Jakub Michálek, Daniel Kadera (R 5. A) StB

Transkript

1 Jakub Michálek, Daniel Kadera (R 5. A) StB 1 C O J E T O S T Á T N Í B E Z P E Č N O S T? Státní bezpečnost (StB) tajná politická policie jako preferovaná součást Sboru národní bezpečnosti (SNB) v resortu Federálního ministerstva vnitra ČSSR (v letech vedeného ministrem Jaromírem Obzinou) kodifikovala svoji činnost a pracovní metody především interními předpisy a normami, jelikož zákonná úprava jejích aktivit neexistovala. Každodenní fungování tohoto státobezpečnostního kolosu tedy prakticky legalizovaly rozkazy a nařízení ministra vnitra, jeho náměstku, náčelníku správ a dalších zodpovědných funkcionářů. Československá kontrarozvědka patřila k nejvýznamnějším mocenskopolitickým oporám režimu, přičemž svého neotřesitelného postavení využívala a zneužívala i mimo soulad s tehdy platnými zákony, nařízeními a směrnicemi. Jejím hlavním proklamovaným posláním bylo dle dobové terminologie chránit společenské a státní zřízení, bezpečnost a obranyschopnost republiky, společenské vlastnictví, bezpečnost čs. občanu, jejich práva a zákonem chráněné zájmy, a to jak před vnějšími, tak i vnitrními nepřáteli a jejich pomahači. Kromě toho má čs. kontrarozvědka své specifické internacionální poslání, spočívající ve spolupůsobení při ochraně státobezpečnostních zájmů ostatních státu světové socialistické soustavy. Aktivity StB byly v důsledku jejího postavení jako nástroje mocenského systému směrovány k řešení těch vnitropolitických, sociálních a ekonomických problému společnosti, kde byla nedostatečně řešena politická a právní ochrana důležitých zájmu komunistického režimu. Tím byla StB odváděna od skutečného poslání zpravodajské služby státního mechanismu, její činnost se tak pohybovala v oblasti mimoprávní, nikoliv však protiprávní. 2 1 Obrázek pochází ze stránek sběratelství.cz. Je pouze ilustrační. 2 SECURITAS IMPERII 9. Sborník k problematice zahraničních vztahů čs. komunistického režimu. Vydává Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Praha Strana JAKUB MICHÁLEK

