012 Sb.) Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení ČÁST A Přípustné a průměrné

Více

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT

TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT TEPOVÁ FREKVENCE A SPORT Vytvořeno v rámci projektu Gymnázium Sušice Brána vzdělávání II Autor: Mgr. Jaroslav Babka Škola: Gymnázium Sušice Předmět: Tělesná výchova Datum vytvoření: květen 2014 Třída:

Více

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ

KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI. Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ KOMPENZAČNÍ A NÁPRAVNÁ CVIČENÍ VE SPORTOVNÍM TRÉNINKU PLAVÁNÍ S PLOUTVEMI Zbyněk SVOZIL - Jitka DOSTÁLOVÁ Univerzita Palackého, Fakulta tělesné kultury, Olomouc, Česká republika RESUMÉ Práce řeší zásady

Více

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE

OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE OKRUHY K PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE Masáže 1. Kosmetická masáž. 2. Klasická masáž zad. 3. Klasická masáž šíje. 4. Klasická masáž hrudníku a břicha. 5. Klasická masáž dolní končetiny zepředu. 6. Klasická

Více

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS.

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Chyby při polohování. Markéta Stošková DiS. Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace Chyby při polohování Markéta Stošková DiS. Zásady, které se často porušují Polohovat po 2 hodinách, podle potřeb pacienta i častěji, mikropolohování, v noci

Více

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby

v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby v dřepu mírné předsunutí jedné nohy, propnutí kotníku a lehké zatížení => protažení prstů a klenby A otočení jedné nohy nártem (vč. hřebetu prstů) směrem dolů a lehké zatížení => protažení prstů a nártu

Více

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu

Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu. Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Přehled svalů Obr. 1 Svalstvo trupu při pohledu zepředu Obr. 2 Svalstvo trupu při pohledu ze zadu Obr. 3 Svalstvo horní končetiny ze zadní strany Obr. 4 Svalstvo horní končetiny ze zevní strany Obr. 5

Více

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval

pod lo pat ko vý pod hře be no vý ne hře be no vý ma lý oblý sval trapézový sval zdvihač lopatky rombické svaly přední pilovitý malý prsní sval 6 Svalstvo ramene a paže Horní končetina nám slouží k manipulaci a obratnosti, zatímco dolní končetina umožňuje pohyb. Funkce horní končetiny obětovala stabilitu za cenu pohyblivosti. Pohyblivost horní

Více

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ

ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ MUDr. Boris Živný ZDRAVOTNÍ ASPEKTY VÝKONNOSTNÍHO JACHTINGU JUNIORŮ Fyziologické předpoklady pro výkonnostní jachting Vývojové aspekty juniorských výkonnostních

Více

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu.

Sosna Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Jde o širokou škálu funkčních poruch páteře a svalstva bez strukturální odezvy na skeletu. Sosna 1990 Syndom familiární kloubní hyperlaicity - hypermobilita kůže - hypermobilita kloubů - svalová hypotonie!

Více

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení

ŽS/18 Kompenzace pohybového zatížení Obsah: Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal (KZ 1) Kompenzační protahovací cvičení pro volejbal (KZ 2) Kompenzační posilovací cvičení pro volejbal (KZ 3) 491 Kompenzační uvolňovací cvičení pro volejbal

Více

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.

Více

Procvičování kloubů CX - 01

Procvičování kloubů CX - 01 Procvičování kloubů CX - 01 Typ produktu: Cvičení a relaxace Funkce: Posilování, rozvoj a zlepšování svalů ramen. Zlepšuje celkovou ohebnost kloubů ramen, zápěstí, loktů a klíčních kostí. Použití: Přidržte

Více

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata)

Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy a vazby(mezipředmětové vztahy,průřezová témata) 5.11.3. Nepovinné předměty 5.11.3.1. ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA Zdravotní tělesná výchova je formou povinné tělesné výchovy, která se zřizuje pro žáky s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem

Více

DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE

DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE DRUHY SPORTOVNÍ MASÁŽE SPORTOVNÍ MASÁŽ Cíl sportovní masáže : příprava na sportovní výkon pomoc při rozcvičování specifická pomoc při strečinku podpora zotavovacích procesů po zátěži navození pocitu pohody

Více

METODICKÉ POKYNY LETNÍ PŘÍPRAVA KATEGORIE 15 19 LET 2011. Jan Tlačil, Miroslav Přerost

METODICKÉ POKYNY LETNÍ PŘÍPRAVA KATEGORIE 15 19 LET 2011. Jan Tlačil, Miroslav Přerost METODICKÉ POKYNY LETNÍ PŘÍPRAVA KATEGORIE 15 19 LET 2011 Jan Tlačil, Miroslav Přerost TÝDENNÍ PROGRAM - MD cca 9h40min + 2h domácí aktivita =11h40min PO 16:00-17:30 UT 7:45-8:35 16:00-17:30 ST 16:00-18:00

Více

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití

w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN Návod na použití w w w. t r i n f i t. c z TRINFIT Power Tower TRN-158-00 Návod na použití www.trinfit.cz info@trinfit.cz 702 030 255 POKYNY KE CVIČENÍ VAROVÁNÍ: Před zahájením jakéhokoliv cvičebního programu se poraďte

Více