2 O R G A N I Z A C E S T Á T N Í B E Z P E Č N O S T I JAKUB MICHÁLEK 1. Z m ě n y v p r ů b ě h u v ý v o j e S t B a j e j i c h v l i v Jak můžeme vidět na ukázaných rozdělení StB v přílohových materiálech, situace ve státní bezpečnosti se vyvíjela především podle nároků na ni kladených. V počátcích se tedy setkáme se službou orientovanou na převzetí a ovládání celé společnosti po revoluci obsahuje tedy údernické složky, jež měly za úkol zajistit aby během převratu nedošlo k nepokojům, obsahuje složky, které se orientují na jednotlivé politické strany (je logické, že po ustanovení vedoucí úlohy KSČ nebyl důvod pro ponechání těchto složek), mají za úkol posílat na jednání špehy, tedy monitorovat vývoj ve všech stranách, předcházejíce tím možným protiútokům politických stran. Bezpečnost obsahovala složky, které měly za úkol vytvořit politické procesy v ČSR, což je pokládáno za jednu z nejzrůdnějších funkcí státní bezpečnosti v raném období komunismu u nás (tedy 50. léta). Nejedná se jenom o tzv. monstrprocesy ale i o procesy, které měly regionální charakter. Tato organizace se měnila postupně s tím, jak režim měnil své priority směrem k pouhému udržení se u moci. 2. Z á s a d n í r e f o r m a Důvodem k tomu, že v roce 1953 se změnila struktura organizace 3 je především to, že KSČ a její vedoucí členové pochopila, že v StB je soustředěna příliš velká moc, jež by se mohla obrátit proti ní samotné. Toto nazvala nadřazování se nad stranu a změnila její uspořádání tak, aby byla snáze kontrolovatelná. 3. B y l a S t á t n í b e z p e č n o s t e f e k t i v n ě f u n g u j í c í o r g a n i z a c e? Osobně se domnívám, že organizace StB by mohla být mnohem efektivnější, ačkoliv v porovnání s jinými instituty socialistického zřízení jistě plnila Bezpečnost plán svědomitěji. Nejdůležitější důvod pro neefektivní činnost byla častá změna poměrů, dále pak snaha postavit StB do zákonů, jež byly v mnohém nejasné. Chybělo komplexní řešení zahrnující rozdělení na přibližně stejná oddělení, které by bylo jasně odpovědné nemělo to ale být ministru vnitra, jelikož ten měl mnoho dalších povinností, a pozdější rozdělení na správy SNB (z roku 1974) znamenalo, že samotná SNB se stala obrovským byrokratickým útvarem. 4. P ř e s u n u t í S t B p o d f e d e r á l n í m i n i s t e r s t v o v n i t r a Změny vkládající pravomoci do rukou federálního ministra vnitra navazovaly přímo na zákon zakládající federativní uspořádání dvou národů Čechů a Slováků. Poslední uspořádání z roku 1974 obsahuje pokusy jednak o členění na části podle funkce, ale zároveň i podle místa. Obsahuje tedy hlavní správu v Praze (I) a správu pro Slovensko (XII), ale zároveň útvary s rye konkrétním účelem. Nejznámější ze správ asi bude IV. Správa SNB, která měla za úkol sledovat podezřelé osoby. Dále je zde samostatný odbor pro ochranu ministerstev a řídících útvarů (I. odbor XI. správy SNB). Samotné Federální ministerstvo však mělo na starost kromě SNB, hasičů, sbírky atd. i další úřady jako byly různé podniky zahraničního obchodu, Ústřední celní správa a Výzkumný ústav zahraničního obchodu. Není tedy těžké ukázat, že tato organizace byla neskutečně zmohutnělá, obsahovala zbytečné složky a složky, jež měly stejnou náplň práce. 3 KAREL KAPLAN (sestavitel): StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR. Praha, Strana 25 2 JAKUB MICHÁLEK

3 O R G A N I Z A C E S T Á T N Í B E Z P E Č N O S T I : P Ř Í L O H O V É M AT E R I Á L Y zpracoval JAKUB MICHÁLEK Podle knihy (v některých záležitostech podstatně doplněno): FROLÍK, J.: Organizační nástin státobezpečnostních složek SNB v letech Podle Necenzurovaných novin, ročník 1992: Komunistická tajná policie v letech R o z d ě l e n í z r o k u Skupina I Bezpečnost Prezídium pro Bezpečnost (kádrové a osobní odd., politické a osvětové, výcvikové, hospodářské, inspekce, organizační, právní, bezpečnostních referentů, Lidové milice, TNP tábory nucených prací) Odbor BA odbor StB či Velitelství StB a) skupina Baa vnitřní StB sektor I kontrarozvědný (referáty různých zemí) sektor II politické zpravodajství oddělení 1 studijní oddělení 2 ilegalita včetně podzemní činnosti oddělení 3 školství, tělovýchova a sport, ústřední úřady, policie oddělení 4 pravice, sociální demokracie, strana lidová, národní socialisté, církve sektor III hospodářské zpravodajství sektor IV výkon oddělení 1 zjišťovací (identifikace pozorovaných osob) oddělení 2 sledování oddělení 3 výpadové (zatýkání) oddělení 4 všeobecné objekty (střežení zastupitelských úřadů) sektor V realizace (vyšetřovací) oddělení 1 vyšetřování OZ (dr. Jan Hromádko) oddělení 2 vyšetřování PZ (revírní inspektor Papoušek) oddělení 3 vyšetřování HZ oddělení 4 dohled nad vyšetřováním a věznicemi Samostatné sektory sektor Bab zahraniční zpravodajství malá Státní bezpečnost sektor BAo ochrana sektor BAP pasy, víza, cizinci, ilegální přechody sektor BAt operativní technika sektor BAd administrativní vedoucí dr. Karel Černý pomocné odd.- Jurij Křížek ústřední evidence StB archiv StB 3 JAKUB MICHÁLEK

4 6. R o z d ě l e n í z r o k u Bylo zřízeno ministerstvo národní bezpečnosti, jehož základní podoba byla tato: vedení resortu v čele s ministrem a jeho náměstky, kádrový odbor, Velitelství StB, Velitelství VB a Velitelství PS. Vedle nich měly vzniknout i samostatné sektory: ochrany státních činitelů, rozvědky, evidence, vězeňství, operativní techniky, spojovací a administrativně hospodářský. Velitelství Státní bezpečnosti sektor I vnější sektor II vnitřně politický sektor III boj proti hospodářské sabotáži sektor IV SNB, PS, Svaz vězeňské stráže, hasiči, LM sektor V sledování, identifikace, zatýkání, domovní prohlídky sektor VI A nepřátelé ve straně, buržoazní nacionalisté, interbrigadisté sektor VI B jugoslávští špióni, hos. sabotáž, sionisté 7. R o z d ě l e n í z r o k u Rozkazem z 28. června 1952 byl název Velitelství StB změněn na Hlavní správu StB a sektory přejmenovány na odbory. Současně se krajská velitelství měla stát krajskými správami StB. I. sektor velitelství StB II. sektor 1. odd. trockisté, nepřátelé ve straně, burž. nacionalisté, sionisté 2. odd. teroristé, strana lidová, nár. socialisté, Skaut, letáky 3. odd. katolická církev, nekatolické církve, sekty, svobodní zednáři 4. odd. sociální demokraté, zdravotnictví, mládež, školství a kultura, státní úřady, VB, kriminální ústředna, hasiči 5. odd. bývalí lidé, vesnice, odbojáři III. sektor 1. odd. (27 příslušníků StB) těžký a chem. průmysl, hutě, doly, těžba uranu 2. odd. (19 příslušníků StB) ministerstva a podniky stroj., lehkého a stav. průmyslu 3. odd. (19 přísl.) ministerstva financí a plánování, banky, pojišťovny, spořitelny 4. odd. (15 přísl.) potravinářský průmysl, zemědělství, spoje a doprava 5. odd. (8 přísl.) referát železniční dopravy 6. odd. (18 příslušníků) referát ochrany státního tajemství IV. sektor 1. odd. radioodposlech 2. odd. šifra, dešifrování 3. odd. odposlechy telefonů 4. odd. instalace techniky 5. odd. zhotovování falzifikátů nejrůznějších dokumentů V. sektor 1. odd. sledování osob 2. odd. identifikace osob, dozor nad hotely (kompromitace pomocí policejních prostitutek) 3. odd. zatýkání a domovní prohlídky (velitel poručík Václav Kozel) 4. odd. cenzura zahraniční korespondence, cenzura vnitrostátní korespondence, rota R trvalý dohled nad budovami zastupitelských úřadů nepřátelských zemí VI. sektor (zatýkání skupiny 3. oddělení V. sektoru předávaly zatčené do rukou příslušníků VI. sektoru sektoru vyšetřování, jehož pověst je i dnes po desítkách let strašná) A 1. odd. (8 vyšetřovatelů) nepřátelé ve straně 2. odd. (7 vyšetřovatelů) buržoazní nacionalisté 3. odd. (7 vyšetřovatelů) bývalí příslušníci interbrigád B 1. odd. (11 vyšetřovatelů) velitel por. Miloš Kořínek 2. odd. (11 vyšetřovatelů) velitel por. Stanislav Semínko 3. odd. (20 vyšetřovatelů) velitel por. Vojtěch Ježek 4. odd. (7 vyšetřovatelů) velitel kpt. Josef Konrád 4 JAKUB MICHÁLEK

5 zjišťovací referát (4 příslušníci) npor. Karel Puchera 8. P o č e t n í s t a v y S t B n a v e l i t e l s t v í a k r a j í c h d o h r o m a d y k příslušníků k příslušníků k příslušníků Počet příslušníků StB 9. R o z d ě l e n í z r o k u Po smrti Stalina (5. března 1953) a krátce nato Gottwalda bylo 11. září 1953 MNB sloučeno s MV. Došlo k rozčlenění StB, přičemž velitel operativních složek už nemohl nařídit nasazení operativní techniky, sledování či zatčení, aniž by se o tom služební cestou nedozvěděl někdo jiný, kdo mu není podřízen. Dochází tedy ke štěpení moci. Následuje nové organizační rozdělení ministerstva: I. správa MV zahraniční politická rozvědka II. správa MV kontrarozvědka 1. odd. 7. odboru ČSD, referát pasové kontroly, ostatní zahraniční doprava 2. odd. 7. odboru Plavba labsko-oderská, Plavba dunajská 3. odd. zahraniční personál ČSA, dálnopisy, telefony a telegrafy do kapitalistických států 4. odd. 6. odboru ministerstvo zahr. věcí, Čs. ústav zahraniční, cizinecké hotely III. správa MV vnitřní zpravodajství IV. správa MV ekonomická rozvědka V. správa MV železnice VI. správa MV vojenská kontrarozvědka VII. správa MV sledování VIII. správa MV ochrana ústavních činitelů IX. správa MV operativní technika Správa vyšetřování Některá odd. 2. zvláštního odboru MV prověrka korespondence: 1. odd. úkolová prověrka korespondence se zahraničím 2. odd. úkolová prověrka vnitrostátní korespondence 6. odd. namátková cenzura korespondence se zahraničím 7. odd. namátková cenzura vnitrostátní korespondence 1 0. R o z d ě l e n í z r o k u V prosinci 1963 přijalo předsednictvo ÚV KSČ usnesení O vytvoření čs. jednotné kontrarozvědky s platností od Je třeba poznamenat, že nová ústava (tzv. socialistická) neznamenala automaticky změnu vnitřních systémů StB. Státobezpečnostním složkám byla přidělena nová úřední jména a nové krycí označení: I. správa MV rozvědná správa MV II. správa MV kontrarozvědná správa MV III. správa MV Hlavní správa VKR bez krycího názvu správa vyšetřování StB 5 JAKUB MICHÁLEK

6 IV. správa správa sledování a ochrany zastupitelských úřadů V. správa správa ochrany stranických a státních činitelů VI. správa správa operativní techniky bez krycího označení zvláštní správa Po příchodu nového ministra vnitra plk. Josefa Kudrny ( až ) byla znovu zřízena Hlavní správa StB sloučením operativních správ kromě rozvědné. Náčelníkem HS StB byl jmenován plk. Klíma. Krajské správy MV, vzniklé po roce 1953 sloučením krajských správ StB a VB, byly nahrazeny krajskými správami SNB R o z d ě l e n í z r o k u K 1. březnu 1969 byly státobezpečnostní složky nově organizovány ústavním zákonem z 1. ledna 1970 pak byly převedeny do pravomoci federálního ministerstva. O tom, jak by měly fungovat státobezpečnostní složky v době normalizace, nás informuje dokument Základní úkoly, zaměření, formy a metody práce čs. kontrarozvědky z roku 1972: XIV. sjezd KSČ stanovil zajištění dalšího rozvoje socialistické společnosti pro všechny oblasti našeho společného života, hlavní směry činnosti, ze kterých vyplývají i úkoly pro čs. kontrarozvědku. V dokumentu se praví, že čs. kontrarozvědka se řídí usneseními stranických orgánů a teprve pak následuje poukaz na to, že také zákony a ostatními právními předpisy a na základě jich vydanými rozkazy a nařízeními ministra vnitra ČSSR a jeho náměstků. Za hlavní operační směry je nutno považovat boj proti zbytkům vnitřního nepřítele, proti pronikání antikomunismu a proti organizování ideologické diverze. V rámci krajských správ SNB byly zřízeny Správy StB v čele s náčelníkem, který byl 1. zástupcem náčelníka krajské správy SNB. Oba dva jmenoval federální ministr vnitra! Druhým zástupcem náčelníka KS SNB byl náčelník VB jmenovaný republikovým ministrem vnitra. Správy StB v krajích byly orientovány čistě kontrarozvědně. Z tohoto rozdělení je vidět, že v rukou ministra vnitra byla soustředěna velká moc. Ta záležela většinou na vztahu ministra ke straně R o z č l e n ě n í F M V z k v ě t n a I. správa SNB, Hlavní správa rozvědky krycí ozn. II. správa SNB, Správa kontrarozvědky pro boj s vnějším nepřítelem IV. správa SNB, Správa sledování V. správa SNB, Správa ochrany stranických a ústavních činitelů Správa zpravodajské techniky VII. správa SNB Správa vyšetřování StB bez krycího názvu Zvláštní správa Odbor zahraničního tisku IV. odbor SNB X. správa SNB: I. odbor antisocialistické síly a nepřátelská seskupení II. odbor kultura, umění, věda, zdravotnictví III. odbor školství, zahr. studenti a sport IV. odbor ideocentra, emigranti V. odbor církve X. správa SNB, Správa kontraroz. pro boj s vnitřním nepřítelem XI. správa SNB, Správa kontrarozvědky pro ochranu ekonomiky I. odbor ústřední řídící a plánovací orgány (ministerstva) II. odbor FMZV a jeho organizace (tj. podniky zahr. obchodu), Ústřední celní správa, Výzkumný ústav zahr. obchodu III. odbor paliva, energetika, chemie, strojírenství (zejména zbrojní výroba) IV. odbor doprava a spoje včetně příslušných víz V. odbor ochrana státního tajemství XII. správa SNB, Správa kontrarozvědky v Bratislavě 6 JAKUB MICHÁLEK

7 1 3. V z t a h S N B, S t B a V B Sbor národní bezpečnosti (SNB) se skládal z Veřejné bezpečnosti (VB) a ze Státní bezpečnosti (StB). Dá se to ukázat například na úrovni krajů, kde jedním zástupcem byl náčelník krajské správy StB a druhým byl náčelník VB. Obě dvě centrály podléhaly 1. náměstkovi federálního ministra vnitra. V každém kraji pak měly tyto centrály svá předsunutá pracoviště na krajských správách SNB. Příslušník StB byl oficiálně příslušníkem SNB a všechny útvary StB měly také krycí označení jako správy SNB. Příslušníci SNB byli tedy VB i StB. Náčelník krajské správy SNB měl pod sebou dva zástupce, z nichž první byl krajský šéf StB a druhý krajský šéf VB. Z příslušníky StB z krajských správ se občan dostával nejčastěji do styku. V KS SNB byly ještě zahrnuty obvodní nebo okresní správy SNB, které se taktéž skládaly ze složek StB a VB. Příslušníci StB na tomto nejnižším stupni vedli především evidenci nepřátelských osob a při akci NORBERT měli zajišťovat zatýkání těchto osob a jejich transport do koncentračních táborů H o d n o s t i v S t B Kromě běžných hodností příslušníků SNB měli příslušníci StB ještě zvláštní hodnostní značení podle počtu odsloužených let. Byli to referent, starší referent, starší referent specialista, vedoucí starší referent specialista. Ideovým tvůrcem těchto pochmurných výrazů není nikdo jiný než opravdový specialista na metody výslechu, sovětská NKVD od ní jsou výrazy převzaty. Pouhým referentem byla většinou jen písařka nebo sekretářka toho kterého oddělení, zatímco šéfem oddělení byl vždy vedoucí starší referent specialista, služebně nejstarší příslušník, který mohl mít i nižší hodnost, než některý z jeho podřízených na oddělení. 7 JAKUB MICHÁLEK

8 C E L K O V Ý S T A V S T B V R O C E JAKUB MICHÁLEK 1 5. V e d o u c í p r a c o v n í c i ÚV KSČ na nižších stupních KV a OV KSČ přímo řídil Státní bezpečnost a 1. náměstek FMV, pod kterého StB spadala, předával výsledky činnosti StB rovnou ÚV a generálnímu tajemníkovi Generální tajemník KSČ: Miloš Jakeš Federální ministr vnitra: František Kincl (I. a V. správa SNB) 1. náměstek FMV: generálporučík Alois Lorenc (II. a XII. správa SNB) 1 6. S l o ž k y S t B n a F M V (poslední reorganizace FMV z 1. srpna 1988) Hlavní správa rozvědky krycí označení I. správa SNB Hlavní správa kontrarozvědky II. správa SNB Hlavní správa VKR III. správa SNB Správa sledování IV. správa SNB Správa ochrany stranických a státních orgánů V. správa SNB Správa zpravodajské techniky VI. správa SNB Správa kontrarozvědky v Bratislavě XII. správa SNB Zvláštní správa XIII. správa SNB Správa vyšetřování StB bez krycího označení 1 7. K o n t r a r o z v ě d k a správa StB pro boj s vnitřním nepřítelem, příslušníků 1 8. Č e s k á r e p u b l i k a Hlavní správa kontrarozvědky II. S SNB (centrála kontrarozvědky v ČR se sídlem v Praze, 683 příslušníků StB) Praha k měla S StB hl. m. Prahy a Středočeského kraje 550 příslušníků Plzeň 288 příslušníků StB Ústí nad Labem 268 příslušníků StB Hradec Králové 212 příslušníků StB České Budějovice 206 příslušníků StB Ostrava 322 příslušníků StB Brno 359 příslušníků StB 1 9. S l o v e n s k á r e p u b l i k a Správa kontrarozvědky v Bratislavě XII. správa SNB (centrála kontrarozvědky v SR se sídlem v Bratislavě) Bratislava 250 příslušníků StB Banská Bystrica 201 příslušník StB Košice 223 příslušníků StB 8 JAKUB MICHÁLEK

9 2 0. G r a f p ř í s l u š n í c i S t B v j e d n o t l i v ý c h k r a j í c h Ústředí Plzeň Hradec Králové Ostrava Bratislava Košice Praha Ústí nad Labem České Budějovice Brno Banská Bystrica Z grafu je jasně patrné, že největší počet příslušníků StB je soustředěn v Praze (asi jedna třetina). Je to v důsledku toho, že v Praze je ústředí federální vlády a je tedy nutno střežit ministerstva před nebezpečím, je nutno střežit Sněmovnu lidu a Sněmovnu národů. Právě v Praze je také nejvíce politických nepřátel, soustřeďuje se zde studentstvo (kvůli tomu, že je zde nejvíce vysokých škol) prostředí je z míst republiky nejvíce náchylné k politické změně. Některé činnosti, jak vyplývá z jejich charakteru, musejí být také konány v Praze (související s velvyslanectvími států, ústředí hospodářských podniků). Jelikož je zde ústředí, probíhají zde také činnosti administrativně-koordinační, které mají za cíl řídit (podle pokynů ÚV KSČ, generálního tajemníka, prezidenta, federálního ministra vnitra)činnost ostatních středisek StB. 9 JAKUB MICHÁLEK

10 O B S A H Co je to státní bezpečnost?... 1 Organizace Státní bezpečnosti... 2 Změny v průběhu vývoje StB a jejich vliv... 2 Zásadní reforma... 2 Byla Státní bezpečnost efektivně fungující organizace?... 2 Přesunutí StB pod federální ministerstvo vnitra... 2 Organizace Státní bezpečnosti: přílohové materiály... 3 Rozdělení z roku Rozdělení z roku Rozdělení z roku Početní stavy StB na velitelství a krajích dohromady... 5 Rozdělení z roku Rozdělení z roku Rozdělení z roku Rozčlenění FMV z května Vztah SNB, StB a VB... 7 Hodnosti v StB... 7 Celkový stav StB v roce Vedoucí pracovníci... 8 Složky StB na FMV... 8 Kontrarozvědka... 8 Česká republika... 8 Slovenská republika... 8 Graf příslušníci StB v jednotlivých krajích... 9 Obsah JAKUB MICHÁLEK